Array ( [0] => 15508018 [id] => 15508018 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hispánie [uri] => Hispánie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Hispánie [2] => | originální název = Hispania [3] => | rok vzniku = {{nowrap|[[218 př. n. l.]]}} [4] => | rok zániku = [[472]] [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = Kartaginská Iberie [7] => | před 1 vlajka = Tanit Symbol.svg [8] => | před 2 = [9] => | před 2 vlajka = [10] => | více po = [11] => | po 1 = Vizigótská říše [12] => | po 1 vlajka = No flag.svg [13] => | po 2 = Svébská říše [14] => | po 2 vlajka = No flag.svg [15] => | šířka 1. sloupce = [16] => | vlajka = [17] => | článek o vlajce = [18] => | velikost vlajky = [19] => | znak = [20] => | článek o znaku = [21] => | velikost znaku = [22] => | rámeček znaku = [23] => | hymna = [24] => | článek o hymně = [25] => | motto = [26] => | článek o mottu = [27] => | mapa = Conquista Hispania.svg [28] => | velikost mapy = 290px [29] => | mapa poznámka = Rozšiřování římských provincií Hispánie počínaje r. [[220 př. n. l.]] (červená, žlutá) po 19 n. l. (zelená). [30] => | hlavní město = [[Córdoba (Španělsko)|Corduba]] ([[Baetica]])
[[Augusta Emerita]] ([[Hispania Ulterior]])
[[Tarraco]] ([[Hispania Citerior]]) [31] => | rozloha = [32] => | rozloha poznámka = [33] => | nejvyšší bod = [34] => | nejvyšší bod poznámka = [35] => | nejdelší řeka = [36] => | nejdelší řeka poznámka = [37] => | počet obyvatel = 5 000 000 a víc [38] => | počet obyvatel poznámka = [39] => | jazyky = [[latina]], paleohispánské jazyky [40] => | národnostní složení = [[Keltiberové]] & [[Římané]] ([[Římské občanství|římští občané]]) [41] => | náboženství = [[Iberské náboženství|původní iberské]], [[Starověké římské náboženství|starořímské]], později [[Křesťanství|křesťanské]] [42] => | státní zřízení = [[provincie]] ([[autokracie]]) [43] => | mateřská země = {{vlajka a název|Římská republika}}
{{vlajka a název|Římská říše}}
{{vlajka a název|Západořímská říše}} [44] => | měna = [45] => | vznik = [[218 př. n. l.]] – založeno během [[Druhá punská válka|druhé punské války]] [46] => | zánik = [[471]] [47] => }} [48] => '''Hispánie''' ([[Latina|latinsky]] ''Hispania'') byl název užívaný v době [[starověk]]é [[Římská říše|římské říše]] a [[středověk]]u pro celý [[Pyrenejský poloostrov]] a jeho [[Římské provincie|provincie]]. V současnosti se na tomto území rozkládají [[Portugalsko]], [[Španělsko]], [[Andorra]], [[Gibraltar]] a nepatrná část jižní [[Francie]]. V době [[Římská republika|římské republiky]] byla Hispánie rozdělena do dvou [[Římské provincie|provincií]], které byly pojmenovány [[Hispania Citerior]] a [[Hispania Ulterior]]. Za [[principát]]u byla Hispania Ulterior rozčleněna do dvou nových provincií nazývaných [[Baetica]] a [[Lusitánie|Lusitania]], zatímco Hispania Citerior byla přejmenována na [[Hispania Tarraconensis|Tarraconensis]]. Později byla od Tarraconensis oddělena její západní část, jež byla nejprve zvána Hispania Nova a následně Callaecia (nebo Gallaecia, odtud [[Galicie]]). V rámci [[Diocletianus|Diocletianovy]] správní reorganizace byla na konci [[3. století]] z Tarraconensis vydělena provincie Carthaginiensis a zřejmě také [[Baleárské ostrovy]] (Baleares). Všechny hispánské provincie tvořily společně [[Diecéze|diecézi]] Hispaniae. [49] => [50] => == Název == [51] => Původ slova Hispania je předmětem mnoha diskuzí, přičemž poznatky vzniku tohoto pojmu se zakládají převážně na domnělé vnější podobnosti s jinými výrazy. Podle jedné ze zastávaných teorií se jedná o termín odvozený z [[Féničtina|féničtiny]]. Tvar Hispánie prý pochází ze složeniny fénických slov ''î'' (znamenající ostrov) a ''šəpānîm'' ([[Semitské jazyky|semitský]] výraz pro [[damani|damana]]), což lze vyjádřit jako „ostrov damana“. [[Féničané]] totiž zdejší hojně se vyskytující králíky mylně považovali za damany. Existuje rovněž alternativní teorie, která vychází z předpokladu, že slovo Hispánie je převzato z [[Iberština|iberštiny]], přesněji z předřímského názvu města [[Sevilla]], ''Hispalis'', který nápadně připomíná [[Starověk|antické]] pojmenování této země. Iberský ani keltský tvar jména Hispalis nejsou dnes již známi, ovšem někteří badatelé se domnívají, že tento pojem vznikl z řeckého ''Heliopolis'' („město slunce“). Nahrazování termínů „španělský“ a „Španělsko“ slovy „hispánský“ a „Hispánie“ se v současnosti jako matoucí a zavádějící anachronismus neužívá, protože hranice moderního Španělska nejsou totožné s hranicemi římské Hispánie či s územím pozdějšího [[Vizigóti|vizigótského království]]. Třebaže latinský pojem Hispania byl k označení [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] obvykle používán až do doby pozdního středověku, jeho zkrácená varianta ''Spania'' (z níž je odvozeno [[Čeština|české]] slovo Španělsko) byla postupně v rostoucí míře spojována pouze se španělským královstvím, jež se zrodilo na konci [[15. století]]. [52] => [53] => == Historie == [54] => [55] => === Pravěk === [56] => [[Soubor:Prehispanic languages.gif|náhled|upright=0.8|vlevo|Rozšíření jazyků v předřímské Ibérii]] [57] => Podle fosílií objevených v pohoří [[Atapuerca]] na severu Španělska byl Pyrenejský poloostrov osídlen člověkem vzpřímeným (''[[homo erectus]]'') už před 780 000 lety. Zhruba ke konci [[Střední paleolit|středního paleolitu]] pronikl do Ibérie [[člověk neandrtálský]], který sem patrně uprchl před migrujícím člověkem ''[[homo sapiens]]''. První významné osídlení [[Evropa|Evropy]] moderním [[člověk]]em nastalo přibližně před 40 000 lety, na počátku [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]] a poslední [[Doba ledová|doby ledové]]. Jednalo se o [[nomád]]ské [[Lovci a sběrači|lovce a sběrače]] pocházející ze stepí [[střední Asie]]. Poté, co doba ledová dosáhla někdy před 30 000 lety svého vrcholu, usadili se tito lidé v [[Pyrenejský poloostrov|Ibérii]]. V následujících tisíciletích neandrtálci postupně vymizeli, zatímco místní kultury moderních lidí vzkvétaly. V důsledku toho vznikly výjimečné formy [[Pravěké umění|pravěkého umění]], jehož doklady byly nalezeny v [[údolí Côa]] či v jeskyni [[Altamira]]. Pozoruhodné malby zvířat, jejichž stáří se odhaduje na 20 000, resp. 14 000 let podávají svědectví o vysoké úrovni [[paleolit]]ické lovecké kultury. V [[mezolit]]u, na počátku desátého tisíciletí př. n. l., nastalo oteplení, jež ukončilo dobu ledovou, načež iberská populace (potomci [[Kromaňonci|kromaňonců]]) opět osídlila značnou část Evropy. V průběhu [[neolit]]u došlo zhruba kolem roku 5000 př. n. l. k zásadní proměně lidského osídlení Ibérie, neboť započal rozvoj zemědělství a počátek evropské [[megalit]]ické kultury. Ta se rozšířila do většiny Evropy a některá její nejstarší centra se nacházela na území dnešního Portugalska. [58] => [59] => === Iberové === [60] => [[Soubor:Dama d'Elx.jpg|náhled|upright=0.8|„Dáma z Elche“, Národní archeologické muzeum v [[Madrid]]u, [[5. století př. n. l.|5.]] až [[4. století př. n. l.|4. století {{nowrap|př. n. l.}}]]]] [61] => Do poloviny 2. tisíciletí př. n. l. se datují důkazy o přítomnosti [[Iberové|Iberů]], kteří se v dalších staletích vyvinuli v nejvýznamnější etnikum na poloostrově. Původ Iberů zůstává dosud předmětem bádání. Podle některých názorů pocházeli z oblastí východního [[Středozemní moře|Středomoří]], případně ze [[Severní Afrika|severní Afriky]]. Jiné teorie se však vyslovují pro evropský původ Iberů. Dalším starověkým národem obývajícím Pyrenejský poloostrov byli [[Baskové]]. Na konci [[Doba bronzová|doby bronzové]] zasáhlo Ibérii několik migračních vln národa [[Indoevropané|indoevropského]] původu – [[Keltové|Keltů]], kteří patrně od počátku [[7. století př. n. l.]] pronikali z dnešní jižní Francie do severní a západní Ibérie. Ve střední části poloostrova Keltové a Iberové pozvolna splynuli v jediný národ nazývaný [[Keltiberové]]. Ti nejprve opanovali oblasti centrálních náhorních plošin a západ, později se rozšířili i na východní pobřeží poloostrova. Místní odlišnosti mezi těmito starodávnými kulturami jsou do určité míry patrné do dnešních dnů. Iberové i Keltiberové byli zdatnými kováři. Zvláště v jižnějších částech země se vyskytovalo mnoho dolů, z jejichž surovin byly v době železné vyráběny výtečné zbraně a nástroje. Bohaté zdroje surovin Ibérie upoutaly pozornost národů sídlících na březích [[Středozemní moře|Středozemního moře]], jež proto založily na jihu a východě poloostrova četné kolonie. Kolem roku [[1100 př. n. l.]] dosáhli prý Ibérie [[Féničané]], pocházející z východního Středomoří. Nicméně [[Archeologie|archeologické]] nálezy nasvědčují tomu, že [[Cádiz]] (ve starověku ''Gadir'', případně ''Gades''), nejstarší fénická osada v Ibérii, byl založen až v [[8. století př. n. l.]] Na východním pobřeží vznikala od 7. století př. n. l. rovněž [[Starověké Řecko|řecká]] města, z nichž nejdůležitější byly ''Emporion'' (dnešní [[Empúries]]) a ''Saguntum'' ([[Sagunto]]). Řekové udržovali obchodní kontakty s Keltibery a taktéž s Féničany, kteří však představovali pro Řeky vážné konkurenty a soupeře. [62] => [63] => === Kartaginská Iberie === [64] => [[Soubor:Iberia 218-217BC-es.svg|náhled|upright=0.8|vlevo|Kartaginské území (žlutá) v době [[Druhá punská válka|druhé punské války]]]] [65] => Od [[6. století př. n. l.]] vzrůstal na poloostrově vliv mocného severoafrického města [[Kartágo|Kartága]], jež bylo původně jednou z fénických kolonií. Kartáginci nahradili své fénické předchůdce a vybudovali řadu nových [[Punové|punských]] osad. Na základě archeologických vykopávek, v nichž jsou zastoupeny kartaginské i iberské artefakty, lze usuzovat, že obě tyto kultury se v těchto obchodních centrech rozvíjely ve vzájemné koexistenci. Po vítězství [[Starověký Řím|Římanů]] nad Kartáginci v [[První punská válka|první punské válce]] ([[264 př. n. l.|264]]–[[241 př. n. l.]]), usilovalo Kartágo o vykompenzování své ztráty [[Sicílie]] vytvořením obchodní říše v Ibérii. Kartaginský generál [[Hamilkar Barkas]] si v sérii tažení probíhajících mezi léty [[237 př. n. l.|237]] až [[228 př. n. l.]] podrobil rozsáhlé jižní a východní oblasti Pyrenejského poloostrova. Hamilkarův nástupce [[Hasdrubal Sličný|Hasdrubal]] založil město ''Carthago Nova'' ([[Cartagena]]), jež sloužilo jako hlavní kartaginská základna v Ibérii. Pravděpodobně v roce [[226 př. n. l.]] sjednal Hasdrubal s Římany, znepokojenými rostoucí kartaginskou mocí, smlouvu, v níž se obě strany zavazovaly respektovat řeku [[Ebro]] jako hranici svých sfér vlivu na poloostrově. Tuto smlouvu však v roce [[219 př. n. l.]] porušil Hamilkarův syn [[Hannibal]], jenž oblehl a dobyl město [[Obléhání Sagunta|Saguntum]], což se pro Římany stalo záminkou k vypovězení [[Druhá punská válka|druhé punské války]] ([[218 př. n. l.|218]]–[[201 př. n. l.]]). V průběhu tohoto konfliktu se římský vojevůdce [[Scipio Africanus]] v roce [[209 př. n. l.]] zmocnil Carthaga Nova a během několika dalších let vypudil po vítězství v [[Bitva u Ilipy|bitvě u Ilipy]] Kartágince z Ibérie. V mírové smlouvě mezi [[Řím]]em a Kartágem uzavřené v roce [[201 př. n. l.]] přenechali Kartáginci své državy na Pyrenejském poloostrově Římanům. Ti tuto zemi nazývali Hispánií podle latinizované verze dosavadního kartaginského jména. [66] => [67] => === Římská Hispánie === [68] => {{Viz též|Římské války v Hispánii}} [69] => [[Soubor:Spain Andalusia Cordoba BW 2015-10-27 12-15-09.jpg|náhled|upright=1.0|Římský most v Córdobě, v pozadí [[Mezquita]]]] [70] => Římané vstoupili poprvé na půdu Pyrenejského poloostrova v roce [[218 př. n. l.]] Od tohoto okamžiku zde po následujících dvě stě let vedli prakticky nepřetržitá válečná tažení nejprve proti Kartágincům a Iberům, později proti Keltiberům, [[Lusitánové|Lusitánům]], Baskům a různým keltským kmenům na severu. Významné keltiberské středisko [[Numantia]] bylo dobyto v roce [[133 př. n. l.]] po desetiletích odporu domorodců proti římským útokům. V bojích s Římany se obzvláště vyznamenal [[Viriathus]], vůdce Lusitánů. Podmanění Hispánie Římany bylo definitivně dokončeno až za římského císaře [[Augustus|Augusta]] v roce [[19 př. n. l.]] Hispánie byla, stejně jako jiná území ovládaná [[Římská republika|římskou republikou]], spravována místodržiteli, kteří svoji funkci zneužívali k osobnímu obohacení a k dosažení slávy. Obyvatelstvo Hispánie bylo sužováno vysokými daněmi svévolně uvalovanými římskými dobyvateli, odvody mládeže do římského vojska a všeobecně bující korupcí. Zefektivnění římské správy nastalo teprve po nastolení [[principát]]u v roce [[27 př. n. l.]], což přispělo k urychlení procesu [[romanizace (kultura)|romanizace]] země. Hispánie se tak na dalších více než čtyři sta let stala součástí kosmopolitní [[Římská říše|římské říše]]. [71] => [72] => [[Soubor:Merida Roman Theatre2.jpg|náhled|upright=0.9|vlevo|Římské divadlo v Méridě]] [73] => Po celé zemi byly budovány silnice, mosty a [[akvadukt]]y, z nichž mnohé se dochovaly dodnes. Stávající [[barbar]]ské osady se rozrostly ve výstavní a komfortní města, jakými bylo ''Olissipo'' ([[Lisabon]]) nebo ''Tarraco'' ([[Tarragona]]). Dále byla založena řada nových jako ''Caesaraugusta'' ([[Zaragoza]]), ''Augusta Emerita'' ([[Mérida (Španělsko)|Mérida]]) nebo ''Valentia'' ([[Valencie|Valencia]]). Hispánie sloužila říši jako zásobárna a hlavní zdroj surovin a kovů, přičemž z jejích rozvíjejících se přístavů bylo do celého impéria exportováno zlato, stříbro, železná ruda, olovo, olivový olej, víno, obilí a jiné produkty. K rozkvětu hospodářství napomohlo také rozšíření užívání [[Římské právo|římského práva]] v zemi. Vůdčí představitelé domorodých národů, kteří ovládali jednotlivé kmeny, byli postupem doby přijímáni do řad římské aristokracie, čímž si zajistili účast na správě Hispánie a římské říše. Výnosy v zemědělství stouply v důsledku zavedení [[Zavlažování|zavlažovacích zařízení]]. Římané budovali v Hispánii [[Římská villa|villy]] (velkostatky), na nichž pracovala velká část venkovského obyvatelstva a značný počet [[Otrokářství|otroků]]. Vedle velkých [[Latifundie|latifundií]] existovaly i menší zemědělské statky a usedlosti, jež byly přidělovány římským veteránům – touto kolonizací usilovali Římané o snazší podrobení nového území. [[Latina]] se stala oficiálním jazykem a už v [[1. století]] bylo území dnešní [[Andalusie]] natolik silně romanizováno, že zde užívání domorodých jazyků téměř vymizelo. Romanizace však nezasáhla všechny části Hispánie stejně intenzivně, zvláště na severu se latině nikdy nepodařilo vytlačit lokální jazyky. V Hispánii narozeným potomkům římských vojáků a kolonistů náleželo [[římské občanství]], jež bylo nejpozději v roce [[212]] přiznáno rovněž všem Hispanořímanům – romanizované hispánské populaci (již na konci 1. století udělil [[Vespasianus]] všem obyvatelům Hispánie latinské právo). Hispánie byla rodištěm několika význačných císařů, jako byli [[Traianus]], [[Hadrianus]] či [[Theodosius I.]] Pocházeli odsud také někteří význační římští literáti včetně [[Seneca mladší|Senecy mladšího]], [[Lucanus|Lucana]] a [[Marcus Valerius Martialis|Martiala]]. [74] => [75] => [[Soubor:Villa Romana en Itálica.jpg|náhled|120px|Římská villa v Itálice]] [76] => [[Křesťanství]] se v Hispánii objevilo poprvé v 1. století a v průběhu [[2. století]] se do určité míry uchytilo i ve městech. [[Pohanství]] si však uchovalo především na venkově pevné postavení po velmi dlouhou dobu. To se začalo měnit až ve [[4. století]], kdy [[Konstantin Veliký]] legalizoval křesťanství. V Hispánii se sice vyskytly jisté [[Hereze|heretické]] sekty, ovšem místní [[biskup]]ové zachovávali loajalitu vůči [[papež]]ům v Římě. Koncily biskupů se staly důležitým nástrojem udržení stability během období nadvlády [[Vizigóti|Vizigótů]], jež následovalo po zhroucení římského politického systému ve druhé polovině [[5. století]]. V této době přešla civilní administrativa z velké části na katolické biskupy, kteří tak pomohli uchovat pořádek a kontinuitu římské kultury v Hispánii. Zhruba o sto let později využil [[Byzantská říše|východořímský]] císař [[Justinián I.]] občanské války mezi vizigótskými králi v Hispánii k vyslání vojska, které mělo získat Pyrenejský poloostrov zpět pod kontrolu Římanů. Výsledkem bylo krátkodobé opětné dobytí úzkého pásu země podél pobřeží Středozemního moře, jež bylo nazýváno ''Spania''. [77] => [78] => ==== Správní členění ==== [79] => V roce [[197 př. n. l.]] zřídili Římané v Hispánii dvě [[Římské provincie|provincie]] pojmenované ''[[Hispania Citerior]]'' („Bližší Hispánie“) a ''[[Hispania Ulterior]]'' („Vzdálenější Hispánie“). Hranici mezi nimi představovala klikatě se vinoucí linie mezi městem Carthago Nova a Kantabrijským mořem ([[Biskajský záliv]]). Hispania Ulterior zahrnovala území dnešní [[Andalusie]], [[Portugalsko|Portugalska]], [[Extremadura|Extremadury]] a [[Galicie]], zatímco Hispania Citerior zaujímala východní část poloostrova, tedy nynější [[Aragonie|Aragonii]], [[Valencie (společenství)|Valencii]], [[Katalánie|Katalánii]] a většinu [[Kastílie]]. Generál [[Marcus Vipsanius Agrippa]] reorganizoval v roce [[27 př. n. l.]] Hispánii do tří částí, když rozdělil Hispanii Ulterior na Baeticu a Lusitánii (včetně Gallaecie a Asturie). V témže roce císař Augustus uspořádal hispánské provincie tímto způsobem: [80] => [81] => [[Soubor:Hispania1c.jpg|náhled|200px|vlevo|Správní rozdělení Hispánie v době vlády Augusta]] [82] => * ''[[Baetica|Hispania Baetica]]'', jejímž hlavním městem byla ''Corduba'' ([[Córdoba (španělské město)|Córdoba]]), se rozkládala na území takřka identickém s dnešní Andalusií. Hranici mezi Baeticou a Lusitánií tvořila řeka ''Anas'' ([[Guadiana]]). [83] => * ''[[Lusitánie|Hispania Lusitania]]'', jejímž hlavním městem byla ''Emerita Augusta'' ([[Mérida (Španělsko)|Mérida]]), byla zmenšena o Gallaecii a Asturii. [84] => * ''Hispania Citerior'', jejímž hlavním městem bylo ''Tarraco'' ([[Tarragona]]), získala nový název ''[[Hispania Tarraconensis]]''. Jednalo se o nejvýznamnější římskou provincii na Pyrenejském poloostrově, k čemuž přispělo i začlenění Gallaecie a Asturie. [85] => [86] => Na počátku [[3. století]] provedl císař [[Caracalla]] nové rozdělení, jež však přetrvalo pouze krátkou dobu. Jeho úprava spočívala ve vydělení provincie ''Asturia-Callaecia'' (''Hispania Nova'') z Tarraconensis. V této nově vzniklé, nepříliš rozlehlé provincii byla umístěna jediná stálá [[Římská legie|legie]] v Hispánii: ''Legio VII Gemina''. V roce [[238]] byly však tyto dva celky opět spojeny. [[Diocletianus|Diocletianovy]] správní reformy vedly v roce [[293]] k začlenění všech hispánských provincií do [[Diecéze (římská říše)|diecéze]] ''Hispaniae'', jíž spravoval císařský úředník s titulem ''[[vicarius]]'' a se sídlem v Méridě. Diecéze Hispánie tvořila spolu s [[Galie|galskými]], [[Germánie|germánskými]] a [[Británie (provincie)|britskými]] provinciemi [[Prefektura Galliae|prefekturu ''Galliae'']]. Diecéze se skládala z pěti pevninských hispánských provincií (''Baetica'', ''Gallaecia'', ''Lusitania'', ''Tarraconensis'' a nově vytvořená ''Carthaginiensis''), z provincie ''[[Baleárské ostrovy|Baleares]]'' a ze severoafrické provincie ''[[Mauretania Tingitana]]''. Toto správní uspořádání Hispánie přetrvalo v nezměněné podobě až do konce římské vlády. [87] => [88] => === Hispánie pod nadvládou Germánů === [89] => Během [[stěhování národů]] překročily v roce [[406]] barbarské kmeny [[Svébové|Svébů]], [[Vandalové|Vandalů]] a [[Alani|Alanů]] řeku [[Rýn]] a po tříletém pustošení Galie vpadly v roce [[409]] přes [[Pyreneje]] do Hispánie. Tento okamžik znamenal počátek rozkladu římské moci na Pyrenejském poloostrově. Svébové založili království v nynější Galicii a v severním Portugalsku. Hasdingští Vandalové a jejich alanští spojenci okupovali Lusitánii, přesněji současné portugalské regiony [[Alentejo]] a [[Algarve]]. Příslušníci silingské větve Vandalů se usadili na území Baeticy, tedy zhruba v nynějším španělskému regionu Andalusie (což je odvozeno z termínu ''Vandalusia''). Téměř polovina Hispánie se vymkla římské vládě, pročež [[Západořímská říše|západořímský]] císař [[Honorius (císař)|Honorius]] pověřil svého švagra a [[Vizigóti|vizigótského]] krále [[Athaulf]]a obnovením pořádku na Pyrenejském poloostrově. Na oplátku poskytl Vizigótům půdu severně od Pyrenejí. V roce [[415]] zahájili Vizigóti tažení proti Vandalům a Alanům, které do roku [[429]] přinutili k odplutí do severní Afriky. V době zániku římské moci na [[Západ]]ě ke konci [[5. století]] se Vizigóti zmocnili vlády nad většinou Hispánie a do roku [[585]] si podmanili i severozápad země kontrolovaný dosud Svéby. [90] => [91] => [[Soubor:Hispania3c.JPG|náhled|220px|Pyrenejský poloostrov kolem roku 560]] [92] => Vizigótská okupace nebyla barbarskou invazí v pravém smyslu, neboť jednotliví vizigótští králové formálně vládli Hispánii jako [[Patricius|patricijové]], kteří obdrželi svolení k řízení země jménem císaře. Vliv Vizigótů na kulturu Hispánie byl celkově nepatrný. Výkon civilní správy setrvával na bedrech Hispanořímanů, přičemž jazykem práva a obchodu zůstávala i navzdory [[Germáni|germánské]] nadvládě latina. Udržení někdejší úrovně vzdělanosti a správy nyní spočívalo na [[Církev|církvi]], jelikož pouze hispanořímské duchovenstvo bylo dostatečně způsobilé zajišťovat řízení státu. Podobně jako v jiných částech [[Raný středověk|raně středověké]] Evropy, se i v Hispánii ukázala být církev nejsoudržnější částí společnosti, jež nadále ztělesňovala kontinuitu antických tradic, idejí a řádu. Náboženství představovalo nejstálejší zdroj napětí mezi [[Římskokatolická církev|římskokatolickými]] Hispanořímany a jejich [[Ariánství|ariánskými]] vizigótskými vládci. Teprve v roce [[589]] se král [[Rekkared I.]] zřekl ariánství na koncilu biskupů v [[Toledo|Toledu]] a přijal katolictví, čímž byl posílen vzájemný soulad mezi vizigótskou monarchií a Římany. Vedle politické jednoty tak bylo dosaženo také náboženského sjednocení poloostrova. Avšak nepřetržité občanské války, násilné smrti králů a uzurpace vedly k oslabení centrální moci ve prospěch místních válečníků a velkých pozemkových vlastníků. Vizigóti převzali a podporovali římský provinciální aparát, nebyli ale schopní jej využít k nastolení efektivní správy státu. Vzhledem k chybějícímu jasně vymezenému nástupnickému systému podněcovaly soupeřící frakce vizigótské šlechty [[Byzantská říše|Byzantince]], [[Franská říše|Franky]] a nakonec [[muslim]]y k zásahům do vnitřních záležitostí státu, což nakonec přivodilo zhroucení vizigótské říše. [93] => [94] => === Ve středověku === [95] => Oslabené vizigótské království podlehlo na počátku [[8. století]] invazi [[Severní Afrika|severoafrických]] muslimů – [[Maurové|Maurů]]. Na místo pojmenování Hispánie ([[Arabština|arabsky]] اسبانيا, ''Isbá-nía'') užívali Maurové pro svůj stát označení [[Al-Andalus]] (الأندل). Různé křesťanské kroniky a dokumenty z doby vrcholného středověku pojem Hispánie (resp. z něho vycházející názvy ''Spania'', ''España'' nebo ''Espanha'') vztahovaly pouze na Maury kontrolovaná teritoria. Například výprava krále [[Alfonso I. Aragonský|Alfonsa I. Aragonského]] proti městu [[Málaga]], podniknutá v roce [[1126]], je popisována jako tažení do země „España“. Asi od konce [[12. století]] začal být pod pojmem Hispánie vnímán opět celý Pyrenejský poloostrov. Výraz „pět království Hispánie“ se týkal muslimské [[Granada|Granady]] a křesťanských království [[Kastílie|Kastílie a Leónu]], [[Navarra|Navarry]], [[Portugalsko|Portugalska]] a [[Aragonie]]. Jednotlivá křesťanská království, vzniklá v období [[Reconquista|reconquisty]], se postupně slučovala ve větší útvary, což bylo završeno spojením Kastílie a Aragonie v roce [[1479]]. Název „[[Španělsko]]“ odvozený z termínu Hispánie byl od tohoto momentu užíván pouze k pojmenování tohoto nového království a nikoli k označení celého Pyrenejského poloostrova. [96] => [97] => == Reference == [98] => {{Překlad [99] => | jazyk = en [100] => | článek = Hispania [101] => | revize = 195613149 [102] => }} [103] => [104] => == Literatura == [105] => * KLÍMA, Jan, ''Dějiny Portugalska'', Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. {{ISBN|978-80-7106-903-4}} [106] => * Kolektiv autorů, ''Dějiny Španělska'', Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. {{ISBN|978-80-7106-836-5}} [107] => [108] => == Související články == [109] => {{Dějiny Španělska}} [110] => {{Sloupce|2| [111] => * [[Pyrenejský poloostrov]] [112] => * [[Iberové]] [113] => * [[Baskové]] [114] => * [[Lusitánové]] [115] => * [[Keltiberové]] [116] => * [[Dobytí Hispánie Římany]] [117] => * [[Hispania Tarraconensis|Tarraconensis]] [118] => * [[Lusitánie]] [119] => * [[Baetica]] [120] => * [[Vizigóti]] [121] => * [[Portugalsko]] [122] => * [[Španělsko]] [123] => }} [124] => [125] => == Externí odkazy == [126] => * {{Commonscat}} [127] => * [https://web.archive.org/web/20160223071856/http://home.datacomm.ch/kerguelen/hispania/ HISPANIA]: A Map of Roman Spain and Portugal. [128] => * [http://www.unrv.com/provinces/hispania.php Hispania (UNRV History)] {{en}} [129] => * [http://countrystudies.us/spain/4.htm Spain – HISPANIA] {{en}} [130] => * [https://web.archive.org/web/20040611215344/http://www.arqueotavira.com/Mapas/Iberia/Populi.htm Detailed map of the Pre-Roman Peoples of Iberia (around 200 BC)] {{pt}} [131] => * [http://www.arkeotavira.com/Mapas/Iberia/Populi.pdf Ethnologic Map of Pre-Roman Iberia (PDF)] {{Wayback|url=http://www.arkeotavira.com/Mapas/Iberia/Populi.pdf |date=20070928030400 }} {{en}}{{pt}} [132] => * [https://web.archive.org/web/20030905095127/http://www.aquela.com/roleplaying/SPQR/world/Hispania.html Hispania – The World of the Imperium Romanum] {{en}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => [135] => [[Kategorie:Historická území]] [136] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [137] => [[Kategorie:Starověké dějiny Španělska]] [138] => [[Kategorie:Dějiny Portugalska]] [] => )
good wiki

Hispánie

Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie. V současnosti se na tomto území rozkládají Portugalsko, Španělsko, Andorra, Gibraltar a nepatrná část jižní Francie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'218 př. n. l.','Baetica','Portugalsko','Vizigóti','Pyrenejský poloostrov','Hispania Citerior','Římské provincie','Hispania Tarraconensis','Lusitánie','Keltiberové','Hispania Ulterior','Španělsko'

Keltiberové

Lusitánie

Portugalsko

Portugalsko je evropská země nacházející se na Pyrenejském poloostrově.

Španělsko

Vizigóti