Array ( [0] => 14800499 [id] => 14800499 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hauština [uri] => Hauština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Hauština (''Halshen Hausa, هَرْشَن هَوْسَ'') [2] => | rozšíření = [[Nigérie]], [[Niger]], [[Benin]], [[Kamerun]], [[Súdán]], [[Čad]], [[Středoafrická republika]], [[Togo]] [3] => | mluvčích = asi 25 milionů[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=hau Ethnologue] [4] => | klasifikace = [5] => * [[Afroasijské jazyky]] [6] => ** [[Čadské jazyky]] [7] => | písmo = [[latinka]], [[arabské písmo]] [8] => | úřední jazyk = [[Nigérie]] [9] => | regulátor = ''není stanoven'' [10] => | ISO6391 = ha [11] => | ISO6392B = hau [12] => | ISO6392T = hau [13] => | ISO6393 = hau [14] => | SILručně = [15] => | SIL = HAU [16] => | wikipedie = [[:ha:Marhabin|ha.wikipedia.org]] [17] => }} [18] => [19] => [[Soubor:Hausa language map.png|frameless|right]] [20] => [21] => '''Hauština''' ({{Vjazyce2|en|''Hausa''}}, hausky: ''hawsaa'') je [[Afrika|africký]] [[jazyk (lingvistika)|jazyk]] ze západní větve [[čadské jazyky|čadských jazyků]], které jsou součástí širší skupiny jazyků [[afroasijské jazyky|afroasijských]]. [22] => [23] => == Rozšíření == [24] => Hauštinu ovládá jako mateřštinu přibližně 25 milionů mluvčích, pro dalších asi 15 milionů lidí je jejich druhým jazykem. Jazykem většiny je v [[Niger]]u a na severu [[Nigérie]]. Hausky mluvící menšiny se vyskytují v [[Kamerun]]u, [[Čad]]u, [[Středoafrická republika|Středoafrické republice]], [[Dahome]], [[Togo|Togu]], [[Ghana|Ghaně]] a [[Burkina Faso|Burkině Faso]]. [25] => [26] => Staří afričtí cestovatelé s nadsázkou tvrdívali, že Afriku lze projít napříč a domluvit se, zná-li člověk alespoň tři jazyky: [[arabština|arabštinu]], [[svahilština|svahilštinu]] a hauštinu.{{Citace monografie [27] => | příjmení = Zima [28] => | jméno = Petr [29] => | odkaz na autora = [30] => | rok = 1973 [31] => | titul = Hauština [32] => | vydavatel = SPN [33] => | místo = Praha [34] => | isbn = [35] => }} [36] => [37] => [38] => == Popis jazyka == [39] => Psaná hauština existovala již před příchodem Evropanů. Až do počátku 20. století byla psána [[arabské písmo|arabským písmem]]. Od [[1930–1939|30. let 20. století]] se datují prvé pokusy přepisu do [[latinka|latinky]], kterou je dnes zapisována. Pravopis v Nigeru a Nigérii má četné menší odlišnosti. [40] => [41] => Co se [[fonetika|fonetiky]] hauštiny týče, jedná se o [[Tónový jazyk|jazyk tónový]]. [42] => [43] => == Česká orientalistika == [44] => Předním českým odborníkem na hauštinu je doc. [[Petr Zima]], který je také autorem jediné české učebnice hauštiny. [45] => [46] => == Příklady == [47] => === Číslovky === [48] => {| cellspacing="7" [49] => |- [50] => | '''Hausky''' || '''Česky''' [51] => |- [52] => | ɗaya || jeden [53] => |- [54] => | biyu || dva [55] => |- [56] => | ukku || tři [57] => |- [58] => | huɗu || čtyři [59] => |- [60] => | biyar || pět [61] => |- [62] => | shidda || šest [63] => |- [64] => | bakwai || sedm [65] => |- [66] => | takwas || osm [67] => |- [68] => | tara || devět [69] => |- [70] => | goma || deset [71] => |} [72] => [73] => == Užitečné fráze == [74] => [75] => {| class="wikitable" [76] => | '''Hausky''' [77] => | '''Česky''' [78] => |- [79] => | ''Maraba'' || Vítejte [80] => |- [81] => | ''Barka'' || Ahoj [82] => |- [83] => | ''Barka da asuba'' || Dobré ráno [84] => |- [85] => | ''Sai da safe'' || Dobrou noc [86] => |- [87] => | ''Sai an jima'' || Na shledanou [88] => |- [89] => | ''Kan lafiya?'' || Jak se máš? [90] => |- [91] => | ''Lafiya kalau, na gode, kai fa?'' || Mám se dobře, děkuji a ty? [92] => |- [93] => | ''Nayi murnan haduwa da kai'' || Rád tě poznávám [94] => |- [95] => | ''An gode da taimakonka'' || Děkuji za vaši pomoc [96] => |- [97] => | ''Sunana shine ...'' || Jmenuji se ... [98] => |} [99] => [100] => == Vzorový text == [101] => Otčenáš (modlitba Páně): [102] => : ʻUbanmu wanda yake cikin sama, [103] => : a tsarkake sunanka, [104] => : mulkina yă zo [105] => : a aikata nufinka a duniya [106] => : kamar yadda ake yi a sama. [107] => : Ka ba mu yau [108] => : abincin yininmu. [109] => : Ka gafarta mana laifofinmu, [110] => : kamar yadda mu ma muke [111] => : gafarta wa masu yin mana laifi. [112] => : Kada ka bari a kai mu cikin jarraba, [113] => : amma ka cece mu daga mugun nan. [114] => : Amin. [115] => [116] => {{Vzorový text [117] => |VDLP=ano [118] => |Komentář= [119] => |Jazyk 1=hausky [120] => |Text 1=Su dai yan-adam, ana haifuwarsu ne duka yantattu, kuma kowannensu na da mutunci da hakkoki daidai da na kowa. Suna da hankali da tunani, saboda haka duk abin da za su aikata wa juna, ya kamata su yi shi a cikin yan-uwanci. [121] => }} [122] => [123] => == Reference == [124] => [125] => [126] => == Externí odkazy == [127] => {{InterWiki|code=ha|Hauská}} [128] => * {{Commonscat}} [129] => [130] => == Literatura == [131] => * AWDE, Nicholas. Hausa, Hippoccrene Books, New York 1996 {{ISBN|0-7818-0426-4}} [132] => * HEINE, Bernd. African Languages, Cambridge 2000 {{ISBN|0-521-66629-5}} [133] => * ZIMA, Petr. Hauština, SPN, Praha 1973 [134] => {{Pahýl}} [135] => {{Autoritní data}} [136] => [137] => [[Kategorie:Čadské jazyky]] [] => )
good wiki

Hauština

right Hauština ( hausky: hawsaa) je africký jazyk ze západní větve čadských jazyků, které jsou součástí širší skupiny jazyků afroasijských.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nigérie','Středoafrická republika','Čad','Kamerun','latinka','Niger','Togo','arabské písmo','Petr Zima','arabština','fonetika','Čadské jazyky'