Array ( [0] => 14682613 [id] => 14682613 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hermeneutika [uri] => Hermeneutika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hermeneutika je disciplína filosofie a literární vědy, která se zabývá výkladem textů a porozuměním interpretovaným významům. Její kořeny sahají až do starověkého Řecka, kdy se tato metoda využívala při výkladu biblických textů. Hermeneutika se postupně vyvíjela a rozšiřovala i do dalších oblastí, jako je filologie, právo, teologie či sociologie. V moderní době byly do hermeneutiky zavedeny nové přístupy, které se zaměřují na jazyk a lingvistiku. Tím dochází k překonání tradičního pojetí hermeneutiky pouze jako interpretace textu, a jsou zahrnuty i aspekty spojené s komunikací mezi interpretem a autorem. V různých oblastech lidské činnosti se hermeneutika používá k porozumění a interpretaci textů. Mezi nejvýznamnější hermeneutiky patří Friedrich Schleiermacher, Wilhelm Dilthey a Hans-Georg Gadamer. Hermeneutika je také aplikována ve vědeckém výzkumu a sociologických studiích. Významná je i fenomenologická hermeneutika, kterou rozvíjeli například Edmund Husserl a Paul Ricoeur. Tato metoda se zaměřuje na rekonstrukci významů a jejich porozumění v daném kontextu. Hermeneutika je také součástí kulturního dědictví a významně ovlivňuje tvorbu a interpretaci uměleckých děl. Její význam je stále aktuální a rozšiřuje se i do digitálního prostředí, kde je interpretace textů nezbytná například při analýze sociálních sítí a online komunikace. [oai] => Hermeneutika je disciplína filosofie a literární vědy, která se zabývá výkladem textů a porozuměním interpretovaným významům. Její kořeny sahají až do starověkého Řecka, kdy se tato metoda využívala při výkladu biblických textů. Hermeneutika se postupně vyvíjela a rozšiřovala i do dalších oblastí, jako je filologie, právo, teologie či sociologie. V moderní době byly do hermeneutiky zavedeny nové přístupy, které se zaměřují na jazyk a lingvistiku. Tím dochází k překonání tradičního pojetí hermeneutiky pouze jako interpretace textu, a jsou zahrnuty i aspekty spojené s komunikací mezi interpretem a autorem. V různých oblastech lidské činnosti se hermeneutika používá k porozumění a interpretaci textů. Mezi nejvýznamnější hermeneutiky patří Friedrich Schleiermacher, Wilhelm Dilthey a Hans-Georg Gadamer. Hermeneutika je také aplikována ve vědeckém výzkumu a sociologických studiích. Významná je i fenomenologická hermeneutika, kterou rozvíjeli například Edmund Husserl a Paul Ricoeur. Tato metoda se zaměřuje na rekonstrukci významů a jejich porozumění v daném kontextu. Hermeneutika je také součástí kulturního dědictví a významně ovlivňuje tvorbu a interpretaci uměleckých děl. Její význam je stále aktuální a rozšiřuje se i do digitálního prostředí, kde je interpretace textů nezbytná například při analýze sociálních sítí a online komunikace. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Hermeneutika''' (z [[řečtina|řeckého]] {{Cizojazyčně|el|herméneuein}} = vykládat, překládat, vyložit) je [[filologie|filologická]] a [[filosofie|filosofická]] nauka o metodách správného chápání a výkladu textů, zejména náboženských ([[exegeze]]), právních ([[výklad práva]]) a filosofických. V širším významu se používá i pro výklad uměleckých děl ([[Wilhelm Dilthey]]), případně i porozumění struktury lidského bytí na světě ([[Martin Heidegger]]). [1] => [2] => Hermeneutika se jako věda rozvinula teprve až se vznikem písma. Moderní hermeneutika stojí na filozofech [[18. století|18.]] a [[19. století]], náznaky hermeneutických postupů však lze vysledovat i u řady jiných myslitelů, od starověkého Řecka ([[Platón]], [[Aristoteles]]), přes křesťanskou středověkou Evropu ([[Augustin]], [[Tomáš Akvinský]]) až po rozvoj moderních věd a disciplín jako je [[hermeneutika náboženství]]. [3] => [4] => Hermeneutiku nelze zaměňovat s esoterickou naukou zvanou [[Hermetismus|hermetika]]. [5] => [6] => == Hermeneutický postup == [7] => Jak ukázal [[Hans-Georg Gadamer]] (a před ním již zakladatel moderní hermeneutiky [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher|Schleiermacher]]), nepřistupuje čtenář k textu nikdy úplně nepředpojatě, nýbrž vždy už s nějakým předběžným porozuměním, předporozuměním (''Vorverständnis''). Je proto důležité, aby si tuto výchozí situaci nejprve uvědomil. Následuje [[lingvistika|lingvistická]] a textová práce, kritika textu a shromáždění informací o historickém [[kontext]]u (době, autorovi, účelu atd.), což umožní lepší pochopení textu. [8] => [9] => Hermeneutický postup obvykle zahrnuje: [10] => * předběžné porozumění textu: [11] => ** proč právě tento text? [12] => ** co v něm hledám? [13] => ** co si o něm myslím? [14] => * nalezení spolehlivého, pokud možno původního textu ([[textová kritika]]): [15] => ** shromáždění a porovnání rukopisů či vydání; [16] => * objasnění, případně oprava nesrozumitelných míst: [17] => ** vyjasnění nesrozumitelných, neobvyklých slov [18] => ** oprava porušených míst ([[konjektura]]); [19] => * shromáždění důležitých vnějších okolností: [20] => ** povaha textu, jeho původní účel a záměr [21] => ** jeho „zasazení do života“, [22] => ** o autorovi a vzniku textu, [23] => ** další historické aj. souvislosti; [24] => * souvislosti v rámci celého textu [25] => * dokonalejší porozumění textu. [26] => [27] => Tento postup se opakuje v [[hermeneutický kruh|hermeneutickém kruhu]], kde si vykladač získává hlubší porozumění a znovu je konfrontuje s textem. Teprve při výkladu se často ukáže, že je postup třeba ještě zopakovat. [28] => [29] => == Dvojí hermeneutika == [30] => Dvojí hermeneutikou se ve své knize ''Social Theory and Modern Sociology'' zabývá [[Anthony Giddens]], britský sociolog. Pojem je úzce spjat se sociologií. Giddens uvádí, že je rozdíl mezi přírodními vědami a sociologií. Zatímco vědci se snaží vysvětlit to, jak příroda funguje, avšak příroda poté nezkoumá, jak my fungujeme a nesnaží se nám porozumět a následně měnit své chování (například struktura atomů). Proto je tento styl poznání nazván jako jednosměrná hermeneutika. Sociologie však zkoumá lidi a skupiny jinak. Nezabývá se jenom tím, co lidé dělají, ale i to, jak rozumí světu a jak jejich poznání utváří jejich chování. Jelikož lidé myslí a mohou se rozhodovat, mohou tedy využívat nové informace ke změně, vývoji a úpravě svého myšlení. Tedy mohou použít sociologické poznatky a o chování jedinců a společnosti a následně podle nich měnit své chování. Proto se dvojí hermeneutice též říká obousměrný vztah. Nejedná se o jednosměrnou interpretaci, ale o vzájemnou. [31] => [32] => Zjednodušeně řečeno, lidé poznávají situace, ty interpretují a následně na ně nějak reagují. K interpretaci používáme skripty vytvořené z našich poznatků o světě. [33] => [34] => == Dějiny == [35] => [36] => === Starověk === [37] => U [[Platón]]a i jinde se objevuje slovo ''herméneus'', vykladač nesrozumitelných věšteb. Hermeneutika vznikla ve [[starověk]]é [[Alexandrie|Alexandrii]]{{Doplňte zdroj}} v rámci korigování a kritického vydávání starších textů, zejména filosofických ([[Platón]], [[Aristotelés]], [[Eukleidés]]) a náboženských ([[Bible]]). Jedním z jejích zakladatelů byl [[Órigenés]]. Později se rozvinula i při výkladu práva, platných zákonů a kodexů před soudy. [38] => [39] => Starověká a [[středověk]]á [[křesťanství|křesťanská]] hermeneutika vytvořila nauku o čtyřech významech textu, o smyslu: [40] => [41] => * '''''doslovném''''' (''literalis''): Jeruzalém je město v Izraeli; [42] => * '''''alegorickém''''': Jeruzalém je obraz církve; [43] => * '''''morálním''''': Jeruzalém jako vzor pro duši věřícího; [44] => * '''''anagogickém''''' či '''''symbolickém''''': Jeruzalém je Boží město, nebeský Jeruzalém. [45] => [46] => === Středověk === [47] => Středověká hermeneutika křesťanské Evropy rozebírala tematiku a význam bible. Jejím cílem bylo odstranit případné a možné chybné výklady, které by vedly k [[hereze|herezím]]. Rané křesťanství znalo řadu škol, z nichž každá byla v řadě protikladů, což vedlo k neustálým sporům. V dobách pokročilého středověku se [[Tomáš Akvinský]] pokusil spojit odmítnuté antické výklady světa s křesťanskými a stal se jedním z nejvýznamnějších učitelů v dějinách [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. [48] => [49] => ''„Littera gesta docet, quid credas allegoria, moralis quid agas, quo tendas anagogia“'' = „Doslovný smysl učí, co se stalo, alegorický v co máš věřit, morální smysl co máš konat, a kam máš směřovat říká anagogický.“ [50] => [51] => Velký význam nabyla hermeneutika v [[Reformace|reformaci]], která odmítla pojem "církevní tradice" i interpretační autoritu římskokatolické církve při výkladu bible a snažila se ji pochopit jen z textu samotné bible. Reformační vydání bible jsou proto opatřena četnými odkazy na podobná místa, jež mají čtenáři pomoci porozumět čtenému. [52] => * „Písmo samo je svým vykladačem“ ([[Martin Luther]]). [53] => * „Plně se věnuj textu a smysl plně aplikuj na sebe“ ([[Philipp Melanchthon]]). [54] => [55] => Za reformace vznikla řada nových překladů do různých jazyků, což vyvolalo otázku – jak tyto texty přeložit a zároveň se držet původního významu tak, aby nebyl pozměněn. Bylo proto nezbytné se věnovat novým tématům, což stimulovalo rozvoj hermeneutiky a zvýšilo míru zájmu o ni. [56] => [57] => === Hermeneutika jako věda === [58] => Moderní hermeneutika se opírá o práce [[Schleiermacher|F. Schleiermachera]] a [[Wilhelm Dilthey|W. Diltheye]], který se ji snažil učinit vědou o rozumění a výkladu, a tedy i společným základem všech humanitních či duchovních věd. Dilthey přitom zdůrazňuje nesnáze s chápáním smyslu zejména starých a kulturně vzdálených textů. [59] => [60] => Velký význam má hermeneutika v díle [[Martin Heidegger|M. Heideggera]]. Samu existenci člověka charakterizuje podle něho rozumějící vztah ke světu a k možnostem, jež se člověku nabízejí, důležitou složkou tohoto porozumění je řeč. „Pobyt (či existence) jakožto rozumějící rozvrhuje své bytí do možností.“ Protože přitom nejde o jednorázový akt (jako např. při luštění hádanek), nýbrž o neustálý proces, mluví Heidegger o „hermeneutickém kruhu“. Tuto myšlenku dále rozvinul jeho žák [[Hans-Georg Gadamer]] ve svém díle ''Pravda a metoda''; podle něho je nejen rozumění textu, ale konec konců každé poznání závislé na porozumění a interpretaci. [61] => [62] => Metodika rozumění a výkladu obtížně srozumitelných textů a kulturních projevů vůbec hraje dnes velkou úlohu např. v historii, v kvalitativní sociologii, v etnografii a antropologii. Hermeneutika a exegese (nauka o výkladu) mají velký význam v teologii a – byť v poněkud jiné podobě – v právu. [63] => [64] => == Představitelé hermeneutiky == [65] => Uvedeni jsou autoři počínaje 16. a 18. stoletím, kdy se hermeneutika etabluje jako ''všeobecná'' nauka o [[interpretace|interpretaci]]: [66] => [67] => {{Sloupce|2| [68] => * [[Martin Luther]] (1483–1546) [69] => * [[Philipp Melanchthon]] (1497–1560) [70] => * [[Johann Conrad Dannhauer]] (1603–1666) [71] => * [[Baruch Spinoza]] (1632–1677) [72] => * [[Johann Martin Chladenius]] (1710–1759) [73] => * [[Georg Friedrich Meier]] (1718–1777) [74] => * [[Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher]] (1768–1834) [75] => * [[Friedrich Ast]] (1778–1841) [76] => * [[Johann Gustav Droysen]] (1808–1884) [77] => * [[Wilhelm Dilthey]] (1833–1911) [78] => * [[Heinrich Rickert]] (1863–1936) [79] => * [[Martin Heidegger]] (1889–1976) [80] => * [[Emilio Betti]] (1890–1968) [81] => * Louis-Maria Chauvet [82] => * [[Leo Strauss]] (1899–1973) [83] => * [[Hans-Georg Gadamer]] (1900–2002) [84] => * [[Paul Ricoeur]] (1913–2005) [85] => * [[Hans Robert Jauß]] (1921–1997) [86] => * [[Karl-Otto Apel]] (1922–2017) [87] => * [[Clifford Geertz]] (1926–2006) [88] => * [[E. D. Hirsch]] (* 1928) [89] => * [[Jürgen Habermas]] (* 1929) [90] => * [[Andrés Ortiz-Osés]] (* 1943) [91] => * [[Jaroslav Hroch]] (1947–2016) [92] => * [[Jean Grondin]] (* 1955) [93] => * [[Miroslav Mikulášek]] [94] => }} [95] => [96] => == Odkazy == [97] => [98] => === Literatura === [99] => * H.-G. Gadamer, ''Pravda a metoda''. Praha 2009 [100] => * H.-G. Gadamer, ''Problém dějinného vědomí''. Praha 1994 [101] => * H.-G. Gadamer, ''Člověk a řeč''. Praha 1999 [102] => * J. Grondin, ''Úvod do hermeneutiky''. Praha 1997 [103] => * J. Hroch – L. Hlouch – M. Konečná, Proměny hermeneutického myšlení. Brno 2010 [104] => * V. Knapp, ''Teorie práva''. Praha 1995 [105] => * P. Pokorný a kol., ''Hermeneutika jako teorie porozumění''. Praha 2005 [106] => * P. Ricoeur, ''Existence a hermeneutika''. In ''Život, pravda, symbol'', Praha 1993, str. 168-187 [107] => [108] => === Související články === [109] => * [[Biblická kritika]] [110] => * [[Exegeze]] [111] => * [[Interpretace]] [112] => * [[Literární věda]] [113] => * [[Sémiotika]] [114] => * [[Smysl (filosofie)]] [115] => [116] => === Externí odkazy === [117] => * {{Commonscat}} [118] => * {{TDKIV|000002766}} [119] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/hermeneutics/ Heslo „Hermeneutics“, ''Stanford Encyclopedia of Philosophy''] [120] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070613175805/http://www.biblicalhermeneutics.net/philos.html Stránka „Philosophical Hermeneutics“] [121] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20071014070819/http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv3-24 Heslo „Metaphor in Religious Discourse“ v ''Dictionary of the History of Ideas''] [122] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070928141532/http://www.mac.edu/faculty/richardpalmer/relevance.html Palmer, „The Relevance of Gadamer's Philosophical Hermeneutics to Thirty-Six Topics or Fields of Human Activity“ (přednáška)] [123] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070928141559/http://www.mac.edu/faculty/richardpalmer/liminality.html Palmer, „The Liminality of Hermes and the Meaning of Hermeneutics“] [124] => [125] => {{Autoritní data}} [126] => {{Portály|Filozofie}} [127] => [128] => [[Kategorie:Hermeneutika| ]] [129] => [[Kategorie:Filozofické disciplíny]] [130] => [[Kategorie:Filologie]] [131] => [[Kategorie:Sociologie]] [132] => [[Kategorie:Kulturální studia]] [] => )
good wiki

Hermeneutika

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Platón','Hans-Georg Gadamer','Martin Heidegger','Wilhelm Dilthey','Tomáš Akvinský','Martin Luther','Philipp Melanchthon','Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher','Órigenés','Leo Strauss','výklad práva','Schleiermacher'

Órigenés

Platón