Array ( [0] => 15489150 [id] => 15489150 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hafnium [uri] => Hafnium [3] => Hafnium bits.jpg [img] => Hafnium bits.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Hf [3] => | protonové číslo = 72 [4] => | nukleonové číslo = [5] => | název = Hafnium [6] => | latinsky = Hafnium [7] => | nad = [[Zirkonium|Zr]] [8] => | pod = [[Rutherfordium|Rf]] [9] => | vlevo = [[Lutecium]] [10] => | vpravo = [[Tantal]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7440-58-6 [15] => | skupina = 4 [16] => | perioda = 6 [17] => | blok = d [18] => | koncentrace v zemské kůře = [19] => | koncentrace v mořské vodě = [20] => | obrázek = Hf-crystal_bar.jpg [21] => | emisní spektrum = Hafnium spectrum visible.png [22] => | vzhled = šedý kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 178,49(2) [25] => | atomový poloměr = 159 pm [26] => | kovalentní poloměr = 175 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = [28] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f14 5d2 6s2 [29] => | oxidační čísla = II, III, '''IV''' [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = hexagonální [33] => | hustota = 13,31 g/cm³ [34] => | tvrdost = 5,5 [35] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetické]] [36] => | teplota tání = 2 232,85 [37] => | teplota varu = 4 602,85 [38] => | molární objem = [39] => | skupenské teplo tání = [40] => | skupenské teplo varu = [41] => | tlak syté páry = [42] => | rychlost zvuku = [43] => | měrná tepelná kapacita = [44] => | elektrická vodivost = [45] => | měrný elektrický odpor = 331 μΩ [46] => | tepelná vodivost = [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = [49] => | elektronegativita = 1,3 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = [53] => [54] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [55] => | nukleonové číslo = 174 [56] => | značka = Hf [57] => | výskyt = 0,16 [58] => | poločas = 2×1015 let [59] => | způsob = α [60] => | energie = - [61] => | nukleonové číslo produktu = 170 [62] => | značka produktu = Yb [63] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [64] => | nukleonové číslo = 176 [65] => | značka = Hf [66] => | výskyt = 5,26 [67] => | počet neutronů = 104 [68] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [69] => | nukleonové číslo = 177 [70] => | značka = Hf [71] => | výskyt = 18,60 [72] => | počet neutronů = 105 [73] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [74] => | nukleonové číslo = 178 [75] => | značka = Hf [76] => | výskyt = 27,28 [77] => | počet neutronů = 106 [78] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [79] => | nukleonové číslo = 179 [80] => | značka = Hf [81] => | výskyt = 13,62 [82] => | počet neutronů = 107 [83] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [84] => | nukleonové číslo = 180 [85] => | značka = Hf [86] => | výskyt = 35,08 [87] => | počet neutronů = 108 [88] => }} [89] => | R-věty = [90] => | S-věty = [91] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Hafnium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23986 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [92] => }} [93] => '''Hafnium''' (chemická značka '''Hf''', {{vjazyce|la}} ''Hafnium'') je šedý až stříbřitě bílý, [[Kovy|kovový]] prvek, chemicky velmi podobný [[zirkonium|zirkoniu]]. Hlavní uplatnění nalézá jako složka některých speciálních [[Slitina|slitin]]. [94] => [95] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [96] => [[Soubor:Hafnium bits.jpg|náhled|vlevo|Kousky hafnia]] [97] => Hafnium je šedý až stříbřitě bílý, středně tvrdý, poměrně vzácný [[těžké kovy|těžký kov]]. Při teplotách pod 0,35 K je supravodičem 1. typu. [98] => [99] => Vyznačuje se mimořádnou chemickou stálostí – je zcela netečný k působení [[voda|vody]] a odolává působení většiny běžných minerálních [[kyseliny|kyselin]] i roztoků alkalických [[hydroxidy|hydroxidů]]. Na jeho rozpouštění je nejúčinnější [[kyselina fluorovodíková]] (HF) nebo její směsi s jinými minerálními kyselinami. [100] => [101] => Chemicky je velmi silně podobné [[zirkonium|zirkoniu]], doprovází jej prakticky ve všech [[minerál]]ech a horninách a proto je příprava velmi čistého hafnia náročný problém. [102] => [103] => Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Hf4+, ale jsou známy i sloučeniny Hf3+ a Hf2+. [104] => [105] => Hafnium bylo objeveno roku [[1923]] v [[Dánsko|dánském]] hlavním městě [[Kodaň|Kodani]], podle jehož latinského jména bylo také pojmenováno. Objeviteli byli chemici [[Dirk Coster]] a [[George de Hevesy]]. [106] => [107] => == Výskyt a výroba == [108] => [[Soubor:Zirkon-P1120644.jpg|náhled|vlevo|Minerál [[zirkon]]]] [109] => Hafnium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] řídkým prvkem, jeho obsah se odhaduje na přibližně 4,5 mg/kg (4,5 [[parts per million|ppm]]). V mořské vodě je jeho koncentrace natolik nízká, že ji nelze přesně určit ani nejcitlivějšími analytickými technikami. Udává se proto, že jeho obsah je nižší než 0,000 008 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom hafnia na 200 [[miliarda|miliard]] atomů [[vodík]]u. [110] => [111] => Hafnium se v přírodě vyskytuje pouze ve formě sloučenin. V minerálech vždy doprovází [[zirkonium]] v množství 1–5 [[procento|%]] a minerály obsahující samostatně hafnium nejsou známy. Z významnějších minerálů zirkonia lze jmenovat ''[[baddeleyit]], [[zirkon]], [[zirkelit]],'' a ''[[uhligit]]''. [112] => [113] => Mezi hlavní oblasti těžby minerálů a hornin s výrazným zastoupením zirkonia patří [[Austrálie]], [[Brazílie]], [[Indie]], [[Rusko]], a [[Spojené státy americké|USA]]. [114] => [115] => Průmyslová výroba hafnia spočívá především v jeho separaci od zirkonia, protože při [[Krollův proces|Krollově procesu]], který je dnes základním postupem pro rozklad a separaci zirkoniových rud, je výsledným produktem směs Zr + Hf. [116] => [117] => Jejich vzájemná separace se provádí buď frakční [[destilace|destilací]] [[Chloridy|chloridů]] nebo na [[ionex]]ových kolonách. [118] => [119] => Vzhledem k omezené dostupnosti hrozí v nejbližších letech kritický nedostatek zdrojů prvku pro technologické využití.[http://energy.gov/articles/energy-department-releases-new-critical-materials-strategy {{en}} Energy Department Releases New Critical Materials Strategy, 15. prosinec 2010] [120] => [121] => == Použití a sloučeniny == [122] => [[Soubor:Hafnium crystal.jpg|náhled|vlevo|100px|Krystalické kovové hafnium]] [123] => Vzhledem ke svému řídkému výskytu a nákladné výrobě nemá hafnium příliš velké praktické uplatnění. Jeho hlavním zdrojem je proces čištění kovového zirkonia pro účely [[jaderná energetika|jaderné energetiky]]. [124] => [125] => Hafnium dokáže velmi účinně absorbovat [[neutron]]y (až 600× více než zirkonium) a má vynikající mechanické vlastnosti, proto se využívá jako materiál pro řídící tyče [[Jaderný reaktor|reaktorů]] [[Jaderná ponorka|jaderných ponorek]].{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Periodic Table of Elements: Los Alamos National Laboratory [127] => | periodikum = periodic.lanl.gov [128] => | url = https://periodic.lanl.gov/72.shtml [129] => | datum přístupu = 2020-04-19 [130] => }} [131] => [132] => Vysoký bod tání a odolnost hafnia jej určují jako jeden z materiálů pro výrobu klasických [[žárovka|žárovkových]] vláken, v nichž je vlákno rozžhaveno průchodem elektrického proudu na takovou teplotu, že je zdrojem viditelného světla ([[elektromagnetického záření]] v oblasti [[Vlnová délka|vlnových délek]] 360–900 nm). [133] => [134] => Z hafnia se vyrábějí [[Elektroda|elektrody]] pro [[plazmové řezání]] kovů a sváření. [135] => [136] => Společně se zirkoniem, [[niob]]em, [[tantal]]em a [[titan (prvek)|titanem]] je složkou speciálních slitin s velkou odolností proti [[Koroze|korozi]] a vysokým teplotám. [137] => [138] => Při výrobě [[polovodič]]ů a [[Integrovaný obvod|integrovaných obvodů]] nalézá uplatnění [[oxid hafničitý]] (HfO2). [139] => [140] => == Odkazy == [141] => [142] => === Reference === [143] => [144] => [145] => === Literatura === [146] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [147] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [148] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [149] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [150] => [151] => === Externí odkazy === [152] => * {{Commonscat|Hafnium}} [153] => * {{Wikislovník|heslo=hafnium}} [154] => [155] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [156] => {{Autoritní data}} [157] => {{Portály|Chemie}} [158] => [159] => [[Kategorie:Hafnium| ]] [160] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [161] => [[Kategorie:Kovy]] [162] => [[Kategorie:Supravodiče]] [163] => [[Kategorie:Objeveno 1923]] [] => )
good wiki

Hafnium

Hafnium (chemická značka Hf, Hafnium) je šedý až stříbřitě bílý, kovový prvek, chemicky velmi podobný zirkoniu. Hlavní uplatnění nalézá jako složka některých speciálních slitin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zirkonium','kyselina fluorovodíková','Chloridy','neutron','Soubor:Hafnium crystal.jpg','Jaderná ponorka','Rusko','Krollův proces','Brazílie','Elektroda','elektromagnetického záření','niob'

Brazílie

Chloridy

Elektroda

Neutron

Niob

Rusko

Zirkonium