Array ( [0] => 15490285 [id] => 15490285 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hodov [uri] => Hodov [3] => Center of Hodov, Třebíč District.jpg [img] => Center of Hodov, Třebíč District.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Hodov je malebná obec ležící v okrese Znojmo, která se pyšní bohatou historií a jedinečnou atmosférou. Nachází se v malebné krajině jižní Moravy, obklopena malebnými vinicemi a zelení. Obec je známá svou příjemnou komunitou, která se aktivně podílí na rozvoji místa. Historie Hodova sahá do středověku, kdy byl osídlen v souladu s rozvojem zemědělství a obchodu. Dnes si obyvatelé uchovávají tradice, které společně s moderními hodnotami vytvářejí jedinečné prostředí pro život. V obci se konají různé kulturní akce, které posilují komunitního ducha a přispívají k bohatství místního života. Hodov je obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti ke sportovnímu vyžití a relaxaci. Místní obyvatelé i návštěvníci si mohou užívat cyklostezky, turistické trasy a malebná zákoutí, která lákají k objevování. V blízkosti se nachází také přírodní památky a historické památky, které dotvářejí jedinečný charakter regionu. Vnímání Hodova jako místa s přátelskou atmosférou, otevřeností a tradicemi, které jsou hrdě předávány dalším generacím, tvoří základ pro optimistickou vyhlídku do budoucnosti. Obec se neustále rozvíjí a jejím obyvatelem se daří vytvářet prostor, kde se lidé cítí dobře a kde se vzájemně podporují na cestě k prosperitě a kvalitnímu životu. [oai_cs_optimisticky] => Hodov je malebná obec ležící v okrese Znojmo, která se pyšní bohatou historií a jedinečnou atmosférou. Nachází se v malebné krajině jižní Moravy, obklopena malebnými vinicemi a zelení. Obec je známá svou příjemnou komunitou, která se aktivně podílí na rozvoji místa. Historie Hodova sahá do středověku, kdy byl osídlen v souladu s rozvojem zemědělství a obchodu. Dnes si obyvatelé uchovávají tradice, které společně s moderními hodnotami vytvářejí jedinečné prostředí pro život. V obci se konají různé kulturní akce, které posilují komunitního ducha a přispívají k bohatství místního života. Hodov je obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti ke sportovnímu vyžití a relaxaci. Místní obyvatelé i návštěvníci si mohou užívat cyklostezky, turistické trasy a malebná zákoutí, která lákají k objevování. V blízkosti se nachází také přírodní památky a historické památky, které dotvářejí jedinečný charakter regionu. Vnímání Hodova jako místa s přátelskou atmosférou, otevřeností a tradicemi, které jsou hrdě předávány dalším generacím, tvoří základ pro optimistickou vyhlídku do budoucnosti. Obec se neustále rozvíjí a jejím obyvatelem se daří vytvářet prostor, kde se lidé cítí dobře a kde se vzájemně podporují na cestě k prosperitě a kvalitnímu životu. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=obci v okrese Třebíč|jiné=[[Hodov (Úvaly)|Hodov]], místní část města [[Úvaly]] v okrese Praha-východ}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Hodov [3] => | obrázek = Center of Hodov, Třebíč District.jpg [4] => | popisek = Centrum obce [5] => | status = obec [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Třebíč]] [7] => | pověřená obec = [[Třebíč]] [8] => | NUTS3 = CZ063 [9] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [10] => | okres = Třebíč [11] => | země = [[Morava]] [12] => | PSČ = 675 04 [13] => | počet částí obce = 1 [14] => | počet katastrálních území = 1 [15] => | počet ZSJ = 1 [16] => | katastrální území = Hodov [17] => | adresa = Hodov 54
675 04 Hodov [18] => | web = http://www.hodov.cz [19] => | úřední web = http://www.hodov.cz [20] => | e-mail = ou.hodov@horacko.cz [21] => | starosta = Zdeněk Doležal [22] => | starosta aktuální k = 2022 [23] => }} [24] => '''Hodov''' (dříve Hodaw, Hola, možná i Hoda,{{Citace monografie [25] => | příjmení = Kratochvíl [26] => | jméno = Augustin [27] => | titul = Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres [28] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/761168402 [29] => | vydání = V nakl. GARN 1. vyd [30] => | vydavatel = GARN [31] => | místo = Brno [32] => | počet stran = 472 [33] => | strany = 173–178 [34] => | isbn = 978-80-86347-71-4 [35] => | isbn2 = 80-86347-71-0 [36] => | oclc = 761168402 [37] => }} {{Vjazyce2|de|''Hodau''}}{{Citace monografie [38] => | příjmení = Bartoš [39] => | jméno = Josef [40] => | příjmení2 = Schulz [41] => | jméno2 = Jindřich [42] => | příjmení3 = Trapl [43] => | jméno3 = Miloš [44] => | titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960 [45] => | redaktoři = Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček [46] => | další = Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka [47] => | vydání = 1 [48] => | vydavatel = Profil [49] => | místo = Ostrava [50] => | počet stran = 321 [51] => | přílohy = 7 map [52] => | kapitola = Politický okres Třebíč [53] => | strany = 91 [54] => | svazek = XII [55] => | typ svazku = svazek [56] => | isbn = 80-7034-038-X [57] => | rok = 1990 [58] => }}) je [[obec (Česko)|obec]] ležící v jihovýchodní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], severně od města [[Třebíč]]e (12 km) a jihojihozápadně od [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] (8 km) na okresní silnici z [[Budišov]]a do [[Oslavička|Oslavičky]]. Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [59] => [60] => {{Sousední obce}} [61] => [62] => == Geografie == [63] => Typická moravská „dědina“ je podle místních zvyklostí rozdělena na několik částí: ''Na Dědině'' (střed), ''V Hodůvku'', ''Pustý'' (u cesty k Rohům), ''V Chalupách'', ''Na Véhoně'', ''Na Lóčkách'', ''Za Kravínem'', ''Za Pekařovéma''. [64] => [65] => Východně od Hodova se rozkládá vesnice [[Kundelov]], která přísluší k Budišovu. Na kundelovský [[intravilán]] navazují dva domy čp. 91 a 123, které jsou součástí Hodova. [66] => [67] => Hodovem prochází ze severu na jih silnice z [[Oslavička|Oslavičky]] do [[Budišov|Budišova]], severně ze zastavěného území obce vede užitková silnice do [[Rohy (okres Třebíč)|Rohů]], východně pak silnička do [[Kundelov|Kundelova]] a jižně lesní užitková silnice do [[Nárameč|Náramče]]. Na západním okraji územím obce prochází ze severu na jih [[silnice II/360]]. Ze severu na jih vede přes území obce [[Cyklistická trasa 5109|cyklostezka 5109]], na východním okraji území obce prochází [[Cyklistická trasa 5206|cyklostezka 5206]]. Kolem jižní hranice území obce vede [[železniční trať Křižanov–Studenec]], nejbližší železniční zastávky jsou [[Budišov u Třebíče (nádraží)|Budišov]] a [[Rudíkov (nádraží)|Rudíkov]]. [68] => [69] => Celé území obce je zalesněné i využívané zemědělsky a poměrně kopcovité. Více lesů je na západním okraji území obce. [70] => [71] => Na západním okraji území obce pramení potok [[Mařek]], ten je napájen zdrojnicí, která pramení severněji od pramene Mařka. Na jeho toku směrem na východ se nachází dva nepojmenované rybníky, následně se do něj vlévá nepojmenovaný potok protékající přes zastavěné území obce a následně pak na jeho toku leží další nepojmenovaný rybník. Jihovýchodní hranici území tvoří [[Kundelovský potok]], ten teče východně a na jeho toku se nachází Nový rybník, dál teče přes Kundelovský rybník a u [[Oslava (Dolní Heřmanice)|Oslavy]] se vlévá do řeky [[Oslava|Oslavy]]. Na jihozápadním okraji u hranice s obcí se nachází rybník Heradka, z něj jižně vytéká Mlýnský potok, který pak teče jižně přes Hodovský rybník a pak se asi po deseti kilometrech vlévá do [[Jihlava (řeka)|Jihlavy]]. [72] => [73] => Většina území se nachází v nadmořské výšce 500–580 metrů nad mořem, západní okraj území obce je výše než východní okraj území, východní část území obce je relativně rovinatá. Na severozápadním okraji území obce se nachází vrchol Hodovská horka (581 m), západně od zastavěného území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 562 m a těsně za západní hranicí území obce se nachází Vlčatínský vrch (590 m), na západním okraji území obce se nachází skalní útvar Raubířské skály. U hranic území jižně od zastavěného území obce se nachází vrchol Na Brčích (533 m), východně od zastavěného území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 513 m. [74] => [75] => Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, na východní hranici pak leží samota přiléhající k osadě [[Kundelov]]. [76] => [77] => Celé území obce je součástí [[Přírodní park Třebíčsko|Přírodního parku Třebíčsko]], jeho hranice probíhají po východních a severních hranic území obce.[[Mapy.cz]], Turistická mapa''.'' Praha: Seznam.cz, 26. 1. 2024 [78] => [79] => == Historie == [80] => [81] => === Pověst === [82] => Z doby [[Raný středověk|raného středověku]] se dochovala [[pověst]] o narození potomka [[Polské království|polského královského páru]] na místě zvaném ''Vitoslav'' ve východní části katastru Hodova. Rodina tudy putovala po zemské stezce a těhotnou královnu přepadl čas porodu. Porodila dceru, již dali jméno [[Vladislava]], a na památku zde vytesali do kamene [[kříž]], letopočet a symbol [[Žena|ženského pohlaví]]. Poté se uchýlili do nedaleké vsi ''Brod'', která měla dle novorozeněte přijmout své dnešní jméno [[Vladislav (okres Třebíč)|''Vladislav'']]. Nakonec se Vladislava v dospělosti stala [[Seznam polských panovníků|polskou královnou]]. [83] => [84] => Celý příběh je samozřejmě velmi nereálný už jen proto, že v [[Polsko|Polsku]] však nikdy žádná Vladislava nepanovala a obec [[Vladislav (okres Třebíč)|Vladislav]] navíc odvozuje své jméno od [[Vladislav Přemyslovec|Vladislava Přemyslovce]]. Nicméně kámen s vytesanými údaji můžeme na Vitoslavi dosud spatřit, takže nelze vyloučit, že zde v minulosti opravdu k nějaké události došlo. Snad se zde i narodil potomek neznámého šlechtice.{{Citace elektronické monografie [85] => | titul = Zpravodaj Budišov [86] => | url = https://www.mestysbudisov.cz/e_download.php?file=data/editor/66cs_154.pdf&original=bz201302.pdf [87] => | vydavatel = Městys Budišov [88] => | místo = Budišov [89] => | datum vydání = 2013 [90] => | datum přístupu = 2021-08-04 [91] => }}[[Soubor:Hodov-pecet.jpg|náhled|vlevo|upright|Stará hodovská pečeť s nápisem ''PECET DIEDINI HODOWA'' se znakem rolníka držícího kalich a opírajícího se o radlici|alt=pečeť]] [92] => [93] => === Dějiny obce === [94] => První zmínka o obci pochází z roku 1349.{{Citace monografie [95] => | titul = Kraj Vysočina : města a obce kraje Vysočina : tradice, historie, památky, turistika, současnost. [96] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/879563331 [97] => | vydavatel = Proxima Bohemia [98] => | místo = Rožnov pod Radhoštěm [99] => | počet stran = 413 [100] => | strany = 313 [101] => | isbn = 978-80-904275-2-5 [102] => | isbn2 = 80-904275-2-9 [103] => | oclc = 879563331 [104] => }} Do té doby Hodov náležel [[Tasovské panství|tasovskému panství]], ale v roce 1349 se Jan z Tasova zřekl větší části vsi a předal ji do majetku Beneše z Meziříčí a menší část pak prodal Ondřeji z Okarce. Meziříčský díl s lesem „''Hodovská odchozí''“ v roce 1371 prodal Jan ml. z Meziříčí Janovi staršímu z Meziříčí a jeho dědicům. V roce 1416 [[Lacek z Kravař]] prodal Anně z Meziříčí všechny meziříčské statky, tj. Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. V roce 1447 pak Jiří z Kravař převedl Hodov na [[Jan z Lomnice|Jana staršího z Lomnice]]. Po Janově smrti připadl Hodov jeho synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z [[Pernštejnové|Pernštejna]] v roce 1552 ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]]. V době, kdy majitelem Budišova byl rod [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]] a Lipého spadl správně Hodov pod [[Budišov]]. V roce 1775 byl snížen Hodovu [[Robota|robotní závazek]]. V roce 1715 převzala majetky budišovského panství [[Anna Františka z Valdštejna]], která si později vzala [[Ignác z Paaru|Ignáce z Paaru]]. V roce 1794 pak dcery Jana Paara prodaly panství [[Jáchym Stettenhofen|Jáchymu Stettenhofenovi]] z Vídně.{{Citace elektronické monografie [105] => | titul = A.1.1 Nejstarší historie a vlastníci Hodova do svobodných pánů z Paaru [106] => | url = http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a11-nejstarsi-historie-vlastnici-hodova-do-svobodnych-panu-z- [107] => | vydavatel = Obec Hodov [108] => | místo = Hodov [109] => | datum přístupu = 2021-08-04 [110] => }} Rytíř Stettenhofen zemřel v Budišově v roce 1813 a panství převzala jeho dcera, ta si pak roku 1817 vzala Jana M. Václava Pötting-Persinga, po její smrti pak panství roku 1854 převzal bratr jejího prvního manžela [[Karel Baratta-Dragono]] a od roku 1880 pak panství spravoval jeho syn Norbert Baratta-Dragono a následně pak připadlo panství [[Richard Baratta Dragono|Richardovi Baratta-Dragonovi]].{{Citace elektronické monografie [111] => | titul = A.1.2 Jáchym Stettenhofen a jeho nástupci [112] => | url = http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a12-jachym-stettenhofen-jeho-nastupci [113] => | vydavatel = Obec Hodov [114] => | místo = Hodov [115] => | datum přístupu = 2021-08-04 [116] => }} [117] => [118] => V roce 1817 byla ve vsi postavena školní budova, která pak byla v roce 1888 rozšířena. V roce 1895 pak obec zachvátil velký požár, kdy shořelo 12 domů a 13 stodol. V roce 1818 byla na návsi postavena kaplička. Roku 1848 a roku 1863 byly postaveny u cest nedaleko obce kříže.{{Citace monografie [119] => | titul = Kronika obce Hodova do roku 1957 [120] => | url = http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/d-kronika-obce-hodova-do-roku-1957 [121] => | vydavatel = Obec Hodov [122] => | místo = Hodov [123] => | rok vydání = 1957 [124] => | strany = 34, 39, 55, 57, 58, 59, 63, 74, 75, 77, 95, 100, 106 [125] => }} Mezi lety 1850 a 1884 pod Hodov spadala [[Studnice (okres Třebíč)|Studnice]], mezi lety 1850 a 1910 pak také [[Rohy (okres Třebíč)|Rohy]]. V roce 1897 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a roku 1911 [[Národní jednota]] a [[Omladina]]. V roce 1911 byl postaven nový kříž u cesty a také hasičská zbrojnice. Roku 1917 byl rekvírován zvon z kapličky, do [[První světová válka|první světové války]] bylo odvedeno 115 občanů z Hodova, z nichž na bojištích války zemřelo 16.{{Citace elektronické monografie [126] => | titul = A.1.3 Hodov v 1. sv. válce [127] => | url = http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a13-hodov-v-1-sv-valce [128] => | vydavatel = Obec Hodov [129] => | místo = Hodov [130] => | datum přístupu = 2021-08-04 [131] => }} V roce 1921 obdržel úřad ve Velkém Meziříčí anonymní udání, že starosta správně neodvádí dávky státu a také byl téhož roku v obci postaven pomník obětem první světové války a byl nalezen poklad stříbrných mincí. V roce 1923 byla založena obecní knihovna. V roce 1925 byl jmenován čestným občanem učitel Bedřich Hodyc. V roce 1927 byl vysvěcen nový zvon do kaple. V roce 1890 bylo v obci 84 domů s 533 obyvateli, později v roce 1900 v obci žilo 520 obyvatel a stálo 83 domů. [132] => [133] => Po roce 1945 byl majetek rodiny Baratta-Dragono zkonfiskován.{{Citace elektronické monografie [134] => | titul = A.1.4 Hodov ve 2. sv. válce [135] => | url = http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-hodov-ve-2-sv-valce [136] => | vydavatel = Obec Hodov [137] => | místo = Hodov [138] => | datum přístupu = 2021-08-04 [139] => }} Mezi lety 1948 a 1950 byl v obci postaven kulturní dům. V roce 1952 bylo v obci založeno [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a v roce 1955 byl postaven kravín. Roku 1957 byla v obci založena [[Sokol (spolek)|sokolská jednota]]. Od roku 1960 patřil Hodov do [[Okres Třebíč|okresu Třebíč]].{{Citace monografie [140] => | příjmení = Štarha [141] => | jméno = Ivan [142] => | titul = Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy : 1850-2009 [143] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/741403440 [144] => | vydavatel = Moravský zemský archiv v Brně [145] => | místo = Brno [146] => | rok vydání = [147] => | počet stran = 383 [148] => | strany = 79 [149] => | isbn = 978-80-86931-59-3 [150] => | isbn2 = 80-86931-59-5 [151] => | oclc = 741403440 [152] => }} V roce 1965 pak byly na pozemcích obce vybudovány rybníky Obecník I a Obecník II, roku 1976 pak bylo místní JZD začleněno pod JZD Budišov a roku 1979 byla zrušena místní škola.{{Citace elektronické monografie [153] => | titul = A.14 Důležitá data v životě obce po roce 1900 [154] => | url = http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-dulezita-data-v-zivote-obce-po-roce-1900 [155] => | vydavatel = Obec Hodov [156] => | místo = Hodov [157] => | datum přístupu = 2021-08-04 [158] => }} Mezi lety 1980 a 1990 byl Hodov správně začleněn pod Budišov. Roku 1989 pak započala stavba multifunkční budovy a v roce 1992 byla obnovena činnost mateřské školy a v roce 1995 byla v obci opět otevřena škola. V roce 2002 pak byla obec plynofikována a rozveden obecní vodovod, následně pak roku 2004 byl rozveden i internet. V roce 2008 pak byla opět zrušena škola. Roku 2008 byla opravena silnice do [[Kundelov]]a a o rok později byl rekonstruován park u pomníku padlým. [159] => [160] => Do roku 1849 patřil Hodov do budišovského panství, od roku 1850 patřil do [[Okres Jihlava|okresu Jihlava]], pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí a od roku 1960 do [[Okres Třebíč|okresu Třebíč]]. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Hodov pod [[Budišov]], následně se obec osamostatnila.{{Citace monografie [161] => | příjmení = Štarha [162] => | jméno = Ivan [163] => | titul = Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009 [164] => | vydavatel = Moravský zemský archiv v Brně [165] => | místo = Brno [166] => | rok vydání = 2010 [167] => | počet stran = 383 [168] => | strany = 79 [169] => | isbn = 978-80-86931-59-3 [170] => }} [171] => [172] => {{Tabulka počtu obyvatel|showsource=1}} [173] => [174] => == Kaple == [175] => [[Soubor:Hodov-kaple.jpg|náhled|upright|Hodovská kaplička]]{{Citát|Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.|Obecní kronika}} [176] => [177] => Kamenná kaple byla postavena v roce 1818, v kapli je socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]]. V roce 1975 byla opravena střecha kaple a roku 1999 kaple byla nově omítnuta, byl opraven krov, byl položen nový šindel a instalováno automatické zvonění. V roce 1917 byl zvon rekvírován pro vojenské účely. Nahradil ho ocelový, který záhy praskl. Nový zvon byl ulit v [[Brno|Brně]] E. Nanouškem a 4. září 1927 byl posvěcen.{{Citace elektronické monografie [178] => | titul = Hodovská kronika [179] => | url = http://www.hodov.cz/historie [180] => | vydavatel = Obec Hodov [181] => | místo = Hodov [182] => | datum přístupu = 2021-08-04 [183] => }} [184] => [185] => === Svatý Jan Nepomucký === [186] => M. I. Jelínek a dílna F. Alex. Jelínka: Sv. Jan Nepomucký. Původně polychromováno. Tuto kamennou sochu lze datovat do 40. let 18. století. Je v životní velikosti. Autora sochy charakterizuje trojúhelníkový obličej, podobný tváři [[svatý Václav|Sv. Václava]] z Okresního muzea v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]].Za uměním Vysočiny. Baroko na Budišovsku a Tasovsku. [Aut.]: [[Vladimír Němeček (1914)|Němeček, Vladimír]] - Plichta, Alois - Rossi, Adolf. Třebíč : Arca JiMfa, 1996. 88 s. + 78 příl. [187] => [188] => == Škola == [189] => Dle dokladů místní kroniky má škola v Hodově dávnou tradici. Již v roce 1817 zde prokazatelně existuje jednotřídní škola, která je později – v roce 1888, nárůstem dětí i z blízké obce [[Rohy (okres Třebíč)|Rohy]], rozšířena na školu dvoutřídní. Škola se nacházela ve středu obce, v místě dnešní budovy pohostinství. [190] => [191] => Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku 1947, otevřena byla k 1. září 1949. Učilo se zde až do roku 1979, kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v [[Budišov]]ě. Svoji činnost si zachovala pouze [[mateřská škola]], která pak byla také uzavřena a až roku 1992 obnovena. [192] => [193] => K obnově školy v obci dochází znovu k 1. září 1995, již jako jednoho zařízení základní školy, školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem. V červnu 2008 byla v obci Hodov uzavřena Základní škola a v provozu zůstala pouze Mateřská škola. [194] => [195] => == Služby == [196] => Hodov nabízí, stejně jako mnoho dalších vesnic této velikosti, poměrně velké množství služeb. Mezi ty základní patří obchod se smíšeným zbožím. V stejné budově naleznete také pobočku [[Česká pošta|České pošty]], Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jedná v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.{{Citace elektronické monografie|příjmení = Černý|jméno = Kamil|titul = Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti|url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/posta-se-chce-zbavit-dalsich-pobocek-starostove-jsou-proti-20160131.html|vydavatel = Třebíčský deník|datum vydání = 2016-01-31|datum přístupu = 2016-02-29}} Kulturním účelům v obci pak slouží také kulturní dům vybudovaný v letech 1948–1950. Hodov měl jako jeden z prvních v okolí kvalitní udržované travnaté hřiště, v současnosti se staví další, tréninkové, a do budoucna se plánují [[tenis]]ové kurty. Součástí školního areálu je také malé hřiště na [[nohejbal]] či pískoviště pro školku a často využívaná točitá skluzavka. Třebíčsko se může chlubit množstvím umělých vodních ploch; Hodov není výjimkou. Na území obce se nachází čtyři rybníky (Obecník I, II, Na Dědině, Za Kravínem), z nichž Obecník I a II a rybník Za Kravínem zadržují užitkovou vodu a v parných letních dnech slouží jako koupaliště a na rybníku Na Dědině se téměř nepřetržitě celou zimu bruslí. [197] => [198] => == Politika == [199] => Do roku 2014 byl starostou obce Pavel Klíma,{{Citace elektronické monografie [200] => | titul = C.13 Seznam rychtářů, předsedů a starostů [201] => | url = http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/c-prilohy/c13-seznam-rychtaru-predsedu-starostu [202] => | vydavatel = Obec Hodov [203] => | místo = Hodov [204] => | datum přístupu = 2021-08-04 [205] => }} v letech 2014–2022 vykonával funkci starosty Ing. Stanislav Jaša, od roku 2022 je starostou Ing. Zdeněk Doležal.{{Citace elektronické monografie [206] => | titul = Obec Hodov - Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hodov 18.10.2022 [207] => | url = https://www.hodov.cz/sites/default/files/22-ou-uredni-deska-volby-Za%CC%81pis%20z%20ustavuji%CC%81ci%CC%81ho%20zaseda%CC%81ni%CC%81%20Zastupitelstva%20obce%20Hodov%2018.10.2022.pdf [208] => | vydavatel = Obec Hodov [209] => | místo = Hodov [210] => | datum vydání = 2022-10-18 [211] => | datum přístupu = 2022-10-21 [212] => }} [213] => [214] => === Volby do poslanecké sněmovny === [215] => {| class="wikitable" [216] => |+Volby do PSP ČR v obci Hodov [217] => ! [218] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|2006]]{{Citace elektronické monografie [219] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [220] => | url = https://volby.cz/pls/ps2006/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590622 [221] => | vydavatel = ČSÚ [222] => | datum přístupu = 2022-03-11 [223] => }} [224] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|2010]]{{Citace elektronické monografie [225] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [226] => | url = https://volby.cz/pls/ps2010/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590622 [227] => | vydavatel = ČSÚ [228] => | datum přístupu = 2022-03-11 [229] => }} [230] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|2013]]{{Citace elektronické monografie [231] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [232] => | url = https://volby.cz/pls/ps2013/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590622 [233] => | vydavatel = ČSÚ [234] => | datum přístupu = 2022-03-11 [235] => }} [236] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|2017]]{{Citace elektronické monografie [237] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [238] => | url = https://volby.cz/pls/ps2017/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590622 [239] => | vydavatel = ČSÚ [240] => | datum přístupu = 2022-03-11 [241] => }} [242] => ![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]]{{Citace elektronické monografie [243] => | titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [244] => | url = https://volby.cz/pls/ps2021/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590622 [245] => | vydavatel = ČSÚ [246] => | datum přístupu = 2022-03-11 [247] => }} [248] => |- [249] => |1. [250] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (42.04 %) [251] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (27.77 %) [252] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (31.7 %) [253] => |[[ANO 2011|ANO]] (37.22 %) [254] => |[[SPOLU]] (28.8 %) [255] => |- [256] => |2. [257] => |[[KDU-ČSL]] (27.84 %) [258] => |[[KDU-ČSL]] (18.88 %) [259] => |[[KDU-ČSL]] (18.9 %) [260] => |[[KDU-ČSL]] (16.11 %) [261] => |[[ANO 2011|ANO]] (27.71 %) [262] => |- [263] => |3. [264] => |[[Občanská demokratická strana|ODS]] (15.34 %) [265] => |[[Strana Práv Občanů|SPOZ]] (14.44 %) [266] => |[[ANO 2011]] (14.63 %) [267] => |[[Občanská demokratická strana|ODS]] (9.44 %) [268] => |[[Piráti a Starostové|Piráti+STAN]] (14.67 %) [269] => |- [270] => |účast [271] => |72.84 % ({{Tooltip|177|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|243|Vydané hlasy}}) [272] => |73.58 % ({{Tooltip|181|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|246|Vydané hlasy}}) [273] => |68.16 % ({{Tooltip|167|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|245|Vydané hlasy}}) [274] => |67.42 % ({{Tooltip|180|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|267|Vydané hlasy}}) [275] => |74.19 % ({{Tooltip|184|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|248|Vydané hlasy}}) [276] => |} [277] => [278] => === Volby do krajského zastupitelstva === [279] => {| class="wikitable" [280] => |+Volby do krajského zastupitelstva v obci Hodov [281] => ! [282] => ![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008|2008]]{{Citace elektronické monografie [283] => | titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [284] => | url = https://volby.cz/pls/kz2008/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590622 [285] => | vydavatel = ČSÚ [286] => | datum přístupu = 2022-03-11 [287] => }}{{Nedostupný zdroj}} [288] => ![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012|2012]]{{Citace elektronické monografie [289] => | titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [290] => | url = https://volby.cz/pls/kz2012/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590622 [291] => | vydavatel = ČSÚ [292] => | datum přístupu = 2022-03-11 [293] => }}{{Nedostupný zdroj}} [294] => ![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016|2016]]{{Citace elektronické monografie [295] => | titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [296] => | url = https://volby.cz/pls/kz2016/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590622 [297] => | vydavatel = ČSÚ [298] => | datum přístupu = 2022-03-11 [299] => }}{{Nedostupný zdroj}} [300] => ![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|2020]]{{Citace elektronické monografie [301] => | titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [302] => | url = https://volby.cz/pls/kz2020/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590622 [303] => | vydavatel = ČSÚ [304] => | datum přístupu = 2022-03-11 [305] => }} [306] => |- [307] => |1. [308] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (41.59 %) [309] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (25.0 %) [310] => |[[KDU-ČSL]] (29.09 %) [311] => |[[KDU-ČSL]] (24.5 %) [312] => |- [313] => |2. [314] => |[[KDU-ČSL]] (30.08 %) [315] => |[[KDU-ČSL]] (22.82 %) [316] => |[[ANO 2011]] (16.36 %) [317] => |[[ANO 2011|ANO]] (20.58 %) [318] => |- [319] => |3. [320] => |[[Občanská demokratická strana|ODS]] (10.61 %) [321] => |[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (15.21 %) [322] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (14.54 %) [323] => |[[Starostové pro Vysočinu|STAN+SNK ED]] (15.68 %) [324] => |- [325] => |účast [326] => |46.31 % ({{Tooltip|113|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|244|Vydané hlasy}}) [327] => |44.31 % ({{Tooltip|109|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|246|Vydané hlasy}}) [328] => |42.15 % ({{Tooltip|110|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|261|Vydané hlasy}}) [329] => |40.39 % ({{Tooltip|102|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|255|Vydané hlasy}}) [330] => |} [331] => [332] => === Prezidentské volby === [333] => V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2013|prezidentských voleb v roce 2013]] první místo obsadil [[Miloš Zeman]] (96 hlasů), druhé místo obsadil [[Karel Schwarzenberg]] (30 hlasů) a třetí místo obsadil [[Jiří Dienstbier mladší|Jiří Dienstbier]] (19 hlasů). Volební účast byla 74.09 %, tj. 183 ze 247 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (133 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (51 hlasů). Volební účast byla 76.45 %, tj. 185 ze 242 oprávněných voličů.{{Citace elektronické monografie [334] => | titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [335] => | url = https://volby.cz/pls/prez2013/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590622 [336] => | vydavatel = ČSÚ [337] => | datum přístupu = 2022-03-11 [338] => }} [339] => [340] => V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2018|prezidentských voleb v roce 2018]] první místo obsadil Miloš Zeman (101 hlasů), druhé místo obsadil [[Jiří Drahoš]] (30 hlasů) a třetí místo obsadil [[Pavel Fischer]] (28 hlasů). Volební účast byla 75.00 %, tj. 195 ze 260 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (126 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (80 hlasů). Volební účast byla 77.82 %, tj. 207 ze 266 oprávněných voličů.{{Citace elektronické monografie [341] => | titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [342] => | url = https://volby.cz/pls/prez2018/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590622 [343] => | vydavatel = ČSÚ [344] => | datum přístupu = 2022-03-11 [345] => }} [346] => [347] => V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2023|prezidentských voleb v roce 2023]] první místo obsadil [[Andrej Babiš]] (83 hlasů), druhé místo obsadil [[Petr Pavel]] (45 hlasů) a třetí místo obsadila [[Danuše Nerudová]] (30 hlasů). Volební účast byla 78.63 %, tj. 195 ze 248 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (98 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (93 hlasů). Volební účast byla 77.20 %, tj. 193 ze 250 oprávněných voličů.{{Citace elektronické monografie [348] => | titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [349] => | url = https://volby.cz/pls/prez2023/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590622 [350] => | vydavatel = ČSÚ [351] => | datum přístupu = 2023-01-29 [352] => }} [353] => [354] => == Zajímavosti == [355] => [[Soubor:Center in winter of Hodov, Třebíč District.jpg|náhled|Centrum Hodova v zimě]] [356] => * V hodovské kapličce je oltář sv. Jana Nepomuckého, před ním v zemi leží kámen s vytesanou klečící osobou. [357] => * Na „''kerchůvku''“ se pochovávalo za dob, kdy byla na Hodov uvalena [[Interdikt|klatba]] za neplacení [[desátek|desátků]]. Ve skutečnosti se zde však nikdy žádný pohřeb nekonal, protože celý rok, po který Hodov neplatil desátky, nikdo neumřel. [358] => * V polovině 19. století bylo v hodovské škole 91 žáků, o padesát let později okolo 144 (včetně přespolních žáků ze sousedních Rohů). [359] => * 9. října 1895 vznikl v čísle 38 oheň, jenž zachvátil 12 domů, 9 výměnkářských chalup a 13 stodol plných obilí. [360] => [361] => == Statistika a data == [362] => * Celková výměra obce je 651 ha polí, 77 ha luk, 4 ha zahrad, 62 ha pastvin, 207 ha lesa. [363] => * Jména tratí: Na Liščí skále, Horka, Maliny, Haty, Zadní a přední Dálky, Sečka, na Zahumenicích, na Vodavkách, v Lopatách, v Teputech, na Koženkách, za Hejlovým, Vitoslavská, na Hřebačkách, pod Robáčky; roku 1749: na Vostrůvkách, u Berky, na Vízi, na Skuči, na Vitovský, ve Žlebcích, Pod Padělky [364] => * Nejstarší rodiny: Hejlova, Pátkova, Kotkova, Korbelova, Klejdusova a Konečných (která přetrvává až dodnes). [365] => [366] => == Osobnosti == [367] => * [[Marie Benčová]] (1865–?), spisovatelka [368] => * [[František Horký (voják)|František Horký]] (1917–1942), voják, pilot RAF [369] => * [[Jan Kudrna (pedagog)|Jan Kudrna]] (1887–?), pedagog [370] => * [[Josef Mezlík]] (* 1961), fotbalista [371] => * Bedřich Hodyc, učitel, čestný občan Hodova [372] => [373] => == Odkazy == [374] => [375] => === Reference === [376] => [377] => [378] => === Související články === [379] => * [[Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče]] [380] => * [[Přírodní park Třebíčsko]] [381] => [382] => === Externí odkazy === [383] => * {{Commonscat|Hodov}} [384] => * {{Otto|heslo=Hodov}} [385] => * {{RÚIAN}} [386] => * p. Aug. Kratochvíl: ''Vlastivěda moravská'', Vel.Meziříčský okres, 1907 [387] => * [http://www.hodov.cz/ Oficiální stránky obce] [388] => * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:590622 Statistické informace o obci] [389] => [390] => {{Pahýl}} [391] => {{Okres Třebíč}} [392] => {{Autoritní data}} [393] => [394] => {{Portály|Geografie}} [395] => [396] => [[Kategorie:Hodov| ]] [397] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč]] [398] => [[Kategorie:Mikroregion Horácko]] [399] => [[Kategorie:Obce v okrese Třebíč]] [400] => [[Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině]] [] => )
good wiki

Hodov

Hodov (dříve Hodaw, Hola, možná i Hoda) je obec ležící v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, severně od města Třebíče (12 km) a jihojihozápadně od Velkého Meziříčí (8 km) na okresní silnici z Budišova do Oslavičky. Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem.

More about us

About

Nachází se v malebné krajině jižní Moravy, obklopena malebnými vinicemi a zelení. Obec je známá svou příjemnou komunitou, která se aktivně podílí na rozvoji místa. Historie Hodova sahá do středověku, kdy byl osídlen v souladu s rozvojem zemědělství a obchodu. Dnes si obyvatelé uchovávají tradice, které společně s moderními hodnotami vytvářejí jedinečné prostředí pro život. V obci se konají různé kulturní akce, které posilují komunitního ducha a přispívají k bohatství místního života. Hodov je obklopen krásnou přírodou, která nabízí příležitosti ke sportovnímu vyžití a relaxaci. Místní obyvatelé i návštěvníci si mohou užívat cyklostezky, turistické trasy a malebná zákoutí, která lákají k objevování. V blízkosti se nachází také přírodní památky a historické památky, které dotvářejí jedinečný charakter regionu. Vnímání Hodova jako místa s přátelskou atmosférou, otevřeností a tradicemi, které jsou hrdě předávány dalším generacím, tvoří základ pro optimistickou vyhlídku do budoucnosti. Obec se neustále rozvíjí a jejím obyvatelem se daří vytvářet prostor, kde se lidé cítí dobře a kde se vzájemně podporují na cestě k prosperitě a kvalitnímu životu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.