Array ( [0] => 15483317 [id] => 15483317 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hiragana [uri] => Hiragana [3] => Origin of Hiragana .png [img] => Origin of Hiragana .png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Hiragana je jedna ze dvou slabikových abeced používaných v japonské psané řeči, přičemž druhou je katakana. Její vznik spadá do období Heian (794–1185) a představuje důležitou součást japonského kulturního dědictví. Hiragana je elegantní a harmonická, poskytuje nám skvělý způsob, jak vyjadřovat japonské slova a gramatické prvky tak, aby byly dostupné široké veřejnosti. Tato abeceda je často považována za přístupnější variantu psaní, neboť umožňuje snadné učení a využívání japonského jazyka. Hiragana se používá nejen k přepisu japonských slov, ale také k zapisování gramatických částic, což přispívá k celkové srozumitelnosti textu. Tímto způsobem se hiragana stává mostem, který spojuje tradiční a moderní prvky japonské kultury. V japonských školách se děti učí hiraganu již od raného věku, což je krásný způsob, jak se postupně seznamují s jazykem a psanou formou. Tato metoda učení podporuje kreativitu a umožňuje mladým lidem vyjádřit se svobodně a jasně. Hiragana tak hraje klíčovou roli v literatuře, umění a každodenní komunikaci, což podtrhuje její význam v současném japonském společnosti. Celkově lze říci, že hiragana představuje zářný příklad toho, jak se jazyk a kultura vzájemně ovlivňují a jak důležité je zachovat tradice, zatímco se vítá pokrok a inovace. Je to abeceda, která s sebou nese bohatou historii a skrývá v sobě přístup k nekonečným možnostem vyjádření a tvoření. [oai_cs_optimisticky] => Hiragana je jedna ze dvou slabikových abeced používaných v japonské psané řeči, přičemž druhou je katakana. Její vznik spadá do období Heian (794–1185) a představuje důležitou součást japonského kulturního dědictví. Hiragana je elegantní a harmonická, poskytuje nám skvělý způsob, jak vyjadřovat japonské slova a gramatické prvky tak, aby byly dostupné široké veřejnosti. Tato abeceda je často považována za přístupnější variantu psaní, neboť umožňuje snadné učení a využívání japonského jazyka. Hiragana se používá nejen k přepisu japonských slov, ale také k zapisování gramatických částic, což přispívá k celkové srozumitelnosti textu. Tímto způsobem se hiragana stává mostem, který spojuje tradiční a moderní prvky japonské kultury. V japonských školách se děti učí hiraganu již od raného věku, což je krásný způsob, jak se postupně seznamují s jazykem a psanou formou. Tato metoda učení podporuje kreativitu a umožňuje mladým lidem vyjádřit se svobodně a jasně. Hiragana tak hraje klíčovou roli v literatuře, umění a každodenní komunikaci, což podtrhuje její význam v současném japonském společnosti. Celkově lze říci, že hiragana představuje zářný příklad toho, jak se jazyk a kultura vzájemně ovlivňují a jak důležité je zachovat tradice, zatímco se vítá pokrok a inovace. Je to abeceda, která s sebou nese bohatou historii a skrývá v sobě přístup k nekonečným možnostem vyjádření a tvoření. ) Array ( [0] => '''Hiragana''' (ひらがな – hiragana, 平仮名 – zápis v [[kandži]]) je jedno ze dvou (druhým je [[katakana]]) [[Japonsko|japonských]] [[Kana (písmo)|slabičných písem]] (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku a ne pouhou hlásku, i když jsou zde znaky i pro A, I, U, E a O), sestávající ze 46 symbolů (45 slabičných symbolů a písmeno n). Připojením dvou čárek (''nigori'') nebo kroužku (''marunigori'') nad určité symboly či jejich skládáním vznikají ještě další zvuky. Obě abecedy se svým systémem a řazením velice podobají, liší se však způsobem užití. Odlišný je i původ obou abeced: hiragana vznikla zjednodušením celých znaků kandži, kdežto katakana vychází pouze z částí jednotlivých znaků kandži.{{Citace webu [1] => | titul = Japonština.net – Slabičné abecedy [2] => | url = http://japonstina.net/japonske-pismo/slabicne-abecedy/ [3] => | datum archivace = 2016-03-21 [4] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160321230354/http://japonstina.net/japonske-pismo/slabicne-abecedy/ [5] => }} [6] => [7] => == Historie == [8] => Hiragana byla kodifikována roku [[1946]], kdy došlo ke zjednoznačnění přiřazení jednotlivých symbolů ke zvukům a dva symboly (wi, we) byly označeny za zastaralé. Tato slabičná abeceda vznikla v [[9. století]] za přispění [[Buddhismus|buddhistického]] kněze [[Kúkai]]e (774–835). Jednotlivé symboly vznikly zjednodušením celých (hira znamená v [[Japonština|japonštině]] „celkový“) [[čínský znak|čínských znaků]] [[kandži]] (na rozdíl od katakany, která vznikla zjednodušením pouze částí čínských znaků), u kterých již předtím došlo k desemantizaci a fonetizaci (ztratily význam a staly se pouhými zvuky, aby mohly vyjadřovat japonské koncovky). Znaky hiragany jsou složitější a na psaní obtížnější než znaky katakany. Nedlouho po svém vzniku bylo toto písmo nazýváno také ''onnade'' (ženská ruka) - psaly jím totiž převážně ženy (muži používali katakanu a kandži), jimž nebylo umožněno učit se znakům kandži, které byly považovány za příliš složité. Díky zavedení hiragany tak vzniklo spousta literárních děl z rukou žen z [[období Heian]]. [9] => [10] => == Původ jednotlivých znaků == [11] => [[Soubor:Hiragana origin.svg|Tabulka znázorňující původ jednotlivých znaků hiragany.|492x480px]] [12] => [13] => == Dnešní použití == [14] => * slova japonského původu, pro která neexistují znaky [[kandži]] [15] => * gramatická slova (předpony, přípony, částice, koncovky) [16] => * knížky pro malé děti (japonské děti se hiraganu učí jako první ze tří japonských písem: hiragana, katakana, kandži) [17] => * soukromé dopisy [18] => * ''[[furigana]]'' (malé znaky hiragany, které v knihách pro začínající čtenáře naznačují výslovnost složitých znaků kandži) [19] => * ''okurigana'' (hiraganový znak následující za kandži). [20] => [21] => == Základní sada znaků == [22] => {| border="0" cellspacing="2px" cellpadding="2px" width="100%" [23] => |- [24] => |bgcolor="#BECFEB" valign=top align="center" colspan = 5 | samohlásky [25] => |bgcolor="#D4D4D4" colspan = 3 align="center"|jóon [26] => |-bgcolor="#BECFEB" valign=top align="center" [27] => !あ ''a'' [28] => !い ''i'' [29] => !う ''u'' [30] => !え ''e'' [31] => !お ''o'' [32] => |bgcolor="#D4D4D4"|('''''ja''''') [33] => |bgcolor="#D4D4D4"|('''''ju''''') [34] => |bgcolor="#D4D4D4"|('''''jo''''') [35] => [36] => |- [37] => |colspan="8"| [38] => [39] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [40] => |か ''ka'' [41] => |き ''ki'' [42] => |く ''ku'' [43] => |け ''ke'' [44] => |こ ''ko'' [45] => |bgcolor="#F3F5DE"|きゃ ''kja'' [46] => |bgcolor="#F3F5DE"|きゅ ''kju'' [47] => |bgcolor="#F3F5DE"|きょ ''kjo'' [48] => [49] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [50] => |さ ''sa'' [51] => |し ''ši'' [52] => |す ''su'' [53] => |せ ''se'' [54] => |そ ''so'' [55] => |bgcolor="#F3F5DE"|しゃ ''ša'' [56] => |bgcolor="#F3F5DE"|しゅ ''šu'' [57] => |bgcolor="#F3F5DE"|しょ ''šo'' [58] => [59] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [60] => |た ''ta'' [61] => |ち ''či'' [62] => |つ ''cu'' [63] => |て ''te'' [64] => |と ''to'' [65] => |bgcolor="#F3F5DE"|ちゃ ''ča'' [66] => |bgcolor="#F3F5DE"|ちゅ ''ču'' [67] => |bgcolor="#F3F5DE"|ちょ ''čo'' [68] => [69] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [70] => |な ''na'' [71] => |に ''ni'' [72] => |ぬ ''nu'' [73] => |ね ''ne'' [74] => |の ''no'' [75] => |bgcolor="#F3F5DE"|にゃ ''nja'' [76] => |bgcolor="#F3F5DE"|にゅ ''nju'' [77] => |bgcolor="#F3F5DE"|にょ ''njo'' [78] => [79] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [80] => |は ''ha'' [81] => |ひ ''hi'' [82] => |ふ ''fu'' [83] => |へ ''he'' [84] => |ほ ''ho'' [85] => |bgcolor="#F3F5DE"|ひゃ ''hja'' [86] => |bgcolor="#F3F5DE"|ひゅ ''hju'' [87] => |bgcolor="#F3F5DE"|ひょ ''hjo'' [88] => [89] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [90] => |ま ''ma'' [91] => |み ''mi'' [92] => |む ''mu'' [93] => |め ''me'' [94] => |も ''mo'' [95] => |bgcolor="#F3F5DE"|みゃ ''mja'' [96] => |bgcolor="#F3F5DE"|みゅ ''mju'' [97] => |bgcolor="#F3F5DE"|みょ ''mjo'' [98] => [99] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [100] => |や ''ja'' [101] => |bgcolor="#E9E9E9"| [102] => |ゆ ''ju'' [103] => |bgcolor="#E9E9E9"| [104] => |よ ''jo'' [105] => |bgcolor="#E9E9E9" colspan="3"| [106] => [107] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [108] => |ら ''ra'' [109] => |り ''ri'' [110] => |る ''ru'' [111] => |れ ''re'' [112] => |ろ ''ro'' [113] => |bgcolor="#F3F5DE"|りゃ ''rja'' [114] => |bgcolor="#F3F5DE"|りゅ ''rju'' [115] => |bgcolor="#F3F5DE"|りょ ''rjo'' [116] => [117] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [118] => |わ ''wa'' [119] => |ゐ ''wi'' [120] => |bgcolor="#E9E9E9"| [121] => |ゑ ''we'' [122] => |を ''o/wo'' [123] => |bgcolor="#E9E9E9" colspan="3"| [124] => [125] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [126] => |bgcolor="#E9E9E9" colspan="4"| [127] => |ん ''n'' [128] => |bgcolor="#E9E9E9" colspan="3"| [129] => [130] => |- [131] => |colspan="8"| [132] => [133] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [134] => |が ''ga'' [135] => |ぎ ''gi'' [136] => |ぐ ''gu'' [137] => |げ ''ge'' [138] => |ご ''go'' [139] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぎゃ ''gja'' [140] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぎゅ ''gju'' [141] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぎょ ''gjo'' [142] => [143] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [144] => |ざ ''za'' [145] => |じ ''dži'' [146] => |ず ''zu'' [147] => |ぜ ''ze'' [148] => |ぞ ''zo'' [149] => |bgcolor="#F3F5DE"|じゃ ''dža'' [150] => |bgcolor="#F3F5DE"|じゅ ''džu'' [151] => |bgcolor="#F3F5DE"|じょ ''džo'' [152] => [153] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [154] => |だ ''da'' [155] => |ぢ ''(dži)'' [156] => |づ ''(zu)'' [157] => |で ''de'' [158] => |ど ''do'' [159] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぢゃ ''(dža)'' [160] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぢゅ ''(džu)'' [161] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぢょ ''(džo)'' [162] => [163] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [164] => |ば ''ba'' [165] => |び ''bi'' [166] => |ぶ ''bu'' [167] => |べ ''be'' [168] => |ぼ ''bo'' [169] => |bgcolor="#F3F5DE"|びゃ ''bja'' [170] => |bgcolor="#F3F5DE"|びゅ ''bju'' [171] => |bgcolor="#F3F5DE"|びょ ''bjo'' [172] => [173] => |-bgcolor="#E7F5DE" valign=top align="center" [174] => |ぱ ''pa'' [175] => |ぴ ''pi'' [176] => |ぷ ''pu'' [177] => |ぺ ''pe'' [178] => |ぽ ''po'' [179] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぴゃ ''pja'' [180] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぴゅ ''pju'' [181] => |bgcolor="#F3F5DE"|ぴょ ''pjo'' [182] => |} [183] => [184] => == Způsob psaní == [185] => Tabulka ukazuje, jak se znaky hiragany píší. Je uspořádaná podle tradičního japonského způsobu čtení. Začátek je vpravo nahoře a postupuje se shora dolů. Malá čísla určují pořadí tahů a šipky ukazují jejich směr. Pořadí tahů i směr se musí bezpodmínečně dodržovat, jinak může dojít k chybnému čtení.
[186] => [[Soubor:Table hiragana.svg]] [187] => [188] => == Odkazy == [189] => [190] => === Reference === [191] => [192] => * Janoš, Jiří. ''99 zajímavostí z Japonska''. Praha: Albatros, 1984. [193] => [194] => === Externí odkazy === [195] => * {{Commonscat}} [196] => * {{Wikislovník|heslo=hiragana}} [197] => * [http://www.kanachart.com www.kanachart.com] [198] => * [http://www.hesjapanese.com Free Kana Lessons] [199] => * [http://clrsrc.ic.cz/temp/katahira/?hira=on&consonants-k=on Jednoduché zkoušení z hiragany (s volitelnými skupinami)]{{Nedostupný zdroj}} [200] => [201] => === Související články === [202] => * [[Kana (písmo)|kana]] [203] => * [[katakana]] [204] => * [[kandži]] [205] => * [[hentaigana]] [206] => * [[man'jógana]] [207] => * [[Japonsko]] [208] => * [[japonština]] [209] => * [[Seznam písem (podle skupin)|seznam různých písem]] [210] => * [[furigana]] [211] => * [[čekošiki rómadži]] [212] => * [[hebonšiki rómadži]] [213] => [214] => {{Seznam písemných systémů}} [215] => {{Autoritní data}} [216] => {{Portály|Japonsko}} [217] => [218] => [[Kategorie:Slabičná písma]] [219] => [[Kategorie:Japonština]] [220] => [221] => [[sv:Kana (skriftsystem)#Hiragana]] [] => )
good wiki

Hiragana

Hiragana (ひらがな - hiragana, 平仮名 - zápis v kandži) je jedno ze dvou (druhým je katakana) japonských slabičných písem (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku a ne pouhou hlásku, i když jsou zde znaky i pro A, I, U, E a O), sestávající ze 46 symbolů (45 slabičných symbolů a písmeno n). Připojením dvou čárek (nigori) nebo kroužku (marunigori) nad určité symboly či jejich skládáním vznikají ještě další zvuky.

More about us

About

Její vznik spadá do období Heian (794–1185) a představuje důležitou součást japonského kulturního dědictví. Hiragana je elegantní a harmonická, poskytuje nám skvělý způsob, jak vyjadřovat japonské slova a gramatické prvky tak, aby byly dostupné široké veřejnosti. Tato abeceda je často považována za přístupnější variantu psaní, neboť umožňuje snadné učení a využívání japonského jazyka. Hiragana se používá nejen k přepisu japonských slov, ale také k zapisování gramatických částic, což přispívá k celkové srozumitelnosti textu. Tímto způsobem se hiragana stává mostem, který spojuje tradiční a moderní prvky japonské kultury. V japonských školách se děti učí hiraganu již od raného věku, což je krásný způsob, jak se postupně seznamují s jazykem a psanou formou. Tato metoda učení podporuje kreativitu a umožňuje mladým lidem vyjádřit se svobodně a jasně. Hiragana tak hraje klíčovou roli v literatuře, umění a každodenní komunikaci, což podtrhuje její význam v současném japonském společnosti. Celkově lze říci, že hiragana představuje zářný příklad toho, jak se jazyk a kultura vzájemně ovlivňují a jak důležité je zachovat tradice, zatímco se vítá pokrok a inovace. Je to abeceda, která s sebou nese bohatou historii a skrývá v sobě přístup k nekonečným možnostem vyjádření a tvoření.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kandži','katakana','furigana','Japonsko','Kana (písmo)','hentaigana','Kategorie:Japonština','Soubor:Table hiragana.svg','hebonšiki rómadži','Buddhismus','Seznam písem (podle skupin)','čínský znak'

Buddhismus

Furigana

Japonsko

Kandži

Katakana

Kategorie:Japonština