Array ( [0] => 15481949 [id] => 15481949 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hérodotos [uri] => Hérodotos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - spisovatel}} [1] => '''Hérodotos''' z [[Halikarnassos|Halikarnássu]] ([[klasická řečtina|starořecky]] Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi [[484 př. n. l.]] – asi mezi lety [[430 př. n. l.|430]] a [[420 př. n. l.]]) byl prvním významným [[Starověk|antickým]] [[Historiografie|historikem]], proto byl [[Marcus Tullius Cicero|Ciceronem]] nazván ''otcem dějepisu''. Je po něm pojmenován [[Měsíc|měsíční]] kráter [[Herodotus (kráter)|Herodotus]].[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2475 Crater Herodotus on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Aristarchus, str. 62, č. mapového listu 18, {{ISBN|80-85277-10-7}} [2] => [3] => Mnoho cestoval (do [[Itálie]] na západě, do [[Babylonie]] na východě, do [[don]]ských [[step]]í na severu a k prvním [[nil]]ským prahům na jihu). Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky (známý je jeho výrok, že „[[geografie]] je reálná, lidskou rukou vytvořená [[historie]]“). [4] => [5] => Ve svých ''[[Dějiny (Hérodotos)|Dějinách]]'' ([[Histories apodeixis]], doslova „Výkaz vyzkoumaného bádání“ nebo také „Výklad zjištěných poznatků“) vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa (''oikúmené''), známého [[Řekové|Řekům]] ve druhé polovině [[5. století př. n. l.]] [6] => [7] => == Život == [8] => Hérodotos se narodil v [[Halikarnassos|Halikarnássu]] v [[Malá Asie|Malé Asii]], údaje o jeho původu jsou nejednoznačné. Pocházel ze zámožné rodiny, jeho strýcem nebo bratrancem byl epický básník [[Panyassis]], který zpracoval mýty o [[Hérakleitos|Hérakleitovi]]. {{Citace monografie [9] => | příjmení = Řezáč [10] => | jméno = Tomáš [11] => | příjmení2 = Codr [12] => | jméno2 = Milan [13] => | titul = Přemožitelé času sv. 9 [14] => | vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů [15] => | místo = Praha [16] => | rok vydání = 1988 [17] => | kapitola = Hérodotos z Halikarnassu [18] => | strany = 50–53 [19] => }} [20] => [21] => Hérorodotos i Panyassis se i politicky angažovali a zúčastnili se pokusu svrhnout místního [[Tyrannis|tyrana]] [[Lygdamis|Lygdamida]]. Po neúspěchu celé akce museli odejít do exilu na [[ostrov]] [[Samos]], později se však vrátili a opět se zapletli do komplotu proti Lygdamidovi. Vzpoura byla potlačena, Panyassis popraven a Hérodotos krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Odtud se vydal na cesty, během nichž navštívil [[Théby]], [[Delfy]], [[Sparta|Spartu]]. Dostal se i do [[Makedonie (království)|Makedonie]], [[Thrákie]] a na pobřeží [[Černé moře|Černého moře]]. Po návratu do Halikarnassu uzavřel smír s Lygdamem a rozdělili si moc ve městě. Po čase ho opět zlákalo cestování a Halikarnass nadobro opustil. [22] => [23] => Podnikl velkou asijskou cestu přes blízký východ až do Egypta. Na svých cestách sbíral historické, zeměpisné a [[Etnografie|etnografické]] poznatky, ale také příběhy o životě místních obyvatel, které tvořily materiál pro jeho literární dílo. [24] => [25] => Kolem roku [[447 př. n. l.]] pobýval v [[Athény|Athénách]], kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se [[Sofoklés|Sofoklem]], který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle [[Oidipus na Kolónu]], a [[Periklés|Periklem]]. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu. [26] => [27] => Později odešel do nově založené [[kolonie]] [[Thúrioi|Thúrie]] v jižní [[Itálie|Itálii]], kde pracoval na svém životním díle. Své ''[[Dějiny (Hérodotos)|Dějiny]]'' zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce [[424 př. n. l.]] a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. [28] => == Dílo == [29] => === Hérodotos jako historik === [30] => [[Soubor:AGMA Hérodote.jpg|náhled|Hérodotos|upright]] [31] => Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – [[Perská říše|perské říše]] – a její konflikt s evropskými [[Starověké Řecko|Řeky]] v prvních desetiletích [[5. století př. n. l.]] [[Řecko-perské války]] vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho ''Dějin'', bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zápasu. Jeho výklad je podán plasticky a relativně objektivně, i když samozřejmě nelze přehlédnout jeho prořecké stranictví. Kromě historických údajů věnuje nemalou pozornost popisům jednotlivých zemí a jejich zvláštností. [32] => [33] => Hérodotův živý jazyk a snaha o objektivitu se staly vzorem pro celou antickou historiografii a nejen pro ni. Jde o první moderní pojednání o vývoji vztahů v lidské společnosti, vedené snahou pochopit i na první pohled nejasné záležitosti a jevy. V tomto smyslu je Hérodotos průkopníkem samostatného uvažování. [34] => [35] => === Hérodotův svět === [36] => Hérodotos nám zanechal detailní obraz světa v [[5. století př. n. l.]] a jeho údaje mají i dnes (navzdory všem [[Archeologie|archeologickým]] poznatkům) zásadní význam. Zatímco v druhé knize se systematicky zabýval Egyptem (až do vzniku [[egyptologie]] byla většina jeho informací jediným pramenem o dávných dějinách této země), čtvrtá kniha obsahuje první věrohodné zprávy o Skytii – o severním [[Černé moře|Černomoří]] a severu [[Evropa|Evropy]] vůbec. Hérodotos uvádí všechny skytské řeky od Istru (tj. dolního [[Dunaj]]e) až po Tanais ([[Don]]). Půda ve Skytii je podle něho „rovná, bohatě porostlá travou, hojně zavlažovaná“. Severně od Skytie prý neustále padá [[sníh]]; proto jsou tato území neobyvatelná. Hérodotos pochybuje o existenci mytických Hyperborejců, „národa nejzazšího severu“, sídlícího (podle [[Homér]]a a [[Hésiodos|Hésioda]]) „za severním větrem“, zvaným „boreas“. [37] => [38] => Východní hranicí Hérodotova světa je [[Indus]]; za ním se prý rozkládá [[poušť]], jejíž vlastnosti nikdo nezná. Povodí [[Nil]]u charakterizuje zhruba k [[obratník Raka|obratníku Raka]]; poprvé se zmiňuje o „Meroé“, starověkém středisku jižní [[Núbie]]. Za pobytu v Egyptě se prý mimo jiné snažil zjistit, kde leží prameny Nilu; nic konkrétního se však nedověděl. [39] => [40] => [[Středozemní moře]], [[Atlantský oceán]] a [[Indický oceán]] (Eritrejské moře) jsou pro něj jediným spojeným mořem. Libyi ([[Afrika|Afriku]]) a [[Asie|Asii]] obklopují na jihu vodní prostory. „Pokud jde o Evropu, nikdo s určitostí neví, je-li na východě a na severu omývána vodou,“ tvrdil. Hérodotos se vysmívá těm, kdo se domnívají, že [[Země]] je kotoučem „podle kružítka“. Řeku-oceán si údajně vymyslel Homér či jiný z dávných básníků. Evropa je prý stejně dlouhá, jako Libye s Asií dohromady, a přitom mnohem širší. [41] => [42] => === Hérodotos jako pozorovatel === [43] => V Hérodotově regionálně [[geografie|geografickém]] popisu dominují čistě [[topografie|topografické]] údaje (výčty řek, hor, měst, pamětihodností, chrámů apod.). Jistá pozornost je věnována charakteru a zvyklostem různých kmenů a etnických skupin. Z přírodních zvláštností zemí zaznamenává hlavně do očí bijící rysy [[podnebí]], vzácnosti [[Květena|flóry]] a [[fauna|fauny]]. Zdařile jsou odpozorována některá specifika – například že v Libyi téměř neprší ani nepadá sníh; že se tam [[jestřáb]]i stěhují před skytskými zimními mrazy; že egyptské půdy jsou černé a zkypřené, protože se skládají z jílů a nánosů, přinesených řekou z [[Etiopie]]. Nil teče podle Hérodota v podstatě ve směru poledníku. Libye má naproti tomu půdy načervenalé, písčité, [[Arabský poloostrov|Arábie]] a [[Sýrie]] hlinité a kamenité. Zajímavá je regionalizace Libye, kterou prý tvoří 4 rovnoběžková pásma (obydlené přímořské, zóna divoké zvěře, písečná zóna, holá poušť). [44] => [45] => Hérodotos věřil, že [[Slunce]] se v zimě odklání na jih vlivem bouří a chladu. [[Vítr]] prý vždycky vane ze studených zemí. Asie leží blíže Slunci než Evropa, a proto jsou tamní rostliny i plody lepší a větší (s podobným názorem se rovněž setkáváme u [[Hippokrates|Hippokrata]]). V [[Indie|Indii]] bývá už v jitřních hodinách teplo, protože prý se rozkládá blíže k východu Slunce. [46] => [47] => Zajímavý je Hérodotův názor na původ [[říční delta|delty]] Nilu – jde prý o dávný mořský záliv zaplněný říčními nánosy. Stejný osud by podle něho mohl potkat i například [[Perský záliv]]. Thesálská nížina bývala podle Hérodota jezerem. [48] => [49] => Hérodotos měl značně kritický přístup k využívaným informacím a pramenům. Přesto jeho dílo obsahuje množství tradičních mýtů – o jednookých Arimaspech, o gryfech (mytických lvech s orlími hlavami a křídly), střežících zlaté poklady, o bojích gryfů s Arimaspy apod. To však nijak nesnižuje jeho zásluhy o rozvoj kritického myšlení. [50] => [51] => == Odkazy == [52] => === Reference === [53] => [54] => === Literatura === [55] => * Hérodotos, ''Dějiny'', Praha: Academia, 2004. 548 s. {{ISBN|80-200-1192-7}} [56] => * Hérodotos, ''Dejiny'', Bratislava: Tatran, 1985. 624 s. [57] => * Hérodotos, ''Dějiny'', Praha: Odeon, 1972. 548 s. [58] => * Hérodotos, ''Z dějin východních národů'', Praha: Melantrich, 1941. 178 s. [59] => * Hérodotos, ''Hérodotovy dějiny I., II. a III. díl'', Praha: Julius Grégr, 1863. [60] => [61] => === Externí odkazy === [62] => * {{Commonscat|Herodotus}} [63] => * {{Wikicitáty|osoba=Hérodotos}} [64] => * {{Wikizdroje|autor=Hérodotos}} [65] => * {{Wikizdroje2|jazyk=en|autor=Herodotus|Herodotus}} [66] => * {{NK ČR|jn19981001510}} [67] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2542 Hérodotos na Antice] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2542 |date=20160405210632 }} [68] => * [http://www.sacred-texts.com/cla/hh/index.htm Řecký a anglický text Hérodotových Dějin] [69] => *Kulturní [https://www.magazinuni.cz/ruzne/herodotos/ magazín uni/Herodotos/] [70] => [71] => {{Autoritní data}}{{Portály|Lidé|Antika}} [72] => [[Kategorie:Historikové 5. století př. n. l.]] [73] => [[Kategorie:Dějiny Asie]] [74] => [[Kategorie:Starověcí řečtí historikové]] [75] => [[Kategorie:Narození v 5. století př. n. l.]] [76] => [[Kategorie:Úmrtí v 5. století př. n. l.]] [77] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Hérodotos

Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'5. století př. n. l.','Halikarnassos','geografie','Černé moře','Itálie','Dějiny (Hérodotos)','Řecko-perské války','Periklés','Athény','Starověk','Thúrioi','Samos'

Athény

Athény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Geografie

Itálie

Periklés

Samos

Samos je řecký ostrov ležící v Egejském moři.

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.