Array ( [0] => 15486639 [id] => 15486639 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hmyz [uri] => Hmyz [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=skupině živočichů|druhý=filmu Jana Švankmajera z roku 2018|rozlišovač=film}} [1] => [2] => {{Taxobox [3] => | jméno = Hmyz [4] => | obrázek = European honey bee extracts nectar.jpg [5] => | popisek = [[Včela medonosná]] při sběru [[nektar]]u z květiny [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [8] => [[Pancrustacea]] [9] => | podkmen = [[šestinozí]] (Hexapoda) [10] => | třída = '''hmyz''' (Insecta) [11] => | třídu popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1758]] [12] => | druhotné dělení = [[řád (biologie)|Řády]] [13] => | podřazené taxony = [14] => * [[chvostnatky]] (Microcoryphia) [15] => * [[šupinušky]] (Thysanura) [16] => * [[křídlatí]] (Pterygota) [17] => ** [[jepice]] (Ephemeroptera) [18] => ** [[vážky]] (Odonata) [19] => ** [[rovnokřídlí]] (Orthoptera) [20] => ** [[švábi]] (Blattodea) [21] => ** [[kudlanky]] (Mantodea) [22] => ** [[škvoři]] (Dermaptera) [23] => ** [[pošvatky]] (Plecoptera) [24] => ** [[snovatky]] (Embioptera) [25] => ** [[strašilky]] (Phasmatodea) [26] => ** [[drobnělky]] (Zoraptera) [27] => ** [[cvrčkovci]] (Grylloblattodea) [28] => ** [[strašilkovci]] (Mantophasmatodea) [29] => ** [[pisivky]] (Psocoptera) [30] => ** [[třásnokřídlí]] (Thysanoptera) [31] => ** [[polokřídlí]] (Hemiptera) [32] => ** [[dlouhošíjky]] (Raphidioptera) [33] => ** [[střechatky]] (Megaloptera) [34] => ** [[síťokřídlí]] (Neuroptera) [35] => ** [[brouci]] (Coleoptera) [36] => ** [[řásnokřídlí]] (Strepsiptera) [37] => ** [[srpice]] (Mecoptera) [38] => ** [[dvoukřídlí]] (Diptera) [39] => ** [[chrostíci]] (Trichoptera) [40] => ** [[motýli]] (Lepidoptera) [41] => ** [[blanokřídlí]] (Hymenoptera) [42] => }} [43] => '''Hmyz''' (''Insecta'') je [[Třída (biologie)|třída]] [[Šestinozí|šestinohých]] živočichů z [[Kmen (biologie)|kmene]] [[Členovci|členovců]], kteří mají tělo rozdělené do tří článků (hlava, hruď a zadeček). Pro všechny druhy je charakteristické, že mají tři páry nohou, většinou mají složené oči, tykadla a jsou jedinými členovci, kteří umějí aktivně létat. Jedná se o nejrůznorodější skupinu živočichů na světě, která zahrnuje více než milión popsaných [[Druh|druhů]], což na začátku 21. století představovalo více než polovinu všech známých druhů žijících organismů.{{citace monografie |autor=Chapman, A. D. |rok=2006 |titul=Numbers of living species in Australia and the World |strany=60pp |vydavatel=Canberra: [[Australian Biological Resources Study]] |isbn=978-0-642-56850-2 |url=http://www.deh.gov.au/biodiversity/abrs/publications/other/species-numbers/index.html |datum přístupu=2009-10-06 |url archivu=http://webarchive.loc.gov/all/20090519170802/http://www.environment.gov.au/biodiversity/abrs/publications/other/species%2Dnumbers/index.html |datum archivace=2009-05-19 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.globalchange.umich.edu/globalchange2/current/lectures/biodiversity/biodiversity.html|titul=Threats to Global Diversity|příjmení=Wilson|jméno=E.O.|datum přístupu=2009-05-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20150220154543/http://www.globalchange.umich.edu/globalchange2/current/lectures/biodiversity/biodiversity.html|datum archivace=2015-02-20|nedostupné=ano}} Počet skutečně existujících druhů se odhaduje na 6–10 miliónů,{{Citace periodika |autor=Vojtech Novotny, Yves Basset, Scott E. Miller, George D. Weiblen, Birgitta Bremer, Lukas Cizek & Pavel Drozd |rok=2002 |titul=Low host specificity of herbivorous insects in a tropical forest |periodikum=[[Nature (periodikum)|Nature]] |číslo=416 |strany=841–844 |doi=10.1038/416841a}}{{citace monografie|autor=Erwin, Terry L. |rok=1997 |titul=Biodiversity at its utmost: Tropical Forest Beetles |strany=27–40}} In: {{citace monografie |autor=Reaka-Kudla, M. L., D. E. Wilson & E. O. Wilson (eds.) |titul=Biodiversity II |vydavatel=Joseph Henry Press, Washington, D.C.}} a je tak možné, že představují více než 90 % všech živočišných druhů na Zemi.{{citace periodika |lpříjmení=Erwin|jméno=Terry L.|rok=1982|titul=Tropical forests: their richness in Coleoptera and other arthropod species|periodikum=Coleopt. Bull.|číslo=36|strany=74–75}} Hmyz můžeme nalézt téměř v každém prostředí naší planety, i když například jen ve velmi malém množství obývá [[oceán]]y, kde mají převahu [[korýši]]. Nové druhy jsou objevovány převážně v [[Tropický podnebný pás|tropických oblastech]], ve kterých hmyz dosáhl největší [[Druhová rozmanitost|rozmanitosti]], ale občas jsou objeveny nové druhy např. i v Evropě. [44] => [45] => Velikost dnešních druhů dospělého hmyzu se pohybuje od 0,139 mm u [[chalcidky]] druhu ''[[Dicopomorpha echmepterygis]]'' až do 567 mm u [[strašilky]] druhu ''[[Phobaeticus chani]]''.{{Citace elektronické monografie|url= http://www.nhm.ac.uk/about-us/news/2008/october/worlds-longest-insect-revealed.html|titul= World's longest insect datum přístupu=2008-10-16|vydavatel= [[Natural History Museum]]|datum= 2008-10-16|datum přístupu= 2009-10-06|url archivu= https://web.archive.org/web/20081019104055/http://www.nhm.ac.uk/about-us/news/2008/october/worlds-longest-insect-revealed.html|datum archivace= 2008-10-19|nedostupné= ano}} Nejtěžší zdokumentovaný současný druh hmyzu je [[Kobylky|kobylka]] z rodu ''[[Deinacrida]]'' vážící 70 g. V minulosti žil i mnohem větší hmyz, největší známa je vážka ''[[Meganeura monyi]]''{{citace periodika|příjmení= SCHNEIDERMAN |jméno=HOWARD A.|spoluautoři=WILLIAMS, CARROLL M. |date=1955|titul=AN EXPERIMENTAL ANALYSIS OF THE DISCONTINUOUS RESPIRATION OF THE CECROPIA SILKWORM|periodikum=Biol. Bull.|vydavatel=Biol. Bull.|číslo=109|strany=123–143}} z období [[karbon]]u, která měla [[rozpětí křídel]] až 750 mm. Názory na [[Evoluce|evoluční]] vztahy hmyzu k ostatním skupinám prodělaly v posledních letech řadu změn, skupina [[Vzdušnicovci|vzdušnicovců]] se ukázala jako [[Polyfyletismus|nepřirozená]] a zároveň se ukázalo, že hmyz jako součást [[Šestinozí|šestinohých]] (Hexapoda) je ve skutečnosti pouhou vnitřní skupinou [[Korýši|korýšů]], která se specializovala na terestrický život. Korýši se tak ukázali jako [[Parafyletismus|parafylum]] a nově stanovený taxon, který zahrnuje [[Korýši|korýše]] včetně hmyzu, nese jméno [[Pancrustacea]].{{Citace periodika [46] => | příjmení = Regier [47] => | jméno = Jerome C. [48] => | příjmení2 = Shultz [49] => | jméno2 = Jeffrey W. [50] => | příjmení3 = Kambic [51] => | jméno3 = Robert E. [52] => | titul = Pancrustacean phylogeny: hexapods are terrestrial crustaceans and maxillopods are not monophyletic [53] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [54] => | datum vydání = 2005-02-22 [55] => | ročník = 272 [56] => | číslo = 1561 [57] => | strany = 395–401 [58] => | issn = 0962-8452 [59] => | pmid = 15734694 [60] => | doi = 10.1098/rspb.2004.2917 [61] => | poznámka = PMID 15734694 [62] => PMCID: PMC1634985 [63] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1634985/ [64] => | datum přístupu = 2020-08-21 [65] => }} [66] => [67] => == Obecná charakteristika == [68] => Tato třída zahrnuje ze v současnosti popsaných druhů přibližně 5 100 druhů vážek, 2 000 druhů kudlanek, 20 000 druhů rovnokřídlých, 170 000 druhů motýlů, 120 000 druhů dvoukřídlých, 82 000 druhů ploštic, 350 000 druhů brouků a 110 000 druhů blanokřídlých (např. včely a mravenci). V současnosti je známo na území [[Česko|České republiky]] zhruba 30 000 druhů hmyzu a v celé [[Evropa|Evropě]] přes 100 000 druhů. [69] => [70] => Studium hmyzu ([[Latina|latinsky]] ''Insecta'' což znamená „dělený do sekcí“) se nazývá [[entomologie]] z [[Řečtina|řeckého]] εντομος, což opět znamená „vyřezaný do sekcí“. Název ''Insecta'' tedy vznikl na základě rozdělení těla na hlavu A (vznikla ze šesti tělových článků), hruď B (vznikla ze tří tělových článků) a zadeček C (z jedenácti viditelných článků). Dříve byl pro hmyz používán také název ''Hexapoda'' (řecky ''šestinozí''), který se však v současnosti používá pro vyšší skupinu (podkmen). [71] => [72] => == Vztah k dalším členovcům == [73] => Dlouho nebylo zřejmé, jaký vztah má hmyz k dalším skupinám členovců. Na základě genetických studií bylo zjištěno, že je hmyz (resp. [[šestinozí]]) vnitřní skupinou [[Korýši|korýšů]] (hmyz je tedy pouze velmi specializovanou linií korýšů). Nejpříbuznějšími korýši jsou zřejmě [[lupenonožci]] (Branchiopoda) nebo [[rakovci]] (Malacostraca), podle nejnovějších studií spíše obskurní skupiny [[Cephalocarida]] a [[Remipedia]].{{citace monografie| titul = Tvary v živé přírodě; Biologická olympiáda 2011–2012, 46. ročník - přípravný text pro kategorie A, B| autor=Jan Fíla, Tomáš Pánek, Juraj Sekereš| vydavatel= Česká zemědělská univerzita v Praze, Ústřední komise Biologické olympiády| místo = Praha | rok= 2011| isbn = 978-80-213-2191-5}} [74] => [75] => Další suchozemští členovci (jako [[stonožky]], [[štíři]] a [[pavouci]]) jsou někdy laiky zaměňováni za hmyz, protože jejich tělo se zdá být podobné hmyzímu – mají také spojené články, jako všichni členovci. Při bližším pohledu se však zjistí, že se liší od hmyzu například tím, že nemají šest nohou. Uvnitř podkmene Hexapoda se kromě hmyzu nachází ještě několik drobných skupin: [[chvostoskoci]] (Collembolla), [[hmyzenky]] (Protura) a [[vidličnatky]] (Diplura). [76] => [77] => Pravý hmyz se liší od ostatních členovců především tím, že je částečně „ektognátní“ („jevnočelistný“), což znamená, že má úplně nebo částečně odkryté ústní ústrojí vyčnívající z hlavové schránky a také tím, že zadeček (''abdomen'') má jedenáct článků. Proto je také pravý hmyz někdy uváděn právě pod názvem '''Ectognatha'''. Mnoho hmyzích dospělců je [[Hmyzí křídlo|okřídleno]]. Část infratřídy [[Neoptera]] se někdy dělí na Orthopteroida (s párovými přívěsky, tzv. cerky – ''Cercus'') a Hemipteroida (bez párových přívěsků), někdy také nazývané nižší a vyšší Exopterygota. [78] => [79] => == Anatomie a morfologie hmyzu == [80] => Má článkované tělo podporované [[exoskelet]]onem, tvrdým vnějším pláštěm tvořeným [[chitin]]em a [[Bílkovina|proteiny]]. Tělo je rozděleno na hlavu (''caput''), hruď (''thorax'') a zadeček (''abdomen'').{{Citace elektronické monografie | titul = O. Orkin Insect zoo | url = http://insectzoo.msstate.edu/Students/basic.structure.html | vydavatel = The University of Nebraska Department of Entomology | date = | datum přístupu = 2009-05-03 | url archivu = https://web.archive.org/web/20090602045832/http://www.insectzoo.msstate.edu/Students/basic.structure.html | datum archivace = 2009-06-02 | nedostupné = ano }} Hlava nese obvykle pár smyslových [[Tykadla|tykadel]], pár složených [[Složené oči|očí]] a [[ústní ústrojí]]. Hruď se skládá ze tří článků (předohruď – prothorax, středohruď – mesothorax a zadohruď – metathorax), každý článek hrudi nese jeden pár článkovaných nohou. Na středohrudi a zadohrudi se u většiny hmyzu nachází 2 páry křídel. Zadeček je složen z jedenácti částí, z nichž některé mohou být redukované nebo sloučené, a obsahuje [[Dýchání|dýchací]], [[Vylučování|vylučovací]] a reprodukční struktury.{{citace monografie |příjmení=Gullan |jméno=P.J. |spoluautoři=P.S. Cranston |titul=The Insects: An Outline of Entomology |vydavatel=Blackwell Publishing |místo=Oxford |rok=2005 |vydání=3 |strany=10–13 |isbn=1-4051-1113-5 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/isbn_9781405111133 }} [81] => [82] => [[Soubor:Robal.png|300px|náhled|Anatomie hmyzu
[83] => '''A''' – hlava (Caput) '''B''' – Hruď (Thorax) '''C''' – Zadeček (Abdomen)
[84] => {{Sloupce|2| [85] => 1. [[Tykadlo]]
[86] => 2. Spodní jednoduchá očka ([[ocelli]])
[87] => 3. Vrchní jednoduché očko (ocelli)
[88] => 4. [[Složené oko]]
[89] => 5. Mozek (cerebrální [[ganglion]])
[90] => 6. [[Předohruď]] (prothorax)
[91] => 7. Hřbetní cévy
[92] => 8. [[Vzdušnice]] (tracheje)
[93] => 9. [[Středohruď]] (mezothorax)
[94] => 10. [[Zadohruď]] (metathorax)
[95] => 11. [[Hmyzí křídla|Přední křídla]]
[96] => 12. [[Hmyzí křídla|Zadní křídla]]
[97] => 13. Střední vnitřnosti (žlaznatý žaludek)
[98] => 14. Srdce
[99] => 15. [[Vaječník]]y (ovaria)
[100] => 16. Zadní vnitřnosti (střeva, konečník)
[101] => 17. Řitní otvor
[102] => 18. Pochva
[103] => 19. Nervová páska (břišní ganglion)
[104] => 20. [[Malpighické trubice]]
[105] => 21. Přísavný polštářek (pulvilae, arolium)
[106] => 22. Drápky
[107] => 23. Pětičlánkové chodidlo ([[tarsus]])
[108] => 24. [[Holeň]] (tibia)
[109] => 25. [[Stehno]] (femur)
[110] => 26. [[Příkyčlí]] (trochanter)
[111] => 27. Přední vnitřnosti (jícen, vole, svalnatý žaludek)
[112] => 28. Hrudní ganglion
[113] => 29. [[Kyčel]] (coxa)
[114] => 30. Slinné žlázy
[115] => 31. Subesophaegal ganglion
[116] => 32. Ústní ústrojí [117] => }}]] [118] => [119] => === Nervová soustava === [120] => [[Nervová soustava hmyzu]] je rozdělená na mozek a břišní (ventrální) nervovou pásku. Hlavový oddíl (vytvořený splynutím šesti původních článků v jednolitý celek) má šest párů tzv. [[Ganglion|ganglií]]. První tři páry splynuly v nadjícnový ganglion (mozek), zatímco tři následující páry vytvořily podjícnový ganglion.{{citace monografie |příjmení=Gullan |jméno=P.J. |spoluautoři=P.S. Cranston |titul=The Insects: An Outline of Entomology |vydavatel=Blackwell Publishing |místo=Oxford |rok=2005 |vydání=3 |strany=57 |isbn=1-4051-1113-5 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/isbn_9781405111133 }} [121] => [122] => Hrudní segmenty mají jeden ganglion na každé straně, ty jsou spojené do páru, tudíž vychází jeden pár na segment. Toto uspořádání je možno nalézt také v zadečku, ale pouze v jeho prvních osmi článcích. Mnoho druhů hmyzu má počet ganglionů redukovaný díky jejich sloučení nebo přeměně.{{citace periodika|příjmení=SCHNEIDERMAN |jméno=HOWARD A.|rok vydání=1960|titul=DISCONTINUOUS RESPIRATION IN INSECTS: ROLE OF THE SPIRACLES|periodikum=Biol. Bull.|číslo=119|strany=494–528|url=http://www.biolbull.org/cgi/reprint/119/3/494?maxtoshow=&HITS=10&hits=10&RESULTFORMAT=&fulltext=insect+thoracic+spiracle&andorexactfulltext=and&searchid=1&FIRSTINDEX=0&sortspec=relevance&resourcetype=HWCIT}} Někteří švábi mají v zadečku právě šest ganglionů, kdežto [[sršeň obecná]] (''Vespa crabro'') má pouze dva v hrudi a tři v zadečku. A u některých druhů, jako je např. [[moucha domácí]] (''Musca domestica'') splynuly všechny tělové gangliony do jednoho velkého hrudního ganglionu. [123] => [124] => Nervová soustava u hmyzu se nazývá žebříčkovitá. [125] => [126] => === Trávicí soustava === [127] => Hmyz má kompletní trávicí systém. To znamená, že základem jejich trávicí soustavy je trubice probíhající od úst až po konečník, což kontrastuje s neúplnými trávicími systémy, které můžeme nalézt u jednodušších bezobratlých. Vylučovací systém se skládá z [[Malpighické trubice|malpighických trubic]] pro vylučování odpadních látek a zadních vnitřností pro [[Osmoregulace|osmoregulaci]]. V [[Malpighické trubice|malpighických trubicích]] se z krve odnímají odpadní látky a jsou přeměňovány na moč, která se ukládá do zadního střeva. Koncovou částí střeva je hmyz schopen zpětně vstřebávat vodu spolu s draselnými a sodíkovými ionty. Proto hmyz většinou nevylučuje se svými výměšky i vodu, ale uskladňuje si ji v těle. Tento postup zpětného vstřebávání jim umožňuje odolávat horkému a suchému prostředí. [128] => [129] => === Exoskeleton === [130] => Většina hmyzích druhů má dva páry [[Hmyzí křídla|křídel]] umístěných na druhém a třetím hrudním článku. Hmyz je jedinou skupinou bezobratlých, u které se vyvinula schopnost [[Hmyzí let|letu]], což mělo velký vliv na úspěch při jeho rozšiřování. Hmyz se dělí na dvě základní podtřídy, na okřídlený hmyz ([[Pterygota]]) a jejich bezkřídlé příbuzné ([[Apterygota]]). Let hmyzu není zatím úplně dokonale prozkoumán, spočívá na turbulentních aerodynamických efektech. Primitivní skupiny hmyzu využívají síly svalů působením přímo na strukturu křídla. Pokročilejší skupiny působí svaly na stěnu hrudi a poté na sklopná křídla nepřímo. Tyto svaly jsou schopny provádět kontrakci bez nervových popudů, což jim dovoluje rychleji tlouci (viz [[hmyzí let]]). [131] => [132] => Jejich vnější kostra, pokožka, je tvořena dvěma vrstvami; [[epikutikula]] je tenká a vosková, vodě odolná vrchní vrstva neobsahující [[chitin]], vrstva pod ní se nazývá [[prokutikula]]. Ta je tvořená chitinem, je o hodně silnější než vrchní vrstva a je tvořena dvěma částmi. Vnější se nazývá exokutikula zatímco vnitřní je endokutikula. Tuhá a ohebná endokutikula je vystavena z početných vrstev vláknitého chitinu a proteinů, prokládaných křížem krážem jako v obložený chléb, zatímco exokutikula je sklerotizována. Exoskelet je tedy velmi lehký a přitom naprosto neproniknutelný. [133] => [134] => === Dýchání === [135] => K [[dýchání]] hmyz používá systém [[vzdušnice|vzdušnic]] (trachejí) otevřených na straně hrudi a zadečku [[stigma (dýchání)|stigmaty]] (průduchy). Vzduch se dostává k vnitřním tkáním pomocí postupně se rozvětvující sítě tohoto tracheálního systému. Na každý tělový segment obvykle připadá jeden pár tracheálních trubic. Tak mají některé druhy vzdušnice v osmi segmentech zadečku a dvou hrudních segmentech (omezených na mesothorax a metathorax). Některé skupiny hmyzu mají redukovaný počet stigmat a některý létající hmyz nemá žádné průduchy v segmentech zadečku. Jedná se tu také o fyzikální limit týkající se tlaku na stěny vzdušnic, kterým jsou přes vyztužení chitinovými páskami schopny odolat bez zhroucení, a to je také jeden z důvodů, proč je hmyz tak relativně malý. Vzdušnice mají [[sval]]y řízené záklopky, umožňující hmyzu vyhnout se utopení pod vodou nebo zabránit vysušení. Průduchy mají často chloupky, které pomáhají filtrovat vstupující vzduch. [136] => [137] => [[Madagaskar]]ští syčící [[švábi]] používají při ohrožení průduchy na hlasité vypouštění vzduchu. [138] => [139] => Dýchání je primárně pasivní postup. Výměna vzduchu je regulována a kontrolována svaly a může být zvýšena. U vodního hmyzu se pak vyvinula další modifikace, která mu umožňuje dýchání pod vodou. Tak nalezneme u některých vodních brouků a jiného vodního hmyzu schopnost udržet si na zvláštním povrchu vzduchovou bublinu (fyzikální žábry). Další druhy využívají k dýchání objemově stálý [[plastron]] nebo dýchací trubičky. Především hmyzí [[larva|larvy]], které tráví svůj vývoj ve vodě, se zřekly dýchání pomocí vzdušnic a kyslík přijímají [[žábry|žábrami]] nebo celým tělem. [140] => [141] => === Krevní oběh === [142] => Oběhová soustava hmyzu je, stejně jako u jiných členovců, otevřená: funkci srdce zastává velká hřbetní [[céva]], která pumpuje krvomízu ([[hemolymfa]]) směrem dopředu k mozkovým gangliím, odkud se hemolymfa dostává dále do celého těla, kde volně omývá vnitřní orgány a je rozváděna i do křídel. Její zpětná cirkulace se zajišťuje pomocí otvorů po stranách hřbetní cévy. Ty se při uvolnění otevírají a nasávají hemolymfu zpět z tělní dutiny do hřbetní cévy. Hemolymfou jsou na rozdíl od krve rozváděny pouze živiny a nikoliv kyslík. [143] => [144] => Podobně jako někteří jiní bezobratlí nedokáže hmyz syntetizovat [[cholesterol]] a musí ho přijímat ve stravě. S několika málo výjimkami vyžadují také ve své stravě dlouhé řetězce mastných kyselin. Nedostatek těchto mastných kyselin vede u hmyzu k zpoždění jejich vývoje nebo k deformacím. [145] => [146] => Některé skupiny hmyzu, jako např. [[Chironomidae]], mají během svého larválního stadia v krvi pravé krevní barvivo podobné [[hemoglobin]]u. Jejich průdušnice jsou následkem toho často redukovány, neboť jejich tělo může pohlcovat kyslík přímo z vody, což jim dovoluje žít např. v bahnu, kde je hladina kyslíku nízká. [147] => [148] => U jistého druhu [[Ploštice|ploštic]] jsou tři páry průduchů pokryty blánou citlivou na tlak, která jim pomáhá určit jejich polohu ve vodě. Poslední břišní průduch a přidružená průdušnice jisté motýlí housenky je upravena v průdušnicovou plíci adaptovanou na hemocytální výměnu plynů. Krátké tracheoly z této průdušnice končí v uzlech v buňkách bazální membrány. [149] => [150] => V [[haemocoel]]u zadečku některých druhů hmyzu se nachází rozptýlená tkáň nazývaná [[tukové tělísko]]. To má význam pro akumulaci energie a metabolické procesy a funguje u hmyzu podobně jako [[játra]]. [151] => [152] => == Rozmnožování a vývoj jedince == [153] => [[Soubor:Hoverflies mating midair.jpg|náhled|[[Syrphidae|Pestřenky]] ''[[Simosyrphus]]'' během kopulace]] [154] => Rozmnožování hmyzu je velice rozmanité. Většina hmyzu se rodí z vajíček, ale některé druhy hmyzu jsou [[vejcoživorodost|vejcoživorodé]] nebo [[živorodost|živorodé]].{{citace monografie |příjmení=Gullan |jméno=P.J. |spoluautoři=P.S. Cranston |titul=The Insects: An Outline of Entomology |vydavatel=Blackwell Publishing |místo=Oxford |rok=2005 |vydání=3 |strany=129, 131, 134–135 |isbn=1-4051-1113-5 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/isbn_9781405111133 }} Obvykle se rozmnožují dospělci, ale existují i výjimky (jev zvaný [[pedogeneze]]). Nejčastěji hmyz podstupuje [[pohlavní rozmnožování]], ale někteří zástupci se poměrně pravidelně množí [[partenogeneze|partenogeneticky]] (z neoplozených vajíček). Vajíčka hmyzu obecně obsahují velké množství [[žloutek|žloutku]], látky bohaté na [[glykolipoprotein]]y [[vitelogenin]]y, a jsou obvykle obklopeny [[podpůrná buňka|podpůrnými buňkami]] (nurse cells), jež rovněž vyživují vyvíjející se [[oocyt]].{{citace monografie| url= http://books.google.com/books?id=l3v2tOvz1uQC&dq=digestive+enzyme&as_brr=3&hl=cs&source=gbs_navlinks_s| titul=Insect physiology and biochemistry |jméno= James L. |příjmení=Nation | rok=2002| počet stran=485| vydavatel=CRC Press}} [155] => [156] => Následně vajíčka obvykle směřují [[vejcovod]]em ven a prochází kolem [[spermatéka|spermatéky]], kde jsou uskladněny [[spermie]] od samce. Spermie se do samičího rozmnožovacího traktu dostanou buď vložením pohlavního orgánu (tzv. [[aedeagus]]), případně přes výživný „balíček“ spermií (tzv. [[spermatofor]]), jenž může být např. vložen do ústí samičí rozmnožovací soustavy. Po oplodnění se rozhoduje o [[pohlaví]] potomků, přičemž existují nejméně tři systémy [[určení pohlaví]]: [[heterogamický|heterogamické]] pohlaví může být jak samčí (typ Drosophila), tak samičí (typ Abraxas). Konečně např. u [[blanokřídlí|blanokřídlých]] jsou samci [[haploid]]ní a samice [[diploid]]ní. [157] => [158] => Často se vyskytuje [[sexuální dimorfismus]], naopak velmi vzácně [[hermafroditismus]]. [159] => [160] => == Životní cyklus == [161] => [[Soubor:Gulf Fritillary Life Cycle.svg|náhled|vlevo|Příklad životního cyklu – motýli podstupují proměnu dokonalou]] [162] => Všechny druhy hmyzu podstupují během larválního vývoje a růstu několikero [[svlékání]] (ekdyse). [[Vnější kostra]] tvořená pevnou [[Kutikula|kutikulou]] neumožňuje totiž plynulý růst nedospělého jedince. Svlékání je proces, během kterého je těsná a růst omezující [[kutikula]] nahrazována větší, která se před svlékáním vytvoří pod dosavadní kutikulou. Při svlékání [[chitin]]ový obal praskne a [[larva]] v poněkud větším, ale dosud měkkém kutikulárním obalu dosavadní těsnou kutikulu opouští. Po určité době se nová kutikula na vzduchu zpevní, ztuhne a stane se pevnou oporou těla. [163] => [164] => Nedospělí jedinci některých druhů hmyzu ([[rovnokřídlí]], [[švábi]], [[termiti]], [[jepice]], [[vážky]], [[ploštice]]) se nazývají [[Nymfa (hmyz)|nymfy]]. Z vajíčka vylíhlá nymfa je nymfou prvního instaru. Po prvním svlékání je z ní nymfa druhého instaru, po druhém svlékání třetího instaru atd. Nymfy se podobají dospělým jedincům (kromě nevyvinutých křídel). Tento postupný vývoj v dospělce se nazývá '''[[Proměna (biologie)#Proměna nedokonalá|proměna nedokonalá]]''' ([[hemimetabolie]]). Jedinci ve vývoji neprocházejí stadiem [[kukla|kukly]]. [165] => [166] => Vývojově pokročilejší druhy hmyzu postrádají ve stadiu larvy základy křídel a před vlastní proměnou procházejí stadiem kukly ([[brouci]], [[vosy]], [[včely]], [[mravenci]], [[dvoukřídlí]], denní i noční [[motýli]], [[chrostíci]], [[blechy]], [[síťokřídlí]], [[srpice]]). V tomto klidovém stadiu nepřijímají potravu a nepohybují se z místa. V kukle probíhá hluboká vnitřní přestavba orgánů larvy v orgány dospělého hmyzu. Takový vývoj v dospělce se nazývá '''[[Proměna (biologie)#Proměna dokonalá|proměna dokonalá]]''' ([[holometabolie]]); vyznačuje se jí skupina hmyzu někdy označovaná [[Endopterygota]]. Druhům hmyzu patřícím do tohoto podřádu se z vajíček líhnou larvy připomínající lidově řečeno „[[červ]]a“. Lze je rozdělit do pěti různých forem: [[vermiforma]] (červ), [[eruciforma]] ([[housenka]]), [[scarbaeiforma]] ([[larva#Typy, příp. názvy larev různých živočichů#Členovci|ponrava]]), [[campodeiforma]] (podlouhlá, zploštěná, aktivní), [[elateriforma]] ([[larva#Typy, příp. názvy larev různých živočichů#Členovci|drátovec]]). Larva roste a nakonec se zakuklí v zámotku (kokon) nebo kukle, jež mohou být různého druhu a vznikají z výměšků snovacích žláz ústících do ústní dutiny nebo přímo z výměšků slinných žláz. Jsou rozeznávány tři základní typy kukel: kukla mumiová (pupa obtecta), na níž je patrná hlava s tykadly i [[sosák]]em, kukla volná ([[pupa libera]] čili pupa exarata), která má zřetelné základy nohou (více či méně odstávající od vlastní kukly) a kukla uzavřená (pupa coarctata), na které nejsou patrné žádné části těla. Puparium je vnější schránka kukly vytvořená z pokožky posledního instaru larvy některých dvoukřídlých. Ke kuklení dochází na zemi, v půdě, mezi vegetací, v různých částech rostlin, v odpadu aj. Larvy některých brouků si budují kukelní komůrky (např. v trouchnivějícím dřevě), ve kterých se zakuklí. Stadium kukly je ukončeno líhnutím dospělce čili imaga. [167] => [168] => Jiné druhy hmyzu s proměnou dokonalou procházejí [[Polyembryonie|polyembryonií]], při níž se z oplodněného vajíčka vyvine velký počet jedinců, vždy však stejného pohlaví (např. [[řásnokřídlí]], endoparazité v těle jiných druhů hmyzu – včel, vos, křísků, rybenek, švábů). U některých druhů [[mšice|mšic]], [[Bejlomorkovití|bejlomorek]] a řásnokřídlých se vyskytuje [[neotenie]]. Další druhy se rozmnožují [[Partenogeneze|partenogenezí]] ([[kobylka sága]], [[cvrčík mravenčí]]). Unikátní životní cyklus má brouk ''[[Micromalthus debilis]]''. Některé druhy hmyzu se vyvíjejí [[Hypermetamorfóza|hypermetamorfózou]] čili nadproměnou neboli hypermetabolií. Hypermetabolie je ontogenetický vývoj brouků čeledi [[majkovití]] (Meloidae) a [[vějířníkovití]] (Rhipiphoridae): vajíčko – triungulin (pohyblivá larva) – (pseudotrichalis) – larva – pseudonymfa – prepupa – kukla – imago. [169] => [170] => == Chování == [171] => Mnoho druhů hmyzu má velmi citlivé [[smyslové orgány]]. Některý hmyz, jako např. včely, může vidět v [[Ultrafialové záření|ultrafialovém]] spektru záření, zatímco samci můr mohou detekovat samičí [[feromony]] na vzdálenost mnoha kilometrů. Chloupky na těle také slouží jako čidla, ale je třeba je čistit.{{Citace elektronického periodika [172] => | příjmení1 = Netburn [173] => | jméno1 = Deborah [174] => | titul = Many smaller animals clean themselves to survive, study finds [175] => | periodikum = phys.org [176] => | datum_vydání = 2015-11-29 [177] => | url = https://phys.org/news/2015-11-smaller-animals-survive.html [178] => | datum_přístupu = 2021-11-16 [179] => | jazyk = anglicky [180] => }} [181] => [182] => U některého hmyzu se také vyvinul smysl pro počet, zvláště je to zřetelné mezi soliterními vosami. Vosí matka pokládá vejce do jednotlivých buněk a každému z nich poskytuje přesně určený počet živých housenek, které slouží larvám po vylíhnutí jako potrava. Některé druhy vos připravují pro jednu buňku pět, jiné dvanáct a některé dokonce čtyřiadvacet housenek. Počet housenek se liší podle druhu vosy, ale také podle pohlaví larvy. Například samec vosy rodu ''Eumenes'' je menší než samice, a proto mu na rozdíl od ní dodává matka pouze pět housenek, zatímco budoucí samici připravuje do její buňky housenek deset. Matka vosa je tedy schopna rozlišovat mezi počtem housenek, které dodává do daných buněk, ale také mezi tím, zda buňka obsahuje samčí nebo samičí larvu. [183] => [184] => [[Sociální hmyz]], jako [[mravenci]] a [[včely]] jsou nejdůvěrněji známí [[Eusocialita|eusociální]] živočichové. Žijí společně ve velkých koloniích, jejichž organizace je na takové výši, že tato společenství jsou někdy považována za [[superorganismus]]. [185] => [186] => Většina druhů hmyzu je aktivnější v noci než ve dne.{{Citace elektronického periodika [187] => | titul = Global study finds there really are more insects out after dark [188] => | url = https://phys.org/news/2024-04-global-insects-dark.html [189] => | datum_přístupu = 2024-04-19 [190] => }} [191] => [192] => == Pohyb == [193] => [194] => === Let === [195] => Hmyz je jedinou skupinou [[Bezobratlí|bezobratlých]], u které se vyvinula schopnost letu. Evoluce hmyzího křídla je předmětem odborné debaty. Někteří zastánci naznačují, že křídla jsou původem paradorzální, zatímco jiní navrhují, že se jedná o modifikované žábry. V době karbonu dosáhly některé [[vážky]] rodu [[Meganeura]] až 75 cm rozpětí křídel. Dnešní největší létající hmyz je o hodně menší a zahrnuje několik druhů [[můry|můr]] a dalších motýlů jako jsou například [[martináčovití]]. [196] => [197] => Hmyzí let byl předmětem velkého zájmu z hlediska aerodynamiky, částečně vzhledem k nedostatečně propracované teorii, umožňující vysvětlení zdvihu generovaného malinkými hmyzími křídly. [198] => [199] => === Chůze === [200] => Mnoho hmyzích dospělců používá svých šest nohou pro běh a jsou adaptováni na [[Tripedální chůze|tripedální chůzi]]. Tento způsob chůze umožňuje rychlý pohyb při maximálním zachování stability a byl studován především na [[Švábi|švábech]]. Nohy při chůzi vytváří střídající se trojúhelníky, dotýkající se země. Při prvním kroku jsou střední pravá a přední a zadní levá noha opřeny o zem zatímco přední a zadní pravé nohy a s nimi střední levá noha jsou zvednuté a přesunují se do své nové pozice. Když se dotknou země, vytvoří nový stabilní trojhran, takže mohou být zvednuty další nohy a přesunuty a tak střídavě stále dál. [201] => [202] => Nejznámější forma tripedální chůze je vidět u rychle se přesunujícího hmyzu a je možno si prohlédnout na přiloženém animovaném obrázku chůze berušky ([[Coccinellidae]], [[Coccinella septempunctata]]). Přesto tento způsob pohybu není neměnný, hmyz ho může přizpůsobovat podle dané situace; například při pomalém postupu vpřed, otáčení se, vyhýbání se překážkám se může země dotýkat čtyři a více nohou. Hmyz také dokáže svou chůzi přizpůsobit ztrátě jedné nebo více končetin. [203] => [[Švábi]] jsou nejrychlejším běhavým hmyzem a v plné rychlosti vlastně přechází v bipedální pohyb, čímž dosahují vysoké rychlosti vzhledem k jejich velikosti těla. Vzhledem k rychlosti švábů bylo zapotřebí k odhalení jejich způsobu chůze kameru s rychlostí natáčení několika set snímků za sekundu. Pomalejší pohyb vědci studovali na takových druzích jako jsou pakobylky z řádu [[Phasmatodea]]. [204] => [205] => Hmyzí chůze je předmětem zvýšeného zájmu také proto, že je možné ji použít jako alternativu k pohybu robotů pomocí kol. ([[Pohyb robotů]]) [206] => [207] => === Plavání === [208] => [[Znakoplavka obecná]], jak již název naznačuje, plave pod vodou naznak a má své nohy přizpůsobené k pádlování. [209] => [210] => Velké množství hmyzu žije částečně nebo po celý život pod vodou. V mnoha případech nedospělá stádia hmyzu tráví svůj život ve vodě, zatímco dospělí jedinci ve vzduchu nebo na zemi, jiné druhy tráví pod či nad vodou pouze část svého dospělého života. Mnoho z těchto druhů se adaptovalo na pohyb pod vodou. Potápníci a vodní ploštice mají nohy přizpůsobené k pádlování. Některé larvy řádu [[Síťokřídlí|síťokřídlých]] se pohybují pomocí vody vytlačované z rektální komory. [211] => [212] => == Biotopy == [213] => Hmyz můžeme s výjimkou [[oceán]]ů nalézt ve všech biotopech a částech Země. Největší rozmanitost hmyzích druhů se nachází v [[Tropický podnebný pás|tropech]], zatímco v extrémních biotopech, jako jsou např. [[Polární oblast|polární krajiny]], [[velehory]] nebo mořská pobřeží žije pouze malé množství vysoce specializovaných druhů. Tak lze nalézt např. v [[Antarktida|Antarktidě]] [[Pakomárovití|pakomára]] [[Belgica antarctica]] nebo na mořské hladině k pohybu po ní přizpůsobené [[Bruslařkovití|bruslařky]] patřících do řádu [[Ploštice|ploštic]] nebo komáry rodu [[Clunio]]. [214] => [215] => Některé druhy jsou vysoce specializovány a mohou žít pouze jen v pro ně zvlášť vhodných biotopech, jiné druhy naopak mohou žít v nejrůznějších biotopech s výjimkou těch nejextrémnějších a jsou často rozšiřovány samotnými lidmi, takže z některých z nich se staly [[Kosmopolit|'''kosmopolitní''']] druhy. K poslední skupině hmyzu patří různé druhy [[Švábi|švábů]], [[Mravenci|mravenců]] a [[Termiti|termitů]], ale i hmyz užitečný jako např. [[Včela medonosná|medonosné včely]]. [216] => [217] => Většina hmyzu žije v půdě nebo na ní stejně jako na rostlinách nebo v nich. Při výpočtu počtu druhů hmyzu se vychází např. z toho, že každý tropický strom deštného pralesa tvoří sídlo pro přibližně 600 hmyzích druhů, přičemž při 50 000 druzích stromů tak vychází kolem 30 milionů druhů hmyzu. Také na mnohých druzích zvířat žije hmyz, zpravidla jako [[Parazitismus|ektoparazité]] podobně jako [[vši]] a [[blechy]]. Člověk při tom nepředstavuje žádnou výjimku, nejznámějšími lidskými parazity z hmyzí říše jsou vši. Vzácnými jsou [[Parazitismus|endoparazité]], cizopasící uvnitř živočichů. Patří sem především k [[dvoukřídlí|dvoukřídlým]] náležející [[střečkovití]], jejichž larvy cizopasí a vyvíjí se v [[hltan]]u ([[střeček hltanový]]), v [[chřípí]] ([[střeček ovčí]]), pod kůží nebo dokonce v [[žaludek|žaludku]] ([[Gastrophilus intestinalis]]) [[Býložravec|býložravců]]. [218] => [219] => == Způsob života == [220] => Díky své rozmanitosti obsadil dnes hmyz každou, přiměřeně velkou, [[Ekologická nika|ekologickou niku]]. Velký počet druhů přitom hraje velkou roli při remineralizaci látek v půdě, na jejím povrchu či při rozkladu mrtvého dřeva a dalších organických struktur. K této skupině náleží také mrchožrouti, které lze nalézt na mrtvolách živočichů. Mnoho dalších druhů žije na různých částech rostlin, přičemž spektrum jejich výskytu sahá od kořínků dřevin až po listy a květy. Řada hmyzích druhů se živí sbíráním nektaru nebo pylu z květů rostlin a hraje tak velmi důležitou roli při opylování rostlin. Jiné druhy hmyzu žijí na houbách a živí se jimi. Velké skupiny hmyzu se živí lovem jiných hmyzích druhů nebo malých zvířat. Další skupinu představuje hmyz, který se živí částmi větších zvířat jako jsou chlupy, šupiny apod. K této skupině také náleží četný parazitický hmyz, který například saje krev zvířat nebo se vyvíjí v jejich živé tkáni. [221] => [222] => Zvláštnost v rámci hmyzu představují různé formy společenského hmyzu. Tato forma společného života se vyvinula u termitů a různých druhů [[Blanokřídlí|blanokřídlých]] ([[mravenci]], [[včely]], [[vosy]]). U těchto zvířat dochází k vybudování hmyzího společenství, ve kterém má každý jedinec svou určitou roli. Často jsou při tom vytvářeny kasty, jejichž členové jsou svým chováním a morfologií shodní. U mnohých druhů mravenců tak například nalezneme dělníky, vojáky a ošetřovatelky. Rozmnožování v těchto společenstvech zajišťuje pouze malé množství jeho členů, někdy pouze jediná královna, která klade oplodněná a neoplodněná vajíčka. [223] => [224] => == Evoluce == [225] => Vztahy hmyzu k ostatním skupinám živočichů zůstávají nejasné. Ačkoliv byl tradičně spojován do skupiny se stonožkami, objevily se důkazy, prokazující jejich bližší evoluční vazby ke [[Korýši|korýšům]]. V teorii vzniku hmyzu tvoří skupina [[Pancrustacea]], spolu se skupinami [[Remipedia]] a [[Malacostraca]], jeho přirozenou vývojovou větev. [226] => [227] => Nehledě na některé slibné [[Devon (geologie)|devonské]] fragmenty, fosilní otisky hmyzu se poprvé objevují až na počátku [[karbon]]u, zhruba před 350 miliony lety. V té době již šlo o více než půltucet různých řádů vysoce specializovaného hmyzu. Z toho vyplývá, že s největší pravděpodobností se první hmyz na naší planetě objevil již v devonu. Výzkum výskytu zkamenělých otisků nejranějších forem hmyzu v současnosti stále pokračuje. [228] => [229] => Vznik hmyzích křídel zatím zůstává nejasný, od nejranějších forem okřídleného hmyzu je aktuálně známo, že to byli schopní letci. Některé zaniklé druhy hmyzu měly další pár křidélek, připevněných k první části hrudníku, úhrnem měly tedy tři páry. Před tím, než se u hmyzu objevila křídla, nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohl stát jednou z nejúspěšnějších skupin živočichů. [230] => [231] => V pozdním karbonu a raném permu hmyzí řády zahrnují několik nynějších velmi starých skupin a množství prvohorních forem. V této době žily také obří vážky, které měly rozpětí křídel od 50 až po 70 cm a byly tak největším hmyzím druhem v jeho historii. Také jejich nymfy musely dosahovat úctyhodných rozměrů. Tyto ohromné rozměry lze přičíst vyšší atmosférické hladině kyslíku oproti dnešku, která dovolovala zvýšenou účinnost dýchání. Dalším faktorem mohla být absence létajících obratlovců. [232] => [233] => Největší druhové množství hmyzu se vyvinulo během období [[perm]]u, které začalo před 270 miliony let. Mnoho skupin raných forem hmyzu vyhynulo během [[Velké permské vymírání|velkého permského vymírání]], největšího úbytku druhů v historii Země, asi před 252 miliony let. Velkou evoluční explozí prošel hmyz v průběhu [[trias]]u na počátku druhohorní éry (asi před 238 až 237 miliony let), jak ukazují unikátní objevy z Číny.Daran Zheng; et al. (2018). Middle-Late Triassic insect radiation revealed by diverse fossils and isotopic ages from China. ''Science Advances'' '''4'''(9) eaat1380. doi: [http://advances.sciencemag.org/content/4/9/eaat1380 10.1126/sciadv.aat1380] [234] => [235] => Již v období jury a křídy se objevují mnohé moderní typy hmyzu, například parazitické blechy (rod ''[[Pseudopulex]]''){{Citace elektronického periodika [236] => | příjmení1 = Socha [237] => | jméno1 = Vladimír [238] => | odkaz na autora1 = Vladimír Socha [239] => | titul = Gigantické blechy v dinosauřím peří [240] => | periodikum = dinosaurusblog.com [241] => | datum_vydání = 2016-04-19 [242] => | url = https://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/ [243] => | datum_přístupu = 2021-11-16 [244] => }}, vši, klíšťata aj. Pozoruhodně úspěšní [[blanokřídlí]] se objevují v [[Křída|křídě]], největší rozmanitosti druhů pak dosahují později, v [[Třetihory|třetihorách]] (kenozoiku). Velké množství druhů této úspěšné skupiny souvisí s rozvojem [[Krytosemenné|kvetoucích rostlin]], což je silný příklad [[koevoluce]]. [245] => [246] => Mnoho moderního hmyzu se vyvinulo během třetihor; hmyz z této doby často nacházíme zalitý v [[jantar]]u, mnohdy v dokonalém stavu. Studium [[Fosilie|fosilií]] hmyzu se nazývá [[paleoentomologie]]. [247] => [248] => == Taxonomie == [249] => Toto je seznam [[Řád (biologie)|řádů]] a vyšších [[taxon]]ů hmyzu. [250] => [251] => Uvnitř kmene [[Hexapoda]] je několik skupin, jako např. [[chvostoskoci]], často pokládáno za hmyz, přestože někteří autoři je považují vzhledem k jinému evolučnímu původu za odlišné od hmyzu. Podobný případ se může týkat i zbytku skupiny [[Entognatha]]; [[Protura]] a [[Diplura]]. [252] => [253] => Pravý hmyz, patřící do třídy Insecta, se odlišuje od ostatních členovců tím, že je jevnočelistný ([[Ectognatha]]) a má zadeček složený z maximálně jedenácti článků. Tento původní počet se však vyskytuje pouze v embryonálním stadiu, v dospělosti je celkový počet zadečkových článků značně variabilní. Pravý hmyz se proto také někdy označuje jako Ectognatha. Mnoho druhů hmyzu jsou jako dospělci okřídleni. [254] => [255] => * '''Podtřída''': [[Bezkřídlí]] (Apterygota)Rozdělení na [[Apterygota]] a [[Pterygota]] není v [[Kladistika|kladistické]] klasifikaci uznáváno. Je prokázáno, že [[Zygentoma]] jsou blízce příbuzní Pterygota a jsou s nimi spojováni do podtřídy [[Dicondylia]]. Jejich charakteristickým znakem je získání sekundární přední [[artikulace]] [[Mandibula|mandibuly]] s [[Cranium|craniem]]. [[Archeognatha]] jsou potom sesterskou skupinou Dicondylia hodnocenou na stejné úrovni. [256] => ** [[Thysanura]] (šupinušky) [257] => *** [[Chvostnatky|Archeognatha]] (chvostnatky) [258] => *** [[Zygentoma]] (rybenky) [259] => ** [[Monura]] – zaniklá [260] => * '''Podtřída''': [[Křídlatí]] (Pterygota) [261] => ** Infratřída [[Paleoptera]] [262] => *** Ephemeroptera ([[jepice]]) [263] => *** [[Palaeodictyoptera]] – zaniklá [264] => *** [[Megasecoptera]] – zaniklá [265] => *** [[Archodonata]] – zaniklá [266] => *** [[Diaphanopterodea]] – zaniklá [267] => *** [[Protodonata]] – zaniklá [268] => *** [[Odonata]] ([[vážky]]) [269] => ** Infratřída [[Neoptera]] [270] => *** Nadřád: [[Exopterygota]] – Hmyz s [[Proměna (biologie)|proměnou]] nedokonalou [271] => **** [[Caloneurodea]] – zaniklá [272] => **** [[Titanoptera]] – zaniklá [273] => **** [[Protorthoptera]] – zaniklá [274] => **** [[Polyneoptera]] [275] => **** Grylloblattodea ([[cvrčkovci]]) [276] => **** Mantophasmatodea ([[strašilkovci]]) [277] => **** Plecoptera ([[pošvatky]]) [278] => **** Embioptera ([[snovatky]]) [279] => **** Zoraptera ([[drobnělky]]) [280] => **** Dermaptera ([[škvoři]]) [281] => **** Orthoptera ([[rovnokřídlí]]) [282] => **** Phasmatodea ([[strašilky]]) [283] => **** Blattodea ([[švábi]]) [284] => ***** Isoptera ([[termiti]]) – podle fylogenetických analýz jsou vnitřní skupinou švábů [285] => **** Mantodea ([[kudlanky]]) [286] => **** [[Paraneoptera]] [287] => **** Psodcodea / Psocoptera ''sensu lato'' ([[pisivky]]) [288] => ***** Phthiraptera ([[vši]] a [[všenky]]) – podle fylogenetických analýz jsou vnitřní skupinou pisivek [289] => **** Thysanoptera ([[třásnokřídlí]]) [290] => **** Hemiptera ([[polokřídlí]]) [291] => *** Nadřád: [[Endopterygota]] – Hmyz s [[proměna (biologie)|proměnou]] dokonalou [292] => **** Hymenoptera ([[blanokřídlí]]) [293] => **** Coleoptera ([[brouci]]) [294] => **** Strepsiptera ([[řásnokřídlí]]) [295] => **** Raphidioptera ([[dlouhošíjky]]) [296] => **** Megaloptera ([[střechatky]]) [297] => **** Neuroptera ([[síťokřídlí]]) [298] => **** Mecoptera ([[srpice]]) [299] => ***** Siphonaptera ([[blechy]]) – podle fylogenetických analýz jsou vnitřní skupinou srpic{{Citace elektronického periodika [300] => | příjmení1 = Tihelka [301] => | jméno1 = Erich [302] => | spoluautoři = et al. [303] => | titul = Fleas are parasitic scorpionflies [304] => | periodikum = Palaeoentomology [305] => | vydavatel = Magnolia Press [306] => | datum_vydání = 2020-12-21 [307] => | ročník = 3 [308] => | typ ročníku = svazek [309] => | číslo = 6 [310] => | strany = 641–653 [311] => | url = https://www.mapress.com/j/pe/article/view/palaeoentomology.3.6.16 [312] => | url2 = https://www.biotaxa.org/pe/article/view/palaeoentomology.3.6.16 [313] => | url3 = https://www.researchgate.net/publication/347518051_Fleas_are_parasitic_scorpionflies [314] => | issn = 2624-2834 [315] => | doi = 10.11646/palaeoentomology.3.6.16 [316] => | jazyk = anglicky [317] => }}{{Citace elektronického periodika [318] => | autor1 = University of Bristol [319] => | titul = Study resolves the position of fleas on the [320] => | periodikum = Phys.Org [321] => | datum_vydání = 2020-12-21 [322] => | url = https://phys.org/news/2020-12-position-fleas-tree-life.html [323] => | poznámky = popularizační článek k předchozí referenci [324] => | jazyk = anglicky [325] => }} [326] => **** Diptera ([[dvoukřídlí]]) [327] => **** [[Protodiptera]] – zaniklá [328] => **** Trichoptera ([[chrostíci]]) [329] => **** Lepidoptera ([[motýli]]) [330] => *** [[Incertae sedis]] [331] => **** [[Glosselytrodea]] – zaniklá [332] => **** [[Miomoptera]] – zaniklá [333] => [334] => Jak je vidět výše, hmyz je rozdělen do dvou podtříd; Apterygota (bezkřídlí) a Pterygota (křídlatí), ale to se může poměrně brzy změnit. Apterygota je tvořena dvěma řády: Archaeognatha (chvostnatky) a Thysanura (šupinušky). V navrhovaném třídění Archaeognatha vytváří Monocondylia, zatímco Thysanura a Pterygota jsou seskupeny společně jako Dicondylia. Je dokonce možné, že Thysanura samotná není [[Monofyletismus|monofyletická]], vytváří příbuznou skupinu Lepidotrichidae, což je sesterská skupina ke skupině Dicondylia (Pterygota + zbytek skupiny Thysanura). [335] => [336] => Také v infratřídě Neoptera můžeme pravděpodobně v brzké době očekávat reorganizaci. V současnosti se Neoptera dělí do dvou nadřádů Exopterygota a Endopterygota. Ale i když Endopterygota bude [[Monofyletismus|monofyletický]], zdá se že Exopterygota může být [[Parafyletismus|parafyletický]] a rozdělený mezi menší přirozené skupiny – Paraneoptera, Dictyoptera, Orthopteroidea a do dalších skupin (Grylloblattodea + Mantophasmatodea a Plecoptera + Zoraptera + Dermaptera). Phasmatodea a Embioptera byly navrhovány k vytvoření skupiny Eukinolabia, zatímco Strepsiptera a Diptera jsou někdy seskupeny společně ve skupině Halteria. Paraneoptera se ukazuje být více úzce spřízněna s nadřádem Endopterygota, než se zbytkem nadřádu Exopterygota. V současnosti ještě není docela jasné, jak blízce si jsou zbývající skupiny Exopterygote příbuzné a jestli jsou sdruženy v nějaké větší jednotce. Pouze další výzkum může přinést na tyto otázky odpovědi. [337] => [338] => == Fylogenetické vztahy == [339] => Na základě molekulárně biologických analýz se fylogenetické představy stále vyvíjejí a v tradiční výše uvedený systém tak obsahuje nepřirozené taxony, včetně některých zavedených řádů. Jako parafyletické se nově ukázaly taxony bezkřídlí (Apterygota), šupinušky (Thysanura), Exopterygota, a v původním pojetí také Endopterygota (vzhledem k Amphiesmenoptera; v širším pojetí je proto upřednostňován název Holometabola), švábi (Blattodea) vzhledem ke všekazům, srpice (Mecoptera) vzhledem k blechám a pisivky (Psocoptera) vzhledem ke vším a všenkám; vši a všenky (Phthiraptera) jsou pak dokonce skupinou polyfyletickou. Podle některých studií by mohly být parafyletické i rybenky (Zygentoma) a strašilky (Phasmatodea) v současném pojetí, nepřirozeným by mohl být i vyšší taxon Antliophora (dvoukřídlí, blechy a srpice).{{Citace monografie [340] => | příjmení = Gullan [341] => | jméno = P. J. [342] => | příjmení2 = Cranston [343] => | jméno2 = P. S. [344] => | titul = The Insects: An Outline of Entomology [345] => | url = https://archive.org/details/insectsoutlineof0000gull_5ed [346] => | vydání = 5 [347] => | vydavatel = Wiley Blackwell [348] => | rok = 2014 [349] => | měsíc = 08 [350] => | den = 26 [351] => | kapitola = 7. Insect systematics: Phylogeny and classification [352] => | isbn = 978-1-118-84615-5 [353] => | jazyk = anglicky [354] => }}{{Citace elektronického periodika [355] => | příjmení = Sasaki [356] => | jméno = Go [357] => | příjmení2 = Ishiwata [358] => | jméno2 = Keisuke [359] => | příjmení3 = Machida [360] => | jméno3 = Ryuichiro [361] => | spoluautoři = MIYATA, Takashi; SU, Zhi-Hui. [362] => | titul = Molecular phylogenetic analyses support the monophyly of Hexapoda and suggest the paraphyly of Entognatha [363] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [364] => | rok vydání = 2013 [365] => | měsíc vydání = říjen [366] => | den vydání = 31 [367] => | ročník = 13 [368] => | typ ročníku = svazek [369] => | číslo = 236 [370] => | strany = 1–10 [371] => | poznámky = [372] => | url = http://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2148-13-236 [373] => | issn = 1471-2148 [374] => | doi = 10.1186/1471-2148-13-236 [375] => | pmid = [376] => | jazyk = anglicky [377] => }}{{Citace elektronického periodika [378] => | příjmení = Song [379] => | jméno = Fan [380] => | příjmení2 = Jiang [381] => | jméno2 = Pei [382] => | příjmení3 = Zhou [383] => | jméno3 = Xuguo [384] => | spoluautoři = LIU, Jinpeng; SUN, Changhai; VOGLER, Alfried P.; CAI, Wanzhi. [385] => | titul = Capturing the Phylogeny of Holometabola with Mitochondrial Genome Data and Bayesian Site-Heterogeneous Mixture Models [386] => | periodikum = Genome Biology and Evolution [387] => | rok vydání = 2016 [388] => | měsíc vydání = duben [389] => | den vydání = 22 [390] => | ročník = 8 [391] => | typ ročníku = svazek [392] => | číslo = 5 [393] => | strany = 1411–1426 [394] => | url = http://gbe.oxfordjournals.org/content/8/5/1411.full [395] => | dostupnost2 = PDF [396] => | url2 = http://gbe.oxfordjournals.org/content/8/5/1411.full.pdf [397] => | issn = 1759-6653 [398] => | doi = 10.1093/gbe/evw086 [399] => | jazyk = anglicky [400] => }}{{Citace periodika [401] => | příjmení = Zrzavý [402] => | jméno = Jan [403] => | odkaz na autora = Jan Zrzavý (biolog) [404] => | titul = Four chapters about the monophyly of insect ‘orders’: A review of recent phylogenetic contributions [405] => | periodikum = Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae [406] => | rok = 2008 [407] => | měsíc = prosinec [408] => | den = 8 [409] => | ročník = 48 [410] => | typ ročníku = svazek [411] => | číslo = 2 [412] => | strany = 217–232 [413] => | url = www.aemnp.eu/PDF/48_2/48_2_217.pdf [414] => | formát = PDF [415] => | issn = 0374-1036 [416] => | jazyk = anglicky [417] => }}{{Citace elektronického periodika [418] => | příjmení = Vilímová [419] => | jméno = Jitka [420] => | titul = Zajímavé změny v chápání fylogeneze a systému živočichů [421] => | periodikum = Živa [422] => | odkaz na periodikum = Živa (časopis) [423] => | rok vydání = 2016 [424] => | měsíc vydání = červen [425] => | den vydání = 16 [426] => | ročník = 2016 [427] => | číslo = 3 [428] => | strany = 125–128 [429] => | url = http://ziva.avcr.cz/2016-3/zajimave-zmeny-v-chapani-fylogeneze-a-systemu-zivocichu.html [430] => | dostupnost2 = PDF [431] => | url2 = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/zajimave-zmeny-v-chapani-fylogeneze-a-systemu-zivo.pdf [432] => | issn = 0044-4812 [433] => }} [434] => [435] => Pevnou podporu nemá ani pozice hmyzu ve [[Členovci#Fylogenetický strom|fylogenetickém stromu členovců]]. V dřívějších studiích vycházeli jako sesterská skupina [[lupenonožci|lupenonožci/žábronožci]], v novějších převládají [[veslonožci]] (Remipedia) či [[Xenocarida]] (veslonožci + [[volnohlavci]] (Cephalocarida)).{{Citace monografie [436] => | příjmení = Gullan [437] => | jméno = P. J. [438] => | příjmení2 = Cranston [439] => | jméno2 = P. S. [440] => | titul = The Insects: An Outline of Entomology [441] => | url = https://archive.org/details/insectsoutlineof0000gull_5ed [442] => | vydání = 5 [443] => | vydavatel = Wiley Blackwell [444] => | rok = 2014 [445] => | měsíc = 08 [446] => | den = 26 [447] => | kapitola = 8. Insect Evolution and Biogeography [448] => | isbn = 978-1-118-84615-5 [449] => | jazyk = anglicky [450] => }} [451] => [452] => Současné (r. 2016) představy o příbuznosti [[recentní organismus|recentních]] skupin shrnuje následující [[fylogenetický strom]], který ukazuje oba taxony používané jako synonymum pro hmyz (v širším smyslu [[Šestinozí|šestinohých]] – Hexapoda, v užším smyslu [[jevnočelistní|jevnočelistných]] – Ectognatha); nepřirozené ([[parafyletismus|parafyletické]] či [[polyfyletismus|polyfyletické]] skupiny jsou označeny (P). [453] => [454] => {{klad [455] => |popisek1='''[[šestinozí|Hexapoda]]''' [456] => |1={{klad [457] => |1=[[hmyzenky|Protura]] [458] => |2={{klad [459] => |1={{klad [460] => |1=[[chvostoskoci|Collembola]] [461] => |2=[[vidličnatky|Diplura]] [462] => }} [463] => |popisek2='''[[jevnočelistní|Ectognatha]]''' [464] => |2={{klad [465] => |1=[[chvostnatky|Archaeognatha]] [466] => |popisek2=[[Dicondylia]] [467] => |2={{klad [468] => |popisek1=(P?)Rod ''Tricholepidion'' tvoří možná samostatnou bazální větev a teprve později se od pterygot odvětvuje zbytek rybenek (Euzygentoma). [469] => |1=[[rybenky|Zygentoma]] [470] => |popisek2= [[křídlatí|Pterygota]]  [471] => |2={{klad [472] => |popisek1=[[Palaeoptera]] [473] => |1={{klad [474] => |1=[[jepice|Ephemeroptera]] [475] => |2=[[vážky|Odonata]] [476] => }} [477] => |popisek2=[[Neoptera]] [478] => |2={{klad [479] => |popisek1=[[Polyneoptera]] [480] => |1={{klad [481] => |1={{klad [482] => |1=[[škvoři|Dermaptera]] [483] => |2=[[pošvatky|Plecoptera]] [484] => }} [485] => |2={{klad [486] => |1=[[drobnělky|Zoraptera]] [487] => |popisek2=[[Dictyoptera]] [488] => |2={{klad [489] => |1=[[kudlanky|Mantodea]] [490] => |2=[[švábi|Blattodea]] vč. [[Termiti|Isoptera]]Švábi v původním užším pojetí jsou parafyletičtí, uvnitř nich se odvětvují termiti/všekazi (Isoptera) jako sesterská skupina k čeledi Cryptocercidae. [491] => }} [492] => |3={{klad [493] => |popisek1=[[Eukinolabia]] [494] => |1={{klad [495] => |1=[[snovatky|Embioptera]] [496] => |2=[[strašilky|Phasmatodea]](P?)Rod ''Timema'' možná tvoří samostatnou bazální větev eukinolabií. [497] => }} [498] => |2={{klad [499] => |1=[[strašilkovci|Mantophasmatodea]] [500] => |2=[[cvrčkovci|Grylloblattodea]] [501] => }} [502] => }} [503] => |4=[[rovnokřídlí|Orthoptera]] [504] => }} [505] => }} [506] => |2={{klad [507] => |popisek1=[[Paraneoptera]] [508] => |1={{klad [509] => |1={{klad [510] => |1=[[třásnokřídlí|Thysanoptera]] [511] => |2=[[polokřídlí|Hemiptera]] [512] => }} [513] => |2=[[Psocodea]] ([[pisivky|Psocoptera]] (P)+[[Phthiraptera]](P))Pisivky v užším smyslu (Psocoptera) jsou parafyletické; Phthiraptera (vši a všenky) polyfyletické. Ani původní dvě skupiny Phthiraptera – vši (Anoplura) a všenky (Mallophaga) – nebyly přirozené; monofyletickými skupinami jsou ve skutečnosti luptouši (Amblycera), péřovky (Ischnocera) a všiváci (Rhynchophthirina), odvětvující se samostatně uvnitř pisivek v blízkosti čeledi Liposcelidae. [514] => }} [515] => |popisek2=[[Holometabola]]=[[Endopterygota]] ''sensu lato'' [516] => |2={{klad [517] => |2=[[blanokřídlí|Hymenoptera]] [518] => |1={{klad [519] => |popisek1=[[Neuropteroidea]] [520] => |1={{klad [521] => |popisek1=[[Coleopterida]] [522] => |1={{klad [523] => |1=[[brouci|Coleoptera]] [524] => |2=[[řásnokřídlí|Strepsiptera]] [525] => }} [526] => |popisek2=[[Neuropterida]] [527] => |2={{klad [528] => |1=[[dlouhošíjky|Raphidioptera]] [529] => |2={{klad [530] => |1=[[síťokřídlí|Neuroptera]] [531] => |2=[[střechatky|Megaloptera]] [532] => }} [533] => }} [534] => }} [535] => |popisek2=[[Mecopterida]] [536] => |2={{klad [537] => |popisek1=[[Amphiesmenoptera]] [538] => |1={{klad [539] => |1=[[motýli|Lepidoptera]] [540] => |2=[[chrostíci|Trichoptera]] [541] => }} [542] => |popisek2=[[Antliophora]](P?)Podle nové studie by dvoukřídlí mohli být sesterskou skupinou k Amphiesmenoptera. [543] => |2={{klad [544] => |1=[[dvoukřídlí|Diptera]] [545] => |2=[[srpice|Mecoptera]] ''sensu lato'' (vč. [[blechy|Siphonaptera]])Srpice v původním užším smyslu jsou parafyletické; uvnitř nich se odvětvují blechy (Siphonaptera/Aphaniptera), pravděpodobně jako sesterská skupina k čeledi sněžnicovití (Boreidae). [546] => }} [547] => }} [548] => }} [549] => }} [550] => }} [551] => }} [552] => }} [553] => }} [554] => }} [555] => }} [556] => }} [557] => }} [558] => [559] => == Role v prostředí a v lidské společnosti == [560] => [[Soubor:Hmyzi hotel Mistrin.jpg|náhled|vlevo|300px|Hmyzí hotel]] [561] => Mnoho druhů hmyzu je lidmi považováno za škodlivé. Do skupiny škodlivého hmyzu jsou zahrnováni parazité ([[komáři]], [[vši]], [[štěnice]]), přenašeči chorob (komár, [[Moucha domácí|moucha]]), ničitelé staveb ([[termiti]]) nebo škůdci na zemědělských plodinách ([[saranče]], [[Mandelinka bramborová|mandelinka]]). Mnoho [[entomolog]]ů se zapojuje do různých forem hubení hmyzích [[Škůdce (živočichové)|škůdců]], ať již často používanými [[insekticid]]y nebo stále více se rozvíjejícími metodami [[Biologický boj|biokontroly]]. [562] => [563] => I když obtížný hmyz přitahuje největší pozornost, jiné druhy působí naopak na lidi a životní prostředí blahodárně. Některé druhy jsou [[opylovač]]i kvetoucích rostlin (např. [[vosy]], [[včely]], [[motýli]], [[mravenci]]). Opylování je vzájemný obchod mezi rostlinami, které je potřebují ke své reprodukci, a opylovači, kteří si za ně berou odměnu v podobě [[nektar]]u a [[pyl]]u. V současnosti začíná být vážným problémem životního prostředí pokles populací opylovačů z řad hmyzu{{Citace periodika|příjmení=Potts|jméno=Simon G.|příjmení2=Biesmeijer|jméno2=Jacobus C.|příjmení3=Kremen|jméno3=Claire|titul=Global pollinator declines: trends, impacts and drivers|periodikum=Trends in Ecology & Evolution|datum=2010-06-01|ročník=25|číslo=6|strany=345–353|issn=0169-5347|pmid=20188434, 20188434|doi=10.1016/j.tree.2010.01.007|poznámka=PMID 20188434, 20188434|jazyk=English|url=http://www.cell.com/article/S0169534710000364/abstract|datum přístupu=2016-03-26}}, který je využíván také k opylování polí, [[sad]]ů a [[skleník]]ových rostlin v době [[květ]]u. [564] => [565] => Hmyz také produkuje užitečné suroviny jako je např. [[med]], [[vosk]], [[lak]] a [[přírodní hedvábí]]. Včely medonosné byly chovány po tisíciletí hlavně kvůli medu, i když v současnosti stále více vstupuje do popředí jejich úloha při opylování zemědělských rostlin. Přírodní hedvábí, produkt housenek [[Bourec morušový|bource morušového]], mělo v minulosti veliký vliv na rozvoj obchodu mezi Čínou a zbytkem světa. Larvy much (červi) byly dříve přikládány na rány, aby bylo zabráněno nebo zastaveno vytváření [[Gangréna|sněti]], protože požírají pouze rozkládající se maso. Tento způsob ošetřování ran se znovu objevuje v některých nemocnicích. Dospělí hmyzí jedinci jako např. [[cvrčci]] nebo různé druhy larev se také běžně používají jako rybářská návnada. [566] => [567] => V některých částech světa je hmyz využíván jako výživná potrava ([[entomofágie]]), zatímco v jiných je jeho konzumace [[tabu]]. Existuje mnoho zastánců rozvoje tohoto druhu lidského stravování, které je především bohaté na bílkoviny. Přestože nelze zcela vyloučit otravu hmyzem v lidském potravním řetězci, je již hmyz přítomen v mnoha potravinách, hlavně v zrnech. Mnozí si neuvědomují, že ve většině zemí není podíl hmyzu v potravinách zakázán, pouze je omezen různými množstevními limity. Podle antropologa [[Marvin Harris|Marvina Harrise]] je konzumace hmyzu tabu v kulturách, kde získávání bílkovin nevyžaduje velkou práci (drůbeží velkochovy nebo velkofarmy dobytka). [568] => [569] => Ačkoliv je to k nevíře, hmyz se celkem tradičně konzumoval i v Evropě. Obvykle tomu tak bylo v průběhu hladomoru, války nebo ekonomické krize. Česká chroustová polévka se dokonce objevila v roce 1937 v kuchařce (Luiya Ondrážková, Kuchařská kniha, 6. doplněné vydání, 1937). Polévku z chroustů ovšem jedli i Francouzi v 19. století. Jako příklad uvedeme konkrétní recept. Francouzská chroustová polévka (19. století): Na rozpuštěném másle usmažte libru chroustů (bez křídel a nožiček), poté je zavařte do kuřecího vývaru a přidejte telecí jatýrka, podávejte k topince s pažitkou.{{Fakt/dne|20220210150015|}} [570] => [571] => Výborní jsou chrousti 10 minut vaření s citronovou šťávou na čerstvě usmažených palačinkách.{{Fakt/dne|20220210150015|}} [572] => [573] => Některé druhy hmyzu jsou také chovány v [[Terárium|teráriích]]. Příkladem mohou být [[mravenci]], kteří se chovají v tzv. [[Formikárium|formikáriích]]. Ti patří mezi [[Blanokřídlí|blanokřídlý hmyz]] a jsou blízcí příbuzní včel, vos a sršní. Dalším oblíbeným terarijním hmyzem jsou [[strašilky]], [[kobylky]], různí [[brouci]], larvy a různý hmyz, sloužící jako potrava pro [[Plazi|plazy]] chované doma. V posledních letech se také rozvíjí chov [[Motýli|motýlů]] ve velkých sklenících, který slouží pro návštěvníky a přibližuje jim tvary a barvy motýlů z různých končin naší Země. [574] => [575] => Také v lékařském průmyslu jsou využívány různé druhy hmyzu, známým příkladem jsou španělské mušky (brouci puchýřníci) nebo i některé [[majky]], které produkují látku [[kantaridin]]. Jako vědecká pokusná zvířata se používají [[Octomilka obecná|octomilky obecné]], různé pakobylky a druhy brouků. Různé druhy červů, především larvy různých much nebo brouků hrají v současnosti důležitou roli při vyšetřování vražd v kriminalistice. Kromě toho jsou různé druhy hmyzu využívány k produkci [[Barviva|barviv]], [[lak]]ů nebo [[Vosky|vosků]], z nichž nejznámější je [[šelak]]. [576] => [577] => Některé druhy hmyzu, zvláště [[brouci]], jsou [[mrchožrouti]] a živí se uhynulými živočichy nebo padlými stromy, čímž [[Recyklace|recyklují]] biologický materiál do podoby vhodné pro jiné [[Organismus|organismy]]. Staří Egypťané dokonce brouka [[Vruboun posvátný|vrubouna posvátného]] (scarabea) uctívali jako symbol znovuzrození. [578] => [579] => [[Soubor:Sa lady-beetle-larva.jpg|náhled|Larva slunéčka požírající mšici]] [580] => Ačkoliv nejsou moc známí, nejužitečnějším hmyzem jsou hmyzožravci, tj. hmyz, který se živí jiným hmyzem. Některé druhy hmyzu, jako např. kobylky, se mohou tak rychle množit, že by v určitém ročním období mohly doslova pokrýt zemi. Přesto existuje mnoho druhů hmyzu, které se živí vajíčky kobylek a některé dokonce i samotnými dospělými jedinci. Tuto roli v přírodě přisuzujeme především ptactvu, ale méně atraktivní hmyz je v tomto ohledu o hodně důležitější. Za všechny škůdce hmyzu je možné jmenovat např. [[Parazitismus|parazitické]] vosy, jejichž larvy se vyvíjejí v tělech svých hmyzích hostitelů a hrají tak význačnou roli v regulaci populace některých hmyzích druhů. [[Slunéčka]] (dospělci i larvy) jsou užitečná tím, že dokážou masivně likvidovat škodící mšice, některé [[ploštice]] (např. kněžice) vysávají škodlivé housenky motýlů (včetně známého běláska zelného), vosy a zejména [[sršeň|sršně]] chytají obtížný dvoukřídlý hmyz (mouchy a ovády), kterým krmí své larvy. [581] => [582] => Lidské pokusy regulovat škodlivé druhy hmyzu pomocí [[insekticid]]ů většinou selhávají, protože se škodlivým hmyzem jsou systematicky tráveny i užitečné druhy živočichů, kteří se jimi živí. [583] => [584] => == Analýzy o klesajícím počtu hmyzu v přírodě == [585] => Apokalyptické vize poklesu počtu hmyzu nejsou na místě,{{Citace elektronického periodika [586] => | příjmení1 = Paine [587] => | jméno1 = Joshua [588] => | titul = 'Insect apocalypse' may not be happening in US [589] => | periodikum = phys.org [590] => | datum_vydání = 2020-08-11 [591] => | url = https://phys.org/news/2020-08-insect-apocalypse.html [592] => | datum_přístupu = 2021-11-16 [593] => | jazyk = anglicky [594] => }} protože o hmyzu víme stále málo.{{Citace elektronického periodika [595] => | příjmení1 = Lovett [596] => | jméno1 = Brian [597] => | titul = Is an 'insect apocalypse' happening? How would we know? [598] => | periodikum = The Conversation [599] => | datum_vydání = 2019-04-29 [600] => | url = https://theconversation.com/is-an-insect-apocalypse-happening-how-would-we-know-113170 [601] => | datum_přístupu = 2021-11-16 [602] => | jazyk = anglicky [603] => }} Změny populace v jedné lokalitě neodpovídají změnám v jiných místech.https://phys.org/news/2022-02-insects-declining.html - While some insects are declining, others might be thriving [604] => [605] => * Podle studie provedené v Německu v roce 2017 v průběhu posledních 27 let z přírody zmizely až tři čtvrtiny létajícího hmyzu.{{Citace elektronického periodika [606] => | příjmení = Moravec [607] => | jméno = Vít [608] => | odkaz na autora = [609] => | titul = Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou [610] => | periodikum = idnes.cz [611] => | odkaz na periodikum = [612] => | datum vydání = 19. října 2017 16:08 [613] => | datum přístupu = [614] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-ekologie-hmyz-priroda.A171019_133433_zahranicni_vitm [615] => | issn = [616] => }} V roce 1989 zachytili entomologové do [[Malaiseho past]]i průměrně 8 gramů hmyzu denně, v roce 2016 už pouze přes 2 gramy hmyzu denně. Pozorování byla prováděna v dobře chráněných rezervacích, kde lze předpokládat zachovalejší stav přírody, důvody úbytku byly vědcům neznámé. Podle modelu za to nemohla teplota, srážky, síla větru či mrazíky (tedy klimatické jevy), ale nezapočítaný vliv, kterým například mohla být intenzifikace zemědělství.{{Citace elektronického periodika [617] => | příjmení1 = Hallmann [618] => | jméno1 = Caspar A. [619] => | příjmení2 = Sorg [620] => | jméno2 = Martin [621] => | příjmení3 = Jongejans [622] => | jméno3 = Eelke [623] => | příjmení4 = Siepel [624] => | jméno4 = Henk [625] => | příjmení5 = Hofland [626] => | jméno5 = Nick [627] => | příjmení6 = Schwan [628] => | jméno6 = Heinz [629] => | příjmení7 = Stenmans [630] => | jméno7 = Werner [631] => | příjmení8 = Müller [632] => | jméno8 = Andreas [633] => | příjmení9 = Sumser [634] => | jméno9 = Hubert [635] => | příjmení10 = Hörren [636] => | jméno10 = Thomas [637] => | příjmení11 = Goulson [638] => | jméno11 = Dave [639] => | příjmení12 = de Kroon [640] => | jméno12 = Hans [641] => | titul = More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas [642] => | periodikum = PLOS ONE [643] => | ročník = 12 [644] => | číslo = 10 [645] => | datum_vydání = 2017-10-18 [646] => | strany = e0185809 [647] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185809 [648] => | jazyk = anglicky [649] => | doi = 10.1371/journal.pone.0185809 [650] => }} [651] => [652] => * Podle analýzy [[Sánchez-Bayo|Sáncheze-Baya]] a [[Kris Wyckhuys|Krise Wyckhuyse]] zveřejněné v časopise [[Biological Conservation]] se objem veškerého hmyzu snižuje o 2,5 % ročně.{{Citace elektronického periodika [653] => | příjmení = Bajerová [654] => | jméno = Alžběta [655] => | odkaz na autora = [656] => | titul = Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps [657] => | periodikum = idnes.cz [658] => | odkaz na periodikum = [659] => | datum vydání = 12. února 2019 11:00 [660] => | datum přístupu = [661] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/hmyz-vymirani-100-let-kolaps-ekosystemu-prirody-vedci-varovani.A190211_171529_zahranicni_baje [662] => | issn = [663] => }} Příčinami jsou intenzivní zemědělství, [[urbanizace]] a klimatické změny. Podle [[Petr Šípek|Petra Šípka]] chybí neobdělané plochy, kde by zvěř i hmyz mohly najít své útočiště. Hmyz ale mizí i v tropech, kde se intenzivní způsob hospodaření příliš nevyskytuje. V [[Portoriko|Portoriku]] za posledních 35 let zmizelo 98 % pozemního hmyzu. Práce Sáncheze-Baya a Krise Wyckhuyse{{Citace elektronického periodika [664] => | příjmení1 = Sánchez-Bayo [665] => | jméno1 = Francisco [666] => | příjmení2 = Wyckhuys [667] => | jméno2 = Kris A.G. [668] => | titul = Worldwide decline of the entomofauna: A review of its drivers [669] => | periodikum = Biological Conservation [670] => | ročník = 232 [671] => | datum_vydání = 2019-04 [672] => | strany = 8–27 [673] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0006320718313636 [674] => | jazyk = anglicky [675] => | doi = 10.1016/j.biocon.2019.01.020 [676] => }} ovšem systematicky analyzovala pouze práce zabývající se poklesem stavu hmyzu, což zkresluje uvedená tvrzení a problematika je složitější (ovlivněna například systematickým zaměřením na zajímavé a vzácné druhy).{{Citace elektronického periodika [677] => | příjmení1 = Saunders [678] => | jméno1 = Manu E. [679] => | titul = No Simple Answers for Insect Conservation [680] => | periodikum = American Scientist [681] => | datum_vydání = 2019-04-04 [682] => | url = https://www.americanscientist.org/article/no-simple-answers-for-insect-conservation [683] => | datum_přístupu = 2021-11-16 [684] => | jazyk = anglicky [685] => }} Vyhledáváním výrazů „ [insect*] and [declin*] + [survey]“ v studii nastalo [[výběrové zkreslení]], takže interpretace studie je třeba brát s rezervou.{{Citace elektronického periodika [686] => | příjmení1 = Simmons [687] => | jméno1 = Benno I. [688] => | příjmení2 = Balmford [689] => | jméno2 = Andrew [690] => | příjmení3 = Bladon [691] => | jméno3 = Andrew J. [692] => | příjmení4 = Christie [693] => | jméno4 = Alec P. [694] => | příjmení5 = De Palma [695] => | jméno5 = Adriana [696] => | příjmení6 = Dicks [697] => | jméno6 = Lynn V. [698] => | příjmení7 = Gallego‐Zamorano [699] => | jméno7 = Juan [700] => | příjmení8 = Johnston [701] => | jméno8 = Alison [702] => | příjmení9 = Martin [703] => | jméno9 = Philip A. [704] => | příjmení10 = Purvis [705] => | jméno10 = Andy [706] => | příjmení11 = Rocha [707] => | jméno11 = Ricardo [708] => | příjmení12 = Wauchope [709] => | jméno12 = Hannah S. [710] => | příjmení13 = Wordley [711] => | jméno13 = Claire F. R. [712] => | příjmení14 = Worthington [713] => | jméno14 = Thomas A. [714] => | příjmení15 = Finch [715] => | jméno15 = Tom [716] => | titul = Worldwide insect declines: An important message, but interpret with caution [717] => | periodikum = Ecology and Evolution [718] => | ročník = 9 [719] => | číslo = 7 [720] => | datum_vydání = 2019-04 [721] => | strany = 3678–3680 [722] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ece3.5153 [723] => | jazyk = anglicky [724] => | doi = 10.1002/ece3.5153 [725] => }} [726] => [727] => == Hmyz v kultuře == [728] => Ve výtvarném umění se pak uplatňují také tvarově a barevně zajímavé druhy hmyzu, jako např. motýli, vážky či brouci. Nejstarší zobrazení hmyzu se nachází v jižní [[Francie|Francii]] v jeskyni s názvem [[Misař]]. Stáří maleb se odhaduje na 22 000 let. Známými malíři, kteří zobrazovali hmyz, byli například [[Hieronymus Bosch]] se svými personifikacemi hmyzu, [[Gerrit van Honthorst]] s malbami na téma „lov blech při světle svíce“ nebo [[Bartolomé Esteban Murillo|Murillo]] s dílem znázorňujícím matku, která vybírá vešky z hlavy svého dítěte. V Čechách byli milovníky hmyzu, především motýlů [[Václav Hollar|Hollar]] a [[Max Švabinský|Švabinský]]. [729] => [730] => V literatuře existuje mnoho děl, zvláště pro děti a mládež, jejichž hlavními hrdiny jsou příslušníci hmyzí říše. Z českých děl jsou známy především knihy pro děti s hmyzími hrdiny od [[Ondřej Sekora|Ondřeje Sekory]], jako např. ''[[Ferda Mravenec]]'' nebo ''Čmelák Aninka''. Velice populární jsou dodnes také [[světluškovití|světlušky]] z knihy [[Jan Karafiát|Jana Karafiáta]] ''[[Broučci]]''. Karafiátova kniha s ilustracemi [[Jiří Trnka|Jiřího Trnky]] inspirovala celou řadu adaptací a stále patří do zlatého fondu české dětské literatury. Pohled na různé lidské vlastnosti zobrazil prostřednictvím hmyzího světa [[Karel Čapek]] v dramatu ''[[Ze života hmyzu]]''. Na motivy tohoto díla navazuje i film [[Hmyz (film)|Hmyz]] [[Jan Švankmajer|Jana Švankmajera]]. [731] => [732] => Jedním z nejznámějších filmů přibližujících svět hmyzu z lidského hlediska je francouzský snímek ''[[Mikrokosmos (film)|Mikrokosmos]]'', oceněný čtyřmi Cézary. Dalšími zajímavými filmy jsou britský film z roku 2003 ''[[Království hmyzu 3D]]'' nebo francouzský film ''[[Válka termitů]]''. Častěji se však hmyz objevuje v hraných filmech jako přírodní síla ohrožující člověka – viz např. filmy ''[[Roj (1978)|Roj]]'', ''[[Moucha (1986)|Moucha]]'', ''[[Hvězdná pěchota (1997)|Hvězdná pěchota]]'', ''[[Marabunta – mravenci útočí (1998)|Marabunta – mravenci útočí]]'', ''[[Mumie (1999)|Mumie]]'' apod. [733] => [734] => Ještě známější jsou kreslené snímky. Celovečerní film, ve kterém jsou hrdiny mravenci, je např. film z roku 1998 ''[[Mravenec Z]]'', ze stejného roku ''[[Život brouka]]'' anebo ''[[Mravenčí polepšovna]]'' z roku 2006. Jedním z nejznámějších je ''[[Včelka Mája (seriál, 1975)|Včelka Mája]]'' natočená na motivy knihy [[Waldemar Bonsels|Waldemara Bonselse]]. Z českých animovaných krátkometrážních snímků jsou zřejmě nejznámější večerníčkovské série, jako např. animovaný loutkový seriál ''Broučci'' (1967) podle Karfiátovy stejnojmenné knihy ([[František Filipovský]], [[Karel Höger]], [[Libuše Havelková]], [[Jiřina Bohdalová]], [[Karolina Slunéčková]], [[Jaroslav Marvan]], [[Blanka Waleská]], [[Aťka Janoušková]], [[Drahomíra Fialková]]), ''[[Jak Ťuk a Bzuk putovali za sluníčkem]]'' z roku [[1978]], ''[[O cvrčkovi]]'' z roku [[1983]], ''[[Příběhy včelích medvídků]]'' z roku [[1984]] a ''[[Jak Ťuk a Bzuk nechtěli, aby pršelo]]'' z roku [[1994]] a opět Karafiátovi ''Broučci'' (1995). [735] => [736] => Známý je také československý televizní film [[Ján Roháč|Jána Roháče]] ''[[Traja chrobáci (1975)|Traja chrobáci]]'', který získal roku [[1978]] hlavní cenu v kategorii pořadů pro děti na festivalu v [[Mnichov]]ě. [737] => [738] => Ve vážné hudbě má i v současné době nespornou popularitu skladba [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|N. A. Rimského Korsakova]] ''Let čmeláka''. Z moderní hudby je asi nejznámější název skupiny [[The Beatles]]. [739] => [740] => Brouk se také nazývá jeden z nejpopulárnějších automobilových vozů historie, německý [[Volkswagen Brouk|Volkswagen Käfer]]. [741] => [742] => == Poznámky == [743] => [744] => [745] => == Odkazy == [746] => [747] => === Reference === [748] => {{Překlad| jazyk = en| článek = Insecta| revize = 125287201}} [749] => [750] => [751] => === Literatura === [752] => * {{Citace monografie [753] => | příjmení = Bellmann [754] => | jméno = Heiko [755] => | titul = Poznáváme hmyz v naší přírodě [756] => | vydavatel = Pavel Dobrovský - Beta [757] => | místo = Praha [758] => | rok = 2008 [759] => | isbn = 978-80-7306-354-2 [760] => | počet stran = 128 [761] => | jazyk = [762] => }} [763] => * {{Citace monografie [764] => | příjmení = Reichholf-Riehmnová [765] => | jméno = Helgard [766] => | titul = Hmyz a pavoukovci [767] => | vydavatel = Ikar [768] => | místo = Praha [769] => | rok = 1997 [770] => | isbn = 80-7176-583-X [771] => | počet stran = 287 [772] => | jazyk = [773] => }} [774] => * {{Citace monografie [775] => | příjmení = Pokorný [776] => | jméno = Vladimír [777] => | příjmení2 = Šifner [778] => | jméno2 = František [779] => | titul = Atlas hmyzu [780] => | vydavatel = Paseka [781] => | místo = Praha [782] => | rok = 2004 [783] => | isbn = 80-7185-658-4 [784] => | počet stran = 221 [785] => | jazyk = [786] => }} [787] => * {{Citace monografie [788] => | příjmení = Žďárek [789] => | jméno = Jan [790] => | titul = Hmyzí rodiny a státy [791] => | vydavatel = Academia [792] => | místo = Praha [793] => | rok = 2013 [794] => | isbn = 978-80-200-2225-7 [795] => | počet stran = 584 [796] => | jazyk = [797] => }} [798] => * {{Citace monografie [799] => | příjmení = Kočárek [800] => | jméno = Petr [801] => | titul = Rovnokřídlí České republiky [802] => | vydavatel = Academia [803] => | místo = Praha [804] => | rok = 2013 [805] => | isbn = 978-80-200-2173-1 [806] => | počet stran = 288 [807] => | jazyk = [808] => }} [809] => * {{Citace monografie [810] => | příjmení = Macek [811] => | jméno = Jan [812] => | titul = Motýli a housenky střední Evropy. Píďalkovití [813] => | vydavatel = Academia [814] => | místo = Praha [815] => | rok = 2012 [816] => | isbn = 978-80-200-2009-3 [817] => | počet stran = 424 [818] => | jazyk = [819] => }} [820] => * {{Citace monografie [821] => | příjmení = Macek [822] => | jméno = Jan [823] => | titul = Blanokřídlí České republiky [824] => | vydavatel = Academia [825] => | místo = Praha [826] => | rok = 2012 [827] => | isbn = 978-80-200-1772-7 [828] => | počet stran = 524 [829] => | jazyk = [830] => }} [831] => [832] => '''Periodika''' [833] => *''Klapalekiana''. Praha: Česká společnost entomologická, 1993–. ISSN 1210-6100. [Časopis České společnosti entomologické, uveřejňuje příspěvky přinášející původní výsledky především faunistického, taxonomického, ekologického a etologického výzkumu členovců, převážně hmyzu, zejména z oblasti střední Evropy, metodické stati, recenze a personálie. Dříve (1965–1992) jako ''Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV'' (ISSN 0862-478X). Přístup z: https://www.entospol.cz/ ] [834] => *''Folia Heyrovskyana: serie B: Icones insectorum Europae centralis.'' Zlín: Vít Kabourek, 2005-. ISSN 1801-7150. [Dříve jako ''Folia Heyrovskyana''. 1993, roč. 1, č. 1 – 2004, roč. 12, č. 4. ISSN 1210-4108.] [835] => [836] => === Související články === [837] => * [[Edafon]] [838] => [839] => === Externí odkazy === [840] => * {{Commonscat|Insecta}} [841] => * {{Wikislovník|heslo=hmyz}} [842] => * {{Wikidruhy|taxon=Insecta}} [843] => * [http://dinosaurusblog.wordpress.com/2012/10/03/rekordy-hmyziho-sveta/ Článek o hmyzích rekordech] [844] => [845] => {{Taxonbar|from=Q1390}} [846] => {{Autoritní data}} [847] => {{Portály|Živočichové|Entomologie}} [848] => [849] => [[Kategorie:Hmyz| ]] [850] => [[Kategorie:Šestinozí]] [] => )
good wiki

Hmyz

Hmyz (Insecta) je třída šestinohých živočichů z kmene členovců, kteří mají tělo rozdělené do tří článků (hlava, hruď a zadeček). Pro všechny druhy je charakteristické, že mají tři páry nohou, většinou mají složené oči, tykadla a jsou jedinými členovci, kteří umějí aktivně létat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mravenci','brouci','strašilky','dvoukřídlí','švábi','rovnokřídlí','včely','vážky','srpice','Korýši','blechy','motýli'

Blechy

Brouci

Dvoukřídlí

Korýši

Motýli

Rovnokřídlí

Srpice

Strašilky

Strašilky jsou jedny z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších příšer ve slovanském folklóru a pohádkách.

Švábi

Článek Švábi na české Wikipedii se zabývá skupinou hmyzu nazývanou švábi.

Vážky

Vážky jsou skupina hmyzu patřící do řádu vážek.

Včely