Array ( [0] => 15119934 [id] => 15119934 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hererové [uri] => Hererové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Hererové [2] => | obrázek = Herero ladies.jpg [3] => | popisek = [4] => | populace = 107 000http://www.gateway-africa.com/tribe/herero.html [5] => | region1 = {{Vlajka a název|Namibie}} [6] => | pop1 = [7] => | ref1 = [8] => | region2 = {{Vlajka a název|Botswana}} [9] => | pop2 = [10] => | ref2 = [11] => | region3 = {{Vlajka a název|Angola}} [12] => | pop3 = [13] => | ref3 = [14] => | region4 = [15] => | pop4 = [16] => | ref4 = [17] => | jazyky = [[Herero (jazyk)|otjiherero]] [18] => | náboženství = [[křesťanství]], tradiční africká náboženství [19] => | příbuzní = [[Himbové]] [20] => | poznámky = [21] => }} [22] => '''Hererové''' (také ''Ovaherero''; předpona ''ova-'' vyjadřuje v [[Herero (jazyk)|hererštině]] množné číslo) jsou [[Bantuové|bantuský]] národ žijící na území [[Namibie]], [[Angola|Angoly]] a [[Botswana|Botswany]], počet příslušníků se odhaduje na sto až dvě stě tisíc. Jejich kulturním a politickým centrem je město [[Okahandja]]. [23] => [24] => == Počátky národa == [25] => Předky Hererů byli kočovní pastevci, kteří přišli v 17. století ze severovýchodu do polopouštní oblasti [[Kaokoveld]]u. Po čase se kmen rozdělil: ti, kteří zůstali na místě, jsou známi jako [[Himbové]], zatímco vlastní Hererové se stěhovali jihovýchodním směrem za vydatnějšími pastvinami.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.namibian.org/travel/namibia/population/herero.htm |datum přístupu=2016-01-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121103032517/http://www.namibian.org/travel/namibia/population/herero.htm |datum archivace=2012-11-03 |nedostupné=ano }} V jejich kultuře hrál klíčovou roli dobytek, velikost stáda byla výrazem společenského postavení. S tím souvisel také tradiční oděv hererských žen, jehož součástí byly vysoké čepice zdobené kravskými rohy. Etnikum bylo rozděleno do osmi kmenů, kterým vládli náčelníci. Tradičními nepřáteli Hererů byli [[Namové]], s nimiž svedli během 19. století řadu válek o půdu. [26] => [27] => == Pod německou nadvládou == [28] => V roce 1884 byla zřízena [[Německá jihozápadní Afrika]] a Hererové přijali německou ochranu. Postupně však narůstala jejich nespokojenost s bílými osadníky, kteří zabírali jejich půdu a nutili [[Domorodec|domorodce]], aby na ní pracovali za nevýhodných podmínek.http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1511_genocide_namibi/page3.shtml Kolonisté navíc do oblasti zavlekli [[mor skotu]], který vedl k úpadku tradičního pastevectví. Náčelník [[Samuel Maharero]] zahájil 12. ledna 1904 povstání, při kterém se spojil s Namy vedenými [[Hendrik Witbooi|Hendrikem Witbooiem]] a útočili na bílé farmáře. Guvernér [[Theodor Leutwein]], který se snažil spory s původními obyvateli urovnat po dobrém, byl odvolán a na jeho místo přišel generál [[Lothar von Trotha]], odhodlaný zlikvidovat odpor nejtvrdšími prostředky. V [[bitva u Waterbergu|bitvě u Waterbergu]] 11. srpna 1904 porazily dva tisíce moderně vyzbrojených německých vojáků přesilu hererských a namských bojovníků a nastaly brutální represe, označované za první [[genocida|genocidu]] moderních dějin.http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2005/7/smrt-nacelnika-witbooi/ V říjnu 1904 vyhlásil von Trotha všechny Herery na německém území za nežádoucí, příslušníci kmene byli na potkání zabíjeni nebo zavíráni do pracovních táborů, ve kterých zahynuli na následky krutého zacházení. Následovalo násilné vyhnání Hererů na východ země do pouště [[Kalahari]]. Maharerovi s částí bojovníků se podařilo dojít na území britského protektorátu Bečuánsko (dnešní [[Botswana]]), kde dostal azyl, ale většina žen a dětí v nehostinné poušti zahynula. Odhaduje se, že v roce 1907, kdy byla kampaň proti Hererům ukončena, zbylo z původních více než 80 000 příslušníků kmene pouze okolo 15 000.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.bundesarchiv.de/oeffentlichkeitsarbeit/bilder_dokumente/00663/index-14.html.de |datum přístupu=2016-01-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160207030035/https://www.bundesarchiv.de/oeffentlichkeitsarbeit/bilder_dokumente/00663/index-14.html.de |datum archivace=2016-02-07 |nedostupné=ano }} V roce 2021 Německo uznalo odpovědnost za masakry Hererů i [[Namové|Namů]] a uzavřelo s namibijskou vládou dohodu o zahlazení této historické kapitoly, kterou vyjednávaly obě země od roku 2015. Na základě té slíbilo v [[Namibie|Namibii]] v následujících 30 letech investovat 1,1 mld. € do rozvoje a obnovy. V dohodě [[Německo]] označilo masakry za genocidu.{{Citace elektronického periodika [29] => | autor = her [30] => | odkaz na autora = [31] => | titul = Německo uznalo odpovědnost za koloniální masakry v Namibii [32] => | periodikum = ČT24.cz [33] => | odkaz na periodikum = ČT24 [34] => | vydavatel = Česká televize [35] => | odkaz na vydavatele = Česká televize [36] => | datum vydání = 2021-05-28 [37] => | datum přístupu = 2021-05-28 [38] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3318240-zahladit-nejtemnejsi-kapitolu-nemecko-uznalo-odpovednost-za-kolonialni-masakry-v [39] => | issn = [40] => }} [41] => [42] => == Moderní dějiny == [43] => Od roku 1915 byla [[Namibie]] okupována [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]], v roce 1959 byla založena [[Národní unie Jihozápadní Afriky]], bojující za sebeurčení Hererů. V roce 1968 byl vytvořen samosprávný [[bantustan]] [[Hereroland]], který se roku 1990 stal součástí nezávislé Namibie. V namibijské politice dominují nejpočetnější [[Ovambové]], Hererové tvoří s pěti až sedmi procenty obyvatelstva menšinu. V roce 2004 se německá ministryně [[Heidemarie Wieczorek-Zeulová]] oficiálně omluvila za vyhlazování Hererů, probíhají jednání o finančním odškodnění, objevil se také návrh na přejmenování Trothovy ulice v [[Mnichov]]ě na ulici Hererů.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.lideazeme.cz/clanek/za-svobodou-v-uniformach-katu |datum přístupu=2016-01-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090722021939/http://www.lideazeme.cz/clanek/za-svobodou-v-uniformach-katu |datum archivace=2009-07-22 }} [[Thomas Pynchon]] popsal osud Hererů v knize ''Duha gravitace''. [44] => [45] => == Zvyky == [46] => Hererové vyznávají vedle [[protestantismus|protestantského]] křesťanství také tradiční víru založenou na kultu posvátného ohně (''OtjikaTjamuaha'') a obavách z čarodějnictví a zlých duchů (''omuroi''). Největším svátkem je ''Otjiserandu'', který se slaví každoročně koncem srpna u hrobu národního hrdiny Samuela Maharera v Okahandji.http://www.namibweb.com/herero.htm [47] => [48] => Hlavním způsobem obživy je chov skotu, ovcí, koz a oslů, z kysaného mléka se vyrábí národní nápoj ''omaere''.http://www.fransfontein.org/4.html [49] => [50] => Hererové jsou známí svým v Africe zcela ojedinělým způsobem odívání. Po rozdrcení povstání přijaly zdecimované zbytky etnika novou kulturní identitu od vítězných Němců. Muži začali nosit vojenské blůzy a čepice, hererské ženy si oblíbily kroj německých venkovanek s [[dirndl]]em a velikým čepcem, který nosí dodnes.http://www.deathandtaxesmag.com/202016/the-incredible-victorian-style-fashions-of-africas-herera-people/ Také hererská architektura napodobuje evropské vlivy.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.on-the-matrix.com/africa/herero.asp |datum přístupu=03-01-2016 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060318182720/http://www.on-the-matrix.com/africa/herero.asp |datum archivace=18-03-2006 |nedostupné=ano }} [51] => [52] => == Náboženství == [53] => Hererové ještě před sto dvaceti lety vypadali velmi podobně jako [[Himbové]], ovšem po dramatickém konfliktu s [[Němci]] Hererové z existenciálního šoku a totální ztráty identity nakonec přijali náboženství a celý způsob života těch, kteří je vraždili;{{Citace monografie [54] => | příjmení = Sarkin-Hughes [55] => | jméno = Jeremy [56] => | titul = Germany's Genocide of the Herero: Kaiser Wilhelm II, His General, His Settlers, His Soldiers [57] => | vydání = 1 [58] => | vydavatel = Boydell & Brewer [59] => | místo = Woodbridge [60] => | rok vydání = 2011 [61] => | počet stran = 125-136 [62] => }} stali se luteránskými křesťany a od této násilné transformace až doposud oblékají šaty typické pro Německo na přelomu 19. a 20. stol.{{Citace periodika [63] => | příjmení = Havelka [64] => | jméno = Ondřej [65] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [66] => | titul = Náboženství afrických etnik Himbů a Hererů: nejvyšší bůh Mukuru a jeho násilná transformace v Trojjediného [67] => | periodikum = Dingir [68] => | datum vydání = 2022 [69] => | ročník = 25 [70] => | číslo = 3 [71] => | strany = 86–88 [72] => }} Ženy nosí barevné vrstvené šaty a specifické pokrývky hlavy ve tvaru rohů, neboť skot hrál pro Herery po dlouhou dobu jejich historie klíčovou roli. Hererští muži nosí obvykle saka evropského střihu. Při slavnostnějších příležitostech, např. při nedělní mši, oblékají vojenské uniformy odrážející německou vojenskou módu na přelomu výše zmíněných století, kdy došlo ke konfliktu. Se svým přerodem v luteránské křesťany ustoupili Hererové od obřízky jak děvčat, tak chlapců. Ve stejnou dobu opustili rovněž rituály spojené s posvátným ohněm{{Citace monografie [73] => | příjmení = Malan [74] => | jméno = J. S. [75] => | titul = Peoples of Namibia [76] => | vydání = 1 [77] => | vydavatel = Rhino Publishers [78] => | místo = Los Angeles [79] => | rok vydání = 1995 [80] => | strany = 90 [81] => }} a víra v jednoho [[Bůh|Boha]] Mukurua byla nahrazena vírou v Trojjediného Boha vyznávaného křesťany. Tato náboženská transformace byla krvavá, nicméně platí, že se pro ni přeživší po [[Genocida|genocidě]] rozhodli sami. Oblastí, kde opuštění dřívějších náboženských představ není tak jednoznačné, je uctívání předků a obavy z čarodějů zneužívajících [[omiti]]. Přestože Hererům je při mších vštěpováno, že křtem se člověk vyvazuje z dosahu omiti, a nemusí se tak obávat útoku tradičních čarodějů, tento existenciální strach v Hererech přetrvává. Uctívání předků Hererové také zcela neopustili. [82] => [83] => == Reference == [84] => [85] => [86] => == Externí odkazy == [87] => * {{Commonscat|Herero}} [88] => * https://web.archive.org/web/20160111193051/http://ovaherero.com/ [89] => * http://www.arebbusch.com/namibia-cultural-wealth-herero-people/ [90] => {{Autoritní data}} [91] => [92] => [[Kategorie:Národy Afriky]] [93] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Namibii]] [94] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Botswaně]] [95] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Angole]] [96] => [[Kategorie:Kočovníci]] [] => )
good wiki

Hererové

Hererové (také Ovaherero; předpona ova- vyjadřuje v hererštině množné číslo) jsou bantuský národ žijící na území Namibie, Angoly a Botswany, počet příslušníků se odhaduje na sto až dvě stě tisíc. Jejich kulturním a politickým centrem je město Okahandja.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Namibie','Himbové','Namové','Botswana','Herero (jazyk)','Lothar von Trotha','Heidemarie Wieczorek-Zeulová','Kategorie:Národy Afriky','Genocida','Němci','genocida','Německo'

Botswana

Botswana (česky Botswana) je stát v jižní Africe.

Genocida

Himbové

Namibie

Němci

Německo