Array ( [0] => 14691284 [id] => 14691284 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hohenzollernové [uri] => Hohenzollernové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Hohenzollernové [2] => | znak = Wappen Hohenzollern.svg [3] => | popisek = Erb rodu Hohenzollernů [4] => | země = [[Německo]], [[Prusko]], [[Rumunsko]] [5] => | mateřská dynastie = Burchardové [6] => | tituly = [[německý císař]]
[[pruský král]]
[[rumunský král]]
pruský vévoda
braniborský markrabě
norimberský purkrabí
hohenzollerský kníže [7] => | zakladatel = Fridrich I. Norimberský [8] => | mýtický zakladatel = [9] => | poslední vládce = [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] ('''Německo''' a '''Prusko''')
[[Michal I. Rumunský|Michal I.]] ('''Rumunsko''') [10] => | rok založení = [[1110]] [11] => | konec vlády = [[30. prosinec]] [[1947]] (v Rumunsku)
[[9. listopad]] [[1918]] (v Německu) [12] => | současná hlava = [[Jiří Fridrich Pruský]] [13] => | větve rodu = '''Franská větev''' [14] => * Hohenzollern-Branderburg (Prusko) [15] => * Brandenburg-Ansbach [16] => * Brandenburg-Kulmbach [17] => '''Švábská větev''' [18] => * Hohenzollern-Haigerloch [19] => * Hohenzollern-Hechingen [20] => * Hohenzollern-Sigmaringen [21] => }} [22] => '''Dynastie Hohenzollernů''' ([[němčina|německy]]: ''Haus Hohenzollern'') či jen '''Hohenzollernové''' je německá dynastie [[Švábsko|švábského]] původu. Mezi nejvýznamnější státy, kterým Hohenzollernové vládli, patřily [[Pruské království]], [[Německé císařství]] a [[Rumunské království]]. Rod přetrval až do současnosti a užívá erbu se stříbrno-černě čtvrceným štítem. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku [[1110]] (byla v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce [[1119]] získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve [[Franky|Francích]], jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, do starší [[Katolicismus|katolické]] švábské a mladší [[Protestantismus|protestantské]] franské větve. Franská větev o svoje panovnické výsady přišla v roce [[1918]] a švábská v roce [[1947]], kdy byl poslední hohenzollernský panovník, rumunský král [[Michal I. Rumunský|Michal I.]], svržen komunisty. [23] => [24] => Současnou hlavou dynastie (a hypotetickým [[pretendent]]em německého a pruského trůnu) je princ [[Jiří Fridrich Pruský]], prapravnuk posledního německého císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] Hlava dynastie tedy pochází z mladší franské linie; tato situace, kdy příslušník [[Sekundogenitura|sekundogeniturní]] větve je hlavou celé dynastie, není příliš častá. Je dána nesrovnatelně významnější dynastickou minulostí této větve Hohenzollernů. [25] => [26] => Dynastie používá motto ''Nihil Sine Deo'', česky: ''Nic bez Boha''. V braniborsko-pruské větvi rodu je spíše častěji používáno motto ''Gott mit uns'', česky: ''Bůh s námi''.{{Citace elektronického periodika |titul=A Royal Student Stein |url=http://www.steincollectors.org/steinmo/2002/Hohenzollern.html |datum přístupu=2009-08-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110629160816/http://www.steincollectors.org/steinmo/2002/Hohenzollern.html |datum archivace=2011-06-29 }} [27] => [28] => == Původní linie rodu == [29] => {{Podrobně|Hohenzollernsko}} [30] => [[Soubor:Kaiser_Wilhelm_II_of_Germany_-_1902.jpg|náhled|150px|[[Vilém II. Pruský]], poslední německý císař]] [31] => [[Soubor:Burg Hohenzollern im Blick von Mariazell.JPG|náhled|[[Hrad Hohenzollern]], [[Hechingen]]]] [32] => [33] => Nejstarší známá zmínka o rodu je z roku [[1061]]. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku [[1110]] (v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce [[1119]] získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem právě významné purkrabství norimberské. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, a to starší katolické švábské a mladší protestantské franské.[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=34194 Článek v encyklopedii CoJeCo]Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů – Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 {{ISBN|80-7243-143-9}}] [34] => [35] => === Zollernská hrabata (1061–1204) === [36] => * [[Burkhard I. Zollernský|Burkhard I.]] [[1061]]–[[1125]] [37] => * [[Fridrich I. Zollernský|Fridrich I.]] [[1125]]–[[1142]], syn Burkharda [38] => * [[Fridrich II. Zollernský|Fridrich II.]] [[1142]]–[[1171]], syn Fridricha I. [39] => * [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] [[1171]]–[[1200]], syn Fridricha II., byl také purkrabím norimberským [40] => [41] => [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] hrabě z Zollernu byl věrný sluha římských císařů [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] a [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] V roce [[1185]] se oženil se [[Sofie Raabs|Sofií Raabs]], dcerou [[Konrád II. Norimberský|Konráda II.]], norimberského [[purkrabí]]ho. Právě po Konrádově smrti, který zemřel bez mužských dědiců, získal Fridrich III. jako manžel dědičky norimberské purkrabství a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Příjmení rodu bylo změněno na '''''Hohenzollern'''''. [42] => [43] => Po Fridrichově smrti si jeho synové rozdělili panství mezi sebou: [44] => [45] => * Starší bratr [[Fridrich IV. Zollernský|Fridrich IV.]] obdržel hrabství [[Zollern]] a norimberské purkrabství v roce [[1200]] po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu. Švábská větev zůstala katolická. [46] => * Mladší bratr [[Konrád III. Norimberský|Konrád III.]] dostal norimberské purkrabství až od svého mladšího bratra v roce [[1218]], čímž se stal zakladatelem franské větve rodu. Franská větev přibližně v [[16. století]] konvertovala k [[Protestantismus|protestantství]] resp. [[luteránství]]. [47] => [48] => == Franská větev == [49] => Franská linie je mladší, ale významnější větví dynastie Hohenzollernů a hlava této linie je také hlavou celé dynastie. Tato franská linie, jejímž zakladatelem byl Konrád III. Norimberský, získala postupně tato panství, v jejichž získávání byla podstatně úspěšnější než švábská větev: [50] => [51] => * v roce [[1218]] [[norimberské purkrabství]] [52] => * poté v roce [[1331]] markrabství [[Ansbach]] [53] => * v roce [[1340]] markrabství [[Kulmbach]] [54] => * a v roce [[1417]] [[Braniborské markrabství]] [55] => * v roce [[1525]] [[Pruské vévodství]] [56] => * v roce [[1701]] bylo [[Pruské vévodství]] povýšeno [[Pruské království|na království]] [57] => * a nakonec v roce [[1871]] se pruští králové stali německými císaři. [58] => [59] => === Norimberští purkrabí (1192–1427) === [60] => [[Soubor:DEU Nürnberg COA (klein).svg|vpravo|120px|Malý znak Norimberku]] [61] => {{Podrobně|Norimberské purkrabství}} [62] => [[Soubor:DEU Nürnberg COA (groß).svg|vpravo|120px|Velký znak Norimberku]] [63] => [64] => Zollernský hrabě [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] získal dědictvím roku [[1192]] Norimberské purkrabství a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Po jeho smrti roku 1204 získal purkrabství jeho mladší syn [[Fridrich IV. Zollernský]] jenž ho však v roce [[1218]] předal svému bratru [[Konrád III. Norimberský|Konrádovi III.]], jehož potomkům již purkrabství zůstalo. [65] => [66] => Po smrti purkrabího [[Fridrich V. Norimberský|Fridricha V.]] roku [[1398]] si jeho 2 synové rozdělili území, takže starší [[Jan III. Norimberský|Jan III.]] se stal prvním braniborsko-kulmbašských markrabětem. Janův mladší bratr [[Fridrich VI. Norimberský|Fridrich VI.]] se po něm stal norimberským purkrabím a prvním braniborsko-ansbašským markrabětem. Fridrich VI. se později stal prvním braniborským kurfiřtem z rodu Hohenzollernů. [67] => [68] => * [[Fridrich I. Norimberský|Fridrich I.]] ([[1192]]–[[1204]]), také zollernský hrabě jako Fridrich III. [69] => * [[Fridrich II. Norimberský|Fridrich II.]] ([[1204]]–[[1218]]), předal území bratru Konrádovi [70] => * [[Konrád III. Norimberský|Konrád III.]] ([[1218]]–[[1262]]), zakladatel franské linie [71] => * [[Fridrich III. Norimberský|Fridrich III.]] ([[1262]]–[[1297]]) [72] => * [[Jan I. Norimberský|Jan I.]] ([[1297]]–[[1300]]) [73] => * [[Fridrich IV. Norimberský|Fridrich IV.]] ([[1300]]–[[1332]]), bratr Jana I. [74] => * [[Jan II. Norimberský|Jan II.]] ([[1332]]–[[1357]]) [75] => * [[Fridrich V. Norimberský|Fridrich V.]] ([[1357]]–[[1398]]) [76] => * [[Jan III. Norimberský|Jan III.]] ([[1398]]–[[1420]]), syn Fridricha V., jeho ženou byla [[Markéta Lucemburská (1373–1410)|Markéta Lucemburská]], dcera [[Karel IV.|Karla IV.]] [77] => * [[Fridrich VI. Norimberský|Fridrich VI.]] ([[1420]]–[[1427]]), syn Fridricha V., pozdější braniborský kurfiřt a markrabě [78] => [79] => Když v roce [[1420]] zemřel Jan III., stal se jeho mladší bratr Fridrich VI. norimberským purkrabím a pod jeho vládnou byly nakrátko sjednoceny [[Braniborsko-Kulmbach]] a [[Braniborsko-Ansbach]]. Fridrich VI. se v roce [[1412]] stal braniborským kurfiřtem Fridrichem I. Po jeho smrti roku [[1440]] bylo jeho území rozděleno mezi jeho syny, jimiž se linie rozdělila na 3 větve: [80] => [81] => * [[Jan Braniborský]] se stal braniborsko-kulmbašským markrabětem [82] => * [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II.]] se stal braniborským kurfiřtem [83] => * [[Albrecht III. Achilles]] se stal braniborským kurfiřtem po smrti bratra Fridricha II., byl také braniborsko-ansbašským markrabětem [84] => [85] => === Braniborsko-ansbašská markrabata (1398–1791) === [86] => [[Soubor:Wappen von Ansbach.svg|vpravo|110px|Znak markrabství Braniborska-Ansbachu]] [87] => {{Podrobně|Braniborsko-Ansbach}} [88] => [89] => * [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] ([[1398]]–[[1440]]), také braniborsko-kulmbašský markrabě [90] => * [[Albrecht III. Achilles]] ([[1440]]–[[1486]]), jeho syn, také braniborsko-kulmbašský markrabě [91] => * [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich II.]] ([[1486]]–[[1515]]), jeho syn, také braniborsko-kulmbašský markrabě [92] => * [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiří Pius]] ([[1515]]–[[1543]]) [93] => * [[Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Jiří Fridrich I.]] ([[1543]]–[[1603]]), jeho syn, také braniborsko-kulmbašský markrabě, vévoda Braniborska-Jägerndorfu a pruský regent [94] => * [[Jáchym Arnošt Braniborsko-Ansbašský|Jáchym Arnošt]] ([[1603]]–[[1625]]) [95] => * [[Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich III]] ([[1625]]–[[1634]]) [96] => * [[Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský|Albrecht II.]] ([[1634]]–[[1667]]) [97] => * [[Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Jan Fridrich]] ([[1667]]–[[1692]]) [98] => * [[Kristián Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Kristián I. Albrecht]] ([[1686]]–[[1692]]) [99] => * [[Jiří Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský|Jiří Fridrich II.]] ([[1692]]–[[1703]]) [100] => * [[Vilém Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Vilém Fridrich]] ([[1703]]–[[1723]]) [101] => * [[Karel Vilém Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Karel Vilém]] ([[1723]]–[[1757]]) [102] => * [[Kristián II. Fridrich Braniborský|Kristián II. Fridrich]] ([[1757]]–[[1791]]), jeho syn, také braniborsko-kulmbašský markrabě [103] => [104] => V roce [[1791]] se kníže Kristián II. Fridrich vzdal suverenity svého knížectví ve prospěch pruského krále [[Fridrich Vilém II.|Fridricha Viléma II.]] [105] => [106] => === Braniborsko-kulmbašská (1398–1604), později braniborsko-bayreuthská (1604–1791) markrabata === [107] => [[Soubor:DEU Kulmbach COA.svg|vpravo|110px|Znak Braniborska-Kulmbachu]] [108] => {{Podrobně|Braniborsko-Kulmbach|Braniborsko-Bayreuth}} [109] => [110] => * [[Jan III. Norimberský|Jan I.]] ([[1398]]–[[1420]]) [111] => * [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] ([[1398]]–[[1440]]), také braniborsko-ansbašský markrabě [112] => * [[Jan II. Braniborsko-Kulmbašský|Jan II.]] ([[1440]]–[[1420]]) [113] => * [[Albrecht III. Achilles]] ([[1457]]–[[1464]]), také braniborsko-ansbašský markrabě a braniborský kurfiřt [114] => * [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich I.]] ([[1486]]–[[1486]]), také braniborský kurfiřt [115] => * [[Zikmund Bayreuthský|Zikmund]] ([[1486]]–[[1495]]) [116] => * [[Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský|Fridrich II.]] ([[1495]]–[[1515]]), také braniborsko-ansbašský markrabě [117] => * [[Kazimír Braniborský|Kazimír]] ([[1515]]–[[1527]]) [118] => * [[Albrecht Alcibiades Braniborský|Albrecht II. Alcibiades]] ([[1527]]–[[1553]]) [119] => * [[Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský|Jiří Fridrich I.]] ([[1553]]–[[1603]]), také braniborsko-ansbašský markrabě, vévoda Braniborska-Jägerndorfu a pruský regent [120] => [[Soubor:Wappen von Bayreuth.svg|vpravo|110px|Znak Braniborska-Bayreuthu]] [121] => [122] => * [[Kristián Braniborsko-Bayreuthský|Kristián I.]] ([[1603]]–[[1655]]) [123] => * [[Kristián Arnošt Braniborsko-Bayreuthský|Kristián II. Arnošt]] ([[1655]]–[[1712]]) [124] => * [[Jiří Vilém Braniborsko-Bayreuthský|Jiří I. Vilém]] ([[1712]]–[[1726]]) [125] => * [[Jiří Fridrich Karel Braniborsko-Bayreuthský|Jiří Fridrich II.]] ([[1726]]–[[1735]]), předtím braniborsko-ansbašský markrabě [126] => * [[Fridrich Braniborsko-Bayreuthský|Fridrich IV.]] ([[1735]]–[[1763]]) [127] => * [[Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský|Fridrich V. Kristián]] ([[1763]]–[[1769]]) [128] => * [[Kristián II. Fridrich Braniborský|Kristián II. Fridrich]] ([[1769]]–[[1791]]), také braniborsko-ansbašský markrabě [129] => [130] => V roce [[1791]] se kníže Kristián II. Fridrich vzdal suverenity svého knížectví ve prospěch pruského krále [[Fridrich Vilém II.|Fridricha Viléma II.]] [131] => [132] => === Braniborská markrabata a kurfiřti (1415–1806) === [133] => [[Soubor:Wappen Mark Brandenburg.png|vpravo|120px|Znak markrabství braniborského]] [134] => [[Soubor:Friedrich I. von Brandenburg.jpg|náhled|150px|Fridrich I. Braniborský]] [135] => {{Podrobně|Braniborské markrabství|Seznam braniborských markrabat, kurfiřtů, pruských vévodů, králů a německých císařů}} [136] => [137] => Fridrich VI. Norimberský získal v roce [[1415]] [[Braniborsko]] (významné říšské markrabství s [[kurfiřt]]ským hlasem, který se k titulu markraběte braniborského vázal), jež mu císař [[Zikmund Lucemburský]] udělil za dlouholeté věrné služby. Posléze vládl jako Fridrich I. Braniborský. Od té doby patřili Hohenzollernové k nejvýznamnějším říšským rodům. V roce [[1455]] koupil jeho nástupce [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II.]] od [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] [[Nová marka|Novou marku]] a tak sjednotil Braniborsko. Hohenzollernové přenesli sídlo z [[Tangermünde]] do [[Berlín]]a v roce [[1486]]. [138] => [139] => Dalším krokem v rozmachu rodové moci byla sekularizace pruských majetků Řádu německých rytířů v roce [[1525]], kterou provedl tehdejší [[Velmistři řádu německých rytířů|řádový velmistr]] [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht Braniborský]]. Nově vzniklé [[Pruské vévodství]] zdědil v roce [[1618]] právě braniborský [[kurfiřt]] a [[markrabě]] [[Jan Zikmund Braniborský|Jan Zikmund]]. Od té doby byly [[Východní Prusko|Prusy knížecí]] spojeny s [[Braniborské markrabství|Braniborským markrabstvím]] v jeden stát ([[Braniborsko-Prusko]]) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal [[Berlín]]. Na rozdíl od západní části nového státu (Braniborska) východní část (Prusko) nebyla součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]]. [140] => [141] => * [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] ([[1415]]–[[1440]]), od r. [[1426]] byl markrabětem jeho syn Jan, kurfiřtem však zůstal do smrti [142] => ** [[Jan Braniborský]] ([[1426]]–[[1440]]), syn Fridricha I., byl pouze markrabětem, kurfiřtem byl jeho otec až do smrti [143] => * [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II. Železný]] ([[1440]]–[[1470]]) [144] => * [[Albrecht III. Achilles]] ([[1470]]–[[1486]]) [145] => * [[Jan Cicero Braniborský|Jan Cicero]] ([[1486]]–[[1499]]) [146] => * [[Jáchym I. Braniborský|Jáchym I. Nestor]] ([[1499]]–[[1535]]) [147] => * [[Jáchym II. Braniborský|Jáchym II. Hector]] ([[1535]]–[[1571]]) [148] => * [[Jan Jiří I. Braniborský|Jan Jiří I.]] ([[1571]]–[[1598]]) [149] => * [[Jáchym Fridrich Braniborský|Jáchym Fridrich I.]] ([[1598]]–[[1608]]) [150] => * [[Jan Zikmund Braniborský]] ([[1608]]–[[1619]]) [151] => * [[Jiří Vilém Braniborský|Jiří Vilém]] ([[1619]]–[[1640]]), syn Jana Zikmunda [152] => * [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém I.]] ([[1640]]–[[1688]]) [153] => * [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] ([[1688]]–[[1713]](1701) – od r. [[1701]] také pruský král [154] => [155] => Když se v roce [[1701]] stal braniborský markrabě a kurfiřt [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] pruským králem [[Fridrich I. Pruský|Fridrichem I.]], stal se titul markraběte a kurfiřta braniborského jedním z titulů pruského krále a pozbyl funkce hlavního titulu. Braniborští vládci, kteří byli zároveň pruskými králi, jsou uvedeni zde pod číslováním jako pruští králové. [156] => [157] => * [[Fridrich Vilém I.]] ([[1713]]–[[1740]]), syn kurfiřta Fridricha III. (krále Fridricha I.) [158] => * [[Fridrich II. Veliký]] ([[1740]]–[[1786]]), [[kurfiřt]] jako ''Fridrich IV.'' [159] => * [[Fridrich Vilém II.]] ([[1786]]–[[1797]]), kurfiřt jako ''Fridrich Vilém I.'' [160] => * [[Fridrich Vilém III.]] ([[1797]]–[[1840]]), kurfiřt jako ''Fridrich Vilém II.'' [161] => [162] => Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) v roce [[1806]] bylo Braniborské kurfiřtství (markrabství) plně začleněno do Pruského království v důsledku rozpadu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a tím zániku [[kurfiřt]]ských hodností. V rámci Pruska se Braniborsko stalo provincií Braniborsko, ale titul markraběte braniborského si pruští králové ve své titulatuře ponechali. [163] => [164] => [165] => Soubor:Friedrich I Brandenburg Siegesallee Zitadelle.JPG|Fridrich I. [166] => Soubor:Friedrich II 300f.jpg|Fridrich II. Železný [167] => Soubor:Albrecht Achilles copper engraving.jpg|Albrecht III. Achilles [168] => Soubor:Johann Cicero 300f.jpg|Jan Cicero [169] => [170] => [171] => Soubor:Joachim I. Nestor.jpg|Jáchym I. Nestor [172] => Soubor:Joachim II of Brandenburg by Lucas Cranach the Younger.jpg|Jáchym II. Hector [173] => Soubor:Johann Georg Brandenburg MATEO.jpg|Jan Jiří I. [174] => Soubor:Joachim Friedrich von Brandenburg.jpg|Jáchym Fridrich I. [175] => [176] => [177] => Soubor:Johann Sigismund Grunewald.jpg|Jan Zikmund [178] => Soubor:Georg Wilhelm.jpg|Jiří Vilém [179] => Soubor:Flink, Govaert - Friedrich Wilhelm I - Schloss Charlottenburg.jpeg|Fridrich Vilém [180] => Soubor:Weidemann, Friedrich I Preußen.jpg|Fridrich III. [181] => [182] => [183] => ==== Hohenzollernský nárok na český trůn ==== [184] => Málo známým faktem je, že braniborští Hohenzollernové měli po smrti krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] velmi blízko k získání českého trůnu, podle pravidel legitimní přemyslovské [[primogenitura|primogenitury]]. Po jeho smrti (nepočítáme-li vládu Jiřího z Poděbrad) nastoupil syn jeho sestry [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběty]] [[Vladislav Jagellonský]] jako její prvorozený syn. [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběta]] ale nebyla prvorozená sestra [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], tou byla [[Anna Habsburská (1432–1462)|Anna]], která byla v roce [[1446]] provdána za [[Vilém III. Saský|Viléma III. Saského]]. Tento pár měl pouze dvě dcery, na které by dědictví podle primogenitury přešel nárok. Starší [[Markéta Saská (1449–1501)|Markéta]] se v roce [[1476]] provdala za kurfiřta [[Jan Cicero Braniborský|Jana Cicera]] z rodu Hohenzollernů. Ten by se pak z jejího práva stal podle zásad primogenitury dědičným králem Janem II. Jelikož ale bylo České království v té době volenou monarchií, stal se po volbě českých stavů novým českým králem [[Vladislav Jagellonský]] a po něm jeho syn [[Ludvík Jagellonský]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.alesmatura.websnadno.cz/Cesti_panovnici.html |datum přístupu=2009-12-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100110074711/http://www.alesmatura.websnadno.cz/Cesti_panovnici.html |datum archivace=2010-01-10 |nedostupné=ano }} [185] => [186] => === Pruští vévodové (1525–1701) === [187] => [[Soubor:POL Prusy książęce COA.svg|vpravo|120px|Znak Pruského království]] [188] => {{Podrobně|Pruské vévodství|Prusko}} [189] => [190] => Dalším krokem v rozmachu rodové moci Hohenzollernů byla sekularizace pruských majetků [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] v roce [[1525]], kterou provedl tehdejší [[Velmistři řádu německých rytířů|řádový velmistr]] [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht Braniborský]] z Ansbašské linie, který přijal roku [[1525]] luteránskou reformaci a posléze se stal prvním pruským vévodou (knížetem) jako Albrecht I. [[Pruské vévodství]] se stalo polským [[léno|lénem]]. Když v roce [[1618]] zemřel jeho syn Albrecht Fridrich bez mužských dědiců, zdědil pruské vévodství braniborský kurfiřt. Od té doby byly [[Prusy knížecí]] spojeny s [[Braniborské markrabství|Braniborským markrabstvím]], kde vládli rovněž Hohenzollernové, v jeden stát ([[Braniborsko-Prusko]]) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal [[Berlín]]. „Velký [[kurfiřt]]“ [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém]] ([[1640]]–[[1688]]) dosáhl zrušení vazalských závazků a [[19. září]] [[1657]] [[Velavská smlouva|velavskou smlouvou]] i zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno [[3. květen|3. května]] [[1660]] [[Olivský mír|olivským mírem]] i ostatními mocnostmi. Na rozdíl od západní části nového státu (Braniborska) se východní část (Prusko) nestala součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]]. [191] => [192] => * [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrecht I.]] ([[1525]]–[[1568]]) [193] => * [[Albrecht Fridrich Pruský|Albrecht II. Fridrich]] ([[1568]]–[[1618]]), co-dědic, zemřel bez mužských dědiců, vévodství připadlo braniborskému kurfiřtu. [194] => * [[Jan Zikmund Braniborský]] ([[1608]]–[[1619]]), regent [195] => * [[Jiří Vilém Braniborský|Jiří Vilém]] ([[1619]]–[[1640]]), syn Jana Zikmunda [196] => * [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém]] ([[1640]]–[[1688]]) [197] => * [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] ([[1688]]–[[1701]]), zároveň braniborský kurfiřt, od roku [[1701]] pruský král [198] => [199] => V roce [[1701]] se pruský vévoda a zároveň braniborský kurfiřt Fridrich I. (III.) stal pruským králem Fridrichem I. [200] => [201] => [202] => Soubor:Albrecht von Hohenzollern.jpg|Albrecht I. [203] => Soubor:Albrecht Friedrich von Preu en.jpg|Albrecht Fridrich [204] => Soubor:Johann Sigismund Grunewald.jpg|Jan Zikmund [205] => Soubor:Georg Wilhelm.jpg|Jiří Vilém [206] => Soubor:Kurfürst Friedrich Wilhelm von Brandenburg 2.gif|Fridrich Vilém [207] => [208] => [209] => === Pruští králové (1701–1918) === [210] => [[Soubor:Wappen_Deutsches_Reich_-_Königreich_Preussen_(Grosses).png|vpravo|150px|Znak Pruského království]] [211] => [[Soubor:Map-WR-Prussia.svg|náhled|250px|[[Prusko]] (1918)]] [212] => {{Podrobně|Pruské království|Prusko}} [213] => [214] => Několik let před rokem [[1700]] získala hannoverská dynastie následnictví ve [[Spojené království|Spojeném království]], kde od roku [[1714]] v osobě krále [[Jiří I.|Jiřího I.]] usedla na trůn. Také saský [[kurfiřt]] [[August II. Silný|Fridrich August I. Silný]] (z rodu [[wettinové|Wettinů]]) získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se královský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) čím dál více otázkou prestiže. [215] => [216] => V roce [[1701]] tedy přijal tehdejší braniborský a pruský panovník titul „král v Prusku“ (něm. ''König in Preußen'') a v rámci obtížně akceptovaného kompromisu s [[císař]]em byl tedy svrchovaným panovníkem pouze na územích mimo Říši, v tzv. [[Prusy knížecí|Prusích knížecích]]; jednalo se také o ústupek [[Polské království|Polsku]], jež ovládalo tzv. [[Prusy královské]] a také argument, proč se pruský panovník nemohl titulovat „král Pruský“ (něm. ''König von Preußen''). [217] => [218] => Korunovaci [[Fridrich I. Pruský|Fridricha I.]] pruským králem předcházelo založení [[Řád černé orlice|Řádu Černé orlice]]. [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] byl v okázalé ceremonii korunován v [[Kaliningrad|Königsbergu]], při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat. [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] (1701–1713) byl kromě [[Vilém I. Pruský|Viléma I.]] (1861–1888) jediným korunovaným pruským králem. [219] => [220] => Zbytek [[18. století]] a také [[19. století]] bylo ve znamení prusko-rakouských sporů o středoevropskou hegemonii. Vítězné [[války o rakouské dědictví]] přinesly Hohenzollernům v r. [[1742]] [[Slezsko]]. Po prvním [[dělení Polska]] v roce [[1772]] získali Hohenzollernové „královské Prusko“ a změnili svůj titul na krále pruského (něm. ''König von Preußen''). Růst moci po dalších děleních Polska, [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]] byl završen vítězstvím v [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] v roce [[1866]].Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, {{ISBN|80-86379-59-0}} [221] => [222] => [[18. květen|18. května]] [[1848]] se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel první celoněmecký parlament. [[27. březen|27. března]] [[1849]] shromáždění těsnou většinou schválilo dědičnost německé císařské koruny a o den později se shodlo i na tom, že koruna bude nabídnuta pruskému králi [[Fridrich Vilém IV.|Fridrichu Vilémovi IV.]] Tato volba měla dosadit pruského krále do čela liberálního hnutí. V Berlínského dvora vypukl zmatek. Král Fridrich Vilém IV. však po váhání [[27. duben|27. dubna]] korunu odmítl. [223] => [224] => Odmítnutí císařské koruny mělo zřejmě dva hlavní důvody: protože se považoval za krále z Boží milosti, nemohl přijmout korunu (ač o sjednocení velmi usiloval) z rukou frankfurtského shromáždění, jež považoval za revoluční instituci. Císařskou korunu by přijal jako legitimistický panovník pouze od rovnorodých [[kníže|knížat]]. Stejný názor zastával i králův bratr, budoucí král [[Vilém I. Pruský|Vilém I]]. Druhý důvod byl ten, že Fridrichu Vilémovi připadalo v rozporu se svatým duchem německých dějin a také se mu příčilo, aby si pruský král vsadil na hlavu uctívanou císařskou korunu, která podle historického práva přísluší rakouskému panovníkovi. [225] => [226] => V roce [[1850]] získala francká větev od švábské výměnou za finanční rentu [[knížectví Hohenzollern]]. [227] => [228] => V roce [[1861]] [[Fridrich Vilém IV.]] zemřel a králem se stal jeho bratr [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]], ten se v roce [[1871]] stal dědičným německým císařem. [229] => [230] => {{Podrobně|Dějiny Pruska}} [231] => [232] => [[Soubor:Arms of East Prussia.svg|vpravo|120px|Malý znak Pruského království]] [233] => ==== králové v Prusku ==== [234] => * [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] ([[1701]]–[[1713]]), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě [235] => * [[Fridrich Vilém I.]] ([[1713]]–[[1740]]), přezdívaný ''král voják'', zároveň braniborský kurfiřt a markrabě [236] => * [[Fridrich II. Veliký]] ([[1740]]–[[1772]]), změnil titul na krále pruského, zároveň braniborský kurfiřt a markrabě [237] => [238] => ==== králové Pruska ==== [239] => V letech [[1772]]–[[1795]] se Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tzv. [[Prusy Královské]] (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Veliký|Fridrich II. ''Veliký'']] se tedy již mohl titulovat jako „král Pruský“ (něm. ''König von Preußen''). [240] => [241] => * [[Fridrich II. Veliký]] ([[1772]]–[[1786]]), změnil titul na krále pruského, zároveň braniborský kurfiřt a markrabě [242] => * [[Fridrich Vilém II.]] ([[1786]]–[[1797]]), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě [243] => * [[Fridrich Vilém III.]] ([[1797]]–[[1840]]), zároveň braniborský kurfiřt a markrabě [244] => * [[Fridrich Vilém IV.]] ([[1840]]–[[1861]]) [245] => * [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] ([[1861]]–[[1888]]), [[regent]] za bratra Fridricha Viléma, později sám král, od roku [[1871]] také německý císař. [246] => [247] => [248] => Soubor:Weidemann, Friedrich I Preußen.jpg|Fridrich I. [249] => Soubor:Antoine pesne friedrich wil.jpg|Fridrich Vilém I. [250] => Soubor:Frederick II of Prussia Coloured drawing.png|Fridrich II. [251] => Soubor:Frédéric Guillaume II de Prusse.jpg|Fridrich Vilém II. [252] => Soubor:FWIII.jpg|Fridrich Vilém III. [253] => Soubor:FWIV.jpg|Fridrich Vilém IV. [254] => Soubor:Wilhelm1.jpg|Vilém I. [255] => [256] => [257] => === Němečtí císařové (1871–1918) === [258] => [[Soubor:Wappen Deutsches Reich - Reichswappen (Grosses).svg|vpravo|160px|Znak Německých císařů]] [259] => {{Podrobně|Německý císař|Německé císařství}} [260] => [261] => V letech [[1870]]–[[1871]] pak [[Prusko]] po boku dalších německých států bojovalo proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]. Pruské vítězství v [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] dalo vzniknout [[Německé císařství|Německému císařství]] (s oficiálním názvem [[Německá říše]] ([[18. leden|18. ledna]] [[1871]]), v níž se [[Prusko]] stalo největší spolkovou zemí.Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, {{ISBN|80-7106-188-3}} V této [[federace|federaci]] 26 [[stát]]ů byli pruští králové dědičnými předsedy s titulem [[Německý císař|Německého císaře]] (něm. ''Deutscher Kaiser'') až do porážky Německa v [[První světová válka|první světové válce]] v r. [[1918]]. Po celou existenci [[Německé císařství|Německého císařství]] byli němečtí císařové zároveň pruskými králi a byli tedy titulováni ''„Jeho císařské a královské veličenstvo“''.{{Citace elektronického periodika |titul=Tituly německého císaře a pruského krále Viléma II. |url=http://regiments.org/biography/royals/1859wilG.htm |datum přístupu=14-03-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070314063126/http://regiments.org/biography/royals/1859wilG.htm |datum archivace=14-03-2007 |nedostupné=ano }} [262] => [263] => * [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] ([[1871]]–[[1888]]), první císař, v letech [[1861]] až [[1871]] pruský král. [264] => * [[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] ([[1888]]), vládl jen 99 dní. [265] => * [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] ([[1888]]–[[1918]]), poslední německý císař, abdikoval roku [[1918]]. [266] => [267] => [268] => Soubor:Wilhelm1.jpg|Vilém I. [269] => Soubor:FriedIII.jpg|Fridrich III. [270] => File:Bundesarchiv Bild 146-2004-0096, Kaiser Wilhelm II..jpg|Vilém II. [271] => [272] => [273] => === Hlava dynastie Hohenzollernů po r. 1918 === [274] => [[Soubor:Georg Friedrich Prinz von Preußen-5835.jpg|náhled|Georg Friedrich, Sophie]] [275] => Hlava dynastie Hohenzollernů je a až do vymření této linie bude z mladší franské linie. Hlava dynastie je zároveň německým císařem a pruským králem, i když po roce [[1918]] pouze titulárním. Po [[Německá revoluce|listopadové revoluci v Německu]] odešel císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] do nizozemského exilu, kde jako hlava dynastie dožil. Když v roce [[1941]] zemřel, stal se hlavou dynastie jeho syn, poslední německý korunní princ [[Fridrich Vilém Pruský|Fridrich Vilém]]. [[Fridrich Vilém Pruský|Fridrich Vilém]] však zemřel jen o 10 let později v roce [[1951]] a hlavou dynastie se stal jeho syn a vnuk Viléma II. princ [[Ludvík Ferdinand Pruský (1907–1994)|Ludvík Ferdinand]]. Současnou hlavou dynastie je jeho syn a pravnuk posledního německého císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]], princ [[Jiří Fridrich Pruský|Jiří Fridrich]].[http://www.heraldica.org/topics/royalty/hohenzollern_case.htm Následnictví německého trůnu] [276] => [277] => * [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] ([[1918]]–[[1941]]), poslední německý císař, abdikoval roku [[1918]]. [278] => * [[Vilém Pruský (1882–1951)|korunní princ Vilém]] ([[1941]]–[[1951]]), jeho syn, poslední německý korunní princ [279] => * [[Ludvík Ferdinand Pruský (1907–1994)|Ludvík Ferdinand]] ([[1951]]–[[1994]]), jeho syn [280] => * [[Jiří Fridrich Pruský|Jiří Fridrich]] – jeho vnuk [281] => [282] => [283] => File:Bundesarchiv Bild 146-2004-0096, Kaiser Wilhelm II..jpg|Vilém II. [284] => |korunní princ Vilém Pruský [285] => Soubor:Louis ferdinand c1930.jpg|Ludvík Ferdinand Pruský [286] => Soubor:Georg Friedrich Prinz von Preussen.jpg|Jiří Fridrich Pruský [287] => [288] => [289] => [[Soubor:Genealogy of House of Hohenzollern.svg|náhled|střed|700px|Dynastie Hohenzollernů]] [290] => [291] => == Švábská větev == [292] => Švábská (starší) větev vládla na panstvích [[Hechingen]], [[Sigmaringen]] a [[Haigerloch]]. Tím na rozdíl od franské větve patřila spíš k nevýznamným říšským rodům a kromě [[Hohenzollernsko|Hohenzollernska]] nerozšířila svou moc dále. Zakladatelem švábské linie se stal [[Fridrich II. Norimberský]], jenž obdržel hrabství [[Zollern]] a purkrabství Norimberské v roce [[1200]] po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu, purkrabství Norimberské však v roce [[1218]] daroval staršímu bratrovi [[Konrád III. Norimberský|Konrádovi III.]], jenž se stal zakladatelem franské linie rodu. Švábská větev na rozdíl od franské zůstala [[Katolicismus|katolická]]. V získávání území také na rozdíl od franské větve nebyla příliš úspěšná, kromě obsazení trůnu [[Rumunsko|Rumunska]]. [293] => [294] => * v roce [[1218]] udržela [[Hohenzollernské hrabství]] [295] => * to poté bylo v roce [[1575]] rozděleno na tři hrabství [296] => * původní části byly v roce [[1623]] povýšeny na říšská knížectví [297] => * tyto dvě knížectví byla v letech [[1849]] a [[1850]] prodána franské větvi a připojena k Prusku [298] => * v letech [[1858]]–[[1862]] byl bývalý kníže [[Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringenský]] pruským ministerským předsedou [299] => * a nakonec v roce [[1869]] získal jeho druhorozený syn Karel dědičně rumunský trůn. [300] => [301] => === Hohenzollernská hrabata (1204–1575) === [302] => [[Soubor:Wappen Hechingen.svg|vpravo|120px|Rodový znak rodu Hohenzollernů]] [303] => {{Podrobně|Hohenzollernsko}} [304] => [305] => V roce [[1218]] švábská větev tehdy definitivně o Norimberk přišla, ale zůstal jí titul hraběte [[Zollern]]ského resp. Hohenzollernského, jelikož již když se stal [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] purkrabětem Norimberským, bylo příjmení změněno na ''Hohenzollern'' [306] => [307] => * [[Fridrich IV. Hohenzollernský|Fridrich IV.]] ([[1204]]–[[1251]]/[[1255]]), také norimberský purkrabí jako [[Fridrich II. Norimberský|Fridrich II.]] [308] => * [[Fridrich V. Hohenzollernský|Fridrich V.]] ([[1251]]/[[1255]]–[[1289]]), také norimberský purkrabí jako [[Fridrich III. Norimberský|Fridrich III.]] [309] => * [[Fridrich VI. Hohenzollernský|Fridrich VI.]] ([[1289]]–[[1298]]), také braniborský kurfiřt jako [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] [310] => * [[Fridrich VII. Hohenzollernský|Fridrich VII.]] ([[1298]]–[[1309]]), také braniborský kurfiřt jako [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II.]] [311] => * [[Fridrich VIII. Hohenzollernský|Fridrich VIII.]] ([[1309]]–[[1333]]) [312] => * [[Fridrich IX. Hohenzollernský|Fridrich IX.]] ([[1333]]–[[1377]]) [313] => * [[Fridrich XI. Hohenzollernský|Fridrich XI.]] ([[1377]]–[[1401]]) [314] => * [[Fridrich XII. Hohenzollernský|Fridrich XII.]] ([[1401]]–[[1426]]) [315] => * [[Eitel Fridrich I. Hohenzollernský|Eitel Fridrich I.]] ([[1426]]–[[1439]]) [316] => * [[Jošt Mikuláš I.]] ([[1439]]–[[1488]]) [317] => * [[Eitel Fridrich II. Hohenzollernský|Eitel Fridrich II.]] ([[1488]]–[[1512]]) [318] => * [[Eitel Fridrich III. Hohenzollernský|Eitel Fridrich III.]] ([[1512]]–[[1525]]) [319] => * [[Karel I. Hohenzollernský|Karel I.]] ([[1525]]–[[1575]]) [320] => [321] => V roce [[1575]] bylo hrabství [[Hohenzollern]] rozděleno mezi syny Karla I., a to na hrabství [[Hohenzollern-Hechingen]] a [[Hohenzollern-Sigmaringen]], jež oboje získaly [[Allodium|allodiální]] práva. O rok později přibylo i hrabství [[Hohenzollern-Haigerloch]] (pro nejmladšího syna), avšak již bez allodiálních práv. [322] => [323] => Hohenzollernsko bylo sjednoceno až v roce [[1850]] pod vládou [[Prusko|Pruska]]. [324] => [325] => === Hrabata Hohenzollern-Haigerloch (1567–1767) === [326] => [[Soubor:Wappen Haigerloch.svg|vpravo|120px|Znak hrabství Hohenzollern-Haigerloch]] [327] => {{Podrobně|Hohenzollern-Haigerloch}} [328] => [329] => Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce [[1576]] pro nejmladšího syna [[Kryštof Hohenzollernsko-Haigerlochský|Kryštofa Hohenzollern-Haigerlochského]], ale bez [[Allodium|allodiálních]] práv jako nejmenší část původního hrabství. Po smrti hraběte [[František Kryštof Antonín Hohenzollernsko-Haigerlochský|Františka Kryštofa Antonína]] v roce [[1767]] bylo hrabství [[Hohenzollern-Haigerloch]] definitivně absorbováno knížectvím [[Hohenzollern-Sigmaringen]]. [330] => [331] => * [[Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský]] (1575–1601) [332] => * [[Jan Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský]] (1601–1623) [333] => * [[Jan Hohenzollern-Haigerlochský]] (1601–1630) [334] => * V letech [[1630]]–[[1681]] bylo součástí knížectví Hohenzollern-Sigmaringen [335] => * [[František Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] (1681–1702) [336] => * [[Ferdinand Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] (1702–1750) [337] => * [[František Kryštof Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] (1750–1767) [338] => [339] => === Hrabata, později knížata Hohenzollern-Hechingen (1576–1623–1850) === [340] => [[Soubor:Wappen Landkreis Hechingen.png|vpravo|120px|Znak Hohenzollern-Hechingenu]] [341] => {{Podrobně|Hohenzollern-Hechingen}} [342] => [343] => Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce [[1575]] pro nejstaršího syna [[Eitel Fridrich I. Hohenzollern-Hechingenský|Eitela Fridricha I.]] jako říšské léno s allodiálnímy právy. [344] => [345] => V roce [[1623]] bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce [[1815]] se stalo nezávislým členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. [346] => [347] => * [[Eitel Fridrich I. Hohenzollern-Hechingenský|Eitel Fridrich I.]] (1576–1605) [348] => * [[Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský]] (1605–1623), v roce [[1623]] bylo hrabství povýšeno na knížectví [349] => * [[Eitel Fridrich II. Hohenzollern-Hechingenský|Eitel Fridrich II.]] (1623–1661) [350] => * [[Filip Kryštof Fridrich Hohenzollern-Hechingenský|Filip Kryštof Fridrich]] (1661–1671) [351] => * [[Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský]] (1671–1735) [352] => * [[Fridrich Ludvík Hohenzollern-Hechingenský]] (1735–1750) [353] => * [[Josef Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský|Josef Fridrich Vilém]] (1750–1798) [354] => * [[Heřman Hohenzollern-Hechingenský]] (1798–1810) [355] => * [[Fridrich Hohenzollern-Hechingenský|Fridrich]] (1810–1838) [356] => * [[Konstantin Hohenzollern-Hechingenský|Konstantin]] (1838–1850), vymřela jím linie Hohenzollern-Hechingen [357] => [358] => V roce [[1850]] prodal bezdětný kníže Konstantin své knížectví [[Hohenzollern-Hechingen]] francké větvi rodu, stejně tak v tomtéž roce učinil kníže [[Hohenzollern-Sigmaringen]]u Karel Antonín a obě knížectví byla sjednocena do země [[Hohenzollernsko]]. Titul knížete však švábské větvi zůstal. Dědický nárok však připadl po smrti knížete Konstantina v roce [[1869]] linii Hohenzollern-Sigmaringen. [359] => [360] => === Hrabata, později knížata Hohenzollern-Sigmaringen (1576–1623–1850) === [361] => [[Soubor:Hohenzollern-Sigmaringen.JPG|vpravo|120px|Znak Hohenzollern-Sigmaringenu]] [362] => {{Podrobně|Hohenzollern-Sigmaringen}} [363] => [364] => Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen bylo zřízeno v roce [[1575]] pro prostředního syna [[Karel II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karla II.]], jako říšské léno s allodiálnímy právy. [365] => [366] => V roce [[1623]] bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce [[1815]] se stalo nezávislým členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. [367] => [368] => * [[Karel II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel II.]] (1576–1606) [369] => * [[Jan Hohenzollern-Sigmaringenský|Jan]] (1606–1623), v roce [[1623]] bylo hrabství povýšeno na knížectví [370] => * [[Meinrad I. Hohenzollern-Sigmaringenský|Meinrad I.]] (1638–1681) [371] => * [[Maxmilián Hohenzollern-Sigmaringenský|Maxmilián]] (1681–1689) [372] => * [[Meinrad II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Meinrad II.]] (1689–1715) [373] => * [[Josef František Ernst Hohenzollern-Sigmaringenský|Josef František Ernst]] (1715–1769) [374] => * [[Karel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel Fridrich]] (1769–1785) [375] => * [[Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringenský|Antonín Alois]] (1785–1831) [376] => * [[Karel III. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel III.]] (1831–1848) [377] => * [[Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel Antonín]] (1848–1850), prodal knížectví Prusku [378] => [379] => V roce [[1850]] stejně jako [[Hohenzollern-Hechingen]]ský kníže Konstantin, tak i [[Hohenzollern-Sigmaringen]]ský kníže Karel Antonín prodal své knížectví franské větvi jenž obě knížectví (Hechigen a Sigmaringen) spojila do země Hohenzollernsko a začlenila do [[Prusko|Pruska]]. Titul knížete však švábské větvi zůstal. [380] => [381] => ==== Titulární kníže a hlava linie Hohenzollern-Sigmaringen (po r. 1850), později hlava celé švábské linie (od 1869) ==== [382] => [[Soubor:Hohenzollern-Sigmaringen CoA.png|vpravo|120px|Znak Hohenzollernska]] [383] => {{Podrobně|Hohenzollernsko|Provincie Hohenzollernsko}} [384] => [385] => Kníže Karel Anton však nezůstal „s prázdnou“. V letech [[1858]]–[[1862]] byl pruským ministerským předsedou a po smrti knížete Konstantina z [[Hohenzollern-Hechingen]]u (jelikož s ním vymřela linie) získal Karel Anton dědičná práva linie [[Hohenzollern-Hechingen]] a v roce [[1869]] změnil svůj titul (a příjmení) na knížete Hohenzollerského, jeho potomci se tak stali z princů Hohenzollern-Sigmaringenských princi Hohenzollernskými. [386] => [387] => * [[Karel Antonín Hohenzollernský|Karel Antonín]] (1850–1885), prodal knížectví Prusku, v roce 1869 se stal hlavou celé švábské linie [388] => * [[Leopold Hohenzollernský]] (1885–1905) [389] => * [[Vilém Hohenzollernský]] (1905–1927) [390] => * [[Fridrich Hohenzollernský]] (1927–1965) [391] => * [[Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010)|Fridrich Vilém Hohenzollernský]] (1965–2010) [392] => * [[Karel Fridrich Hohenzollernský]] (od 2010), podle rumunské ústavy z roku 1924 i možný následník rumunského trůnu [393] => [394] => [[Soubor:Karte-Hohenzollern.png|náhled|250px|Hohenzollernsko, v jižním Německu]] [395] => [396] => Ovšem již před rokem [[1869]] byl druhorozenému synovi knížete Karla Antona princi [[Karel I. Rumunský|Karlu von Hohenzollern-Sigmaringen]] nabídnuta dědičně rumunská knížecí koruna (cílem této volby byla snaha získat německou podporu v úsilí Rumunů o nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]). Karel ji přijal a stal se rumunským knížetem a v roce [[1881]] se stal prvním rumunským králem Karlem I. (''Carolem I''.) Tím se kníže Karel Antonín stal předkem všech rumunských králů. [397] => [398] => Tím však úspěchy členů linie Hohenzollern-Sigmaringen nekončily. Právě v roce [[1870]] byla (díky [[Otto von Bismarck|Bismarckově]] plánu) nabídnuta uprázdněná španělská koruna právě princi [[Leopold Hohenzollernský|Leopoldovi Hohenzollernskému]] (prvorozený syn Karla Antona). Když se informace o tomto plánu dostala na veřejnost, napětí mezi [[Francie|Francií]] a [[Prusko|Pruskem]] vzrostlo a princ Leopold po dohodě s pruským králem [[Vilém|Vilémem I.]] a otcem [[Karel Antonín Hohenzollernský|Karlem Antonínem]] od kandidatury raději ustoupil. [399] => [400] => Jelikož rumunský král Karel I. neměl potomky, stal se jeho vnuk a syn jeho bratra Leopolda, princ Ferdinand Hohenzollernský v roce [[1914]] rumunským králem a jeho potomstvo (syn Karel II. a vnuk Michal I.) vládlo v Rumunsku až do roku [[1947]], kdy byl [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] svržen komunistickým převratem. [401] => [402] => === Rumunští králové (1881–1947) === [403] => [[Soubor:Kingdom of Romania - Big CoA.svg|vpravo|160px|Znak Rumunského království]] [404] => {{Podrobně|Rumunský král|Rumunské království}} [405] => [406] => Další úspěch zaznamenal rod roku [[1869]], kdy byla druhorozenému synovi knížete Karla Antona, princi [[Karel I. Rumunský|Karlu von Hohenzollern-Sigmaringen]] nabídnuta dědičně rumunská knížecí koruna (cílem této volby byla snaha získat německou podporu v úsilí Rumunů o nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]). Karel jí přijal a stal se rumunským knížetem a v roce [[1881]] se stal prvním rumunským králem [[Karel I. Rumunský|Karlem I.]] (''Carolem I''.) [407] => [408] => Jelikož rumunský král Karel I. neměl potomky, stal se jeho synovec (syn jeho bratra Leopolda), princ Ferdinand Hohenzollernský v roce [[1914]] rumunským králem a jeho potomstvo (syn Karel II. a vnuk Michal I.) vládlo v Rumunsku až do roku [[1947]], kdy byl [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] svržen komunistickým převratem. [409] => [410] => * [[Karel I. Rumunský|Karel I.]] ([[1881]]–[[1914]]), v letech [[1866]]–[[1881]] byl ''vládcem (domnitorem)'' Rumunska. [411] => * [[Ferdinand I. Rumunský|Ferdinand I.]] ([[1914]]–[[1927]]), synovec krále [[Karel I. Rumunský|Karla I.]] [412] => * [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] ([[1927]]–[[1930]]), první vláda, syn krále [[Karel II. Rumunský|Karla II.]] [413] => * [[Karel II. Rumunský|Karel II.]] ([[1930]]–[[1940]]), roku [[1940]] abdikoval a opustil zemi. [414] => * [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] ([[1940]]–[[1947]]), druhá vláda, syn krále [[Karel II. Rumunský|Karla II.]], abdikoval během komunistického převratu. [415] => [416] => [417] => Soubor:Carol I of Romania king.jpg|Karel I. [418] => Soubor:King Ferdinand of Romania.jpg|Ferdinand I. [419] => Soubor:King Carol II of Romania.jpg|Karel II. [420] => Soubor:Mihai.jpg|Michal I. [421] => [422] => [423] => ==== Spory o následnictví ==== [424] => Protože poslední panující rumunský král [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] nezanechal žádného syna, vyvstávají spory o následnictví na rumunský trůn. Podle rumunské ústavy z roku [[1924]] je nástupnictví na rumunský trůn určeno tzv. [[Salické právo|salickým zákonem]], jenž odpírá ženám právo na trůn.{{Citace elektronického periodika |titul=Rumunská demokratická ústava z roku 1924 |url=http://legislatie.resurse-pentru-democratie.org/const_1923.php |datum přístupu=2009-08-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181226072619/http://legislatie.resurse-pentru-democratie.org/constitutie/constitutiunea-din-1923.php |datum archivace=2018-12-26 }} Jelikož však neměl král [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] žádné bratry ani mužské členy linie, stal se podle salického zákona '''možným následníkem''' na rumunský trůn kníže [[Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010)|Fridrich Vilém Hohenzollernský]] a jeho dědicové. Spory o následnictví jsou však problematické kvůli tomu, že král Michal I. zavedl v roce [[2007]] „rodový zákon“, jenž mění následnictví na trůn na mužskou [[primogenitura|primogenituru]] s tím, že ženy mohou nastoupit na trůn, pokud vládnoucí král nemá mužské dědice.{{Citace elektronického periodika |titul=Dynastická konstituce |url=http://www.romanialibera.ro/a115044/o-constitutie-dinastica.html |datum přístupu=21-08-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080110184403/http://www.romanialibera.ro/a115044/o-constitutie-dinastica.html |datum archivace=10-01-2008 |nedostupné=ano }} Tento rodový zákon však není všemi uznáván jako platný, protože zákon o nástupnictví může změnit jen rumunský parlament a ne [[Michal I. Rumunský|král v exilu]], celou situaci pochopitelně komplikuje fakt že [[Rumunsko]] je republikou.{{Citace elektronického periodika |titul=Králův dekret o následnictví |url=http://www.jurnalul.ro/stire-special/regele-si-margareta-de-a-ziua-republicii-mihai-si-a-desemnat-succesoarea-112922.html |datum přístupu=2009-08-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090722082526/http://www.jurnalul.ro/stire-special/regele-si-margareta-de-a-ziua-republicii-mihai-si-a-desemnat-succesoarea-112922.html |datum archivace=2009-07-22 |nedostupné=ano }}[http://www.familiaregala.ro/?lng=&id2=010301 Tituly a následnictví Rumunské královské rodiny] [425] => [426] => '''Následnictví podle ustanovení krále Michala I. z roku 2007:''' [427] => [428] => * korunní princezna [[Markéta Rumunská]] (Margarita) (* 1949) nejstarší dcera krále Michala I. [429] => * princezna [[Elena Rumunská]] (* 1950) druhorozená dcera krále Michala I. [430] => ** princ [[Mikuláš Rumunský]] (* 1985) – její jediný syn, vnuk krále Michala I. [431] => [432] => '''Následnictví podle rumunské ústavy z roku 1924 (podle salického zákona):''' [433] => [434] => * dědičný princ [[Karel Fridrich Hohenzollernský]] (* 1952), hlava dynastie [[Hohenzollern-Sigmaringen]], syn [[Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010)|Fridricha Viléma Hohenzollernského]] [435] => ** princ [[Alexandr Hohenzollernský]] (* 1987), jeho syn [436] => [437] => == Rodokmen == [438] => {{Tree list}} [439] => * {{Tree list/final branch}}hrabě ''[[Fridrich I. Zollernský]] (x1125)'' [440] => ** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich II. Zollernský]] (x1142)'' [441] => *** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich III. Zollernský]] (1139–1200)'', norimberský purkrabí [442] => **** ''[[Fridrich IV. Zollernský]] (1186–1255)'', zakladatel švábské linie [443] => ***** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich V. Hohenzollernský]] (x1289)'' [444] => ****** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich VI. Hohenzollernský|Fridrich VI.]] (x1298)'' [445] => ******* ''[[Fridrich VII. Hohenzollernský|Fridrich VII.]] (x1309)'' [446] => ******* {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich VIII. Hohenzollernský|Fridrich VIII.]] (x1333)'' [447] => ******** ''[[Fridrich IX. Hohenzollernský|Fridrich IX.]] (x1378)'' [448] => ********* {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich X. Hohenzollernský|Fridrich X.]] (x1412)'' [449] => ******** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich Hohenzollernský (1407)|Fridrich]] (x1407)'' [450] => ********* {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich XI. Hohenzollernský|Fridrich XI.]] (x1401)'' [451] => ********** ''[[Fridrich XII. Hohenzollernský|Fridrich XII.]] (1401–1443)'' [452] => ********** {{Tree list/final branch}}''[[Eitel Fridrich I.]] (1384–1439)'' [453] => *********** {{Tree list/final branch}}''[[Jošt Mikuláš I.]] (1433–1488)'' [454] => ************ {{Tree list/final branch}}''[[Eitel Fridrich II.]] (1452–1512)'' [455] => ************* {{Tree list/final branch}}''[[Eitel Fridrich III.]] (1494–1525)'' [456] => ************** {{Tree list/final branch}}''[[Karel I. Hohenzollernský|Karel I.]] (1516–1576)'' [457] => *************** ''[[Eitel Fridrich IV.]] (1545–1605)'' [458] => **************** {{Tree list/final branch}}''[[Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský]] (1577–1623)'' [459] => ***************** {{Tree list/final branch}}''[[Eitel Fridrich V.]] (1601–1661)'' [460] => *************** {{Tree list/final branch}}''[[Karel II. Hohenzollernský|Karel II.]] (1547–1606)'' [461] => **************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jan Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1578–1638)'', 1623 povýšen na knížete [462] => ***************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Meinrad I. Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1605–1681)'' [463] => ****************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Maxmilián I. Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1636–1689)'' [464] => ******************* {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Meinrad II. Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1673-1715)'' [465] => ******************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Josef František Ernst Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1702–1769)'' [466] => ********************* {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Karel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1724–1785)'' [467] => ********************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Anton Aloys von Hohenzollern-Sigmaringen|Anton Aloys Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1762–1831)'' [468] => *********************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853)|Karel Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1785-1853)'' [469] => ************************ {{Tree list/final branch}} ''[[Karel Antonín Hohenzollernský]] (1811–1885)'' [470] => ************************* ''[[Leopold Hohenzollernský]] (1835–1905)'' [471] => ************************** ''[[Vilém Hohenzollernský]] (1864–1927)'' [472] => *************************** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich Hohenzollernský]] (1891–1965)'' [473] => **************************** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924-2010)|Fridrich Vilém Hohenzollernský]] (1924-2010)'' [474] => ***************************** '''[[Karel Fridrich Hohenzollernský|Karel Fridrich]]''' (*1952) [475] => ****************************** {{Tree list/final branch}}[[Alexandr Hohenzollernský|Alexandr]] (*1987) [476] => ***************************** Albrecht (*1954) [477] => ***************************** {{Tree list/final branch}}[[Ferdinand Hohenzollernský (1960)|Ferdinand]] (*1960) [478] => ****************************** Aloys (*1999) [479] => ****************************** {{Tree list/final branch}}Fidelis (*2001) [480] => ************************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''král [[Ferdinand I. Rumunský]] (1865–1927)'' [481] => *************************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''král [[Karel II. Rumunský]] (1893–1953)'' [482] => **************************** [[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] '''král [[Michal I. Rumunský]] (1923–2017)''' [483] => ***************************** [[Markéta Rumunská|Margarita]] (*1949) [484] => ***************************** [[Elena Rumunská (1950)|Elena]] (*1950) [485] => ***************************** [[Irena Rumunská|Irena]] (*1953) [486] => ***************************** [[Sofie Rumunská|Sofie]] (*1957) [487] => ***************************** {{Tree list/final branch}}[[Marie Rumunská (1964)|Marie]] (*1964) [488] => **************************** {{Tree list/final branch}} ''[[Carol Mircea Lambrino]] (1920–2006)'' [489] => ***************************** Paul-Philippe Hohenzollern (*1948) [490] => ****************************** {{Tree list/final branch}}Carol Ferdinand (*2011) [491] => ***************************** {{Tree list/final branch}}Alexander Hohenzollern (*1961) [492] => ************************* {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''král [[Karel I. Rumunský]] (1839–1914)'' [493] => **** {{Tree list/final branch}}''[[Konrád III. Norimberský]] (1188–1261)'', zakladatel franské linie [494] => ***** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich III. Norimberský]] (1220–1297)'' [495] => ****** ''[[Jan I. Norimberský]] (1279–1300)'' [496] => ****** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich IV. Norimberský]] (1287–1332)'' [497] => ******* {{Tree list/final branch}}''[[Jan II. Norimberský]] (1309–1357)'' [498] => ******** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich V. Norimberský]] (1333–1398)'' [499] => ********* ''[[Jan III. Norimberský]] (1369–1420)'' [500] => ********* {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich VI. Norimberský|Fridrich VI. Norimberský a I. Braniborský]] (1371–1440)'', braniborský [[kurfiřt]] [501] => ********** [[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich II. Braniborský]] (1413–1471)'' [502] => ********** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Albrecht III. Achilles]] (1414–1486)'' [503] => *********** [[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jan Cicero Braniborský]] (1455–1499)'' [504] => ************ {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jáchym I. Braniborský|Jáchym I. Nestor]] (1484–1535)'' [505] => ************* {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jáchym II. Braniborský|Jáchym II. Hektor]] (1484–1535)'' [506] => ************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jan Jiří Braniborský]] (1525–1598)'' [507] => *************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jáchym Fridrich Braniborský]] (1546–1608)'' [508] => **************** [[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jan Zikmund Braniborský]] (1572–1619)'', pruský vévoda a braniborský kurfiřt [509] => ***************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jiří Vilém Braniborský]] (1595–1640)'', pruský vévoda a braniborský kurfiřt [510] => ****************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich Vilém I. Braniborský]] (1620–1688)'' [511] => ******************* {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] král ''[[Fridrich I. Pruský]] (1657–1713)'', první pruský král [512] => ******************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich Vilém I.]] (1688–1740)'' [513] => ********************* [[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich II. Veliký]] (1712–1786)'' [514] => ********************* {{Tree list/final branch}}''[[August Vilém Pruský (1722–1758)|August Vilém Pruský]] (1722–1758)'' [515] => ********************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich Vilém II.]] (1744–1797)'' [516] => *********************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] '' [[Fridrich Vilém III.]] (1770–1840)'' [517] => ************************ [[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] '' [[Fridrich Vilém IV.]] (1795–1861)'' [518] => ************************ {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] (1797–1888)'' [519] => ************************* {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] (1831–1888)'' [520] => ************************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] (1859–1941)'' [521] => *************************** ''[[Vilém Pruský (1882–1951)|korunní princ Vilém]] (1882–1951)'' [522] => **************************** {{Tree list/final branch}} ''[[Ludvík Ferdinand Pruský (1907–1994)|Ludvík Ferdinand]] (1907–1994)'' [523] => ***************************** ''[[Ludvík Ferdinand Pruský (1944–1977)|Ludvík Ferdinand]] (1944–1977)'' [524] => ****************************** {{Tree list/final branch}} '''[[Jiří Fridrich Pruský]]''' (*1976), pretendent trůnu, '''hlava rodu''' [525] => ******************************* [[Karel Fridrich Pruský|Karel Fridrich]] (*2013) [526] => ******************************* {{Tree list/final branch}}[[Ludvík Ferdinand Pruský (2013)|Ludvík Ferdinand]] (*2013) [527] => ***************************** {{Tree list/final branch}}Kristián Zikmund (*1946) [528] => ****************************** {{Tree list/final branch}}Kristián Ludvík (*1986) [529] => *************************** ''[[Oskar Pruský (1888–1958)|Oskar]] (1888–1958)'' [530] => **************************** {{Tree list/final branch}}''[[Vilém Karel Pruský|Vilém Karel]] (1922–2007)'' [531] => ***************************** Vilém Karel (*1955). [532] => ***************************** {{Tree list/final branch}}[[Oskar Pruský (1959)|Oskar]] (*1959) [533] => ****************************** {{Tree list/final branch}}Oskar (*1993) [534] => ****************************** {{Tree list/final branch}}Albert (*1998) [535] => *************************** {{Tree list/final branch}}''[[Jáchym František Pruský|Jáchym]] (1890–1920)'' [536] => **************************** {{Tree list/final branch}}''[[Karel František Pruský|Karel František]] (1916–1975)'' [537] => ***************************** {{Tree list/final branch}}[[František Vilém Pruský|František Vilém]] (*1943) [538] => ****************************** {{Tree list/final branch}}[[Jiří Michailovič Ruský|Jiří Michailovič]] (*1981) [539] => **************** {{Tree list/final branch}} ''[[Jan Jiří Krnovský]] (1577–1624)'' [540] => *********** {{Tree list/final branch}} ''[[Fridrich Braniborsko-Ansbašský]] (1455–1499)'' [541] => ************ [[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] vévoda ''[[Albrecht Braniborsko-Ansbašský]] (1490–1568)'', pruský vévoda [542] => ************* {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] vévoda ''[[Albrecht Fridrich Pruský]] (1553–1618)'' [543] => ************** {{Tree list/final branch}}''[[Anna Pruská]] (1576–1625)'' [544] => *************** {{Tree list/final branch}}[[Soubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jiří Vilém Braniborský]] (1595–1640)'', pruský vévoda a braniborský kurfiřt [545] => ************ {{Tree list/final branch}}''[[Jiří Braniborsko-Ansbašský]] (1484–1543)'' [546] => {{Tree list/end}} [547] => [548] => == Odkazy == [549] => [[Soubor:Hohenzollern.jpg|vpravo|220px]] [550] => [551] => === Reference === [552] => [553] => [554] => === Literatura === [555] => * {{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Hohenzollernové v evropské politice 16. století : mezi Ansbachem, Krnovem a Královcem (1523-1603) | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 234 | isbn = 80-7106-782-2}} [556] => * CLARK, Christopher. ''Iron Kingdom. The Rise and Downfall of Prussia, 1600–1947.'' Allen Lane, London [557] => * {{Citace monografie | příjmení = Haffner | jméno = Sebastian | odkaz na autora = | titul = Německá revoluce 1918-1919 | vydavatel = Books ; Bonus A | místo = Brno | rok = 1998 | počet stran = 222 | isbn = 80-7242-019-4}} [558] => * {{Citace monografie | příjmení = Müller | jméno = Helmut | příjmení2 = Krieger | jméno2 = Karl Friedrich | příjmení3 = Vollrath | jméno3 = Hanna | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Německa | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | vydání = 2. dopl | počet stran = 609 | isbn = 80-7106-712-1}} [559] => * {{Citace monografie | příjmení = Schoeps | jméno = Hans-Joachim | odkaz na autora = | titul = Dějiny Pruska | vydavatel = Garamond | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 410 | isbn = 80-86379-59-0}} [560] => * {{Citace monografie | příjmení = Stellner | jméno = František | odkaz na autora = František Stellner | titul = Fridrich Veliký. Cesta Pruska k velmocenskému postavení | vydavatel = Panevropa | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 552 | isbn = 80-85846-10-1}} [561] => * Válka a evropské královské rody – Anthony Devere-Summers, vyšlo 1998, {{ISBN|80-7217-074-0}} [562] => * Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů – Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 {{ISBN|80-7243-143-9}}, v referencích [563] => * Didaktická kronika rodu Hohenzollernů – Ján Lenčo, nakladatelství Onyx, vyšlo v roce 1963 [564] => * Německé císařství – Hans Ulrich Wehler, 1985 [565] => * Historie Německa od roku 1800 – Mary Fulbrook, 1997 [566] => * Historie moderního Německa od roku 1815 [567] => [568] => === Související články === [569] => {{Sloupce|3|2= [570] => * [[Seznam braniborských panovníků|Seznam braniborských markrabat, kurfiřtů, pruských vévodů, králů a německých císařů]] [571] => * [[Braniborské markrabství]] [572] => * [[Prusko]] [573] => * [[Dějiny Pruska]] [574] => * [[Pruské vévodství]] [575] => * [[Pruské království]] [576] => * [[Seznam pruských panovníků]] [577] => * [[Německé císařství]] [578] => * [[Německý císař]] [579] => * [[Dějiny Pruska]] [580] => * [[Dějiny Německa]] [581] => * [[Řád černé orlice]] [582] => * [[Řád červené orlice]] [583] => * [[Královský hohenzollernský domácí řád]] [584] => * [[Knížecí hohenzollernský domácí řád]] [585] => * [[Seznam hohenzollernských panovníků]] [586] => * [[Hohenzollern-Hechingen]] [587] => * [[Hohenzollern-Sigmaringen]] [588] => * [[Hohenzollern-Haigerloch]] [589] => * [[knížectví Hohenzollern]] [590] => * [[Dějiny Rumunska]] [591] => * [[Rumunské království]] [592] => * [[Seznam rumunských panovníků]] [593] => * [[Dějiny Rumunska]] [594] => * [[Řád Karla I. Rumunského]] [595] => }} [596] => [597] => === Externí odkazy === [598] => * {{Commonscat}} [599] => * {{de}} [https://web.archive.org/web/20170627213034/http://www.preussen.de/de/heute.html Stránky rodu Hohenzollernů] [600] => * {{de}} [https://web.archive.org/web/20061214225527/http://www.preussen.de/de/familie/stammbaum/wilhelm_ii._koenig_von_preussen__deutscher_kaiser.html?cpid=709&cpid=787&cpid=721&cpid=788&cpid=751&cpid=789&cpid=770 Rodokmen rodu Hohenzollernů] [601] => * [http://www.familiaregala.ro/ Stránky Rumunské královské rodiny] [602] => * [https://web.archive.org/web/20070911133856/http://pages.prodigy.net/ptheroff/gotha/romania.html Royal House of Romania] [603] => * [https://web.archive.org/web/20080307074709/http://pages.prodigy.net/ptheroff/gotha/hohenzollern.html Princely House of Hohenzollern] [604] => * {{en}} Dynastie Hohenzollernů (video) [http://www.youtube.com/watch?v=fz4oxwDLlVk část 1], [http://www.youtube.com/watch?v=Y5zwMABgfjE část 2], [http://www.youtube.com/watch?v=Enj0Qyxf4-g část 3] [605] => * {{cs}} [http://www.valka.cz/clanek_1028.html Braniborsko-Nová marka, valka.cz] [606] => {{Evropské královské rodiny}}{{Autoritní data}} [607] => [608] => [[Kategorie:Hohenzollernové| ]] [609] => [[Kategorie:Bývalé panovnické rody]] [610] => [[Kategorie:Dějiny Pruska]] [611] => [[Kategorie:Dějiny Rumunska]] [] => )
good wiki

Hohenzollernové

Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu. Mezi nejvýznamnější státy, kterým Hohenzollernové vládli, patřily Pruské království, Německé císařství a Rumunské království.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Simple silver crown.svg','Michal I. Rumunský','1701','Fridrich I. Pruský','1486','1440','1218','1918','1525','Vilém II. Pruský','kurfiřt','Prusko'

1218

1440

1486

1525

1701

Rok 1701 byl běžný rok, který začal pondělím.

1918

Kurfiřt

Prusko