Array ( [0] => 15482934 [id] => 15482934 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Haiku [uri] => Haiku [3] => Basho Horohoroto.jpg [img] => Basho Horohoroto.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:A little cuckoo across a hydrangea(Haiga) by Yosa Buson.jpg|náhled]] [2] => [3] => '''Haiku''' ([[:wikt:俳句|俳句]]) je [[Lyrická poezie|lyrický]] útvar, většinou s přírodní tematikou, který je tvořen zvukomalebným trojverším s počty [[slabika|slabik]] 5–7–5, dělicí pauzou a zařazovacím slovem (jap. ''kigo''). Jde o nejznámější formu [[Japonská poezie|japonské poezie]]. Existují však kritické hlasy o distribuci počtu slabik, jako je Vicente Haya·Haya Segovia, Vicente, ''Aware'', Barcelona, Kairós, 2013. {{ISBN|978-84-9988-245-1}} nebo Jaime LorenteLorente, Jaime. ''Shasei.Introducción al haiku,'' Toledo, Lastura y Juglar, Colección "Punto de Mira", 2018. {{ISBN|978-84-948512-9-2}}. [4] => [5] => == Vznik haiku == [6] => [[Soubor:YosaBusonGrave.jpg|náhled|Hrob Josi Busona]] [7] => Forma haiku vychází ze starší tradice básní ''[[renga]]'' („řazená báseň“) skládaných skupinově. Forma řazených básní podléhá řadě pravidel s tím, že úvodní nejdůležitější sloka (jap. ''hokku'') vystihuje jako uzavřený celek téma celé řady. Následuje sloka ''wakiku'' s verši o 7–7 slabikách, která rozšiřuje význam předchozí sloky. Pak následuje třetí sloka opět v rozsahu 5–7–5 slabik a opět další sloka. Tímto způsobem vznikaly básně o 36, 44, 50 a nejčastěji o 100 slokách. Řazené básně ojediněle dosahovaly délky 1 000 až 10 000 slok. [8] => [9] => S postupující gramotností japonské populace v 16. století se odlehčená varianta řazené básně (jap. ''haikai no renga'') s důrazem na obrazotvornost stala oblíbeným druhem společenské zábavy. Zpočátku se s její pomocí básníci snažili vzbudit úsměv užitím narážek, vtipu, parodie, slangových výrazů a vulgárních témat. [10] => [11] => Již první sborník básní ''[[renga]]'' ze 14. století seskupil úvodní verše ''hokku'' odděleně. S oblíbeností ''haikai'' se úvodní sloka ''hokku'' ještě více osamostatnila od zbytku básně. Od 17. století vznikaly sborníky a pořádaly se soutěže v ''hokku''. [12] => [13] => Prvním významným básníkem této formy poezie byl [[Macuo Bašó]] ([[1644]]–[[1694]]). Dalšími byli [[Buson Josa]] ([[1716]]–[[1783]]), [[Issa Kobajaši|Kobajaši Issa]] ([[1763]]–[[1824]]) a [[Šiki Masaoka|Masaoka Šiki]] ([[1867]]–[[1902]]). Šiki pojmenoval tento útvar představující samostatnou báseň termínem ''haiku'' a odlišil ji tak od sloky uvozující řazenou báseň. [14] => [15] => == Stavba japonského haiku == [16] => * '''Zařazovací slovo''' (často je česky uváděn termín „sezónní slovo“) vsazuje báseň do kontextu konkrétní roční doby. Soubor těchto slov je tradiční. Je dán konvencí opakujících se motivů japonské poezie a umění obecně. Patří do něj slova označující charakteristické jevy (sníh, mráz, bouře, mlha), rostliny a živočichové (motýl, vlaštovka, květy, tykev) a výroční slavnosti a svátky (Nový rok, výměna zimních šatů za letní, svátky zemřelých a tahání řepy). [17] => * '''Zvukomalebnost''' (''eufonie'') haiku zachovává přirozený rytmus jazyka a zvyšuje účinnost verše. Vzniká opakováním počátečních hlásek (''aliterace'') a převládáním stejných samohlásek či stejných nebo zvukově příbuzných souhlásek. [18] => * '''Pauza''' hlavní a často i vedlejší rozděluje haiku do stejně velkých nebo rozdílně velkých významových celků. Pauza vzniká přirozeně přizpůsobením slovosledu. V japonské větě je sloveso obvykle umístěno na konci a tudíž za ním přirozeně následuje pauza. Tyto celky se navzájem liší často také rozdílnými eufonickými skupinami hlásek. [19] => * '''Slabičné schéma''' vychází z přirozeného rytmu japonského jazyka. Na rozdíl od přirozeného daktylotrochejského rytmu českého jazyka (střídání tří a dvou slabičných skupin s přízvukem zpravidla na první slabice) se v japonštině střídají nejčastěji pěti a sedmislabičné úseky. [20] => [21] => == Překlady haiku == [22] => S japonskou poezií se mohl český čtenář seznámit poprvé v roce [[1909]] ve sbírce ''Nipponari'' [[Emanuel z Lešehradu|Emanuela z Lešehradu]]. Šlo o překlady z jiných evropských jazyků. Nejranější překlady haiku japonských básníků byly česky publikovány až v roce [[1937]] v antologii [[Alfons Breska|Alfonse Bresky]] ([[1873]]–[[1946]]) ''Mléčná dráha''. Šlo také o překlady z francouzštiny nebo němčiny. V období těsně po druhé světové válce haiku překládal z japonštiny [[Miroslav Novák (japanista)|Miroslav Novák]] ([[1924]]–[[1982|82]]) spolu s [[Jan Vladislav|Janem Vladislavem]] ([[1923]]–[[2009]]). Po roce [[1989]] japonská haiku překládali a publikovali [[Antonín Líman]] ([[1932]]–[[2018]]) a [[Zdenka Švarcová]] ([[1942]]–). [23] => Vznikají i původní česká haiku.http://www.dokrevue.cz/clanky/festivalova-haiku-ceske-radosti-v {{Wayback|url=http://www.dokrevue.cz/clanky/festivalova-haiku-ceske-radosti-v |date=20180223004745 }} [24] => https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=677040 Významným českým autorem haiku je [[Miloň Čepelka]] ([[1936]]-). [25] => [26] => Početně nevýznamnou, ale zajímavou skupinu překladů tvoří haiku japonských básníků zmiňujících české reálie. Nejstarší byly publikovány v roce [[1963]] v časopise [[Nový Orient]]. Jde o české překlady 13 haiku japonského diplomata a básníka [[Hiroši Koši]] z jeho návštěvy v [[Praha|Praze]]. Typickou ukázkou je haiku ''[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|U Víta]]''. [27] => [28] => :'''U Víta''' [29] => :''Studí na dotek'' [30] => :''Oblýskané sedátko'' [31] => :''ve zpovědnici'' [32] => [33] => :(překlad: M. Novák, Nový Orient, ročník [[1963]]) [34] => [35] => == Ukázka == [36] => Často citovaným příkladem haiku je [[Macuo Bašó|Bašóova]] ''Žába''. Haiku vzniklo na jaře někdy v letech [[1684]]–[[1688|88]]. [[Macuo Bašó|Bašó]] pobýval ve své chatce u řeky v severním [[Edo|Edu]] (nynější [[Tokio]]). Měkkým šuměním deště zaznívalo vrkání holubů. Květy se chvěly v jarním vánku. Ke konci třetího měsíce (pozn.: lunárního kalendáře) bylo často slyšet také zvuk, který vydávají žáby při dopadu na vodu. Naplněn hlubokým pohnutím vytvořil první dva verše ''žába vskočila'' a ''zvuk vody''. Jeho žák [[Takarai Kikaku]] se osmělil a nabídl zahajující verš ''horské růže'', ale [[Macuo Bašó|Bašó]] se rozhodl pro ''staré jezírko''. [37] => [38] => :古池や (''furuike ja'') [39] => :蛙飛び込む (''kawazu tobikomu'') [40] => :水の音 (''mizu no oto'') [41] => [42] => V překladu A. Bresky ([[1937]]): [43] => [44] => :''Pradávný rybník.'' [45] => :''Jen skočí-li tam žába,'' [46] => :''zažbluňkne voda.'' [47] => [48] => Doslovný překlad M. Nováka ([[1951]]): [49] => [50] => :''Starý rybník! Žabička vskočila zvuk vody.'' [51] => [52] => Přebásněno M. Novákem a J. Vladislavem ([[1962]]): [53] => [54] => :''TA STARÁ TŮŇKA!'' [55] => :''Co chvíli pod žabičkou'' [56] => :''do ticha žbluňká!'' [57] => [58] => Ve velmi volném překladu: [59] => [60] => :''Prastarý rybník,'' [61] => :''žába do něj skočí —'' [62] => :''žbluňk!'' [63] => [64] => Překlad Robina Heřmana: [65] => [66] => :''Do staré tůně'' [67] => :''skočila žába'' [68] => :''žbluňk'' [69] => [70] => Při dodržení 5-7-5 slabik:https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=673698 [71] => [72] => :''Je starý rybník'' [73] => :''když žába do něj skočí'' [74] => :''zvuk vody vydá'' [75] => [76] => „Z dávných dob rybník! [77] => Jen skočí-li v něj žabka, [78] => bude vodou znít.“ [79] => [80] => == Reference == [81] => [82] => [83] => == Literatura == [84] => * BRESKA, Alfons. ''Mléčná dráha: Antologie z japonských básníků haiku XVII. a XVIII. století.'' Praha: Aurora, [[1999]] (první vydání: [[1937]]). {{ISBN|80-85974-71-1}} [85] => * HAYA, Vicente. ''Aware'', Barcelona, Kairós, 2013. {{ISBN|978-84-9988-245-1}} [86] => * LORENTE, Jaime. ''Shasei.Introducción al haiku,'' Toledo, Lastura y Juglar, Colección "Punto de Mira", 2018. {{ISBN|978-84-948512-9-2}} [87] => * NOVÁK, Miroslav. ''Haiku: Japonská přírodní lyrika.'' Disertační práce. Liberec: Karlova Univerzita, [[1951]]. [88] => * NOVÁK, Miroslav (překl.) a Jan Vladislav (přebás.). ''Bašó: Měsíce, květy''. Praha: Mladá fronta, [[1996]] (první vydání: [[1962]]). {{ISBN|80-204-0615-8}} [89] => * ''Nový Orient: Časopis pro kulturní a hospodářské styky s orientem''. Praha: Orientální ústav v Praze, ročník [[1963]]. [90] => * UEDA, Makoto. ''Bashō and his Interpreters: Selected Hokku with Commentary''. Stanford (CA): Stanford University Press, [[1992]]. {{ISBN|0-8047-2526-8}} [91] => * LÍMAN, Antonín. Chrám plný květů'': výběr ze tří staletí japonských haikuí.'' Praha: DharmaGaia& Česko-japonská společnost, 2011. [[International Standard Book Number|{{ISBN|80-85974-71-1}}]] 978-80-7436-015-2 [92] => * MARTINEC, Pavel a SOUSTRUŽNÍKOVÁ, Katka. Šálek dál hřeje dlaně: Haiku od českých a slovenských autorů. Praha: DharmaGaia, 2020. ISBN 978-80-7436-110-4 [93] => [94] => == Související články == [95] => * [[haibun]] [96] => * [[haiga]] [97] => * [[renga]] [98] => * [[senrjú]] [99] => * [[tanka]] [100] => * [[waka]] [101] => [102] => == Externí odkazy == [103] => * {{Commonscat}} [104] => * {{Wikicitáty|téma=Haiku}} [105] => * [http://haiku-hia.com/ ''HIA - Haiku International Association'']: japonsky, anglicky [106] => * [https://web.archive.org/web/20080626103119/http://www.nash.cz/haiku/haiku.html Ozvěna rosy tající - web českého autora + sebrané haiku japonských a českých autorů] [107] => * [http://hajku.blackhost.cz/index.php?page=uvod Šedá volavka - haiku českých autorů] [108] => [109] => {{Autoritní data}} [110] => {{Portály|Literatura}} [111] => [112] => [[Kategorie:Japonská poezie]] [113] => [[Kategorie:Japonská slova a fráze]] [114] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [115] => [[Kategorie:Literární žánry]] [116] => [[Kategorie:Básnické formy]] [] => )
good wiki

Haiku

náhled Haiku (俳句) je lyrický útvar, většinou s přírodní tematikou, který je tvořen zvukomalebným trojverším s počty slabik 5-7-5, dělicí pauzou a zařazovacím slovem (jap. kigo).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Macuo Bašó','1963','1937','renga','1951','1962','Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha','Hiroši Koši','haibun','tanka','1783','1644'

1644

1783

Rok 1783 je rokem gregoriánského kalendáře, který začal v úterý.

1937

1951

1962

1963

Haibun

Renga

Tanka