Array ( [0] => 15497024 [id] => 15497024 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Postulát [uri] => Postulát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => '''Postulát''' je jedním ze základních pojmů [[logika|logiky]], [[přírodní vědy|přírodních věd]] (zejména [[fyzika|fyziky]]) i [[Filosofie|filozofie]] a označuje výchozí [[předpoklad]], který je v dané teorii přijímán jako pravdivý. Jeho pravdivost přitom není v rámci dané teorie logicky dokazována ani dokazatelná. Pojem postulátu je často užíván zejména ve fyzice, kde je v podstatě synonymem pojmu [[axiom]], který je častější v [[matematika|matematice]] a [[geometrie|geometrii]], zatímco další pojem [[hypotéza]] je častější v méně formálních či formalizovatelných teoretických systémech ([[biologie]], [[společenské vědy]], atp.) a je možné ji po určitém ověřování buď potvrdit či vyvrátit. [2] => [3] => Jsou-li v teorii přijaty určité vstupní postuláty, lze z nich logickou cestou odvodit další tvrzení a studovat, zda jsou pravdivá či nikoliv – např. porovnáním s experimentem. Zatímco zevnitř daného systému lze studovat, zda jsou dané postuláty navzájem logicky slučitelné či konzistentní, lze rozšířením teorie studovat či diskutovat též o pravdivosti samotných postulátů. Obvykle ve vědě dáváme přednost takové teorii, která je založena na menším množství navzájem nezávislých a logicky konzistentních postulátů. [4] => [5] => == Příklady známých postulátů == [6] => === Matematické postuláty === [7] => Nejznámější a nejpoužívanější typ [[geometrie]], tzv. [[Eukleidovská geometrie]], je založena na pěti postulátech definovaných [[Eukleidés|Eukleidem]]: [8] => [9] => # Máme-li dány dva body, existuje právě jedna [[přímka]], která jimi prochází. [10] => # Konečnou přímou čáru ([[úsečka|úsečku]]) můžeme prodloužit tak, že vznikne opět úsečka. [11] => # Je možné nakreslit [[kružnice|kružnici]] s libovolným [[střed]]em a [[poloměr]]em. [12] => # Všechny pravé úhly jsou si [[rovnost (matematika)|rovny]]. [13] => # K danému bodu a přímce lze sestrojit právě jednu [[Rovnoběžky|rovnoběžku]], která prochází daným bodem. (tzv. postulát [[rovnoběžnost]]i). [14] => [15] => V matematice ovšem pojem ''postulát'' prakticky splývá s pojmem ''axiom'', jinými slovy ''axiom'' je matematický postulát. [16] => [17] => === Fyzikální postuláty === [18] => Ve [[Fyzika|fyzice]] mohou být všechny základní teorie definovány pomocí určitého systému postulátů, často nazývaných též [[princip]]y. [19] => [20] => Např. [[speciální teorie relativity]] uplatňuje dva hlavní postuláty: [[speciální princip relativity]] a [[princip konstantní rychlosti světla]]. [21] => [22] => Na určitém systému postulátů je založena též [[kvantová mechanika]]. Příkladem je postulát, že každému [[kvantová soustava|kvantovému systému]] lze přiřadit určitý [[Hilbertův prostor]]. [23] => [24] => Příkladem postulátů, které lze dokázat v rámci obecnější teorie (např. [[Statistická fyzika|statistické fyziky]]), jsou např. tři postuláty, s nimiž pracuje '''molekulárně kinetická teorie látek''': [25] => # Látky se skládají z [[atom]]ů, [[Molekula|molekul]] a [[ion]]tů, které se neustále a neuspořádaně pohybují. [26] => # Mezi [[částice]]mi existují mezery. [27] => # Mezi [[částice]]mi působí [[Síla|síly]] přitažlivé a [[Síla|síly]] odpudivé. [28] => [29] => Obecnějšími příklady postulátů jsou principy či [[zákony zachování]] v přírodních vědách (např. zákon zachovávání energie, hmoty apod.). I tyto postuláty lze dokázat v rámci obecnější fyzikální teorie, ve které jsou zákony zachováni logickými důsledky obecných [[teorie symetrie|principů symetrie]]. Postulát tedy není vhodné chápat jako „samozřejmou pravdu“, o které v žádné souvislosti již není potřeba diskutovat, ale jako „vhodný předpoklad“, na základě kterého lze dále logicky vyvozovat a výsledky porovnat např. s experimentem. [30] => [31] => == Rozdíly mezi axiomy a postuláty == [32] => Ochrana, F. (2009). ''Metodologie vědy: Úvod do problému.'' Praha: Karolinum. [33] => [http://www.friesian.com/space.htm Euclid's Axioms and Postulates] [34] => [35] => Postuláty se snažíme vybírat tak, aby se ukázaly jako pravdivé v co nejvíce případech, nicméně se od nich na rozdíl od axiomů nepředpokládá, že by byly pravdivé vždy. Postuláty primárně neslouží k budování teorie, nýbrž k explanaci (tj. vědeckému vysvětlení zkoumaného problému). Výroky [[dedukce|dedukované]] z postulátů jsou pravdivé pouze s určitou pravděpodobností, jsou to hypotézy, které je třeba [[empirie|empiricky]] ověřit. Věty dedukované z axiomů ověřovat není třeba. [36] => [37] => Např. [[humanistická psychologie]] má následujících 5 postulátů: [38] => # Člověk jako takový je něčím víc než sumou svých částí; je osobou, nikoli organismem. [39] => # Člověk existuje v lidském prostředí; je třeba jej pojímat v sociálním kontextu a v rámci jeho interpersonálních vazeb. [40] => # Člověk je vědomý; středem lidské zkušenosti je vědomí, které vykazuje kontinuitu. [41] => # Člověk má možnost volby a s ní spojenou odpovědnost. [42] => # Člověk je intencionálně činný; je si vědom toho, že je strůjcem své budoucnosti, dává smysl své činnosti, usiluje o dosahování svých cílů, tvoří hodnoty. [43] => [44] => U axiomů se předpokládá jejich pravdivost na základě jejich zjevnosti. Naproti tomu, žádný z výše uvedených postulátů humanistické psychologie není nijak zjevný. Např. [[behaviorismus]] nebo [[psychoanalýza]] mají na člověka zcela odlišný názor. Slovo "postulát" česky znamená "požadavek" nebo "žádost". Humanistická psychologie v tomto smyslu tedy "požaduje", aby byl člověk studován v rámci výše zmíněných postulátů, neboť v ní panuje přesvědčení, že k výkladu a pochopení člověka je vhodné jej takhle vnímat. Rozhodně ale nepředpokládá, že by její postuláty byly pravdivé univerzálně -- tak např. při patologických stavech je nepravdivost některých očividná (člověk v [[kóma]]tu rozhodně není ani vědomý, ani intencionálně činný). [45] => [46] => Axiomy bývají někdy ve formálních vědách zaměňovány za postuláty, nicméně k obdobné záměně na poli věd empirických a sociálních nedochází (postuláty za axiomy zaměňovány nebývají). [47] => [48] => == Odkazy == [49] => === Reference === [50] => [51] => [52] => === Související články === [53] => * [[axiom]] [54] => [55] => === Externí odkazy === [56] => * {{Wikicitáty|téma=Předpoklad}} [57] => * {{Wikislovník|heslo=postulát}} [58] => [59] => {{Autoritní data}} [60] => [[Kategorie:Logika]] [61] => [[Kategorie:Víra]] [] => )
good wiki

Postulát

Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý. Jeho pravdivost přitom není v rámci dané teorie logicky dokazována ani dokazatelná.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'geometrie','částice','Síla','axiom','atom','behaviorismus','kvantová mechanika','rovnoběžnost','princip','logika','matematika','biologie'

Atom

Axiom

Behaviorismus

Behaviorismus je psychologická teorie, která se zabývá studiem lidského chování.

Biologie

Částice

Geometrie

Logika

Matematika

Princip

Rovnoběžnost

Síla