Array ( [0] => 15584151 [id] => 15584151 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hatvan [uri] => Hatvan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Hatvan [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Polgármesteri Hivatal, Kossuth tér 2, Hatvan1.jpg [4] => | popisek = [5] => | vlajka = Flag of Hatvan.svg [6] => | znak = HUN Hatvan Címer.svg [7] => | zeměpisná šířka = 47.668056 [8] => | zeměpisná délka = 19.67 [9] => | nadmořská výška = [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Maďarsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [13] => | název vyššího celku = [[Heves]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [15] => | název nižšího celku = [[Okres Hatvan|Hatvan]] [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | administrativní dělení = [21] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Hatvan |position=left |lat=47.668056 |long=19.67 |float=center |caption=}} [22] => | velikost mapy = [23] => | rozloha = 66,17 [24] => | etnické složení = 99% [[Maďaři]], 1% [[Romové]] ([[2001]]) [25] => | náboženské složení = [26] => | status = [27] => | starosta = Zsolt Szabó ([[Fidesz - Maďarská občanská unie|Fidesz]]) [28] => | web = http://www.hatvan.hu/ [29] => | obecní úřad = [30] => | telefonní předvolba = (+36) 37 [31] => | psč = 3000 [32] => | označení vozidel = [33] => | typ statistického celku = [34] => | název statistického celku = [35] => }} [36] => '''Hatvan''' (někdy též {{vjazyce2|de|Hottwan}}) je [[Okres Hatvan|okresní]] město v [[Maďarsko|Maďarsku]] v župě [[Heves]]. Má rozlohu 66,17 km² a v roce [[2013]] zde žilo 20 525 obyvatel. Protéká jím říčka [[Zagyva]]. Jeho název znamená v [[maďarština|maďarštině]] doslova [[číslice|čislici]] 60. Shodou okolností je Hatvan vzdálen přibližně 60 km od maďarské metropole [[Budapešť|Budapešti]]. Ve městě se také nachází termální lázně. [37] => [38] => == Poloha == [39] => [40] => Hatvan leží na hlavních dopravních tazích z Budapešti směrem na severovýchod Maďarska, již zmíněných 60 km od metropole. Rozkládá se na břehu řeky Zagyvy (u města ústí [[Novohradský potok (Maďarsko)|Novohradský potok]] do řeky), obklopen je rovinatou krajinou (výjimkou je menší kopec [[Strázsa (Hatvan)|Strázsa]] s nadm. výškou 176 m n. m. [41] => [42] => == Historie == [43] => [44] => První známky lidské činnosti v okolí města pocházejí už ze starší doby kamenné. V oblasti kolem Hatvanu byly nalezeny pozůstatky osídlení z období mezi 5000 a 2500 před naším letopočtem. Významné osídlení se zde objevilo v [[Doba bronzová|době bronzové]] (podle něj získala jméno [[Hatvanská kultura]]). Po tomto období se zde však žádné další sídelní útvary až do středověku nevyskytují. Přesto archeologové na území Hatvanu nacházejí artefakty [[Skýtové|skýtského]], [[Keltové|keltského]], [[Roxolani|roxolanského]], [[Sarmati|sarmatského]], [[Avaři|avarského]] a [[Staří Maďaři|staromaďarského]] původu. Nedaleko vrcholku [[Strázsa (Hatvan)|Strázsa]] byly nalezeny pozůstatky [[Římská říše|římské]] strážní věže. [45] => [46] => Osídlení vzniklo v místech, kde bylo možné bezpečně přebrodil řeku Zagyvu. V roce [[1170]] se na území dnešního města usadili [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátší]] mniši a založili zde v roce [[1264]] klášter. První písemná zmínka o osídlení pak pochází z roku [[1235]]. Mnichům se dařilo vysušovat bažiny a zavádět nové formy zemědělství a díky dobrým životním podmínkám sem přicházelo stále více lidí. V období [[Vrcholný středověk|vrcholného středověku]] tudy vedla navíc obchodní stezka z [[Budín (Budapešť)|Budína]] do [[Krakov]]a. V roce [[1406]] získal Hatvan status města s tržním právem ({{vjazyce2|hu|mezőváros}}). Vyrábělo se zde také [[víno]], které z bylo z Hatvanu vyváženo do okolních uherských měst. [47] => [48] => [[File:Hatvan G Hoefnagel.jpg|left|thumb|Město v [[16. století]].]] [49] => V roce [[1544]] získali Hatvan [[Osmanská říše|Turci]]. Ti z něj učinili centrum [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžaku]], který zasahoval do území dnešních okresů Gyöngyös, Pásztó a Jászberény. Díky tomu se město postupně rozvíjelo i během osmanské okupace. Přicházelo stále více nemaďarského obyvatelstva. V [[17. století]], posledním věku turecké moci, zde již byli Maďaři v menšině co do podílu na obyvatelstvu města. Turci pod vedením místního správce [[Déli Kurt|Déli Kurta]] Hatvan také opevnili, přítomná byla vojenská posádka.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Cartledge [51] => | jméno = Brian [52] => | odkaz na autora = [53] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [54] => | url = [55] => | vydavatel = Hurst & Company [56] => | místo = Londýn [57] => | rok = 2006 [58] => | počet stran = [59] => | isbn = 978-184904-112-6 [60] => | kapitola = [61] => | strany = 84 [62] => | jazyk = angličtina [63] => }} Součástí fortifikace byly početné [[palisáda|palisády]], které ale podléhaly zkáze, a tak muselo být opevnění často opravováno. O opevnění se podrobně zmiňoval turecký cestovatel [[Evlija Čelebi|Evlia Cselebi]], který si poznamenal, že místní pevnost má obvod 1000 kroků, 8 bašt (z toho tři cihlové) a hluboký příkop, který je napájen vodou z řeky [[Zagyva|Zagyvy]]. Povšiml si, že v příkopě kotví rybářské lodě. Pevnost bránilo tehdy 68 děl.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Cselebi [65] => | jméno = Evlia [66] => | odkaz na autora = [67] => | titul = Történelmi emlékek [68] => | url = [69] => | vydavatel = Cambridge University Press [70] => | místo = Budapešť [71] => | rok = 1908 [72] => | počet stran = 286 [73] => | isbn = [74] => | kapitola = [75] => | strany = 108 [76] => | jazyk = maďarština [77] => }} [78] => [79] => Město bylo dobyto zpět z tureckých rukou roku [[1686]]. [80] => [81] => Roku [[1739]] zasáhla město epidemie [[mor]]u, která si vyžádala řadu obětí.{{Citace periodika [82] => | titul = HÁLÁT ADTAK A HATVANIAK A PESTIS LEKÜZDÉSÉÉRT [83] => | periodikum = Hatvani hírlap [84] => | jazyk = hu [85] => | url = https://hatvanihirlap.hu/halat-adtak-a-hatvaniak-a-pestis-lekuzdeseert/ [86] => | datum přístupu = 2023-01-20 [87] => }} [88] => [89] => V roce [[1746]] se Hatvan dostal do držení hraběte [[Antonín I. Grasalkovič|Antala Grassalkoviče I.]], který zde nechal postavit [[Grassalkovičův zámek (Hatvan)|zámek]] a přivedl [[Němci|německé]] osadníky z okolí [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]] a [[Trevír]]u. Současný kostel na [[Kossuthovo náměstí (Hatvan)|Kossuthově náměstí]] byl postaven v druhé polovině [[18. století]] a dnes je významnou [[kulturní památka (Maďarsko)|kulturní památkou]]. V roce [[1849]] došlo u Hatvanu k bitvě, v níž maďarští vzbouřenci porazili rakouské císařské vojsko.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Molnár [91] => | jméno = Miklós [92] => | odkaz na autora = [93] => | titul = A Concise history of Hungary [94] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [95] => | vydavatel = Cambridge University Press [96] => | místo = [97] => | rok = 2001 [98] => | počet stran = 366 [99] => | isbn = 9781107050716 [100] => | kapitola = [101] => | strany = 194 [102] => | jazyk = angličtina [103] => }} [104] => [105] => V následujícím období zahájila provoz textilní továrna. Po napojení Hatvanu na železniční síť v roce [[1867]] se v obci usadili [[Italové|italští]], němečtí a [[Češi|čeští]] dělníci i [[Řekové|řečtí]] a [[Židé|židovští]] obchodníci. [[Průmysl|Průmyslový]] rozvoj místa začal výstavbou [[cukrovar]]u v roce [[1889]] průmyslnickou rodinou Deutsch-Hatvany. Rovněž umožnil městu překonat druhý břeh řeky Zagyvy, kde vzniklo nádraží. Již na mapě [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] jsou patrné všechny tratě, které do města směřovaly, nicméně ještě bez cukrovaru. Existovala zde také železniční kolonie, která se později rozrostla do podoby místní části Nový Hatvan (''Újhatvan''). [106] => [107] => Ve 20. letech [[20. století]] byla založena také konzervárna. [108] => [109] => V roce [[1939]] přišli do Hatvanu uprchlíci z Polska a také někteří Židé. Město tehdy již mělo rozlohu dost se podobající současné; nebyl nicméně dobudován celý Nový Hatvan ({{vjazyce2|hu|Újhatvan}}), železniční uzel však měl již současnou podobu a řeka Zagyva byla regulována takovým způsobem, jako je dnes. [110] => [111] => Dopravní význam Hatvanu jako železničního uzlu vedl za [[druhá světová válka|druhé světové války]] ke zřízení sběrného tábora pro [[Židé v Maďarsku|maďarské Židy]] z oblasti měst Hatvan, Gyöngyös a Pásztó, odkud se byli odváženi dál do [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovacích táborů]]. Hatvanská dráha byla také terčem náletu [[21. září]] [[1944]], při kterém zahynulo kolem 600 lidí. Dne [[25. listopad]]u [[1944]] město obsadila [[Rudá armáda]], která zde dokázala prolomit německé linie.{{Citace monografie [112] => | příjmení = Cartledge [113] => | jméno = Brian [114] => | odkaz na autora = [115] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [116] => | url = [117] => | vydavatel = Hurst & Company [118] => | místo = Londýn [119] => | rok = 2006 [120] => | počet stran = [121] => | isbn = 978-184904-112-6 [122] => | kapitola = [123] => | strany = 409 [124] => | jazyk = angličtina [125] => }} [126] => [127] => Po druhé světové válce byl Hatvan v roce [[1945]] povýšen na město. V době existence [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]] bylo [[Kolektivizace zemědělství (Maďarsko)|kolektivizováno zemědělství]] a místní zpracovatelský průmysl. Některé domy na východním okraji města byly zbourány, aby uvolnily prostor pro rozsáhlé [[panelák|panelové]] sídliště. [128] => [129] => Od roku [[1990]] se Hatvan změnil z regionálního centra pro zemědělské produkty na město podléhající metropolitní oblasti Budapešti. Lidé se přeorientovali spíše na služby. Od té doby vzniklé partnerství měst je určujícím znakem současné orientace místa. [130] => [131] => == Obyvatelstvo == [132] => [133] => V roce [[2001]] tvořili obyvatelstvo z 99 % [[Maďaři]] a z 1 % [[Romové]]. 51 % obyvatel se hlásí k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]], 3,7 % k reformovaným církvím a 1,2 % k [[luteránství]]. [134] => [135] => == Ekonomika == [136] => [137] => [[File:Szent István Általános Iskola, 2017 Hatvan.jpg|right|thumb|Základní škola sv. Štěpána.]] [138] => [[File:Railway station, H-Start 416 017, 2020 Hatvan.jpg|right|thumb|[[Hatvan (nádraží)|místní nádraží]].]] [139] => V oblasti byl tradiční zdroj obživy zemědělství. Později zde byly postaveny různé potravinářské závody, např. cukrovar nebo konzervárna. Na počátku [[21. století]] byl [[Cukrovar v Hatvanu|cukrovar]] zbourán. Do té doby sloužil ještě jako skladiště. V roce [[2001]] byla v Újhatvanu založena průmyslová zóna, kde se usídlilo pět velkých firem, které se věnují oblasti [[elektronika|elektroniky]]. Zóna přiléhá k dálnici M3{{chybí zdroj}} a z jižní strany potom k zastavěné oblasti Újhatvanu. [140] => [141] => == Pamětihodnosti a kultura == [142] => [143] => * [[Grassalkovičův palác (Hatvan)|Grassalkovičův palác]] na [[Kossuthovo náměstí (Hatvan)|Kossuthově náměstí]] je rozsáhlou stavbou zaujímající velkou část centra města. [144] => * [[Barokní architektura|Barokní]] [[Kostel sv. Adalberta (Hatvan)|kostel svatého Adalberta]] na hlavním náměstí. [145] => * Pivovar, v současnosti [[Muzeum Lajose Hatvanyho]]. [146] => * [[Radnice (Hatvan)|budova radnice]] [147] => * [[Knihovna Ady Endreho]], která plní roli městské knihovny. [148] => * Zmíněné termální lázně leží na jižním okraji města. [149] => [150] => == Doprava == [151] => [152] => Hatvanem prochází [[Dálnice M3 (Maďarsko)|dálnice M3]] do maďarského [[Miskolc]]e a potom dále na sever do [[Košice|Košic]]. Původně přes něj vedla i silnice celostátního významu č. 3. Ta prochází samotným středem města. [153] => [154] => Město je rovněž regionální železniční křižovatkou. Tratě odsud směřují do měst [[Füzesabony]], [[Salgótarján]] a [[Jászberény]]. Přes místní [[Hatvan (nádraží)|hlavní nádraží]] je denně vypravováno více než sto vlaků. [155] => [156] => V roce [[2010]] bylo v Hatvanu dobudováno nové autobusové nádraží, umístěné severně od hlavního železničního nádraží. [157] => [158] => == Školství == [159] => [160] => V Hatvanu se nachází osm mateřských a pět základních škol. Jako největší střední škola v kraji poskytuje vzdělání Damjanićův Institut průmyslového odborného vzdělávání. [161] => [162] => == Zdravotnictví == [163] => [164] => V Hatvanu stojí nemocnice Alberta Schweitzera. [165] => [166] => == Osobnosti města == [167] => * [[Anton I. Grasalkovič]] ([[1694]]–[[1771]]), slovenský šlechtic a politik v Uhersku [168] => * [[Zoltán Lajos Meszlényi]] ([[2. leden|2. ledna]] [[1892]] – [[4. březen|4. března]] [[1951]]) – maďarský katolický duchovní, umučený komunisty v koncentračním táboře Kistracsa [169] => * [[Tibor Tarnai]], inženýr a matematik [170] => [171] => == Partnerská města == [172] => * {{flagicon|Polsko}} [[Jarocin]], [[Polsko]], [[1997]] [173] => * {{flagicon|Finsko}} [[Kokkola]], [[Finsko]], [[1989]] [174] => * {{flagicon|Nizozemsko}} [[Maassluis]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[1992]] [175] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Târgu Secuiesc]], [[Rumunsko]], [[1998]] [176] => * {{flagicon|Itálie}} [[Tavarnelle Val di Pesa]], [[Itálie]], [[1996]] [177] => [178] => == Reference == [179] => {{Překlad|sk|Hatvan|5316178|hu|Hatvan|14295953|de|Hatvan|206743901}} [180] => [181] => [182] => == Externí odkazy == [183] => * {{Commonscat}} [184] => * {{Oficiální web}} [185] => [186] => {{Okres Hatvan}} [187] => [188] => {{Autoritní data}} [189] => {{Portály|Maďarsko}} [190] => [191] => [[Kategorie:Obce v župě Heves]] [192] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [] => )
good wiki

Hatvan

Hatvan (někdy též ) je okresní město v Maďarsku v župě Heves. Má rozlohu 66,17 km² a v roce 2013 zde žilo 20 525 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'2001','Zagyva','Okres Hatvan','1944','Strázsa (Hatvan)','Heves','Kossuthovo náměstí (Hatvan)','Maďaři','Romové','Grassalkovičův palác (Hatvan)','18. století','1889'

1889

1944

2001

Heves

Maďaři

Romové

Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě.

Zagyva