Array ( [0] => 14661310 [id] => 14661310 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hřebíček [uri] => Hřebíček [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:ClovesDried.jpg|náhled|Hřebíček]] [2] => '''Hřebíček''' je sušený kalich s poupětem [[hřebíčkovec kořenný|hřebíčkovce kořenného]]{{Citace monografie [3] => | příjmení = Kybal [4] => | příjmení2 = Kaplická [5] => | jméno = Jan [6] => | jméno2 = Jiřina [7] => | titul = Naše a cizí koření [8] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [9] => | místo = Praha [10] => | rok = 1988 [11] => | kapitola = Hřebíčkovec kořenný [12] => | strany = 110 [13] => }} (''Syzygium aromaticum'', [[Synonymum|syn.]] ''Eugenia caryophyllata''). Pochází z [[Moluky|Moluckých ostrovů]]. Používá se ke kořenění sladkých potravin, rýže a masa. Pro své výrazné aroma je i součástí mnoha aromatických směsí. Hlavní složkou hřebíčkové [[silice]] je [[fenoly|fenolická]] sloučenina [[eugenol]], který má lokálně-anestetické a antiseptické účinky, používá se často v zubním lékařství. [14] => [15] => Hřebíček má nasládlou chuť, která často přechází do chutě hořké. Hřebíček s tmavě hnědou či dokonce černou hlavičkou je závadný nebo příliš starý. [16] => [[Image:Cloves ready to be dried.jpg|thumb|right|220px|Hřebíček připraven k sušení]] [17] => == Hřebíček v dějinách == [18] => Pro svou značnou oblibu sehrál hřebíček významnou roli v dějinách [[zámořské objevy|zámořských objevů]]. Hřebíček se prokazatelně dostal do [[Středomoří]] už před naším letopočtem. Během středověku dováželi hřebíček do Evropy především [[Arabové|arabští]] obchodníci.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Orbán [20] => | jméno = Sándor [21] => | titul = Exotic spices and herbs [22] => | rok = 2012 [23] => | url = http://p2014-1.palyazat.ektf.hu/public/uploads/orban-exotic-spices_532c3a684cb63.pdf [24] => | jazyk = en [25] => | datum přístupu = 2016-04-24 [26] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160506163541/http://p2014-1.palyazat.ektf.hu/public/uploads/orban-exotic-spices_532c3a684cb63.pdf [27] => | datum archivace = 2016-05-06 [28] => | nedostupné = ano [29] => }} {{Wayback|url=http://p2014-1.palyazat.ektf.hu/public/uploads/orban-exotic-spices_532c3a684cb63.pdf |date=20160506163541 }} V [[16. století]] už byl v Evropě všeobecně známý a byl cenným obchodním artiklem. Právě zkrácení cesty na [[Moluky]], ostrovy hřebíčku, byl hlavní motiv k velké výpravě [[Fernão de Magalhães|Fernaa Magalhãese]], který věřil, že cesta západním směrem kolem Země bude kratší než dlouhá plavba kolem Afriky. Očekávání se nepotvrdilo, Magalhães na výpravě zahynul a cestu kolem světa dokončila jediná loď [[Victoria (loď)|Victoria]], která se vrátila plně naložená hřebíčkem a dvojnásobně tak zaplatila celkové náklady, vynaložené na výpravu.Josef Janáček, Století zámořských objevů (1415 - 1522). Orbis, Praha 1959, s. 12. [30] => [31] => V roce [[1629]] se [[Nizozemsko|Nizozemí]] uchýlilo k radikálnímu kroku – aby si udrželo monopol na obchod s hřebíčkem a muškátem, zlikvidovalo všechny hřebíčkové a muškátové plantáže s výjimkou přísně střeženého moluckého ostrova [[Ambon (ostrov)|Ambon]]. Teprve v r. [[1769]] se francouzskému [[guvernér]]ovi ostrova [[Mauricius|Mauritius]] podařilo propašovat semena obou rostlin v dutých podrážkách a [[Francie]] pak založila vlastní plantáže na ostrově [[Réunion]].Zdeněk Žáček, Vůně koření. Merkur, Praha 1981, heslo hřebíček. [32] => [33] => První záznamy o hřebíčku pocházejí z Číny ze [[3. století př. n. l.|3. století]] před naším letopočtem. [34] => [35] => == Hřebíček v kuchyni == [36] => Hřebíček vyniká svou chutí a příjemnou aromatickou vůní. Před přípravou se doporučuje čerstvě mletý, protože svou specifickou vůni velmi rychle ztrácí. Jako jednodruhové koření tvoří součást mnoha směsí, např. [[kari]], [[garam masala]] nebo francouzské směsi [[quatre épices]]. Použití hřebíčku je široké. Hodí se do slaných i sladkých pokrmů, sušenek, kompotů, pečiva, ale i svařeného vína. Dochutit s ním lze hovězí maso, omáčky, šunku, masové i zeleninové vývary a pokrmy či obyčejnou rýži. [37] => [38] => == Hřebíček v lidovém léčitelství == [39] => Hřebíček se, jak již bylo napsáno výše, využívá jako koření. Působí mírně dráždivě, má ale výrazné desinfekční a místně znecitlivující účinky, proto bývá využíván v zubním lékařství. Lze jej využít jako účinnou příměs kloktadel. Hřebíčková silice tlumí citlivost i bolestivost zubního nervu. Je též velmi účinný na potlačení bolesti zubního zánětu. Může být také obsažen v protirevmatických mastech; podáván inhalační formou desinfikuje dýchací cesty a léčí průduškové záněty. Podle učení [[Ájurvéda|ájurvédy]] podáván v prášku ovlivňuje povzbudivě činnost srdečního svalu. [40] => {{Citace|Hřebíčků používáme v pokrmech i v léčivech. Hřebíčky pojídané nebo pité ve víně posilují srdce, játra, žaludek i hlavu. Pomáhají k zažívání pokrmů, zahánějí nechutenství, zastavují dávení i měkkost života (průjmy) a úplavici, a navracejí ztracenou chuť k jídlu. Jsou také užitečné při všelikých studených neduzích mozku, jako jsou nemoc Sv. Valentina nebo [[Epilepsie|padoucnice]], [[Cévní mozková příhoda|šlak]], ztráta paměti, závrať, křeče, třesení, ospalost, strnutí neb necitelnost údů.|[[Pietro Andrea Mattioli|Mathioli]]|Herbář|16. století{{Citace monografie | příjmení = Mathioli | jméno = Petr Ondřej | odkaz na autora = Pietro Andrea Mattioli | titul = Herbář, neboli Bylinář: dílo veškeré lékařské přírodní vědy | vydavatel = Dobra & Fontána | místo = Olomouc | rok vydání = 1998 | počet stran = 447 | kapitola = „HŘEBÍČEK KRÁMSKÝ" | strany = 420–423, citováno ze s. 421 | svazek = I | isbn = 80-86179-13-3}}}} [41] => [42] => == Galerie == [43] => [44] => File:Syzygium_aromaticum_-_Köhler–s_Medizinal-Pflanzen-030.jpg|Syzygium aromaticum, hřebíčkovec kořenný [45] => File:Clove_trees.JPG|Stromy hřebíčkovce kořenného [46] => File:The_flowers_of_clove_tree_in_Pemba_island.JPG|Kvetoucí hřebíčkovec kořenný, květ hřebíčku [47] => File:Syzygium_aromaticum_drying.jpg|Čerstvě natrhaný hřebíček [48] => File:The_clove_under_sunshine_for_drying_up_in_Pemba_island.JPG|Sušení hřebíčku [49] => File:2005clove.PNG|Produkce hřebíčku ve světě [50] => File:Eugenol.svg|Aroma hřebíčku způsobuje především eugenol [51] => [52] => [53] => == Reference == [54] => [55] => [56] => == Literatura == [57] => * JANÁČEK, Josef. ''Století zámořských objevů (1415 - 1522)''. Orbis, Praha 1959. [58] => * ŽÁČEK, Zdeněk. ''Vůně koření.'' Praha: Merkur, 1981. [59] => * Antonio Pigafetta, Zpráva o první cestě kolem světa, Argo 2004, {{ISBN|80-7203-540-1}} [60] => * [[Jiří Janča]], [[Josef Antonín Zentrich]]. ''Herbář léčivých rostlin.'', [[nakladatelství Eminent|EMINENT]]; 1995, {{ISBN|80-85876-04-3}} [61] => [62] => == Související články == [63] => * [[Koření]] [64] => * [[Gastronomie]] [65] => * [[Zdraví]] [66] => [67] => == Externí odkazy == [68] => * {{Commonscat}} [69] => * {{Wikislovník|heslo=hřebíček}} [70] => [71] => {{Autoritní data}} [72] => {{Portály|Gastronomie}} [73] => [74] => [[Kategorie:Koření]] [] => )
good wiki

Hřebíček

Hřebíček Hřebíček je sušený kalich s poupětem hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum, syn. Eugenia caryophyllata).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Moluky','Arabové','Zdraví','Koření','Josef Antonín Zentrich','Ájurvéda','garam masala','3. století př. n. l.','Francie','guvernér','Ambon (ostrov)','Nizozemsko'

Ájurvéda

Arabové

Francie

Guvernér

Koření

Koření je látková přísada, která se používá k aromatizaci a zlepšení chuti jídel.

Moluky

Nizozemsko

Zdraví