Array ( [0] => 14722011 [id] => 14722011 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hindština [uri] => Hindština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Hindština (हिन्दी) [2] => | rozšíření = {{Vlajka a název|Indie}}
[3] => {{Vlajka a název|Fidži}} [4] => | mluvčích = 340 milionů L1, [5] => 600 milionů L1+L2 [6] => | klasifikace = * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Indoíránské jazyky]] [8] => *** [[Indoárijské jazyky]] [9] => **** [[Střední indoárijské jazyky|Střední]] [10] => ***** '''Hindština''' [11] => | písmo = [[dévanágarí]] [12] => | úřední jazyk = [[Indie]], [[Fidži]] [13] => | regulátor = [http://hindinideshalaya.nic.in/ केन्द्रीय हिन्दी निदेशालय (Kendríja hindí nidešálaja)] [14] => | ISO6391 = hi [15] => | ISO6392 = hin [16] => | ISO6393 = hin [17] => | SIL = hin [18] => | wikipedie = [[:hi:मुखपृष्ठ|hi.wikipedia.org]] [19] => | mapa rozšíření = Hindi belt.png [20] => }} [21] => '''Hindština''' (हिन्दी, někdy हिंदी, [[Transliterace|transliterováno]] ''hindī)'' je indoevropský jazyk, používaný především v severní a střední Indii. Je jedním z nejvíce užívaných [[Jazyk (lingvistika)|jazyků]] v [[Indie|Indii]], jejím nejrozšířenějším mateřským jazykem, a v současné době 3. nejužívanějším jazykem na světě z hlediska celkového počtu mluvčích. Je nejdůležitějším z 23 oficiálních jazyků země a mateřským jazykem pro cca 337 milionů lidí. Dalších přibližně 270 milionů Indů jím hovoří jako druhým jazykem. [22] => [23] => Slovo hindština (hindí) je [[perština|perského]] původu; v perštině znamená prostě indický. [24] => [25] => Pojem hindština též často označuje spisovnou vrstvu [[hindustánština|hindustánštiny]] (někdy zvanou též kharí bólí), jež je předchůdcem spisovné hindštiny. [26] => [27] => == Historie a rozšíření == [28] => [29] => [30] => === Historie === [31] => [32] => Hindština se vyvinula ze [[sanskrt]]u prostřednictvím středověkých jazyků zvaných [[prákrt]]y. Protože nepanuje jednoznačná shoda o přesnějším datu vzniku novodobé hindštiny a dalších indických jazyků, za všeobecný počátek těchto jazyků se pokládá rok [[1000]] našeho letopočtu. Hindština vznikla na základě nářečí okolí Dillí. Hindská próza se začala formovat na začátku 19. století. [33] => [34] => V průběhu téměř tisíc let trvajícího dominantního vlivu [[islám]]u, kdy muslimští panovníci ovládali většinu severní Indie v rámci [[Dillíský sultanát|Dillíského sultanátu]] a [[Mughalská říše|Mughalské říše]] hindština převzala mnoho perských a arabských slov. Veškerá arabská slovní zásoba do hindštiny přešla prostřednictvím perštiny a tudíž si neuchovala původní arabské hláskové znění. Persko-arabské vlivy zůstaly v hovorové hindštině, též zvané ''hindustání,'' která je tak velmi blízká urdštině (viz níže). Naproti tomu ve spisovné hindštině (doslova „čistá hindština“, ''šuddh hindí),'' prosazované do úředních písemností a učebnic, jsou tyto výpůjčky nahrazovány slovy ze sanskrtu, výsledný jazyk však působí uměle. [35] => [36] => Hindština se často staví do protikladu k [[urdština|urdštině]], což je standardizovaná podoba hindustánštiny, používaná coby úřední jazyk [[Pákistán]]u a též některých částí Indie. Základním rozdílem mezi oběma jazyky je to, že hindština používá písmo [[dévanágarí]] a odvozuje slovní zásobu ze sanskrtských kořenů; zatímco urdština používá upravené persko-arabské písmo [[nastalík]] a značná část její slovní zásoby pochází z perštiny a arabštiny. Pojmem urdština se též označují jiná [[nářečí]] hindustánštiny než spisovné indické jazyky. Kromě těchto odlišností lingvisté běžně považují hindštinu a urdštinu za tentýž jazyk. [37] => [38] => === Rozšíření === [39] => [40] => [[Soubor:Hindi USC2000 PHS.svg|náhled|mapa rozšíření hindštiny v USA]] [41] => Hindština je nejvíce rozšířena ve státech a teritoriích tzv. ''hindského pásu:'' [[Džammú a Kašmír]], [[Himáčalpradéš]], [[Rádžasthán]], [[Dillí]], [[Harijána]], [[Uttarákhand]], [[Uttarpradéš]], [[Madhjapradéš]], [[Bihár]], [[Džhárkhand|Džárkhand]] a [[Čhattísgarh]]. Hindština je velmi rozšířena i mimo tento pás, a to ve městech [[Bombaj]], [[Čandígarh]], [[Ahmadábád]], [[Kalkata]] a [[Hajdarábád]]; všechna mají své vlastní jazyky, avšak žijí zde rozsáhlé komunity původem z jiných částí Indie. [42] => [43] => Místní varianty hindštiny se považují za menšinové jazyky několika zemí, například států [[Fidži]], [[Mauricius]], [[Guyana]], [[Surinam]], [[Jihoafrická republika]], [[Trinidad a Tobago]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Austrálie]], [[Kanada]], [[Nový Zéland]], [[Spojené království|Velká Británie]]. [44] => [45] => Vzhledem k neobyčejné podobnosti s [[urdština|urdštinou]] jsou si tyto dva jazyky většinou vzájemně dobře srozumitelné (podobně jako například čeština a slovenština), pokud mluvčí nepoužívají příliš odborné termíny, jež se v obou jazycích liší (urdština používá mnohem větší počet slov přejatých z arabštiny a perštiny). Některé prameny proto do počtu mluvčích zahrnují i mluvčí urdštiny. [46] => [47] => Při obrovské populaci Indie je hindština jedním z nejrozšířenějších jazyků na světě. Podle sčítání obyvatel z roku 1991 je hindština mateřskou řečí asi 337 milionů Indů, tj. cca 40% tehdejší indické populace. Podle katalogu Ethnologue vydávaného společností SIL považuje spisovnou hindštinu (khariboli) za svou mateřskou řeč 180 milionů obyvatel Indie a dalších 300 milionů ji používá jako druhý jazyk. Za hranicemi Indie má hindština přibližně 8 milionů mluvčích v Nepálu; dále mimo jiné necelý milion v JAR, přes půl milionu na Mauriciu a přes tři sta tisíc v USA. Hindština se střídavě umisťuje na 2. a 3. místě v pořadí nejpoužívanějších jazyků světa. [48] => [49] => === Úřední postavení === [50] => [51] => Indická ústava, přijatá roku [[1950]], prohlašuje hindštinu psanou písmem [[dévanágarí]] „úředním jazykem“ unie (článek 343(1)). Hindština je též uvedena jako jeden z 23 jazyků v Osmém dodatku, což jí dává statut úředního jazyka (je zastoupena v Komisi pro úřední jazyky). Ústava původně předpokládala, že hindština se do roku 1965 stane jediným jednacím jazykem ústřední vlády, přičemž vlády jednotlivých států si mohly zvolit vlastní jednací jazyky. K tomu však nedošlo, protože k oficiálním účelům se vedle hindštiny používá též angličtiny. V některých státech se totiž proti uvalení hindštiny na rodilé mluvčí ostatních jazyků zvedl značný odpor, především ve státě [[Tamilnádu]], což vedlo k přijetí Zákona o úředních jazycích v roce 1963. Tento zákon umožnil na dobu neurčitou používání angličtiny k oficiálním účelům unijní vlády. [52] => [53] => Hindština je též úředním jazykem těchto indických států a teritorií: Bihár, Čhattísgarh, Dillí, Džhárkhand, Harijána, Himáčalpradéš, Madhjapradéš, Rádžasthán, Uttarákhand a Uttarpradéš. Každý z těchto států si přitom může určit i druhý úřední jazyk; například v Uttarpradéši bývá takovým druhým jazykem urdština, podle momentálního rozložení politických sil. Obdobně několik dalších států používá jako svůj druhý oficiální jazyk hindštinu. [54] => [55] => === Společenské postavení === [56] => [57] => Přestože unijní vláda vytrvale prosazuje rozšíření hindštiny, její úřední postavení se neodráží v jejím významu společenském. Tak jako v jiných jazykových skupinách jižní Asie jsou i vysoce postavení hindští mluvčí zdatní v používání angličtiny. Vzdělání v angličtině je základním předpokladem společenského postavení; proto v Indii nalezneme tolik soukromých škol, jež vyučují v angličtině. Angličtina zůstává výhradním jazykem vyšší inteligence v mnoha oblastech vědění, především v technice, medicíně a přírodních vědách, a to i navzdory četným diskuzím o nahrazování angličtiny hindštinou (jež ovšem v mnoha oblastech Indie představuje právě tak cizí jazyk). [58] => [59] => Zřetelným odrazem skutečnosti, že vzdělaná indická elita hovoří plynně anglicky, je například malý objem hindštiny na internetu. A hindská verze Wikipedie má na konci června 2014 pouhých 12 300 hesel, zatímco např. česká téměř 300 000 článků. [60] => [61] => Rozšíření hindštiny na neformální úrovni (např. mezi přáteli, kolegy v práci a v zábavě, filmu apod.) roste, dokonce i mezi nerodilými mluvčími. Hindštinu často používají k dorozumění mluvčí z rozdílných jazykových oblastí, zvláště tehdy, nepocházejí-li ze společenské vrstvy s dobrým přístupem ke kvalitnímu vzdělání v angličtině. Významnou roli v popularizaci hindštiny po celé Indii hraje hindský film a oblíbené hindské televizní seriály. Rozhlasová stanice [[BBC World Service]] začala vzhledem k tomuto růstu obliby již v roce 1940 vysílat zprávy v hindštině. [62] => [63] => == Charakteristika == [64] => [65] => Hindština je analytičtější jazyk než sanskrt, má méně pádů, ale jistou míru ohýbání si zachovala. Slovosled je poměrně pevný a řadí hindštinu mezi [[Slovosled|SOV jazyky]] ''(subject – object – verb),'' tedy nejdříve [[podmět]], pak [[předmět (mluvnice)|předmět]] a nakonec [[sloveso]]. Fonetickou výbavu více méně sdílí s ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada [[retroflexní souhláska|retroflexních hlásek]] ''t – th – d – dh – n.'' [66] => [67] => == Abeceda a výslovnost == [68] => [69] => [[Soubor:Hindi typewriter.jpg|náhled|Hindský [[psací stroj]]]] [70] => Hindština používá písmo [[dévanágarí]], ve kterém každá [[souhláska]] obsahuje implicitní [[samohláska|samohlásku]] ''a'' a případné jiné samohlásky se vyznačují diakritickými znaménky nad, pod, před nebo za souhláskou. Kromě toho existují i samostatné znaky pro samohlásky, které stojí na začátku slabiky. [71] => [72] => Tradiční abecední pořadí písmen v [[dévanágarí]] a dalších příbuzných písmech je podle fonetických vlastností, tedy nejdříve samohlásky, pak souhlásky, nejdříve ražené v pěti řadách podle místa tvorby (ka, ča, ṭa, ta, pa), v rámci řady vždy dvojice neznělých (bez přídechu a s přídechem), dvojice znělých a odpovídající nosová souhláska. Nakonec přicházejí polosamohlásky, sykavky a ostatní. [73] => [74] => Na rozdíl od sanskrtského pořadí se znaky anusvár (ं), anunásik (ँ) a visarg (ः) neřadí v abecedě za samohlásky, ale před ně. Např. ढंग ''ḍhang'' „způsob“ je v abecedě před ढाई ''ḍhāī'' „dva a půl“.Rupert Snell, Simon Weightman: ''Teach Yourself Hindi.'' 359 pp. Hodder & Stoughton, London, 2003. {{ISBN|978-0-340-86687-0}} Str. 309. Mezi sebou navzájem jsou rovnocenné, takže např. tato slova jsou v abecedním pořadí: अंकल ''ankal'' „strýc“ – अँग्रेज़ ''angrēz'' „Angličan“ – अंत ''ant'' „konec“. Podobně jsou si rovnocenné také souhlásky s tečkou a bez tečky, např. कंप्यूटर ''kampjūṭar'' „počítač“ – क़दम ''qadam'' „krok“ – कमरा ''kamrā'' „pokoj“. Virám (्) sám žádné abecední pořadí nemá, ale díky němu se vedle sebe ve slově ocitnou dvě souhlásky (ať už zobrazené s virámem, nebo jako spřežka). Implicitní samohláska अ se naopak do abecedního pořadí počítá bez ohledu na to, zda se vyslovuje. Protože samohlásky jsou v abecedním pořadí před souhláskami, řadí se shluky souhlásek nutně až na konec. Např. कहना ''kahnā'' „říci“ je ve slovníku před क्लास ''klās'' „třída“. [75] => [76] => Níže uvedená [[transliterace]] vychází z mezinárodních zvyklostí při přepisování indoárijských jazyků v odborné literatuře.Rupert Snell, Simon Weightman: ''Teach Yourself Hindi.'' 359 pp. Hodder & Stoughton, London, 2003. {{ISBN|978-0-340-86687-0}} Přibližný český přepis výslovnosti je uveden pod ní. [77] => [78] => {| border="1" style="text-align:center;border-collapse:collapse;" [79] => |- [80] => | dévanágarí: || ं || ँ || ः || अ || आ || इ || ई || उ || ऊ || ऋ || ए || ऐ || ऑ || ओ || औ || ् || क || क़ || ख || ख़ || ग || ग़ || घ || ङ || च || छ || ज || ज़ || झ || ञ || ट || ठ || ड || ड़ || ढ || ढ़ || ण || त || थ || द || ध || न || प || फ || फ़ || ब || भ || म || य || र || ल || व || श || ष || स || ह [81] => |- [82] => | samohlásky po k: || कं || कँ || कः || क || का || कि || की || कु || कू || कृ || के || कै || कॉ || को || कौ || क् [83] => |- [84] => | transliterace: || ṃ || ~ || ḥ || a || ā || i || ī || u || ū || r̥ || e || ai || â || o || au || || k || q || kh || x || g || ğ || gh || ng || c || ch || j || z || jh || ň || ṭ || ṭh || ḍ || ṛ || ḍh || ṛh || ṇ || t || th || d || dh || n || p || ph || f || b || bh || m || y || r || l || v || ś || ṣ || s || h [85] => |- [86] => | výslovnost: || n/ň/m || ~ || h || a || á || i || í || u || ú || ri || é || æ || á || ó || ɔ || || k || k || kh || ch || g || ch || gh || ng || č || čh || dž || z || džh || ň || t || th || d || r || dh || rh || n || t || th || d || dh || n || p || ph || f || b || bh || m || j || r || l || v || š || š || s || h [87] => |} [88] => [89] => * Implicitní samohláska ''a'' se ve skutečnosti vyslovuje někde mezi českým ''a'' a [[šva|schwou (ə)]]. [[Mezinárodní fonetická abeceda|Fonetická abeceda]] tuto hlásku označuje [[Polootevřená zadní nezaokrouhlená samohláska|ʌ]]. [90] => * Samohlásky ए ''(e)'' a ओ ''(o)'' jsou polodlouhé nebo dlouhé, protože však nemají krátké protějšky, mnohdy se přepisují do latinky jen jako ''e'', resp. ''o''. Některé prameny, které vysvětlují výslovnost hindštiny pomocí anglických slov, budí dojem, že tyto samohlásky jsou ve skutečnosti dvojhlásky ''(ei,'' resp. ''ou).'' To je chyba, jako dvojhlásky se vyslovovat nemají!Rupert Snell: ''Teach Yourself Beginner's Hindi Script.'' 164 pp. Hodder & Stoughton, London, 2003. {{ISBN|978-0-07-141984-0}} [91] => * Samohláska ऐ se po vzoru sanskrtu často přepisuje jako ''ai'' a ve slovech přejatých ze sanskrtu se vyslovuje jako dvojhláska [ʌi]. V [[dillí]]ské hovorové hindštině se vyslovuje mezi českým ''a'' a ''e'' ([æ]). Na východě a jihu se vyslovuje jako dvojhláska [æe] až [ʌe]. [92] => * Samohláska औ se po vzoru sanskrtu často přepisuje jako ''au'' a ve slovech přejatých ze sanskrtu se vyslovuje jako dvojhláska [ʌu]. V dillíské hovorové hindštině se vyslovuje mezi českým ''a'' a ''o'' ([ɔ]; podobně se vyslovuje ''au'' např. i v anglickém slově ''automatic).'' Na východě a jihu se vyslovuje jako dvojhláska [ɔo] až [ʌo]. [93] => * Písmeno ऑ („čandra ó“) se někdy používá při fonetickém přepisu anglických slov do hindštiny. Označuje samohlásku v anglických slovech ''ball, law, modern, sorry'' apod. Tato samohláska se v angličtině vyslovuje jako otevřené dlouhé [ó], hindští mluvčí ji vyslovují blíže k dlouhému [á]. Písmeno ऑ tedy představuje spíše pravopisnou zvyklost než nějaký velký výslovnostní rozdíl oproti samohláskám, které existují v hindštině. Toto písmeno nelze zaměňovat za kombinaci písmena आ a znaku čandrabindu. आँ má zcela jiný význam (viz níže). [94] => * Písmeno ऋ v sanskrtu označovalo [[slabikotvorná souhláska|slabikotvorné r]], které se považovalo za samohlásku. V moderní hindštině se však vyslovuje jako slabika ''ri,'' v západních oblastech někdy ''ru.'' (Proto se také samotný název jazyka sanskrt přepisuje do angličtiny jako ''sanskrit.)'' [95] => * [[Retroflexní souhláska|Retroflexní (cerebrální) souhlásky]] ट, ठ, ड, ढ, ण se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o tvrdé přední patro místo o zuby. [96] => * Naopak řada odpovídajících zubových souhlásek त, थ, द, ध, न se vyslovuje více vepředu (větší kontakt jazyka se zuby) než české ''t, th, d, dh, n.'' Někdy se tedy tyto hlásky mohou blížit spíše znělému a neznělému anglickému ''th''. [97] => * Písmeno व ''(v)'' se vyslovuje mezi českým [v] a anglickou polosamohláskou [w]. Na konci slova se vyslovuje jako [o] ve dvojhlásce s předchozí samohláskou, např. देव ''dev'' [deo]. [98] => * Písmena श ''(ś)'' a ष ''(ṣ)'' se vyslovují [š]. V moderní hindštině mezi nimi není výslovnostní rozdíl. V sanskrtu se původně श vyslovovalo palatálně, blíže k [s], zatímco ष se vyslovovalo retroflexně, s jazykem opřeným o zadní část patra.Rupert Snell: ''Teach Yourself Beginner's Hindi Script.'' 164 pp. Hodder & Stoughton, London, 2003. {{ISBN|978-0-07-141984-0}} Str. 28. [99] => * Sedm písmen s tečkou क़, ख़, ग़, ज़, ड़, ढ़, फ़ označuje hlásky, které v sanskrtu chybí a v původním dévanágarí pro ně chyběl znak. S výjimkou retroflexního ''ṛ'' a ''ṛh'' jsou to souhlásky přejaté z arabštiny. Mnozí pisatelé se neobtěžují tečku psát, tj. píší odpovídající znak bez tečky. Někteří mluvčí hindštiny mají problém tyto hlásky vyslovit, takže i v mluveném projevu splývají se svými netečkovanými protějšky. Mohou nicméně rozlišovat význam a ve správném projevu by tečka neměla chybět.Rupert Snell: ''Teach Yourself Beginner's Hindi Script.'' 164 pp. Hodder & Stoughton, London, 2003. {{ISBN|978-0-07-141984-0}} Str. 16-18. [100] => * Znaménko ं se nazývá [[anusvár]] (अनुसवार) nebo ''bindu'' (बिंदु, tečka) a obvykle se jím vyznačuje připojení nosové souhlásky za slabiku, nad níž se objeví. V praxi to znamená, že se na konci slabiky objeví nosová souhláska ze stejné řady, jako je počáteční souhláska následující slabiky (např. před ''k'' se objeví ''ng'', před ''b'' se objeví ''m'' atd.). V psaném textu se však stále ještě objevuje duální pravopis se zápisem příslušné nosové souhlásky, např. खंड i खण्ड (khand = díl, část v knize) a हिंदी i हिन्दी (hindī = hindský, hindština). Někdy plní anusvár funkci anunásiku. [101] => * Znaménko ँ se nazývá [[anunásik]] (अनुनासिक), též čandrabindu (चंद्रबिंदु, měsíc-tečka) nebo čandrabindí (चंद्रबिंदी), a označuje [[nazalizace|nazalizaci]] samohlásky ve slabice, nad kterou se objeví. Ve spojení se samohláskami zapisovanými nad souhláskou se používá anusvár. Píšeme tedy हूँ ''(hū̃'' = jsem) a माँ ''(mā̃'' = máma), ale में ''(mẽ'' = v), मैं ''(mãi'' = já), नहीं ''(nahī̃'' = ne) apod. Anunásik se často nahrazuje anusvárem, lze se tedy setkat i se slovy हूं a मां, a to jak ve starých, tak v nových tiskovinách. [102] => * Znaménko ः se nazývá [[visarg]] (विसर्ग) a označuje přídech za slabikou, za níž se objeví. [103] => * Znaménko ् se nazývá [[virám]] nebo [[virám|halant]] a jeho připojení k souhlásce ruší [[inherence|inherentní]] ''a''. V psaném textu se ale objevuje zřídka, protože pro zápis dvou a více po sobě jdoucích souhlásek se obvykle používají [[spřežkový pravopis|spřežky]]. (Až na pár výjimek vypadají jako první polovina první souhlásky plus celá druhá, takže obvykle není problém je přečíst.) Virám má však nezastupitelnou roli při zpracování hindštiny na počítači: uživatel zapíše třeba ''ka+virám+ša'' a teprve software zodpovědný za práci s [[font]]em zařídí, že se místo těchto tří znaků objeví znak spřežky ''kša.'' [104] => * Existují i případy, kdy se implicitní samohláska nevyslovuje, přestože není použit virám ani spřežka. Je to zejména na konci slova, a pak také ve druhém znaku (slabice), jestliže třetí znak obsahuje jinou než implicitní samohlásku nebo když se slovo skládá z více než tří znaků (slabik). [105] => * Nosovky ङ ''(ng)'' a ञ ''(ň)'' se obvykle zapisují pomocí anusváru, takže tato písmena v hindském textu prakticky nepotkáme. Objevuje se však spřežka ज्ञ ''(džň),'' obvykle v původně sanskrtských slovech nějak souvisejících se slovesem „vědět“. Tento sanskrtský kořen odpovídá kořeni ''kn'' v anglickém ''know'' nebo ''gn'' v řeckém ''gnosis''. V hindštině se ज्ञ vyslovuje [gj], tedy např. ज्ञान ''džňān'' („znalost“) se vyslovuje [gján]. [106] => [107] => == Gramatika == [108] => [109] => [110] => === Podstatná jména === [111] => [112] => [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] rozlišují [[Jmenný rod|rod]] mužský a ženský. Pravidla přiřazení slov k rodům jsou složitá, ale často platí, že jména rodu mužského končí na -आ ''-ā'', ženského na -ई ''-ī''. V [[množné číslo|množném čísle]] se mužské -आ ''-ā'' mění na -ए ''-e'', ženské -ई ''-ī'' se mění na -इया ''-iyā(n)''. Příklady: [113] => [114] => {| [115] => |- [116] => | जिला || jilā || okres || जिले || jile || okresy [117] => |- [118] => | नदी || nadī || řeka || नदियां || nadiyā̃ || řeky [119] => |} [120] => [121] => Podstatná jména rozlišují dva pády v jednotném čísle ([[nominativ|přímý]] a [[akuzativ|nepřímý]]) a tři pády v množném čísle (přímý pád, nepřímý pád a [[vokativ]]). Nepřímý pád se vyskytuje většinou ve spojení se záložkami. Příklady: [122] => [123] => {| [124] => |- [125] => |   || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]] [126] => |- [127] => | [[Nominativ|Přímý pád]] || दरवाज़ा
darvāzā
dveře || दरवाज़े
darvāze
dveře [128] => |- [129] => | [[Akuzativ|Nepřímý pád]] || दरवाज़े
darvāze
dveře || दरवाज़ों
darvāzõ
dveře [130] => |- [131] => | [[Vokativ]] || || दरवाज़ो
darvāzo
dveře [132] => |} [133] => [134] => Podle tradiční indické gramatiky se za pády ''(vibhakti)'' považují i vazby podstatných jmen se [[předložka|záložkami]] (postpozicemi). Záložky se pojí s nepřímým pádem. [135] => [136] => * का ''kā,'' की ''kī,'' के ''ke'' [137] => :: Nahrazuje [[genitiv]] nebo přivlastňovací přídavné jméno. Volba záložky závisí na rodě a čísle přivlastněného podstatného jména. S podstatnými jmény rodu mužského v jednotném čísle a přímém pádě se používá záložka का ''kā,'' např. जापान का इरादा ''jāpān kā irādā'' „záměr Japonska“ (इरादा je rodu mužského). S podstatnými jmény rodu ženského se používá záložka की ''kī,'' jinak se používá के ''ke.'' [138] => [139] => * को ''ko'' [140] => :: Nahrazuje [[dativ]] nebo [[akuzativ]]. Označuje zasažený předmět. [141] => [142] => * में ''mẽ'' „v“, „do“ [143] => * पर ''par'' „na“, „při“ [144] => * तक ''tak'' „až k“, „až do“, „až po“ [145] => :: Nahrazuje [[lokál|lokativ]]. Určuje místo na otázku „kde“ nebo „kam“. [146] => [147] => * से ''se'' „od“, „z“, „s“ [148] => :: Nahrazuje [[ablativ]]. Vyjadřuje odluku, společenství („s někým / něčím“), určuje místo („odkud“) a čas („od kdy“) atd. [149] => [150] => * ने ''ne'' [151] => :: Tato záložka se používá s  původcem děje u [[přechodné sloveso|přechodných sloves]] v dokonavých časech. Původce děje se odborně označuje též jako [[agens]], proto se tato vazba nazývá [[ergativ|agenciál]] nebo též [[ergativ]]. [152] => [153] => === Zájmena === [154] => [155] => Ve 2. osobě se používají tři úrovně zdvořilosti. Zájmeno तू ''tū'' (2. osoba jednotného čísla) se používá při modlitbách jako oslovení boha, v poezii a směrem k malým dětem. Jinak je výrazem velké důvěrnosti nebo pohrdání. Zájmeno तुम ''tum'' (2. osoba množného čísla s významem čísla jednotného i množného) se používá ve vztahu ke sluhům, drobným obchodníkům, obyčejným venkovanům a obecně osobám nižšího společenského postavení; také k blízkým přátelům, kterým bychom v češtině tykali. Nejzdvořilejší je zájmeno आप ''āp,'' které se používá s 3. osobou množného čísla ve vztahu ke společensky výše postaveným osobám (včetně rodičů a prarodičů). [156] => [157] => Zdvořilostní polohu má i užívání 3. osoby. Hovoříme-li ve 3. osobě o někom, koho si vážíme, tj. ve druhé osobě bychom pro něj použili zájmeno आप ''āp,'' ve 3. osobě pro něj použijeme množné číslo. I pokud jde jen o jednu osobu, použijeme tedy zájmeno वे ''vē'' a sloveso v množném čísle. [158] => [159] => Používání osobních zájmen jako podmětu není povinné. [160] => [161] => {| [162] => |- [163] => | मैं || maĩ || já [164] => |- [165] => | तू || tū || ty (používané zřídka, pouze mluvíme-li s dítětem či sluhou, nebo s bohem) [166] => |- [167] => | वह || vah || on, ona, ono [168] => |- [169] => | हम || ham || my [170] => |- [171] => | तुम || tum || vy (odpovídá českému tykání, mluvíme-li s osobou sobě rovnou) [172] => |- [173] => | वे || ve || oni, ony, ona [174] => |- [175] => | आप || āp || Vy (zdvořilé vykání, srv. s německým Sie a s českým onikáním) [176] => |} [177] => [178] => Chceme-li zdůraznit, že se v dané větě jedná o [[množné číslo]], přidáme slovo लोग ''log,'' jehož základní význam je ''lidé'', např. तुम लोग ''tum log.'' Do češtiny v tomto případě slovo लोग nepřekládáme. [179] => [180] => === Číslovky === [181] => {{Podrobně|Indické číslice}} [182] => Na [[indické číslice|indických číslovkách]] je dobře vidět příbuznost hindštiny se slovanskými a ostatními indoevropskými jazyky. [183] => [184] => {| class="wikitable" [185] => ! hindské jméno
pro základní číslici !! přepis !! číslice !! český název [186] => |- [187] => | एक || ek ||style="font-size:130%;"| १|| jeden [188] => |- [189] => | दो || do ||style="font-size:130%;"|२|| dva [190] => |- [191] => | तीन || tīn ||style="font-size:130%;"|३ || tři [192] => |- [193] => | चार || cār ||style="font-size:130%;"|४ || čtyři [194] => |- [195] => | पांच || pāňc ||style="font-size:130%;"|५ || pět [196] => |- [197] => | छह || chah ||style="font-size:130%;"|६ || šest [198] => |- [199] => | सात || sāt ||style="font-size:130%;"| ७ || sedm [200] => |- [201] => | आठ || āṭh ||style="font-size:130%;"| ८ || osm [202] => |- [203] => | नौ || nau ||style="font-size:130%;"| ९ || devět [204] => |- [205] => | दस || das ||style="font-size:130%;"| १૦ || deset [206] => |} [207] => [208] => === Slovesa === [209] => [210] => [[Infinitiv]] má příponu -ना ''-nā''. Slovesný kmen je část infinitivu bez této přípony. [211] => [212] => ==== Nedokonavé příčestí ==== [213] => [214] => Nedokonavé [[příčestí]] se používá k tvoření nedokonavého přítomného a minulého času. Tvoří se připojením přípony -ता ''-tā'' ke slovesnému kmeni, rozlišují [[jmenný rod]] a v mužském rodě také [[číslo (mluvnice)|číslo]]. Např. sloveso बोलना ''bolnā'' „mluvit“ (příčestí lze zhruba přeložit českým přídavným jménem „mluvící“): [215] => [216] => {| [217] => |- [218] => | || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]] [219] => |- [220] => | [[Mužský rod]] || बोलता
''boltā'' || बोलते
''bolte'' [221] => |- [222] => | [[Ženský rod]] || बोलती
''boltī'' || बोलती
''boltī'' [223] => |} [224] => [225] => ==== Dokonavé příčestí ==== [226] => [227] => Dokonavé [[příčestí]] se používá k tvoření minulého času dokonavého a trpného rodu ve všech časech. Končí-li slovesný kmen souhláskou, tvoříme příčestí připojením samohlásky. [228] => [229] => {| [230] => |- [231] => | || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]] [232] => |- [233] => | [[Mužský rod]] || बोला
''bolā''
mluvil || बोले
''bole''
mluvili [234] => |- [235] => | [[Ženský rod]] || बोली
''bolī''
mluvila || बोलीं
''bolī̃''
mluvily [236] => |} [237] => [238] => Končí-li kmen samohláskou (jinou než inherentním ''a),'' vkládá se souhláska ''y'' [j]: [239] => [240] => {| [241] => |- [242] => | [[Infinitiv]] || Kmen || Mužské jednotné || Ženské jednotné || Mužské množné || Ženské množné [243] => |- [244] => | बोलना
''bolnā''
mluvit || बोल
''bol''
mluv || बोला
''bolā''
mluvil || बोली
''bolī''
mluvila || बोले
''bole''
mluvili || बोलीं
''bolī̃''
mluvily [245] => |- [246] => | बुलाना
''bulānā''
volat, zvát || बुला
''bulā''
vol || बुलाया
''bulāyā''
volal || बुलायी
''bulāyī''
volala || बुलाये
''bulāye''
volali || बुलायीं
''bulāyī̃''
volaly [247] => |} [248] => [249] => Některá slovesa tvoří dokonavé příčestí nepravidelně (množné číslo ženského rodu, které získáme připojením anusváru, v tabulce neuvádíme): [250] => [251] => {| [252] => |- [253] => | Česky || infinitiv || transliterace || dokonavé příčestí || transliterace [254] => |- [255] => | dělat || करना || karnā || किया, किए (किये), की || kiyā, kie (kiye), kī [256] => |- [257] => | jít, odejít || जाना || jānā || गया, गए (गये), गई (गयी) || gayā, gae (gaye), gaī (gayī) [258] => |- [259] => | dát || देना || denā || दिया, दिए (दिये), दी || diyā, die (diye), dī [260] => |- [261] => | zemřít || मरना || marnā || मुआ, मुए, मुई || muā, mue, muī [262] => |- [263] => | vzít || लेना || lenā || लिया, लिए (लिये), ली || liyā, lie (liye), lī [264] => |- [265] => | být || होना || honā || हुआ, हुए, हुई || huā, hue, huī [266] => |} [267] => [268] => Sloveso मरना ''marnā'' má též pravidelné tvary dokonavého příčestí मरा ''marā'', मरे ''mare'', मरी ''marī''. [269] => [270] => Sloveso जाना ''jānā'' tvoří pravidelné tvary जाया ''jāyā'', जाए (जाये) ''jāe (jāye)"", जाई (जायी) ''jāī (jāyī)'' v některých vazbách, kde neplní funkci významového slovesa. [271] => [272] => Dokonavé příčestí může mít význam přídavného jména. I zde se tato funkce obvykle zdůrazňuje připojením हुआ, हुए, हुई, např. लिखा हुआ पत्र ''likhā huā patra'' „napsaný dopis“, लिखी हुई पुस्तक ''likhī huī pustak'' „napsaná kniha“. [273] => [274] => ==== Pomocné sloveso होना ==== [275] => [276] => Pomocné sloveso होना ''honā'' „být“ v jednoduchém přítomném čase: [277] => [278] => {| [279] => |- [280] => | || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]] [281] => |- [282] => | [[osoba (mluvnice)|1. osoba]] || मैं हूं
maĩ hū̃
já jsem || हम हैं
ham haĩ
my jsme [283] => |- [284] => | [[osoba (mluvnice)|2. osoba]] || तू है
tū hai
ty jsi || तुम हो
tum ho
vy jste [285] => |- [286] => | [[osoba (mluvnice)|3. osoba]] || वह है
vah hai
on je || वे हैं
ve haĩ
oni jsou [287] => |} [288] => [289] => [290] => Záporný tvar नहीं ''nahī̃'' je společný pro všechny osoby a obě čísla. [291] => [292] => Tvary [[préteritum|préterita]] (minulého času) slovesa होना jsou původně tvary [[česká slovesa|příčestí minulého]], proto jsou stejné pro všechny osoby, zato rozlišují [[Jmenný rod|mluvnický rod]]: [293] => [294] => {| [295] => |- [296] => | || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]] [297] => |- [298] => | [[Mužský rod]] || था
thā
byl || थे
thē
byli [299] => |- [300] => | [[Ženský rod]] || थी
thī
byla || थीं
thī̃
byly [301] => |} [302] => [303] => [304] => Záporný tvar se tvoří částicí न ''na'' nebo नहीं ''nahī̃:'' मैं न था ''maĩ na thā'' „nebyl jsem“. [305] => [306] => ==== Nedokonavý přítomný čas ==== [307] => [308] => Nedokonavý přítomný čas vyjadřuje průběh děje nebo trvání stavu v přítomnosti a také charakteristické, obvyklé nebo pravidelné děje nebo stavy. Tvoří se analyticky pomocí jednoduchého přítomného času pomocného slovesa होना ''honā'' a nedokonavého příčestí významového slovesa. Zápor se tvoří částicí नहीं ''nahī̃''. U záporných tvarů se obvykle vynechává pomocné sloveso. Příklady: [309] => [310] => {| [311] => |- [312] => | Hindsky: || वह चलता है । [313] => |- [314] => | Transliterace: || Vah caltā hai. [315] => |- [316] => | Doslova: || On jdoucí je. [317] => |- [318] => | Překlad: || On jde. [319] => |} [320] => [321] => {| [322] => |- [323] => | Hindsky: || मैं नहीं चलता। [324] => |- [325] => | Transliterace: || Maĩ nahī̃ caltā. [326] => |- [327] => | Doslova: || Já nejsem jdoucí. [328] => |- [329] => | Překlad: || Nejdu. [330] => |} [331] => [332] => ==== Nedokonavý minulý čas ==== [333] => [334] => Nedokonavý minulý čas se tvoří stejně jako nedokonavý čas přítomný, k nedokonavému příčestí se připojí odpovídají tvar slovesa होना v minulém čase. [335] => [336] => {| [337] => |- [338] => | Hindsky: || वह चलता था । [339] => |- [340] => | Transliterace: || Vah caltā thā. [341] => |- [342] => | Doslova: || On jdoucí byl. [343] => |- [344] => | Překlad: || On šel. [345] => |} [346] => [347] => ==== Dokonavý minulý čas ==== [348] => [349] => Dokonavý minulý čas se tvoří dokonavým příčestím, často bez pomocného slovesa. Nepřechodná slovesa (nemají přímý předmět) používají [[nominativ]]ní vazby. [[Podmět]] se shoduje v rodě a čísle se slovesem: [350] => [351] => {| [352] => |- [353] => | Hindsky || transliterace || překlad [354] => |- [355] => | लड़का आया || laṛkā āyā || chlapec přišel [356] => |- [357] => | लड़की आयी || laṛkī āyī || dívka přišla [358] => |- [359] => | लड़के आये || laṛke āye || chlapci přišli [360] => |- [361] => | लड़कियाँ आयीं || laṛkiyān āyī̃ || dívky přišly [362] => |} [363] => [364] => Přechodná slovesa používají [[ergativ]]ní (agenciální) vazbu. Činitel děje je v [[ergativ|agenciálu]] ([[ergativ]]u) a sloveso se shoduje v rodě a čísle s předmětem (पत्र je rodu mužského, चिट्ठी je rodu ženského, obě slova znamenají ''dopis''): [365] => [366] => {| [367] => |- [368] => | Česky || Hindsky || Transliterace [369] => |- [370] => | Rám napsal dopis. || राम ने चिट्ठी लिखी। || Rām ne ciṭṭhī likhī. [371] => |- [372] => | Síta napsala dopis. || सीता ने पत्र लिखा। || Sītā ne patr likhā. [373] => |- [374] => | Rám napsal dopisy. || राम ने पत्र लिखे। || Rām ne patr likhe. [375] => |- [376] => | Síta napsala dopisy. || सीता ने चिट्ठियाँ लिखीं। || Sītā ne ciṭṭhiyān likhī̃. [377] => |} [378] => [379] => Jistou analogii představuje v češtině trpný rod, kde se také sloveso shoduje s [[paciens|pacientem]], zatímco [[agens]] se musí být v jiném pádu než nominativu. V češtině je však tímto pádem instrumentál, nikoli zvláštní ergativní pád, a konatel děje už není považován za [[podmět]] věty (funkce podmětu a předmětu se vymění). Naproti tomu v hindské ergativní vazbě se konatel děje nadále považuje za podmět. [380] => [381] => Je-li předmět vyjádřen pomocí záložky को, je sloveso vždy v jednotném čísle rodu mužského: [382] => [383] => {| [384] => |- [385] => | Česky || Hindsky || Transliterace [386] => |- [387] => | Síta napsala všechny tyto dopisy. || सीता ने इन सब पत्रों को लिखा। || Sītā ne in sab patrõ ko likhā. [388] => |} [389] => [390] => Sloveso je v jednotném čísle rodu mužského i v případě, že je předmět nevyjádřen: [391] => [392] => {| [393] => |- [394] => | Česky || Hindsky || Transliterace [395] => |- [396] => | Chlapec řekl, že nic neví. || लड़के ने कहा कि वह कुछ नहीं जानता। || laṛke ne kahā ki vah kuch nahī̃ jāntā. [397] => |- [398] => | Dívka řekla, že nic neví. || लड़की ने कहा कि वह कुछ नहीं जानती। || laṛkī ne kahā ki vah kuch nahī̃ jāntī. [399] => |} [400] => [401] => === Záložky === [402] => [403] => [[Předložka|Záložky]] neboli postpozice jsou analogií [[předložka|předložek]], které najdeme v jiných jazycích. Upřesňují vztah jmenné fráze k ostatním větným členům a nahrazují tak některé vymizelé pády. Historicky jde zřejmě o pádové koncovky, které byly v sanskrtu, ale odtrhly se a staly se samostatnými slovy. [404] => [405] => === Slovosled === [406] => [407] => Výchozí [[slovosled]] je [[podmět]] – [[předmět (mluvnice)|předmět]] – [[sloveso]]. [[Přívlastek]] se klade před podstatné jméno, které rozvíjí. Příslovečné určení obvykle stojí před slovesem nebo před předmětem, mnohdy ale také na začátku věty. Určení času se klade před určení místa. Záporky se zpravidla kladou před sloveso. Příklady: [408] => [409] => {| [410] => |- [411] => | Hindsky: || वह किताब है। [412] => |- [413] => | Transliterace: || Vah kitāb hai. [414] => |- [415] => | Doslova: || Tamto kniha je. [416] => |- [417] => | Překlad: || To je kniha. [418] => |} [419] => [420] => == Slovní zásoba == [421] => [422] => Řada slov je perského a arabského původu. Např. ''kitāb'' (किताब, „kniha“) pochází z arabštiny. V moderním jazyce je také mnoho výpůjček z angličtiny, třeba „nádraží“ se řekne ''relvesteśan'' (रेलवेस्टेशन). [423] => [424] => == Užitečné fráze == [425] => [426] => {| class="wikitable" [427] => | '''Hindsky''' [428] => | '''Česky''' [429] => |- [430] => | ''Aapkaa swagat hai!'' || Vítejte! [431] => |- [432] => | ''Namaste!'' || Ahoj! [433] => |- [434] => | ''Aap kaise hain?'' || Jak se máš? [435] => |- [436] => | ''Main achhaa hoon, dhanyavaad aur aap?'' || Mám se dobře, děkuji a ty? [437] => |- [438] => | ''Bahut samay se mile naheen!'' || Dlouho jsme se neviděli! [439] => |- [440] => | ''Aapkaa naam kyaa hain?'' || Jak se jmenuješ? [441] => |- [442] => | ''Mera naam ... hai'' || Jmenuji se ... [443] => |- [444] => | ''Aap kahaan se hain?'' || Odkud jsi? [445] => |- [446] => | ''Main ... se hoon'' || Jsem z ... [447] => |- [448] => | ''Aapse milkar khushee huee!'' || Rád tě poznávám! [449] => |- [450] => | ''Shubh prabhaat!'' || Dobré ráno! [451] => |- [452] => | ''Namaskaar!'' || Dobré odpoledne! [453] => |- [454] => | ''Susandhyaa!'' || Dobrý večer! [455] => |- [456] => | ''Shubh raatree!'' || Dobrou noc! [457] => |- [458] => | ''Alvidaa!'' || Na shledanou! [459] => |- [460] => | ''Aapkaa din shubh ho!'' || Hezký den! [461] => |- [462] => | ''Achhe se bhojan karein'' || Dobrou chuť! [463] => |- [464] => | ''Kyaa aap samajhte hain?'' || Rozumíš? [465] => |- [466] => | ''Main samajhtaa hoon'' || Rozumím [467] => |- [468] => | ''Mujhe samajh naheen aataa'' || Nerozumím [469] => |- [470] => | ''Haan / Naheen'' || Ano / Ne [471] => |- [472] => | ''Kyaa aap Angrezee bolte hain?'' || Mluvíš anglicky? [473] => |- [474] => | ''Kyaa aap Hindee bolte hain?'' || Mluvíš hindsky? [475] => |- [476] => | ''Haan thod'a sa'' || Ano, trochu [477] => |- [478] => | ''Kshamaa keejie'' || Promiňte [479] => |- [480] => | ''Yah kitne kaa hain?'' || Kolik to je? [481] => |- [482] => | ''Maaf keejie'' || Promiň [483] => |- [484] => | ''Krpya'' || Prosím [485] => |- [486] => | ''Dhanyavaad!'' || Děkuji! [487] => |- [488] => | ''Aapkaa swaagat hai!'' || Nemáš zač! [489] => |- [490] => | ''Main tumse pyaar kartaa hoon'' || Miluju tě [491] => |} [492] => [493] => == Vzorový text == [494] => Otče náš (modlitba Páně): [495] => : He hamaare pita. Jo svarg mein hain, [496] => : tera naam pavitr kiya jae, [497] => : tera raajy aae, teree ichchha jaise svarg mein hai, [498] => : vaise hee prthvee par bhee prree ho. [499] => : Hamaara pratidin ka [500] => : aahaar aaj hamen de, [501] => : aur hamaare aparaadh hamen kshama kar, [502] => : jaise ham bhee apane aparaadhiyon ko kshama karate hain, [503] => : aur hamen pareeksha mein na daal [504] => : parantu buraee se bacha. Aamen. [505] => [506] => {{Vzorový text |VDLP=ano [507] => |Komentář= [508] => |Jazyk 1=hindsky [509] => |Text 1=सभी मनुष्यों को गौरव और अधिकारों के मामले में जन्मजात स्वतन्त्रता और समानता प्राप्त है । उन्हें बुद्धि और अन्तरात्मा को देन प्राप्त है और परस्पर उन्हें भाईचारे के भाव से बर्ताव करना चाहिए । [510] => |Jazyk 2=transliterace [511] => |Text 2=sabhī manuṣyõ ko gaurava aura adhikārõ ke māmale mẽ janmajāta svatantratā aura samānatā prāpta hai. unhẽ buddhi aura antarātmā ko dena prāpta hai aura paraspara unhẽ bhāīcāre ke bhāva se bartāva karanā cāhie. [512] => }} [513] => [514] => == Odkazy == [515] => === Reference === [516] => [517] => === Literatura === [518] => * [[Aleš Klégr]], Petr Zima et al.: ''Světem jazyků''. Albatros, Praha, 1989. Str. 149 – 150. [519] => * [[Vincenc Pořízka]]: ''Hindština / Hindī Language Course''. 704 pp. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1986. [520] => * [[Odolen Smékal]]: ''Hindī vārtālāp / Hindská konverzace / Hindī Conversation''. 808 pp. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984. [521] => === Související články === [522] => * [[Andamanská kreolizovaná hindština]] [523] => === Externí odkazy === [524] => {{InterWiki|code=hi|Hindská}} [525] => * {{Commonscat}} [526] => * {{Wikislovník|heslo=hindština}} [527] => {{Indoíránské jazyky}} [528] => {{Autoritní data}} [529] => [530] => [[Kategorie:Hindština| ]] [531] => [[Kategorie:Střední indoárijské jazyky]] [532] => [[Kategorie:Indická literatura]] [533] => [[Kategorie:Jazyky Indie]] [534] => [[Kategorie:Indoíránské jazyky]] [] => )
good wiki

Hindština

Hindština (हिन्दी, někdy हिंदी, transliterováno hindī) je indoevropský jazyk, používaný především v severní a střední Indii. Je jedním z nejvíce užívaných jazyků v Indii, jejím nejrozšířenějším mateřským jazykem, a v současné době 3.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ergativ','dévanágarí','Množné číslo','Jednotné číslo','Mužský rod','podmět','osoba (mluvnice)','Ženský rod','akuzativ','urdština','předmět (mluvnice)','sloveso'

Akuzativ

Dévanágarí

Ergativ

Podmět

Sloveso

Urdština