Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15486436 [id] => 15486436 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Himálaj [uri] => Himálaj [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Himálaj
हिमालय
Himālaja [2] => | obrázek = Himalayas.jpg [3] => | popisek = Pohled na Himálaj z Mezinárodní vesmírné stanice [4] => | alt = Pohled na Himálaj z Mezinárodní vesmírné stanice [5] => | nejvyšší bod = [[Mount Everest]] [6] => | maximální výška = 8 849 [7] => | nadřazená jednotka = [[Alpsko-himálajský systém]] [8] => | sousední jednotky = [[Karákóram]], [[Transhimálaj]], [[Východotibetská pohoří]], [[Indoganžská nížina]] [9] => | podřazené jednotky = [[Siválik]], [[Malý Himálaj]], [[Velký Himálaj]] [10] => | světadíl = [[Asie]] [11] => | stát = {{Vlajka a název|Pákistán}}
{{Vlajka a název|Čína}}
{{Vlajka a název|Indie}}
{{Vlajka a název|Nepál}}
{{Vlajka a název|Bhútán}} [12] => | povodí = [[Indus]], [[Ganga]], [[Brahmaputra]] [13] => | mapa = Himalayas Map.png [14] => | délka = 2400 [15] => | rozloha = 595 000 [16] => | popisek mapy = Mapa Himálaj (tato mapa zahrnuje pohoří Hindúkuš v Himálajích, které se obvykle nepovažuje za součást jádra Himálaj) [17] => }} [18] => [[Soubor:Himalaya 85.30820E 32.11063N.jpg|náhled|Pohoří Himálaj na družicovém snímku]] [19] => [[Soubor:Glacial lakes, Bhutan.jpg|náhled|Jezera v [[Bhútán]]u]] [20] => '''Himálaj''' ([[sanskrt]]em हिमालय) je [[pohoří]] v [[Asie|Asii]], které odděluje [[Indický subkontinent]] od [[Tibetská náhorní rovina|Tibetské náhorní roviny]]. V tomto pohoří se nachází deset ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa, takzvaných [[Osmitisícovka|osmitisícovek]]. Nejvyšší horou Himálaje i světa je [[Mount Everest]] (8 849 m n. m.). Pohoří zasahuje na území [[Pákistán]]u, [[Čína|Číny]], [[Indie]], [[Nepál]]u a [[Bhútán]]u. [21] => [22] => == Název == [23] => Název pochází ze sanskrtských slov ''hima'' (sníh) a ''álaja'' (obydlí); vykládá se jako ''Domov sněhu.'' Ve starší literatuře se mohou vyskytovat i s názvy '''Himalaje''' nebo '''Himálaje''' (pomnožné). Tyto dva názvy jsou nespisovné, jediná spisovná varianta je '''Himálaj'''.{{IJP|Himálaj}}{{Citace elektronického periodika [24] => | příjmení = [25] => | jméno = [26] => | titul = Himalaj × Himálaj - jak se tento název správně píše? [27] => | periodikum = Pravopisně.cz [28] => | vydavatel = [29] => | url = https://www.pravopisne.cz/2015/03/himalaj-x-himalaj/ [30] => | datum vydání = 2015-03-16 [31] => | jazyk = cs [32] => | url archivu = [33] => | datum přístupu = 2020-08-19 [34] => }} [35] => [36] => V jazycích zemí, kam zasahuje, se pohoří zapisuje [37] => * [[sanskrt]]em, [[hindština|hindsky]] i [[nepálština|nepálsky]] हिमालय, ''Himālaja''{{Citace monografie [38] => | příjmení = s.r.o [39] => | jméno = Lingea [40] => | titul = Česko-hindská konverzace [41] => | url = https://books.google.cz/books?id=plqqDQAAQBAJ&pg=PT248&lpg=PT248&dq=znak+%E0%A4%AF&source=bl&ots=pdaegJcagK&sig=ACfU3U3nygOVoLOmnWiNXQULBdYe24228A&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwj9gq6NqfHtAhXHNuwKHTAvB4cQ6AEwCHoECAgQAg#v=onepage&q=znak%20%E0%A4%AF&f=false [42] => | vydavatel = Lingea s.r.o. [43] => | počet stran = 307 [44] => | isbn = 978-80-7508-139-1 [45] => | poznámka = Google-Books-ID: plqqDQAAQBAJ [46] => | jazyk = cs [47] => }} [48] => * [[urdština|urdsky]] سلسلہ کوہ ہمالیہ, ''Selseleh Kūh Himālajeh'' [49] => * [[paňdžábština|paňdžábsky]] ھمالیہ, ''Himālajah,'' [50] => * [[bengálština|bengálsky]] হিমালয় পর্বতমালা, ''Himálaĵa parbatamálá,'' [51] => * [[tibetština|tibetsky]] ཧི་མ་ལ་ཡ, [[wylieho transliterace tibetštiny|wylie]] ''Himalaya,'' [52] => * [[čínština|čínsky]] 喜马拉雅山脉, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Xǐmǎlāyǎ Shānmài,'' [53] => ** [[český přepis čínštiny|český přepis]] ''Si-ma-la-ja šan-maj'' [54] => [55] => == Členění == [56] => {{viz též|Dělení Himálaje}} [57] => Podélně se Himálaj člení na různě vysoká a různě stará souběžná horská pásma. Příčně se pak vymezují jednotlivé úseky podle různých kritérií (např. úseky vymezené velkými řekami, které prorážejí Himálaj ze severu na jih). [58] => [59] => === Oblasti === [60] => Ze západu na východ:Ivan Dieška, Václav Širl: ''Horolezectví zblízka.'' 444 pp. Olympia, Praha, 1989. [61] => [62] => * [[Kašmírský Himálaj]] mezi řekami [[Indus]] a [[Drás]] ([[Nanga Parbat]], 8125 m) [63] => * [[Paňdžábský Himálaj]] mezi řekami [[Drás]] a [[Satladž]] ([[Nunkun]], 7135 m) [64] => * [[Garhválský Himálaj]] mezi řekou Satladž a Nepálem ([[Nandádéví|Nandá Déví]], 7816 m) [65] => * [[Nepálský Himálaj]] ([[Mount Everest|Sagarmátha]], 8849 m) [66] => * [[Sikkimský Himálaj]] včetně nepálského pohraničí ([[Kančendženga]], 8586 m) [67] => * [[Bhútánský Himálaj]] ([[Kula Kangri]], 7554 m) [68] => * [[Ásámský Himálaj]] ([[Namčhe Barwa]], 7755 m) [69] => [70] => === Pásma === [71] => [[Soubor:Himalaya sud avion.JPG|náhled|[[Annapurna]] v Nepálu]] [72] => [[Soubor:Garhwal Himal from Camels Back (5281754856).jpg|náhled|Himálaj v indickém státě [[Uttarákhand]]]] [73] => [[Soubor:View on Gyakar.jpg|thumb|Vesnice v [[Mustang (království)|Mustangu]]]] [74] => Himálaje jsou složeny ze tří hlavních pásem, která se stupňovitě zvedají od jihu na sever: [75] => * [[Siválik]] (900 – 1 200 m) [76] => * Malý Himálaj neboli [[Mahábhárat (pohoří)|Mahábhárat]] (3 000 – 4 000 m) [77] => * Velký Himálaj (6 000 – 8 849 m) [78] => [79] => Himálajská [[květena|flóra]] a [[fauna]] se liší podle podnebí, dešťů, výšky a půdy. Podnebí se mění od tropického na úpatí hor až po věčný sníh a led v nejvyšších polohách. Množství každoročních srážek se zvyšuje podél pohoří od západu na východ. Díky různorodosti podnebí, výšky, množství dešťů a druhů půdy žije v Himálaji mnoho různých rostlin a živočichů. [80] => [81] => Na [[Indoganžská nížina|Indoganžské nížině]] na úpatí hor se vegetace liší od západu k východu podle množství dešťů. Roviny v [[Pákistán]]u a indickém [[Pandžáb|Paňdžáb]]u jsou porostlé suchomilnými trnovými křovinovými lesy. Dále na východ rostou vlhké opadavé lesy v [[Uttarakhand]]u a [[Uttarpradéš]]i na horní Ganze a v [[Bihár]]u a [[Západní Bengálsko|Západním Bengálsku]] na dolní Ganze. Jsou to monzunové lesy, z jejichž stromů opadá listí během období sucha. Na [[ásám]]ských rovinách rostou tropické vlhké lesy. [82] => [83] => Nad nížinou leží pás [[Teraje|terají]], oblast písčité a hlinité půdy. Terai má více srážek než nížina a v jeho rovinaté oblasti se zpomalují řeky tekoucí z Himálají, které se v monzunovém období rozvodňují a přinášejí úrodný nános, zatímco v období sucha ustupují. Střední část pásu Terai tvoří směs luk, [[savana|savan]], opadavých i stále zelených lesů, mezi nimiž jsou nejvýše položené louky na světě. Teraiské louky jsou domovem [[nosorožec indický|nosorožce indického]]. [84] => [85] => Nad teraiským pásem leží náhorní oblast známá jako [[Bhabhar]], oblast porézní a kamenité půdy tvořené naplaveninami z vyšších poloh. Bhabhar a níže položená místa v Sivaliku mají subtropické klima. V západní části tohoto subtropického pásma rostou subtropické [[borovice|borovicové]] lesy. Střední část pásma je domovem himálajských subtropických listnatých lesů. [86] => [87] => Sivalické hory, nazývané také Churijské nebo Margallské hory, tvoří vnější pásmo kopců rozšířených po celé oblasti Himálají skrz [[Pákistán]], [[Indie|Indii]], [[Nepál]] a [[Bhútán]]. Skládá se z mnoha subpásem. Většina jeho vrcholů dosahuje výšky od 600 do 1 200 metrů. Jižní svahy jsou strmější a tvoří [[zlom]], severní svahy jsou mírnější. Propustné naplaveniny a jiné kameny umožňují dešťové vodě vsakovat se a odtékat dolů do Bhabharu a Terai, takže nahoře rostou jen křovinové lesy. Na sever od Sivalických hor a mezi sivalickými pohořími leží otevřená údolí, zvaná Vnitřní Terai, například Dehra Dun v Indii nebo Chitwan v Nepálu. [88] => [89] => Severně od Mahábháratského hřebenu leží hornatý region dosahující do výšek 4 000 metrů, kde začíná Velký Himálaj. V jeho středních výškách subtropické lesy přecházejí v pás mírných listnatých a smíšených lesů. Nad listnatými lesy leží subalpínské jehličnaté lesy a nad nimi alpínské keře a louky, které ve vyšších polohách přecházejí v [[tundra|tundru]]. Alpínské louky jsou letním domovem ohroženého [[irbis]]a (levharta sněžného). [90] => [91] => == Vznik == [92] => Po rozpadu [[Paleozoikum|prvohorního]] [[kontinent]]u [[Pangea]] na několik [[tektonická deska|litosférických desek]] vznikly dva kontinenty - [[Laurasie]] a [[Gondwana]], jež se dále rozpadaly. [[Indická deska]] se oddělila od [[Africká deska|Africké]] a postupovala na sever, kde se dostala do kolize s [[Eurasijská deska|Eurasijskou]], pod kterou se začala zasouvat. Před samotnou srážkou se ve změlčujícím se moři utvářely ostrovy, jež se dále zvětšovaly. Poté se vlivem zasouvání indické desky ta euroasijská vyzdvihovala vzhůru. Tím se začal utvářet horský masiv Himálaje a [[Karákoram|Karákóram]]u. Tento proces trval milióny let a stále ještě trvá. [93] => [94] => To, že kdysi bylo i na území Himálají moře, lze dost dobře dokázat. Na území Himálají se vyskytuje velké množství zkamenělých mořských živočichů [[amonit]]ů. A to i přes to, že nejbližší moře je [[Bengálský záliv]]. To svědčí o existenci moře v místě dnešních velehor. A jsou i další důkazy o existenci dávného moře v těchto výškách. Po odškrábnutí vrstvy naneseného zkamenělého bahna lze jasně a zřetelně pozorovat profil mořských vlnek otištěný ve zkamenělém písku. V tropických mořích se vyskytují také takzvané [[stromatolit]]y. Tyto stromatolity se vytvářejí z organismů zanesených vápnitými kaly. Vzniká tak usazenina typická hlavně pro mělká prvohorní moře. V [[Austrálie|Austrálii]] se však stromatolity tvoří i dnes. Ovšem v Himálaji jsou tyto stromatolity různě přetočeny. To je svědectví o tom, jak velkému tlaku jsou tyto horniny vystaveny, který je takto deformuje. [95] => [96] => == Vodstvo == [97] => [98] => === Řeky === [99] => [[Soubor:Kowang, Gandaki River, Nepal.jpg|náhled|Řeka [[Gandak]] je přítokem Gangy]] [100] => V Himálaji pramení tři ze světových hlavních říčních systémů: [101] => * '''[[Indus]]''' – Řeky na západě Himálají tvoří povodí řeky Indus, která je z nich největší. Vzniká v [[Tibet]]u soutokem [[zdrojnice|zdrojnic]] Sengge a Gar, teče na jihozápad přes [[Pákistán]] a vlévá se do [[Arabské moře|Arabského moře]]. Vlévají se do ní mimo jiné řeky [[Dželam]], [[Čanáb]], [[Ráví]], [[Beas]] a [[Satladž]]. [102] => * '''[[Ganga]]-[[Brahmaputra]]''' – Do tohoto povodí patří většina himálajských řek. Jeho hlavními řekami jsou [[Ganga]], [[Brahmaputra]] a [[Jamuna]]. Brahmaputra začíná v západním Tibetu jako řeka [[Brahmaputra|Jarlung Cangpo]], protéká Tibetem na východ a dále na západ [[Ásám]]skými pláněmi. V [[Bangladéš]]i se Ganga a Brahmaputra setkávají a vlévají se do [[Bengálský záliv|Bengálského zálivu]] v největší [[říční delta|říční deltě]] na světě. [103] => * '''[[Jang-c’-ťiang]]''' – Řeky [[Jang-c’-ťiang]], [[Mekong]], [[Salwin]] a [[Žlutá řeka]] pramení v Tibetské náhorní plošině, která se geologicky liší od Himálaje, takže nejsou obvykle považovány za skutečné himálajské řeky. [104] => [105] => Řeky v nejvýchodnějších částech Himálaje se vlévají do řeky [[Iravádí]], která pramení ve východním Tibetu, teče na jih skrz [[Myanmar]] a vlévá se do [[Andamanské moře|Andamanského moře]]. [106] => [107] => Podle odhadu žije v povodí himálajských řek 750 miliónů lidí. Podle jiného zdroje se jedná až o 1,3 miliardy lidí.{{en}} {{cite news|last=Cozens|first=Claire|title= Melting Himalayan glaciers threaten 1.3 billion Asians |url=http://www.reliefweb.int/rw/rwb.nsf/db900sid/MYAI-7YGAUK?OpenDocument |date=6 Dec 2009}} [108] => [109] => === Jezera === [110] => V Himálaji se nalézají stovky jezer, většina z nich se nalézá do výšky 5 000 metrů. Největší jezero je [[Pangong Tso]], které leží na hranicích mezi [[Indie|Indií]] a [[Tibet]]em. Je situováno ve výšce 4 600 metrů, je 8 km široké a téměř 134 km dlouhé. Jedno z nejvyšších jezer je Gurudogmar, ve výšce 5 148 metrů. Dalšími velkými jezery jsou jezero [[Tsongmo]] poblíž indicko-tibetské hranice v [[Sikkim]]u a jezero [[Tilicho]] v Nepálu v masívu Annapurna v oblasti, která byla až donedávna pro turisty uzavřena. Ve výše položených oblastech (v nadmořské výšce nad 5 500 m) lze nalézt horská [[pleso|plesa]], vzniklá činností ledovců. [111] => [[Soubor:Annapurna Lamjung Himal.jpg|náhled|250px|vpravo|Zleva: [[Annapurna]] IV (7 525 m), Annapurna II (7 939 m) a Lamjung Himal (6 932 m)]] [112] => [113] => === Ledovce === [114] => V Himálaji se nachází přibližně 15 000 [[ledovec|ledovců]], které obsahují přibližně 12 000 km³ čisté vody. Ledovec [[Siačen]], dlouhý 70 km a nacházející se na hranici [[Indie]] a [[Pákistán]]u, je druhý nejdelší ledovec na světě mimo polární oblasti. Mezi další známější ledovce patří [[Gangotri]] a [[Yamunotri]] ([[Uttarakhand]]), Nubra, Biafo a Baltoro (oblast [[Karakoram]]), [[Zemu]] ([[Sikkim]]) a [[Khumbu]] (oblast [[Mount Everest]]u). [115] => [116] => V posledních letech vědci zaznamenali zvýšenou rychlost [[Ústup ledovců od roku 1850|ústupu ledovců]] v celé oblasti, což může být důsledkem globálních klimatických změn.[http://www.planetark.com/dailynewsstory.cfm/newsid/42387/story.htm Vanishing Himalayan Glaciers Threaten a Billion] (anglicky) I když důsledky tohoto jevu se nemusejí projevit mnoho let, může znamenat katastrofu pro stovky miliónů lidí v severní Indii, kteří jsou v období sucha závislí na vodě v řekách pocházející právě z ledovců.[http://english.peopledaily.com.cn/90001/90781/90879/6222327.html Glaciers melting at alarming speed] (anglicky) Podle klimatické zprávy [[Organizace spojených národů|OSN]] mohou himálajské ledovce, které jsou zdrojem vody největších asijských řek, zmizet vlivem růstu teplot do roku 2350 a [[Indie]], [[Tibet]], [[Pákistán]], [[Bangladéš]], [[Nepál]] a [[Myanmar]] tak mohou v následujících desetiletích čelit povodním a rozsáhlým suchům.{{cite news|last=Kremlík|first=Vítězslav|title=Himálaje roztají do roku 2035. Oprava: 2350|url=http://www.bakalar.cz/index.php?clanek=4803|date=31 Dec 2009}}{{Nedostupný zdroj}} [117] => [118] => == Vliv Himálaje na podnebí == [119] => Himálaj má významný vliv na [[podnebí]] na [[Indický subkontinent|Indickém subkontinentu]] a [[tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]]. Znemožňuje mrazivým a suchým arktickým větrům vanout na jih tohoto subkontinentu, v důsledku čehož je klima v [[jižní Asie|jižní Asii]] mnohem teplejší než odpovídající oblasti v mírném pásmu v jiných částech světa. Zároveň brání [[monzun]]ovým větrům vanout dál na sever, což způsobuje silné deště v oblasti [[Terai]]. Vědci se taky domnívají, že Himálaj hraje důležitou roli ve vytvoření [[střední Asie|středoasijských]] [[poušť|pouští]], např. [[Taklamakan]] nebo [[Gobi]]. [120] => [121] => Pohoří také brání západním zimním poruchám z [[Írán]]u proniknout dál, což má za následek sníh v [[Kašmír]]u a deště v částech [[Pandžáb|Paňdžáb]]u a severní Indii. Přestože údolí Brahmaputry je bariérou pro studené severní větry, část mrazivých větrů se do něj dostane a způsobuje snížení teploty v severovýchodních indických státech a v Bangladéši. Tyto větry také v tomto období vyvolávají v těchto místech severovýchodní monzuny. [122] => [123] => [[Tryskové proudění]] má vliv i na vzhled himálajských vrcholů. Silný proud větrů ze západu vane kolem [[Mount Everest]]u, čímž vytváří známé chuchvalce sněhu vanoucí z vrcholu, viditelné z velké vzdálenosti. [124] => [125] => == Nejvyšší vrcholy == [126] => {|class="wikitable" [127] => ! Název !! Jiné názvy a význam !! Nadmořská výška (m) !! První výstup !! Pořadí na světě dle nadm. výšky !! Poloha !! Souřadnice [128] => |- [129] => | [[Mount Everest]]|| Sagarmátha, Střecha světa ''Tvář nebes''
Čumulangma, ''Matka vesmíru''|| 8 849 || 1953 || 1. || Tibet, Nepál||{{Souřadnice|27.9880556|86.9252778}} [130] => |- [131] => |[[Kančendženga]] || [[Kančendženga]] [132] => ||8 586 || 1955 || 3. || Sikkim (Indie), Nepál||{{Souřadnice|27.7025|88.1469444}} [133] => |- [134] => |[[Lhoce]]||''Jižní vrchol'' || 8 516 || 1956 || 4. || Nepál, Tibet||{{Souřadnice|27.9616667|86.9330556}} [135] => |- [136] => |[[Makalu]]|| ''Velká černá'' || 8 462 || 1955 || 5. || Nepál, Tibet||{{Souřadnice|27.8891667|87.0886111}} [137] => |- [138] => |[[Čo Oju]]||Qowowuyag, ''Tyrkysová bohyně'' || 8 201 || 1954 || 6. || Nepál, Tibet||{{Souřadnice|28.0941667|86.6608333}} [139] => |- [140] => |[[Dhaulágirí]]|| ''Bílá hora'' ||8 167 || 1960|| 7. || Nepál||{{Souřadnice|28.6958333|83.4933333}} [141] => |- [142] => |[[Manáslu]]||Kutang, ''Hora Ducha'' || 8 156 || 1956 || 8. || Gurkha Himal, Nepál||{{Souřadnice|28.5494444|84.5608333}} [143] => |- [144] => |[[Nanga Parbat]]|| Diamir, ''Nahá hora'' || 8 126 || 1953 || 9. || Pákistán||{{Souřadnice|35.2383333|74.5894444}} [145] => |- [146] => |[[Annapurna]]|| ''Bohyně sklizně'' ||8 091 || 1950 || 10. || Nepál||{{Souřadnice|28.5952778|83.8197222}} [147] => |- [148] => |[[Šiša Pangma]]|| Xixiabangma, ''Hřeben nad travnatými pláněmi'' || 8 013 || 1964 || 14.||Tibet||{{Souřadnice|28.3533333|85.7786111}} [149] => |- [150] => |[[Gjačung Kang]]|| Neznámý || 7 952 || 1964 || 15. || Nepál, Tibet||{{Souřadnice|28.0977778|86.7463889}} [151] => |- [152] => |} [153] => [154] => == Reference == [155] => {{Překlad|en|Himalayas|265175288}} [156] => [157] => [158] => == Související články == [159] => * [[Seznam nejvyšších hor]] [160] => * [[Osmitisícovka]] [161] => * [[Karákoram]] [162] => * [[Yeti]] [163] => [164] => == Externí odkazy == [165] => * {{Commonscat}} [166] => * {{Commons}} [167] => * {{Wikislovník|heslo=Himálaj}} [168] => {{Pohoří v Číně}}{{Autoritní data}} [169] => [170] => [[Kategorie:Himálaj| ]] [171] => [[Kategorie:Alpsko-himálajský systém]] [172] => [[Kategorie:Pohoří v Pákistánu]] [173] => [[Kategorie:Gilgit-Baltistán]] [174] => [[Kategorie:Azád Kašmír]] [175] => [[Kategorie:Pohoří v Indii]] [176] => [[Kategorie:Geografie Džammú a Kašmíru]] [177] => [[Kategorie:Geografie Himáčalpradéše]] [178] => [[Kategorie:Geografie Uttarákhandu]] [179] => [[Kategorie:Geografie Sikkimu]] [180] => [[Kategorie:Geografie Arunáčalpradéše]] [181] => [[Kategorie:Pohoří v Číně]] [182] => [[Kategorie:Pohoří v Tibetské autonomní oblasti]] [183] => [[Kategorie:Pohoří v Bhútánu]] [184] => [[Kategorie:Pohoří v Nepálu]] [] => )

good wiki

Himálaj

Pohoří Himálaj na družicovém snímku Jezera v Bhútánu Himálaj (sanskrtem हिमालय) je pohoří v Asii, které odděluje Indický subkontinent od Tibetské náhorní roviny. V tomto pohoří se nachází deset ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa, takzvaných osmitisícovek.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Himálaj

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Brahmaputra

Ganga

Indie

Indus

Kančendženga

Nepál

Pákistán

Sanskrt

Satladž

Siválik

Tibet

Service

About us

Technology

Locations