Array ( [0] => 14666736 [id] => 14666736 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hlavonožci [uri] => Hlavonožci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Hlavonožci [2] => | obrázek = Caribbean reef squid.jpg [3] => | popisek = [[Oliheň karibská]] [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | oddělení = [[trojlistí]] (Triblastica) [7] => | nezařazený kmen = [[prvoústí]] (Protostomia) [8] => | kmen = [[měkkýši]] (Mollusca) [9] => | třída = '''hlavonožci''' (Cephalopoda) [10] => | třídu popsal = [[Georges Cuvier|Cuvier]], [[1795]] [11] => | druhotné dělení = Podtřídy a řády [12] => | podřazené taxony = [13] => * Podtřída [[čtyřžábří]] (Nautiloidea) [14] => ** Řád [[Nautilida]] [15] => * Podtřída [[dvoužábří]] (Coloidea) [16] => ** Nadřád [[Decapodiformes|desetiramenatci]] (Decapodiformes) [17] => *** Řád [[sépie (řád)|sépie]] (Sepiida) [18] => *** Řád [[sepioly]] (Sepiolida) [19] => *** Řád [[spirálovci]] (Spirulida) [20] => *** Řád [[krakatice]] (Teuthida) [21] => ** Nadřád [[Octopodiformes|osmiramenatci]] (Octopodiformes) [22] => *** Řád [[chobotnice]] (Octopoda) [23] => *** Řád [[vampýrovky]] (Vampyromorphida) [24] => }} [25] => '''Hlavonožci''' (Cephalopoda) jsou vývojově nejpokročilejší [[třída (biologie)|třída]] [[měkkýši|měkkýšů]]. Všichni jsou aktivní mořští [[predátor|dravci]]. Patří k nim starobylé [[loděnka|loděnky]], inteligentní [[chobotnice]], [[Sépie (řád)|sépie]], [[olihňovití|olihně]], obří [[krakatice]] a vyhynulí amoniti, belemniti a další. Recentní hlavonožci se dělí na potřídy [[čtyřžábří|čtyřžábrých]] ([[loděnka]]) a [[dvoužábří|dvoužábrých]] ([[chobotnice]], [[olihňovití|oliheň]], …) [26] => [27] => Hlavonožci měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 20 m). Mají dvoustranně souměrné tělo, ramena a chapadla. Ramen je u starobylých druhů, jako je loděnka, okolo 30 až 90 a jsou krátká. Vyspělé druhy jich mají méně, zato jsou delší a mají přísavky. [[Desetiramenatci|Decapodiformes]] (desetiramenatci) mají 8 kratších ramen a 2 delší chapadla a [[Osmiramenatci|Octopodiformes]] (osmiramenatci, chobotnice) mají 8 stejně dlouhých ramen. Chobotnice mohou přijít o několik ramen, která jim znovu dorostou. Pohybují se třemi způsoby, buď vlněním ploutevního lemu nebo ramen, nebo vytlačováním vody ze sifonu. Tento tryskový pohyb umožňuje některým menším druhům i vyskakovat nad hladinu. Dýchají žábrami. V ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uniknout. Barvivo je buď černé, nebo hnědé. [28] => [29] => == Evoluční význam == [30] => V geologické minulosti naší planety hrály některé skupiny měkkýšů ještě významnější roli než dnes. Mezi velmi početné a druhově rozmanité skupiny patří například [[belemniti]] a především pak [[amoniti]], charakterističtí svými většinou výrazně zatočenými schránkami. Amoniti byli v [[Mezozoikum|druhohorách]] natolik početní, že sehráli úlohu tzv. indexových [[Fosilie|fosilií]]. Objevili se již ve starších [[Paleozoikum|prvohorách]] před více než 400 miliony let (máme‑li na mysli skupinu [[amoniti|Ammonoidea]]) a vyhynuli krátce po hromadném [[vymírání na konci křídy]], zhruba před 65,5 miliony let. [31] => [32] => == Popis těla == [33] => [[Soubor:Nautilus.jpg|vlevo|náhled|[[Loděnka]] ([[živoucí fosílie|živoucí zkamenělina]]) má schránku a štěrbinové oči]] [34] => [35] => === Schránky === [36] => [[Soubor:Spirula fg1.jpg|náhled|Schránka [[spirálovcovití|spirálovce]] nacházející se uvnitř jeho těla, v porovnání s velikostí lidské ruky]] [37] => Původně měli všichni hlavonožci vnější [[schránka|schránku]], dnes ji mají pouze [[loděnka|loděnky]]. Schránka se v evoluci přemístila dovnitř těla. Sépie má [[sépiová kost|sépiovou kost]], další desetiramenatci jen tzv. [[meč (schránka)|meč]] a [[chobotnice]] ztratily schránku úplně. Jejich [[mozek]] je však obvykle krytý chrupavčitou vrstvou, která jej chrání před poškozením. [38] => [39] => === Velikost těla === [40] => [[Soubor:Squidu.jpg|vlevo|náhled|S velikostí některých obřích hlavonožců kontrastuje toto mládě [[plankton]]ního hlavonožce z [[Antarktida|antarktických vod]]]] [41] => Hlavonožci měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 20 m). Podle současných znalostí je největším hlavonožcem [[kalmar Hamiltonův]] a nikoli [[krakatice obrovská]]. U měření velikosti desetiramenných hlavonožců je zásadní problém, který rozměr považovat při srovnání za rozhodující. Délka osmi ramen se obvykle blíží délce samotného těla, ale i zde jsou rozdíly. Dvě dlouhá chapadla s rozšířenými konci však daleko přesahují věnec ramen a mohou být velmi dlouhá. Krakatice nalezená roku [[1887]] na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] měla při celkové délce 17,35 m tělo bez ramen dlouhé pouhých 2,35 m. Celých 15 m připadlo na chapadla. [42] => [43] => === Obří hlavonožci === [44] => [[Soubor:Denys de Montfort Poulpe Colossal.jpg|vlevo|náhled|Kolosální chobotnice]] [45] => [46] => Tvrzení, že není možné, aby bezobratlí byli větší než obratlovci, dříve ztěžovalo vědcům obhajovat existenci obrovských hlavonožců. Jedním z nich byl na počátku 19. století francouzský vědec [[Pierre Denys de Monfort]]. Rozdělil obří hlavonožce na dvě skupiny, [[kraken]]y a kolosální [[chobotnice]]. Krakeni se měli vyskytovat v severských mořích, plavali volně a byli méně nebezpeční než kolosální chobotnice, které žily u dna tropických moří a byly podle něho odpovědné za většinu útoků na [[plachetnice]]. Ačkoli si přesnou hmotnost těchto obřích hlavonožců netroufl odhadnout, tušil, že bude větší než hmotnost největších [[velrybovití|velryb]]. Tehdy ho však nikdo neuznal a dožil v bídě a zapomnění, přestože důkazy ležely v muzeích a byly každoročně vyplavovány na břeh. [47] => [48] => [[Soubor:PSM V35 D674 Capture of a giant squid.jpg|náhled|Krakatice bojuje s posádkou lodi ''[[Alecton]]'']] [49] => [50] => Jedním z prvních vcelku kladně přijatých svědectví byla zpráva posádky lodi ''[[Alecton]]'', která narazila 30. 11. [[1861]] nedaleko ostrova [[Tenerife]] na poraněnou krakatici ležící na hladině a pokusila se několikametrového hlavonožce o hmotnosti přes 2 tuny ulovit. Protože harpuny a střely z pušek nedokázaly v měkkém těle živočicha způsobit větší poranění, nechal kapitán na tělo krakatice navléct smyčku lana. Ta se při pokusu vytáhnout zvíře na palubu zadrhla u ocasní ploutve. Hmotnost zvedaného těla byla nakonec taková, že lano ploutev odřízlo a zmrzačená krakatice zmizela v mořských hlubinách. [51] => [52] => Jako by se poté roztrhl s krakaticemi pytel. Na břehy vyplavala obrovská bledá těla mrtvých krakenů, nicméně pravě tehdy se s nimi příliš dobře nezacházelo. Zapsány byly obvykle jen rozměry, které se vědcům zdály příliš přemrštěné na to, aby mohly být pravdivé. Tak se nakonec největší uznávanou krakaticí stal exemplář vyplavený na pláž [[Timble Tickle]] při odlivu v listopadu [[1878]]. Šťastný rybář se k němu však nezachoval příliš dobře. Zarazil do jeho těla kotvu, aby neuplaval a podával je jako krmení psům… [53] => [54] => Mnoho důkazů přinášejí také možná jediní přirození nepřátelé velkých hlavonožců – [[Vorvaň obrovský|vorvani]]. Staří velrybáři mnohokrát popisovali, jak harpunovaný vorvaň vyvrhoval kusy chapadel dodnes nevídaných rozměrů. Zatím největší takto zaznamenaný údaj hovoří o celém ramenu dlouhém 13,70 m a silném 75 cm. Vzhledem k tloušťce nemohlo jít o chapadlo a protože délka ramen zhruba odpovídá délce těla, muselo pocházet z krakatice s tělem dlouhým kolem 14 m. Druhým zdrojem informací o kořisti vorvaňů je jejich kůže. Jizvy po přísavkách krakatic často vypovídají o tom, že ulovený vorvaň svedl boj s protivníky mnohem většími než jsou mrtví hlavonožci vyplavení na plážích. A při velikosti největších krakatic je otázkou, zda vorvaň odkázaný na zásobu [[kyslík]]u v [[krev|krvi]] a [[plíce|plicích]] vyjde ze souboje vždy jako vítěz. [55] => [56] => Obyvatelé ostrova [[Andros (Bahamy)|Andros]] na [[Bahamy|Bahamách]] jsou přesvědčení o existenci obří chobotnice, které říkají [[luska]]. Podle některých dovede uchvacovat i lidi stojící na břehu. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla v moři u východního pobřeží ostrova cvičena pod vedením [[Bruce Wright]]a [[Spojené království|britská]] komanda žabích mužů. Základna však byla kvůli velkým záhadným ztrátám nakonec přesunuta jinam. Bruce Wright v roce [[1967]] otiskl v časopisu [[Atlantic Advocate]] názor, že luska je obří dosud neznámá chobotnice. [57] => [58] => == Počet druhů == [59] => Systematickým výzkumem [[oceán]]ů jsou stále objevovány nové druhy: [60] => * 1997 – 703 recentních druhů [61] => * [[2001]] – 786 recentních druhů [62] => * [[2004]] – odhad 1000 až 1200 druhů [63] => [64] => Počet vymřelých hlavonožců je však mnohonásobně vyšší, odhadem více než 11 000 druhů. Velmi rozšíření byli hlavonožci zejména v [[Mezozoikum|druhohorách]], kdy belemnoidi a amonoidi dominovali mnoha mořským nikám. [[Amoniti]] vyhynuli krátce po konci poslední druhohorní periody [[Křída|křídy]] (asi před 65,5 milionu let). [65] => [66] => == Smysly == [67] => [[Soubor:Evolution eye.png|náhled|Oči obratlovců (vlevo) a oči dvoužábrých hlavonožců (vpravo), s anglickým popisem]] [68] => Hlavní [[Smysl (biologie)|smysl]] hlavonožců je [[zrak]]. Dokonalé [[komorové oko|komorové oči]] [[Coleoidea|dvoužábrých hlavonožců]] mají podobnou stavbu jako oči [[savci|savčí]], oproti nim však mají obrácené uspořádání vrstev [[sítnice]] (světločivné buňky na povrchu, jejich nervy a cévní zásobení až za nimi), takže nemají [[slepá skvrna|slepou skvrnu]] (vizte obrázek vpravo). Kromě toho jsou oči obřích chobotnic největší v celé [[živočichové|živočišné říši]], průměr některých je až 40 cm. [69] => [70] => Starobylá [[loděnka]] má však [[štěrbinové oko|štěrbinové oči]], které jsou naplněné [[voda|vodou]]. Má [[sítnice|sítnici]], ale ne [[čočka (oko)|čočku]]. [71] => [72] => Na ramenech mají smyslová čidla [[hmat]]u a [[chuť|chuti]], vnímají slanost, kyselost a hořkost. Dále mají statokinetická čidla polohy a pohybu. [73] => [74] => == Inteligence == [75] => {{viz též|Inteligence hlavonožců}} [76] => [77] => Hlavonožci jsou obvykle samotáři, jen část [[olihně|olihní]] žije v hejnech, žádné opravdu sociální druhy však nejsou známy. Žijí velmi krátce a většinou uhynou po [[kopulace|páření]]. Tyto věci by obyčejně vyloučily inteligenci, nicméně hlavonožci, zvláště [[chobotnice]], inteligentní jsou. [78] => [79] => Jejich [[nervová soustava]] je nejdokonalejší ze všech [[bezobratlí|bezobratlých]], podobně jako smysly. Jejich komorové oči jsou vyvinutější více než [[savci|savčí]]. Barvu pokožky mohou měnit nejen kvůli maskování, ale také kvůli komunikaci. Kromě toho vyjadřují zbarvením pokožky své [[emoce]]. [80] => [81] => Inteligence hlavonožců se vyvíjela v důsledku jejich konkurence, [[obratlovci|obratlovců]]. Chobotnice jsou nejinteligentnější, sépie a olihně také vykazují známky inteligence. Přesto prvohorní zástupci, kteří vládli tehdejším mořím, nejspíše příliš inteligentní nebyli, podobně jako loděnka, která je dnes „živoucí zkamenělinou“, památkou na vyhynulé druhy. [82] => [83] => === Inteligence chobotnic === [84] => [[Soubor:Octopus macropus - The Coral Kingdom Collection.jpg|vlevo|náhled|[[Chobotnice pobřežní]] patří k nejinteligentnějším hlavonožcům]] [85] => [86] => [[Soubor:Octopus in the shell.jpg|náhled|Chobotnice nalézá úkryt ve volné lastuře [[mlži|mlže]]]] [87] => [88] => Chobotnice dovedou měnit při lovu své strategie podle druhu [[kořist]]i a podmínek, ke kterým patří útoky na [[Krabi|kraby]], otevírání lastur atd. Staví si jednoduchá obydlí z nejrůznějších materiálů někdy i s vchodem, který mohou v případě hrozícího nebezpečí zatarasit. Využívají skalních jeskyní a přizpůsobují se při stavbě podmínkám. Do svého obydlí si nosí nejrůznější lesklé předměty, podobně jako někteří ptáci. Chobotnice si hrají. Možná se mohou učit napodobováním, což je u samotářů přinejmenším podivné. [89] => [90] => V zajetí byly pozorovány, jak otevírají zašroubované láhve s potravou a řeší další podobně složité úkoly. Rakouský [[etologie|etolog]] [[Hans Fricke]] sledoval chobotnici, která dokázala manipulovat s průhlednými přepážkami oddělujícími jednotlivé části akvária. [91] => [92] => Dále umí rozlišovat mezi různými geometrickými tělesy, ale také stejnými, s odlišným povrchem; také rozpozná nepatrné koncentrace látek ve vodě. Mohou si vytvořit podmíněné reakce na určité podněty. Když se v potravě objeví určitý předmět spojený s tím, že chobotnice dostane elektrošok, příště se potravy s tímto předmětem nedotkne. [93] => [94] => Inteligenci chobotnic srovnávají různí vědci s různě vyspělými savci. Někdo ji dává na úroveň [[hlodavci|hlodavcům]], někdo ji srovnává i s [[delfínovití|delfíny]]. [95] => [96] => == Rozmnožování == [97] => [[Soubor:Argonauta-nodosa-001.jpg|náhled|Samice [[argonaut]]a uchovává svá vajíčka ve velmi tenké schránce]] [98] => [99] => Mají přímý vývin. Obvykle po [[kopulace|páření]] hynou. Samec hektokotylovým ramenem přenese spermie k samici a následně obvykle uhyne. Samice se ještě stará o vajíčka, a protože nepřijímá potravu, krátce po jejich vylíhnutí hyne. [100] => [101] => V roce 2005 bylo poprvé zaznamenáno, že krakatice ''[[Gonatus onyx]]'' se stará o svá vajíčka. [102] => [103] => [[Argonaut]] se vyznačuje dlouhým hektokotylovým ramenem, které používá k přenosu spermií. Toto rameno se během páření odděluje a je schopné volného pohybu v moři a žije ještě dlouho uvnitř samice. (To zmýlilo i francouzského přírodovědce [[Georges Cuvier|Cuviera]], který je popsal jako [[parazitismus|cizopasného]] červa pod jménem ''Hectocotylus'' (''se stem přísavek'')). Na rozdíl od mnoha jiných hlavonožců se samice argonautů mohou pářit vícekrát, zatímco samec jen jednou. [104] => [105] => == Hlavonožci a lidé == [106] => [107] => === Význam pro člověka === [108] => [[Soubor:Iwami squid drying DSC01868.jpg|náhled|Sušení kalmarů ve městě [[Iwari]], ([[prefektura Tottori]], [[Japonsko]])]] [109] => [110] => Hlavonožci jsou oblíbenou pochoutkou ve [[Středozemní moře|středomořských]] oblastech, v [[Japonsko|Japonsku]] i jinde na světě. [111] => [112] => Chobotnice jsou často používány při pokusech. [113] => [114] => === Odraz kultuře a v mytologii === [115] => * Obrovští hlavonožci jsou oblíbenými obludami mnoha hollywoodských filmů. [116] => * Bájný obří hlavonožec [[severská mytologie|severské mytologie]] se nazývá [[kraken]]. [117] => * Traduje se, že za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] došlo k řadě napadení trosečníků na vorech obřími hlavonožci. Ač jsou podnes obdobné zprávy přijímány poměrně rezervovaně a ač je pravda, že člověk nepatří do typického jídelníčku mořských hlavonožců, nelze vyloučit, že nejde jen o lidovou slovesnost, či výplody myslí vystavených útrapám mezních situací. K obdobným „omylům“ v potravních zvyklostech mořských živočichů dochází kupříkladu u žraloků, přičemž na siluetu člověka pohybujícího se při hladině útočí nejspíše v omylu, že jde o želvu, kterými se žraloci prokazatelně živí. Vzhledem k tomu, že hlavonožci zápolí s nepoměrně většími soupeři, vorvani, je možné, že některé příběhy mají reálný základ. [118] => [119] => == Odkazy == [120] => [121] => === Reference === [122] => [123] => {{Citace elektronické monografie | příjmení = Smrž | jméno = Jaroslav | titul = Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů | vydání = 1 | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2013 | isbn = 978-246-2990-2 | počet stran = 192 | strany = 86, 88 | jazyk = cs }} [124] => [125] => Ivanov M., Hrdličková, S. & Gregorová, R. (2001) ''Encyklopedie zkamenělin''. 1. vyd. Dobřejovice: Rebo Productions, 312 str., s. 139. [126] => [127] => {{Citace elektronického periodika | jméno = Jaroslav | příjmení = Bartoš | titul = Darwinova teorie| poznámka = Referát o Darwinově teorii | periodikum = Studuj Jinak | url = http://studuj.jinak.cz/referaty/index.php?id=857&page=glance | jazyk = cs}} {{Wayback|url=http://studuj.jinak.cz/referaty/index.php?id=857&page=glance |date=20070209092120 }} [128] => [129] => {{Citace elektronického periodika | příjmení = Socha | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Socha | titul = Třetihorní hlavonožci sice dinosaury přežili, ale ne nadlouho | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = | vydavatel = MAFRA | datum vydání = 2022-11-05 | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/tretihory-amoniti-amonoidi-ammonoidea-ulita-vymirani-podmorsky-zivot.A221104_175016_veda_vse | datum přístupu = | jazyk = cs }} [130] => [131] => {{Citace elektronického periodika | příjmení = Mareš | jméno = Jaroslav | titul = Mořské i sladkovodní příšery - Hlavonožci |url=http://www.kryptozoologie.estranky.cz/clanky/morske-i-sladkovodni-prisery/hlavonozci | url2 = https://web.archive.org/web/20070927001904/http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004062203 | datum vydání = 2006-06-09| datum přístupu=2007-02-04 | url archivu=https://web.archive.org/web/20070313220129/http://www.kryptozoologie.estranky.cz/clanky/morske-i-sladkovodni-prisery/hlavonozci |datum archivace=2007-03-13 |nedostupné=ano }} [132] => [133] => {{Citace elektronického periodika| titul = The 786 Living Cephalopod Species | periodikum = CephBase - Cephalopod (Octopus, Squid, Cuttlefish and Nautilus) Database | datum aktualizace = 2000-11-28 | datum přístupu = 2003-12-12 | url =http://www.cephbase.dal.ca/spdb/allsp.cfm | jazyk = en}}{{Wayback|url=http://www.cephbase.dal.ca/spdb/allsp.cfm |date=20031211020506 }} [134] => [135] => {{Citace elektronického periodika| titul = The 786 Living Cephalopod Species | periodikum = CephBase - Cephalopod (Octopus, Squid, Cuttlefish and Nautilus) Database | datum aktualizace = 2003-06-13 | datum přístupu = 2005-02-27 | url = http://www.cephbase.utmb.edu/spdb/allsp.cfm | jazyk = en }}{{Wayback|url=http://www.cephbase.utmb.edu/spdb/allsp.cfm |date=20051218211152 }} [136] => [137] => Brune, R., H. (2004) ''Encyklopedie ulit a lastur''. 1. vyd. Dobřejovice: Rebo Productions, 336 str., s. 16. [138] => {{Citace elektronického periodika| příjmení = Socha | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Socha | titul = Proč vyhynuli amoniti? | periodikum = OSEL.cz | rok vydání = 2022 | měsíc vydání = října | den vydání = 14 | url = https://www.osel.cz/12538-proc-vyhynuli-amoniti.html| jazyk = cs}} [139] => [140] => {{Citace elektronického periodika| příjmení = | titul = Sépie se stará o potomky | periodikum = rozhlas.cz | url = https://temata.rozhlas.cz/sepie-se-stara-o-potomky-7853440 | url2 = http://www.rozhlas.cz/priroda/porady/_zprava/216080 | vydavatel = Český rozhlas | datum vydání = 2006-01-13 | jazyk = cs}} [141] => [142] => {{Citace elektronického periodika| příjmení = | titul = Zajímavosti o schránkách | url = http://shells.webz.cz/zajimavosti.html}} {{Wayback|url=http://shells.webz.cz/zajimavosti.html | date = 20070128051204}} [143] => [144] => [145] => === Související články === [146] => * [[Kryptozoologie]] [147] => [148] => === Externí odkazy === [149] => * {{Commonscat}} [150] => * {{Wikislovník|heslo=hlavonožec}} [151] => * {{Wikidruhy|taxon=Cephalopoda}} [152] => * {{Wikiknihy|kniha=Dichotomický klíč/Cephalopoda}} [153] => * {{Biolib| id = 15054 | latinský název = Cephalopoda | český název = hlavonožci}} [154] => * [http://www.volny.cz/rojar/cryptozoologie/5_more/02_chobotnice.htm Hlavonožci a inteligence chobotnic (Kryptozoologie)] [155] => * [http://www.volny.cz/rojar/cryptozoologie/5_more/03_krakeni.htm Krakeni moří světa (Kryptozoologie)] [156] => * [http://www.osel.cz/index.php?clanek=803 Chobotnice mají oblíbené chapadlo (osel.cz)] [157] => [158] => {{měkkýši}} [159] => {{Taxonbar|from=Q128257}} [160] => {{Autoritní data}} [161] => {{Portály|Biologie|Živočichové}} [162] => [163] => [[Kategorie:Hlavonožci| ]] [164] => [[Kategorie:Měkkýši]] [] => )
good wiki

Hlavonožci

Hlavonožci (Cephalopoda) jsou vývojově nejpokročilejší třída měkkýšů. Všichni jsou aktivní mořští dravci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chobotnice','loděnka','čtyřžábří','měkkýši','Georges Cuvier','dvoužábří','sítnice','Druhá světová válka','savci','Mezozoikum','krakatice','kraken'

Chobotnice

Krakatice

Kraken

Loděnka

Měkkýši

Mezozoikum

Savci

Sítnice