Array ( [0] => 15519790 [id] => 15519790 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hadi [uri] => Hadi [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Had|stránka=Had (rozcestník)}}{{Taxobox [1] => | jméno = Hadi [2] => | obrázek = Snakes Diversity.jpg [3] => | popisek = Koláž hadí diverzity [4] => | velikost obrázku = 270px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | třída = [[plazi]] (Reptilia) [9] => | řád = [[šupinatí]] (Squamata) [10] => | podřád = '''hadi''' (Serpentes) [11] => | podřád popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1758]] [12] => | druhotné dělení = Nadčeledi [13] => | podřazené taxony = [14] => * [[Henophidia]] [15] => * [[Typhlopoidea]] [16] => * [[Xenophidia]] [17] => }} [18] => '''Hadi''' (Serpentes) jsou [[podřád]] [[plazi|plazů]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[šupinatí|šupinatých]] (Squamata). Jsou to [[predátor|dravci]] vyznačující se dlouhým tělem bez [[Končetina|končetin]]. [[Kostra]] se skládá z [[páteř]]e a [[Žebro|žeber]], mohou mít až 400 [[Obratel|obratlů]].{{Citace monografie [19] => | příjmení = Kindersley [20] => | jméno = Dorling [21] => | odkaz na autora = Dorling Kindersley [22] => | titul = 1001 otázka a odpověď [23] => | vydání = 1 [24] => | vydavatel = TIMY spol. s.r.o. [25] => | místo = Bratislava [26] => | rok = 1996 [27] => | isbn = 80-88799-24-4 [28] => }} Mají pohyblivě spojenou [[Lebka|lebku]], která jim umožňuje spolknout i velkou kořist díky komplexní anatomii [[Čelist|čelistí]], aniž by při tom docházelo k vykloubení čelistí, jak se často traduje.{{Citace elektronické monografie [29] => | příjmení = Dunbar [30] => | jméno = J. P. [31] => | titul = Biting Off More Than They Can Chew: How Snakes Swallow Large Prey [32] => | url = https://thehsi.org/2015/05/06/biting-off-more-than-they-can-chew-how-snakes-swallow-large-prey/ [33] => | datum vydání = 2015-05-06 [34] => | datum přístupu = 2024-02-20 [35] => | jazyk = en [36] => }}Tělní orgány jsou protáhlé, z párových orgánů bývá většinou jeden zakrnělý. Oči pokrývají srostlá [[oční víčko|víčka]]. Zvláštností je [[Jacobsonův orgán]] umístěný uvnitř tlamy na vrchním patře, který slouží jako [[čichový orgán]]. Hadi tak doslova "ochutnávají" okolní vzduch.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-na-ma-nos-sestice-zivocichu-s-vyjimecnym-cichem |datum přístupu=2020-03-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200411013702/https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-na-ma-nos-sestice-zivocichu-s-vyjimecnym-cichem |datum archivace=2020-04-11 }} Někteří hadi patří s délkou v rozmezí 7 až 10 metrů mezi nejdelší (nikoliv ale nejtěžší) v současnosti žijící suchozemské živočichy.https://www.nhm.ac.uk/discover/what-is-the-biggest-snake-in-the-world.html [37] => [38] => Hadi jsou dokonalí [[predátor|lovci]], jejich obvyklou [[kořist]]í jsou [[hlodavci]] a [[ptáci]]. Kořist loví obvykle pomocí [[jed]]u nebo [[škrcení]]. Kromě toho se vyskytují i určití [[potravní specialista|potravní specialisté]], jako je například [[vejcožrout]] (''Dasypeltis''), který se specializuje na požírání [[vejce|vajec]]. [39] => [40] => == Evoluce == [41] => Existuje jen malé množství fosilních záznamů hadů, především pak z období jejich předpokládaných evolučních počátků před nejméně 140 miliony let.Charles J. Cole & Laurence M. Hardy (2019). [https://bioone.org/journals/American-Museum-Novitates/volume-2019/issue-3926/3926.1/Karyotypes-of-Six-Species-of-Colubrid-Snakes-from-the-Western/10.1206/3926.1.short Karyotypes of Six Species of Colubrid Snakes from the Western Hemisphere, and the 140-Million-Year-Old Ancestral Karyotype of Serpentes]. ''American Museum Novitates'' '''3926''': 1-14. doi: https://doi.org/10.1206/3926.1 Donedávna se uvádělo, že nejstarší prokazatelní zástupci hadů se objevili v období rané pozdní [[Křída|křídy]], zhruba před 100 až 94 miliony let (geologický stupeň [[cenoman]]).Hsiang, A. Y.; et al. (2015). The origin of snakes: Revealing the ecology, behavior, and evolutionary history of early snakes using genomics, phenomics, and the fossil record. ''BMC Evolutionary Biology.'' '''15'''. doi:[https://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-015-0358-5 10.1186/s12862-015-0358-5] Nicméně skutečný vznik podřádu, resp. objevení se prvních zástupců proběhlo podstatně dříve, zřejmě před téměř 170 miliony lety.{{Citace periodika [42] => | příjmení = Caldwell [43] => | jméno = Michael W. [44] => | příjmení2 = Nydam [45] => | jméno2 = Randall L. [46] => | příjmení3 = Palci [47] => | jméno3 = Alessandro [48] => | titul = The oldest known snakes from the Middle Jurassic-Lower Cretaceous provide insights on snake evolution [49] => | periodikum = Nature Communications [50] => | datum = 2015-01-27 [51] => | ročník = 6 [52] => | strany = 5996 [53] => | doi = 10.1038/ncomms6996 [54] => | jazyk = En [55] => | url = https://www.nature.com/articles/ncomms6996 [56] => | datum přístupu = 2018-01-26 [57] => }} Hadi se vyvinuli z ještěrů, nejspíše z druhů podobných [[varan]]ům. Především [[varanovec bornejský]] má několik rysů společných s hady. Evoluce mohla proběhnout tak, že určité typy ještěrů se postupně adaptovaly k životu v měkké (mělké) půdě, ztratily při tom končetiny a oči si vyvinuly ochranou vrstvu v podobě srostlých průhledných víček. Následně, již jako hadi, opustili život v půdě a osídlili i jiné typy prostředí.{{Citace monografie [58] => | příjmení = Lillywhite [59] => | jméno = Harvey B. [60] => | příjmení2 = [61] => | jméno2 = [62] => | titul = How Snakes Work: Structure, Function and Behavior of the World's Snakes [63] => | url = https://books.google.cz/books?id=2kieAgAAQBAJ&dq=lillywhite+how+snakes&hl=cs&source=gbs_navlinks_s [64] => | vydání = [65] => | vydavatel = Oxford University Press [66] => | místo = Oxford, London [67] => | rok = 2014 [68] => | počet stran = 256 [69] => | strany = 7 [70] => | isbn = 9780199701575 [71] => | poznámka = Google-Books-ID: 2kieAgAAQBAJ [72] => | jazyk = en [73] => }} Ve hře je i teorie o vodním původu hadů. Oba ty předpoklady však byly nejnověji (2018) zpochybněny, přičemž se uvažuje o klasickém pozemním vývoji.Filipe O. Da Silva; et al. (2018). [https://www.nature.com/articles/s41467-017-02788-3.pdf The ecological origins of snakes as revealed by skull evolution]. ''Nature Communications'' '''9''', Article number: 376 (2018). doi:10.1038/s41467-017-02788-3 Vědcům se podařilo zrekonstruovat pravděpodobnou anatomii a vzhled lebky hypotetického přímého předchůdce moderních hadů.https://www.nhm.ac.uk/discover/news/2019/july/this-is-how-the-ancestor-of-modern-snakes-could-have-looked.html [74] => [75] => == Počet druhů == [76] => Doposud je známo okolo 520 rodů a 3600 druhů hadů, z toho asi 410 druhů jsou [[jedovatí hadi]]. V České republice žije ve volné přírodě pouze 5 druhů. Mezi známé světové [[rod (biologie)|rody]] zahrnující [[smrt]]elně nebezpečné jedovaté hady patří například [[zmije]] (''Vipera''), [[chřestýš]] (''Crotalus''), [[Naja|kobra]] (''Naja''), [[Korálovec (had)|korálovec]] (''Micrurus''), [[taipan]] (''Oxyuranus''), [[mamba]] (''Dendroaspis''), různé [[pakobra|pakobry]] nebo [[vodnáři]] (Hydrophiinae). Mezi [[škrtiči|škrtiče]] pak patří [[krajty]] (Pythonidae), [[anakonda]] (''Eunectes'') či [[hroznýši]] (Boidae). [[Systematické členění hadů|Dělení hadů]] je do 18 čeledí a 19 podčeledí. Nejpočetnější a nejúspěšnější hadí čeledí jsou [[Užovkovití|užovky]] (Colubridae). [77] => [78] => === Výběr zajímavých druhů === [79] => [80] => Soubor:Natrix natrix (Colubridae) (European Grass Snake), Biebrza NP, Poland.jpg|[[Užovka obojková]], nejběžnější had v [[Česko|Česku]] [81] => Soubor:European Adder (Vipera berus) (7345075074).jpg|[[Zmije obecná]], jediný jedovatý had žijící v České republice [82] => Soubor:Malayopython reticulatus, Reticulated python - Kaeng Krachan District, Phetchaburi Province (47924282891).jpg|[[Krajta mřížkovaná]], patrně nejdelší žijící had na světě [83] => Soubor:Anaconda Loreto Peru.jpg|[[Anakonda velká]], patrně nejtěžší žijící had na světě [84] => Soubor:Crotalus cerastes mesquite springs CA-2.jpg|[[Chřestýš rohatý]], asi nejrychlejší had na světě [85] => Soubor:12 - The Mystical King Cobra and Coffee Forests.jpg|[[Kobra královská]], nejdelší jedovatý had na světě [86] => Soubor:Fierce Snake-Oxyuranus microlepidotus.jpg|[[Taipan menší]], patrně nejjedovatější had na světě [87] => Soubor:Black Mamba (Dendroaspis polylepis) juvenile (under 2m) on top of a tree ... (30397328144).jpg|[[Mamba černá]], známý prudce jedovatý had z [[Afrika|Afriky]] [88] => Soubor:Python bivittatus, Burmese python - Kaeng Krachan District, Phetchaburi (30275268141).jpg|[[Krajta tmavá]], přestože je doma v [[Jižní Asie|jižní]] a [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]], dokázala se přizpůsobit životu na [[Florida|Floridě]], kde došlo k její nechtěné introdukci [89] => Soubor:Pseudechis australis 2.jpg|[[Pakobra australská]], nejběžnější had v [[Austrálie|Austrálii]] [90] => Soubor:Young forest cobra (Naja melanoleuca).jpg|[[Kobra černá]], největší z kober rodu ''[[Naja]]'' (tzv. ''pravé kobry'') [91] => Soubor:Atractaspis engaddensis.jpg|[[Zemězmij palestinský]], had žijící pod zemí ve vlhkých písčitých půdách [92] => Soubor:Female Langaha madagascariensis.jpg|[[Langaha listonosá]], had se zvláštním výrůstkem na čenichu [93] => [94] => [95] => == Anatomie hadů == [96] => [97] => === Povrch těla === [98] => [[Soubor:Lampropeltis Mexicana Greeri (9).JPG|náhled|upright=1.2|Detailní pohled na šupiny kůže]] [99] => Povrch hadího těla pokrývá velice pružná [[kůže]] pokrytá [[Šupina (anatomie)|šupinami]], lišícími se tvarem i velikostí v závislosti na druhu. Na spodní straně těla mají hadi tzv. břišní (ventrální), příčně uložené šupiny, které spolu s břišními svaly umožňují plazení. Kůže většinou nepropouští [[voda|vodu]] ani jedním směrem, proto hadi mohli osídlit jak vodní, tak extrémně suché [[biotop]]y, jako jsou [[poušť|pouště]]. Nejspodnější a zároveň nejsilnější vrstva kůže obsahuje [[pigmentová buňka|pigmentové buňky]], odpovědné za charakteristické zbarvení jednotlivých druhů, či jedinců. Jak hadi rostou, musí se pravidelně zbavovat vnější, pevné vrstvy odumřelé pokožky. Protože mláďata rostou o mnoho rychleji než dospělí hadi, [[svlékání|svlékají]] se také daleko častěji. [100] => [101] => === Kostra a svaly === [102] => Typickým rysem hadů je protáhlý [[Trup (anatomie)|trup]], splývající plynule s [[krk]]em i [[ocas]]em, a chybějící [[končetina|končetiny]]. Jen některé vývojově starší skupiny si zachovaly zakrnělou [[pánev (anatomie)|pánev]] a nepatrné zbytky [[Noha|zadních nohou]] v podobě drobných [[dráp]]ků po stranách [[kloaka|kloaky]] (např. [[hroznýšovití]], Boidae). Celá [[kostra]] hadů se skládá pouze z [[lebka|lebky]], dlouhé [[páteř]]e s [[obratel|obratli]] a mnoha [[žebro|žeber]], kterých může být až 435 párů.{{Doplňte zdroj}} Lebka hadů se částečně liší druh od druhu, společné však mají [[kloub]]ní spojení mezi horní a dolní [[čelist]]í, což lebku činí velice roztažnou, a umožňující polykat značně velkou [[kořist]]. Toto spojení zajišťují silné a velice pružné [[vaz]]y. [[Zub]]y jsou většinou silně zakřivené a ohnuté dozadu, což zabraňuje vysmeknutí uchvácené kořisti. Kostra hadů je ovšem krom lebky jen šlachovitá, jinak by nebyla zajištěna pohyblivost a flexibilita trávení, označení [[kostra]] je proto nepřesné. [103] => [104] => Hadí tělo se vyznačuje obrovským množstvím velice složitých [[sval]]ů a různých [[svalový úpon|svalových úponů]]. Snad nejvíce svalů je [[mezižeberní sval|mezižeberních]]; ty se na žebra přímo upínají a umožňují tak jejich značnou pohyblivost. Výsledkem naprosto dokonalé koordinace všech těchto svalových skupin je pro hady charakteristický, lehký a klouzavý pohyb. [105] => [106] => === Uspořádání orgánů === [107] => [[Soubor:Stavba Těla.gif|náhled|Stavba těla]] [108] => Hadímu tvaru těla se pochopitelně přizpůsobil tvar i uložení [[vnitřní orgány|vnitřních orgánů]], které jsou většinou rovněž protažené. Párové orgány bývají obvykle zredukovány na jeden (zatímco druhý zakrní), popř. jsou v těle uloženy za sebou. Naprostá většina hadů má např. jen jednu funkční, pravou prodlouženou [[plíce|plíci]], druhá buď úplně chybí, nebo je jenom velice malá. Výjimku tvoří opět někteří [[hroznýšovití]] a [[slepákovci]], u kterých jsou vyvinuty oba [[plicní vak]]y. [[Žaludek]] hadů je velký, spíše se jedná o značně rozšířenou [[trávicí trubice|trávicí trubici]]. Vývod [[střevo|střeva]] je zakončen v [[Kloaka|kloace]]. [[Srdce]] není příliš velké, má neúplnou přepážku mezi pravou a levou částí [[srdeční komora|srdeční komory]], a dvě [[srdeční předsíň|srdeční předsíně]]. [[Ledvina|Ledviny]] nemají typický tvar, ale jsou to dva velmi dlouhé, oválné útvary, z nichž pravý je v těle uložen podstatně výše než levý. Také [[játra]] jsou podlouhlá a pokračují souběžně s plícemi. Hadi nemají [[močový měchýř]] a [[moč]] odchází z těla kloakou v podobě polotuhé, bílé hmoty. [[Pohlavní orgán]]y hadů se také přizpůsobily protaženému tělu a levé [[varle]] u [[Pohlavnost|samců]] bývá umístěno před pravým. Samičí [[vaječník]]y jsou zpravidla umístěny podobně, s tím, že levý vaječník může někdy zcela chybět. Samčí pohlavní orgán tvoří dva [[hemipenis]]y, které se dost liší druh od druhu. [109] => [110] => == Smysly == [111] => [[Soubor:Arafura File Snake (Acrochordus arafurae) (8691271511).jpg|náhled|[[Bradavičník arafurský]]]] [112] => Hadi mají [[zrak]] přizpůsobený způsobu života, avšak nikdy není příliš ostrý. Podzemní hadi ho mají velmi slabý, stromoví relativně dobrý. Důležitý je pro ně rozpoznání pohybu, nikoliv přesné určení kořisti. [[Sluch]] je velmi špatný, a proto se spoléhají na jiné [[Smysl (biologie)|smysly]].{{Citace elektronického periodika [113] => | titul = Reptile Senses: Understanding Their World [114] => | periodikum = www.petplace.com [115] => | url = https://www.petplace.com/article/reptiles/general/reptile-senses-understanding-their-world/ [116] => | jazyk = en [117] => | datum přístupu = 2020-02-16 [118] => }} Mají velmi vyvinutý [[čich]], jehož činnost je podpořena [[Jacobsonův orgán|Jacobsonovým orgánem]]. Had ve stavu aktivity neustále odebírá kmitajícím [[Jazyk (orgán)|jazykem]] vzorky pachu ze svého okolí. Díky štěrbině v horní čelisti může kmitat jazykem bez otevření tlamy. Chřestýši, chřestýšovci, křovináři a někteří hroznýši a krajty mohou zjišťovat nepatrné změny teploty vzduchu obličejovými [[termoreceptor]]y – tepločivnými jamkami umístěnými mezi okem a nozdrami. Vibrace vnímají spodní částí těla, proto se doporučuje dupat, chce-li člověk upozornit hada na svou přítomnost. [119] => [120] => == Životní projevy == [121] => [122] => === Pohyb === [123] => U hadů se vyvinulo několik způsobů kompenzujících ztrátu končetin. Každá metoda znamená různé využívání žeber a svalů na nich upnutých, ale použití každé metody závisí také na hmotnosti hada, rychlosti pohybu, kterou potřebuje a na typu podkladu. [124] => [125] => * Lineární pohyb vpřed – Těžcí hadi a hadi, kteří se obvykle pohybují pomalu, se někdy pohybují přímým směrem. Stahují postupně svaly a vlnivě se pohybují vpřed jako [[housenka|housenky]], opírajíce se současně dotykovými okraji břišních štítků o nerovnosti povrchu. [126] => * Pohyb vlněním – Had se stáčí vlnovitě ze strany na stranu a používá při tom postupně každý bod svého těla k odrazům od terénních nerovností. Takto se hadi pohybují i při plavání, někdy i šplhání. Zvláštním případem je boční pohyb vlněním (''[[sidewinding]]''), využívaný [[Chřestýš rohatý|některými hady]] zejména na sypkém povrchu (na písku v [[poušť|pouštích]]) [127] => * Harmonikový pohyb – Hrabaví hadi se pohybují norami tak, že se jedním koncem harmonikově složeného těla prudce odrazí od stěny nory a druhý konec je tak vržen vpřed. [128] => * Klouzání vzduchem – Někteří hadi žijící v korunách stromů (''[[Chrysopelea]]'') jsou schopni překvapivě efektivně plachtit poté, co zploští své tělo tak, že při pohybu vzduchem vyvozuje [[vztlak]]. [129] => [130] => === Získávání potravy === [131] => [[Soubor:Lampropeltis Mexicana Greeri (12).JPG|náhled|upright=1.2|''Lampropeltis Mexicana Greeri'' konzumuje myš]] [132] => Některé druhy jsou [[potravní specialista|potravně specializovány]], zatímco potrava ostatních je velmi různorodá. Velká kořist vyžaduje mnoho času na [[trávení|strávení]]. Může hada nasytit na několik týdnů nebo dokonce i měsíců. Tento proces začíná v tlamě působením [[trávicí enzym|trávicích enzymů]] v sekretech [[slinná žláza|slinných žláz]]. [133] => [134] => Hadí jed je ve skutečnosti jakýsi koktejl pozměněných trávicích šťáv, který obvykle rychle zapůsobí na nervový systém nebo krev oběti. Škrtiči zabíjejí kořist tak, že ji udusí. Pokaždé, když oběť vydechne, had utáhne závity těla, dokud dýchání oběti neustane. Poddajné čelisti umožňují požírání kořisti, která velikostí přesahuje jejich hlavu. [[Polykání]] může trvat i několik hodin. [135] => [136] => === Hadí jed === [137] => {{podrobně|jedovatí hadi|hadí jed}} [138] => Mnozí hadi mají různé druhy jedu, které se na základě účinku dělí na: [139] => [140] => * [[neurotoxin]] je druh jedu, který působí na [[nervová soustava|nervovou soustavu]]. Produkují ho jedové žlázy většiny [[korálovcovití|korálovcovitých]] hadů žijících na souši ([[kobry]], [[Korálovec (had)|korálovci]], [[Mamba|mamby]]…); [141] => * [[myotoxin]] je jed působící na [[sval]]ovinu. V jedových žlázách ho mají všechny mořské druhy korálovcovitých hadů ([[vodnáři]], [[vlnožilové]]) a některé suchozemské druhy korálovcovitých hadů žijících v Austrálii. [142] => * [[hemotoxin]] je druh jedu, který rozkládá [[krevní buňky]] uštknuté kořisti. Produkují ho jedové žlázy druhů hadů z čeledi [[zmijovití|zmijovitých]] ([[zmije]], [[chřestýš]]i, [[ploskolebci]] apod.). Nepůsobí tak rychle jako neurotoxin, ovšem na rozdíl od něj výrazněji poškozuje tělo. [143] => * [[cytotoxin]] ničí buňky a způsobuje rozklad tkáně. Disponuje jím například jedový aparát [[Zmije útočná|zmije útočné]]. [144] => [145] => Nejsilnější [[jed]] mají druhy, které se živí rychlou kořistí. Příkladem mohou být [[křovinář ostnitý|křovináři ostnití]], kteří jsou schopni usmrtit i rychle se pohybujícího [[Kolibříkovití|kolibříka]], nebo [[mořští hadi]], živící se korálovými rybami. Pokud by had neměl takto silný jed, kořist by mohla ještě po uštknutí rychle uniknout. Hadi mohou mít také jed specializovaný na určitý druh kořisti. To znamená, že může úspěšně působit např. na drobné [[hlodavci|hlodavce]] a zase např. pro ptáky stejné váhy a velikosti je neškodný. [146] => [147] => === Rozmnožování === [148] => Většina hadů [[vejcorodost|klade vejce]], ale je i významný počet druhů [[živorodost|živorodých]]. Hadi mírného pásma se většinou páří na jaře brzy po ukončení [[hibernace]] a kladou vejce/ rodí mláďata v létě. Tropické druhy se často páří v časové návaznosti na období dešťů a kladou několik snůšek ročně. Samci a samice se vyhledávají pomocí feromonů – chemických pachových stop, které v terénu zanechávají. Zásnuby jsou většinou jednoduché a hadi o potomstvo příliš nepečují. Ale např. krajty obtáčejí svým tělem [[vejce]], která tak chrání a zahřívají, a kobry hnízda s vejci hlídají. Mláďata se líhnou ze skořápek pomocí vaječného zubu. Uvnitř vejce může být stočeno hádě až 7× dokola. [149] => [150] => === Svlékání === [151] => Jedním z nejchoulostivějších momentů v životě každého hada je svlékání staré pokožky, odborně nazývané [[Svlékání|ekdyse]]. Protože [[keratin]], ze kterého se vlastně hadí pokožka skládá, není příliš pružný a zabraňuje zvířeti v růstu, musí se had jednou za čas vrchní vrstvy kůže zbavit. Zdravý had se zbavuje své pokožky zpravidla najednou, od hlavy směrem k ocasu a to včetně očí. Za normálních okolností většinou celý proces netrvá déle než půl hodiny. Svlečka je potom vlastně obrácená naruby, asi jako svlečená nylonová punčocha. Samotnému svlékání napomáhá tenká vrstvička mazlavého moku, který se vytvoří mezi starou a novou pokožkou, a která vlastně způsobuje typické mléčné zakalení hada a jeho očí. Hadi v té době špatně vidí a jsou zpravidla poněkud podráždění. Tím, že mladí hadi rychleji rostou, svlékají pokožku daleko častěji než dospělí jedinci, u kterých může ekdyse proběhnout jenom dvakrát nebo třikrát za rok. [152] => [153] => === Vylučování === [154] => Hadi vylučují žluto-bílo-hnědou tekutinu. Je to způsobeno trávicími enzymy v jejich těle, kde se potrava postupně rozkládá až se mění v již zmíněnou tekutinu. [155] => [156] => == Odkazy == [157] => [158] => === Reference === [159] => {{stránka o hadech}} [160] => [161] => [162] => === Související články === [163] => * [[Seznam hadích rekordů]] [164] => * [[Systematické členění hadů]] [165] => * [[Hadí jed]] [166] => * [[Jedovatí hadi]] [167] => * [[Nepřátelé hadů]] [168] => * [[Vodní hadi]] [169] => [170] => === Literatura === [171] => * {{Citace monografie [172] => | příjmení = Lillywhite [173] => | jméno = Harvey B. [174] => | příjmení2 = [175] => | jméno2 = [176] => | titul = How Snakes Work. Structure, Function, and Behavior of World´s Snakes [177] => | vydání = [178] => | vydavatel = Oxford University Press [179] => | místo = Oxford, New York [180] => | rok = 2014 [181] => | počet stran = 239 [182] => | strany = [183] => | isbn = [184] => }} [185] => * {{Citace monografie [186] => | příjmení = Martens [187] => | jméno = Dietmar [188] => | titul = Hadi - Co, jak, proč? [189] => | vydavatel = Fraus [190] => | místo = Praha [191] => | rok = 2008 [192] => | isbn = 978-80-7238-710-6 [193] => | počet stran = 48 [194] => | jazyk = [195] => }} [196] => * {{Citace monografie [197] => | příjmení = Valenta [198] => | jméno = Jiří [199] => | titul = Jedovatí hadi [200] => | vydavatel = Galén [201] => | místo = Praha [202] => | rok = 2008 [203] => | isbn = 978-80-7262-473-7 [204] => | počet stran = 401 [205] => | jazyk = [206] => }} [207] => * GARBEROGLIO, Fernando F.; ''et al.'' (2019). [https://advances.sciencemag.org/content/advances/5/11/eaax5833.full.pdf New fossils from the legged snake ''Najash'' reveal the evolutionary origins of key features of the modern snake skull and body.] ''Science Advances'' '''5'''(1): eaax5833. doi: [https://advances.sciencemag.org/content/5/11/eaax5833 10.1126/sciadv.aax5833] [208] => * David J. Gower & Hussam Zaher (editors) (2022). ''[https://www.cambridge.org/core/books/origin-and-early-evolutionary-history-of-snakes/A1842633CA2C059F833985BCB2DA9990 The Origin and Early Evolutionary History of Snakes]''. Cambridge University Press. Online {{ISBN|9781108938891}}. doi: https://doi.org/10.1017/9781108938891 [209] => * Simone Macrì, Ida-Maria Aalto, Rémi Allemand and Nicolas Di-Poï (2023). [https://www.science.org/doi/full/10.1126/sciadv.adi6888 Reconstructing the origin and early evolution of the snake brain]. ''SCIENCE ADVANCES''. '''9''' (39): eadi6888. [210] => [211] => === Externí odkazy === [212] => * {{Commonscat|Serpentes}} [213] => * {{Wikicitáty|téma=Had}} [214] => * {{Wikislovník|heslo=had}} [215] => * {{Wikidruhy|taxon=Serpentes}} [216] => * [http://ritchi.wz.cz Stránky Richarda Horčice] – obecný úvod o hadech, dále pak herpetoteraristické stránky s poradnou specializované na [[hroznýšovití|hroznýšovité]] a [[užovkovití|užovkovité]] [217] => * [http://www.chovamehady.cz Stránky o chovu nejedovatých hadů v domácích podmínkách] [218] => [219] => {{Autoritní data}} [220] => {{Portály|Živočichové}} [221] => [222] => [[Kategorie:Hadi| ]] [223] => [[Kategorie:Šupinatí]] [] => )
good wiki

Hadi

Hadi (Serpentes) jsou podřád plazů z řádu šupinatých (Squamata). Jsou to dravci vyznačující se dlouhým tělem bez končetin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hroznýšovití','Jacobsonův orgán','Korálovec (had)','vejce','plazi','Naja','sval','Systematické členění hadů','potravní specialista','páteř','Chřestýš rohatý','kořist'

Hroznýšovití

Kořist

Naja

Páteř

Plazi

Sval

Vejce