Array ( [0] => 14657843 [id] => 14657843 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hmotnost [uri] => Hmotnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - fyzikální veličina [1] => | název = Hmotnost [2] => | značka = m [3] => | jednotka = [[kilogram]] [4] => | značka jednotky = kg [5] => | obrázek = [6] => | velikost obrázku = [7] => | popisek = [8] => | dělení dle složek = skalární [9] => | soustava SI = základní [10] => | rozměrový symbol = M [11] => }} [12] => '''Hmotnost''' je fyzikální [[veličina]] (značka ''m'') užívající základní jednotku [[kilogram]] (kg). Je aditivní vlastností [[Hmota|hmoty]] (hmotných [[těleso|těles]]), která vyjadřuje míru [[setrvačnost|setrvačných]] účinků či míru [[gravitace|gravitačních]] účinků hmoty. [[Princip ekvivalence|Ekvivalence]] setrvačných a gravitačních sil je [[postulát|postulována]] [[obecná teorie relativity|obecnou teorií relativity]] a je s velkou přesností experimentálně ověřena. [13] => [14] => Hmotnost je obdobná charakteristika hmoty jako např. [[energie]], [[elektrický náboj]] apod. Podle [[Speciální teorie relativity|speciální relativity]] je hmotnost tělesa přímo úměrná jeho energii ([[E = mc²]]). [[Relativistická hmotnost]] se zvyšuje s rostoucí rychlostí z pohledu pozorovatele. [15] => [16] => Jen v některých (praktických) případech na zemském povrchu je zaměnitelná hmotnost a '''[[váha]]''', což je veličina měřená [[Váhy|vážením]]. Vhodnější je termín [[Tíha|'''tíha''']] měřená v [[Newton|newtonech]] (N). Předmět o hmotnosti 1 kg má např. na [[Měsíc|Měsíci]] kvůli nižší [[Gravitace|gravitaci]] několikanásobně nižší tíhu (váhu) než na Zemi. [17] => [18] => == Značení == [19] => * Symbol veličiny: m (z [[angličtina|anglického]] ''mass'') [20] => * Základní [[Fyzikální jednotka|jednotka]] [[soustava SI|SI]]: [[kilogram]], značka jednotky: kg [21] => * Další používané jednotky: [[Kilogram#Tuna|tuna]] t, [[Kilogram#Gram|gram]] g, [[Karát (hmotnost)|karát]] Kt, [[sluneční hmotnost]] M_\bigodot, [[atomová hmotnostní konstanta|atomová hmotnostní jednotka]] u, [[elektronvolt#Hmotnost|elektronvolt]] eV/''c''2, ... [22] => ** [[Planckovy jednotky|Planckova jednotka hmotnosti]]: 2,177×10−8 kg [23] => ** [[Angloamerická měrná soustava|Anglo-americké jednotky]]: [[Libra (hmotnost)|libra]], [[unce]], kámen (stone), [24] => ** Starší jednotky: [[debet (hmotnost)|debet]], [[váha|talent]], [[Ruská měrná soustava|pud]], [[abbásí]], … [25] => * [[měřidlo|Měřidla]] hmotnosti: [[váhy]] (rovnoramenné, nerovnoramenné, pružinové, elektronické, [[Wattové váhy|wattové​]]) [26] => [27] => == Setrvačná a gravitační hmotnost == [28] => {{Podrobně|Princip ekvivalence}} [29] => Hmotnost se fyzikálně projevuje dvěma způsoby, podle nich se označuje jako setrvačná resp. gravitační. [30] => [31] => Jako '''setrvačná hmotnost''' se označuje míra, kterou je silovým působením měněn pohybový stav hmotného tělesa. Základním vztahem pro setrvačnou hmotnost je [[Newtonovy pohybové zákony#Druhý Newtonův zákon|2. Newtonův zákon]], který lze zjednodušeně zapsat ve tvaru: [32] => :F=ma\,, [33] => :kde ''F'' je (celková působící) [[síla]], ''m'' je setrvačná hmotnost tělesa, ''a'' je okamžité [[zrychlení]] tělesa. [34] => Kolikrát větší setrvačnou hmotnost má těleso, tolikrát menší zrychlení mu udělí působící celková síla. Z toho plyne i stejný vztah pro [[Setrvačná síla|setrvačné síly]]: Ve zrychleně se pohybujících vztažných soustavách je působící setrvačná síla přímo úměrná setrvačné hmotnosti tělesa. [35] => [36] => Jako '''gravitační hmotnost''' se označuje míra, kterou na sebe gravitačně působí hmotná tělesa. Základním vztahem pro gravitační hmotnost je [[Newtonův gravitační zákon]], který lze zjednodušeně zapsat (pro tělesa zanedbatelných rozměrů) ve tvaru: [37] => :F = G{ m_1 m_2 \over r^2}\,, [38] => :kde ''F'' je gravitační síla působící mezi dvěma hmotnými tělesy, ''G'' je [[gravitační konstanta]], ''m''1 a ''m''2 gravitační hmotnosti těles a ''r'' jejich vzdálenost. [39] => Kolikrát větší gravitační hmotnost má těleso, tolikrát větší silou bude gravitačně působit na jiná hmotná tělesa. [40] => [41] => [[Albert Einstein]] [[postulát|postuloval]] v [[obecná teorie relativity|obecné teorií relativity]] ekvivalenci setrvačných a gravitačních sil (tedy kvalitativní i kvantitativní shodnost jejich projevů). Tato rovnost je s velkou přesností experimentálně ověřena. Lze tedy hovořit o '''hmotnosti''', aniž by bylo nutné rozlišovat, zda se jedná o míru setrvačných či gravitačních účinků. [42] => [43] => == Klidová a relativistická hmotnost == [44] => Ve [[speciální teorie relativity|speciální teorii relativity]] se používají dva principiálně odlišné koncepty hmotnosti. [45] => * [[Klidová hmotnost]] m_0 (též ''vlastní hmotnost'', ''invariantní hmotnost'') je hmotnost tělesa měřená například na rovnoramenných vahách ve vztažné soustavě, vůči které je těleso v klidu. Částice jako [[foton]]y, které nikdy v klidu nejsou, mají klidovou hmotnost nulovou. Tato vlastnost tělesa je stejná ve všech [[inerciální vztažná soustava|inerciálních soustavách]] (je invariantní vůči [[Lorentzova transformace|Lorentzově transformaci]]). Vyjadřuje množství [[látka|látky]] v tělese a je shodná s koncepcí hmotnosti v Newtonově klasické mechanice. Na rozdíl od klasické fyziky ale při relativistických dějích ''neplatí'' zákon zachování klidové hmotnosti. Například srážkou částic na [[urychlovač částic|urychlovači]] mohou vzniknout částice, jejichž úhrnná klidová hmotnost je větší než klidová hmotnost původních částic. V moderní částicové a teoretické fyzice se používá výhradně klidová hmotnost, nazývá se stručně slovem hmotnost a značí se m. Klidová hmotnost je až na jednotky ekvivalentní klidové energii tělesa E_0. Nejdůležitějším fyzikálním vztahem, kde vystupuje klidová hmotnost (resp. klidová energie), je relace mezi energií a [[hybnost]]í tělesa zvaná [[Pythagorova věta o energii]]: E^2 = E_0^2 + \left(pc\right)^2. [46] => * [[Relativistická hmotnost]] je veličina, která je až na jednotky ekvivalentní celkové [[energie|energii]] tělesa podle vztahu [[E=mc²]], kde c je konstanta, [[rychlost světla]] ve vakuu. Relativistická hmotnost roste s [[rychlost]]í, protože při zrychlování se zvyšuje [[kinetická energie]] tělesa. Dané těleso má tedy různou relativistickou hmotnost pro různé pozorovatele. Tato veličina se v ČR používá zejména ve [[střední škola|středoškolské výuce]] a v učebnicích, kde se nazývá stručně hmotnost a značí se m. Tato veličina nevyjadřuje množství látky v tělese, protože látka zrychlováním nepřibývá. Nicméně pro tuto hmotnost platí [[zákon zachování]], protože jde o ekvivalent [[zákon zachování energie|zákona zachování energie]]. Používáme-li relativistickou hmotnost, můžeme psát beze změny klasický vztah pro hybnost tělesa p=mv. Tuto relativistickou hybnost lze použít v [[pohybová rovnice|pohybové rovnici]] F=\mathrm{d}p/\mathrm{d}t ([[zákon síly]]), takže v tomto smyslu lze říci, že relativistická hmotnost je mírou setrvačnosti tělesa. [47] => [48] => Klidovou a relativistickou hmotnost tělesa můžeme vzájemně přepočítávat, pokud známe rychlost tělesa ve zvolené vztažné soustavě. [49] => :m = \frac{m_0}{\sqrt{1-\frac{v^2}{c^2}}} [50] => V tomto vztahu značí m relativistickou hmotnost. Při nízkých rychlostech (v klasické fyzice) je jmenovatel zlomku velmi přesně roven 1, takže relativistická a klidová hmotnost jsou zaměnitelné. Při vysokých rychlostech je relativistická hmotnost větší než klidová a když se rychlost tělesa blíží c, roste relativistická hmotnost dokonce [[nade všechny meze]], zatímco klidová hmotnost se nemění. [51] => [52] => == Reference == [53] => [54] => Již na začátku 20. století dosáhl [[Loránd Eötvös]] při experimentu s torzními vahami přesnosti 10−8, viz např. [55] => : R. v. Eötvös, ve sborníku ''Verhandlungen der 16 Allgemeinen Konferenz der Internationalen Erdmessung'', G. Reiner, Berlin, 319,1910[http://www.physics.rutgers.edu/~strassler/ Profesor Matthew Strassler] {{Wayback|url=http://www.physics.rutgers.edu/~strassler/ |date=20120326081428 }}, [http://profmattstrassler.com/articles-and-posts/particle-physics-basics/mass-energy-matter-etc/the-energy-that-holds-things-together/neutron-stability-in-atomic-nuclei/ Neutron Stability in Atomic Nuclei]: „As is true for all modern particle physicists, by the word "mass" I always mean "rest mass"; all electrons have the same mass, 0.000511 GeV/c2, no matter what they are doing or how fast they're moving.“ [56] => [57] => [58] => == Související články == [59] => * [[Řádová velikost (hmotnost)]] [60] => * [[Váha]] [61] => * [[Tíha]] [62] => * [[Redukovaná hmotnost]] [63] => * [[Relativní molekulová hmotnost]] [64] => * [[Relativní atomová hmotnost]] [65] => [66] => == Externí odkazy == [67] => * {{Commonscat}} [68] => * {{Wikislovník|heslo=hmotnost}} [69] => * Popis a převody jednotek hmotnosti: http://www.converter.cz/prevody/hmotnost.htm [70] => {{Autoritní data}} [71] => [72] => [[Kategorie:Hmotnost| ]] [73] => [[Kategorie:Fyzikální veličiny]] [74] => [[Kategorie:Hmota]] [] => )
good wiki

Hmotnost

Hmotnost je fyzikální veličina (značka m) užívající základní jednotku kilogram (kg). Je aditivní vlastností hmoty (hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kilogram','energie','váha','obecná teorie relativity','Relativistická hmotnost','Tíha','postulát','inerciální vztažná soustava','Kilogram#Tuna','látka','gravitace','setrvačnost'

Energie

Gravitace

Gravitace je jeden ze základních zákonných principů přírody, který popisuje vzájemné přitažlivé působení mezi hmotnými tělesy.

Kilogram

Látka

Postulát

Setrvačnost

Tíha

Váha