Array ( [0] => 14684115 [id] => 14684115 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hesperidky [uri] => Hesperidky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - božstvo [1] => | jméno = Hesperidky [2] => | obrázek = Albert Herter - Garden of Hesperides.jpg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = ''Zahrada Hesperidek'', [[Albert Herter]] [5] => | další jména = Hesperovny [6] => | význam = [[nymfy]] západu, strážkyně [[zlatá jablka|zlatých jablek]] [7] => | symbol = [8] => | bydliště = zahrada Hesperidek [9] => | partner = [10] => | partnerka = [11] => | děti = [12] => | rodiče = [[Nyx]] či [[Atlás (mytologie)|Atlás]], případně jiní [13] => | sourozenci = [14] => | původ = [15] => | oblast uctívání = [16] => | období uctívání = [17] => | centrum kultu = [18] => | významné svatyně = [19] => | římský ekvivalent = [20] => | poznámky = [21] => }} [22] => [23] => '''Hesperidky''', [[Starořečtina|starořecky]] Έσπερίδες ''Hesperides'', též '''Hesperovny''', jsou v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] nymfy západu slunce a večera, které opatrují ve své zahradě [[Zlaté jablko|zlatá jablka]]. Jejich počet a jména se v závislosti na pramenu liší, stejně tak nejasná je otázka o čí dcery se jedná. Někdy je jako jejich otec uváděn [[Atlás (mytologie)|Atlás]], po kterém se jim též říkalo Atlantovny, ale podle jiných podání byly dcerami [[Nyx|Nykty]], případně i [[Zeus|Dia]] a [[Themis|Themidy]] nebo [[Forkýs|Forkýda]] a [[Kétó]].{{Citace monografie [24] => | příjmení = Zamarovský [25] => | jméno = Vojtěch [26] => | autor = [27] => | odkaz na autora = Vojtěch Zamarovský [28] => | titul = Bohové a hrdinové antických bájí [29] => | vydavatel = Mladá fronta [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 1965 [32] => | isbn = [33] => | strany = 146 [34] => | poznámky = [35] => }}{{Citace elektronické monografie [36] => | příjmení = [37] => | jméno = [38] => | odkaz na autora = [39] => | titul = Hesperides [40] => | url = https://www.theoi.com/Titan/Hesperides.html [41] => | datum vydání = [42] => | datum aktualizace = [43] => | datum přístupu = 24.8.2022 [44] => | vydavatel = Theoi [45] => | jazyk = [46] => }} [47] => [48] => == Jména a genealogie == [49] => [50] => Hesperidky jsou uváděny v počtu tří, čtyř i sedmi a jejich jména se podle podání liší: [51] => [52] => * Aiglé, Erytheia, Hesperia a Arethúsa ([[Maurus Servius Honoratus|Serviův]] komentář k [[Aeneis|Aeneidě]] odkazující k [[Hésiodos|Hésiodovi]]{{Citace elektronické monografie [53] => | autor = Maurus Servius Honoratus [54] => | jméno = [55] => | odkaz na autora = Maurus Servius Honoratus [56] => | titul = Commentary on the Aeneid of Vergil [57] => | url = https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.02.0053%3Abook%3D4%3Acommline%3D484 [58] => | datum vydání = [59] => | datum aktualizace = [60] => | datum přístupu = 24.8.2022 [61] => | vydavatel = Perseus Digital Library [62] => | jazyk = [63] => }} [[Pseudo-Apollodórova Bibliothéka]] 2.5.11{{Citace elektronické monografie [64] => | autor = [65] => | jméno = [66] => | odkaz na autora = [67] => | titul = Apollodorus, Library [68] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0022%3Atext%3DLibrary%3Abook%3D2%3Achapter%3D5%3Asection%3D11 [69] => | datum vydání = [70] => | datum aktualizace = [71] => | datum přístupu = 24.8.2022 [72] => | vydavatel = Perseus Digital Library [73] => | jazyk = [74] => }}) [75] => * Aiglé, Erytheia a Hesperé ([[Apollónios z Rhodu]], [[Argonautika]], 4.1422{{Citace elektronické monografie [76] => | autor = Apollónios z Rhodu [77] => | jméno = [78] => | odkaz na autora = Apollónios z Rhodu [79] => | titul = Argonautica [80] => | url = https://sacred-texts.com/cla/argo/argo55.htm [81] => | datum vydání = [82] => | datum aktualizace = [83] => | datum přístupu = 24.8.2022 [84] => | vydavatel = Sacred Texts [85] => | jazyk = [86] => }}) [87] => * Aiglé, Hesperie, Aerika (úvod k [[Gaius Iulius Hyginus|Hyginovým]] ''Fabulae'') [88] => * Erytheia a Hesperothúsa ([[scholion]] ke [[Kléméns Alexandrijský|Klémentovi Alexandrijském]] odkazující na [[Diodóros Sicilský|Diodóra Sicilského]]{{Citace periodika [89] => | příjmení = Masseti [90] => | jméno = Laura [91] => | autor = [92] => | odkaz na autora = [93] => | spoluautoři = [94] => | titul = Antimachus's Enigma On Erytheia, the Latvian Sun-goddess and a Red Fish [95] => | periodikum = The Journal of Indo-European Studies [96] => | odkaz na periodikum = The Journal of Indo-European Studies [97] => | rok vydání = 2019 [98] => | měsíc vydání = [99] => | ročník = 47 [100] => | číslo = 1 & 2 [101] => | strany = [102] => | url = https://www.academia.edu/40428177/Antimachuss_Enigma_On_Erytheia_the_Latvian_Sun_goddess_and_a_Red_Fish [103] => | issn = [104] => | jazyk = [105] => }}) [106] => * na jedné starověké váze jsou uváděny čtyři jména: [[Asteropé]], [[Chrysothemis]], [[Hygieia]] a Lipara{{Citace monografie [107] => | příjmení = Walters [108] => | jméno = Henry Beauchamp [109] => | autor = [110] => | odkaz na autora = Henry Beauchamp Walters [111] => | titul = History of Ancient Pottery: Greek, Etruscan, and Roman: Based on the Work of Samuel Birch [112] => | url = https://archive.org/details/dli.ernet.103870 [113] => | vydavatel = J. Murray [114] => | místo = London [115] => | rok = 1905 [116] => | isbn = [117] => | strany = [https://archive.org/details/dli.ernet.103870/page/92 92] [118] => | poznámky = svazek II. [119] => }} [120] => * na jiné váze zase sedm: Aiopis, Antheia, Donakis, [[Kalypsó (rozcestník)|Kalypsó]], Mermesa, Nelisa, and Tarav případě nápisů na vázách není jasné zda Hesperidky jako Asteropé, Hygieia, Kalypsó měly něco společného se svými jmenovkyněmi nebo šlo o zcela odlišné postavy. [121] => [122] => Podání o jejich rodičích jsou následující: [123] => [124] => * bohyně noci [[Nyx]], přičemž otec není zmíněn ([[Hésiodos]], [[Theogonia (báseň)|Theogonia]] 215{{Citace monografie [125] => | autor = Hésiodos [126] => | odkaz na autora = Hésiodos [127] => | titul = Zpěvy železného věku [128] => | vydavatel = Svoboda [129] => | místo = Praha [130] => | rok = 1990 [131] => | strany = 22 [132] => | poznámky = verš 215 [133] => | ISBN = [134] => }}, [[Maurus Servius Honoratus|Serviův]] komentář k [[Aeneis|Aeneidě]] odkazující k Hésiodovi) [135] => * Nyx a [[Erebos]] „temnota“ (úvod k Hyginovým ''Fabulae'', [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]vo [[De natura deorum|De Natura Deorum]] 3.17)) [136] => * titán [[Atlás (mytologie)|Atlás]] (fragment z [[Feredýkes|Feredýka]], [[Gaius Iulius Hyginus|Hyginova]] ''Astronomica'' 2.3) [137] => * Atlás a Hesperis „večer“ ([[Diodóros Sicilský]], ''Bibliothéké historiké'' 4.26.2) [138] => * [[Zeus]] a [[Themis]] (scholon k [[Eurípidés|Euripídově]] [[Hippolytos (Euripidés)|Hippolytovi]]){{Citace elektronické monografie [139] => | příjmení = [140] => | jméno = [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Themis [143] => | url = https://www.theoi.com/Titan/TitanisThemis.html [144] => | datum vydání = [145] => | datum aktualizace = [146] => | datum přístupu = 24.8.2022 [147] => | vydavatel = Theoi [148] => | jazyk = [149] => }} [150] => * [[Forkýs]] a [[Kétó]] (scholion k Apollóniovi Rhodskému 4.1399) [151] => [152] => == Mytologie == [153] => [154] => V Hésiodově Theogonii jsou Hesperidky dcerami Nykty, ale nejsou uváděny jejich jména ani jejich počet. Sídlí na dalekém západě za [[Okeanos|Ókeanem]], střeží zlatá jablka a stromy která je plodí a krásně zpívají. Bohatší podání o zlatých jablkách se objevuje až v pozdější literatuře. Na jejich získání [[Héraklés|Héraklem]] se poprvé objevuje narážka ve fragmentech z [[Aischylos|Aischylova]] [[Odpoutaný Prométheus|Odpoutaného Prométhea]]. Podle [[Pseudo-Apollodórova Bibliothéka|Pseudo-Apollodóra]] nebyla tato jablka v [[Starověká Libye|Libyi]], jak někteří tvrdí, ale u Atlánta mezi [[Hyperborea|Hyperborejci]] na dalekém severu a střežily je právě Hesperidky. Byla darem [[Gaia|Gaie]] Diovi po jeho svatbě s [[Héra|Hérou]] a kromě nymf je střežil nesmrtelný [[drak]] se sto hlavami, syn [[Týfón]]a a [[Echidna|Echidny]].drak je v tomto prameni, stejně jako ve většině jiných bezejmenný, [[Apollónios z Rhodu|Apollónios Rhodský]] ho ve své [[Argonautika|Argonautice]] nazývá [[Ládón|Ládónem]] Na [[Prométheus|Prométheovu]] radu se Héraklés Atlántovi nabídl, že za něj na chvíli nést nebeskou klenbu a Titán pak od Hesperidek jablka získal. Pseudo-Apollodóros však také uvádí podání, podle kterého Héraklés sám zabil draka střežící jablka.{{Citace elektronické monografie [155] => | autor = [156] => | jméno = [157] => | odkaz na autora = [158] => | titul = Apollodorus, Library [159] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0022%3Atext%3DLibrary%3Abook%3D2%3Achapter%3D5%3Asection%3D11 [160] => | datum vydání = [161] => | datum aktualizace = [162] => | datum přístupu = 24.8.2022 [163] => | vydavatel = Perseus Digital Library [164] => | poznámky = Pseudo-Apollodórova Bibliothéka 2.5.11 [165] => | jazyk = [166] => }} Podle eposu [[Argonautika]] se s Hesperidkami setkali [[Argonauti]], když dorazili do Libye právě poté, co Héraklés zabil draka Ládóna v posvátné Atlántově zahradě. Nymfy v té chvíli truchlily s bílýma rukama položenýma na zlatých hlavách a před námořníky se obrátily v prach. Orfeus se následně modlil a ze země vyrazily tři stromy: Hesperé jako topol, Erytheia jako jilm a Aiglé jako vrba. Aiglé jim poté pověděla o prameni, z kterého pil i Héraklés, a zachránila tak Argonauty před smrtí žízní. [[Kollonthos]] ve své básni ''Uchvácení Heleny'' uvádí, že ze stromu Hesperidek pocházelo i „[[jablko sváru]]“, které vedlo k událostem [[Trójská válka|trojské války]]. Spojení Hesperidek s [[Ambrózie a nektar|ambrósií]] napovídá tomu, že jejich jablka jsou ovocem nesmrtelnosti. Tím se podobají bohyni [[Idunn]], která střeží zlatá jablka zajišťující věčné mládí [[Severská mytologie|severským bohům]]. [167] => [168] => Motiv spojení mezi zlatými jablky a svatbou Dia a Héry se objevuje také v Euripídově ''Hippolytovi'', v eposu ''Posthomérika'' [[Quintus ze Smyrny|Quinta ze Smyrny]] nebo [[Nonnos z Panopole|Nonnonových]] [[Dionýsiaka|Dionýsiakách]] jsou Hesperidky spojovány se svatbou obecně. Objevují se také na vázách zobrazujících svatbu [[Péleus|Pélea]] a [[Themis|Themidy]], kde bohům podávaly ambrósii. Hesperidkami nejspíše jsou také blíže neurčené nymfy, které podle Pseudo-Apollódorovy Bibliothéky a [[Pausaniás|Pausania]] darovaly [[Perseus|Perseovi]] [[Okřídlené sandály|okřídlené sandály]], kouzelný vak [[Kibisis|kibisis]] a [[Hádova přilba|Hádovu přilbu]], když se vydával porazit [[Medúsa|Medúsu]]. [169] => [170] => Hesperidky jsou jedněmi z obyvatel dalekého západu, zahrnujícího tok Ókeanu i jeho břeh protilehlý světu smrtelníků. Tvoří tak protipól [[Éós|Éóji]], bohyně úsvitu, na dalekém východě. Západ je úzce svázán s [[Řecké podsvětí|podsvětím]], které se nachází za ním a kde žije Nyx, považovaná někdy za jejich matku. Na dalekém západě žije také další božstvo označované za jejich otce – Atlás. Kromě něj tyto oblasti obývají další bytosti, často spojené Hesperidkami příbuzenskými vztahy: [[Gorgony]], dcery Forkýna a Kétó, a obr [[Géryonés]], vnuk Gorgony Medúsy, žijící na ostrově [[Erytheia]], jehož jméno nese i jedna z Hesperidek.{{Citace monografie [171] => | příjmení = Luhanová [172] => | jméno = Eliška [173] => | autor = [174] => | titul = Zrození světa: kosmologie básníka Hésioda [175] => | vydavatel = Pavel Mervart [176] => | místo = Červený Kostelec [177] => | rok = 2014 [178] => | strany = 214–215 [179] => | isbn = 978-80-7465-109-0 [180] => }} [[Plinius starší]] se pokusil zahradu Hesperidek ztotožnit se skutečnými místy: s ústním řeky Lixos, čímž je snad myšlena marocká řeka [[Dra]], a s posvátným hájem nedaleko libyjského města [[Benghází]], které bylo ve starověku zváno také Hesperides. [181] => [182] => == Erytheia == [183] => [184] => Erytheia, starořecky Ἐρυθεία, „červená“, je kromě výčtů jmen Hesperidek zmiňována v díle [[Mirabilium auscultationes]], podle kterého Héraklés odvedl Erytheiu společně s Géryónovým dobytkem a vzal si ji ženu. Nejasný vztah k této nymfe Erytheii má několik dalších stejnojmenných postav. Jednu zmiňuje [[Hellanikos z Lesbu]], podle kterého s [[Arés|Areem]] zplodila [[Eurytión]]a, pastýře Géryonových stád. Podle Pausania zase byla Erytheia dcerou Géryóna a s [[Hermés|Hermem]] zplodila [[Nórax|Nóraka]], zakladatele sardinského města [[Nóra]]. Jako Erytheia je také označován západní ostrov, kde žil obr Géryonés, se svými stády.{{Citace monografie [185] => | příjmení = [186] => | jméno = [187] => | autor = Pausaniás [188] => | odkaz na autora = Pausaniás [189] => | titul = Cesta po Řecku II. [190] => | vydavatel = Svoboda [191] => | místo = Praha [192] => | rok = 1973 [193] => | isbn = [194] => | strany = 297 [195] => | poznámky = Kniha X., kapitola 17. [196] => }} [197] => [198] => [[Athénaios]] ve svém díle ''Hostina sofistů'' navíc cituje [[Antimachos z Kolofónu|Antimacha z Kolofónu]], podle kterého vznešená Erytheia vede [[Hélios|Hélia]] na jeho cestě ve zlaté číši.[[Georg Kaibel]] a [[Martin Litchfield West|Martin L. West]] čtou stejně jako Masseti Hélios, O. Jessen preferuje číst Héraklés Toto podání bývá zpravidla považováno za Antimachovu invenci. Klasická badatelka Laura Masseti se však na základě komparace domnívá že jde o odkaz na [[Indoevropské náboženství|indoevropský motiv]] cesty slunečního božstva doprovázeného „Červenou“, přičemž poukazuje na fakt, že u Hesperidek začíná Héliova noční cesta. Dále odkazuje na lotyšskou [[Daina|dainu]], v které je sluneční bohyně [[Saule]] na své cestě doprovázena rybou zvanou ''rauda,'' „červená“, přičemž loď bohyně lze přirovnat k Héliově číši. Masseti zároveň spojuje rudou Erytheiu se samotnou Saule, která je rudě oděná a obecně je spojována s červenou barvou. [199] => [200] => == Odkazy == [201] => === Poznámky === [202] => [203] => [204] => === Reference === [205] => [206] => [207] => === Externí odkazy === [208] => [209] => * {{commonscat|Apples of the Hesperides|lokální=ano}} [210] => [211] => {{řecká mytologie}} [212] => {{Autoritní data}} [213] => [214] => [[Kategorie:Nymfy]] [] => )
good wiki

Hesperidky

Hesperidky, starořecky Έσπερίδες Hesperides, též Hesperovny, jsou v řecké mytologii nymfy západu slunce a večera, které opatrují ve své zahradě zlatá jablka. Jejich počet a jména se v závislosti na pramenu liší, stejně tak nejasná je otázka o čí dcery se jedná.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Themis','Atlás (mytologie)','Nyx','Diodóros Sicilský','Zeus','Kétó','Maurus Servius Honoratus','Aeneis','Hésiodos','Pseudo-Apollodórova Bibliothéka','Gaius Iulius Hyginus','Argonautika'

Aeneis

Hésiodos

Kétó

Nyx

Themis

Zeus

Zeus je v řecké mytologii nejvyšším a nejmocnějším bohem na Olympu.