Array ( [0] => 14842854 [id] => 14842854 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hohenzollernsko [uri] => Hohenzollernsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Weimar Republic - Prussia - Hohenzollern (1925).svg|náhled|upright=0.8|vpravo|Poloha jednotného Hohenzollernska v roce [[1925]]]] [1] => '''Hohenzollernsko''' ([[němčina|německy]] ''Hohenzollern'') ze začátku také '''Zollernsko''' (''Zollern'') bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech [[1052]]–[[1952]], přičemž v letech [[1052]]–[[1576]] bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp. 2 části. Ty pak byly v roce [[1623]] povýšeny na knížectví. Obě tyto části se v roce [[1850]] staly součástí [[Prusko|Pruska]] jako [[provincie Hohenzollernsko]]. Po druhé světové válce v roce [[1945]] se stalo součástí země [[Württembersko-Hohenzollernsko]] a ta se stala v roce [[1952]] součástí spolkové země [[Bádensko-Württembersko]]. Po většinu jeho existence mu vládli [[Hohenzollernové]] tj. do roku [[1850]] resp. [[1918]]. [2] => [3] => == Dějiny == [4] => [5] => === Zollernské a Hohenzollernské hrabství (1052–1576) === [6] => {{Infobox - zaniklý stát [7] => | název = Zollernské (Hohenzollernské) hrabství [8] => | originální název = Zollern (Hohenzollern) [9] => | rok vzniku = [[1052]] [10] => | rok zániku = [[1850]] [11] => | před 1 = Švábské vévodství [12] => | před 1 vlajka = Arms of Swabia.svg [13] => | před 2 = [14] => | před 2 vlajka = [15] => | více po = ano [16] => | po 1 = Hohenzollernsko-Hechingen [17] => | po 1 vlajka = Flag of Hohenzollern-Hechingen and Sigmaringen.png [18] => | po 2 = Hohenzollernsko-Sigmaringen [19] => | po 2 vlajka = Flag of Hohenzollern-Hechingen and Sigmaringen.png [20] => | po 3 = Hohenzollernsko-Haigerloch [21] => | po 3 vlajka = Wappen Haigerloch.svg [22] => | po 4 = Hohenzollernsko#Provincie Hohenzollernsko{{!}}Provincie Hohenzollernsko [23] => | po 4 vlajka = Flagge Preußen - Provinz Hohenzollern.svg [24] => | vlajka = Hohenzollern banner.svg [25] => | velikost vlajky = 120px [26] => | článek o vlajce = [27] => | znak = Wappen Hohenzollern 2.svg [28] => | velikost znaku = 80px [29] => | článek o znaku = [30] => | mapa = [31] => | mapa poznámka = [32] => | velikost mapy = 290px [33] => | hlavní město = [[Hohenzollern (hrad)|Hohenzollern]] [34] => | rozloha = [35] => | rozloha poznámka = [36] => | nejvyšší bod = [37] => | nejvyšší bod poznámka = [38] => | počet obyvatel = [39] => | počet obyvatel poznámka = [40] => | jazyky = [[němčina]] [41] => | národnostní složení = [[Němci]] [42] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [43] => | měna = [44] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Svatá říše římská}} [45] => | státní zřízení = [[monarchie]] (říšské [[léno]]),
od [[1850]] provincie [[Pruské království|Pruska]] [46] => | vznik = [[1052]] – vytvořeno jako hrabství
[[1576]] – rozdělení země
[[1623]] – rozdělené části povýšeny na knížectví [47] => | zánik = [[1850]] – součást [[Pruské království|Pruska]] jako provincie [48] => }} [49] => Hohenzollersko bylo vytvořeno okolo roku [[1025]] jako [[hrabství]] pod vládou [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]], ještě pod původním názvem [[Zollernsko]]. Stejně tak i rod vládnoucí tomuto malému státečku se jmenoval stejně tj. Zolernové. Nepopíratelně je držení hrabství doloženo od roku [[1110]], v držení (Hohen)Zollernů. Název země je odvozen od [[Hohenzollern (hrad)|hradu Hohenzollern]]. Hrabství Hohenzollern bylo po celou existenci součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. [50] => [51] => [[Soubor:Burg Hohenzollern ak.jpg|náhled|vlevo|upright|Hrad Hohenzollern]] [52] => [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] hrabě ze Zollernu byl věrný sluha římský císařů [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] a [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]]. V roce [[1185]] se oženil se [[Sofie Raabs|Sofií Raabs]], dcerou [[Conrád II. Norimberský|Conráda II.]], [[purkrabí]]ho Norimberského. A právě po smrti [[Konrád II. Norimberský|Konráda II.]], který zemřel bez mužských dědiců, [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] získal jako muž dědičky purkrabství Norimberské, a stal se purkrabím [[Fridrich III. Zollernský|Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským]]. Od té doby se příjmení změnilo na '''''Hohenzollern''''' stejně jako jméno země odkud rod pocházel. Syny [[Fridrich III. Zollernský|Fridricha III.]] se rod rozdělil do dvou větví a to mladší katolické švábské a starší protestantské franské[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=34194 Článek v encyklopedii CoJeCo]Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů - Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 {{ISBN|80-7243-143-9}}]. [53] => [54] => Po Fridrichově smrti, si jeho synové rozdělili panství mezi sebou: [55] => [56] => * Mladší bratr [[Fridrich IV. Zollernský|Fridrich IV.]] obdržel hrabství [[Hohenzollernové|Zollern]] a purkrabství Norimberské v roce [[1200]] po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu. Švábská větev zůstala katolická. [57] => [58] => * Starší bratr [[Konrád III. Norimberský|Konrád III.]], paradoxně dostal purkrabství Norimberské až od svého mladšího bratra v roce [[1218]], čímž se stal zakladatelem franské větve rodu. [59] => [[Soubor:Hohenzollern-Wappen.svg|náhled|vlevo|upright=0.5|Znak hrabat zollernských]] [60] => Švábská (mladší) větev tedy vládla hrabství Hohenzollernskému a na rozdíl od franské větve patřila spíš k nevýznamným říšským rodům a nerozšířila svou moc dále. Zakladatelem švábské linie se stal [[Fridrich II. Norimberský]], jenž obdržel hrabství [[Hohenzollernové|Zollern]] a purkrabství Norimberské v roce [[1200]] po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu, purkrabství Norimberské však v roce [[1218]] daroval staršímu bratrovi [[Konrád III. Norimberský|Konrádovi III.]], jenž se stal zakladatelem franské linie rodu. Franská větev přibližně v [[16. století]] konvertovala k [[Protestantismus|protestantství]] resp. [[luteránství]]. Švábská větev na rozdíl od franské zůstala [[Katolicismus|katolická]]. [61] => [62] => V roce [[1575]] bylo hrabství [[Hohenzollern]] rozděleno mezi syny Karla I. Viz další kapitola. [63] => [64] => ==== Hrabata zollernští (1061–1204), později hohenzollernští (1204–1576) ==== [65] => * [[Burkhard I. Zollernský|Burkhard I.]] – [[1061]]–[[1125]] [66] => * [[Fridrich I. Zollernský|Fridrich I.]] – [[1125]]–[[1142]], syn Burkharda [67] => * [[Fridrich II. Zollernský|Fridrich II.]] – [[1142]]–[[1171]], syn Fridricha I. [68] => * [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] – [[1171]]–[[1200]], syn Fridricha II., byl také purkrabím norimberským [69] => * [[Fridrich IV. Hohenzollernský|Fridrich IV.]] – ([[1204]]–[[1251]]/[[1255]]), také norimberský purkrabí jako [[Fridrich II. Norimberský|Fridrich II.]] [70] => * [[Fridrich V. Hohenzollernský|Fridrich V.]] – ([[1251]]/[[1255]]–[[1289]]), také norimberský purkrabí jako [[Fridrich III. Norimberský|Fridrich III.]] [71] => * [[Fridrich VI. Hohenzollernský|Fridrich VI.]] – ([[1289]]–[[1298]]), také braniborský kurfiřt jako [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] [72] => * [[Fridrich VII. Hohenzollernský|Fridrich VII.]] – ([[1298]]–[[1309]]), také braniborský kurfiřt jako [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II.]] [73] => * [[Fridrich VIII. Hohenzollernský|Fridrich VIII.]] – ([[1309]]–[[1333]]) [74] => * [[Fridrich IX. Hohenzollernský|Fridrich IX.]] – ([[1333]]–[[1377]]) [75] => * [[Fridrich XI. Hohenzollernský|Fridrich XI.]] – ([[1377]]–[[1401]]) [76] => * [[Fridrich XII. Hohenzollernský|Fridrich XII.]] – ([[1401]]–[[1426]]) [77] => * [[Eitel Fridrich I. Hohenzollernský|Eitel Fridrich I.]] – ([[1426]]–[[1439]]) [78] => * [[Jošt Mikuláš I.]] – ([[1439]]–[[1488]]) [79] => * [[Eitel Fridrich II. Hohenzollernský|Eitel Fridrich II.]] – ([[1488]]–[[1512]]) [80] => * [[Eitel Fridrich III. Hohenzollernský|Eitel Fridrich III.]] – ([[1512]]–[[1525]]) [81] => * [[Karel I. Hohenzollernský|Karel I.]] – ([[1525]]–[[1575]]) [82] => [83] => === Rozdělené Hohenzollernsko === [84] => V letech [[1575]]–[[1576]] bylo hrabství [[Hohenzollern]] rozděleno mezi syny Karla I. a to na hrabství [[Hohenzollern-Hechingen]] a [[Hohenzollern-Sigmaringen]], jenž oboje získaly [[allod]]iální práva. O rok později přibylo i hrabství [[Hohenzollern-Haigerloch]] (pro nejmladšího syna) avšak již bez [[allod]]iálních práv. Na opětovné spojení si Hohenzollernsko muselo počkat až do roku [[1850]] pod vládou [[Prusko|Pruska]]. [85] => [86] => ==== Hrabství Hohenzollern-Haigerloch (1576–1767) ==== [87] => [[Soubor:Wappen Haigerloch.svg|vpravo|90px|Znak hrabství Hohenzollern-Haigerloch]] [88] => {{Podrobně|Hohenzollern-Haigerloch}} [89] => [90] => Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce [[1576]] pro nejmladšího syna [[Kryštof Hohenzollernsko-Haigerlochský|Kryštofa Hohenzollern-Haigerlochského]], ale bez [[allod]]iálních práv jako nejmenší část původního hrabství. Po smrti hraběte [[František Kryštof Antonín Hohenzollernsko-Haigerlochský|Františka Kryštofa Antonína]] v roce [[1767]] bylo hrabství [[Hohenzollern-Haigerloch]] definitivně absorbováno knížectvím [[Hohenzollern-Sigmaringen]]. [91] => [92] => ==== Hrabata Hohenzollernu-Haigerlochu ==== [93] => * [[Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský]] – (1576–1601) [94] => * [[Jan Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský]] – (1601–1623) [95] => * [[Jan Hohenzollern-Haigerlochský]] – (1601–1630) [96] => * V letech [[1630]]-[[1681]] – bylo součástí knížectví Hohenzollern-Sigmaringen [97] => * [[František Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] – (1681–1702) [98] => * [[Ferdinand Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] – (1702–1750) [99] => * [[František Kryštof Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] – (1750–1767) [100] => [101] => ==== Hrabství (1575–1623) a později knížectví Hohenzollern-Hechingen (1623-1850) ==== [102] => [[Soubor:Wappen Landkreis Hechingen.svg|vpravo|90px|Znak Hohenzollern-Hechingenu]] [103] => {{Podrobně|Hohenzollern-Hechingen}} [104] => [105] => Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce [[1575]] pro nejstaršího syna [[Eitel Fridrich I. Hohenzollern-Hechingenský|Eitela Fridricha I.]], jako říšské léno s [[allod]]iálnímy právy. [106] => [107] => * [[Eitel Fridrich I. Hohenzollern-Hechingenský|Eitel Fridrich I.]] – (1576–1605) [108] => * [[Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský]] – (1605–1623) [109] => [110] => V roce [[1623]] bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce [[1815]] se stalo nezávislým členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. [111] => [112] => * [[Eitel Fridrich II. Hohenzollern-Hechingenský|Eitel Fridrich II.]] – (1623–1661) [113] => * [[Filip Kryštof Fridrich Hohenzollern-Hechingenský|Filip Kryštof Fridrich]] – (1661–1671) [114] => * [[Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský]] – (1671–1735) [115] => * [[Fridrich Ludvík Hohenzollern-Hechingenský]] – (1735–1750) [116] => * [[Josef Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský|Josef Fridrich Vilém]] – (1750–1798) [117] => * [[Heřman Hohenzollern-Hechingenský]] – (1798–1810) [118] => * [[Fridrich Hohenzollern-Hechingenský|Fridrich]] – (1810–1838) [119] => * [[Konstantin Hohenzollern-Hechingenský|Konstantin]] – (1838–1850), vymřela jím linie Hohenzollern-Hechingen [120] => [121] => V roce [[1850]] prodal bezdětný kníže Konstantin, své knížectví [[Hohenzollern-Hechingen]] francké větvi rodu, v tom samém roce udělal toto i kníže [[Hohenzollern-Sigmaringen]]u Karel Antonín a obě knížectví byla sjednocena do země Hohenzollernsko. Titul knížete však švábské větvi zůstal. Dědický nárok však připadl po smrti knížete Konstantina v roce [[1869]] linii [[Hohenzollern-Sigmaringen]]. [122] => [123] => === Hrabství (1576–1623) a později knížectví Hohenzollern-Sigmaringen (1623–1850) === [124] => {{Podrobně|Hohenzollern-Sigmaringen}} [125] => [[Soubor:Hohenzollern-Sigmaringen-Wappen.PNG|vpravo|90px|Znak Hohenzollern-Sigmaringenu]] [126] => [127] => Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen bylo zřízeno v roce [[1575]] pro prostředního syna [[Karel II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karla II.]], jako říšské léno s [[allod]]iálnímy právy. [128] => [129] => * [[Karel II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel II.]] – (1576–1606) [130] => * [[Jan Hohenzollern-Sigmaringenský|Jan]] – (1606–1623) [131] => [132] => V roce [[1623]] bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce [[1815]] se stalo nezávislým členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. [133] => [134] => * [[Meinrad I. Hohenzollern-Sigmaringenský|Meinrad I.]] – (1638–1681) [135] => * [[Maxmilián Hohenzollern-Sigmaringenský|Maxmilián]] – (1681–1689) [136] => * [[Meinrad II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Meinrad II.]] – (1689–1715) [137] => * [[Josef František Ernst Hohenzollern-Sigmaringenský|Josef František Ernst]] – (1715–1769) [138] => * [[Karel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel Fridrich]] – (1769–1785) [139] => * [[Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringenský|Antonín Alois]] – (1785–1831) [140] => * [[Karel III. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel III.]] – (1831–1848) [141] => * [[Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel Antonín]] – (1848–1850), prodal knížectví Prusku [142] => [143] => V roce [[1850]] stejně jako [[Hohenzollern-Hechingen]]ský kníže Konstantin, tak i [[Hohenzollern-Sigmaringen]]ský kníže Karel Antonín prodal své knížectví franské větvi, jež obě knížectví (Hechigen a Sigmaringen) spojila do země Hohenzollernsko a začlenila do [[Prusko|Pruska]]. Titul knížete však švábské větvi zůstal. [144] => [145] => === Provincie Hohenzollernsko === [146] => {{Podrobně|Provincie Hohenzollernsko}} [147] => {{Infobox - zaniklý stát [148] => | název = Provincie Hohenzollernsko [149] => | originální název = Provinz Hohenzollern [150] => | rok vzniku = [[1850]] [151] => | rok zániku = [[1946]] [152] => | před 1 = Hohenzollernsko-Hechingen [153] => | před 1 vlajka = Flag of Hohenzollern-Hechingen and Sigmaringen.png [154] => | před 2 = Hohenzollernsko-Sigmaringen [155] => | před 2 vlajka = Flag of Hohenzollern-Hechingen and Sigmaringen.png [156] => | po 1 = Württembersko-Hohenzollernsko [157] => | po 1 vlajka = Flagge Königreich Württemberg.svg [158] => | po 2 = [159] => | po 2 vlajka = [160] => | vlajka = Flagge Preußen - Provinz Hohenzollern.svg [161] => | velikost vlajky = 120px [162] => | článek o vlajce = [163] => | znak = Coat of Arms of Hohenzollern Province.svg [164] => | velikost znaku = 110px [165] => | článek o znaku = [166] => | mapa = German Empire - Prussia - Hohenzollern (1871).svg [167] => | mapa poznámka = Poloha Provincie Hohenzollernsko v rámci Německého císařství ([[1871]]) [168] => | velikost mapy = 290px [169] => | hlavní město = [[Sigmaringen]] [170] => | rozloha = [171] => | rozloha poznámka = [172] => | nejvyšší bod = [173] => | nejvyšší bod poznámka = [174] => | počet obyvatel = [175] => | počet obyvatel poznámka = [176] => | jazyky = [[němčina]] [177] => | národnostní složení = [[Němci]] [178] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [179] => | měna = [180] => | státní zřízení = provincie [[Pruské království|Pruska]] [181] => | vznik = [[1850]] – součást Pruska jako provincie [182] => | zánik = [[1952]] – zánik, součást spol. země [[Bádensko-Württembersko]] [183] => }} [184] => '''Provincie Hohenzollernsko''', oficiálně ''Hohenzollernská země'' (''Hohenzollernsche Lande'') bylo vytvořeno [[7. prosinec|7. prosince]] [[1849]], kdy odstoupili v obou hohenzollernských [[knížectví]]ch oba vládcové z místní větve [[Hohenzollerni|hohenzollernské]] [[dynastie]], a tak připadlo Hohenzollernsko Prusku, v jehož rámci bylo [[12. březen|12. března]] [[1850]] začleněno jako [[vládní obvod Sigmaringen]] do [[Provimcie Porýní|Porýní]]. Později se Hohenzollernsko často označovalo jako ''Hohenzollernské země'' a přestože náleželo formálně k Porýní, mělo vlastní sněm. A jako součást Pruska zůstalo až do roku [[1945]] (s výjimkou let nacisté diktatury, kdy neexistovalo vůbec), kdy se stalo součástí spojenci utvořené země [[Württembersko-Hohenzollernsko]]. [185] => [186] => [[Soubor:Karte-Hohenzollern.png|náhled|upright=0.7|vlevo|Mapa jednotného Hohenzollernska v roce [[1930]]]] [187] => [[Württembersko-Hohenzollernsko]] se v roce [[1952]] stalo součástí nové spolkové země [[Bádensko-Württembersko]] na základě výsledků referenda v těchto dosavadních zemích. Hohenzollernsko je její součástí dodnes, ale netvoří žádnou administrativní jednotku. Po regionální reformě hranic v roce [[1973]] bylo Hohenzolernsko úplně vymazáno z administrativní mapy Německa, jelikož zbylé části byly rozděleny mezi zemské okresy [[Zemský okres Sigmaringen|Sigmaringen]] a [[Zemský okres Zollernalb|Zollernalb]]. [188] => [189] => == Reference == [190] => [191] => [192] => == Související články == [193] => * [[Hohenzollernové]] [194] => * [[Seznam hohenzollernských panovníků]] [195] => * [[Prusko]] [196] => * [[Švábsko]] [197] => * [[Dějiny Německa]] [198] => * [[Hohenzollern-Hechingen]] [199] => * [[Hohenzollern-Sigmaringen]] [200] => * [[Hohenzollern-Haigerloch]] [201] => [202] => == Externí odkazy == [203] => * {{Commonscat}} [204] => [205] => {{Pahýl}} [206] => {{Autoritní data}} [207] => [208] => [[Kategorie:Hohenzollernové]] [209] => [[Kategorie:Zaniklé státy Německa]] [210] => [[Kategorie:Historická území Německa]] [211] => [[Kategorie:Hrabství Svaté říše římské]] [212] => [[Kategorie:Dějiny Bádenska-Württemberska]] [] => )
good wiki

Hohenzollernsko

Poloha jednotného Hohenzollernska v roce 1925 Hohenzollernsko (německy Hohenzollern) ze začátku také Zollernsko (Zollern) bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech 1052-1952, přičemž v letech 1052-1576 bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp. 2 části.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1850','Hohenzollern-Sigmaringen','Hohenzollernové','1575','Fridrich III. Zollernský','allod','1576','Prusko','Hohenzollern-Hechingen','1052','1623','1952'

1052

1575

1576

1623

1850

1952

Hohenzollernové

Prusko