Array ( [0] => 14825828 [id] => 14825828 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Himbové [uri] => Himbové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Namibie Himba 0717a.jpg|náhled|Himbská žena]] [1] => [2] => '''Himbové''' (''Himba'' – ''jeden'', Ovahimba – ''více než jeden'') jsou [[etnikum]] žijící v severovýchodní [[Namibie|Namibii]] v regionu [[Kunene]] (dříve Kaokoland) a jižním pobřeží [[Angola|Angoly]]. Jejich [[Počet obyvatel|počet]] se odhaduje na 15–20 000 v Namibii a až 10 000 v Angole,BOLLIG, M. - HEINEMANN, H. Nomadic Savages, Ochre People and Heroic Herders: Visual Presentations of the Himba of Namibia's Kaokoland. ''Visual Anthropology'', 2002, Iss 15, p. 269. ISSN 0894-9468 různé zdroje ale uvádějí poměrně odlišná čísla. Jsou historicky totožní s etnikem [[Herero|Hererů]] (Himba – „lidé západu“, Herero – „lidé východu“), od kterého se liší pouze místem výskytu a mnohem omezenějším přijetím životních norem evropských [[Kolonialismus|kolonizátorů]]. Mluví [[Herero (jazyk)|hererštinou]], jazykem patřícím do skupiny [[Bantuské jazyky|bantuských jazyků]]. Jejich hlavním zdrojem obživy je [[pastevectví]]. [3] => [4] => == Původ a dějiny == [5] => Himbové přišli do oblasti dnešního Kunene zhruba v polovině [[16. století]] ze severu současné Angoly. V té době ještě jejich označení Himbové neexistovalo. Na rozdíl od ostatních Hererů později nepokračovali dále na jih. V [[19. století]] čelili nájezdům [[Namové|Namů]] (Hotentotů), kvůli čemuž se jich většina přesunula na sever od [[Cunene|řeky Kunene]], kde jim podle některých historiků začali již usídlení místní obyvatelé z národa [[Ngambwe]] říkat ''Ovahimbové''.KOSINA, P. - KUNTE, L. Děti drsného Kaokolandu. ''Koktejl'', červenec - srpen 2004. ''nebo:'' KOSINA, P. - KUNTE, L. ''Děti drsného Kaokolandu'' [online, nutná registrace] [cit. 2009-06-23]. . [6] => [7] => Na začátku [[20. století]] v jihozápadní Angole začíná organizovat do bojových oddílů himbské uprchlíky hererský bojovník [[Vita]] („Válka“). Jeho řady později doplnili i Hererové, kteří přežili [[povstání]] z let 1904–1905 potlačené [[Schutztruppe|německými koloniálními jednotkami]] a jejich následnými [[masakr]]y. Při svém působení spolupracoval s [[Portugalsko|portugalskými]] kolonisty i tamějšími bílými osadníky [[Afrikánci|búrského]] původu, kterým pomáhal při místních nepokojích výměnou za [[zbraň|zbraně]] a [[Střelivo|munici]]. Podnikal výpady na území jihozápadní Angoly a jeho okolí. V období po skončení [[První světová válka|první světové války]] Vita přešel zpátky řeku Kunene a umožnil tak Himbům/Hererům znovu osídlit území Kaokolandu. [8] => [9] => Kaokoland byl v roce [[1928]] vyhlášen [[Jihoafrická unie|Jihoafrickou unií]] rezervací pod správou několika [[Tradice|tradičních]] [[náčelník]]ů (jedním z nich byl i Vita). V [[1970–1979|70. letech]] populace Himbů na tomto území čítala asi 5000 lidí. Ačkoliv zde byl zřízen [[bantustan]], nikdy neměl svou vlastní [[Vláda|vládu]]. [10] => [11] => Na počátku [[1980–1989|80. let]] postihlo oblast dlouhotrvající [[sucho]], kvůli němuž pošlo asi 80 % (jiný zdroj uvádí 90 %BOLLIG, M. - HEINEMANN, H. Nomadic Savages, Ochre People and Heroic Herders: Visual Presentations of the Himba of Namibia's Kaokoland. ''Visual Anthropology'', 2002, Iss 15, p. 294. ISSN 0894-9468) pro Himby životně důležitého skotu. Zároveň zde [[SWAPO|South West Africa People's Organization - SWAPO]], bojující proti jihoafrické navládě v Namibii, otevřela západní frontu, ve které se bez vlastního zájmu Himbové ocitli. Následkem těchto okolností se několik tisíc obyvatel Kaokolandu přesunulo do [[Uprchlický tábor|uprchlických táborů]], nejvíce v okolí [[Osada|osady]] [[Opuwo]]. Po roce 1982, který na svém začátku přinesl silné [[Déšť|deště]], většina Himbů tábory opustila. Stavy jejich [[Dobytek|dobytka]] začaly opět růst a v polovině [[1990–1999|90. let]] se dostaly takřka na úroveň před velkými suchy. [12] => [13] => == Kultura, společnost a náboženství == [14] => [[Život]] Himbů je spjat s jejich stády chovného dobytka, především [[Tur domácí|skotu]], ale také [[Ovce domácí|ovcí]] a [[Koza domácí|koz]]. Dobytek je ukazatelem [[Majetek|majetku]] a funguje i jako [[platidlo]]. Z kravského [[Mléko|mléka]] vyrábějí Himbové [[jogurt]]y a [[tvaroh]], zužitkovávají i [[Kůže (materiál)|kůži]] a [[Výkal|trus]]. V období dešťů je intenzivně pěstována [[kukuřice]]. Pastevectví je doménou [[muž]]ů, zatímco pěstování kukuřice mají na starosti [[Žena|ženy]]. Ty také během [[Den|dne]] zůstávají v blízkosti [[Vesnice|vesnic]] s [[Dítě|dětmi]]. [15] => [16] => === Rodinné klany, dědické linie === [17] => Himbové používají systém bilaterálního původu. [[Mateřská linie]] příbuzenství určuje [[pozůstalost|dědictví]] hmotného majetku včetně dobytka ([[syn]] dědí majetek svého [[strýc]]e z [[Matka|matčiny]] strany) a rozsáhlé příbuzenské vazby v himbské [[Společnost]]i, [[otcovská linie]] místo usídlení a práva v oblasti [[náboženství]] a [[rituál]]ů. Při sňatku přechází nevěsta k otcovské linii svého [[Manželství|manžela]] a s tím i k jeho náboženským zvyklostem. U mužů je patrilineární příslušnost trvalá. Ačkoliv v himbské společnosti není žádný [[klan]] nadřazený jiným, příslušnost ke konkrétním liniím má význam pro toho, kdo aspiruje na vůdčí pozici. To přinášelo potíže kolonistům, kteří pro správu území Himbů zavedli systém vůdcovství děděného po otcovské linii, a tyto problémy provázely výběr vůdce i poté.WÄRNLÖF, CH. The 'Discovery' of the Himba: The Politics of Ethnographic Film Making. ''Africa'', 2000, Vol 70, No 2, p. 179 - 180. [18] => [19] => === Sňatky, sexuální chování, iniciační obřady === [20] => Společnost Himbů [[Tolerance|toleruje]] [[mnohoženství]] a předmanželský [[pohlavní styk]]. Po vdání se ale žena musí zůstat svému manželovi věrna, pokud jí on nedovolí nebo nepřikáže styk s jiným mužem. Když je cizí muž přistižen s vdanou ženou, musí se jejímu muži vyplatit. [21] => [22] => Himbští muži si nemohou vzít ženu z jiného národa. [[Dívka|Dívky]] jsou svým budoucím ženichům [[Rodina|rodinou]] [[Prodej|prodány]], a to i ve věku [[Kojenec|kojence]]. Vyjednávání [[Svatba|svatby]] může být dlouhodobou záležitostí. [23] => [24] => Himbky jsou [[svéprávnost|způsobilé]] pro manželství po skončení první [[menstruace]], po níž následuje [[iniciační rituál]] a přijetí mezi [[Dospělost|dospělé]]. V případě chlapců se podobné [[obřad]]y konají na popud starších členů rodinného klanu, kdy dochází k hromadné [[Obřízka|obřízce]] těch, kteří ji ještě nepodstoupili. [25] => [26] => === Náboženství a rituály === [27] => Himbové jsou [[Animismus|animisté]] a mají svá posvátná místa. Zemřelí se [[Pohřeb#Zp.C5.AFsoby poh.C5.99b.C3.ADv.C3.A1n.C3.AD|pohřbívají]] do označených [[hrob]]ů v zemi a [[předkové]] jsou uctíváni, neboť zprostředkovávají [[Komunikace|komunikaci]] mezi živými a [[stvořitel]]em. Pro toto uctívání je stěžejní obřadní oheň, jehož opatrovníkem je stařešina vesnice. Díky ohni mohou být předkové přítomni významným událostem, jako jsou svatby, iniciace chlapců a dívek a další obřady. Na místo, kde se oheň nachází, je zakázán vstup cizincům, kteří předkům nebyli představeni. Obřadní oheň je přenášen mezi tábořišti a není možné ho využívat k přípravě [[Potravina|jídel]]. Komunikace s předky je vyhrazena pouze mužům, ženy mohou pokládat [[Otázka|dotazy]] pouze prostřednictvím nich. Provdáním se žena ztrácí [[Kontakt#p.C5.99enesen.C3.BD v.C3.BDznam|kontakt]] s předky své předešlé otcovské linie a získává nový s otcovskou linií manžela. Po [[smrt]]i stařešiny přestává být oheň využíván k posvátným [[účel]]ům, vybraný [[nástupce]] zapaluje svůj vlastní nad hrobem svého [[předchůdce]] a přenáší ho do vesnice. [28] => [29] => V náboženském systému Himbů mají svou pozici i posvátná zvířata. Jejich mléko mohou pít pouze přímí potomci z otcovské linie a to až poté, co je stařešinou rituálně očištěno. [30] => [31] => Himbové vyznávají jednoho [[Bůh|boha]] jménem [[Mukuru]].{{Citace monografie [32] => | příjmení = Crandall [33] => | jméno = David P. [34] => | titul = The Place of Stunted Ironwood Trees: A Year in the Lives of the Cattle-herding Himba of Namibia [35] => | vydání = 1 [36] => | vydavatel = A&C Black [37] => | místo = London [38] => | rok vydání = 2000 [39] => | strany = 47 [40] => }} Mukuru je stvořitel světa, svrchovaný vládce. Bantuský kořen slova vyjadřuje velikost a moc. Himbové pěstují kult zemřelých předků (ovakuru), přičemž zesnulí podléhají bohu Mukuruovi a působí jako prostředníci mezi žijícími Himby a bohem Mukuruem.{{Citace periodika [41] => | příjmení = Havelka [42] => | jméno = Ondřej [43] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [44] => | titul = Náboženství afrických etnik Himbů a Hererů: nejvyšší bůh Mukuru a jeho násilná transformace v Trojjediného [45] => | periodikum = Dingir [46] => | datum vydání = 2022 [47] => | ročník = 25 [48] => | číslo = 3 [49] => | strany = 86–88 [50] => | url = http://www.dingir.cz/index.php?co=cislo/22/3 [51] => }} Zvířecí oběti Himbové nepraktikují, nic o případných lidských obětech v minulosti není známo. Himbové znají magický systém [[omiti]], který v kontextu tradičních afrických náboženství odpovídá [[čarodějnictví]]. Himbové se čarodějů ovládajících omiti obávají a někteří věří, že každá smrt je výsledkem působení omiti. Omiti charakterizuje útok zlé síly na člověka. Odhalovat zdroj omiti pomáhá postiženým lidem himbský léčitel, který tyto síly zná, dokáže je identifikovat a oběť proti nim jistým způsobem chránit, ale sám je nepoužívá. Léčitel má na rozdíl od čaroděje pouze pomáhat, uzdravovat a rozpoznávat příčiny neštěstí.{{Citace monografie [52] => | příjmení = Malan [53] => | jméno = J. S. [54] => | titul = Peoples of Namibia [55] => | vydání = 1 [56] => | vydavatel = Rhino Publishers [57] => | místo = Los Angeles [58] => | rok vydání = 1995 [59] => | strany = 66 [60] => }} Důležitým kulturně-náboženským přechodovým rituálem je mužská obřízka – vstup do dospělosti. [61] => [62] => === Sídla === [63] => Himbové žijí v [[Sídelní útvar|sídlech]] určených jejich otcovskou dědičnou linií. Jednotlivé [[Dům|domky]] jsou rozmístěny kruhově kolem obřadního ohně. [[Stavba|Postavené]] jsou z větví a zvířecích výkalů smíchaných s [[Písek (materiál)|pískem]]. Hlavou sídla je nejstarší muž z otcovské linie. V [[usedlost]]ech mohou žít i členové spřízněni s jejich vůdcem po mateřské linii, kteří mají [[právo]] využívat zdejší dobytek. Jejich domy jsou situovány napravo od obřadního ohně, zatímco domy členů otcovské linie nalevo. Oheň samotný se nachází mezi [[Plot|ohradou]] pro dobytek a hlavní [[Chýše (budova)|chýší]] vůdce sídla. Tyto vesnice mohou být ohrazeny plotem. Vchod dovnitř je potom tradičně na západní straně, může být ale i v místě, kudy vede používaná cesta. [64] => [65] => === Ovlivňování kultury moderní civilizací === [66] => Pro Namibii jsou Himbové jedna z [[Turistika|turistických]] [[Atrakce|atrakcí]]. Vlivem styku s [[Europoidní plemeno|bělochy]] a ostatními obyvateli Namibie v některých oblastech dochází k částečnému ústupu tradičních [[oděv]]ů a úprav [[vlas]]ů u mužů a jejich nahrazování evropskými. Himbští muži mají možnost vydělávat si [[peníze]] prací a prodejem zvířat mimo vlastní [[Komunita|komunitu]]. Jelikož to samé neplatí o ženách, ty zachovávají tradičnější způsob života, aby si udržely svůj společenský status přes snižování jejich ekonomického významu.EZZEL, C. The Himba and the Dam. ''Scientific American'', June 2001, Vol 284, Iss 6. ISSN 0036-8733 Možnost kupovat si zboží za peníze také mění některé životní [[návyk]]y (používání [[Hodinky|hodinek]], [[rádiopřijímač]]ů, kupování nedostupných materiálů...) a [[jídelníček]] Himbů, mimo jiné i pití [[Alkoholický nápoj|alkoholu]]. [67] => [68] => Pro [[vzdělávání]] himbských dětí zřídila namibijská vláda mobilní [[Škola|školy]]. Minimálně v jednom případě ale způsob, jakým si škola zajišťovala [[Povinná školní docházka|docházku]] (v Namibii oficiálně povinnou) – rozdáváním jídla – vedl k ukončení tradičního [[Nomádi|kočovného života]] rodin vyučovaných dětí, které si zvykly na pravidelný přísun potravy.JAHODA, P. Himba - královny žhavé pouště. ''Koktejl'', květen 2002. ''nebo:'' JAHODA, P. ''Himba - královny žhavé pouště'' [online, nutná registrace] [cit. 2009-06-23]. . Vyučování na těchto školách je také [[Kritika|kritické]] k některým obyčejům Himbů, jako je [[hygiena]]. [69] => [70] => == Vzhled a odívání == [71] => Himbové na rozdíl od Hererů nepřejali evropský styl oblékání a jejich vzhled je velice charakteristický. Vyšší důraz než na samotné skromné ošacení je kladen na [[Šperk|ozdoby]] a úpravu vlasů. [72] => [73] => Ženy nosí ručně vydělávanou kozí nebo hovězí kůži kolem pasu, muži kus kůže jako [[Sukně|sukni]]. U obou [[Pohlavnost|pohlaví]] zůstávají [[Hrudník|hruď]] a [[břicho]] po celý život nezahalené. Himbové chodí na boso nebo nosí [[Obuv|boty]] z hovězí kůže, případně vyrobené ze starých [[Pneumatika|pneumatik]]. [74] => [75] => Muži v [[Dítě#Obdob.C3.AD d.C4.9Btstv.C3.AD|dětství]] mají vyholenou celou [[Hlava (člověk)|hlavu]] s výjimkou jednoho [[cop]]u uprostřed [[Čelo|čela]]. Tento cop je rozdělen do dvou v období hledání manželky. Po svatbě muž nechává vlasy volně růst na celé hlavě a svazuje je do kožené pokrývky, kterou sundavá jen jednou za zhruba dva [[rok]]y kvůli úpravám. Pro ztužení [[účes]]u používá [[Tuky|tuk]] a [[hobliny]]. Ženatý muž nosí [[náhrdelník]] ze [[lastura|škeblí]], pokud je vůdcem vesnice, tak i postupně předávaný [[Železo|železný]] [[náramek]] jako [[symbol]] svého postavení. [76] => [77] => Dívky nosí nejdříve dva dopředu směřující copy, v [[Puberta|pubertě]] potom několik copů už nespadávajících do obličeje. V tomto období také dostávají kravský roh, ve kterém uchovávají směs [[Hlína|hlíny]], tuku a [[Bylina|bylin]], kterou si potírají celé [[Lidské tělo|tělo]], a bílý [[Korále|korálový]] náhrdelník (také děděné náhrdelníky z [[Kovy|kovových]] kroužků). Většina dívek nosí kolem pasu [[ornament]]ální [[opasek]] z kusů [[Dřevo|dřeva]] nebo [[kost]]í. Trojúhelníkový ornament mají Himbky zavěšen na zádech. Po svatbě získávají od příbuzných z ženské rodové linie dekorovanou koženou korunku. Dospělá žena má nasazený náhrdelník ze skleněných korálků, skořápek a kusů [[Měď|mědi]]. Kolem [[kotník]]ů nosí kruhy z [[drát]]ů, které jí chrání před [[útok]]y drobných [[zvíře|zvířat]]. Pro přenášení dětí má na zádech kožené popruhy. [78] => [79] => Kromě povinných ozdob nosí Himbové i další, které považují za vzhledné. U žen je častá [[Lastura|mořská mušle]] zavěšená na hrudi (''ohumba'') nebo měděné náramky. Většina materiálů určených k výrobě ozdob nepochází z Kaokolandu a musí být dovážena. [80] => [81] => == Problém s přehradou na řece Kunene == [82] => V roce 1992 se namibijská a angolská vláda dohodly na stavbě [[přehradní hráz|přehrady]] a [[Elektrárna|elektrárny]] na řece Kunene. Oficiálním důvodem je [[energetická soběstačnost]] zemí (např. Namibie [[Dovoz|importuje]] 60 % [[Elektřina|elektřiny]] z [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]]). Podle původního projektu měla přehrada zaplavit [[Epupské vodopády]], místo setkávání himbských rodin a turistickou atrakci. V současnosti se plánuje 40 km dlouhá [[vodní nádrž]] v [[Bayneských horách]], která bude zasahovat až k vodopádům. Hrozbou pro Himby je zaplavení jejich posvátných [[Hřbitov|pohřebišť]] (týká se hlavně původního návrhu), narušení místního [[ekosystém]]u a ohrožení himbské [[Kultura|kultury]], jelikož se do místa stavby nastěhuje několik tisíc lidí. To může přispět i k rozšíření [[Infekční onemocnění|nákazy]] [[AIDS]]. [83] => [84] => == Galerie == [85] => [86] => Soubor:Namibie_Himba_0712a.jpg|Himbská dívka před svým obydlím. [87] => Soubor:Namibie_Himba_0703a.jpg|Kojící žena. [88] => Soubor:Namibie_Himba_0707a.jpg|Hrající si dítě. [89] => Soubor:Himba village.jpg|Himbská vesnice zhruba 15 km od Opuwa. [90] => [91] => [92] => == Odkazy == [93] => [94] => === Reference === [95] => [96] => [97] => === Literatura === [98] => * KOSINA, P. - KUNTE, L. Děti drsného Kaokolandu. ''Koktejl'', červenec - srpen 2004. ''nebo:'' KOSINA, P. - KUNTE, L. ''Děti drsného Kaokolandu'' [online, nutná registrace] [cit. 2009-06-23]. [99] => * JAHODA, P. Himba - královny žhavé pouště. ''Koktejl'', květen 2002. ''nebo:'' JAHODA, P. ''Himba - královny žhavé pouště'' [online, nutná registrace] [cit. 2009-06-23]. . [100] => * KLENKLER, C. E. Ovahimba Personal Adornment. ''Ornament'', Summer 2003, Vol 26, Iss 4, p. 18 - 19. ISSN 0148-3897 [101] => * WIDLICH, B. ''Namibia: Kunene Hydro to Cost N$8 Billion'' [online] [cit. 2009-06-23]. . [102] => * EZZEL, C. The Himba and the Dam. ''Scientific American'', June 2001, Vol 284, Iss 6. ISSN 0036-8733 [103] => * VAN WOLPUTTE, S. Subject Disobedience: The Colonial Narrative Counterworks in Northwestern Namibia, c. 1920 - 1975. ''History and Anthropology'', June 2004, Vol 15, No 2, p. 151 - 173. [104] => * BOLLIG, M. - HEINEMANN, H. Nomadic Savages, Ochre People and Heroic Herders: Visual Presentations of the Himba of Namibia's Kaokoland. ''Visual Anthropology'', 2002, Iss 15, p. 267 - 312. ISSN 0894-9468 [105] => * CRANDALL, D. P. Knowing Human Moral Knowledge to Be True: An Essay on Intellectual Conviction. ''Journal of the Royal Anthropological Institute'', June 2004. [106] => * CRANDALL, D. P. Female Over Male or Left Over Right: Solving a Classificatory Puzzle Among the Ovahimba. ''Africa'', 1996, Vol 66, No 3, p. 327 - 348. [107] => * WÄRNLÖF, CH. The 'Discovery' of the Himba: The Politics of Ethnographic Film Making. ''Africa'', 2000, Vol 70, No 2, p. 175 - 191. [108] => * CURRINGTON, M. Culture Photostory. ''Geographical'', January 2001, p. 30 - 35. [109] => [110] => === Související články === [111] => * [[Negroidní rasa]] [112] => * [[Německá jihozápadní Afrika]] [113] => * [[Válka za nezávislost Namibie]] [114] => [115] => === Externí odkazy === [116] => * {{Commonscat}} [117] => * [http://www.nahaafrika.cz/pribehy-z-Afriky/Tajemny-kmen-cervenych-Himbu.html Tajemný kmen červených Himbů] [118] => * {{En}} [https://web.archive.org/web/20090529075047/http://blog.lukaesenko.com/2008/06/himba-the-beautiful-people/ Himba - The Beautiful People] [119] => {{Autoritní data}} [120] => [121] => {{Portály|Lidé}} [122] => [123] => [[Kategorie:Národy Afriky]] [124] => [[Kategorie:Kočovníci]] [125] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Namibii]] [126] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Angole]] [] => )
good wiki

Himbové

Himbská žena Himbové (Himba - jeden, Ovahimba - více než jeden) jsou etnikum žijící v severovýchodní Namibii v regionu Kunene (dříve Kaokoland) a jižním pobřeží Angoly. Jejich počet se odhaduje na 15-20 000 v Namibii a až 10 000 v Angole, různé zdroje ale uvádějí poměrně odlišná čísla.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Namibie Himba 0717a.jpg','Alkoholický nápoj','Sukně','hrob','pozůstalost','1928','tvaroh','peníze','právo','symbol','Atrakce','rádiopřijímač'

1928

Atrakce

Hrob

Peníze

Pozůstalost

Právo

Sukně

Symbol

Symbol is a concept widely used in various human activities and sciences.

Tvaroh