Array ( [0] => 15482435 [id] => 15482435 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vejce [uri] => Vejce [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Anatomy of an amiotic egg.svg|vpravo|náhled|Podrobný popis vejce v podélném řezu:
[1] => 1. skořápka
[2] => 2. vnější papírová blána
[3] => 3. vnitřní papírová blána
[4] => 4. poutko
[5] => 5. vnější řídký bílek
[6] => 6. hustý bílek
[7] => 7. žloutková blána
[8] => 8. výživný žloutek
[9] => 9. zárodečný terčík (tvořivý žloutek + zárodek)
[10] => 10. tmavý (žlutý) žloutek
[11] => 11. světlý žloutek
[12] => 12. vnitřní řídký bílek
[13] => 13. poutko
[14] => 14. vzduchová komůrka
[15] => 15. kutikula [16] => ]] [17] => '''Vejce''' je vaječná buňka [[plazi|plazů]], [[ptáci|ptáků]] a [[vejcorodí|vejcorodých]] [[savci|savců]]. Jeho základními strukturálními složkami jsou [[žloutek]], [[bílek]] a ochranný obal. [18] => [19] => Vejce vzniká v těle samice z [[Vajíčko|samičí pohlavní buňky]]. Oplozené vejce obsahuje namístě zárodečného terčíku zárodek a veškerou výživu pro další embryonální vývoj nového jedince. Zárodky ve vejcích se vyvíjejí po snůšce mimo tělo matky ve vhodném prostředí až do vylíhnutí. U [[vejcoživorodí|vejcoživorodých]] k tomu dochází v těle matky a mláďata se líhnou těsně před snůškou (porodem), v jejím průběhu nebo vzápětí. Vzhled vajec je různorodý a jejich obsah je chráněn pevnějším obalem. Vápenitému ochrannému obalu vejce se říká [[skořápka]]. [20] => [21] => Vejce jsou také vyhledávanou potravou některých zvířat a [[člověk|lidí]]. Lidé konzumují zejména vejce [[kur domácí|slepičí]]. Charakteristický oválný tvar slepičího vejce se stal [[estetika|estetickým]] pojmem a symbolem. [22] => [23] => ''Oologie'' je věda, zabývající se studiem vajec, zejména ptačích. [24] => [25] => == Význam vajec domácí drůbeže == [26] => Základní význam vajec [[domácí drůbež]]e je v první řadě biologický, tj. zajistit [[rozmnožování|reprodukci]] daného druhu. Protože k vývoji nového jedince dochází mimo tělo matky, obsahuje vejce všechny důležité výživné složky nezbytné pro vývoj nového organismu. Zatímco vejce [[krůta|krůt]], [[kachna|kachen]] a [[husa|hus]] jsou produkována hlavně pro účely reprodukční, tj. slouží jako '''vejce násadová''', slepičí vejce slouží také jako '''vejce konzumní''' a mohou být součástí lidské výživy. Vejce mají vysoký obsah plnohodnotných [[Bílkovina|bílkovin]] (obsahují všechny [[Aminokyselina|aminokyseliny]] pro člověka nezbytné a to v poměru, který je nejpříznivější ze všech běžných potravin). Vejce dále obsahují [[tuky]], [[vitamín]]y a [[Minerální látka|minerální látky]]. Avšak obsahují i vysoké množství [[Cholesterol|cholesterolu]], takže konzumace 3 a více vajec denně prokazatelně zvyšuje riziko onemocnění a smrti.{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = Study: Cholesterol in eggs tied to cardiac disease, death [28] => | periodikum = medicalxpress.com [29] => | datum_vydání = 2019-06-04 [30] => | url = https://medicalxpress.com/news/2019-06-cholesterol-eggs-tied-cardiac-disease.html [31] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [32] => | jazyk = anglicky [33] => }} [34] => [35] => Kromě přímé spotřeby vajec jako potraviny se vejce (vaječná hmota, bílek, žloutek) využívají jako surovina v různých odvětvích potravinářského (pekařství, cukrářství, výroba trvanlivého pečiva, těstovin, masných výrobků aj.) i nepotravinářského průmyslu (farmaceutický, kožedělný, textilní, chemický, fotografický, sklářský aj.). Neméně významné je využití vajec v humánní i veterinární medicíně (výroba očkovacích látek, ředidlo semene při inseminaci apod.). [36] => [37] => Jakost konzumních vajec je dána souhrnem jejich vnějších a vnitřních vlastností. ''Vnější (technologická) hodnota'' konzumních vajec je určována hmotností (velikostí), tvarem, podílem jednotlivých částí vejce a kvalitou vaječné skořápky. Podíl jednotlivých částí vejce ([[žloutek]], [[bílek]] a skořápka) je ovlivňován druhem a plemenem drůbeže, velikostí vejce, počtem snesených vajec a individuálními vlastnostmi nosnic. ''Vnitřní (nutriční) hodnota'' konzumních vajec jako potraviny je dána obsahem živin, jejich stravitelností, chutí a vůní. [38] => [[Soubor:Kráječ na vajíčka.png|náhled|[[Kráječ vajec]]]] [39] => [40] => == Vzhled ptačího vejce == [41] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [42] => ! Obecná charakteristika slepičího vejce [43] => |- [44] => |Hmotnost || 58,0 g || Delší obvod || 15,7 cm [45] => |- [46] => |Dlouhá osa || 5,7 cm || Kratší obvod || 13,5 cm [47] => |- [48] => |Krátká osa || 4,2 cm || Objem || 53,0 cm3 [49] => |- [50] => |Index tvaru || 1,36 || Povrch || 68,0 cm2 [51] => |- [52] => |Bílek: index min. || 80 || Výška vzd. komůrky || 4 mm [53] => |- [54] => | výška || 4,64 mm || Tloušťka skořápky || 0,3 mm [55] => |- [56] => | šířka ||5,2 cm || Počet pórů || 10 000 [57] => |- [58] => | délka || 6,4 cm || Žloutek: index min. || 0,48 [59] => |- [60] => |Žloutek:barva || sytě oranžová || výška || 16 mm [61] => |- [62] => |hodnocení || 8–10 st. LaRoche || šířka || 3,4 cm [63] => |} [64] => [65] => === Tvar === [66] => Ptačí vejce má zpravidla oválný tvar, na jedné straně vytvářející ostřejší vrchol (špičku). Některá vejce se ovšem od tohoto tvaru poněkud odlišují. Vejce ptáků, hnízdících na útesech, například [[alkoun]]ů, mají relativně výraznou špičku, takže jejich tvar připomíná kužel. Je to z toho důvodu, aby se vejce neskutálela, nýbrž se pouze otáčela na místě. Naopak ptáci žijící v dutinách, mívají vejce kulovitá. [67] => [68] => [69] => Soubor:Emu Egg.JPG|Podlouhlé vejce ptáka [[emu]] [70] => Soubor:Senegal egg 10s06.JPG|Kulovité vejce [[papoušek senegalský|papouška senegalského]] [71] => Soubor:Oeufs002b,47.png|Zašpičatělé vejce (vyhynulé) [[alka velká|alky velké]] [72] => Z pohledu matematiky je stále výzvou stanovení rovnice křivky popisující tvar vejce [http://www.mathematische-basteleien.de/eggcurves.htm]. Existuje však víceméně univerzální rovnice.{{Citace elektronického periodika [73] => | příjmení1 = Narushin [74] => | jméno1 = Valeriy G. [75] => | příjmení2 = Romanov [76] => | jméno2 = Michael N. [77] => | příjmení3 = Griffin [78] => | jméno3 = Darren K. [79] => | titul = A universal formula for avian egg shape [80] => | datum_vydání = 2020-08-15 [81] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.08.15.252148v1.full [82] => | jazyk = anglicky [83] => | doi = 10.1101/2020.08.15.252148 [84] => }} [85] => [86] => === Velikost === [87] => [[Soubor:Eggs of hummingbird, hen, and ostrich.jpg|náhled|Velikost vejce: [[kolibřík|Kolibří]], [[kur domácí|slepičí]] a [[pštros]]í vejce]] [88] => Velikost vejce se značně liší podle druhu – nejmenší vejce ze všech žijících ptáků snáší [[kolibřík]] – jeho vejce váží 0,25 g, naopak největší vejce ze všech žijících ptáků snáší [[pštros]] – má hmotnost 750 až 1600 gramů, rozměry cca 16×13 cm. Někteří vyhynulí [[dinosauři]] a ''[[Aepyornis]]'' měli ovšem vejce větší. Největší slepičí vejce na světě váží 169 gramů; toto vejce, které snesla slepice v německém [[Langwege]], je asi trojnásobně větší než běžné vejce. Rozdíly jsou ovšem i v poměru hmotnosti ptáka ve srovnání s jeho vejcem – tak právě vejce kolibříka představuje asi 25 % hmotnosti ptáka, což je nejvíce mezi ptáky. Rovněž u ptáka [[kiviové|kivi]] představuje vejce čtvrtinu hmotnosti těla, naopak pštrosí vejce váží jen 1 % hmotnosti dospělého jedince. [89] => [90] => === Skořápka === [91] => {{podrobně|skořápka}} [92] => [[Soubor:Tinamus guttatus eggs.JPG|náhled|Vejce [[tinama tečkovaná|tinamy tečkované]]]] [93] => Skořápka je [[vápník|vápenitý]] obal [[ptáci|ptačího]] vejce.{{Citace elektronické monografie [94] => | příjmení1 = Zicha [95] => | jméno1 = Ondrej [96] => | titul = skořápka [97] => | url = https://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id637/ [98] => | vydavatel = biolib.cz [99] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [100] => }} Bývá barevná (podle barvy prostředí), dostatečně silná aby unesla ptáka, který na ní sedí, ale zároveň dost tenká na to, aby se líhnoucí ptáče dokázalo z vejce proklovat a navíc pórovitá. Základními strukturálními součástmi skořápky jsou [[podskořápečné blány]], [[vlastní skořápka]] a [[kutikula]]. Uváděné informace se týkají převážně slepičích vajec, o kterých existuje nejvíce informací. [[Sušina]] skořápky činí asi 98–99 %. Obsahuje kolem 2–5 % organických látek ([[glykoprotein]]ový komplex, jehož množství se směrem k povrchu skořápky postupně snižuje) a 95–98 % anorganických látek (89–97 % [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], až 2 % [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]], 0,5–5% [[fosforečnan vápenatý|fosforečnanu vápenatého]] a [[fosforečnan hořečnatý|hořečnatého]]). Čerstvá vejce jsou potažena solemi [[draslík]]u a [[sodík]]u, čehož se dá využít k rozpoznání stáří vajec. [101] => [102] => ==== Barva ==== [103] => U běžných plemen kura domácího odpovídá barva skořápky barvě ušnic. Slepice s bílými [[ušnice]]mi snášejí vejce bílá, slepice s červenými ušnicemi hnědá.[http://slepice.info/vejce/zbarveni-vajec Zbarvení vajec] Důvodem hnědého zbarvení skořápky je především [[protoporfyrin IX]].{{Citace periodika [104] => | příjmení = Samiullah [105] => | jméno = S. [106] => | příjmení2 = Roberts [107] => | jméno2 = J.R. [108] => | příjmení3 = Chousalkar [109] => | jméno3 = K. [110] => | titul = Eggshell color in brown-egg laying hens — a review [111] => | periodikum = Poultry Science [112] => | datum vydání = 2015-10 [113] => | ročník = 94 [114] => | číslo = 10 [115] => | strany = 2566–2575 [116] => | pmid = 26240390 [117] => | doi = 10.3382/ps/pev202 [118] => | jazyk = en [119] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0032579119319662 [120] => | datum přístupu = 2024-01-31 [121] => }} Za zelenou až modrou barvu vajec (zejména stromových ptáků) je zodpovědný [[biliverdin]], který funguje jako ochrana před UV-zářením.{{Citace periodika [122] => | příjmení = Martínez [123] => | jméno = Ana [124] => | příjmení2 = López-Rull [125] => | jméno2 = Isabel [126] => | příjmení3 = Fargallo [127] => | jméno3 = Juan A. [128] => | titul = To Prevent Oxidative Stress, What about Protoporphyrin IX, Biliverdin, and Bilirubin? [129] => | periodikum = Antioxidants [130] => | datum vydání = 2023-08-23 [131] => | ročník = 12 [132] => | číslo = 9 [133] => | strany = 1662 [134] => | issn = 2076-3921 [135] => | pmid = 37759965 [136] => | doi = 10.3390/antiox12091662 [137] => | jazyk = en [138] => | url = https://www.mdpi.com/2076-3921/12/9/1662 [139] => | datum přístupu = 2024-01-31 [140] => }} [141] => [142] => === Vnitřní struktura === [143] => Přes tyto vnější odlišnosti je ovšem vnitřní struktura všech ptačích vajec víceméně stejná. Odlišnosti jsou především ve velikosti [[žloutek|žloutku]], který je u nekrmivých ptáků asi dvakrát objemnější než u krmivých – protože čerstvě vylíhlé ptáče musí přežít než si samo dokáže obstarat potravu. [144] => [145] => === Chemické složení vejce === [146] => Uváděné informace se týkají převážně [[kur domácí|slepičích]] vajec, o kterých existuje nejvíce poznatků. Slepičí vejce obsahují velké množství vody, jejím největším zdrojem je [[bílek]]. Na složení [[sušina|sušiny]] se podílejí především [[Bílkovina|bílkoviny]] a [[Tuky|tuk]]. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v bílku a [[žloutek|žloutku]], kdežto tuky jsou soustředěny jenom ve žloutku. Obsah [[cukr]]ů ve vejci je minimální. [[Minerální látka|Minerální látky]] jsou obsaženy především ve skořápce, kdežto ve vaječné hmotě je jich velmi málo. Rozdíly v chemickém složení vajec jednotlivých druhů drůbeže nejsou velké. Složení vejce je však ovlivňováno plemenem, věkem drůbeže, úrovní a intenzitou snášky, ročním obdobím, podmínkami vnějšího prostředí, kvalitou a kvantitou krmení a řadou dalších faktorů, včetně zdravotního stavu. [147] => [148] => Slepičí vejce obsahují mnoho [[cholesterol]]u (424 mg/100 g vajecChicken egg, whole, hard-boiled, http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ {{Wayback|url=http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ |date=20150303184216 }}). Podle některých studií však tolik nepřispívají ke zvyšování krevního cholesterolu, jelikož navíc obsahují [[lecitin]], který množství cholesterolu v krvi snižuje.{{Citace elektronické monografie| url=http://unisci.com/stories/20014/1029013.htm | titul=University Science article on eggs and cholesterol | vydavatel=Unisci.com | datum=2001-10-29 | datum přístupu=2010-01-10}} [149] => [150] => Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných ve slepičích vejcích (průměr na celé vejce).McCance a Widdowson's:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, {{ISBN|978-0-85404-428-3}} [151] => [152] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [153] => [154] => ! Složka [155] => ! Jednotka [156] => ! Průměrný obsah [157] => ! Prvek (mg/100 g) [158] => ! Průměrný obsah [159] => ! Složka (mg/100g) [160] => ! Průměrný obsah [161] => |- [162] => |[[voda]]||g/100 g||75,1||[[sodík|Na]]||140||[[vitamín C|vitamin C]]||0 [163] => |- [164] => |[[Bílkovina|bílkoviny]]||g/100 g||12,5||[[draslík|K]]||130||[[Vitamín D|vitamin D]]||0,0018 [165] => |- [166] => |[[tuky]]||g/100 g||11,2||[[vápník|Ca]]||57||[[Vitamín E|vitamin E]]||1,91 [167] => |- [168] => |[[cukry]]||g/100 g||stopy||[[hořčík|Mg]]||12||[[vitamín B6|vitamin B6]]||0,12 [169] => |- [170] => |celkový [[dusík]]||g/100 g||2,01||[[fosfor|P]]||200||[[vitamín B12|vitamin B12]] ||0,0025 [171] => |- [172] => |[[vláknina]]||g/100 g||0||[[železo|Fe]]||1,9||[[karoteny]]||stopy [173] => |- [174] => |[[Mastná kyselina|mastné kyseliny]]||g/100 g||9,3||[[měď|Cu]]||0,08||[[vitamín B1|thiamin]]||0,09 [175] => |- [176] => |[[cholesterol]]||mg/100 g||391||[[zinek|Zn]]||1,3||[[vitamín B2|riboflavin]]||0,47 [177] => |- [178] => |[[selen|Se]]||mg/100 g||0,011||[[jod|I]]||0,053||[[niacin]]||0,1 [179] => |- [180] => |energie||kJ/100 g||627||[[mangan|Mn]]||stopy||[[chlor|Cl]]||160 [181] => |} [182] => [183] => == Organoleptické vlastnosti vajec == [184] => Čerstvě snesené vejce nemá žádnou specifickou vůni, ale po snesení může získat vlivem prostředí, ve kterém je skladováno, i nežádoucí [[pach]]y. Vejce proto nesmí být skladována s jinými produkty. [[Chuť]] vejce určuje více [[žloutek]] než [[bílek]]. Chuť je ovlivněna především krmivem. Někdy pozorovaná [[Ryby|rybí]] chuť může být způsobena zkrmováním většího podílu [[rybí moučka|rybí moučky]], zvláště s vysokým obsahem [[tuky|tuku]], ale i při nezkrmování rybí moučky. Za možné příčiny této rybí chuti se uvádějí produkty [[metabolismus|metabolismu]] [[bakterie|bakterií]] (''[[Escherichia coli|E. coli]]'' aj.), krmivo s vyšším obsahem [[Mastná kyselina|mastných kyselin]], [[betain]]u, porucha organismu nosnice metabolizovat [[trimetylamin]] či zkrmování většího množství [[Brukev řepka|řepkové moučky]] (>10 %) apod. Chuť připomínající [[seno]] se někdy zjišťuje u chladírenských vajec; bývá způsobena také metabolickými produkty bakterií, schopnými metabolismu při teplotě 0 °C (''[[Pseudomonas]]'' spp.). [185] => [186] => == Abnormality vajec == [187] => Při tvorbě vejce v [[rozmnožovací soustava ptáků|pohlavních orgánech nosnice]] vznikají někdy ve srovnání s normálním průběhem různé tvarové i funkční změny, které se projevují i na [[kvalita|kvalitě]] konzumních vajec. Vnitřní kvalita vajec může být narušena i při nezměněné snášce Tyto změny vznikají nejčastěji v důsledku poruch funkce [[vejcovod (slepice)|vejcovodu]] z různých příčin – endogenních (zdravotní stav nosnic) i exogenních ([[bakterie]], [[plíseň|plísně]], krmivo). Abnormální vejce jsou nepoživatelná, používají se jen jako surovina k technickému zpracování. [188] => [189] => * '''Velká jednožloutková vejce''' snášejí nosnice občas; vznikají při dočasné poruše funkce vejcovodu. Taková vejce obsahují velké množství [[Bílkovina|bílkovin]] (procházejí vejcovodem pomalu) a ohrožují při snášení pohlavní orgány nosnice. [190] => * '''Trpasličí vejce''' (též pohádková nebo kohoutí vejce){{Citace elektronické monografie [191] => | titul = Nedokonalosti vajec [192] => | url = http://www.kavapo.cz/nedokonalosti-vajec/ [193] => | vydavatel = kavapo.cz [194] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [195] => }} představují abnormálně malá vejce (10 g i méně). Vznikají často tím, že [[žloutek]] se po ovulaci nedostane do vejcovodu, nebo do vejcovodu pronikne jen malá část žloutku. [[Hormon]]ální impuls však působí na [[Žláza|žlázy]] vejcovodu a vylučovaný [[bílek]] je pak obalen papírovými blanami a skořápkou. Tato vejce většinou nemají žloutek. Nutno odlišit od tzv. kuřecích vajec, což jsou vejce produkovaná někdy nosnicemi na počátku snášky (hmotnost 35–45 g). [196] => * '''Dvoužloutková''' nebo '''třížloutková vejce''' vznikají při krátkých časových úsecích mezi [[ovulace]]mi žloutků nebo při současné ovulaci 2–3 zralých [[ovariální folikul|folikulů]]. Vejcovodem potom prostupuje najednou více žloutků, přičemž mohou obdržet jeden bílkový obal, nebo má každý žloutek vlastní bílkový obal. Je-li interval mezi ovulacemi dvou žloutků dostatečný, může nosnice v průběhu 24 hodin snést dvě normální vejce. [197] => * '''Vejce ve vejci''' vzniká tehdy, když již téměř hotové vejce je vrženo opačnou [[peristaltika|peristaltikou]] vejcovodu zpět až k nálevce, takže se opětovně obaluje vrstvou bílku a skořápky. [198] => * '''Vejce s cizími tělísky''' vznikají v důsledku vniknutí cizích tělísek (kamínek, zrnko písku aj.) do vejcovodu [[kloaka|kloakou]] v průběhu tvorby vejce (především při páření). Nejčastěji se cizí tělíska nacházejí v bílku, ale mohou nahrazovat i žloutek. [199] => * ''Tuhé žloutky'' byly ojediněle pozorovány v určitých lokalitách. Žloutky měly konzistenci žloutku vejce na tvrdo uvařeného. Příčina nebyla zjištěna, pravděpodobně se jednalo o poruchu resorbce a využití [[vitamín]]ů skupiny B. [200] => * ''Krevní kroužek'' viditelný při prosvěcování vajec vzniká jako následek odumření [[zárodek|zárodku]], kdy oplozené vejce bylo inkubováno po dobu 1–2 dnů nebo skladováno v teplotě, která počáteční vývoj [[vaječník (slepice)|zárodečného terčíku]] umožnila. [201] => * ''Krevní a masové skvrny'' se vyskytují ve žloutku i bílku a znehodnocují vejce. Výskyt krevních skvrn je závislý na pevnosti stěn kapilár vaječníku, na [[Faktor II|protrombinovém]] čase a [[krev]]ním tlaku. Krevní skvrny na žloutku jsou krevní sraženiny, které vznikly [[krvácení]]m při ovulaci (folikul praskne na jiném místě než je [[vaječník (slepice)|folikulární stigma]]). Vejce s krevní stopou na bílku vznikají tak, že se krev z prasklé [[céva|cévy]] vejcovodu obalí bílkem. Vyšší výskyt skvrn se pozoruje u slepic těžšího typu. Nižší obsah [[vitamín]]u A v krmné směsi (pod 2400–3000 mj. /kg) zvyšuje jejich výskyt, stejně jako vyšší obsah vitamínu K. Proto zařazení krmiv s vyšším obsahem vitamínu K (vojtěšková moučka) může zvýšit počet vajec s masovými skvrnami. Snášení vajec s krevními skvrnami je u některých nosnic dědičné (h2 = 0,3–0,6). Masové skvrny jsou považovány za krevní skvrny pozměněné během průchodu vejce vejcovodem. Krevní skvrny vznikají pravděpodobně ve vaječníku před nebo po ovulaci. Masové skvrny mají buď hnědou barvu (pravděpodobně vznikají z krevních skvrn, ve kterých se [[hemoglobin]] [[Redoxní reakce|oxidací]] změnil na [[hematin]]), nebo bílou barvu (vznikají i ve vejcovodu uvolněním řasy sliznice [[vejcovod (slepice)|vejcovodu]]). Při vyšších teplotách, kdy [[krevní tlak]] je nižší, je nižší i výskyt krevních skvrn. [202] => * ''Abnormality skořápky''. Na povrchu vejce se mohou vyskytovat usazené shluky skořápkové hmoty nebo hrbolky; část povrchu nebo celá skořápka může být rýhovaná nebo pokryta vruby. Abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan, matrix nebo kutikuly při tvorbě skořápky v [[vejcovod (slepice)|děloze]] nebo zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem. Vroubkované nebo rýhované skořápky jsou náchylnější k prasknutí a způsobují podstatně rychlejší vysychání vajec při skladování. Další deformace skořápky mohou vznikat při různých onemocnění drůbeže ([[adenovirová salpingitida drůbeže|syndrom poklesu snášky]], [[infekční bronchitida drůbeže|infekční bronchitida]] aj.). Trhliny ve skořápce jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec anebo jejich dopravy. Při prosvěcování vajec se pozoruje zeslabení skořápky ve formě trhlin, které však neporušují celistvost skořápky. [203] => * ''Barevné abnormality''. Olivové až hnědé zbarvení žloutku a jeho skvrnitost jsou způsobovány zkrmováním [[bavlník]]ového šrotu, který obsahuje [[gossypol]]. Přídavkem 0,5 % Fe2SO4 krmné směsi se tento nepříznivý účinek gossypolu ruší (vznikají komplexy iontu železa s gossypolem). Skvrnitost žloutku se někdy vyskytuje i u nosnic na počátku snášky, při zkrmování [[antikokcidikum|antikokcidika]] Nikarbazinu nebo při vyšším množství [[tanin]]u v krmné dávce. Pravděpodobnou příčinou je změněná propustnost [[žloutek|vitelinní membrány]] žloutku pro vodu a pronikání vody z bílku do žloutku při zvýšeném [[pH]] bílku. Voda se pak nerovnoměrně usazuje na vitelinní membráně. [204] => * ''Růžové zbarvení bílku'' je porucha vyskytující se po zkrmování moučky z bavlníkových semen (obsah [[kyselina cyklopropenová|kyseliny cyklopropenové]]). Bílek má růžovou nebo oranžově červenou barvu, která se udržuje po určitou dobu po snesení. [205] => [206] => == Mikrobiální změny ve vejci == [207] => Po prolomení všech ochranných [[bariéra|bariér]] vejce může dojít k proniknutí [[bakterie|bakterií]] do vaječného obsahu, k jejich pomnožení a [[enzym]]atickým působením [[mikroorganismus|mikroorganismů]] k pronikavým chemickým změnám vaječného obsahu – vznikají mikrobiální změny vajec. Nejčastěji formy mikrobiální zkázy vajec jsou: [208] => [209] => * ''Černá hniloba'' je charakterizována [[neprůhlednost]]í vejce při prosvěcování. Uvnitř vejce se hromadí [[plyn]] a následkem toho vejce praskají; vaječný obsah odporně zapáchá. [[Žloutek]] bývá hnědavé barvy, tuhý. [[Bílek]] je řídký a žlutozelený. Příčinou bývají bakterie rodu ''[[Proteus (bakterie)|Proteus]]''. [210] => * ''Červená hniloba'' se projevuje při prosvěcování červenou barvou žloutku a načervenalou barvou bílku. Řídký bílek obsahuje podobně jako podskořápečné blány načervenalé nebo žlutavé skvrny. Původcem bývají bakterie z rodu ''[[Pseudomonas]]''. [211] => * ''Zelená hniloba''. Při prosvěcování nejsou změny, hlavně na začátku hniloby, nápadné. Typická je zelenavá barva bílku; žloutek zpočátku není postižen, později tuhne a tmavne. Charakteristický je nakyslý [[pach]] vaječného obsahu připomínající [[ovoce]], [[sýr]]y nebo [[zelenina|zeleninu]]. Je vyvolávána bakteriemi rodu ''Pseudomonas''. [212] => * ''Bílá hniloba'' se jeví při prosvěcování jasně bílou barvou a žloutek je ve vejci pohyblivý. Z vaječného obsahu bývají izolovány nejčastěji bakterie rodu ''Pseudomonas''. [213] => * ''Senná vejce'' jsou nazývána ta, jejichž obsah vydává pach připomínající seno nebo [[tráva|trávu]]. Původcem bývají bakterie rodů ''Pseudomonas'', ''[[Alcaligenes]]'' a ''[[Aerobacter]]''. [214] => * ''Smíšená hniloba'' bývá vyvolána bakteriemi ''Pseudomonas fluorescens'', ''Micrococcus roseus'', ''Micrococcus aureus'', ''Serratia marcescens'' aj. [215] => * ''Zakalené bílky'' bývají někdy znakem bakteriálního kažení, vyvolaného bakteriemi rodu ''Micrococcus'' a ''Sarcina''. Někdy ale i bílek čerstvě sneseného vejce bývá zakalen zvýšenou koncentrací [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] [216] => * ''Plesnivá vejce''. Na povrchu skořápky nacházíme vždy spory [[plíseň|plísní]]. Za vhodných podmínek (vlhkost a teplo) se vytváří na povrchu skořápky porosty plísní nebo prorůstají skořápkou a vytvářejí kruhovité kolonie, nejčastěji v místě vzduchové bubliny, které jsou při prosvěcování vajec dobře viditelné. Obsah vajíčka páchne po plísních. [217] => [218] => == Cizorodé látky ve vejcích == [219] => Cizorodé látky se do vejce dostávají především prostřednictvím krmiva, [[medikace|medikovaného]] krmiva nebo napájecí vody nebo [[aplikace (lékařství)|aplikací]] veterinárních přípravků drůbeži. Jedná se o látky organického nebo anorganického původu, které jsou používány v [[zemědělství]] jako [[herbicid]]y nebo [[insekticid]]y, případně jsou přidávány do krmiva nebo vody jako [[Léčivo|léčiva]] v preventivních nebo léčebných koncentracích. Přidávání různých léků jako [[antikokcidika|antikokcidik]] nebo [[antibiotikum|antibiotik]] je omezeno příslušnými předpisy a jsou používána pouze taková, která v organismu nevytváří [[rezidua]]. Přednost je dávána těm látkám, které se rychle z organismu vylučují nebo [[metabolismus|metabolizují]] na neškodné složky. [220] => [221] => Léčiv, chemických, biologických a fyzikálních prostředků lze použít jen po souhlasu veterinárního lékaře, který zároveň nařídí provedení příslušných opatření, aby nedošlo k výskytu cizorodých látek v produkovaných vejcích. [222] => [223] => == Epizootologický význam vajec == [224] => Nebezpečí přenosu [[Infekční onemocnění|infekce]] na [[člověk]]a vejcem je mnohem menší než u jiných [[potravina|potravin]].{{Doplňte zdroj}} Je to zejména proto, že vaječný obsah je chráněn skořápkou před [[znečištění|kontaminací]] zvnějšku, takže v okamžiku snášky je zpravidla sterilní. K výjimkám dochází pouze v případě vertikálního přenosu některých [[mikroorganismus|mikroorganismů]] nebo po kontaminaci vejce po snesení v kontaminovaném prostředí či nedodržováním hygienických zásad při manipulaci s vejci nebo s vaječným obsahem. [225] => [226] => Podle mechanismu přestupu mikroorganismů do vejce rozlišujeme transovariální přenos přímý (vertikální) a nepřímý. [227] => [228] => Při některých onemocněních se mikroorganismy dostávají přímo z krve infikované nosnice do [[vaječník (slepice)|vaječníku]] a do tvořící se žloutkové koule ([[salmonella|salmonely]], [[mycobacterium|mykobakterie]]). [[Žloutek]] může být také kontaminován kontaktem s membránami [[vzdušné vaky|vzdušných vaků]] ([[mykoplasmata]]) při pronikání do infundibula [[vejcovod (slepice)|vejcovodu]]; vaječný [[bílek]] pak [[patogen]]y lokalizovanými v bílkotvorných žlázách vejcovodu ([[retrovirové infekce ptáků|retroviry]] aj.). Vejcovod je zpravidla sterilní, s výjimkou části blízko [[kloaka|kloaky]], navíc má prostředí vejcovodu [[baktericidní]] vlastnosti. Ve všech těchto případech se jedná o ''přímý (vertikální) transovariální přenos''. [229] => [230] => K ''nepřímému transovariálnímu přenosu'' [[Infekční onemocnění|infekce]] dochází při kontaminaci vejce zvenčí přes skořápku, ať již trusem při průchodu kloakou nebo stykem s vnějším prostředím (podestýlka). Některé mikroorganismy prorůstají aktivně přes neporušenou skořápku do vaječného obsahu ([[salmonella|salmonely]], [[plíseň|plísně]]), jiné se zase mohou dostat dovnitř pasivně nasátím nebo přes mechanicky porušenou skořápku (praskliny, naklování skořápky), např. půdní bakterie. Někdy také mohou nastat ojediněle případy, kdy je vejcovod infikován zvenčí (pojímání [[kachna|kachen]] na rybníku, umělá [[inseminace]] apod.) a pak mohou mikroorganismu proniknout až do vaječného obsahu. [231] => [232] => == Snůška == [233] => Výraz „snůška“ se nejčastěji používá v [[ornitologie|ornitologii]] a [[myslivost]]i; v [[drůbežnictví]] se používá termín ''„snáška“'' (kladení vajec, ovipozice). [234] => [235] => Velikost snášky (počet snesených vajec) se liší jak mezi ptačími druhy, tak i v rámci jednoho druhu v závislosti na přírodních podmínkách – aby pro vylíhnutá mláďata bylo možno zajistit dostatek potravy. Nadměrné množství vajec také může snadněji odhalit hnízdo predátorům. Vliv má také stáří ptáka (starší jedinci snášejí více vajec) a roční období (čím později pták zahnízdí, tím bývá snáška menší). Velikost snášky je částečně ovlivněna i geneticky. [236] => [237] => Některé ptačí druhy snášejí jedno „pojistné“ vejce navíc – vylíhnuté mládě z něj je slabší a rodiče je zpravidla nechají uhynout, avšak pokud z nějakého důvodu uhyne silnější mládě, rodiče mají ještě jedno. To se uplatňuje například u [[tučňáci|tučňáků]]. U dravců se objevuje dokonce tzv. ''kainismus'', kdy silnější z mláďat slabší usmrtí a někdy i sežere. V příhodných podmínkách ovšem rodiče odchovají oba sourozence. [238] => [239] => Produkce vajec [[domácí drůbež]]e je výsledkem snášky, která vyjadřuje jak počet, tak i hmotnost a kvalitu vajec, které nosnice snesou za určité časové období. U konzumních vajec je někdy vhodnější vyjadřovat snášku podle produkce vaječné hmoty (podle počtu vajec a jejich hmotnosti), naopak u násadových vajec počtem vajec vhodných k nasazení. Charakteristickými ukazateli snášky jsou její intenzita a stálost (perzistence). ''Intenzitou snášky'' se rozumí počet po sobě snesených vajec (série) a délka intervalů mezi jednotlivými sériemi. Vyjadřuje se tzv. ''procentuální snáškou'' (počet vajec snesených za určité období). Průběh snášky se graficky vyjadřuje tzv. ''snáškovou křivkou''. [240] => [241] => ''Snáškový cyklus'' začíná snesením prvního vejce po dosažení [[pohlavní dospělost]]i samice [[domácí drůbež|drůbeže]] a končí [[přepeřování|pelicháním]]. Slepice snášejí vejce v sériích. Větší pauza ve snášce je fyziologicky způsobena pelicháním, kdy během 10–14 dní dochází k atrofii pohlavních orgánů; stejně rychle ale dochází k obnově jejich činnosti po ukončení pelichání. Snáškových cyklů může být několik (jejich počet a délka závisí na druhu domácí drůbeže). U slepic v intenzivních chovech trvá snáškový cyklus zpravidla jeden rok (10–12 měsíců), pouze v ojedinělých případech se slepice chovají po dobu dvou snáškových cyklů. Roční snáška u různých druhů drůbeže se orientačně pohybuje u slepic v rozmezí 240–360 vajec, kachen 150–290 vajec, krůt 100–150 vajec, hus 50–70 vajec a perliček 100–150 vajec. [242] => [243] => == Označování vajec == [244] => V [[Evropská unie|EU]] platí povinnost označování prodávaných vajec typem chovu, zemí původu a registračním číslem hospodářství. Označení zahrnuje text na obalu vajec a kód přímo na vejcích.{{Citace elektronické monografie [245] => | titul = Kódy na vejcích [246] => | url = http://www.drubezarnapribor.cz/znaceni-vajec/ [247] => | vydavatel = drubezarnapribor.cz [248] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [249] => }} [250] => [251] => Příklad kódu: ''1 CZ 6789'' [252] => [253] => První číslice označuje způsob chovu nosnic: [254] => * ''0'' – Vejce nosnic v ekologickém zemědělství (BIO) [255] => * ''1'' – Vejce nosnic ve volném výběhu [256] => * ''2'' – Vejce nosnic v halách (na podestýlce) [257] => * ''3'' – Vejce nosnic v klecích [258] => [259] => Další dvě písmena značí kód státu (dle [[ISO 3166-2]]), z kterého vejce pochází: [260] => * ''CZ'' – Česko [261] => * ''AT'' – Rakousko [262] => * ''DE –'' Německo [263] => * ''PL'' – Polsko [264] => * ''SK'' – Slovensko [265] => [266] => Poslední číslicí je registrační číslo hospodářství ([http://www.mtd-ustrasice.cz/vyhledavani/ vyhledávání pro CZ]): [267] => * ''6789'' – V tomto příkladu náhodně zvolené [268] => [269] => == Hmotnostní třídy vajec == [270] => Velikost prodávaných vajec se pro prodejní účely rozděluji dle hmotnosti do čtyř skupin (tříd): [271] => [272] => * ''S'' – velikost malá, hmotnost do 53 gramů [273] => * ''M'' – velikost střední, hmotnost 53–63 gramů [274] => * ''L'' – velikost velká, hmotnost 63–73 gramů [275] => * ''XL'' – velikost velmi velká, hmotnost nad 73 gramů [276] => [277] => Nejmenší vajíčka snáší nosnice na počátku snášky, váží 35–53 gramů a jsou označována písmenem ''S''. První vajíčka od nosnic bývají po stránce kvalitativních parametrů nejlepší. Velikost vajec se se stárnutím nosnic zvětšuje. Obsah žloutku je ve vejcích přibližně stejný, ale s velikostí vajec se zvyšuje obsah bílku. [278] => [279] => Ve snášce se vyskytuje 1–2 % abnormalit ve velikosti vajec: velmi velká vejce s hmotnosti 105–115 gramů (někdy i více). Tato výjimečná vejce obsahují většinou 2 až 3 žloutky. [280] => [281] => == Zkamenělá vejce == [282] => V současnosti již [[paleontolog]]ové znají tisíce fosilních vajíček, a to od ryb, obojživelníků, plazů i ptáků. Největšími známými vajíčky byla fosilní vejce jakéhosi [[Křída|křídového]] teropodního [[Oviraptorosauria|oviraptorosaurního]] [[Dinosauři|dinosaura]] z území [[Čína|Číny]] (Vnitřního Mongolska), dosahující délky až kolem 61 cm.{{Citace elektronického periodika [283] => | příjmení1 = Socha [284] => | jméno1 = Vladimír [285] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [286] => | titul = Největší vejce všech dob [287] => | periodikum = osel.cz [288] => | datum_vydání = 2019-04-18 [289] => | url = https://www.osel.cz/10497-nejvetsi-vejce-vsech-dob.html [290] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [291] => }} Známá jsou také hnízdiště dinosaurů z období svrchní křídy.{{Citace elektronického periodika [292] => | příjmení = SOCHA [293] => | jméno = Vladimír [294] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [295] => | titul = ''Dinosauří vejce'' [296] => | periodikum = OSEL.cz [297] => | rok vydání = 2009 [298] => | měsíc vydání = června [299] => | den vydání = 2 [300] => | url = http://www.osel.cz/4438-dinosauri-vejce.html [301] => }} {{cs}} Původci těchto podlouhlých vajec kladli vajíčka do kruhových hnízd a pravděpodobně je pak do doby vylíhnutí chránili. Další obří dinosauří vejce jsou známá ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] i [[Evropa|Evropy]]. Po dlouhou dobu patřila největší známá vajíčka sauropodnímu dinosaurovi rodu ''[[Hypselosaurus]]'' – tato kulatá vejce mají rozměr fotbalového míče (průměr kolem 30 cm).{{Citace elektronického periodika [302] => | příjmení1 = Socha [303] => | jméno1 = Vladimír [304] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [305] => | titul = Největší vajíčko všech dob patřilo jednomu podivnému dinosaurovi [306] => | periodikum = veda.instory.cz [307] => | datum_vydání = 2020-11-03 [308] => | url = https://veda.instory.cz/1419-nejvetsi-vajicko-vsech-dob-patrilo-jednomu-podivnemu-dinosaurovi.html [309] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [310] => }} [311] => [312] => Největší dosud známá snůška vajec druhohorního dinosaura z Číny čítala 77 exemplářů.{{Citace elektronického periodika [313] => | příjmení1 = Zhang [314] => | jméno1 = Shukang [315] => | příjmení2 = Yang [316] => | jméno2 = Tzu-Ruei [317] => | příjmení3 = Li [318] => | jméno3 = Zhengqi [319] => | příjmení4 = Hu [320] => | jméno4 = Yongguo [321] => | titul = New dinosaur egg material from Yunxian, Hubei Province, China resolves the classification of dendroolithid eggs [322] => | periodikum = Acta Palaeontologica Polonica [323] => | ročník = 63 [324] => | datum_vydání = 2018 [325] => | url = https://app.pan.pl/archive/published/app63/app005232018.pdf [326] => | jazyk = anglicky [327] => | doi = 10.4202/app.00523.2018 [328] => }} U dinosauřích vajec byla potvrzena přítomnost barev na skořápce, podobných jako u vajec současných ptáků.Jasmina Wiemann, Tzu-Ruei Yang & Mark A. Norell (2018). Dinosaur egg colour had a single evolutionary origin. ''Nature.'' doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0646-5{{Citace elektronického periodika [329] => | příjmení1 = Greshko [330] => | jméno1 = Michael [331] => | titul = What dinosaur eggs reveal about ancient parenting styles [332] => | periodikum = [[National Geographic Magazine]] [333] => | datum_vydání = 2018-11-05 [334] => | url = https://www.nationalgeographic.com/science/article/news-eggshells-fossils-maniraptorans-birds-evolution [335] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [336] => | jazyk = anglicky [337] => }} Ve fosilních vejcích titanosaurních sauropodů, starých 80 milionů let, byly objeveny stopy po původních aminokyselinách.{{Citace elektronického periodika [338] => | příjmení1 = Saitta [339] => | jméno1 = Evan T. [340] => | příjmení2 = Vinther [341] => | jméno2 = Jakob [342] => | příjmení3 = Crisp [343] => | jméno3 = Molly K. [344] => | příjmení4 = Abbott [345] => | jméno4 = Geoffrey D. [346] => | příjmení5 = Kaye [347] => | jméno5 = Thomas G. [348] => | příjmení6 = Pittman [349] => | jméno6 = Michael [350] => | příjmení7 = Bull [351] => | jméno7 = Ian [352] => | příjmení8 = Fletcher [353] => | jméno8 = Ian [354] => | příjmení9 = Chen [355] => | jméno9 = Xinqi [356] => | příjmení10 = Collins [357] => | jméno10 = Matthew J. [358] => | příjmení11 = Sakalauskaite [359] => | jméno11 = Jorune [360] => | příjmení12 = Mackie [361] => | jméno12 = Meaghan [362] => | příjmení13 = Dal Bello [363] => | jméno13 = Federica [364] => | příjmení14 = Dickinson [365] => | jméno14 = Marc R. [366] => | příjmení15 = Stevenson [367] => | jméno15 = Mark A. [368] => | příjmení16 = Donohoe [369] => | jméno16 = Paul [370] => | příjmení17 = Heck [371] => | jméno17 = Philipp R. [372] => | příjmení18 = Demarchi [373] => | jméno18 = Beatrice [374] => | příjmení19 = Penkman [375] => | jméno19 = Kirsty E. H. [376] => | titul = Non-avian dinosaur eggshell calcite contains ancient, endogenous amino acids [377] => | periodikum = [[bioRxiv]] [378] => | datum_vydání = 2020-06-03 [379] => | url = https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.06.02.129999v1.full.pdf [380] => | jazyk = anglicky [381] => | doi = 10.1101/2020.06.02.129999 [382] => }} Nejmenší známá fosilní dinosauří vajíčka byla objevena v [[Japonsko|Japonsku]] v sedimentech starých asi 110 milionů let. Měří pouze 2,5 x 4 cm a vážila zhruba 9,9 gramu.{{Citace elektronického periodika [383] => | titul = World's smallest dinosaur egg fossil discovered in Japan [384] => | periodikum = english.kyodonews.net [385] => | datum_vydání = 2020-06-23 [386] => | url = https://english.kyodonews.net/news/2020/06/eaf6cb9c2911-worlds-smallest-dinosaur-egg-fossil-discovered-in-japan.html [387] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [388] => | jazyk = anglicky [389] => }}{{Citace elektronického periodika [390] => | titul = Tiny japanese dinosaur eggs help unscramble cretaceous ecosystem [391] => | periodikum = phys.org [392] => | datum_vydání = 2020-06-25 [393] => | url = https://phys.org/news/2020-06-tiny-japanese-dinosaur-eggs-unscramble.html [394] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [395] => | jazyk = anglicky [396] => }} Fosilní vajíčka některých skupin dinosaurů byla pravděpodobně měkká a kožovitá, nikoliv pevná jako u současných ptáků.{{Citace elektronického periodika [397] => | příjmení1 = Socha [398] => | jméno1 = Vladimír [399] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [400] => | titul = První dinosauři kladli měkká vejce [401] => | periodikum = osel.cz [402] => | datum_vydání = 2020-06-25 [403] => | url = https://www.osel.cz/11237-prvni-dinosauri-kladli-mekka-vejce.html [404] => | datum_přístupu = 2022-01-25 [405] => }} Moderní výzkumy za použití vyspělých technologií dokládají, že ve fosilních vejcích se v některých případech stále mohou zachovat původní proteiny a další organické molekuly.Saitta, E. T.; ''et al.'' (2023). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0016703723005781 Non-avian dinosaur eggshell calcite can contain ancient, endogenous amino acids]. ''Geochimica et Cosmochimica Acta (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1016/j.gca.2023.11.016 [406] => [407] => Soubor:Zkamenělé vejce dinosaura z pouště Gobi, expozice Národního muzea v Praze (2007).jpg|Zkamenělé vejce dinosaura z pouště [[Gobi]], expozice Národního muzea v Praze (2007) [408] => Soubor:Hnízdo maiasaury.jpg|Hnízdo s fosilizovanými vajíčky kachnozobého dinosaura druhu ''[[Maiasaura]] peeblesorum'' v [[Museum of the Rockies]], [[Bozeman]], Montana (2009) [409] => [410] => [411] => == Odkazy == [412] => [413] => === Reference === [414] => [415] => [416] => === Literatura === [417] => * {{Citace monografie [418] => | příjmení = Veselovský [419] => | jméno = Zdeněk [420] => | odkaz na autora = [421] => | titul = Obecná ornitologie [422] => | vydavatel = Academia [423] => | místo = Praha [424] => | rok = 2001 [425] => | isbn = 80-200-0857-8 [426] => | kapitola = [427] => | strany = 250–254 [428] => | jazyk = [429] => }} [430] => * {{Citace monografie | příjmení = Šatava | jméno = M. et al. | titul = Chov drůbeže | vydání = 1 | vydavatel = SZN | místo = Praha | rok = 1984 | počet stran = 512}} [431] => * {{Citace monografie | příjmení = Sturkie | jméno = P.D. | titul = Avian Physiology | vydání = 5th Ed. | vydavatel = Elsevier Inc., Academia Press | místo = London | rok = 1999 | počet stran = 704 | isbn = 978-0-12-747605-6 | jazyk = anglicky}} [432] => * {{Citace monografie | příjmení = Kožušník | jméno = Z. et al. |titul = Drůbež – zdravotní problematika velkochovů | vydání = 1 | vydavatel = SZN | místo = Praha | rok = 1979 | počet stran = 216}} [433] => * Daniel G. Blackburn & James R. Stewart (2021). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.21320 Morphological Research on Amniote Eggs and Embryos: An Introduction and Historical Retrospective.] ''Journal of Morphology.'' doi: https://doi.org/10.1002/jmor.21320 [434] => * Gautron, J.; ''et al.'' (2021). [https://link.springer.com/article/10.1186/s12860-021-00350-0 Avian eggshell biomineralization: an update on its structure, mineralogy and protein tool kit]. ''BMC Molecular and Cell Biology''. '''22''', Article number: 11. doi: https://doi.org/10.1186/s12860-021-00350-0 [435] => [436] => === Související články === [437] => * [[Kolumbovo vejce]] [438] => * [[Kraslice]] [439] => * [[Kráječ vajec]] [440] => * [[Slepice nebo vejce?]] [441] => [442] => === Externí odkazy === [443] => * {{Commonscat}} [444] => * {{Wikicitáty|téma=Vejce}} [445] => * {{Wikislovník|heslo=vejce}} [446] => [447] => {{Autoritní data}} [448] => {{Portály|Biologie|Gastronomie}} [449] => [450] => [[Kategorie:Vejce| ]] [451] => [[Kategorie:Rozmnožování]] [452] => [[Kategorie:Zemědělství]] [] => )
good wiki

Vejce

Podrobný popis vejce v podélném řezu: 1. skořápka 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'žloutek','bílek','vejcovod (slepice)','Bílkovina','vaječník (slepice)','vitamín','bakterie','domácí drůbež','tuky','plíseň','Minerální látka','Mastná kyselina'

Bakterie

Bílek

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Plíseň

Tuky

Vitamín

Žloutek