Array ( [0] => 15486083 [id] => 15486083 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Havířov [uri] => Havířov [3] => Havirov sq02.JPG [img] => Havirov sq02.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | logo = Havířov Logo.png [2] => | název = Havířov [3] => | NUTS3 = CZ080 [4] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [5] => | okres = Karviná [6] => | obec s rozšířenou působností = Havířov [7] => | pověřená obec = Havířov [8] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [9] => | PSČ = 736 01 [10] => | počet částí obce = 8 [11] => | počet katastrálních území = 6 [12] => | počet ZSJ = 31 [13] => | adresa = Magistrát města Havířova
Svornosti 2
736 01 Havířov [14] => | web = www.havirov-city.cz [15] => | e-mail = posta@havirov-city.cz [16] => | primátor = {{Nowrap|[[Josef Bělica]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [17] => | primátor aktuální k = 2022 [18] => | status = statutární město [19] => }} [20] => '''Havířov''' ({{Vjazyce2|pl|''Hawierzów''}}) je [[statutární město]] v [[Těšínsko|Těšínském]] [[České Slezsko|Slezsku]], v [[Okres Karviná|okrese Karviná]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], ležící v ostravské [[Aglomerace|aglomeraci]] 11 km jihovýchodně od [[Ostrava|Ostravy]] na řece [[Lučina (řeka)|Lučině]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, a jde tak o největší české město, které není krajské, a dokonce ani okresní. [21] => [22] => Havířov je nejmladším městem v Česku (nikoli však nejmladší obcí),{{Citace periodika [23] => | příjmení = Januszek [24] => | jméno = Tomáš [25] => | titul = Podívejte se, jak šel čas s Havířovem. Nejmladší město slaví 65. narozeniny [26] => | periodikum = Deník.cz [27] => | datum vydání = 2020-12-04 [28] => | jazyk = cs [29] => | url = https://www.denik.cz/regiony/havirov-havirov-65-let.html [30] => | datum přístupu = 2023-05-26 [31] => }} slavnostně vyhlášeným dne 4. 12. [[1955]]. Byl vystavěn po druhé světové válce na tehdejších katastrech obcí [[Bludovice (Havířov)|Dolní Bludovice]], [[Šumbark]] a částečně i obce Šenov, jako satelitní město Ostravy – nachází se na historické silniční trase spojující [[Opava|Opavu]], [[Ostrava|Ostravu]] a [[Český Těšín]]. Havířov je největší město v Česku, které nikdy nebylo [[Okresní město|okresním]] ani [[Krajské město (Česko)|krajským městem]], a také spolu s [[Krnov]]em, [[Turnov]]em, [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] a [[Žatec|Žatcem]] jedno z pěti českých měst větších než jeho okresní město. Ve městě je průmysl strojní, energetický, potravinářský a gumárenský. [32] => [33] => Znak a vlajku Havířova navrhl roku 1966 [[Heraldika|heraldik]] [[Jiří Louda]] a jedná se o jeho první obecní symboly, které mu byly schváleny.{{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Vzkaz: Vzkaz Jiřího Loudy [35] => | periodikum = Česká televize [36] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10160488386-vzkaz/208452801410005-vzkaz-jiriho-loudy/ [37] => | jazyk = cs [38] => | datum přístupu = 2021-05-31 [39] => }} [40] => [41] => Architektonicky nejcennějším a nejzajímavějším prvkem je jádro města, a jeho blízké okolí, které bylo postaveno v 50. – 60. letech ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]], jež bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým [[urbanismus|urbanistickým]] řešením. Další známou budovou města je [[Havířov (nádraží)|železniční nádraží]], jedna z nejkvalitnějších dochovaných ukázek [[Bruselský styl|bruselského stylu]] 60. let 20. století, proslavené po roce 2012 úmyslem tehdejšího majitele [[České dráhy|Českých drah]] s podporou města o jeho demolici, která však narazila na odpor ze strany občanských sdružení i části veřejnosti (budova nádraží nakonec zůstala a prošla rekonstrukcí).{{Citace elektronické monografie | titul = Příliš senzační Brusel. Havířovské nádraží se už nehodí | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/265854-prilis-senzacni-brusel-havirovske-nadrazi-se-uz-nehodi/ | datum vydání = 11.3.2014 | datum přístupu = 18.7.2014 | vydavatel = Česká televize}} [42] => [43] => == Název města == [44] => Název nově založeného města vzešel z veřejné soutěže vyhlášené Krajským národním výborem v Ostravě. 12. 4. [[1955]] byly z 625 dopisů s 2350 návrhů vybrány tři nejlepší: ''Šachtín'', ''Havířov'' a ''Cingrov'' – názvy dobře vyslovitelné a vystihující hornický charakter právě budovaného města. Vítězem se rozhodnutím rady [[Krajský národní výbor|KNV]] stal název ''Šachtín'', avšak konečné rozhodnutí bylo na ministrovi vnitra, jenž dal přednost názvu ''Havířov'', který následně novým usnesením potvrdila i rada KNV 27. 9. 1955. Při slavnostním vyhlášení 4. 12. 1955 tak i nové město přijalo tento název.{{Citace elektronického periodika [45] => | titul = Havířov: Uhelná horečka nového režimu [46] => | periodikum = Česká televize [47] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/11490475387-dukla-61/11396-vznik-havirova/ [48] => | datum_přístupu = 2019-05-13 [49] => }} [50] => [51] => Příklady jiných, mnohdy bizarních, návrhů pro název města: ''Klementov, Gottwaldův Horníkov, Nový Gottwaldov, Zápotockýgrad, Bezručov, Fučíkov, Petrov, Janáčkov, Ostravský Mírumilov, Všemírov, Šťastnov, Nový Život, Čestprácov, Čestmírov, Oryon, Lidobudovatelov, Budosocikolektivov, Dělníkov, Rudohvězdov, Uhlín, Horníkov, Faratín, Čurdov, Havířovany, Baník, Kahanov, Stokomínů, Kombajnov, Nové Slezsko, Slezanov, Slezský Donbas, Čechurov, Melsgottwald,'' případně návrhy kombinující v sobě názvy původních obcí – ''Šumdovice, Šešudolvice, Šembarkovice, Šešublu, Šešumblud.''{{Citace elektronického periodika [52] => | příjmení1 = Gabzdyl [53] => | jméno1 = Josef [54] => | titul = Město z uhlí zrozené. Havířov býval vzorem, teď má potíže [55] => | periodikum = iDNES.cz [56] => | datum_vydání = 2016-11-04 [57] => | url = https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/serial-lesk-a-bida-hornictvi-k-historii-havirova.A161104_2283928_ostrava-zpravy_woj [58] => | datum_přístupu = 2019-05-13 [59] => }} [60] => [61] => == Historie == [62] => [[Soubor:Havířov - Hlavní třída.jpg|vlevo|náhled|Havířovská Hlavní třída – široký městský bulvár s domy ve stylu socialistického realismu]] [63] => [64] => === Historie původních havířovských obcí === [65] => Slované obývali území [[Těšínsko|Těšínska]] od 8. století a byli závislí na [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říši]], později na [[Přemyslovci|Přemyslovcích]]. Od konce 10. století se po vpádu knížete [[Boleslav Chrabrý|Boleslava Chrabrého]] stalo území součástí polského státu. Území dnešního Havířova bylo součástí [[Opolské knížectví|Opolského knížectví]], ze kterého se po roce [[1281]] osamostatnilo [[Těšínské knížectví]] pod vládou knížete [[Měšek I. Těšínský|Měška]], které bylo od roku [[1325]] vždy součástí českého státu. Osídlování území nabralo dynamiku ve druhé polovině 13. století a počátku 14. století. Důležitou roli při vzniku obcí sehrál orlovský benediktinský klášter. První historické zmínky hovoří v roce [[1305]] o [[Šenov]]u (''Šonov, Schönhof, Szonów'') a [[Horní Suchá|Horní]] a [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suché]] (''Sucha ultraque'', tedy "obojí Suchá"). První spolehlivý doklad o existenci [[Bludovice (Havířov)|Bludovic]] pochází z roku [[1335]] (od 15. století jsou uváděny již rozdělené na Dolní a Horní Bludovice). V roce [[1438]] se poprvé připomíná [[Šumbark]], který však byl zřejmě založen také ve [[14. století]]. V polovině [[16. století]] se o [[Šumbark]]u píše jako o městě, není však doloženo, že by Šumbark skutečně mohl užívat městských práv. V roce [[1533]] se poprvé zmiňují [[Životice (Havířov)|Životice]] (dříve také ''Žibotice'') a v roce [[1577]] [[Dolní Datyně]] (ves je však pravděpodobně starší). V roce [[1725]] vznikla [[Prostřední Suchá]] oddělením od Dolní Suché. V roce [[1788]] vzniká na území Dolní Suché osada ''Kašpárkovice'', dnes již zaniklá následkem těžby černého uhlí. [66] => [67] => Všechny obce měly zemědělský charakter. K obratu docházelo od poloviny 19. století s rozvojem průmyslu a vznikem blízkých černouhelných dolů, které daly práci místním obyvatelům a taktéž přilákaly za prací mnoho přistěhovalců. Rozvoj obcí od roku [[1911]] podpořilo otevření nové železniční tratě [[Kunčice (Ostrava)|Velké Kunčice]] (dnes součást Ostravy) – [[Prostřední Suchá]] včetně stanic Šumbark a Dolní Suchá, která byla od roku [[1914]] prodloužena až do [[Těšín]]a. [68] => [69] => Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v roce [[1918]] se staly obce budoucího Havířova součástí sporného území [[Těšínsko|Těšínska]], které si nárokovaly nově vzniklé státy [[Československo]] a [[Polsko]], což vyvrcholilo na konci ledna [[1919]] v [[Sedmidenní válka|sedmidenní válku]]. K vyřešení konfliktu došlo 28. 7. [[1920]] na velvyslanecké konferenci ve [[Spa]], kde byly určeny hranice mezi Československem a Polskem, čímž bylo dosud celistvé [[Těšínsko]] rozděleno mezi oba státy. Území havířovských obcí připadlo [[Československo|Československu]]. Národnostní vášně však mezi smíšeným obyvatelstvem trvaly. V říjnu [[1938]] byla československá část Těšínska opět anektována Polskem, aby se o rok později, kdy už byla v plném proudu druhá světová válka, stala součástí [[Německá říše|Německé říše]]. Nacisté byli z území Havířova vytlačeni dne 3. 5. [[1945]] sovětskými vojsky 4. ukrajinského frontu postupujícími ze směru od Šenova a [[Orlová|Orlové]]. Poté byla obnovena hranice mezi Československem a Polskem z roku 1920, avšak spor o Těšínsko byl definitivně diplomaticky vyřešen až 13. 6. [[1958]] smlouvou o konečném určení hranic, podepsanou ve [[Varšava|Varšavě]]. [70] => [71] => === Výstavba nových sídlišť 1946–1955 === [72] => Po druhé světové válce v souvislosti s dynamickým rozmachem průmyslu a těžby černého uhlí na Ostravsku, a s tím souvisejícím intenzivním přílivem přistěhovalců za prací, nastala poptávka po novém sídelním útvaru v oblasti [[Karviná]] – [[Místek]]. Základními parametry pro lokaci sídla bylo umístění poblíž zásob uhlí s dojížděním zaměstnanců do 30 minut a současně na území, které nebude samo poddolováno, což území v prostoru mezi Šumbarkem a Dolními Bludovicemi splňovalo díky poloze na tektonické poruše, tzv. bludovickém zlomu, kde se ložiska uhlí nachází až v hloubce 1,2 km, což i v případě dobývání zaručuje dostatečnou hloubku zamezující poklesům terénu. Další výhodou tohoto území je blízkost zdrojů vody a energií (Teplárna Suchá, Elektrárna Karviná, čistírna plynu Dolní Suchá), dobré dopravní napojení na Ostravu po železnici (trať Ostrava – Č. Těšín – Slovensko) i silnici 11, a také dobré přírodní podmínky terénního jazyka mezi řekami [[Lučina (řeka)|Lučinou]] a [[Sušanka|Sušankou]], lesů v okolí a blízkost [[Moravskoslezské Beskydy|Beskyd]] pro rekreaci obyvatel.[[Soubor:Zámek Havířov.jpg|náhled|Zámek Šumbark, dnes ležící v katastru Havířova-města, ve své současné podobě]]První myšlenka pro výstavbu nového města se zrodila v roce [[1946]], a již na podzim [[1947]] roku byla na pomezí katastrů obcí [[Šenov]] a [[Šumbark]] zahájena výstavba nového sídliště ''Šenov-Šumbark''. V létě 1949 bylo na tomto sídlišti předáno do užívání prvních 96 bytových jednotek – jejími obyvateli se stali převážně horníci ze zanedbaných kolonií v [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suché]], [[Lazy (Orlová)|Lazech]] či [[Radvanice (Ostrava)|Radvanicích]].{{Citace elektronické monografie [73] => | titul = Historie města Havířov, bývalý politický okres Český těšín [74] => | url = http://www.soupispamatek.com/okres_tesin/foto/havirov/historie.htm [75] => | vydavatel = Soupis památek [76] => | datum_přístupu = 2019-05-13 [77] => }} V letech [[1950]] až [[1952]] byl na rozhraní obcí [[Šumbark]] a [[Bludovice (Havířov)|Dolní Bludovice]] vystavěn rozsáhlý internátní komplex Učiliště Pavky Korčagina (tzv. Korčagin, dnes mj. sídlo magistrátu), v jehož sousedství započala od jara [[1951]] projekce podnikem Stavoprojekt Ostrava a následně výstavba obytných bloků východně od silnice Šumbark – Bludovice. Tato výstavba se stala druhým ohniskem intenzivní obytné výstavby, které se stalo základem jádra budoucího města. V roce [[1951]] probíhala severojižním směrem také výstavba plynovodního a vodovodního potrubí včetně nové vodárny v [[Petřvald (okres Karviná)|Petřvaldě]], současně se objevil projekt nové přehrady na řece [[Lučina (řeka)|Lučině]] v [[Žermanice|Žermanicích]]. Na sídlišti Šumbark-Šenov byla v roce [[1952]] otevřena první mateřská škola, postaven kulturní dům (současně začíná výstavba kulturního domu i na druhém sídlišti), v roce [[1953]] se otevřely první potravinářské prodejny, první základní škola (dnešní ZŠ Jarošova) a rok později 5. 9. [[1954]] zahájila provoz ZŠ Pionýrů (dnes ZŠ Školní), jesle a v témže roce se také otevřela základní škola vedle budovy Korčagin. [78] => [79] => S přibývajícími obytnými bloky začala být stále palčivější správní otázka. Šenov a Šumbark patřily k okresu Ostrava, zatímco Dolní Bludovice k okresu Český Těšín. Část sídliště Šenov-Šumbark spravoval [[Místní národní výbor|MNV]] Šenov, další část MNV Šumbark, který spravoval i většinu budoucího jádra Havířova, kromě jeho nejjižnější části, která patřila pod správu MNV Dolní Bludovice. V této situaci se noví obyvatelé těžce orientovali, a tak v roce [[1954]] přišel návrh MNV Šumbark na úpravu územních poměrů, který se stal podkladem pro osamostatnění nového města, který byl přijat vládou. Od dubna [[1955]] byl MNV Šumbark pověřen správou obou sídlišť bez ohledu na katastrální hranice, přípravou voleb do národního výboru nového města, které vzniklo 4. prosince [[1955]] odloučením částí území obcí Šenov, Šumbark a Dolní Bludovice a jejich sloučením jeden celek, který přijal název ''Havířov'', současně mu byla udělena [[Městské právo|městská práva]] a stal se součástí okresu Ostrava (od roku 1957 Ostrava-venkov). K 31. 12. 1955 měl nový Havířov 16 640 obyvatel, zatímco na počátku výstavby v roce 1947 zde žilo pouze 2 000 obyvatel. [80] => [81] => === Vývoj po vzniku města Havířova 1956–1969 === [82] => [[Soubor:Havířov - ZŠ Na Nábřeží.jpg|náhled|Základní škola Na Nábřeží dostavěná roku 1956 – součást nejstaršího jádra města]] [83] => Po vzniku nového města výstavba nijak nepolevila. V roce [[1956]] bylo předáno do užívání dalších 857 bytových jednotek, obyvatelstvo mělo věkový průměr pouze 33 let a děti tvořily 32 % populace. 8. 4. [[1956]] zahájilo oficiálně (již v prosinci 1955 zde byl slavnostně vyhlášen Havířov) provoz [[Kulturní dům Radost|kino Radost]] projekcí filmu ''[[Rudá záře nad Kladnem]]''. V témže roce byl otevřen druhý poštovní úřad na Gottwaldově ulici (dnešní Hlavní třída), který se stal posilou pro původní poštu v Havířově III (bývalé sídliště Šenov-Šumbark). Na jaře [[1957]] se kopal přívodní řad beskydského vodovodu na dnešní Hlavní třídě, nejprve z Řetníka (Žermanice), poté ze Špluchova. V tomtéž roce bylo zavedeno nové číslování domů a květnu byl zahájen provoz státní spořitelny (nejprve 2× týdně, od roku 1961 denně). 4. 4. [[1958]] zahájily provoz první dva vozy taxi a průběžně byl navyšován počet školních zařízení – v roce [[1958]] slouží jedna jedenáctiletá ZŠ, pět osmiletých ZŠ a jedenáct mateřských škol. 31. 8. 1958 bylo otevřeno Přírodní divadlo (dnešní letní kino) představením opavské opery [[Prodaná nevěsta|''Prodané nevěsty'']]. V roce [[1959]] zahájilo provoz učiliště [[Antonín Zápotocký|Antonína Zápotockého]] (tzv. AZ) a začala výstavba dnešního centra města – Labužník a bytových bloků na Fibichově ulici včetně 13-podlažního věžového domu a také na Dělnické ulici s budoucí spořitelnou. Plán na výstavbu radnice, divadla, obchodního domu a hotelu byl odložen. V roce [[1959]] bylo dokončeno zdravotní středisko v Havířově III a padaly první návrhy řešící zaměstnanost žen výstavbou pobočky podniku typu Tesla či OP Prostějov. V roce [[1960]] bylo dokončeno zdravotní středisko Švermova, což však stále nevyřešilo potřebu zdravotní péče pro rychle rostoucí populaci Havířova – již od roku 1957 se objevily myšlenky pro výstavbu nemocnice. V březnu 1960 byla dokončena čistička odpadních vod. V témže roce byly zahájeny práce na přeložce železniční trati Havířov – Český Těšín mimo poddolovaná území (zahájení provozu 30. 6. [[1961]] v 10.25 h, zdvojkolejnění v roce 1962, elektrifikace dokončena v 1964) a bytová výstavba se rozšířila i do [[Prostřední Suchá|Prostřední Suché]] (tehdy ještě součásti [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suché]]). Otevřen byl zelinářský podnik (velkoplošné skleníky, na území dnešního hypermarketu [[Globus (obchodní řetězec)|Globus]]). [84] => [85] => Bilance výstavby Havířova v letech 1952 až 1960:{{Citace elektronického periodika|titul=start [Kronika města Havířova]|periodikum=www.kronikahavirov.cz|url=http://www.kronikahavirov.cz/doku.php|datum přístupu=2016-09-07}} [86] => {| class="wikitable" [87] => ! rowspan="2" |1952–1960 [88] => !Postaveno [89] => !Náklady [90] => |- [91] => |8100 bytů pro 36 000 obyvatel, 11 mateřských a 7 základních škol, 3 jesle, 2 lékárny, 1 dětský domov, 3 zdravotní střediska, 3 restaurace, 1 noční vinárna, 1 restaurační bufet, 1 kino, 207 400 m2 vozovek, 111 033 m2 chodníků, 4 km horkovodu z Dolní Suché, 8 km horkovodní sítě v Havířově, 20 km teplovodů, 42 výměníkových stanic, 17 km beskydského vodovodu, 1 kanalizační čistička odpadních vod, vodovod a plynovod. [92] => |929 676 746 Kčs [93] => |} [94] => Od 1. července [[1960]] došlo k velké administrativní změně – katastr Havířova byl rozšířen o území [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suché]] (7 681 obyv.), zbývajících částí obcí [[Šumbark]] (873 obyv.) a [[Bludovice (Havířov)|Dolní Bludovice]] (2 111 obyv.), a také o [[Životice (Havířov)|Životice]] (625 obyv.). Připojení další části území [[Šenov]]a narazilo na nesouhlas obce. Rozloha Havířova se tak zvětšila ze 624,22 ha na 2973,74 ha a počet obyvatel vzrostl o dalších 11 290. Havířov se také stal součástí [[Okres Karviná|okresu Karviná]]. K 1. 1. 1961 měl Havířov již 48 986 stálých a 5 000 přechodných obyvatel. [95] => [[Soubor:Havířov - Domov dětí a mládeže.jpg|náhled|Domov dětí a mládeže v ulici Na Nábřeží]] [96] => K 1. 1. [[1961]] byl dokončen beskydský vodovod s kapacitou 300 l/s, dostatek vody byl však zajištěn až dostavbou přehrad [[Vodní nádrž Morávka|Morávka]] (1964) a [[Vodní nádrž Šance|Šance]] (1967). V roce [[1961]] byla také zahájena výstavba Havířova IV (dnešní oblast ulic Lipová, Palackého, Makarenkova, Čapkova) a rodinných domů v Bludovicích, Šumbarku a Suché. V listopadu 1961 byl v Labužníku zaveden vánoční prodej, oficiálně byl celý uveden do provozu v roce [[1962]]. První etapa havířovského koupaliště byla uvedena do provozu 1. 7. 1961 a v říjnu první trakt Kulturního domu Petra Bezruče (loutkové divadlo, klubovna, restaurace), který řešil poptávku po kulturním vyžití. V dubnu až říjnu probíhala výstavba druhého horkovodu z Teplárny Dolu Dukla pro vytápění nových čtvrtí Havířova V a VI (délka 2x3,7 km, DN500, 170/70 °C). [97] => [98] => Dne 7. července 1961 došlo v 8. sloji [[Důl Dukla (Dolní Suchá)|Dolu Dukla]] k požáru, který je se 108 zahynuvšími horníky jednou z nejtragičtějších událostí v historii Havířova. [99] => [100] => V roce [[1963]] byla uvedena do provozu komunikace pod označením 11H spojující centrum Havířova s Prostřední Suchou (dnešní Dělnická ulice), o rok později silnice mezi Prostřední Suchou a Dolem Dukla, také začala úprava přednádražního prostoru i kolejové části nádraží a dne 5. 5. [[1964]] byla slavnostním výkopem zahájena výstavba havířovské nemocnice, již dlouho žádané (první část, zahrnující odd. infekční a odd. TBC a respiračních chorob, byla otevřena 1. 10. 1966). V tehdejším Havířově VI byla otevřena v únoru [[1965]] Jitřenka (lahůdky, cukrárna, kavárna). Dne 2. 8. [[1964]] bylo slavnostně otevřeno v Životicích Muzeum boje proti fašismu (neoficiálně otevřeno 6. 8. 1963), dnešní Památník životické tragédie (v roce 1984 přebudován do dnešní podoby). Dne 1. 4. 1964 vznikly samostatné Technické služby. V roce [[1965]] byla zahájena výstavba nové nádražní haly, byl dokončen blok prodejen na dnešním Náměstí Republiky (kniha, Rybí grill, cukrárna Pramen a spořitelna), 28. 4. 1965 byla ustavena Tělovýchovná jednota Slavie, v roce [[1966]] byla otevřena samoobsluha Severka a v roce [[1967]] začala výstavba zimního stadionu, rodinných domů v Bludovicích a v lokalitě Pacalůvka v Životicích, do provozu byl uveden urnový háj na Šumbarku, 8. 3. 1967 byl otevřen Městský dům pionýrů a mládeže a 25. 12 .1967 zahájilo vyprodaným představením filmu [[Old Shatterhand (film)|''Old Shatterhand'']] provoz kino Centrum s 536 místy a promítací aparaturou na 70 i 25 mm film. V noci z 20. na 21. 8. 1968 projížděla také Havířovem vojska [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], o rok později se shromáždění k 1. výročí upálení [[Jan Palach|Jana Palacha]] na náměstí před Labužníkem zvrhlo ve střety s [[Veřejná bezpečnost|Veřejnou bezpečností]]. [101] => [102] => 27. 11. 1969 byl přestřižením bílé stuhy zahájen provoz hlavní budovy nemocnice se dvěma interními a jedním ženským, chirurgickým, resuscitačním a dětským oddělením, k roku 1970 měla nemocnice 606 lůžek. [103] => [104] => === Období stagnace 1970–1989 === [105] => S účinností od 1. 1. [[1970]] došlo v Havířově k významné úpravě správních a katastrálních hranic. Roztříštěnost Havířova na 13 městských částí byla vyřešena transformací na pouhé čtyři městské části Havířov 1 až 4, které od 1. 10. [[1974]] doplnil Havířov 5 (připojená obec [[Dolní Datyně]]) a od 1. 7. [[1975]] Havířov 6 (připojená obec [[Horní Suchá]]). K 31. 12. 1970 měl Havířov 81 317 obyvatel. [106] => [107] => Po roce 1970 nastalo v Havířově období výrazného zpomalení bytové výstavby, pozornost byla v této době směřována do výstavby sídlišť v okolních městech, zejména v [[Karviná|Karviné]], [[Orlová|Orlové]] a [[Český Těšín|Českém Těšíně]], zatímco Havířov zůstal poněkud stranou. V roce [[1971]] byla zahájena výstavba především na území dnešní městské části [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] v okolí zimního stadionu, obchodního domu Permon a hotelu Merkur. V tomtéž roce byl na [[Šumbark]]u zahájen provoz pobočky podniku Nářadí, n. p. Rozestavěn byl již zmíněný obchodní komplex Permon, dále prodejna Mototechna, obchodní dům Budoucnost v centru města (otevřen v září [[1973]], v roce 2000 rekonstruován na dnešní OD Elan) a učňovská škola v Prostřední Suché (otevřena v roce [[1975]]). V roce [[1972]] bylo otevřeno hřiště při ZŠ Marie Kudeříkové a v roce [[1974]] byla dokončena výstavba v okolí ulice Vrchlického na Podlesí. V roce [[1976]] byla zahájena výstavba pobočky obuvnického podniku Svit Gottwaldov, který zahájil výrobu v roce [[1980]]. V listopadu [[1978]] byla otevřena Městská sportovní hala Slavia. Ve druhé polovině 70. let 20. století došlo téměř k zastavení výstavby v Havířově, navíc vlivem poddolování několik desítek bytů ročně ubývalo, zejména v Suché. Počet obyvatel města začal více méně stagnovat a od poloviny 80. let dokonce trvale klesat, čemuž nedokázalo zabránit ani určité oživení výstavby v podobě budování panelových sídlišť v [[Šumbark]]u, konkrétně lokalitách Šenov-Zadky od roku [[1982]], od druhé poloviny 80. let Šumbark II – 1. etapa a 2. etapa a Šumbark-Vsuvky. Nejdéle probíhala výstavba sídliště Šumbark II – 2. etapa, a to až do poloviny 90. let 20. století. V letech [[1980]] až [[1994]] bylo předáno v Havířově do užívání 3938 nových bytů. V roce [[1983]] byl otevřen společenský dům Reneta a v roce [[1987]] byl uveden do provozu Kulturní dům Leoše Janáčka v [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] s kinem Úsvit. [108] => [109] => === Havířov po roce 1990 === [110] => [[Soubor:Havířov - ulice U Stromovky.jpg|náhled|Příklad architektury z 90. let – ulice U Stromovky s budovami České pojišťovny (1997) v popředí a Komerční banky (1999)]] [111] => Politické, ekonomické a společenské změny po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v listopadu [[1989]] se nevyhnuly ani Havířovu. Hned v roce 1990 ve městě vzniklo mnoho politických stran a hnutí kandidujících do prvních svobodných voleb do [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]], [[Česká národní rada|České národní rady]] i do městského zastupitelstva. V Havířově se, podobně jako v jiných částech republiky, stalo jasným vítězem [[Občanské fórum]]. Dne 24. 11. [[1990]] Havířov získal postavení jednoho ze 14 zakládajících [[Statutární město|statutárních měst]], což znamenalo obnovení městské samosprávy. K témuž datu však také využila [[Horní Suchá]] možnosti k osamostatnění. [112] => [113] => Na území města zahájilo provoz mnoho malých podnikatelských živností, velké státní podniky procházely transformací a privatizací, aby byly schopné se prosadit v novém tržním prostředí. V celé oblasti Ostravska nastal postupný útlum těžkého i důlního průmyslu a obrat směrem k rozvoji služeb, maloobchodu, případně k lehkému průmyslu. Na území města Havířova postupně došlo k zániku tradičních podniků – pobočka Svitu se v roce [[1992]] osamostatnila pod názvem Savela, ta se však vlivem nepříznivého ekonomického prostředí dostávala do stále větších problémů a v roce [[2000]] definitivně zanikla. Podobný osud potkal podnik Nářadí (pozdější Tenas). Dne 10. 1. [[2007]] ukončil těžbu jediný důl na území Havířova – [[Důl Dukla (Dolní Suchá)|Dukla]]. Naopak kromě menších živností vyrostlo v okolí Havířova několik průmyslových zón včetně automobilky Hyundai Motor Czech v [[Nošovice|Nošovicích]] a mnoha jejich dodavatelů působících mj. i na území Havířova. V současnosti{{Kdy?}} se v [[brownfield]]u po dole Dukla buduje první velká havířovská průmyslová zóna, která by měla pomoci s nezaměstnaností v Havířově i okolí. [114] => [115] => Město po roce 1990 zapracovalo na revitalizaci městských veřejných prostor – po rekonstrukci byl pro veřejnost 18. 1. [[1998]] slavnostně otevřen [[Šumbark (zámek)|zámek]] a v letech [[2006]] až [[2007]] [[Kulturní dům Radost]] s navazujícími parkovými úpravami, dále hlavní havířovský bulvár Hlavní třída (v letech [[2008]] až [[2009]]), náměstí Republiky (v roce [[2005]] včetně instalace monumentu Kyvadlo), šumbarské náměstí T. G. Masaryka (dokončeno v roce [[2014]]) či centrální park. Dále Havířov buduje své rekreační zázemí, když vznikla rozsáhlá odpočinková zóna podél ulice Na Nábřeží (v roce [[2010]]) i v lesoparku v [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], dále se připravuje rekonstrukce lesoparku Stromovka. V současnosti jsou budovány cyklostezky k nedalekým vodním nádržím [[Vodní nádrž Těrlicko|Těrlicko]] a [[Žermanická přehrada|Žermanice]]. [116] => [117] => Již od poloviny 80. let 20. století se Havířov potýká s úbytkem počtu obyvatelstva, byť nikoli tak výrazným jako třeba v nedaleké [[Karviná|Karviné]]. Nastal totiž opačný trend pohybu obyvatelstva za prací, než tomu bylo při výstavbě Havířova, který je ještě zesílen vyšší ekonomickou silou obyvatelstva, a s tím související potřebou po vlastním individuálním bydlení. Část obyvatel migruje do okolních i středně vzdálených obcí, což je však trend celorepublikový. [118] => [119] => Vedení Havířova vede několik sporů s firmou [[Asental Land]] [[Zdeněk Bakala|Zdeňka Bakaly]]. Firma vlastní asi 15 tisíc pozemků, hlavně na [[Okres Karviná|Karvinsku]].iRozhlas: [https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vinohradska-12-podcast-bakala-karvinsko_2310160600_pj Bakalovo pozemkové impérium. Proměna části republiky pod dohledem miliardáře], 10/2023 [120] => [121] => == Městské části == [122] => [[Soubor:Katastrální mapa Havířova.png|náhled|Katastrální území Havířova]] [123] => [124] => === Současné městské části === [125] => * [[Bludovice (Havířov)|Bludovice]] (2 729 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960, bývalé Dolní Bludovice) [126] => * [[Dolní Datyně]] (535 obyv., území součástí Havířova od 1. 10. 1974) [127] => * [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suchá]] (824 obyv., území součástí Havířova od roku 1. 7. 1960) [128] => * [[Město (Havířov)|Město]] (32 337 obyv., území součástí Havířova od 4. 12. 1955, část bývalého Šumbarku a Dolních Bludovic) [129] => * [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] (14 388 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960 součást bývalých Dolních Bludovic, dodnes součást k. ú. Bludovice) [130] => * [[Prostřední Suchá]] (4 757 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960 jako součást Dolní Suché) [131] => * [[Šumbark]] (18 504 obyv., území součástí Havířova od roku 1. 7. 1960, bývalé Výsluní od 4. 12. 1955) [132] => * [[Životice (Havířov)|Životice]] (1 299 obyv., území součástí Havířova od 1. 7. 1960, dodnes součást k. ú. Bludovice) [133] => Uvedený počet obyvatel je k 1. 1. 2016. [134] => [135] => === Bývalé městské části === [136] => * [[Horní Suchá]] (od 1. 7. 1975 do 23. 11. 1990){{Citace elektronické monografie [137] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [138] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [139] => | datum přístupu = 2023-03-31 [140] => }} [141] => [142] => === Historie rozdělení na městské části === [143] => Rozdělení Havířova na městské části procházelo v průběhu let vývojem. V letech [[1960]] až [[1970]] byl počet částí nejpestřejší. Bylo jich třináct a jejich názvy jsou dnes více méně pozapomenuty:{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Mapa Havířov - přehled správního uspořádání|vydání=|vydavatel=Geodézie, n. p.|místo=Opava|rok=1978|počet stran=|strany=|isbn=}} [144] => * ''Havířov I – Nábřeží'': oblast ohraničená Hlavní třídou, ulicí Fibichovou, řekou Lučinou a železniční tratí (8203 obyv. v r. 1961, 8723 obyv. v r. 1965) [145] => * ''Havířov II – Stromovka'': oblast ohraničená Hlavní třídou, lesoparkem Stromovka, ulicemi Dělnickou a Orlovskou (7905 obyv. v r. 1961, 8151 obyv. v r. 1965) [146] => * ''Havířov III – Výsluní'': oblast tzv. starého Šumbarku včetně území budoucího sídliště Zadky a vilové části (9355 obyv. v r. 1961, 9113 obyv. v r. 1965) [147] => * ''Havířov IV – Lučina'': oblast ohraničená dnešní Národní třídou, ulicemi Na Fojtství, řekou Lučinou a ulicí Fibichovou (9431 obyv. v r. 1961, 10208 obyv. v r. 1965) [148] => * ''Havířov V – střed'': oblast ohraničená dnešními ulicemi Dělnická, Astronautů, Matuškova a Dlouhá třída (4598 obyv. v r. 1961, 6541 obyv. v r. 1965) [149] => * ''Havířov VI – Smrky'': oblast ohraničená dnešní ulicí Dělnickou, Astronautů, Dlouhá třída, 17. listopadu a kat. hranicí se Suchou (4950 obyv. v r. 1961, 9766 obyv. v r. 1965) [150] => * ''Havířov VII – U nemocnice'': oblast ohraničená lesoparkem Stromovka, Dělnickou ulicí a kat. hranicí se Suchou a Šumbarkem (4212 obyv. v r. 1965, v r. 1961 ještě neexistuje) [151] => * ''Havířov VIII – Šumbark'': oblast budoucích panelových sídlišť v okolí Petřvaldské, sídliště II. etapa, lokality U Třísky a U Jelena (862 obyv. v r. 1961, 807 obyv. v r. 1965) [152] => * ''Havířov IX – Suchá I'', ''Havířov X – Suchá II'': území katastrů Dolní a Prostřední Suché (obě části dohromady 7043 obyv. v r. 1961, 6854 obyv. v r. 1965) [153] => * ''Havířov XI – Životice'': oblast odpovídající dnešní městské části Havířov-Životice (626 obyv. v r. 1961, 632 obyv. v r. 1965) [154] => * ''Havířov XII – Bludovice'': oblast odpovídající přibližně dnešní městské části Havířov-Bludovice (2284 obyv. v r. 1961, 2196 obyv. v r. 1965) [155] => * ''Havířov XIII – Podlesí'': oblast odpovídající přibližně dnešní městské části Havířov-Podlesí (4165 obyv. v r. 1965, v r. 1961 ještě neexistuje) [156] => Dne 20. 11. [[1968]] došlo ke schválení úpravy správních i katastrálních hranic v rámci města Havířova s účinností od 1. 1. [[1970]]. Tímto krokem došlo k výrazné redukci počtu městských části ze třinácti na čtyři, které v průběhu 70. let doplnily ještě další dvě po připojení [[Dolní Datyně|Dolních Datyň]] a [[Horní Suchá|Horní Suché]] k Havířovu: [157] => * ''Havířov 1'': zahrnovala původní Havířov I, II, IV, V, VI, VII a část Havířova XII – Bludovic zvanou Důlňák až po místní komunikaci k Dolní Datyni. [158] => * ''Havířov 2 – Bludovice'': zahrnovala dva katastrální celky Životic a Bludovic až po místní komunikaci k Dolní Datyni a správní hranice města včetně původního Havířova XIII – Podlesí (tímto krokem bylo celé území sloučeno v jedno katastrální území Bludovice) [159] => * ''Havířov 3 – Šumbark'': zahrnovala území původních částí Havířov III – Výsluní a Havířov VIII – Šumbark [160] => * ''Havířov 4 – Suchá'': zahrnovala katastry Dolní a Prostřední Suché [161] => * ''Havířov 5 – Dolní Datyně'' (od 1. 10. 1974): zahrnovala katastr obce Dolní Datyně po připojení k Havířovu [162] => * ''Havířov 6 – Horní Suchá'' (od 1. 7. 1975): zahrnovala katastr obce Horní Suchá po jejím připojení k Havířovu [163] => V roce [[1991]] došlo k úpravě počtu městských částí do dnešní podoby. Statut samostatné městské části tak opět získaly [[Životice (Havířov)|Životice]], [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] či [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní]] a [[Prostřední Suchá]]. [164] => [165] => == Městská správa a politika == [166] => Město má status [[Statutární město|statutárního města]]. Správu nad městem vykonává [[Zastupitelstvo obce|městské zastupitelstvo]] v čele s [[primátor]]em. Je voleno v [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku|komunálních volbách]] na čtyři roky a má 43 členů. [167] => [168] => V roce 2018 byli zvolení tito zastupitelé : [[Bakalář|Bc.]] [[Josef Bělica]] (ANO 2011), [[Magistr|Mgr.]] Stanislava Gorecká (ANO 2011), [[Inženýr|Ing.]] Ondřej Baránek (ANO 2011), Bc. Alena Olšoková (ANO 2011), [[Master of Science|MSc.]] Róbert Masarovič (ANO 2011), Iveta Kočí Palkovská (ANO 2011), Jan Veselý (ANO 2011), Mgr. Iva Georgiu (ANO 2011), Radim Kalus (ANO 2011), Ing. Josef Kaplan (ANO 2011), Bc. Jan Dostal (ANO 2011), Petr Wala (ANO 2011), Ing. Jakub Chlopecký [[Ph.D.]] (BEZPP), Ing. Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), Ing. Eva Šillerová (KDU-ČSL), Ing. Jan Szturc (BEZPP), Marek Světnička [[Diplomovaný specialista|DiS.]] (KDU-ČSL), Mgr. Martin Rédr (Piráti), Jan Nezhyba (Piráti), [[Magistr umění|MgA.]] Jaroslav Kocián (BEZPP), Martin Kmec (Piráti), [[Doktor pedagogiky|PaedDr.]] [[Milada Halíková]] (KSČM), Bc. [[Daniel Pawlas]] (KSČM), Bc. Monika Havlíčková (KSČM), Mgr. Radek Kupczak (KSČM), Soňa Dosedělová Ryšánková (KSČM), Ing. Eduard Heczko (KSČM), Markéta Fikáčková (KSČM), René Pustějovský (SPD), Bc. Darja Tomaniecová (BEZPP), Břetislav Butora (SPD), Mgr. Daniel Vachtarčík (HPH), Ing. Bohuslav Muras (HPH), Mgr. Rudolf Šimek (HPH), Mgr. Daniel Gwóźdź (BEZPP), Mgr. [[Jana Feberová]] (ČSSD), Bc. Alena Zedníková (ČSSD), Ing. Jiří Martínek (ČSSD), Ing. Pavel Rapant (ČSSD), Ing. Jakub Holisz, Bc. Radim Hanzel (ČSSD), [[Doktor medicíny|MUDr.]] Radomil Schreiber (ODS), Leoš Lukaštík (ODS).{{Citace elektronické monografie [169] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 2018 (Zvolení) [170] => | vydavatel = Český statistický úřad [171] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv2211?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=3&xnumnuts=8103&xobec=555088 [172] => | datum přístupu = 2022-07-07 [173] => | jazyk = cs [174] => }} [175] => [176] => Volební učast byla 31,23 % v 79 volebních okrscích. Ze zvolených zastupitelů bylo 13 členy [[ANO 2011]], 7 patřilo ke [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], 6 patřilo k [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], 6 bylo bez stranické příslušnosti, 4 patřily k [[Česká pirátská strana|Pirátům]], 3 patřily k [[KDU-ČSL]], 2 patřily k [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] a 2 patřily k [[Občanská demokratická strana|ODS]].{{Citace elektronické monografie [177] => | titul = Volby 2018 [178] => | vydavatel = iDNES.cz [179] => | url = https://www.idnes.cz/volby/komunalni/2018?t=vysledky-obec&o=14&o2=CZ0803&o3=555088&obec=havirov [180] => | datum přístupu = 2022-07-07 [181] => | jazyk = cs [182] => }} Primátorem se stal Bc. Josef Bělica. [183] => [184] => [185] => Soubor:Zastupitelstvo města Havířov, 2018-2022.svg|Složení zastupitelstva [186] => [187] => [188] => === Primátoři (předsedové Městského národního výboru) === [189] => Předsedové [[Městský národní výbor|Městského národního výboru]]: [190] => * [[František Podoba]] (1955–1970) [191] => * [[Karel Choleva]] (1970–1974) [192] => * [[František Vystavěl]] (1975–1986) [193] => * Ing. [[Vojtěch Klečatský]] (1986–1990) [194] => * Ing. [[Antonín Šimíček]] (1990) [195] => [[Primátor|Primátoři]]: [196] => * JUDr. [[Zdeněk Pohl (politik)|Zdeněk Pohl]], ČSSD (1990–1999) [197] => * Ing. [[Václav Wicher]], ČSSD (1999–2002) [198] => * PaedDr. [[Milada Halíková]], KSČM (2002–2007) [199] => * [[František Chobot]], ČSSD (2007–2010) [200] => * Ing. [[Zdeněk Osmanczyk]], ČSSD (2010–2014) [201] => * Bc. [[Daniel Pawlas]], KSČM (2014–2016) [202] => * Mgr. [[Jana Feberová]], ČSSD (2016–2018) [203] => * Bc. [[Josef Bělica]], ANO (od 2018) [204] => [205] => === Správní území === [206] => {{Viz též|Okres Karviná|Správní obvod obce s rozšířenou působností Havířov|Seznam obcí s rozšířenou působností}} [207] => [208] => Město leží v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]] s 300 obcemi ve [[České Slezsko|Slezsku]] v [[Okres Karviná|okrese Karviná]] s 17 obcemi, má status [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|obce s pověřeným obecním úřadem]] je součástí [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Havířov|správního obvodu Havířov]] s 5 obcemi.{{Citace elektronické monografie [209] => | titul = PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ O OBCÍCH [210] => | vydavatel = Moravskoslezský kraj [211] => | url = https://www.msk.cz/kraj/obce/udaje.html [212] => | datum přístupu = 2022-05-07 [213] => | jazyk = cs [214] => }} Skládá se s 6 [[Katastrální území|katastrálních území]] a 8 [[Část obce|částí obce]]. [215] => [216] => ==== Spádové obce (správní obvod) města Havířova ==== [217] => Pod správu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Havířova, která je platná po zrušení [[Okresní úřad|okresních úřadů]] od 1. 1. 2003, spadají tyto obce: [218] => * [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechtice]] [219] => * [[Horní Bludovice]] (od 1. 1. 2007, původně správní obvod [[Frýdek-Místek]]) [220] => * [[Horní Suchá]] [221] => * [[Těrlicko]] [222] => [223] => == Doprava == [224] => [225] => === Železniční komunikace === [226] => [[Soubor:Staniční budova (2021).jpg|náhled|[[Havířov (nádraží)|Nádražní budovu v Havířově]] v tzv. [[Bruselský styl|bruselském stylu]] z let 1964–1969 vytvořil architekt [[Josef Hrejsemnou]]]] [227] => Havířovem prochází železniční [[trať 321]] na trase [[Opava]] – [[Ostrava-Svinov (nádraží)|Ostrava-Svinov]] – [[Český Těšín]]. Tato trať byla otevřena 15. listopadu 1911, a to z [[Kunčice (Ostrava)|Kunčic]] do [[Prostřední Suchá|Prostřední Suché]]. 1. září 1914 byla skrze dnešní [[Polsko|polské]] území prodloužena do [[Český Těšín|Těšína]]. V roce 1931, po změně hranic, byl tento úsek zrušen a veden po [[Česko|českém]] území. V letech 1961–1969 byla trať v úseku [[Šumbark]] – [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechtice]] přeložena do dnešního stavu mimo poddolovaná území, a také celá zdvojkolejněna a zelektrifikována. 27. října 1969 byla otevřena nová nádražní budova v tzv. [[Bruselský styl|bruselském stylu]] (podobně i nádražní budova ve [[Ostrava-Vítkovice (nádraží)|Vítkovicích]]), jejíž cena byla 139 milionů [[Koruna československá|československých korun]]. V roce 2011 bylo rozhodnuto o zbourání staré a vybudování nové budovy, která měla být v plném provozu od roku 2014, z projektu však sešlo. Od roku 2019 probíhá rekonstrukce celého nádraží, kde byla postavena nová, menší odbavovací hala, zatímco stará odbavovací hala se rekonstruuje a společně s tím i terminál pro autobusy před nádražím. [228] => [229] => Vlaky ČD jsou integrovány v systému [[Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS|ODIS]] jako linky S9 (osobní vlaky) a R61 (spěšné vlaky). Město má tři železniční stanice a zastávky, a to [[Havířov (nádraží)|Havířov]], [[Havířov střed]] a [[Havířov-Suchá (železniční zastávka)|Havířov-Suchá]]. V blízkosti nemocnice a obchodního centra u Dělnické ulice byla postavena [[železniční zastávka|zastávka]] Havířov střed, na které byl zahájen provoz 16. 10. [[2017]]. Zastávka je bez pokladen, se třemi přístřešky, s rozhlasovým informačním systémem, kamerami a bezbariérovou dostupností. [230] => [231] => Rychlíková doprava byla trasována přes Havířov vždy spíše jen okrajově, většina je vedena koridorem přes Bohumín a Karvinou. První rychlík zastavil v Havířově 28. 5. [[1967]], a to spoj z Ostravy-Poruby (dnešní Ostrava-Svinov) do slovenského Popradu využívající nově otevřenou Polaneckou spojku v Ostravě. Přímé spojení s Prahou bylo realizováno vždy jedním až třemi páry spojů za den. [232] => [233] => Změna přišla od konce září [[2011]], kdy na české koleje pronikl nový dopravce [[RegioJet]], který v pravidelném dvouhodinovém taktu zavedl pravidelné spojení Havířova s Prahou (zpočátku byl Havířov dokonce výchozí stanicí jeho spojů, dnes pouze menšinově), od prosince [[2011]] (s počátkem platnosti nového jízdního řádu) došlo k prodloužení jednoho spoje do slovenské [[Žilina|Žiliny]] a v říjnu 2014 přibyl i denní spoj do [[Košice|Košic]], od června [[2015]] projíždí Havířovem jeden pár nočních spojů Praha – Košice. [[České dráhy]] sice zpočátku kontrují nasazením jednoho páru spojů [[Pendolino|Pendolina]] jednou týdně, který doplnil tradiční pravidelný denní pár spojů [[InterCity|IC]] Hutník, avšak po roce 2013 svou rychlíkovou dopravu z Havířova zcela stahují a přesměrovávají ji přes [[Karviná hlavní nádraží|Karvinou]] a [[Bohumín (nádraží)|Bohumín]]. [234] => [235] => === Silniční komunikace === [236] => [[Soubor:Silnice 11 v Havířově.jpg|náhled|[[Silnice I/11]] v úseku Hlavní třídy s vyústěním na velký kruhový objezd]] [237] => Páteřní silniční komunikací procházející Havířovem je [[silnice I/11]] směřující z [[Hradec Králové|Hradce Králové]] (před vybudováním [[dálnice D11]] až z Prahy) do slovenské [[Žilina|Žiliny]]. Tato silnice zhruba kopíruje historickou tzv. císařskou cestu vedoucí z [[Opava|Opavy]] do [[Český Těšín|Těšína]]. Tato cesta byla na území dnešního Havířova lemována oboustrannou alejí,http://www.mapy.cz/#x=18.447024&y=49.779773&z=13&q=hav%C3%AD%C5%99ov&qp=10.336202_48.249267_20.594525_51.157276_6&l=5 která se dochovala na ulici Elišky Krásnohorské v počtu 16 stromů (lípa malolistá, jírovec maďal, jasan ztepilý a dub letní) a jednotlivě podél Národní třídy (té se však dnešní silnice I/11 vyhýbá) a Náměstí Republiky. [238] => [239] => Jako severní obchvat centra Havířova pro tranzitní nákladní dopravu ve směru z/do [[Český Těšín|Českého Těšína]] slouží [[silnice II/475]], která slouží zároveň jako výpadovka ve směru na [[Karviná|Karvinou]]. Východní okraj města na území [[Životice (Havířov)|Životic]] protíná [[silnice II/474]] a na západním okraji, při hranici s městem [[Šenov]], odbočuje z hlavního tahu I/11 [[silnice II/479]], která slouží jako alternativní trasa ve směru do Ostravy (původně stará silnice I/11). Tyto silnice doplňuje několik silnicí třetích tříd. [240] => [241] => Havířov má jednu z nejstarších a největších [[Kruhový objezd|okružních křižovatek]] v Česku postavenou na počátku 60. let, která se stala ještě neobvyklejší po přestavbě v roce [[2010]] s doplněním o světelnou signalizaci a střídáním jedno- až tříproudých uspořádání jízdních pruhů. Jedná se o křižovatku silnic [[Silnice I/11|I/11]], [[Silnice II/475|II/475]] a několika místních komunikací. Do budoucna existují projekty o přeměně této křižovatky na mimoúrovňovou v souvislosti se stavbou přeložky silnice I/11 severním obchvatem směrem na [[Těrlicko]]. [242] => [243] => === Příměstská autobusová doprava === [244] => [[Soubor:Havířov - Podlesí, autobusové nádraží.jpg|náhled|Nové autobusové nádraží na Těšínské ulici|vpravo]] [245] => [[Soubor:Havířov, přestupní terminal 06.jpg|náhled|Přestupní terminál u vlakového nádraží|vpravo]] [246] => Příměstská autobusová doprava byla v počátcích existence havířovských sídlišť prakticky jedinou možností dopravy obyvatel do okolních měst a podniků, protože vlakových spojů bylo jen velmi málo a kapacita železnice (před rekonstrukcí, elektrifikací a zdvojkolejněním v první polovině 60. let) byla nízká. Ovšem taktéž autobusová doprava narážela na kapacitní problémy pro nedostatek autobusů, když jednotlivé spoje byly mnohdy zaplněny již ve výchozích zastávkách, takže např. do spojů ve směru do [[Ostrava|Ostravy]] se cestující z Havířova III již nedostali. Po navýšení počtu autobusů (v roce [[1961]] zaveden desetiminutový interval spojů do Ostravy) začala doprava pro změnu narážet na kapacitní problémy zastaralé silniční sítě v okolí Havířova, což způsobovalo zpoždění a dlouhé jízdní doby zejména ve směru na [[Ostrava|Ostravu]] a [[Karviná|Karvinou]]. Podceněná silniční síť se v první polovině 60. let teprve budovala. [247] => [248] => V roce [[1964]] autobusy ČSAD Ostrava, n. p. dosahovaly denního výkonu 26 260 cestujících (směr [[Ostrava]] 9 210, [[Orlová]] 6 970, [[Karviná]] 5 650, [[Petřvald (okres Karviná)|Petřvald]] 4 060, [[Český Těšín]] 270, [[Frýdek-Místek]] 80, [[Třinec]] 30). Za rok 1964 bylo přepraveno 24 294 123 cestujících. V roce [[1965]] byla zavedena rychlíková doprava do Ostravy, která funguje dodnes. V roce [[1967]] bylo provozováno do Ostravy již 420 spojů denně. [249] => [250] => Město Havířov vždy disponovalo kvalitním autobusovým spojením s okolními městy, obcemi i velkými podniky. Provozovány byly i noční autobusové spoje ve směru do Ostravy (dnes již pouze o víkendech) a Karviné (zrušeno na počátku 90. let 20. století). Na základě privatizačního projektu byl národní podnik ČSAD Ostrava 1. 5. [[1992]] přetransformován na několik menších akciových společností, a úlohu dopravy ve městě na sebe převzala společnost ČSAD Havířov, na některých linkách doplněná svými dceřinými společnostmi ČSAD Karviná a ČSAD Frýdek-Místek. Od 28. 2. [[2016]] jsou havířovské příměstské linky zapojeny do systému [[Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS|ODIS]]. Od 11. 12. [[2016]] převzala ČSAD Havířov od Arrivy Morava také linky na trase Havířov – Český Těšín – Třinec – Jablunkov. [251] => [252] => === Městská hromadná doprava Havířov === [253] => Havířov má hustou síť linek MHD, které jsou provozovány společností ČSAD Havířov. Tato síť pokrývá celé území města Havířova i okolních obcí [[Petřvald (okres Karviná)|Petřvald]], [[Horní Suchá]], [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechtice]], a od roku [[1993]] byla síť rozšířena do obcí [[Těrlicko]], [[Horní Bludovice]], [[Šenov]] a v posledních letech několik párů spojů zajíždí do lokality Nový Svět ve [[Stonava|Stonavě]]. Vozový park si udržuje většinový podíl nízkopodlažních autobusů a také vozů s pohonem na CNG. Havířov byl ostatně od roku 1992, s tehdy nejpočetnějším vozovým parkem s pohonem na zemní plyn, průkopníkem alternativních paliv v autobusové dopravě v Česku. [254] => [255] => Počátky havířovské městské hromadné dopravy se datují k roku [[1959]] – tehdy byla provozována pouze jedním autobusem, kdy se počet párů spojů pohyboval v jednotkách denně na trase spojující obě nová sídliště Havířov I a Havířov III. O rok později jsou v systému MHD již tři autobusy na 98 spojích s 20minutovým intervalem, v prosinci [[1960]] je linka prodloužena do Havířova III na původní sídliště Šenov-Šumbark a do Havířova V (dnešní střed). Od května [[1961]] byly intervaly zkráceny na 10 minut, v odpolední špičce na 5 minut, na podzim čítal vozový park 8 autobusů, linka je v Havířově III prodloužena z náměstí na Okružní ulici a na trase Havířov – Důl Dukla byl zaveden místní tarif. V roce [[1962]] byl průměrný interval 7 minut a v roce [[1963]] je po několikaleté snaze konečně zavedena linka MHD do Suché a je posílena doprava do Bludovic a Životic. V roce [[1965]] byla zavedena nová linka Havířov VII – Havířov V – Havířov VI. V roce [[1967]] byly provozovány čtyři linky a tento počet se v průběhu let s výstavbou dalších částí města rozšiřoval, stejně jako počet spojů a jejich časový takt. [256] => [[Soubor:Havířov - Podlesí, točna.jpg|náhled|Točna pro trolejbusy v [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], které v Havířově nakonec nikdy nejezdily]] [257] => V 80. letech 20. století bylo v Havířově uvažováno o zavedení [[trolejbus]]ové dopravy, projekt byl již v pokročilém stadiu a dokonce již byly objednány trolejbusy. Nakonec však výstavba nebyla nikdy uskutečněna a trolejbusy byly nakonec přiděleny do slovenské [[Banská Bystrica|Banské Bystrice]]. Projekt byl sice ještě několikrát oprášen, ale v 90. letech byl definitivně zamítnut. Připomínkou na zvažovanou trolejbusovou dopravu je dodnes budoucí točna trolejbusů v [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] na křižovatce Dlouhé třídy a ulice Přátelství, která dnes slouží jako okružní křižovatka. [258] => [259] => Od počátků historie Havířova až dodnes se objevují ambiciózní vize pro zavedení tramvajové či [[vlakotramvaj]]ové dopravy s částečným využitím starých železničních vleček mezi Havířovem a Ostravou. [260] => [261] => K září [[2016]] čítala MHD Havířov 18 denních (linky 401 až 406, 409 až 420) a jednu celoměstskou okružní noční linku (linka 408). Ty byly doplněny třemi bezplatnými linkami objednávanými místními hypermarkety pouze pro dopravu z/do jejich obchodů (linka 431),linky 433, 434 byly od dubna 2018 zpoplatněny jednorázovou cenou 5 Kč. Nástup do vozů je umožněn pouze předními dveřmi (od roku [[1992]]). Jednotlivé jízdenky se kupují jen v hotovosti u řidiče (nepřestupní plné jízdné za 15 Kč), z elektronické čipové peněženky (9 Kč, přestup uskutečněný do 45 minut za dalších 4,50 Kč) nebo bezkontaktní platební kartou. Prodej papírových jízdenek např. v trafikách v Havířově není. Funguje však předprodej dlouhodobých jízdenek v přepravních kancelářích dopravce. Od 8. 3. [[2009]] jsou linky městské hromadné dopravy integrovány do systému [[Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS|ODIS]], tehdy v této souvislosti proběhlo přečíslování linek z tehdejších 1 až 22, která byla již obsazena ostravskými tramvajovými linkami, na 401 až 422. [262] => [263] => Větší města v okruhu Havířova : [264] => {{Geografické okolí [265] => | Střed = Havířov [266] => | Sever = {{flagicon|Czech Republic}} [[Orlová]] (~12,4 km) [267] => | Severovýchod = {{flagicon|Czech Republic}} [[Karviná]] (~14,5 km) [268] => | Východ = {{flagicon|Czech Republic}} [[Český Těšín]] (~25,9 km) [269] => | Jihovýchod = {{flagicon|Czech Republic}} [[Třinec]] (~28,5 km) [270] => | Jih = {{flagicon|Czech Republic}} [[Frýdek-Místek]] (~15,2 km) [271] => | Jihozápad = {{flagicon|Czech Republic}} [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příbor]] (~39,4 km) [272] => | Západ = {{flagicon|Czech Republic}} [[Klimkovice]] (~28 km) [273] => | Severozápad = {{flagicon|Czech Republic}} [[Ostrava]] (~16,3 km) [274] => }} [275] => [276] => == Obyvatelstvo == [277] => Obyvatelstvo původních havířovských obcí bylo charakteristické smíšeností populace české a polské národnosti. V některých měli většinu Češi (např. [[Šumbark]]), v jiných zase Poláci (např. [[Bludovice (Havířov)|Dolní Bludovice]]). [278] => [279] => Počet obyvatel v původních havířovských obcích a národnostní složení v roce [[1921]]: [280] => {| class="wikitable" [281] => !Obec [282] => !Obyvatel [283] => !Češi [284] => !Poláci [285] => !Němci [286] => !Slováci [287] => !Jiní [288] => |- [289] => |Dolní Bludovice [290] => |2454 [291] => |21,8 % [292] => |76,5 % [293] => |1,6 % [294] => | - [295] => | - [296] => |- [297] => |Dolní Suchá [298] => |2410 [299] => |76,3 % [300] => |22,8 % [301] => |0,5 % [302] => | - [303] => |0,4 % [304] => |- [305] => |Dolní Datyně [306] => |515 [307] => |35,0 % [308] => |64,6 % [309] => |0,4 % [310] => | - [311] => | - [312] => |- [313] => |Prostřední Suchá [314] => |3623 [315] => |63,5 % [316] => |34,3 % [317] => |1,8 % [318] => | - [319] => |0,4 % [320] => |- [321] => |Šumbark [322] => |1223 [323] => |57,0 % [324] => |41,0 % [325] => |0,9 % [326] => | - [327] => |1,1 % [328] => |- [329] => |Životice [330] => |518 [331] => |35,9 % [332] => |62,3 % [333] => |0,6 % [334] => | - [335] => |1,2 % [336] => |} [337] => Po roce [[1947]] začal spolu s intenzivní výstavbou nových bytů prudce stoupat počet obyvatel na území Havířova. Zatímco v roce 1947 zde žilo 2 000 trvalých obyvatel, ke konci roku [[1955]], po založení nového města, již 16 640 a ke konci roku [[1959]] před první vlnou sloučení s okolními obcemi 31 579 obyvatel. [338] => [339] => K dubnu [[1957]] činila skladba přistěhovalých do města Havířova 53,7% obyvatel z Ostravského kraje, 7,5 % z Olomouckého kraje, 6,6 % z Brněnského kraje, 5,9 % z Gottwaldovského kraje, 8,8 % z jiných českých krajů a 15,4 % ze slovenských krajů. [340] => [341] => K 31. 12. [[1977]] byl Havířov s 93 516 obyvateli uváděn jako šesté největší české město – po Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Olomouci.{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Vreckový atlas sveta|vydání=4|vydavatel=Slovenská kartografia, n. p.|místo=Bratislava|rok=1980|počet stran=|strany=|isbn=}} Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Havířov roce [[1985]], kdy měl 94 110 obyvatel. Poté populace stagnovala, případně mírně klesala. Pokles obyvatel nabral na intenzitě na přelomu tisíciletí, k 1. 1. [[2016]] mělo město již jen 74 101 obyvatel (pokles je částečně ovlivněn odtržením obce [[Horní Suchá]] s více než 4 000 obyvateli v roce [[1990]]). [342] => [343] => Vývoj počtu obyvatel Havířova podle [[sčítání lidu]]:{{citace elektronické monografie|titul=Historický lexikon obcí České republiky 1869–2015|url=https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015|vydavatel=Český statistický úřad|datum vydání=2015-12-21|datum přístupu=2016-01-18}} [344] => {| class="wikitable" [345] => ! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [346] => !2021 [347] => |- [348] => | 51 103 || 82 068 || 85 946 || 86 297|| 85 855 || 76 694 [349] => |68 153 [350] => |} [351] => [[Soubor:Havířov - Hlavní třída x Svornosti x Gorkého.jpg|náhled|Křižovatka Hlavní třídy s ulicemi Gorkého a Svornosti, v pozadí je vidět Kulturní dům Petra Bezruče (foto z roku 2011)]] [352] => Další demografické tabulky: [353] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 555088 Havířov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Havířov roku 2011 [354] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 555088 Havířov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Havířov roku 2011 [355] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 555088 Havířov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Havířov roku 2011 [356] => Národnostní složení obyvatel Havířova dle sčítání lidu 2011: česká 63,4 %, slovenská 3,4 %, moravská 2,8 %, polská 2,4 %, slezská 0,7 %, ostatní 0,2 %, neuvedeno 24,0 %. [357] => [358] => == Geografie == [359] => [360] => === Geomorfologické vymezení území Havířova === [361] => Z geomorfologického hlediska je havířovské území součástí soustavy [[Západní Karpaty|Západokarpatské provincie]], konkrétně leží na rozhraní geomorfologických celků [[Ostravská pánev]], respektive jejího podřazeného podcelku [[Havířovská plošina]], do které spadá větší část Havířova, a [[Podbeskydská pahorkatina]], přesněji jejího podcelku [[Těšínská pahorkatina]], která se zvedá na jižním okraji katastru města v ose od Pacalůvky v [[Životice (Havířov)|Životicích]] přes [[Bludovice (Havířov)|Bludovice]] směrem k lokalitě Záguří v [[Horní Bludovice|Horních Bludovicích]]. Tento okrsek Těšínské pahorkatiny se nazývá [[Hornotěrlická pahorkatina]], jejíž součástí je také nejvyšší bod města Havířova – ''Bludovický kopec'' (347 m n. m.). Na území Dolních Datyň zasahuje Těšínská pahorkatina ještě svým dalším okrskem – [[Bruzovická pahorkatina|Bruzovickou pahorkatinou]]. [362] => [363] => Nejníže položenou lokalitou (239 m n. m.) je bod, kde řeka [[Lučina (řeka)|Lučina]] opouští západní území Havířova.[http://geoportal.gov.cz/web/guest/map Národní geoportál INSPIRE] [364] => [365] => === Vodstvo === [366] => [[Soubor:Řeka Lučina v Havířově.jpg|náhled|Meandrující tok řeky Lučiny]]Celé území města Havířova patří do [[úmoří Baltského moře]], do kterého vodu odvádí řeka [[Odra]] prostřednictvím svého přítoku [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], do které se v Ostravě vlévá řeka [[Lučina (řeka)|Lučina]] odvodňující většinu Havířova. Do povodí řeky Lučiny patří také říčka [[Sušanka]] přivádějící vody ze severní až severovýchodní poloviny města – do řeky Lučiny se vlévá na západním okraji katastru Havířova. Průměrný průtok řeky Sušanky v ústí je 0,39 m3/s. Samotná řeka [[Lučina (řeka)|Lučina]] na území města tvoří cenné přirozené meandry. Její průtok je na území Havířova ovlivněn [[Žermanická přehrada|Žermanickou přehradou]] a [[Přivaděč Morávka–Žermanice|přivaděčem Morávka-Žermanice]] nacházejícími se v horním toku, pohybuje se však v Bludovicích průměrně 1,11 m3/h. Rekordní průtok zaznamenala řeka Lučina při rozsáhlých [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodních na Moravě a ve Slezsku]] dne 9. 7. 1997, a to 54,9 m3/s.{{Citace elektronického periodika|titul=Povodí Odry - Stavy a průtoky 5.1|periodikum=app.pod.cz|url=http://app.pod.cz/portal/SaP/cz/pc/Mereni.aspx?id=300021312&oid=2|datum přístupu=2016-09-07}} [367] => [368] => Výjimku tvoří jihovýchodní svahy [[Hornotěrlická pahorkatina|Hornotěrlické pahorkatiny]] na samotném okraji [[Životice (Havířov)|Životic]] a [[Bludovice (Havířov)|Bludovic]], které náleží do povodí řeky [[Stonávka|Stonávky]], která se vlévá v Karviné do řeky [[Olše (řeka)|Olše]], a ta v Bohumíně do řeky [[Odra|Odry]]. [369] => [370] => '''Řeky (a jejich přítoky/potoky)''' [371] => [372] => Podrobnosti vizMapa 15-443 Havířov, vydal Český úřad zeměměřický a katastrální v roce 1993, 4. vydání{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx |datum přístupu=2011-07-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081203133606/http://nahlizenidokn.cuzk.cz/vyberkatastr.aspx |datum archivace=2008-12-03 |nedostupné=ano }} [373] => * [[Lučina (řeka)|Lučina]] [374] => ** bezejmenný potok (pramenící v oblasti Louky v Dolních Bludovicích) [375] => ** Stružník (potok pramenící v Bludovickém kopci v oblasti Merkur a Hory) [376] => ** Špluchovský potok (pramenící v kopci Velicesta v osadě Špluchov, následně se vlévá do Dolní Datyňky) [377] => ** Dolní Datyňka (potok pramenící v kopci Velicesta v [[Sedliště (okres Frýdek-Místek)|Sedlištích]]) [378] => ** bezejmenný potok (pramenící pod Hotelem Zámek) [379] => * [[Sušanka]] (pramenící v oblasti Pacalůvka) – následně se vlévá do [[Lučina (řeka)|Lučiny]] [380] => ** Podolkovický potok (pramenící v [[Životice (Havířov)|životickém]] lese) [381] => ** Životický potok (pramenící v [[Životice (Havířov)|životické]] části Osinky) [382] => ** Lesní potok (pramenící v Bludovickém kopci v oblasti Merkur) [383] => ** Bartošůvka (potok pramenící nad nádrží Kozí becírek) [384] => ** bezejmenný potok (rozdělující městské části [[Šumbark]] a [[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suchou]]) [385] => ** Stromovka (potok pramenící v lesoparku Stromovka, původně v místě atletického stadionu) [386] => ** Šumbarský potok (pramenící v [[Šumbark|šumbarském]] lese) [387] => '''Vodní plochy''' [388] => * Dukelské nádrže (nádrž Bartošůvka/Dukla, aj.) – původně 18 [[hektar]]ový [[rybník]], poté využíván pro [[Důl Dukla (Dolní Suchá)|Důl Dukla]]. Nyní opět chovný [[rybník]] ([[kapr]], [[štika]], [[candát]], [[Amur bílý|amur]], [[Tolstolobik bílý|tolstolobik]]).http://www.rybari-havirov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=59:dukelske-nadre-sportovni-revir&catid=40:rybaske-reviry&Itemid=60 {{Wayback|url=http://www.rybari-havirov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=59:dukelske-nadre-sportovni-revir&catid=40:rybaske-reviry&Itemid=60 |date=20131111101235 }}. [389] => * chovný [[rybník]] v [[Prostřední Suchá|Prostřední Suché]] [390] => * chovný [[rybník]] u soutoku [[Lučina (řeka)|Lučiny]] a Sušanky [391] => * Mokřad u Rondelu – 14 [[hektar]]ové [[mokřad]]y mezi řekou [[Lučina (řeka)|Lučinou]] a silnicí směřující na [[Ostrava|Ostravu]]http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/evl/mokrad-u-rondelu-1214/ {{Wayback|url=http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/evl/mokrad-u-rondelu-1214/ |date=20110430190500 }}. [392] => [393] => === Podnebí === [394] => Území Havířova patří do mírně teplé oblasti MT10 s průměrnou roční teplotou 8 až 9 °C a průměrným ročním srážkovým úhrnem 500 až 600 mm. [395] => [396] => == Pamětihodnosti == [397] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Havířově}} [398] => [399] => === Zámky === [400] => * Hotel Zámek s anglickým parkem (dříve empírový [[Šumbark|šumbarský]] zámek) – ''[[Město (Havířov)|Město]], K Zámečku 2/243'' [401] => * Barokní zámek v Prostředních Bludovicích – ''[[Bludovice (Havířov)|Bludovice]]'' (od 1998 neexistující) [402] => * Statek (dříve barokní zámek v Dolních Bludovicích) – ''[[Bludovice (Havířov)|Bludovice]], U Statku 1/301'' [403] => * Zámek Prostřední Suchá – ''[[Prostřední Suchá]]'' (od 60. let 20. století neexistující) [404] => * Zámek-statek Dolní Suchá – ''[[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suchá]]'' [405] => * Zámek Životice – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], Michníkova 2/110'' [406] => [407] => === Kostely === [408] => * [[Kostel svaté Anny (Havířov)|Kostel svaté Anny]] – ''[[Město (Havířov)|Město]], Hlavní třída 1b/1465'' [409] => * [[Kostel svaté Markéty (Havířov)|Kostel svaté Markéty]] – ''[[Bludovice (Havířov)|Bludovice]], Farská 2/302'' [410] => * Kostel sv. Jana Bosca – ''[[Šumbark]]'' [411] => * [[Evangelický kostel (Bludovice)|Evangelický kostel]] – ''[[Bludovice (Havířov)|Bludovice]], Selská 12/428'' [412] => * [[Evangelický kostel (Prostřední Suchá)|Evangelický kostel]] – ''[[Prostřední Suchá]], Suchá ulice'' [413] => * Kostel sv. Jana Křtitele – ''[[Prostřední Suchá]]'' [414] => [415] => === Zvonice === [416] => * Zvonice – ''[[Životice (Havířov)|Životice]]'' [417] => * Dřevěná zvonice – ''[[Dolní Datyně]], Občanská ulice'' [418] => [419] => === Kříže === [420] => * Kamenný kříž z roku 1921 – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], na rohu ulice Padlých hrdinů a U křížů'' [421] => * Kamenný kříž z roku 1876 – ''[[Prostřední Suchá]]'' [422] => * Kamenný kříž z roku 1847 – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], ulice Padlých hrdinů'' [423] => * Kamenný kříž z roku 1897 – ''[[Město (Havířov)|Město]], ulice Hlavní třída'' [424] => * Kamenný kříž (19. století) – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], ulice Přátelství'' [425] => * Dřevěný kříž – ''[[Prostřední Suchá]], na rohu Dělnické a Hornické ulice'' [426] => [427] => [[Soubor:Havířov, kostel svaté Anny - památník v areálu kostela (2).JPG|náhled|Památník padlým vojákům z Těšínska]] [428] => [429] => === Památníky === [430] => * Torzo památníku osvobození Prostřední Suché 3. 5. 1945 – ''[[Prostřední Suchá]], ulice Kpt. Jasioka'' [431] => * [[Životická tragédie|Památník životické tragédie]] – ''Životice, Padlých hrdinů 47a'' [432] => * Památník obětem obou světových válek – ''[[Prostřední Suchá]], ulice Starý svět u hřbitova'' [433] => * Památník padlým vojákům z Těšínska – ''Město, Hlavní třída 1b'' [434] => [435] => === Pomníky a náhrobky === [436] => * Hromadný hrob sovětských válečných zajatců s památníkem – ''[[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suchá]]'' [437] => * Pomník obětem nacistické okupace – ''[[Šumbark]]'' [438] => * Pomník obětem hitlerovského fašismu – ''[[Prostřední Suchá]]'' [439] => * Pomník neznámého vojína – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], ulice Přátelství'' [440] => * Pomník k osvobození obce Dolní Datyně – ''[[Dolní Datyně]], Občanská ulice'' [441] => * Náhrobek hraběte Friedricha von Arco – ''[[Město (Havířov)|Město]], Hlavní třída 1b/1465'' [442] => [443] => === Pamětní desky === [444] => * Pamětní desky obětem – zaměstnancům Dolu Dukla – ''[[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suchá]]'' [445] => * Pamětní deska padlým dne 18. 9. 1939 – ''[[Prostřední Suchá]]'' [446] => * Pamětní deska obětem druhé světové války – ''[[Dolní Datyně]], Občanská ulice'' [447] => * Pamětní deska kpt. R. Jasiokovi – ''[[Prostřední Suchá]], Dělnická ulice'' [448] => * Pamětní deska k založení první české školy [449] => [450] => === Sochy a plastiky === [451] => * Otec s dětmi – ''[[Město (Havířov)|Město]], terasa ZŠ Na Nábřeží'' [452] => * Matka s dětmi – ''Město, terasa ZŠ Na Nábřeží'' [453] => * Základní kámen Havířova – ''Město, Hlavní třída, před Magistrátem města Havířova'' [454] => * Horník – ''Město, před ZŠ M. Gorkého'' [455] => * Dívka s květinami – ''Město, Hlavní třída, před restaurací Lučina'' [456] => * Dívka s koulí – ''Město, Hlavní třída, před restaurací Lučina'' [457] => * Rodina – ''Město, Náměstí republiky, před cukrárnou Italka'' [458] => * Chlapec s balónem – ''Město, MŠ Sadová'' [459] => * Dívka s květinou – ''Město, MŠ Sadová'' [460] => * Sedící žena – ''Město, Dělnická ulice, před Nemocnicí s Poliklinikou'' [461] => * Nymfa – ''Město, Národní třída, Centrální park'' [462] => * Sedící dívka s kvítkem – ''Město, Národní třída'' [463] => * Postýlky – ''Město, Národní třída, Centrální park'' [464] => * Neraň mé srdce – ''Město, Národní třída, Centrální park'' [465] => * Labyrint – ''Město, Národní třída, Centrální park'' [466] => * Plastika knihy – ''Město, Národní třída, Centrální park'' [467] => * Tři pilíře – ''Město'' [468] => * Chlapec s rybou – ''Město, park za [[Kulturní dům Radost|Kulturním domem Radost]]'' [469] => * Brána s kyvadlem a pramenem – ''Město, Náměstí Republiky'' [470] => * Kruh – ''Město, Pavlovova ulice, za zdravotním střediskem'' (již neexistující) [471] => * Směrník – ''Město (býval před vlakovým nádražím, přemístěn před sídlo Národního památkového ústavu v Ostravě)'' [472] => * Lesbia (Sedící dívka s holubicí) – ''Město, před ZŠ V. Nezvala'' [473] => * Ležící žena – Žal – ''Město, před ZŠ Marie Kudeříkové'' [474] => * Sluneční hodiny – ''Město, Mánesova ulice, před ZŠ Mánesova'' [475] => * Mír (Žena s holubicí a dítětem) – ''Město, před ZŠ 1. Máje'' [476] => * Mečoun – ''Město, vedle Kulturního domu Petra Bezruče'' (již neexistující) [477] => * Maryčka – ''Město, Hlavní třída, před Kulturním domem Petra Bezruče'' [478] => * Lípová víla – ''Město, Národní třída, Centrální park'' (již neexistující) [479] => * Anděl – ''Město, ulice Svornosti, před vstupem Magistrátu města Havířova (původně Hlavní třída)'' [480] => * Vznášející se víla – ''Město, Národní třída'' [481] => * Socha V.I. Lenina – ''Město, Náměstí Republiky'' (již neexistující) [482] => * Stánek Svátosti – ''Město, Karvinská ulice, vstupní hala DPS'' [483] => * Motýl – ''Město, Hlavní třída, interiér Kulturního domu Petra Bezruče'' [484] => * Kašpárek – ''Město, Hlavní třída, travnatá plocha u Kulturního domu Petra Bezruče - vedle Loutkového divadla,'' [485] => * Květy – ''Město, uprostřed velkého kruhového objezdu'' (již neexistující) [486] => * Raketa – ''Město, Dlouhá třída'' [487] => * Královna květů – ''Město, ulice Svornosti, před Magistrátem města Havířova'' [488] => * Víla – ''Město, Hlavní třída, u Kulturního domu Petra Bezruče'' [489] => * Mladá generace – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Studentská ulice, před Savelou'' [490] => * Betonový monument – ''Podlesí, Studentská ulice, před Savelou'' [491] => * Kosmonauti – ''Podlesí, Mládežnická ulice, před ZŠ Mládežnická'' [492] => * Ležící žena – ''Podlesí, Karolíny Světlé, před restaurací Luna'' [493] => * Bronzová plastika – ''Podlesí, Dlouhá třída, před Obchodním domem Permon'' [494] => * Abstraktní objekt – ''Podlesí, ulice Elišky Krásnohorské, u samoobsluhy Orion'' [495] => * Jehlan – ''Podlesí, ulice 17. listopadu 30'' [496] => * Plastika knihy – ''Podlesí, Studentská ulice, před Gymnáziem Studentská'' [497] => * Květ – ''Podlesí, Dlouhá ulice, před Obchodním domem Permon'' [498] => * Pes – ''Podlesí, Dlouhá třída 85c'' [499] => * Ležící žena – ''Podlesí, Dlouhá ulice, před zdravotním střediskem'' [500] => * Sedící ženy – ''Podlesí, Okrajová ulice, před hotelem Merkur'' (již neexistující) [501] => * Objekt 1 – ''Podlesí, Dlouhá třída'' [502] => * Objekt 2 – ''Podlesí, Dlouhá třída 85a'' [503] => * Květ – ''Podlesí, atrium ZŠ Karolíny Světlé'' [504] => * Keramika – ''Podlesí, Kollárova ulice, atrium SPŠ stavební'' [505] => * Fontána s kašnou – ''Podlesí, interiér rotundy autobusového nádraží'' (již neexistující) [506] => * Tvarovaný půlkruh – ''Podlesí, ulice Kpt. Nálepky'' [507] => * Kosmonaut – ''Podlesí, Gagarinova ulice'' [508] => * Naše osamělost se potápí v čase a prostoru – ''Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů'' [509] => * Osm nesmrtelných II – ''Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů'' [510] => * Socha bez názvu – ''Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů'' [511] => * Noha – ''Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů'' [512] => * Rodina – ''Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů'' [513] => * Scus – ''Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů'' [514] => * Židle – ''Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů'' [515] => * Živly – ''Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů'' [516] => * Kytice – ''Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů'' [517] => * Piano – ''Podlesí, zahrada ZUŠ Bohuslava Martinů'' [518] => * Hermafrodit – ''Podlesí, ZUŠ Bohuslava Martinů'' [519] => * Křtitelnice – ''Město, areál nemocnice s poliklinikou'' [520] => * Pokora – ''Město, areál nemocnice s poliklinikou'' [521] => * Dar - ''Město, areál nemocnice s poliklinikou'' [522] => * Největší umění je žít srdcem - ''Město, areál nemocnice s poliklinikou'' [523] => * Mateřství - ''Město, areál nemocnice s poliklinikou'' [524] => * Passage - ''Město, areál nemocnice s poliklinikou'' [525] => * Jan Amos Komenský – ''[[Šumbark]], před ZŠ Gen. Svobody'' [526] => * Volná plastika – ''Šumbark, Moravská ulice, před Sunny barem'' [527] => * Žena s dítětem – ''Šumbark, terasa ZŠ Školní'' [528] => * Sedící žena s dítětem a holubicí – ''Šumbark, před ZŠ M. Pujmanové'' [529] => * Mládí (Dívka se švihadlem) – ''Šumbark, interiér ZŠ Moravská'' [530] => * Pieta – ''Šumbark, evangelický hřbitov'' [531] => * Hedvika – ''Šumbark, evangelický hřbitov'' [532] => * Barbora – ''Šumbark, evangelický hřbitov'' [533] => * Reliéf obličeje – ''[[Prostřední Suchá]], ulice Kpt. Jasioka, před SŠ Prostřední Suchá'' [534] => * Podstavec pod sochou T. G. Masaryka – ''Prostřední Suchá, Stará ulice'' (přemístěna před Městský úřad [[Orlová]]) [535] => * Přesýpací hodiny – ''Město, Národní třída, Centrální park'' [536] => * Sv. Jan Nepomucký (kopie) – ''[[Životice (Havířov)|Životice]]'' [537] => * Horník obklopený dětmi – ''Město, Na Nábřeží, ZŠ Na Nábřeží'' [538] => * Družstevnice obklopená dětmi – ''Město, Na Nábřeží, ZŠ Na Nábřeží'' [539] => * Chlapec s Harmonikou – ''Prostřední Suchá, na okraji rybníčku'' [540] => [541] => [542] => Soubor:Havířov, Kašna s plastikou chlapce.jpg|Chlapec s rybou [543] => Soubor:Havířov, Socha Nymfy.jpg|Nymfa [544] => Soubor:Havířov, Socha Neraň Mé Srdce.jpg|Neraň Mé Srdce [545] => Soubor:Havířov, Plastika knihy.jpg|Kniha [546] => Soubor:Havířov, Plastika Obětní oltář.jpg|Obětní oltář [547] => Soubor:Havířov, Socha Postýlky.jpg|Postýlky [548] => Soubor:Havířov, Socha Přesýpací hodiny.jpg|Přesýpací hodiny [549] => Soubor:Havířov, Socha Rodina.jpg|Rodina [550] => Soubor:Havířov , Socha Horník.jpg|Horník [551] => Soubor:Havířov, Maryčka.jpg|Maryčka [552] => Soubor:Havířov, Základní kámen.jpg|Základní kámen [553] => Soubor:Havířov, Dívka s Květinami.jpg|Dívka s květinami [554] => Soubor:Havířov, Dívka s koulí.jpg|Dívka s koulí [555] => Soubor:Havířov, Sedící dívka s kvítkem.jpg|Sedící dívka s kvítkem [556] => Soubor:Havířov, Socha Kašpárka.jpg|Kašpárek [557] => Soubor:Havířov, Bronzová plastika.jpg|Bronzová plastika [558] => Soubor:Havířov, Objekt 1.jpg|Stylizovaná ženská figura [559] => Soubor:Havířov, Objekt II.jpg|Stylizovaná mužská figura [560] => Soubor:Havířov, Jehlan.jpg|Jehlan [561] => Soubor:Havířov, Sedící žena.jpg|Sedící žena [562] => Soubor:Havířov, Největší umění je žít srdcem.jpg|Největší umění je žít srdcem [563] => Soubor:Havířov, Dar.jpg|Plastika Dar [564] => Soubor:Havířov, Mateřství.jpg|Plastika Mateřství [565] => Soubor:Havířov, Pokora.jpg|Plastika Pokora [566] => Soubor:Havířov, Křtitelnice.jpg|Křtitelnice [567] => Soubor:Abstraktní objekt.jpg|Abstraktní objekt [568] => Soubor:Havířov, Sedící žena s dítětem a holubicí.jpg|Sedící žena s dítětem a holubicí [569] => Soubor:Havířov, Ležící žena.jpg|Ležící žena [570] => Soubor:Havířov, Horník obklopený dětmi.jpg|Horník obklopený dětmi [571] => Soubor:Havířov, Družstevnice obklopená dětmi.jpg|Družstevnice obklopená dětmi [572] => Soubor:Havířov, Mladá generace.jpg|Mladá generace [573] => Soubor:Havířov, Tři Pilíře.jpg|Tři Pilíře [574] => Soubor:Havířov, Mír - Žena s Dítětem.jpg|Mír - Žena s Dítětem [575] => Soubor:Havířov, Kosmonauti.jpg|Kosmonauti [576] => Soubor:Havířov, Sluneční Hodiny.jpg|Sluneční Hodiny [577] => [578] => [579] => === Architektura === [580] => * [[Kotulova dřevěnka]] – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Hálkova 4/1445'' [581] => * Uhelný hlubinný důl Kaiser Franz Josef Schacht – ''[[Dolní Suchá (Havířov)|Dolní Suchá]]'' [582] => * Chráněná památková zóna [[Socialistický realismus|Sorela]] – ''[[Město (Havířov)|Město]], [[Šumbark]]'' [583] => * [[Kulturní dům Radost]] (dříve Kino Radost) – ''[[Město (Havířov)|Město]], Alšova 11'' [584] => * Kulturní dům Petra Bezruče – ''[[Město (Havířov)|Město]], Hlavní třída 31a'' [585] => * Poštovní stanice v Dolních Bludovicích – ''[[Bludovice (Havířov)|Bludovice]], Těšínská ulice'' (dnes neexistující) [586] => [587] => === Příroda === [588] => * Přírodní památka [[Meandry Lučiny|Meandry řeky Lučiny]] [589] => * Havířov – město mezi stromy [590] => [591] => == Kultura == [592] => [593] => === Kulturní a společenské domy === [594] => * Kulturní dům Petra Bezruče – ''[[Město (Havířov)|Město]], Hlavní třída 31a'' [595] => * [[Kulturní dům Radost]] (dříve Kino Radost) – ''[[Město (Havířov)|Město]], Alšova 11'' [596] => * Společenský dům (Reneta) – ''[[Město (Havířov)|Město]], Dlouhá třída 19'' [597] => * Kulturní dům Leoše Janáčka – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Dlouhá třída 46'' [598] => [599] => === Kina === [600] => * Kino Centrum – ''[[Město (Havířov)|Město]], Náměstí Republiky 7'' [601] => * Letní kino – ''[[Město (Havířov)|Město]], Na Nábřeží'' [602] => * Kino Úsvit – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Dlouhá třída 46 (již nepromítá)'' [603] => [604] => === Galerie a muzea === [605] => * Galerie Krystal – ''[[Město (Havířov)|Město]], Dělnická 18'' [606] => * Výstavní síň Musaion – ''Město, Dělnická 14'' [607] => * Muzeum Těšínska – ''Město, Hlavní třída 15'' [608] => * Výstavní síň Viléma Wünscheho – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Dlouhá třída 46'' [609] => * Stálá výstavní expozice Historie psaná uhlím – ''Město, Dlouhá třída 19'' [610] => * [[Životická tragédie|Památník životické tragédie]] – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], Padlých hrdinů 47a'' [611] => [612] => === Knihovna === [613] => * Městská knihovna, Oddělení pro děti, oddělení pro dospělé, hudební oddělení – ''[[Město (Havířov)|Město]], G budova Magistrátu města Havířova'' [614] => * pobočka Městská knihovny, Oddělení pro dospělé, Oddělení pro děti, Studovna a čítárna – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Šrámkova 2'' [615] => * pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé a ekologický koutek – ''Město, Jaroslava Seiferta 8'' [616] => * pobočka Městská knihovny, Kombinované oddělení pro děti, mládež a dospělé – ''[[Šumbark]], U Jeslí 2'' [617] => * pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – ''Šumbark, Gen. Svobody 14'' [618] => * pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – ''[[Prostřední Suchá]], Hornosušská 2'' [619] => * pobočka Městská knihovny, Polské oddělení pro děti a dospělé – ''[[Bludovice (Havířov)|Bludovice]], U Zborůvky 12'' [620] => * pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – ''[[Životice (Havířov)|Životice]], Padlých hrdinů'' [621] => * pobočka Městská knihovny, Oddělení pro děti a dospělé – ''[[Dolní Datyně]], Občanská 1'' [622] => * pobočka Městská knihovny, Městské informační centrum – ''[[Město (Havířov)|Město]], náměstí Republiky 575/7'' [623] => * pobočka Městská knihovny, Stálá výstavní expozice – ''[[Město (Havířov)|Město]], Dlouhá třída 19'' [624] => [625] => === Kulturní akce === [626] => * [[Havířov v květech]] (nepravidelně) [627] => * Havířovská desítka [628] => * Havířovské (dříve Hornické) slavnosti [629] => * Festival Inkubátor [630] => * Havířovská lípa s novou tváří [631] => * Velikonoční městečko [632] => * Vánoční Městečko [633] => * Májové slavnosti [634] => * Promenádní koncerty [635] => * VOX ORGANI [636] => * Živá Hlavní [637] => [638] => == Sport == [639] => [640] => === Sportovní zařízení === [641] => * Městská sportovní hala Slávie (tělocvičny, krytý bazén, solárium, fitcentrum, sauna) – ''[[Město (Havířov)|Město]], Astronautů 2'' [642] => * Hokejový stadion [[Gascontrol Aréna]], kde hraje [[AZ Residomo Havířov|AZ Havířov]] [643] => * Skateboardové hřiště – ''[[Město (Havířov)|Město]], Lázeňská '' [644] => * Minigolfové hřiště – ''[[Město (Havířov)|Město]], Astronautů 2'' [645] => * Letní koupaliště (2 plavecké bazény, skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny) – ''[[Město (Havířov)|Město]], U Motelu 3'' [646] => * Tenisové kurty u [[Střední průmyslová škola elektrotechnická Havířov|SPŠE]] (antuka) – ''[[Město (Havířov)|Město]], Mánesova ulice'' [647] => * [[Gascontrol Aréna|Víceúčelová hala]] (ledová plocha, squash, 3 kurty, bowling, fitcentrum, vzpěračská hala) – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Těšínská 2'' [648] => * Tenisové kurty – Merkur (antuka) – ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]], Okrajová 4'' [649] => * Krytý bazén (bazén 25 m, sauna), ''[[Šumbark]], Opletalova 8a'' [650] => * Tenisové kurty + hala (antuka) – ''[[Šumbark]], Opletalova 8a'' [651] => * NTC stolní tenis - Šumbark, Opletalova 8 [652] => * Sportovní areál Impuls (kuželky 6 drah, fitcentrum) – ''[[Prostřední Suchá]]'' [653] => * Fotbalový stadion – ''[[Prostřední Suchá]], ulice U Hřiště'' [654] => * MZ kart arena – ''[[Prostřední Suchá]], Dělnická ulice'' [655] => * Sportovní a relaxační centrum Na Císařství (solná jeskyně, sauna, badminton) – ''[[Horní Suchá]], Stonavská 51/6'' [656] => [657] => === Sportovní organizace === [658] => '''Atletika''' [659] => [660] => * Atletika Havířov 1965 [661] => [662] => '''Volejbal''' [663] => * SKV Havířov [664] => '''Fotbal''' [665] => * [[MFK Havířov]] ([[Divize F]]) [666] => * [[FK Gascontrol Havířov|FK Havířov]] [667] => * [[TJ Dolní Datyně-Havířov]] [668] => * FA Havířov-fotbalová akademie [669] => * [[FK Slovan Havířov]] [670] => [671] => '''Hokej''' [672] => * [[AZ Residomo Havířov|AZ Havířov]] ([[2. česká hokejová liga]]) - v letech 1999-2003 odehrál čtyři sezóny v [[Extraliga ledního hokeje|nejvyšší české soutěži]]. [673] => [674] => '''Florbal''' [675] => * [[Torpedo Havířov]] ([[Národní florbalová liga mužů|Národní liga mužů]] a [[1. florbalová liga žen|1. liga žen]]) [676] => * [[TJ Slovan Havířov]] (Národní liga mužů) [677] => * [[1. SFK Havířov]] (Divize mužů) [678] => [679] => '''Ragby''' [680] => * [[RC Havířov]] (1. liga) [681] => '''Kulečník''' [682] => * [[BC Havířov]] (1. liga) [683] => '''Požární sport''' [684] => * Sbor dobrovolných hasičů Havířov-město [685] => * Sbor dobrovolných hasičů Havířov-Životice [686] => [687] => ==== Stolní tenis ==== [688] => * SKST Baník Havířov (Extraliga) [689] => [690] => === Sportovní akce === [691] => * [[Mezinárodní automobilové závody na okruhu Havířov-Šenov]] [692] => * [[Zlatý kahanec]] [693] => * [[Havířovská hokejová liga]] [694] => * [[Útěk v řetězech]] [695] => * Havířovská Desítka [696] => [697] => == Osobnosti == [698] => [699] => === Rodáci === [700] => * [[Filip Trojovský]] – aktivní sportovec, moderátor, trenér, herec a gymnasta [701] => * [[Gabriela Goldová]] – česká herečka a zpěvačka [702] => * [[Daniel Zítka]] – bývalý český [[fotbalový brankář]], 8 let působil v mládežnickém klubu [[FK Havířov|FK Baník Havířov]] a rok jako v profesionálním klubu FK Baník Havířov [703] => * [[Daniel Beneš]] – manažer a generální ředitel společnosti ČEZ [704] => * [[Daniel Pawlas]] – politik [705] => * [[David Ondráčka]] – pedagog, aktivista, ředitel české pobočky [[Transparency International]] [706] => * [[René Foltán]] – stomatolog, proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [707] => * [[René Zavoral]] – generální ředitel [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] [708] => * [[Dominik Graňák]] – slovenský hokejový obránce [709] => * [[Dominika Hužvárová]] – česká modelka, Miss EURO 2008 a vítězka mnoha soutěží krásy [710] => * [[Dominika Gawliczková]] – cestovatelka [711] => * [[Jan Peterek]] – bývalý hokejista, působil pár let v [[AZ Residomo Havířov|AZ Havířov]] [712] => * [[Jan Laštůvka]] – český fotbalista [713] => * [[Miroslav Baranek]] – bývalý [[Fotbalový záložník|český fotbalový záložník]] a reprezentant [714] => * [[Radka Rosická]] – česká moderátorka, bývalá modelka a II. vicemiss České republiky pro rok [[2002]] [715] => * [[Robert Mayer]] – švýcarský hokejový brankář [716] => * [[Robert Říčka]] – český hokejový útočník [717] => * [[Simona Krainová]] – [[topmodelka]], ředitelka a patronka modelingové soutěže Czechoslovak TopModel, moderátorka a příležitostná herečka [718] => * [[Petr Korbel]] – český [[stolní tenista]] [719] => * [[Pavel Maslák]] – český atlet [720] => * [[Jaroslav Bába]] – český skokan do výšky [721] => * [[David Pastrňák]] – český hokejista, aktuálně hrající za [[Boston Bruins]] v [[National Hockey League|NHL]] [722] => * [[Martin Roman]] – manažer a podnikatel, v letech 2004 až 2011 generální ředitel společnosti [[ČEZ]] [723] => * [[Šárka Kašpárková]] – atletka [724] => * [[Kateřina Pauláthová]] – [[Alpské lyžování|alpská lyžařka]] [725] => * [[Michaela Maurerová]] – herečka a moderátorka [726] => * [[Borrtex]] – český [[hudební skladatel]] [727] => * [[Aneta Vignerová]] – modelka a Miss České republiky [728] => * [[Tereza Szewieczková]] – česká fotbalistka [729] => * [[Ondřej Lingr]] – český fotbalista [730] => * [[Marek Bárta]] – český diskař [731] => * [[Marek Schuster]] – reprezentant v orientačním běhu [732] => * [[Josef Bělica]] – český politik a primátor města [733] => * [[Markéta Kabourková]] – ekonomka a manažerka [734] => * [[Krzysztof Lukas]] – polský varhaník a pedagog [735] => * [[Lucjan Klimsza]] – pastor, teolog a pedagog [736] => * [[Michal Cimala]] – sochař a designér [737] => * [[Eliška Adamovská]] – sportovní lezkyně [738] => * [[Tomáš Cibulec]] – profesionální tenista [739] => * [[Adéla Elbel]] – česká nederlandistka a překladatelka z nizozemštiny, zpěvačka, performerka, textařka, herečka a (stand-up) komička [740] => * [[Alexandra Hrouzková]] – psycholožka, spisovatelka a publicistka [741] => * [[Kateřina Chroboková]] – varhanice a cembalistka [742] => * [[Josef Janík (režisér)|Josef Janík]] – byl český divadelní režisér [743] => * [[Matěj Jendrišák]] – florbalový útočník [744] => * [[Alexandr Jurečka]] – byl český judista [745] => * [[Petr Jurečka]] – český hokejový obránce [746] => * [[Martina Kniezková]] – byla česká fyzicky hendikepovaná atletka [747] => * [[Michal Košátko]] – reprezentant v taekwondu [748] => * [[Stanislav Mečl]] – český právník [749] => * [[Jiří Miskovič]] – fotbalový záložník [750] => * [[Jaroslav Mokrohajský]] – československý hokejový útočník [751] => * [[Bohuslav Niemiec]] – politik a pedagog [752] => * [[Tomáš Pajonk]] – politik a podnikatel [753] => * [[Radek Petráš]] – stand-up komik, herec, režisér a řečník [754] => * [[František Schneider]] – fotbalový záložník [755] => * [[Vladimír Skórka]] – režisér, scenárista a producent [756] => * [[René Souček]] – folkový písničkář [757] => * [[Pavel Stodůlka]] – lékař [758] => * [[Kazimír Suchanek]] – byl evangelický duchovní, umělecký fotograf a publicista. [759] => * [[René Ševěček]] – hokejový obránce a trenér [760] => * [[Ota Zaremba]] – československý sportovec [761] => * [[Milan Zupko]] – herec [762] => * [[Jiří Trvaj]] – hokejista [763] => * [[Veronika Třinecká]] - florbalistka [764] => [765] => V Havířově byla také roce 1993 založena kapela [[Kryštof (hudební skupina)|Kryštof]]. [766] => [767] => == Školství == [768] => [769] => === Mateřské školy === [770] => * [[Město (Havířov)|''Město'']] – Horymírova, Československé armády, Lipová, Puškinova, Radniční, Resslova, Sukova, U Stromovky, Na Nábřeží (odloučené pracoviště při ZŠ Na Nábřeží), Švabinského, Místní, Sadová (poslední dvě jmenované jako odloučené pracoviště při MŠ Petřvaldská), Mozartova (speciální MŠ) [771] => * ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]'' – Čelakovského, Balzacova, Kosmonautů, Emila Holuba, Přímá [772] => * ''[[Šumbark]]'' – Okružní, U Jeslí, Mládí, Moravská, Petřvaldská, MŠ Mateřinka, s.r.o. Okružní [773] => * [[Bludovice (Havířov)|''Bludovice'']] – Selská (polský jazyk vyučovací, odloučené pracoviště při ZŠ Selská), Frýdecká (odloučené pracoviště při ZŠ Frýdecká) [774] => * ''[[Životice (Havířov)|Životice]]'' – U Křížů (odloučené pracoviště při ZŠ Zelená) [775] => * ''[[Prostřední Suchá]]'' – U Topolů [776] => * [[Dolní Suchá (Havířov)|''Dolní Suchá'']] – U Školy (odloučené pracoviště při MŠ Moravská) [777] => * ''[[Dolní Datyně]]'' – Občanská (odloučené pracoviště při ZŠ Frýdecká) [778] => [779] => === Základní školy === [780] => * [[Město (Havířov)|''Město'']] – 1. máje, Gorkého, M. Kudeříkové, Žákovská, Mánesova, Na Nábřeží (ZŠ a MŠ) [781] => * ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]'' – Mládežnická, F. Hrubína, K. Světlé [782] => * ''[[Šumbark]]'' – Jarošova, Školní, Moravská, M. Pujmanové, Gen. Svobody [783] => * [[Bludovice (Havířov)|''Bludovice'']] – Frýdecká (ZŠ a MŠ), Selská (ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím) [784] => * ''[[Životice (Havířov)|Životice]]'' – Zelená (ZŠ a MŠ) [785] => * ''[[Prostřední Suchá]]'' – Kpt. Jasioka [786] => [787] => [788] => Soubor:Havířov - Podlesí, ZŠ Mládežnická.jpg|ZŠ Mládežnická [789] => Soubor:Bledowice 1 0098.jpg|ZŠ Frýdecká [790] => [791] => [792] => === Základní umělecké školy === [793] => * Základní umělecká škola Bohuslava Martinů, Na Schodech, ''[[Město (Havířov)|Město]]'' [794] => * Základní umělecká škola Leoše Janáčka, Jaroslava Vrchlického, ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]'' [795] => [796] => === Střední a vyšší odborné školy === [797] => * Gymnázium Komenského, ''[[Město (Havířov)|Město]]'' [798] => * [[Střední průmyslová škola elektrotechnická Havířov|Střední průmyslová škola elektrotechnická]], Makarenkova, ''[[Město (Havířov)|Město]]'' [799] => * Gymnázium Studentská, ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]'' [800] => * Střední průmyslová škola stavební, Kollárova,'' [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]'' [801] => * Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov, s.r.o., Tajovského, ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]'' [802] => * Vyšší odborná škola Havířov, s.r.o., Tajovského, ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]'' [803] => * Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, Odloučené pracoviště ''[[Šumbark]],'' Moravská [804] => * Střední škola technických oborů, Lidická, ''[[Šumbark]]'' [805] => * Střední škola Havířov-Šumbark (elektrotechnika a strojírenství), Sýkorova, ''[[Šumbark]]'' [806] => * Střední škola a základní škola Havířov-Šumbark, Školní, ''[[Šumbark]]'' [807] => * Střední škola Havířov-Prostřední Suchá, Kpt. Jasioka, ''[[Prostřední Suchá]]'' [808] => [809] => === Vysoké školy === [810] => * Vysoká škola sociálně-správní, ''[[Město (Havířov)|Město]]'' [811] => [812] => === Ostatní školská zařízení === [813] => * Asterix – Středisko volného času, ''[[Město (Havířov)|Město]]'' [814] => * Církevní středisko volného času sv. Jana Boska v Havířově, ''[[Šumbark]]'' [815] => * Dětský domov a školní jídelna, ''[[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]'' [816] => * Dětský domov pro děti do tří let, ''[[Prostřední Suchá]]'' [817] => [818] => === Jiné instituce === [819] => * Institut vzdělávání a rekvalifikace, E. F. Buriana, ''[[Město (Havířov)|Město]]'' [820] => * Institut celoživotního vzdělávání, V. Nezvala, ''[[Město (Havířov)|Město]]'' [821] => [822] => == Turistická a rekreační infrastruktura == [823] => Městské informační centrum Havířov sídlí v křídle budovy Kina Centrum, nám. Republiky 575/7 ([[Město (Havířov)|Havířov-město]]): informace, prodej vstupenek, map, knih, brožur, suvenýrů aj. [824] => [825] => Turistické trasy [[Klub českých turistů|KČT]]: [826] => * {{Turistická značka|zelená}} ''zelená turistická trasa Hradec nad Moravicí – Chotěbuz:'' ze směru od [[Petřvald (okres Karviná)|Petřvaldu]] vchází na území [[Šumbark]]u u Pežgovského lesa, poté okolo železničního nádraží pokračuje podél Hlavní třídy památkovou zónou SORELA k obchodnímu domu Elan, kde se stáčí na Dělnickou a poté na Mánesovu ulici a vede přes ulici V Zátiší v [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] a [[Životice (Havířov)|životické]] lokality Dolany a Polany až do osady Pacalůvka, odkud pokračuje dál okolo hráze [[Vodní nádrž Těrlicko|Těrlické přehrady]] ve směru k obci [[Albrechtice (okres Karviná)|Albrechtice]]. [827] => * {{Turistická značka|červená}} ''červená turistická trasa Karviná – Morávka'': ze směru z [[Horní Suchá|Horní Suché]] vstupuje na území Havířova v [[Životice (Havířov)|Životicích]], odkud přes ulici U Křížů směřuje do [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]] k býv. hotelu Merkur a dále Okrajovou a Frýdeckou ulicí do [[Bludovice (Havířov)|Bludovic]], odkud údolím řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]] směrem k [[Žermanická přehrada|Žermanické přehradě]] opouští území města. [828] => [829] => Cyklotrasy: [830] => * ''cyklotrasa 56 Euroregionem Těšínské Slezsko (Bohumín – Bukovec):'' na území města vstupuje Petřvaldskou ulicí na [[Šumbark]]u, odkud okolo železničního nádraží, velkého silničního rondelu a koupaliště vede odpočinkovou zónou Na Nábřeží poblíž řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]] do [[Bludovice (Havířov)|Bludovic]], kde opouští katastr města ve směru do [[Horní Bludovice|Horních Bludovic]], Záguří a dále do [[Těrlicko|Těrlicka]] [831] => * ''cyklotrasa 6098 (Šumbark – Životice):'' trasa vedoucí ze [[Šumbark|šumbarské]] Petřvaldské ulice okolo restaurace U Třísky, přes ulici U Skleníků do [[Prostřední Suchá|Prostřední Suché]], odkud přes lokality Pavlasůvka, Dolany a Polany míří do [[Životice (Havířov)|životické]] osady Pacalůvka. Tuto cyklostezku lze považovat za alternativní rameno dálkové cyklotrasy 56 severní havířovskou trasou. [832] => * ''cyklotrasa 6064 (Havířov, Bludovice – Ostrava, Hrabová):'' začíná jako odbočka od trasy 56 v [[Bludovice (Havířov)|Bludovicích]] na ulici Selské, odkud pokračuje ulicemi Mezidolí a Formanskou směrem do lokality Škrbeň ve městě [[Šenov]]. [833] => * další cyklotrasy: v Havířově se nachází ještě několik městských cyklostezek lokálního významu, např. podél levého břehu řeky [[Lučina (řeka)|Lučiny]] (v budoucnu se plánuje až k [[Žermanická přehrada|Žermanické přehradě]]) nebo v lesoparcích v [[Podlesí (Havířov)|Podlesí]]. [834] => [835] => == Partnerská města == [836] => * {{flagicon|Italy}} [[Collegno]], [[Itálie]] [837] => * {{flagicon|Spojené království}} [[Harlow]], [[Spojené království]] [838] => * {{flagicon|Poland}} [[Jastrzębie-Zdrój]], [[Polsko]] [839] => * {{flagicon|Lithuania}} [[Mažeikiai]], [[Litva]] [840] => * {{flagicon|Croatia}} [[Omiš]], [[Chorvatsko]] [841] => * {{flagicon|Estonia}} [[Paide]], [[Estonsko]] [842] => * {{flagicon|Slovakia}} [[Turčianske Teplice]], [[Slovensko]] [843] => * {{flagicon|Slovenia}} [[Zagorje ob Savi]], [[Slovinsko]] [844] => [845] => == Fotogalerie == [846] => [847] => Soubor:Havířov, Hlavní Třída.jpg|Hlavní Třída v centru města [848] => Soubor:Havirov - kostel sv. Anny - Malinovsky.JPG|Kostel sv. Anny [849] => Soubor:Havirov - pamatnik - Malinovsky.JPG|Památník padlých u kostela sv. Anny [850] => Soubor:Havirov - zamek - Malinovsky.JPG|Hotel Zámek s anglickým parkem [851] => Soubor:Havířov-Suchá,železniční zastávka.JPG|Železniční zastávka Havířov-Suchá [852] => Soubor:Havířov, železniční zastávka Havířov střed.jpg|Železniční zastávka Havířov střed [853] => Soubor:Havířov, Magistrát města.jpg|Magistrát [854] => Soubor:Havířov, Kulturní Dům Petra Bezruče.jpg|Kulturní Dům Petra Bezruče [855] => Soubor:Havířov, Obchodní dům ELAN.jpg|Obchodní dům [856] => Soubor:Havirov01 KDRadost.JPG|[[Kulturní dům Radost]] [857] => [858] => [859] => == Odkazy == [860] => [861] => === Reference === [862] => [863] => [864] => === Literatura === [865] => * Radim Prokop a kolektiv: ''Havířov 1955-2005'', Statutární město Havířov, Havířov 2005, {{ISBN|80-239-4423-1}} [866] => [867] => === Související články === [868] => * [[Okresní soud v Karviné]] [869] => [870] => === Externí odkazy === [871] => * {{Wikislovník|heslo=Havířov}} [872] => * {{commonscat|Havířov}} [873] => * {{RÚIAN}} [874] => * [http://www.havirov-city.cz Oficiální stránky města] [875] => * [http://www.havirov-historie.cz Historie města] [876] => * [http://www.kronikahavirov.cz/ Kronika města] [877] => * [http://havirov.wgz.cz/dobove-pohlednice Dobové pohlednice] {{Wayback|url=http://havirov.wgz.cz/dobove-pohlednice |date=20090406223450 }} [878] => * [https://web.archive.org/web/20081211050453/http://www.havirov-city.cz/stromy/index.htm Stromy v Havířově] [879] => * [http://www.mhdhavirov.kvalitne.cz/ Podrobný web o MHD Havířov] {{Wayback|url=http://www.mhdhavirov.kvalitne.cz/ |date=20080925191645 }} [880] => * [http://www.mesto-havirov.cz/ Portál obyvatel města Havířova] [881] => * [http://www.knih-havirov.cz/ Stránky Městské knihovny] [882] => * [http://www.havirov-info.cz/ Stránky Městského informačního centra] [883] => * [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/401213100081010-havirov-1969/ Osudové okamžiky: Havířov (1969)] [884] => * [http://www.showbiz.cz/lide/filtr/lokace/1297/ Osobnosti narozené v Havířově] [885] => * [https://web.archive.org/web/20181027042023/http://havirov-historie.cz/havirovske-sochy Sochy a plastiky ] [886] => [887] => {{Části české obce}} [888] => {{Okres Karviná}} [889] => {{Těšínské Slezsko}} [890] => {{Statutární města v Česku}} [891] => {{Primátoři Havířova}} [892] => {{Autoritní data}} [893] => {{Portály|Česko|Slezsko}} [894] => [895] => [[Kategorie:Havířov| ]] [896] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [897] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [898] => [[Kategorie:Obce v okrese Karviná]] [899] => [[Kategorie:Města v Českém Slezsku]] [900] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [901] => [[Kategorie:Poválečná sídla]] [902] => [[Kategorie:Sídla v Ostravské pánvi]] [903] => [[Kategorie:Města v okrese Karviná]] [904] => [[Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku]] [905] => [[Kategorie:Těžba v okrese Karviná]] [] => )
good wiki

Havířov

Havířov je statutární město v Těšínském Slezsku, v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, ležící v ostravské aglomeraci 11 km jihovýchodně od Ostravy na řece Lučině. Žije zde obyvatel, a jde tak o největší české město, které není krajské, a dokonce ani okresní.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Město (Havířov)','Šumbark','Prostřední Suchá','Podlesí (Havířov)','Životice (Havířov)','Bludovice (Havířov)','Lučina (řeka)','Dolní Suchá (Havířov)','Horní Suchá','Dolní Datyně','Český Těšín','Ostrava'

Ostrava

Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji.

Šumbark