Array ( [0] => 15490045 [id] => 15490045 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hřivna [uri] => Hřivna [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => {{Různé významy|druhý=ukrajinském platidlu|stránka=Ukrajinská hřivna}} [2] => [[Soubor:Prehistoric Times of Bohemia, Moravia and Slovakia - NM Prague 03.JPG|náhled|Bronzové hřivny]] [3] => '''Hřivna''' (příbuzné s [[hříva]]) je název kovových (zejména železných a [[bronz]]ových) archeologických nálezů, nejčastěji ozdob krku (náhrdelník), případně ''sekerovité hřivny'' a další tvary. Používaly se v raném středověku v obchodu jako [[platidlo]] převážně slovanských kmenů. [4] => [5] => Později se jako ''hřivna'' či '''marka''' označuje váhová jednotka (přibližně čtvrt kilogramu), kterou se vážily [[drahé kovy]]. Z jedné hřivny stříbra se razila [[Kopa (jednotka)|kopa]] ([[60 (číslo)|šedesát]]) [[groš]]ů. [6] => [7] => == Etymologie == [8] => * [[Staroslověnština|Staroslověnsky]] „grivъna“ = nášijník (z drahého kovu), náhrdelník [9] => * [[Praslovanština|praslovansky]] „grivьna“, odpovídá pojmu „griva“ = srst na krku zvířat, [10] => * [[Staroindičtina|staroindicky]] „grīvā“ = krk, šíje. [11] => [12] => == Hřivna v archeologii == [13] => Opakovanými [[Archeologie|archeologickými]] nálezy byly: [14] => [15] => * hřivny [[měď|měděné]] a [[bronz]]ové — datované již do začátku a průběhu [[doba bronzová|doby bronzové]], [16] => * [[železo|železné]] hřivny dvojhroté a žebra — doba [[Laténská kultura|laténská]] (železné i ve starší době bronzové),https://sciencemag.cz/nejstarsi-evropske-penize-pochazeji-uz-ze-starsi-doby-bronzove/ - Nejstarší evropské „peníze“ pocházejí už ze starší doby bronzové [17] => * železné pruty a šíny — [[středověk]]. [18] => [19] => === Moravské sekerovité hřivny === [20] => Na území bývalého [[Československo|Československa]] byly od prvních dekád 20. století registrovány četné nálezy železných prutů stylizovaných do podoby dlouhých sekyr. Pro tyto pruty datované rámcově do období trvání tzv. Velké Moravy se v archeologii ustálilo pojmenování ''[[Moravské sekerovité hřivny|sekerovité hřivny]]''. [21] => [22] => === Skandinávské hřivny === [23] => [[Švédsko]] a zejména [[Norsko]] je na nálezy hřiven velmi bohaté — cca 60 nalezišť s 3 200 kusů ve velkých depotech. Neumíme je přesněji datovat. Jde asi o 9. století — dobu [[Vikingové|vikinskou]]. [24] => [25] => Tvarově jde o stejné sekerovité hřivny (odlišné od slovanských jen v podrobnostech), ale nalézají se i [[kosa|kosy]], [[radlice]] a [[rýč]]e, i rozťaté železné lupy. Tato tvarová souvislost je udivující, neboť velkomoravská a severská naleziště jsou od sebe dosti vzdálená a jsou oddělena rozsáhlou oblastí, kde nejsou nálezy prakticky žádné — jižní Švédsko, [[Dánsko]] i  celé oblasti [[Německo|Německa]] a [[Polsko]]. [26] => [27] => == Hřivny jako nemincovní platidla == [28] => Evropa užívala až po časný středověk různá nemincovní platidla: [29] => [30] => * Staré Řecko: [31] => *: '''rožně''' = zahrocené železné tyče, tzv. [[obelos]] (οβελόι, οβελισκόυ) [32] => *: 6 těchto rožňů se dalo vzít do hrsti lidské ruky — [[drachma|drachmy]] (δραχμή) [33] => *: Pozn.: V [[Aigina (ostrov)|Aigině]] nařízením tyrana [[Feidon]]a poprvé staženy z oběhu a nahrazeny ''raženými mincemi''. [34] => [35] => * [[Keltové|Keltský]] svět, doba protohistorická: [36] => *: '''železné tyče či pruty''', podobné čepeli meče, s určitou váhou (taleae ferreae). [37] => [38] => * [[Anglie]]: [39] => *: rovněž tyto železné tyče či pruty (currency bars nebo sward money). [40] => [41] => * Velká Morava: [42] => ** řekněme úvodem, že nebyla nalezena žádná velkomoravská mince — zřejmě neexistovala. [43] => ** Zato se používaly v polovině 10. století '''plátěné síťované šátečky''' (odtud plátno — platit). Zdůrazněme, že neměly žádnou užitkovou hodnotu. Svědectví o nich nalézáme ve zprávě [[Ibráhím ibn Jákúb|Ibrahíma ibn Jákúba]], člena [[Španělsko|španělského]] poselstva do německých a slovanských zemí v letech 965–966. Z tohoto zdroje se dovídáme i tehdejší hodnotu šátečku: [44] => ::1 šáteček ~ 1/10 [[dinár]]u (kirátu) ~ cca 76 [[gram|g]] železa ~ 0,15 g [[stříbro|stříbra]] [45] => ::Za 1 kirát možno podle něj pořídit 10 slepic nebo „tolik pšenice, že vystačí člověku na měsíc, a za tutéž cenu tolik ječmene, kolik vystačí jezdci na 4 [46] => [47] => * Hodnotnější věci (např. pozemky) se kupovaly za '''hřivny'''. Vzhledem ke kulturním stykům s [[Byzantská říše|Byzancí]] lze u slovanské sekerovité hřivny soudit na souvislost s '''byzantskou librou''', jejíž hodnota činila 327 g železa. Našlo se dobové závaží s osmi vyraženými kolečky o hmotnosti 41 g, tj. 1/8 byzantské libry. Navlečením hřiven bylo možno vytvořit váhový celek. Např. ve zmíněném Hrádku tvořilo celek 20 hřiven = 1526 g = 5 byzantských liber. Ve Starém Městě nalezené 3 velké hřivny odpovídaly rovněž 5 byzantským librám. Naopak byly nalézány i znatelně menší hřivny. Nelze vyloučit, že jejich hmotnost nebyla náhodná, ale řídila se určitými metrologickými cíli vzhledem k vyšší váhové jednotce (byzantské libře) či cizím mincím, ale i hodnotou různých obvykle směňovaných životních potřeb či zemědělských produktů.Vzhledem k uvedeným skutečnostem nebudeme jistě souhlasit s tvrzením Ilustrovaného encykloped. slovníku z roku 1980 (uvedený zdroj č.6), kde se říká mj., že hřivna je v archeologii „kovový polotovar jednotného tvaru o shodné velikosti a hmotnosti…“. [48] => [49] => == Hřivna jako váhové množství a mincovní jednotka == [50] => S rozvojem obchodu a mincovnictví označoval pojem hřivna nejen popsaný předmět, ale začal se užívat pro množství kovu. Například '''pražská hřivna'''. [51] => [52] => Z jedné pražské hřivny stříbra cca 253 gramů se razilo [53] => [54] => * 240 [[denár]]ů ([[Břetislav I.]], [[1034]]–[[1055]]), [55] => * 240 [[brakteát]]ů ([[Přemysl Otakar I.]], [[1197]]–[[1230]]). [56] => [57] => Za vlády [[Václav II.|Václava II.]] byla provedena okolo roku [[1300]] měnová reforma — [58] => byly zavedeny [[Pražský groš|groše]]. Rozeznávala se [59] => [60] => * hřivna '''pražská''' čili '''těžká''' o hmotnosti 253,14 g, z ní se razily 64 groše, [61] => * hřivna '''královská''' čili '''lehká''', 56 grošů, [62] => * '''posudná''' neboli '''hornická''', 48 grošů, [63] => * hřivna '''kopová''', 60 grošů. [64] => [65] => Pražský groš vážil asi 4 gramy. Dělil se na 12 až 14 parvů. [66] => [67] => == Hřivna v dalších významech == [68] => * '''přeneseně''' – hodnota vůbec (například ''přispěl svou hřivnou'' = radou, návrhem), [69] => * '''obrazně''' – nadání, dar ducha, a to většinou s jeho nevyužitím (například ''zakopaná hřivna'') , [70] => * '''biblicky a zastarale''' – majetek, svěřený do správy; například Nový zákon, Matouš kap. 25, a Lukáš kap. 19 2x podobenství o správě svěřeného majetku: ten, kdo svěřený majetek (hřivny) zmnožil, dostal ještě navíc přidáno, zatím co tomu, který jej pouze uschoval, aby jej ochránil, byly hřivny odňaty. [71] => [72] => : Zde poznamenejme, že podle tohoto podobenství si počínají rodiče směrem k dětem v některých výchovných systémech (např. v amerických) ve věci dědictví či podpoře při vzdělání, kdy místo rovnosti dětí zohledňují jejich schopnost postoupené prostředky zmnožit. [73] => [74] => Na závěr řekněme, že za obohacující '''v klasické české literatuře''' můžeme považovat použití pojmu hřivna ve starodávném smyslu slova jakožto náhrdelníku vůbec. Např. z neřezaných smaragdů ([[Julius Zeyer|J. Zeyer]]) či z perliček ([[Alois Jirásek]]). [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Literatura === [82] => * R. Pleiner: Slovanské sekerovité hřivny, Slovenská archeológia IX, 1961, str 405n [83] => * Jaroslav Pošvář: Velkomoravské hřivny jako platidlo, Numismatické listy XVIII, 1963, str 134n [84] => * Bedřich Spáčil: Česká měna od dávné minulosti k dnešku, Orbis Praha, 1974 [85] => * Čs. Etymologický slovník, Leda, 2001 [86] => * Slovník spisovného jazyka českého, Nakladatelství ČSAV, Praha 1960 [87] => * Ilustrovaný encyklopedický slovník, ČSAV, encykl. Institut, Academia 1980 [88] => [89] => === Související články === [90] => [91] => * [[Torques]] [92] => [93] => === Externí odkazy === [94] => * {{Wikislovník|heslo=hřivna}} [95] => [96] => [[Kategorie:Měny]] [97] => [[Kategorie:Metalurgie]] [] => )
good wiki

Hřivna

Bronzové hřivny Hřivna (příbuzné s hříva) je název kovových (zejména železných a bronzových) archeologických nálezů, nejčastěji ozdob krku (náhrdelník), případně sekerovité hřivny a další tvary. Používaly se v raném středověku v obchodu jako platidlo převážně slovanských kmenů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bronz','Soubor:Prehistoric Times of Bohemia, Moravia and Slovakia - NM Prague 03.JPG','Kopa (jednotka)','60 (číslo)','drahé kovy','Keltové','dinár','Ibráhím ibn Jákúb','stříbro','obelos','Aigina (ostrov)','Německo'

Bronz

Dinár

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Německo

Stříbro