Array ( [0] => 15577994 [id] => 15577994 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => HMTD [uri] => HMTD [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = HMTD [2] => | obrázek = HMTD.png [3] => | velikost obrázku = 260px [4] => | obrázek2 = Heksametylenotriperoksydiamina.JPG [5] => | velikost obrázku2 = 260px [6] => | popisek = strukturní vzorec HMTD [7] => | systematický název = 3,4,8,9,12,13-hexaoxa-1,6-diazabicyklo[4.4.4]tetradekan [8] => | sumární vzorec = C6H12O6N2 [9] => | vzhled = Bílá pevná látka [10] => | číslo CAS = 238-66-9 [11] => | PubChem = 61101 [12] => | UN kód = 0129 [13] => | SMILES = C1N2COOCN(COO1)COOC2 [14] => | molární hmotnost = 208,17 g/mol [15] => | hustota = [16] => | rozpustnost = [17] => }} [18] => '''HMTD''' ('''hexamethylentriperoxodiamin''') je bílá jemně [[krystal]]ická látka dříve zvažována pro plnění [[rozbuška|rozbušek]] v průmyslu. Patří do řady iniciačních [[třaskavina|třaskavin]]. Řadí se mezi nejčastěji amatérsky vyráběné výbušniny. Je častým zdrojem nehod, především jde o amputace prstů. Proto se musí vždy manipulovat s množstvími pod 2 g a to tak, aby se prsty nikdy nepřiblížily k HMTD blíže než na 10–15 cm. [19] => [20] => == Základní fyzikální a chemické vlastnosti == [21] => Chemicky je HMTD [[organický peroxid|organická peroxosloučenina]], obsahující v molekule 3 [[peroxidy|peroxidové]] skupiny -O-O-. Vzhledem je to bílý [[krystal]]ický prášek o krystalové [[hustota|hustotě]] 1,57 g/cm³ a běžné sypné hustotě mezi 0,4–0,6 g/cm³ , nerozpustný ve vodě a téměř nerozpustný v [[ethanol]]u, rozpustný v chloroformu (z chloroformu rekrystalizované HMTD může spontánně detonovat). Silně koroduje [[kovy]] a nesmí proto s nimi přijít do styku. Stabilita je vyhovující po dobu 12–24 měsíců (podle čistoty, teploty a obsahu vlhkosti – ve vlhku degraduje v řádu dnů a kyselé i zásadité prostředí tento proces urychluje). Při styku s koncentrovanou kyselinou sírovou vybuchuje. Běžně se vyskytující krystaly HMTD jsou racemickou směsí enantiomerů. [22] => [23] => == Pyrotechnické vlastnosti == [24] => Svými vlastnostmi se HMTD řadí mezi iniciační třaskaviny, iniciační schopnost je několikanásobně vyšší než u [[fulminát rtuťnatý|třaskavé rtuti]]. Na volném prostranství (v množství do 5 g) po přiblížení [[oheň|plamene]] většinou prudce shoří, naopak v uzavřeném prostoru přechází hoření okamžitě v silnou [[výbuch|explozi]]. Přechod rychlého hoření ([[deflagrace]]) v detonaci nelze vyloučit u žádného množství, tedy i množství pod gram mohou po zasažení plamenem ihned detonovat. Při manipulaci s gramovými množstvími je vždy nutné '''zachovat alespoň 10 cm odstup mezi prsty a HMTD'''. Manipulace s množstvími nad přibližně 3 g vyžaduje větší odstup a je extrémně nebezpečná. HMTD je velmi citlivé na tření a může explodovat i při přesypávání na papíře, popř. v důsledku výboje statické elektřiny mezi prsty a HMTD. HMTD je na tření významněji citlivější než peroxidy acetonu, citlivost na náraz je srovnatelná. [25] => [26] => HMTD je citlivé na náraz, tření, statickou elektřinu, UV záření, kontakt s koncentrovanou kyselinou sírovou a na zvýšenou teplotu nad cca 40 stupňů. [27] => [28] => Je potřeba zdůraznit, že citlivost třaskavin není stálá vlastnost. Typicky udávané citlivosti jsou udávané jako síly, popř. energie potřebné k odpálení 50 nebo 10 % vzorků. Ale např. v 1 případě z 1000 bude stačit i 70× menší síla. Nezkušení amatéři během pár pokusů často zjistí, že citlivost HMTD „není až tak veliká“ a myslí si, že odborníci a zkušení amatéři zbytečně straší – toto je bohužel důsledek pravděpodobnosti. Poté se často během několika dalších pokusů stanou obětí toho případu, kdy je potřeba k odpálení HMTD mnohem menší impuls (onen 1 případ z 1000), i např. při již zmíněném přesypávání na papíře vlivem generování statické elektřiny. Pokud tedy začátečník připraví 10 náložek, vystavuje se asi 1 % riziku amputace prstů. [29] => [[Soubor:Plnění rozbušky HMTD.jpg|náhled|Příklad podomácku vyrobeného zařízení na plnění dutinek/rozbušek HMTD. Amatérští experimentátoři používají (resp. by měli) podobná zařízení k minimalizaci zranění při plnění rozbušek. Toto je podrobně projednáno ve [[b:Výbušniny/HMTD|wikiknize HMTD]].]] [30] => [31] => Jako [[výbušnina]] vykazuje tyto základní vlastnosti: [32] => * [[Energie]] výbuchu: 4000 až 5 080 kJ/kg (energie je z části dodána značným pnutím uvnitř molekuly HMTD) [33] => * [[Detonační rychlost]]: 2 800 – 3 500 m/s (při běžných sypných hustotách) – 5 100 m/s (při maximálním možném slisování, tj. lehce nad 1,1 g/cm3) – 7 777 m/s při hustotě krystalů [34] => * [[Objem]] spalných plynů: 813 l/kg (při detonaci je tlak a objem plynů závislý na teplotě a speciálních stavových rovnicích) [35] => * [[Teplota]] exploze: 2 370 °C (dle jiných zdrojů může být i vyšší) [36] => * Teplota [[vzbuch]]u: 200 °C [37] => * Detonační tlak Pcj: přibližně 100 kbar při 1.1 g/cm3, kolem 15–20 volně sypaný a cca 50 kbar při středně silném stlačení – 1 kbar odpovídá tlaku 1 tuny na 1 cm2. Detonační tlak Pcj je něco jako průměrný tlak (srovnatelný s tlakem v pneumatice). V rázech bychom krátkodobě mohli pomyslnými senzory zaznamenat tlaky až o 50 % vyšší. [38] => [39] => == Příprava a nebezpečnost při manipulaci == [40] => [[Soubor:Hmtd.JPG|náhled|Krystalický HMTD, zobrazeno je pravděpodobně množství kolem 5 až 10 g. Mít více než 1 g HMTD v jedné hromádce a na jednom filtru je krajně nebezpečné a proto je nutno se tomuto vyvarovat!]] [41] => HMTD se obvykle připravuje reakcí hexamethylenteteraaminu (urotropinu) s [[Peroxid vodíku|peroxidem vodíku]] za katalýzy kyselinou (kyselinou citronovou, vinnou, šťavelovou nebo octovou). Na internetu existuje řada neúplných návodů, které především nezmiňují pravidla pro manipulaci se suchým HMTD. Toto vede k častým nehodám s těžkými následky. [42] => [43] => Laická veřejnost by se proto měla jeho přípravy vyvarovat. Toto ignoruje řada amatérských chemiků, především z řad mládeže a dětí. Bezpečnostní pravidla pro manipulaci jsou probrána ve wikiknize HMTD (odkaz na konci článku). [44] => [45] => Amputace po explozi se velmi špatně léčí. Traumatické amputace za plného vědomí (tedy bez anestézie, typicky „uspání“) také téměř vždy (80–90 % případů) vedou ke vzniku fantomové bolesti končetiny.{{Citace elektronického periodika [46] => | příjmení = [47] => | jméno = [48] => | titul = The Experience of Phantom Limb Pain in Patients With Combat-Related Traumatic Amputations [49] => | periodikum = [50] => | vydavatel = [51] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003999308002062 [52] => | datum vydání = [53] => | url archivu = [54] => | datum přístupu = 20.11.2018 [55] => }} [56] => [57] => == Rozklad při detonaci == [58] => Při detonaci dochází k totálnímu rozkladu HMTD. Detonační produkty nesledují naivní stechiometrii a proto je v nich přítomno veliké množství látek (oxid uhelnatý, uhličitý, voda, vodík, kyanovodík, saze, methan apod.). Rozklad může proběhnout i bez [[detonace]]. Podle okolí, ve kterém probíhá tento rozklad, se řídí průběh tohoto rozkladu. Záleží především na teplotě a druhu prostředí (vzduch nebo [[vakuum]]).{{Citace elektronického periodika|periodikum = Thermochimica Acta|jméno = J.C.|příjmení = Oxley|jméno2 = J.L.|příjmení2 = Smith|jméno3 = H.|příjmení3 = Chen|spoluautoři = Eugene Cioffi|url = http://energetics.chm.uri.edu/system/files/Oxley_ThermochimActa_2002.pdf|datum vydání = 2002-06-12|číslo = 388|jazyk = anglicky|titul = Decomposition of Multi-peroxidic Compounds: Part II. Hexamethylene Triperoxide Diamine (HMTD).}} [59] => [60] => Při rozkladu při teplotě nižší než 150 °C, ve vzduchu nebo ve vakuu vzniká [[oxid uhličitý]], [[trimethylamin]] a [[amoniak]]: [61] => [62] => C6H12N2O6 → 3 CO2 + N(CH3)3 + NH3 [63] => [64] => Při rozkladu při teplotě v rozmezí 160–180 °C ve vakuu vzniká [[oxid uhelnatý]], [[trimethylamin]], [[dusík]], [[voda]] a [[kyslík]]: [65] => [66] => 4 C6H12N2O6 → 12 CO + 4 N(CH3)3 + 2 N2 + 6 H2O + 3 O2 [67] => [68] => Vzniklý [[trimethylamin]] se na vzduchu dále spaluje za vzniku [[kyanovodík]]u a [[methanol]]u podle rovnice: [69] => [70] => N(CH3)3 + O2 → HCN + 2 CH3OH [71] => [72] => == Odkazy == [73] => [74] => === Reference === [75] => [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[Peroxidy acetonu]] [79] => * [[Peroxidy diethyletheru]] [80] => [81] => === Externí odkazy === [82] => * {{Commonscat}} [83] => * {{Wikiknihy|kniha=Výbušniny/HMTD}} [84] => {{Autoritní data}} [85] => [86] => {{Portály|Chemie}} [87] => [88] => [[Kategorie:Výbušniny]] [89] => [[Kategorie:Dusíkaté heterocyklické sloučeniny]] [90] => [[Kategorie:Organické peroxidy]] [] => )
good wiki

HMTD

HMTD (hexamethylentriperoxodiamin) je bílá jemně krystalická látka dříve zvažována pro plnění rozbušek v průmyslu. Patří do řady iniciačních třaskavin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'trimethylamin','krystal','Soubor:Plnění rozbušky HMTD.jpg','výbušnina','Energie','Detonační rychlost','Teplota','Soubor:Hmtd.JPG','detonace','deflagrace','amoniak','oxid uhelnatý'

Amoniak

Deflagrace

Detonace

Energie

Krystal

Teplota

Trimethylamin

Trimethylamin je organická sloučenina patřící mezi aminy.

Výbušnina