Array ( [0] => 15482473 [id] => 15482473 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Holokaust [uri] => Holokaust [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|stránka=Holokaust (rozcestník)}} [1] => [[Soubor:Some of the bodies being removed by German civilians for decent burial at Gusen Concentration Camp, Muhlhausen, near Linz, Austria.jpg|náhled|Mrtvá těla v [[Koncentrační tábor Mauthausen|koncentračním táboře Mauthausen]] během [[druhá světová válka|druhé světové války]]]] [2] => '''Holokaust''' (případně '''holocaust''' – z [[Angličtina|anglického]] {{Cizojazyčně|en|holocaust}} = naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr) či '''šoa''' (z [[Hebrejština|hebrejského]] {{Cizojazyčně|he|שׁוֹאָה}} = zlo, nespravedlnost) byla [[nacismus|nacistická]] politika systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování, především osob [[Židé|židovské národnosti]]. [3] => [4] => V širším smyslu je slovem ''holokaust'' označován i celý nacistický perzekuční systém věznic, káznic a táborů jako celek, respektive nacistická perzekuce všech etnických, náboženských a politických skupin.[https://www.researchwriter.cz/2015/01/14/jaky-je-vyznam-slova-holocaust-holokaust/ Jaký je význam slova holocaust / holokaust], abcHistory.cz, 14. 1. 2015 Tj. (chronologicky): politických odpůrců – zejména [[komunismus|komunistů]] a [[Sociálnědemokratická strana Německa|sociálních demokratů]] (SPD), [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]], [[Akce T4|tělesně či mentálně postižených]], [[homosexualita|homosexuálů]], [[Židé|Židů]], [[Romové|Romů]],[[Dieter Pohl]]: ''Verfolgung und Massenmord in der NS-Zeit 1933–1945'', Darmstadt 2003, {{ISBN|3-534-15158-5}}, S. 64 a 111 [[Poláci|Poláků]] a občanů [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a všech [[Slované|Slovanů]]. V rámci [[genocida|genocidy]] namířené na židovské etnikum bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů.Obecně užívaný počet 6 miliónů židovských obětí vychází z výpovědi [[Adolf Eichmann|Adolfa Eichmanna]] během jeho procesu v Izraeli - kompletní záznam celého procesu lze najít on-line [http://www.nizkor.org/hweb/people/e/eichmann-adolf/transcripts/Sessions/index-01.html The Trial of Adolf Eichmann, District Court Sessions, Volume I] {{Wayback|url=http://www.nizkor.org/hweb/people/e/eichmann-adolf/transcripts/Sessions/index-01.html |date=20081208094644 }}. Historikové, kteří se danou problematikou zabývali, uvádějí čísla v rozmezí 5,1 ([[Raul Hilberg]]: ''The Destruction of the European Jews'',1961) až 6,2 miliónu (Wolfgang Benz: ''Dimension des Völkermords. Die Zahl der jüdischen Opfer des Nationalsozialismus.'', 1996, {{ISBN|3-423-04690-2}}.){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general13 |datum přístupu=2008-10-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081201235228/http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general13 |datum archivace=2008-12-01 |nedostupné=ano }} Pokud pod pojmem holokaust chápeme nacistickou perzekuci jako celek, hovoříme o počtu obětí holokaustu mezi 11 až 17 miliony lidí.Donald Niewyk suggests that the broadest definition, including Soviet civilian deaths, would produce a death toll of 17 million. [http://books.google.ca/books?id=lpDTIUklB2MC&pg=PP1&dq=Niewyk,+Donald+L.+The+Columbia+Guide+to+the+Holocaust&sig=4igufxQHRCNrkjwRuMt1if_mf5M#PPA45,M1 Google Books] Estimates of the death toll of non-Jewish victims vary by millions, partly because the boundary between death by persecution and death by starvation and other means in a context of [[total war]] is unclear. Overall, about 5.7 million (78 percent) of the 7.3 million Jews in occupied Europe perished ([[Martin Gilbert|Gilbert, Martin]]. ''Atlas of the Holocaust'' 1988, pp. 242–244). Compared to five to 11 million (1.4 percent to 3.0 percent) of the 360 million non-Jews in German-dominated Europe. Small, Melvin and J. David Singer. ''Resort to Arms: International and civil Wars 1816–1980'' and [[Michael Berenbaum|Berenbaum, Michael.]] ''A Mosaic of Victims: Non-Jews Persecuted and Murdered by the Nazis. New York: New York University Press, 1990'' [5] => [6] => == Termín holokaust – problematické vymezení == [7] => V českých textech se lze setkat jak s variantou holokaust, tak i s původní anglickou odvozeninou holo'''c'''aust. Obě varianty jsou v češtině rovnocenné.{{Citace elektronické monografie [8] => | titul = Internetová jazyková příručka: holokaust [9] => | url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=holokaust [10] => | datum aktualizace = 2008-09-02 [11] => | datum přístupu = 2010-01-03 [12] => | vydavatel = [[Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústav pro jazyk český AV ČR]] [13] => | jazyk = česky [14] => }} Anglický termín ''holocaust'' (naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr) je odvozen z řeckého slova ὁλόκαυστον ''holokauston'' (zápalná oběť, přeneseně zničení ohněm nebo úplné zničení, (holo - celý, kauston - pálit ), česky ''[[celopal]]'' (označení pro náboženskou obětinu, která se celá spálí). Moderní anglický termín holocaust však už (po obsahové stránce) nemá s původním náboženským termínem prakticky nic společného. Až do konce 70. let 20. století bylo anglické slovo ''holocaust'' v anglofonním prostředí používáno pro označení prakticky jakékoli katastrofy. [15] => [16] => Uvádí se, že patrně první, kdo použil slovo ''holocaust'' pro nacistické vyhlazování Židů, byl nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]] [[Elie Wiesel]] ([[1928]]–[[2016]]), a to ve svém románu ''Noc'' (''La Nuit'', [[1958]]) ve smyslu „zničení ohněm“.http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zemrel-slavny-spisovatel-ktery-prezil-holocaust-eliemu-wiese/r~65362000408f11e68afb002590604f2e/{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.zmizeli-sousede.cz/prace/cznovemesto.htm |datum přístupu=27-06-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060701055006/http://www.zmizeli-sousede.cz/prace/cznovemesto.htm#1 |datum archivace=01-07-2006 |nedostupné=ano }} Nicméně až do vzniku amerického televizního seriálu ''Holocaust'' (1978) zůstával tento termín prakticky neznámý. V posledních letech je situace taková, že například izraelský státní ústav [[Jad vašem]] a řada židovských historiků vztahují pojem ''holocaust'' především na vyvražďování Židů nebo jiných skupin označených jako rasově méněcenné (Romové) za druhé světové války. Obecný konsensus nad rozsahem pojmu ''holokaust'' však neexistuje.[https://www.researchwriter.cz/2015/01/15/holocaust-je-medialni-termin-s-nedostatecne-vymezenym-obsahem/ Holocaust je mediální termín s nedostatečně vymezeným obsahem], abcHistory.cz, 14. 1. 2015 Někteří [[Židé]] z těchto důvodů preferují pro genocidu svého národa za druhé světové války hebrejský výraz '''šoa''' ([[hebrejština|hebrejsky]] השואה ''zničení'', ''záhuba'', ''zmar''). [17] => [18] => S ohledem na nejasné vymezení tohoto pojmu se lze setkat i s řadou jeho dalších aplikací. Někdy je užíván k označení pro jakoukoliv [[genocida|genocidu]] či masakr, bez ohledu na lokalitu a konkrétní událost – například pro [[etnická čistka|etnické čistky]] ve [[Rwanda|Rwandě]] či [[Arménská genocida|genocidu Arménů]] v [[Turecko|Turecku]] během [[První světová válka|1. světové války]].Tak např. [http://groong.usc.edu/fisk.html Remember the first holocaust] {{Wayback|url=http://groong.usc.edu/fisk.html |date=20090202032644 }}, The Independent [[Fidel Castro]] označil za rasový holocaust vyhošťování Romů bez povolení k pobytu z Francie.[http://www.lidovky.cz/vyhosteni-romove-jsou-obeti-rasoveho-holokaustu-rekl-castro-pum-/ln_zahranici.asp?c=A100911_105946_ln_zahranici_tsh Vyhoštění Romové jsou obětí rasového holokaustu, řekl Castro] Vyvražďování Romů během druhé světové války zainteresovaní badatelé někdy nazývají slovem '''porajmos''', doslova ''pohlcení''. [19] => [20] => == Oběti == [21] => [22] => {|class="wikitable" border="1" style="float:right; margin-left:1em;font-size:80%;" [23] => |- [24] => !Oběti!!Počet mrtvých!!Zdroje [25] => |- [26] => |[[Židé]] [27] => |align="right"|5,9 milionů||style="text-align: center"|[[Lucy Dawidowicz|Dawidowicz, Lucy]]. ''The War Against the Jews'', Bantam, 1986.p. 403 [28] => |- [29] => |[[Sovětský svaz|Sovětští]] [[válečný zajatec|váleční zajatci]] [30] => |align="right"|2–3 miliony||style="text-align: center"|Berenbaum, Michael. ''The World Must Know'', United States Holocaust Memorial Museum, 2006, p. 125. [31] => |- [32] => |[[Poláci]] [33] => |align="right"|1,8–2 miliony|| style="text-align: center" |1.8–1.9 million non-Jewish Polish citizens are estimated to have died as a result of the Nazi occupation and the war. Estimates are from Polish scholar, Franciszek Piper, the chief historian at Auschwitz. [http://www.ushmm.org/education/resource/poles/poles.php?menu=/export/home/www/doc_root/education/foreducators/include/menu.txt&bgcolor=#CD9544 Poles: Victims of the Nazi Era] {{Wayback|url=http://www.ushmm.org/education/resource/poles/poles.php?menu=%2Fexport%2Fhome%2Fwww%2Fdoc_root%2Feducation%2Fforeducators%2Finclude%2Fmenu.txt&bgcolor=#CD9544 |date=20121212030033 }} at the United States Holocaust Memorial Museum. [34] => |- [35] => |[[Romové]] [36] => |align="right"|220,000–1,500,000||style="text-align: center"|[http://www.holocaust-trc.org/sinti.htm "Sinti and Roma"], United States Holocaust Memorial Museum (USHMM). The USHMM places the scholarly estimates at 220,000–500,000. Michael Berenbaum in ''The World Must Know'', also published by the USHMM, writes that "serious scholars estimate that between 90,000 and 220,000 were killed under German rule." (Berenbaum, Michael. ''The World Must Know," United States Holocaust Memorial Museum, 2006, p. 126.{{Citace elektronického periodika |titul=Romanies and the Holocaust: a Reevaluation and Overview |url=http://www.radoc.net/radoc.php?doc=art_e_holocaust_porrajmos&lang=en&articles=true |datum přístupu=2010-01-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160305105001/http://www.radoc.net/radoc.php?doc=art_e_holocaust_porrajmos&lang=en&articles=true |datum archivace=2016-03-05 |nedostupné=ano }} [37] => |- [38] => |Mentálně a fyzicky postižení [39] => |align="right"|200,000–250,000||style="text-align: center"|Donna F. Ryan, John S. Schuchman, [http://books.google.com/books?id=8d56MtJWQ7sC&pg=PA62&dq=Action+T4+250,000&ie=ISO-8859-1&sig=YnkS6udw8SIoYZGMX2nLsEUjdrI ''Deaf People in Hitler's Europe''], Gallaudet University Press 2002, 62 [40] => |- [41] => |[[Gay|Homosexuálové]] [42] => |align="right"|5,000–15,000||style="text-align: center"|''The Holocaust Chronicle'', Publications International Ltd., p. 108. [43] => |- [44] => |[[Svědkové Jehovovi]] [45] => |align="right"|2,500–5,000||style="text-align: center"|Shulman, William L. ''A State of Terror: Germany 1933–1939''. Bayside, New York: Holocaust Resource Center and Archives. [46] => |} [47] => [48] => === Političtí oponenti === [49] => Prvními oběťmi nacistické totalitní politiky byli političtí oponenti [[Národní socialismus|národního socialismu]]. V prvé řadě [[Komunistická strana Německa|němečtí komunisté]] a [[Sociálnědemokratická strana Německa|němečtí sociální demokraté]] (SPD), případně další [[Antifašismus|antifašisté]]. V letech 1933–1938 tvořili významnou část vězňů koncentračních táborů. V následujících válečných letech bylo politické hledisko podřízeno národnostním kritériím, tj. důvodem věznění a [[Perzekuce|perzekucí]] byla často národnost kombinovaná s politickou činností. Vězňové označovaní červeným trojúhelníkem měli v jeho středu zároveň uvedenou národnost: T = Tschechien (Češi), P = Polen (Poláci) atd.[https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/political-prisoners Nazi Persecution of Political Opponents], USHMM.org.[https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/classification-system-in-nazi-concentration-camps Classification System in Nazi Concentration Camps], USHMM.org. [50] => [51] => === Svědkové Jehovovi === [52] => Byli označováni fialovým trojúhelníkem. V táborech se ocitali pro svou náboženskou činnost. Prvním problémem byla veřejná [[evangelizace]], kterou nacisté záhy po uchopení moci postavili mimo zákon. Dalším problémem byl odmítavý postoj svědků Jehovových k nacistické politice, odmítání pozdravu ''„[[Heil Hitler]]“'' a odpírání vojenské služby.[https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/nazi-persecution-of-jehovahs-witnesses Nazi Persecution of Jehovah's Witnesses], USHMM.org.[https://www.ushmm.org/learn/students/learning-materials-and-resources/jehovahs-witnesses-victims-of-the-nazi-era Jehovah’s Witnesses: Victims of the Nazi Era] {{Wayback|url=https://www.ushmm.org/learn/students/learning-materials-and-resources/jehovahs-witnesses-victims-of-the-nazi-era |date=20190127211650 }}, USHMM.org. [53] => [54] => === Lidé s postižením === [55] => {{Podrobně|Akce T4}} [56] => Systematické vyvražďování [[Zdravotní postižení|postižených]] bylo zahájeno v roce [[1939]], k jeho oficiálnímu ukončení došlo v roce [[1941]] po protestech, které iniciovali představitelé [[římskokatolická církev|katolické církve]]. Ve skutečnosti program ovšem skrytě pokračoval dál, byť mnohem pomaleji, a to až do konečné porážky Německa. Celkem bylo v letech [[1939]]–[[1945]] povražděno asi 200–250 tisíc postižených. [57] => [58] => === Homosexuálové === [59] => {{Viz též|Pronásledování homosexuálů v nacistickém Německu}} [60] => Neexistují oficiální záznamy o tom, kolik [[homosexualita|homosexuálů]] zemřelo v koncentračních táborech. V letech 1933 až 1945 bylo 100 tisíc homosexuálů zatčeno, z toho 50 tisíc odsouzeno a uvězněno, z čehož odhadem 5 až 15 tisíc bylo posláno do koncentračních táborů.{{Citace elektronické monografie [61] => | vydavatel = United States Holocaust Memorial Museum [62] => | titul = Persecution of Homosexuals [63] => | url = http://www.ushmm.org/learn/students/learning-materials-and-resources/homosexuals-victims-of-the-nazi-era/persecution-of-homosexuals [64] => | datum přístupu = 2015-7-5 [65] => | jazyk = anglicky [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150707050253/http://www.ushmm.org/learn/students/learning-materials-and-resources/homosexuals-victims-of-the-nazi-era/persecution-of-homosexuals [67] => | datum archivace = 2015-07-07 [68] => | nedostupné = ano [69] => }} Podle německého badatele [[Rüdiger Lautmann|Rüdigera Lautmanna]] přibližně 60 % z nich v táborech zemřelo. Homosexuálové museli nosit růžový trojúhelník, který v současnosti patří mezi [[symbol]]y homosexuálů bojujících za svoje práva. Tyto oběti nacismu se nedočkaly odškodnění.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Friedman [71] => | jméno = Ina R [72] => | titul = The Other Victims: First-Person Stories of Non-Jews Persecuted by the Nazis [73] => | vydavatel = Houghton Mifflin Harcourt [74] => | místo = New York [75] => | rok = 1990 [76] => | isbn = 0-395-50212-8 [77] => | strany = 28 [78] => | počet stran = 214 [79] => | url = https://books.google.cz/books?id=MCilCqXR6s0C&printsec=frontcover&hl=cs [80] => | jazyk = anglicky [81] => }} [82] => [83] => === Židé === [84] => {{Viz též|Konečné řešení židovské otázky}} [85] => Hlavní obětí holokaustu byli [[Židé]]. Holokaust byl praktickou aplikací „[[konečné řešení židovské otázky|konečného řešení židovské otázky]]“ ''(Endlösung der Judenfrage)'', kterým mělo být úplné vyvraždění židovské populace. Obvykle udávaný počet židovských obětí je 6 miliónů, [[Raul Hilberg]] ve své knize ''The Destruction of European Jews'' uvádí číslo 5,2 miliónu. Vyvražděny byly zhruba dvě třetiny evropských Židů, většinu obětí tvořili Židé z Polska (3 milióny mrtvých). Údaje jsou neustále zpřesňovány a doplňovány, také díky informacím odtajněným a zpřístupněným až po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce 1991. [86] => [87] => === Romové === [88] => {{Podrobně|Porajmos}} [89] => [[Soubor:Oznaczenia więźniów hitlerowskich obozów koncentracyjnych.png|náhled|Insignie vězňů v koncentračních a vyhlazovacích táborech: [90] => {{legenda|red|politický vězeň}} [91] => {{legenda|green|zločinec}} [92] => {{legenda|black|„asociál“}} [93] => {{legenda|brown|Rom}} [94] => {{legenda|pink|homosexuál}} [95] => {{legenda|purple|svědek Jehovův}} [96] => {{legenda|blue|emigrant}} [97] => {{legenda|#99cc00|vyžadující léčbu}} [98] => {{legenda|yellow|Žid}} [99] => '''SU''' – sovětský válečný zajatec
[100] => černý terčík – trestní prapor/komando
[101] => červený terčík – pod speciálním dozorem [102] => ]] [103] => Dalším terčem vyvražďování byli [[Romové]] a romští míšenci, s odhadovaným počtem 500 tisíc obětí{{Citace monografie [104] => | titul = "Po Židoch Cigáni": svědectví Romů ze Slovenska, 1939-1945 [105] => | url = https://www.worldcat.org/title/ocm67701710 [106] => | editoři = Milena Hübschmannová [107] => | vydání = Vyd. 1 [108] => | vydavatel = Triáda [109] => | místo = Praha [110] => | počet stran = 1 [111] => | edice = Edice Delfin [112] => | isbn = 978-80-86138-14-5 [113] => | isbn2 = 978-80-86138-55-8 [114] => | oclc = ocm67701710 [115] => | poznámka = OCLC: ocm67701710 [116] => }}. Některé odhady uvádějí až 1,5 milionu, což činí asi čtvrtinu až polovinu jejich předválečné populace.{{Doplňte zdroj}} [117] => [118] => [[Soubor:Bundesarchiv R 165 Bild-244-48, Asperg, Deportation von Sinti und Roma.jpg|náhled|vlevo|Romové v německém [[Asperg]]u krátce před deportací, 22. května [[1940]]]] [119] => Roku [[1935]] [[Norimberské zákony]] označily Romy a Židy za rasově méněcenné. Sňatky mezi příslušníky árijské a neárijské rasy byly zakázány.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Štolová [121] => | jméno = Eva [122] => | odkaz na autora = [123] => | titul = Vzdělávání Romů [124] => | vydavatel = Grada Publishing, s.r.o. [125] => | místo = Praha [126] => | rok = 2001 [127] => | isbn = 80-247-0277-0 [128] => | kapitola = 1. Romové za 2. světové války [129] => | strany = 9–10 [130] => | jazyk = [131] => }} Dne 14. prosince 1937 vydal říšský vůdce [[Schutzstaffel|SS]] a šéf německé policie [[Heinrich Himmler]] výnos o preventivním potírání zločinnosti, který mezi asociály jmenoval cikány, cikánské míšence a cikánským způsobem kočující osoby, které řádně nepracovaly a prováděly trestnou činnost. V červenci 1938 začali být [[cikáni]] v Říši hromadně vězněni a deportováni do koncentračních táborů. Dne 8. prosince 1938 vydal Himmler „Výnos o potírání cikánského zlořádu“, který nařídil podchycení všech cikánů, cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob.{{Doplňte zdroj}} [132] => [133] => V říjnu 1939 provedla říšská kriminální policie soupis všech cikánů, cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob starších 6 let a zakázala jim volný pohyb. 10. července 1942 vydal obdobné nařízení o soupisu cikánů i velitel protektorátní neuniformované policie. Dosavadní kárné pracovní tábory byly změněny na cikánské sběrné tábory. Na konci roku 1942 bylo vydáno prováděcí nařízení o deportacích romského obyvatelstva do cikánského tábora v [[Auschwitz|Auschwitz-Birkenau]].Ctibor Nečas: ''Holocaust českých Romů'', [http://old.hrad.cz/president/Havel/holocaust/kal_rom.html Kalendář událostí], stará verze stránek prezidenta České republiky [134] => [135] => Roku 1944 byl cikánský tábor nacisty zničen a asi tři tisíce Romů byly usmrceny v plynových komorách. Na 1700 práceschopných Romů bylo před tím přemístěno do jiných koncentračních táborů.{{Citace monografie [136] => | příjmení = Štolová [137] => | jméno = Eva [138] => | odkaz na autora = [139] => | titul = Vzdělávání Romů [140] => | vydavatel = Grada Publishing, s.r.o. [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 2001 [143] => | isbn = 80-247-0277-0 [144] => | kapitola = 1. Romové za 2. světové války [145] => | strany = 12–13 [146] => | jazyk = [147] => }} [148] => [149] => === Slované === [150] => {{Podrobně|Generalplan Ost|Německé zločiny v Polsku za druhé světové války}} [151] => {{Viz též|Konečné řešení české otázky}} [152] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 192-208, KZ Mauthausen, Sowjetische Kriegsgefangene.jpg|náhled|Vyhladovění sovětští zajatci v [[Koncentrační tábor Mauthausen|Mauthausenu]]]] [153] => [[Soubor:Czeslawa Kwoka - Brasse.jpg|náhled|Čtrnáctiletá polská dívka Czesława Kwoka, která zemřela tři měsíce po příjezdu do [[Osvětim]]i]] [154] => Jedním z Hitlerových plánů bylo vytvoření německého [[Lebensraum|životního prostoru]]. Tento plán počítal v řádu 20 až 30 let s odsunutím, vyvražděním a zotročením většiny východních a významné části západních [[Slované|Slovanů]], které němečtí nacisté považovali za [[Podčlověk|podlidi]]. Nacistický plán genocidy [[Generalplan Ost]], který se souhlasem Hitlera vypracoval říšský vedoucí SS [[Heinrich Himmler]], počítal po vítězné válce proti SSSR s vystěhováním na východ za [[Ural]] nebo s fyzickou likvidací velké části [[Poláci|Poláků]], [[Ukrajinci|Ukrajinců]], [[Bělorusové|Bělorusů]] a [[Rusové|Rusů]] z evropské části Sovětského svazu.{{Cite book|last=Hagen|first=William W.|year=2012|title=German History in Modern Times: Four Lives of the Nation|location=Cambridge|publisher=[[Cambridge University Press]]|ref=harv|page=313}} Slované, kteří by zůstali v "německém životním prostoru", by podle nacistických plánů sloužili jako [[Otrokářství|otroci]] německým pánům a u části tzv. "rasově vhodných" Slovanů mělo dojít k jejich [[Germanizace|poněmčení]]. [155] => [156] => Generalplan Ost byl zahájen v [[Polsko|Polsku]], kde bylo v rámci [[operace Tannenberg]] popraveno přes 20 tisíc příslušníků polské elity. Po ní následovala akce „[[Intelligenzaktion|Inteligence]]“, při níž bylo zabito přes 40 tisíc polských intelektuálů. Německá okupační moc zavedla v Polsku, resp. v [[Generální gouvernement|Generálním gouvernementu]] a na okupovaných polských územích politiku teroru, přičemž prováděla hromadné veřejné popravy rolníků, které měly zastrašovat ostatní obyvatelstvo. Postupně docházelo k vysídlování z oblastí určených k další germanizaci a násilnému zabírání zemědělské půdy, přičemž ze svých domovů bylo vyhnáno několik stovek tisíc [[Poláci|Poláků]]. Odhaduje se, že celkem 2 milióny etnických Poláků nežidovského původu zemřely v důsledku nacistické okupace a války."[http://www.reflex.cz/clanek/historie/77422/polaci-dodnes-pocitaji-sve-obeti-druhe-svetove-valky.html Poláci dodnes počítají své oběti druhé světové války]". Reflex. 1. února 2017. [157] => [158] => Občané [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byli jednak jako civilisté vystaveni německým [[válečný zločin|válečným zločinům]] ze strany [[Einsatzgruppen]], jejichž obětí bylo kolem 2 milionů, včetně 1,3 milionů sovětských Židů. Byli jako [[válečný zajatec|váleční zajatci]] popravováni, nasazováni na [[Nucená práce|nucené práce]] a vystaveni krutému zacházení. Je odhadováno, že tímto způsobem byly zavražděny až 3 miliony [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětských válečných zajatců]]."[http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi Geografie krvavých zemí] {{Wayback|url=http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi |date=20150402113501 }}". Respekt. 24. listopadu, 2013 Odhaduje se, že na Němci okupovaném území Sovětského svazu zahynulo 13,7 milionů lidí (včetně sovětských Židů), 20 % všech tamních obyvatel.The Russian Academy of Science Rossiiskaia Akademiia nauk. Liudskie poteri SSSR v period vtoroi mirovoi voiny:sbornik statei. Sankt-Peterburg 1995 {{ISBN|5-86789-023-6}} Říšský ministr pro výživu [[Herbert Backe]] prováděl politiku vyhladovění východních, Německem okupovaných území ({{Cizojazyčně|de|''Der Hungerplan'' také ''Der Backe-Plan''}}). [[Hladový plán]] měl být předehrou k akci Generalplan Ost. Podle historika [[Timothy Snyder]]a v důsledku hladového plánu „4.2 miliónu sovětských občanů (převážně Rusů, Bělorusů a Ukrajinců) bylo v letech 1941–1944 vyhladověno německými okupanty.“Timothy Snyder: ''Bloodlands. Europe between Hitler and Stalin''. The Bodley Head, London 2010, p. 411; compare Gesine Gerhard: ''Food and Genocide. Nazi Agrarian Politics in the occupied territories of the Soviet Union.'' In: ''Contemporary European History'' Volume 18, Issue 1 (2009), p. 57-62 Politika úmyslného vyhladovění se v letech 1941–1942 uplatňovala i vůči sovětským válečným zajatcům. [159] => [160] => Mezi státy s vysokým počtem civilních obětí patří i [[Jugoslávie]] s půl miliónem mrtvých, převážně [[Srbové|Srbů]],{{Citace elektronické monografie|titul=Croatia|vydavatel=Shoah Resource Center - Yad Vashem|url=http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/Microsoft%20Word%20-%205930.pdf|druh nosiče=PDF}} které povraždil pronacistický [[Ustašovci|Ustašovský]] režim, mnohé z nich v táborovém komplexu [[Koncentrační tábor Jasenovac|Jasenovac]], kde k metodám vraždění patřilo například upalování zaživa ve velkokapacitních pecích,"[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s-nacisty/212382551210011/ Kolaborovali s nacisty: Dinko Šakič]". Česká televize. kam byli lidé naháněni po desítkách."[http://www.navychod.cz/articles.php?id=15a7fcf2-8dad-11df-aa30-00304830bcc4 Holocaust v Nezávislém státu Chorvatsko] {{Wayback|url=http://www.navychod.cz/articles.php?id=15a7fcf2-8dad-11df-aa30-00304830bcc4 |date=20170826153521 }}". Daniel Putík. Navýchod.cz. 6/2004. [161] => [162] => == Uskutečnění holokaustu == [163] => === Nejčastější příčiny smrti === [164] => {{Neověřeno část}} [165] => [[Soubor:German atrocities. Germany, Poland & Czechoslovakia - NARA - 292594.jpg|náhled|Mrtvá těla objevená v koncentračním táboře [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]] po osvobození tábora v roce 1945]] [166] => Oběti z řad Židů mohly být zabity při [[pogrom]]ech, popřípadě byly povražděny polovojenskými a protižidovskými komandy. Se zrodem ''[[Konečné řešení židovské otázky|Konečného řešení židovské otázky]]'' byli Židé (spolu s ostatními skupinami, ale tvořící největší část) koncentrováni v [[ghetto|ghettech]], [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]] a nakonec posíláni do [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovacích táborů]] na území dobytém [[Nacistické Německo|Třetí říší]]. Ty představovaly „továrny na smrt“, mající za účel co nejefektivněji zabíjet a likvidovat mrtvá těla lidí dopravovaných za jejich zdi. Nezanedbatelná část těch, kdo do nich byli posláni, zahynula již při transportu za nelidských podmínek (namačkáni v dobytčích vagónech, přepravováni často i několik dní, bez jídla a vody). [167] => [168] => Po příjezdu do tábora následovala (zejména od léta 1942, kdy byla ve většině vyhlazovacích táborů vybudována krematoria) vstupní selekce, při kterých táborový lékař vybíral část nejzdatnějších vězňů, kteří byli určeni pro práci (buď v pomocných táborech nebo přímo v širším komplexu tábora) nebo pro další budování tábora, stavbu nových budov apod. Lidi, kteří vstupní selekcí neprošli, čekala likvidace. Například podle svědectví [[Rudolf Vrba|Rudolfa Vrby]], který utekl z [[Auschwitz]]u,{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.holocaust.cz/cz2/resources/texts/zprava_vrba |datum přístupu=2011-06-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110826215720/http://www.holocaust.cz/cz2/resources/texts/zprava_vrba |datum archivace=2011-08-26 |nedostupné=ano }} se v letech 1942–1944 počet lidí, kteří neprošli v tomto táboře vstupní selekcí, pohyboval typicky a zhruba okolo 75 až 90 %, s tím, že některé transporty byly zlikvidovány stoprocentně. Ty, kteří prošli vstupní selekcí, čekala každodenní tvrdá práce v drsných podmínkách a v každém počasí, a za ni malé příděly velmi nekvalitního jídla, které zcela nedostačovaly jejich energetickému výdeji. Přeživší z těchto táborů se shodují na tom, že vedoucí z podniků, ve kterých vězni pracovali, si mohli dovolit je pracovně přetěžovat nad mez trvalé udržitelnosti kvality práce, aniž by se museli bát o přísun nové pracovní sílyNapříklad [http://blisty.cz/art/55642.html Miloš Pick: ''Naděje se vzdát neumím''] – z tohoto úhlu pohledu se jednalo o nahodilou, avšak záměrnou, pomalou smrt v důsledku kombinace podvýživy a vyčerpání. Selekce lidí určených pro likvidaci probíhaly nejenom při vstupu do vyhlazovacích táborů, ale i pro jejich obyvatele, a to tak, aby byl korigován počet vězňů mezi jejich zdmi, zvyšovaný o pravidelně přijíždějící transporty. [169] => [170] => Ti, kteří pracovali nejdéle a na jejichž zdraví se nesnesitelné pracovní podmínky a nedostačující výživa podepsaly nejvíce, zeslábli natolik, že v některé z těchto selekcí byli shledáni neschopnými další práce a následně zlikvidováni; jejich zesláblý organismus též mohla skolit (běžně nesmrtelná) nemoc či infekce ze zranění (popř. kombinace více těchto faktorů), taktéž podchlazení vlivem sychravého a chladného počasí (budovy v táborech nebyly nijak vyhřívány), případně mohli nalézt smrt přímo při práci, když již nebyli schopni plnit kvóty. V několika případech navíc v táborech vypukly [[epidemie]] smrtelných nemocí – pravděpodobně nejvážnější byla epidemie tyfu v Auschwitz-Birkenau, která trvala od července do září 1942, vyžádala si odhadem 15–20 tisíc životů a způsobila dočasné přerušení selekcí. Časté byly též zažívací potíže a „zdánlivě nevyléčitelné choroby nohou – otékaly do takové míry, že lidé nemohli chodit“. V jiných případech mohli být obyvatelé vyhlazovacího tábora zabiti svými spoluvězni (zejména těch z řad kriminálních zločinců nebo [[Kápo (koncentrační tábor)|kápů]]; občas i bez zřejmého důvodu) nebo za drobný prohřešek jako např. nesundání čepice při setkání s [[Schutzstaffel|esesmanem]] apod. [171] => [172] => Řádově stovky, možná několik málo tisíc, nedobrovolných obyvatel koncentračních a vyhlazovacích táborů se v průběhu svého věznění pokusilo o útěk a bylo během něj zastřeleno nebo oběšeno před zraky ostatních po jejich dopadení; neznámý, možná stejný počet vězňů nevydržel utrpení po stránce psychické a zvolil dobrovolný odchod ze života (například vběhnutí do elektrického oplocení). Několik desítek vězňů se stalo oběťmi pokusů na lidech, které ve vybraných táborech probíhaly. [173] => [174] => === Vyhlazovací tábory === [175] => {{Podrobně|Vyhlazovací tábory nacistického Německa}} [176] => [[Soubor:WW2-Holocaust-Europe.png|náhled|Hlavní směry deportací směřujících přes koncentrační tábory do vyhlazovacích táborů]] [177] => Nejúčinnějším a nejhrůznějším prostředkem německého holocaustu byly ''vyhlazovací tábory'', kde se hromadně popravovalo (v prvních fázích) zastřelením, oběšením a jedovatým plynem (nejpoužívanější byl [[Cyklon B]]). Mrtvoly byly poté hromadně pohřbívány či spalovány. [178] => [179] => Po přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[22. červen|22. června]] [[1941]] ([[Operace Barbarossa]]) nechal [[Adolf Hitler]] na bývalém území [[Polsko|Polska]] zřídit šest vyhlazovacích táborů: [180] => [181] => # [[Vyhlazovací tábor Chełmno|Chełmno]] (Kulmhof) ([[8. prosinec|8. prosince]] [[1941]] – [[17. leden|17. ledna]] [[1945]], přibližně 320 000 obětíhttp://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%202494.pdf) [182] => # [[Auschwitz]] – Výstavba původního tábora u města Osvětim začala v dubnu 1940. Tábor existoval do ledna [[1945]], velitelem byl [[Rudolf Höss]]. Později v roce 1941–42 se rozšířil o Auschwitz II – Birkenau v nedaleké [[Březinka (Polsko)|Březince]]. V roce [[1942]] následoval Auschwitz III v Monowicích. Celkový počet lidí zavražděných v tomto vyhlazovacím táboře nelze přesně určit, neboť počet lidí usmrcených v plynových komorách nebyl registrován. Dle údajů Hösse bylo v osvětimském vyhlazovacím táboře zplynováno 1 135 000 osob.Dějiny Německa, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004.Pressac, Jean-Claude. Die Krematorien von Auschwitz. Piper Verlag. Munich 1994{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www1.yadvashem.org/education/lessonplan/english/auschwitz/auschwitz.htm |datum přístupu=2007-10-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130921061407/http://www1.yadvashem.org/education/lessonplan/english/auschwitz/auschwitz.htm |datum archivace=2013-09-21 }} Tábory v Osvětimi a Březince jsou dnes přístupné veřejnosti. [183] => # [[Majdanek]] (červenec [[1941]] – červenec [[1944]], 78 000{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2006/0104/feuilleton/0018/index.html |datum přístupu=2009-05-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071123031954/http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2006/0104/feuilleton/0018/index.html |datum archivace=2007-11-23 |nedostupné=ano }} až 360 000http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%206622.pdf obětí) [184] => # [[Vyhlazovací tábor Belzec|Bełżec]] (březen [[1942]] – červen [[1943]], 600 000 obětíhttp://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%205981.pdf) [185] => # [[Vyhlazovací tábor Sobibor|Sobibor]] (květen [[1942]] – říjen [[1943]], 250 000 obětíhttp://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%206030.pdf) [186] => # [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]] (červenec [[1942]] – říjen [[1943]], nejméně 800 000 obětíhttp://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%205886.pdf) [187] => [188] => === Einsatzgruppen ve východní Evropě === [189] => [[Soubor:German officer executes Jewish women who survived a mass shooting outside the Mizocz ghetto, 14 October 1942.jpg|náhled|Příslušníci [[Einsatzgruppen]] a [[Ordnungspolizei]] vraždí židovské ženy a děti při likvidaci [[Ghetto v Mizoči|ghetta v Mizoči]] v roce 1942]] [190] => Představa, že holokaust rovná se koncentrační tábory, je však zjednodušující. Holokaust začal masovými popravami střelnými zbraněmi, které na dobytých územích Polska (tzv. [[Generální gouvernement]]) a dobytých územích SSSR (tzv. [[Říšský komisariát Ostland]] a [[Říšský komisariát Ukrajina]]) začaly od roku 1941 provádět zejména speciální jednotky [[Einsatzgruppen]]. Uvádí se, že tímto způsobem bylo zlikvidováno 1,25{{Citace elektronického periodika |titul=Yahad – In Unum – The Holocaust by bullets |url=http://www.yahadinunum.org/ |datum přístupu=2012-01-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110925213828/http://www.yahadinunum.org/ |datum archivace=2011-09-25 }} či 1,5{{Citace elektronického periodika |titul=holocaust.cz : Počátek masového vraždění |url=http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general10 |datum přístupu=2012-01-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110908003349/http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general10 |datum archivace=2011-09-08 |nedostupné=ano }}Father Patrick Desbois: ''The Holocaust by Bullets: A Priest's Journey to Uncover the Truth Behind the Murder of 1.5 Million Jews''. Palgrave Macmillan – August 19, 2008, {{ISBN|0-230-60617-2}}. milionů Židů, tedy téměř jedna čtvrtina všech obětí holokaustu. [191] => [192] => Typický scénář těchto masových poprav spočíval v tom, že oběti vykopaly rokle, do nichž pak postupně po řadách vstupovaly a zde byly stříleny do hlavy – je tak zdokumentováno fotograficky[http://resources.ushmm.org/inquery/uia_query.php/photos?max_docs=all&page_len=20&noframes=true&hr=null&query=kw111003 Museum holocaustu USA : Fotografie dokumentující masové popravy Einsatzgruppen]{{Nedostupný zdroj}} i na kinofilmu.{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = Sledujte videa Apokalypsa: 2. světová válka online - National Geographic Channel - Česká republika [194] => | url = https://www.natgeotv.com/cz/apokalypsa-druha-svetova-valka/videa/the-holocaust-by-bullets [195] => | periodikum = www.natgeotv.com [196] => | datum přístupu = 2019-10-29 [197] => }} Největším jednotlivým masakrem byla poprava více než 30 tisíc kyjevských Židů v [[Masakr v Babím Jaru|Babím Jaru]] na konci září 1941. Cesta k plynovým komorám se v těchto raných fázích [[Konečné řešení židovské otázky|konečného řešení]] teprve objevovala. Nacisté experimentovali a hledali co nejefektivnější způsob vraždění, který by zároveň nepůsobil tak silně na psychiku vrahů jako hromadné střílení, které prováděly Einsatzgruppen na dobytých územích. Právě Einsatzgruppen začaly od listopadu 1941 využívat nový způsob vraždění – mobilní plynové komory, v nichž byly oběti zabíjeny výfukovým plynem.{{Citace elektronického periodika |titul=holocaust.cz : Počátek masového vraždění, 5. odst. |url=http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general10 |datum přístupu=2012-01-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110908003349/http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general10 |datum archivace=2011-09-08 |nedostupné=ano }} Od začátku roku 1942 vznikala postupně vyhlazovací centra vybavená stálými [[Plynová komora|plynovými komorami]]. [198] => [199] => === Holokaust v českých zemích === [200] => {{podrobně|Židé v Protektorátu Čechy a Morava|Porajmos#Porajmos v Protektorátu Čechy a Morava}} [201] => [[Soubor:Interior of Pinkas Synagogue IMG 2770.JPG|náhled|upright|Jména českých a moravských obětí holokaustu na stěnách [[Pinkasova synagoga|Pinkasovy synagogy]] v Praze]] [202] => Holokaust v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] se odehrával pod taktovkou okupačních úřadů a až na výjimky bez odporu obyvatel a za spolupráce českých úřadů a úředníků. [203] => [204] => Před druhou světovou válkou žilo na dnešním území ČR více než 118 tisíc Židů; 26 tisícům se podařilo do roku [[1941]] [[emigrace|emigrovat]], potom bylo [[protektorát]]ními úřady vystěhování zakázáno a současně začaly transporty. Přes 80 tisíc osob bylo během holokaustu za druhé světové války vyvražděno. [205] => [206] => Silnou kritiku si v moderní době vysloužilo rozhodnutí [[Československo|Československa]] z roku [[1938]], kdy zakázalo rakouským Židům vstup na své území a vrátilo do [[Rakousko|Rakouska]] do rukou nacistů tisíce židovských uprchlíků. [207] => [208] => == Svět a holokaust == [209] => {{Neověřeno část}} [210] => [[Soubor:LiepajaLatvia1941.jpg|náhled|[[Lotyšská pomocná policie]] pomáhala Němcům při [[Masakr v Rumbule|masakrech v Rumbule]] a [[Masakry v Liepāji|v Liepāji]]]] [211] => === Holocaust a ostatní státy === [212] => Nacistické Německo se při likvidaci [[Židé|Židů]] soustředilo nejen na Židy, kteří se nacházeli na „předválečném“ německém území nebo na území, nad nímž Německo získalo v průběhu války kontrolu. Vyžadovalo též vydání Židů po svých spojencích a satelitech. Různé státy se k této otázce postavily různě. Za jeden z nejvstřícnějších států lze označit [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský štát]], který nejenže Židy vydával z větší části z vlastní iniciativy, ale navíc za jejich odvoz nacistickému Německu z vlastní iniciativy platil[[Václav Vaško]]: [[Neumlčená]] 1 (nutno ovšem dodat, že vydávání bylo několikráte přerušeno a dokončeno bylo až po propuknutí [[Slovenské národní povstání|slovenského národního povstání]]). V řadě dalších zemí bylo vydávání ve větší míře uskutečněno až na nátlak nacistů podpořený růstem moci pronacistických bojůvek a radikálním oslabení centrální vlády (např. [[Maďarsko]]). Velmi vlažný přístup k pronásledování Židů měla [[Itálie]], byť i ona přijala [[protižidovské zákony]]. Zcela odmítavě se k celé záležitosti postavilo [[Finsko]], které žádné protižidovské zákony nepřijalo a přes silný nátlak striktně odmítlo vydat nejen své občany židovského původu, ale i drtivou většinu Židů uprchlých ze zemí, které nacistické Německo ovládlo. [213] => [214] => V řadě zemí, které své židovské obyvatele a uprchlíky vydávaly, byly deportace přerušovány a pozastavovány díky diplomatickému úsilí neutrálních zemí. Významná byla snaha zejména [[Vatikán]]u, který opakovaně protestoval proti deportacím především na Slovensku, v Maďarsku a [[Chorvatsko|Chorvatsku]], kde byl jeho diplomatický vliv nejsilnější a kde byla podle jeho vedení naděje na pozitivní účinek protestů. V Maďarsku v srpnu [[1944]] vedl papežský [[Apoštolský nuncius|nuncius]] [[Angelo Rotta]] společnou delegaci pěti šéfů diplomatických zastoupení neutrálních zemí protestujících proti vydávání Židů do Německa (protest připojilo [[Portugalsko]], [[Španělsko]], [[Švédsko]] a [[Švýcarsko]]). [215] => [216] => == Připomínání obětí holocaustu == [217] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-E0406-0022-035, Zuchthaus Sonnenburg, ermordete Gefangene.jpg|náhled|Zavraždění vězni v [[Koncentrační tábor Sonnenburg|koncentračním táboře Sonnenburg]] se sovětskými vojáky (1945)]] [218] => Oběti holocaustu si mnoho států světa připomíná [[27. leden|27. ledna]], den osvobození vyhlazovacího tábora [[Auschwitz]] [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. I v České republice se s tímto datem pojí různé vzpomínkové akce, zároveň jsou však české oběti holocaustu připomínány na výročí vyvraždění [[Terezínský rodinný tábor|terezínského rodinného tábora]] v Auschwitz v noci z 8. na 9. března 1944, které je specificky významné pro Česko jako největší masová vražda československých občanů. Na výročí této události se například koná [[tryzna]] v pražském [[Památník českých a moravských obětí šoa|Památníku českých a moravských obětí šoa]] v [[Pinkasova synagoga|Pinkasově synagoze]]. [219] => [220] => Ve světě byl 27. leden zvolen jako [[Mezinárodní den památky obětí holocaustu]], dne [[1. listopad]]u [[2005]] jej vyhlásilo [[Valné shromáždění OSN|Valné shromáždění Organizace spojených národů]] na svém 42. plenárním zasedání. [221] => [222] => === Stolpersteine === [223] => {{Podrobně|Stolpersteine}} [224] => [225] => Koncem [[1990–1999|90. let 20. století]] inicioval německý umělec [[Gunter Demnig]] akci pokládání pamětních kamenů, zvaných [[stolpersteine]], později pak i „''kameny zmizelých''“. Tyto kameny se obvykle nacházejí před domy, kde oběti holokaustu naposled žily. [226] => [227] => V České republice byly první kameny položeny roku 2008. Koncem roku 2016 bylo napočítáno již přes 60 000 kamenů na zhruba 1 800 místech v celkem 21 evropských zemích, z toho pak několik set v České republice ve více než 35 lokalitách. [228] => [229] => == Povědomí o holocaustu == [230] => Studie Forsa institutu a nadace Körber Foundation z roku 2017 zjistila, že pouze 47 % německých studentů ve věku 14–16 let dokázalo správně odpovědět, co to byla [[Osvětim]].{{Citace elektronického periodika [231] => | titul = Víc než polovina německých teenagerů neví, co se stalo v Osvětimi a Březince [232] => | periodikum = Český rozhlas [233] => | datum_vydání = 29. září 2017 [234] => | url = https://wave.rozhlas.cz/vic-nez-polovina-nemeckych-teenageru-nevi-co-se-stalo-v-osvetimi-a-brezince-5989264 [235] => }} Podle britsko-německého novináře Alana Posenera přispěly k této historické amnézii německé filmy a seriály, které se snaží dělat z Němců spíše oběti nacismu a období nacistického Německa nezobrazují realisticky.[https://foreignpolicy.com/2018/04/09/dont-mention-the-war-germany-television-holocaust-anti-semitism-babylon-berlin-europe/ German TV Is Sanitizing History]. ''Foreign Policy.'' 9. dubna 2018 [236] => [237] => Podle průzkumu, který v roce 2018 zveřejnil americký deník ''Washington Post'', 66 % mladých Američanů a 44 % dospělých Američanů nevědělo, že v Osvětimi byl nacistický koncentrační tábor. 22 % mladých Američanů a 11 % dospělých Američanů o holocaustu nikdy neslyšelo.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Šest milionů mrtvých Židů nestačilo. Američané stále nevědí, co je to Osvětim [239] => | periodikum = Reflex [240] => | datum_vydání = 17. dubna 2018 [241] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/86465/sest-milionu-mrtvych-zidu-nestacilo-americane-stale-nevedi-co-je-to-osvetim.html?fb_comment_id=2333636926661840_2334286103263589 [242] => }} [243] => [244] => Důležitou součástí zvyšování povědomí o holocaustu je tematická literatura a to nejen odborná ale i fiktivní. V rámci fiktivních příběhů se konstruují rozličné narativy a analýza těchto příběhů má značnou vypovídající hodnotu o tom jak je holocaust chápán. Výzkum této literatury je proto také předmětem akademického bádání. V roce 2021 například vyšla publikace zaměřená na mapování fiktivní literatury o holocaustu v českém, slovenském a polském prostředí.{{Citace monografie [245] => | titul = Handbook of Polish, Czech, and Slovak Holocaust Fiction [246] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/9783110671056/html [247] => | vydavatel = De Gruyter Oldenbourg [248] => | isbn = 978-3-11-067105-6 [249] => | doi = 10.1515/9783110671056/html [250] => | jazyk = en [251] => }} [252] => [253] => == Zpochybňování holokaustu == [254] => {{Podrobně|Zpochybňování holokaustu}} [255] => Holokaust je či některé z jeho částí jsou občas terčem zpochybňování. Ačkoliv v drtivé většině případů není zpochybňována perzekuce Židů jako celek, je pro tento fenomén vžité taktéž označení popírání holokaustu. V mnoha státech světa, včetně České republiky, je zpochybňování holokaustu, též označované jako hlásání ''Osvětimské lži'', [[trestný čin|trestným činem]]. [256] => [257] => Zpochybňování holokaustu je součástí širšího směru, tzv. [[revizionismus|historického revizionismu]]. Zpochybňování holokaustu v souladu s [[vědecká metoda|vědeckými metodami]] je jedním z nových proudů tohoto původně v podstatě seriózního historického proudu, který tak značně zdiskreditovalo. Podle [[Spojené státy americké|americké]] historičky [[Deborah Lipstadtová|Debory Lipstadt]] seriózní historikové tento směr odmítají a vyčítají mu pseudovědecké metody práce a neseriózní práci s prameny a citacemi s účelem falšovat historii.[[Deborah Lipstadtová|Deborah Lipstadt]]: ''Popírání holocaustu: Sílící útok na pravdu a paměť''. Praha – Litomyšl 2001, {{ISBN|80-7185-402-6}}. Větší část revizionistů nezpochybňuje holokaust jako celek, ale jeho plánovanost či rozsah a počet obětí. [258] => [259] => === Zneužívání památky holokaustu – holokaustový průmysl === [260] => Vedle plného uznání na jedné straně a celkového nebo částečného zpochybnění na straně druhé existuje k holokaustu i jakýsi „třetí“ postoj, byť tento je minoritně zastoupený. Ten holokaust jako takový nezpochybňuje – nezaobírá se ani tak jím samotným, jako spíš jeho odkazem a tím, jak je jeho památka vnímána a jaký má v současnosti vliv, popř. zdali nebyl v minulosti zneužit pro ideologické, politické či jiné cíle. [261] => [262] => Hlavním představitelem je [[Norman Finkelstein]] (sám židovského původu), který na toto téma napsal knihu ''[[Průmysl holocaustu]]'', jež byla přeložena do 16 jazyků. Zavádí v ní pojem '''průmysl holokaustu''' a rozvíjí v ní několik otázek, jako je mimo jiné: to, jak holokaust obhajuje sám sebe a jak se staví nad podobné tragické události dějin; propagace holokaustu z finančního hlediska (jeho kapitalizace); zveličování, přikrášlování a zneužívání utrpení Židů jako pózy ublíženectví; zneužití holokaustu pro politické cíle, zejména v prosazování politických zájmů Izraele; argumentace holokaustem těmi, jichž se holokaust fakticky nedotkl. [263] => [264] => V některých aspektech (například těch politických) se tento postoj překrývá s argumenty [[antisionismus|antisionismu]].{{Doplňte zdroj}} [265] => [266] => == Odkazy == [267] => === Reference === [268] => [269] => [270] => === Literatura === [271] => * [[Jehuda Bauer]]:''Úvahy o holocaustu'', Praha : Academia, 2009 [272] => * Ella Lingens-Reinerová: ''Prisoners of Fear''. Londýn 1948 (paměti) [273] => * [[Viktor Frankl]]: ''Man's Search for Meaning''. New York 1958 (paměti) [274] => * Raul Hilberg: ''The Destruction of the European Jews''. New York 1961, {{ISBN|0-300-09557-0}} [275] => * Gerald Reitlinger: ''The Final Solution'' [276] => * [[Hannah Arendtová]]: ''Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla'', Mladá fronta, Praha 1995. [277] => * Deborah Lipstadtová: ''Denying the Holocaust. The Growing Assault on Truth and Memory''. Plume 1994, {{ISBN|0-02-919235-8}}. [278] => *: česky jako ''Popírání holocaustu: sílící útok na pravdu a paměť''. Praha – Litomyšl 2001, {{ISBN|80-7185-402-6}}. [279] => * Daniel Jonah Goldhagen: ''Hitler's Willing Executioners. Ordinary Germans and the Holocaust''. New York 1996 [280] => * [[Norman Finkelstein|Norman G. Finkelstein]]: ''[[Průmysl holocaustu|Průmysl holocaustu: Úvahy o zneužívání židovského utrpení]]'', Dokořán 2006, {{ISBN|80-7363-068-0}} [281] => * Dean, Martin: ''Robbing the Jews – The Confiscation of Jewish Property in the Holocaust, 1935–1945'', Cambridge University Press, 2008 [282] => * Alfréd Wetzler: ''Čo Dante nevidel'', Bratislava 1964 (pod pseudonymem Jozef Lánik), Dunajská Lužná 2009 (i se Zprávou Wetzlera a Vrby) [283] => [284] => === Související články === [285] => * [[Jom ha-šo'a]] – den šoa, připomínka židovských obětí holocaustu [286] => * [[Jad vašem]] – památník obětí holocaustu v [[Izrael]]i [287] => * [[Korherrova zpráva]] – dokument o počtu Židů v Německu a v Evropě, který byl vydán 1. ledna 1943 [288] => * [[Antisemitismus]] [289] => * [[Spravedlivý mezi národy]] [290] => * [[Zločiny Německa za druhé světové války]] [291] => * [[Seznam lidí, kteří pomáhali Židům za druhé světové války]] [292] => * ''[[Krvavé země]]'' – T. Snyder o holocaustu ve Východní Evropě [293] => * ''[[Průmysl holocaustu]]'' [294] => * [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války]] [295] => [296] => === Externí odkazy === [297] => * {{Commonscat}} [298] => * {{Wikislovník|heslo=holokaust}} [299] => * {{Wikicitáty|téma=Holokaust}} [300] => * [http://www.holocaust.cz/ www.holocaust.cz] – Stránky Institutu Terezínské iniciativy o holocaustu [301] => * [https://web.archive.org/web/20140822055252/http://www.jewishmuseum.cz/cz/czfaq.htm Nejčastější otázky o holocaustu na stránkách Židovského muzea v Praze] [302] => * [http://ufal.mff.cuni.cz/cvhm/ Přístupové místo do databáze audiovizuálních svědectví o holocaustu v CVH Malach] [303] => * [https://web.archive.org/web/20070816115416/http://shamash.org/holocaust/photos/ Fotografie holocaustu] [304] => * [http://www.olam.cz/holocaust/auta_smrti.html Auta smrti] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/holocaust/auta_smrti.html |date=20071217173337 }} [305] => * [https://web.archive.org/web/20080608013837/http://bo.cz/video/3a8cd9526fca6fe9ba5 Video o transportech] [306] => * [http://holocaustfoto.ic.cz/ Fotogalerie holocaustu] [307] => [308] => {{Nacismus}} [309] => {{Fašismus}} [310] => {{Adolf Hitler}} [311] => {{Antisemitismus}} [312] => {{Druhá světová válka}} [313] => {{Mezinárodní humanitární právo}} [314] => {{Autoritní data}} [315] => {{Portály|Druhá světová válka|Historie|Německo}} [316] => [317] => [[Kategorie:Holokaust| ]] [318] => [[Kategorie:Genocidy 20. století]] [319] => [[Kategorie:Zločiny nacistického Německa během druhé světové války]] [320] => [[Kategorie:Nacistická eugenika]] [321] => [[Kategorie:Dějiny Židů 20. století]] [322] => [[Kategorie:Antisemitismus]] [323] => [[Kategorie:Řecká slova a fráze]] [] => )
good wiki

Holokaust

druhé světové války Holokaust (případně holocaust - z anglického = naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr) či šoa (z hebrejského = zlo, nespravedlnost) byla nacistická politika systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování, především osob židovské národnosti. V širším smyslu je slovem holokaust označován i celý nacistický perzekuční systém věznic, káznic a táborů jako celek, respektive nacistická perzekuce všech etnických, náboženských a politických skupin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Židé','Sovětský svaz','1941','1942','Auschwitz','Poláci','Průmysl holocaustu','Romové','1943','1945','1939','Sovětští váleční zajatci během druhé světové války'

1939

1941

1942

1943

1945

Auschwitz

Poláci

Romové

Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě.

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.