Array ( [0] => 15486390 [id] => 15486390 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hantec [uri] => Hantec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Hantec''' je místní varieta [[čeština|češtiny]] používaná v hovorové mluvě v [[Brno|Brně]]. Tato specifická mluva vznikla během několika staletí smíšením [[hanácké nářečí|hanáckých nářečí]] češtiny (jazyk okolního venkova) s [[němčina|němčinou]] brněnských Němců (směs spisovné němčiny a [[Rakouská němčina|rakouských]] a jihoněmeckých nářečí) a historickým středoevropským [[argot]]em, zejména vídeňským.Jan Hugo a kol.: ''Slovník nespisovné češtiny'', Maxdorf, Praha, 2009, 3. vydání Vliv také měly [[jidiš]], [[romština]] a [[italština]]. V [[19. století]] a na začátku [[20. století]] byl hantec běžně používán nižšími společenskými třídami. Dnes není původní forma hantecu běžná, ale velké množství jednotlivých výrazů je v lokální mluvě obecně používáno. O do jisté míry přetvoření hantecu a rozšíření této verze do veřejného povědomí se od 60. let 20. století postarala skupina brněnských umělců ([[Franta Kocourek]], [[Miroslav Donutil]], [[Honza Hlaváček|Jan Hlaváček]]). Původ slova ''hantec'' je možno hledat ve výrazu ''hantýrka''. [1] => [2] => Mezi nejznámější slova soudobého hantecu patří ''šalina'' ([[tramvaj]] – z německého ''{{Cizojazyčně|de|elektrische Linie}}''), ''čurina'' ([[legrace]]), ''hokna'' ([[Povolání|práce]]), ''zoncna'' ([[slunce]] – z německého ''{{Cizojazyčně|de|Sonne}}''), ''Prýgl'' ([[Brněnská přehrada]], z německého ''{{Cizojazyčně|de|Brückl}}''), ''love'' ([[peníze]] – z romštiny), ''čórka'' ([[krádež]] – z romštiny), ''šaškec'' ([[Psychiatrická léčebna|blázinec]]), ''škopek'' ([[pivo]]), ''koc'' ([[dívka]] – z německého výrazu pro „kočku“ ''{{Cizojazyčně|de|Katze}}'' v jeho hovorové [[Rakouská němčina|rakouské]] výslovnosti). [3] => [4] => == Hlavní znaky == [5] => * změna ''ý > é'' (''býk'' > ''bék'') a často i ''ej > é'' (''nejlepší'' > ''nélepší'') [6] => * změna ''é > ý / í'' (''dobré'' > ''dobrý'') (stejně jako v [[Česká nářeční skupina|českých nářečích]]) [7] => * protetické ''v-'' u slov začínajících na ''o-'' (''okno'' > ''vokno'') (stejně jako v [[Česká nářeční skupina|českých nářečích]]) [8] => * regresivní asimilace znělosti ''sh-'' na ''[zh-]'' (''zhoda'', ''zhánět'') [9] => * skupina ''-jd-'' se v předponových tvarech slovesa jít mění na ''-nd-'' (''přijde'' > ''přinde'') [10] => * substantiva skloňovaná podle vzoru ''předseda'' mají v instrumentálu singuláru koncovku ''-em'' (''s předsedou'' > ''s předsedem'') a v akuzativu koncovku ''-i/y'' (''pro taťku > pro taťky'') [11] => * instrumentál plurálu je většinou zakončen na ''-(a)ma'' (''s vysokéma chlapama'' atd.) [12] => * dvojhlásce ''ou'' odpovídá ''ó'' (''spadnout'' > ''spadnót'') [13] => * dativ a lokativ pronomina ''já'' má tvar ''ně'' [14] => * 3. osoba plurálu indikativu prezentu u sloves je zakončena na ''-(ij)ó'' (''dělajó, mluvijó, só'' atd.) [15] => * 1. osoba singuláru indikativu prézentu u sloves 3. třídy je zakončena na ''-u'' (''pracuju, chcu, maluju'' atd.) [16] => * sloveso ''chtít'' má infinitiv ''chcet'' a příčestí minulé ''chcel'' [17] => * 1. osoba singuláru indikativu slovesa ''být'' má dva tvary: [18] => ** ''su'' jako plnovýznamové sloveso (např. ''su hlópé'') [19] => ** ''sem'' jako pomocné sloveso pro tvoření minulého času (''sem chcel'') [20] => [21] => == Slovní zásoba a tvarosloví == [22] => Slovní zásoba hantecu obsahuje četné [[Germanismus|germanismy]], ale také výpůjčky z [[Italština|italštiny]], [[Maďarština|maďarštiny]], [[jidiš]] nebo též z [[Romština|romštiny]]. Některé výrazy mohou být mluvčími brněnské hovorové mluvy neznalými považovány za urážlivé – například výraz ''cajzl'' označující obyvatele [[Čechy|Čech]] (z německého ''{{Cizojazyčně|de|Zeisig}}'', tj. [[čížek]]) nebo výraz pro dívku ''Mařka'', ''Havajka''. [23] => [24] => Výrazně se v Brně projevují rysy [[Středomoravská nářeční skupina|středomoravských nářečí]]. Známé je sloveso ''rožnout'' (a jeho [[imperativ]] ''rožni''), které je ekvivalentem spisovného ''rozsvítit''.{{Citace elektronického periodika [25] => | příjmení = Bláha [26] => | jméno = Ondřej [27] => | titul = Mám tedy rožnit, nebo rozsvítit? Aneb když si Češi s Moravany nerozumí [28] => | periodikum = Okolo češtiny [29] => | vydavatel = Český rozhlas Olomouc [30] => | url = https://olomouc.rozhlas.cz/mam-tedy-roznit-nebo-rozsvitit-aneb-kdyz-si-cesi-s-moravany-nerozumi-7554125 [31] => | datum vydání = 2018-06-26 [32] => | jazyk = cs [33] => | url archivu = [34] => | datum přístupu = 2020-11-04 [35] => }} V [[Morfologie|morfologii]] se někdy množné číslo užívá v platnosti čísla jednotného. [[Česká podstatná jména|Podstatná jména skloňovaná]] dle vzoru ''předseda'' mají v 7. pádě tvar zakončený na „-em“ (tj. ''(s) předsedem'' namísto ''(s) předsedou''), a proto je v Brně možné slyšet, že „máme hodinu matematiky ''s Kaňkem''“ (namísto spisovného „s Kaňkou“) nebo „mám za kamoša Jirky“ (namísto „mám za kamaráda Jirku“). [36] => [37] => Místní specifické výrazy se někdy objevují i v na Brno zaměřeném marketingu – např. [[Dopravní podnik města Brna]] označuje i v oficiální komunikaci předplatní jízdenku slovem ''šalinkarta'' (odvozeno od hantecového označení ''šalina'' pro „tramvaj“ – ostatně jeho měsíčně vycházející věstník se jmenuje přímo ''Šalina'') a v kampani za [[Referendum o poloze hlavního nádraží v Brně (2016)|přesun hlavního nádraží]] bylo používáno heslo „Bócháme na tom fest – Brno staví nové město“.{{Citace elektronického periodika [38] => | titul = Josef Patočka: Kdo financuje kampaň za odsun brněnského nádraží? [39] => | periodikum = Deník Referendum [40] => | url = https://denikreferendum.cz/clanek/22800-kdo-financuje-kampan-za-odsun-brnenskeho-nadrazi [41] => | datum přístupu = 2020-11-04 [42] => }} Pro samotné hlavní nádraží v hantecu existuje termín ''rola''. [43] => [44] => Roku 2018 se v anketě o název nového (přesunutého) hlavního nádraží projevil u účastníků jak smysl pro hantec, tak pro [[Recese (žert)|recesi]], když zvítězil návrh „Brno–Šalingrad“ (parafráze na [[Stalingrad]]) (a na 3. místě „Nádraží [[Jára Cimrman|Járy Cimrmana]]“).{{Citace elektronického periodika [45] => | titul = Brno hledá název pro nové nádraží. Nejvíc hlasů získal Šalingrad [46] => | periodikum = iROZHLAS [47] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/brno-nadrazi-salingrad-anketa_1810291206_cen [48] => | datum vydání = 2018-10-29 [49] => | jazyk = cs [50] => | datum přístupu = 2023-07-31 [51] => }} [52] => [53] => Příklady dalších výrazů: [54] => [55] => {| class="wikitable" [56] => !Hantec !! Česky !! Původ [57] => |- [58] => |augle || oči || z německého ''Augen'' [59] => |- [60] => |betla [61] => |postel [62] => |z německého ''Bett'' [63] => |- [64] => |cimra [65] => |pokoj [66] => |z německého ''Zimmer'' [67] => |- [68] => |gómat || chápat, vědět || z českého ''koumat'' [69] => |- [70] => |haksna || noha || z rakouského ''Haxe'' [71] => |- [72] => |hercna || srdce || z německého ''Herz'' [73] => |- [74] => |helfnót || pomoci || z německého ''helfen'' [75] => |- [76] => |chálka [77] => |jídlo [78] => |z romštiny [79] => |- [80] => |lochec || smích || z německého ''Lachen'' [81] => |- [82] => |lont [83] => |venkov, okolí [84] => |z německého ''Land'' [85] => |- [86] => |retych || záchod || z rakouského ''Rettich'' [87] => |- [88] => |šlofnót || spát || z německého ''schlafen'' [89] => |- [90] => |štatl || centrum města || z německého ''Stadt'' [91] => |- [92] => |} [93] => [94] => == Místní názvy == [95] => V hantecu se vyvinulo také mnoho různě zkomolených brněnských místních názvů (čtvrtí, ulic a jiných objektů), někdy s humornou nadsázkou. Příklady jsou ''Šimice'' ([[Židenice]], z něm. ''Schimitz''), ''Blekfíld'' ([[Černá Pole]]), ''Kénik'' ([[Královo Pole]], z něm. ''Königsfeld''; častěji se ale říká ''Krpole''), ''Monte Bú'' ([[Kraví hora (Bobravská vrchovina)|Kraví hora]]), ''Majlont'' ([[Maloměřice]]), ''Bástr'' ([[Brno-Bystrc|Bystrc]]), ''Žabiny'' ([[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]]), ''Oltec'' ([[Staré Brno]], z něm. ''Alt-Brünn''), ''Augec'' ([[Lužánky]], z něm. ''Augarten'') nebo ''Hambec'' (někdejší ''Hamburk'') a ''Vincky'' ([[Vinohrady (Brno)|Vinohrady]]). Velmi frekventovaný je výraz ''Čára'' pro [[Česká (Brno)|Českou ulici]], jeden z hlavních přestupních uzlů v centru města. Z novější doby je označení ''Bronx'' pro [[Sociálně vyloučená lokalita|sociálně vyloučenou]] oblast okolo [[Cejl (Brno)|Cejlu]]. [96] => [97] => Pro produkci těchto hovorových označení jsou typické zejména koncovky ''-ec'' (''Stadec, [[Juliánov|Julec]], [[Komárov (Brno)|Komec]]''), ''-ál'' (''Favál'', ''[[Semilasso|Semál]]'') nebo -''as'' (''[[Špilas]]''). [98] => [99] => == Ukázka == [100] => Úryvek z jedné z brněnských pověstí ''O křivé věži'' napsané v hantecu od Aleše „Agi“ Bojanovského:[http://www.hantec.cz/hantec/povidky/krivavez.html Hantec.cz: Křivá věž] [101] => [102] => {{Citát|Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakaňéšímu a nénabiťéšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.}} [103] => [104] => == Odkazy == [105] => [106] => === Reference === [107] => [108] => [109] => === Literatura === [110] => * {{Citace kvalifikační práce [111] => | příjmení = Vespalec [112] => | jméno = Martin [113] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [114] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [115] => | titul = Znalost výrazových prostředků hantecu mimo město Brno [116] => | url = http://is.muni.cz/th/350732/ff_b/ [117] => | typ práce = Bakalářská práce [118] => | vedoucí = Marie Krčmová [119] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|2113}} [120] => | místo = Brno [121] => | rok = 2016 [122] => | počet stran = [123] => | strany = [124] => | citace = 2017-08-01 [125] => | poznámka = [126] => | jazyk = [127] => }} [128] => * {{Citace monografie [129] => | příjmení = Kopřiva [130] => | jméno = Pavel [131] => | příjmení2 = Jelínek [132] => | jméno2 = Pavel Čiča [133] => | příjmení3 = Dvorník [134] => | jméno3 = Petr [135] => | titul = Velká kniha hantecu [136] => | vydání = 1 [137] => | místo = Brno [138] => | vydavatel = FT Records [139] => | rok = 1999 [140] => }} [141] => * {{Citace monografie [142] => | příjmení = Dvorník [143] => | jméno = Petr [144] => | příjmení2 = Kopřiva [145] => | jméno2 = Pavel [146] => | titul = Velký slovník hantecu : hanteco-český, česko-hantecový [147] => | vydání = 4 [148] => | místo = Brno [149] => | vydavatel = FT Records [150] => | rok = 2013 [151] => }} [152] => * {{Citace elektronické monografie [153] => | příjmení = Trachťa [154] => | jméno = Jura [155] => | titul = Příběhy brněnských slov [156] => | url = http://jtk.minory.cz/HANTEC/pribehy%20brnenskych%20slov.pdf [157] => | datum vydání = 2021 [158] => | datum přístupu = 2023-03-27 [159] => }} [160] => * {{Citace monografie [161] => | příjmení = Nováček [162] => | jméno = Otakar [163] => | titul = Brněnská plotna [164] => | místo = Brno [165] => | vydavatel = autor vlastním nákladem [166] => | rok = 1928 [167] => | počet stran = 74 [168] => | url = http://www.boko.cz/plotna/Dr._Otakar_Novacek_-_Brnenska_plotna_-_1929.pdf [169] => }} [170] => * {{Citace monografie [171] => | příjmení = Svěrák [172] => | jméno = František [173] => | titul = Brněnská mluva [174] => | místo = Brno [175] => | vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně [176] => | rok = 1971 [177] => | počet stran = 151 [178] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:7ab95fa0-947b-11ec-b29b-005056827e52 [179] => }} [180] => [181] => === Externí odkazy === [182] => * {{Commonscat}} [183] => * {{Wikislovník|heslo=hantec}} [184] => * {{Wikislovník|kategorie=Brněnský hantec}} [185] => * {{NK ČR|ph496680|věc=ano|hantec}} [186] => * [http://www.hantec.cz/ Stránky věnované hantecu] [187] => * [https://web.archive.org/web/20210304154301/https://hantec-pgnext.estranky.cz/clanky/slovnik-brnenskeho-hantecu.html Slovník hantecu] [188] => * [https://jurynovo-hantec.webnode.cz/ Sajtna vo brněnským hantecu] [189] => * [https://hantecovasajtna.webnode.cz/ Hantecová sajtna] [190] => * [http://jtk.minory.cz/HANTEC/index_b.htm Storky a fórky psané brněnskó řečó] [191] => {{Autoritní data}} [192] => [193] => {{Portály|Český jazyk|Brno|Morava}} [194] => [195] => [[Kategorie:Nářečí češtiny]] [196] => [[Kategorie:Brno]] [] => )
good wiki

Hantec

Hantec je místní varieta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Tato specifická mluva vznikla během několika staletí smíšením hanáckých nářečí češtiny (jazyk okolního venkova) s němčinou brněnských Němců (směs spisovné němčiny a rakouských a jihoněmeckých nářečí) a historickým středoevropským argotem, zejména vídeňským.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rakouská němčina','jidiš','Česká nářeční skupina','Sociálně vyloučená lokalita','Juliánov','Staré Brno','Vinohrady (Brno)','Kraví hora (Bobravská vrchovina)','Brno-Bystrc','Jára Cimrman','Černá Pole','Dopravní podnik města Brna'