Array ( [0] => 15504905 [id] => 15504905 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hipparchos [uri] => Hipparchos [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hipparchos je astronomická vesmírná mise prováděná Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Mise byla pojmenována po starověkém řeckém astronomovi Hipparchovi, který patřil mezi nejvýznamnější pozorovatele hvězd ve starověkém světě. Cílem mise Hipparchos bylo získat přesné a podrobné informace o pozicích a jasnosti více než milionu hvězd v naší Galaxii, Mléčné dráze. Měření přesnosti poloh a jasností hvězd bylo provedeno pomocí speciálního přístroje přímo na vesmírné sondě. Data a poznatky získané z mise Hipparchos významně přispěly k lepšímu porozumění struktury a vývoje Mléčné dráhy, a díky nim bylo možné také odhalit mnoho nových astronomických objevů. Mise byla realizována v letech 1989 až 1993 a byla jednou z prvních vesmírných misí věnovaných přesnému měření hvězdných poloh. [oai] => Hipparchos je astronomická vesmírná mise prováděná Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Mise byla pojmenována po starověkém řeckém astronomovi Hipparchovi, který patřil mezi nejvýznamnější pozorovatele hvězd ve starověkém světě. Cílem mise Hipparchos bylo získat přesné a podrobné informace o pozicích a jasnosti více než milionu hvězd v naší Galaxii, Mléčné dráze. Měření přesnosti poloh a jasností hvězd bylo provedeno pomocí speciálního přístroje přímo na vesmírné sondě. Data a poznatky získané z mise Hipparchos významně přispěly k lepšímu porozumění struktury a vývoje Mléčné dráhy, a díky nim bylo možné také odhalit mnoho nových astronomických objevů. Mise byla realizována v letech 1989 až 1993 a byla jednou z prvních vesmírných misí věnovaných přesnému měření hvězdných poloh. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|Hipparchos (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - osoba}} [2] => '''Hipparchos z Níkaie''' (asi 190 – asi 125 př. n. l.) byl jedním z největších [[Starověk|antických]] [[Astronomie|astronomů]]. Je znám tím, že zvýšil přesnost pozorování a sestavil první veliký [[Hvězdný katalog|katalog hvězd]]. Je považován za zakladatele [[trigonometrie]], ale ta byla známa již dříve.https://phys.org/news/2017-08-mathematical-mystery-ancient-babylonian-clay.html - Mathematical mystery of ancient Babylonian clay tablet solved Na [[Měsíc]]i je po něm pojmenován [[Hipparchus (kráter na Měsíci)|kráter Hipparchus]], ležící na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené polokouli]][[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Ptolemaus, str. 114, č. mapového listu 44, {{ISBN|80-85277-10-7}}[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2516 Crater Hipparchus on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} a jméno Hipparchus nese také jeden kráter na Marsu.[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2517 Crater Hipparchus on Mars] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} Byl po něm pojmenován také vědecký satelit [[Hipparcos]], určený pro sestavení moderního katalogu hvězd. [3] => [4] => == Život == [5] => Pocházel z města [[Nikaia|Nikaie]] v maloasijské [[Bithýnie|Bithýnii]]. Část svého života strávil na [[Rhodos|Rhodu]], který byl jedním z tehdejších center vzdělanosti a kde vybudoval astronomickou pozorovatelnu a korespondoval s alexandrijskými učenci, část života pak prožil i v samotné [[Alexandrie|Alexandrii]]. Tady se také roku 160 př. n. l. stal ředitelem [[Músaion v Alexandrii|Múseia]] (státní akademie věd, kterou založil [[Ptolemaios II. Filadelfos]]). [6] => [7] => == Dílo == [8] => Hipparchos zdůrazňoval přesné pozorování a matematické výpočty. [9] => Vymyslel nové přístroje pro měření [[deklinace|výšky hvězd]]. Stanovil sklon [[zemská osa|zemské osy]] k [[ekliptika|ekliptice]]. Určil délku [[tropický rok|slunečního roku]] s chybou jen 6 minut. Objevil každoroční nepatrné posouvání [[jarní bod|jarního bodu]] po ekliptice (je způsobeno [[precese zemské osy|precesí zemské osy]]). Hodnotu precese (tzv. platonský rok) odhadl na nejvýše 36 000 let, moderní hodnota je 25 725 let. Upřesnil také vzdálenost [[Měsíc]]e a [[Slunce]] od [[Země]]. Pro Měsíc ji určil poměrně přesně jako kolísavou 59–67 zemských poloměrů, moderní střední hodnota je 60.Ivan Štol, Dějiny fyziky, Prometheus s.r.o., Praha 2011, dotisk 1. vydání, str. 88,89, {{ISBN|978-80-7196-375-2}}{{Citace monografie [10] => | příjmení = Špelda [11] => | jméno = Daniel [12] => | titul = Astronomie v antice [13] => | vydavatel = MONTANEX, a. s. [14] => | místo = Ostrava [15] => | rok = 2006 [16] => | počet stran = 262 [17] => | strany = 149–161 [18] => | isbn = 80-7225-210-0 [19] => | jazyk = cs [20] => }} [21] => [22] => Vytvořil geocentrický model oběhu Slunce a Měsíce pomocí deferentů, excentru pro Slunce a skloněného epicyklu pro Měsíc a vyrovnal se v něm s nestejnou délkou ročních období. Model byl kolem konjunkcí a opozic Slunce a Měsíce natolik přesný, že spolehlivě předpovídal zatmění. Při modelování pohybu planet již tak úspěšný nebyl, nedosáhl totiž přesnosti, se kterou by byl spokojen.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Špelda [24] => | jméno = Daniel [25] => | titul = Astronomie v antice [26] => | vydavatel = MONTANEX, a. s. [27] => | místo = Ostrava [28] => | rok = 2006 [29] => | počet stran = 262 [30] => | strany = 17 [31] => | isbn = 80-7225-210-0 [32] => | jazyk = cs [33] => }} [34] => [35] => Jeho největším dílem je katalog hvězd,https://phys.org/news/2022-10-hipparchus-stars.html - Hipparchus's map of the stars may finally have been found který obsahoval přesné polohy více než 800 [[stálice|stálic]], s jejich rozdělením do tříd podle hvězdné velikosti. K vytvoření tohoto katalogu jej přimělo vzplanutí nové hvězdy v [[souhvězdí Štíra]] roku 134 př. n. l. Díky tomuto usoudil, že život hvězdy není věčný a že hvězdy po čase zanikají. Katalog se nedochoval, ale máme o něm dobrou představu od [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]], který ho vtělil do vlastního katalogu v ''[[Almagest]]u.''{{Citace monografie | jméno=Vladimír | příjmení=Štefl | titul=Klaudios Ptolemaios | podtitul=tvůrce geocentrické soustavy|vydavatel=Prométheus | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=56|isbn = 80-7196-317-8}} [36] => [37] => Kolem roku 130 př. n. l. chtěl prověřit [[Heliocentrismus|heliocentrický model]]. Vyšel ze správné úvahy, že poloha hvězd na nočním nebi se musí v průběhu roku mírně měnit, pokud je pozorovaná ze [[Země]] obíhající kolem [[Slunce]]. Příslušná pozorování skutečně provedl, ale nenulovou hodnotu roční [[paralaxa (astronomie)|paralaxy]] nenaměřil (byla naměřena až roku 1838). Proto heliocentrický model zavrhl. [38] => [39] => == Spisy == [40] => * ''Přestupné měsíce a dny'' [41] => * ''O délce roku'' [42] => * ''O pohybu bodů slunovratu a rovnodennosti'' [43] => * ''Komentář k Arátovi a Eudoxovi'' (jediný dochovaný spis) [44] => [45] => == Odkazy == [46] => [47] => === Reference === [48] => [49] => [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Commonscat}} [52] => * {{Wikizdroje|autor=Hipparchos}} [53] => [54] => {{Autoritní data}} [55] => [56] => [[Kategorie:Starověcí řečtí astronomové]] [57] => [[Kategorie:Starověcí řečtí geografové]] [58] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Hipparchos

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Měsíc','Slunce','Země','přivrácená strana Měsíce','Kategorie:Starověcí řečtí geografové','Hipparcos','paralaxa (astronomie)','Nikaia','Almagest','souhvězdí Štíra','precese zemské osy','jarní bod'

Almagest

Hipparcos

Měsíc

Nikaia

Slunce

Země