Array ( [0] => 15560305 [id] => 15560305 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Homotherium [uri] => Homotherium [3] => Homotheriumtex1.JPG [img] => Homotheriumtex1.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Homotherium [2] => | obrázek = Homotherium serum.jpg [3] => | popisek = ''Homotherium serum'' – rekonstrukce [4] => | výskyt = [[pliocén]] – [[pleistocén]], před 4 miliony – 10 tisíci lety [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [9] => | řád = [[šelmy]] (Carnivora) [10] => | čeleď = [[kočkovití]] (Felidae) [11] => | podčeleď = [[Machairodontinae|machairodonti]] (Machairodontinae) [12] => | rod = '''''Homotherium''''' [13] => | rod popsal = [[Emilio Fabrini|Fabrini]], [[1890]] [14] => | druhotné dělení = [[Druh]]y [15] => | podřazené taxony = [16] => * †''Homotherium aethiopicum'' [17] => * †''Homotherium crenatidens'' [18] => * †''Homotherium crusafonti'' [19] => * †''Homotherium hadarensis'' [20] => * †''Homotherium idahoensis'' [21] => * †''Homotherium ischyrus'' [22] => * †''Homotherium johnstoni'' [23] => * †''Homotherium latidens'' [24] => * †''Homotherium moravicum'' [25] => * †''Homotherium nestianus'' [26] => * †''Homotherium nihowanensis'' [27] => * †''Homotherium sainzelli'' [28] => * †''Homotherium serum'' [29] => * †''Homotherium ultimum'' [30] => * †''Homotherium venezuelensis''{{Citace elektronické monografie [31] => | příjmení = [32] => | jméno = [33] => | odkaz na autora = [34] => | titul = Homotherium [35] => | url = http://www.prehistoric-wildlife.com/species/h/homotherium.html [36] => | datum vydání = [37] => | datum aktualizace = [38] => | datum přístupu = 2017-12-02 [39] => | vydavatel = www. prehistoric-wildlife. com [40] => | jazyk = en [41] => }} [42] => | mapa rozšíření = Homotherium range.png [43] => }} [44] => '''''Homotherium''''' (česky někdy '''dýkozubec''') je rod vyhynulých [[Machairodontinae|šavlozubých kočkovitých šelem]], který žil v [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a [[Afrika|Africe]] během [[pliocén]]u a [[pleistocén]]u (před více než 4 miliony – před 10 000 lety). Rod bývá řazen do [[Tribus|tribu]] Homotheriini a větví se do několika druhů, jejichž [[Taxonomie (biologie)|taxonomie]] není úplně vyjasněná. Nálezy homotherií jsou časté z mnoha míst výskytu, ale většinou se jedná o fragmenty; celé lebky či kostry jsou dosti vzácné. Významné nálezy pocházejí z francouzského Senèze, texaského Friesenhahnu či německého Schöningenu. Zuby homotherií se zřejmě již v [[paleolit]]u používaly jako obchodní artikl. [45] => [46] => Rod ''Homotherium'' charakterizuje relativně štíhlá a dlouhá hlava, prodloužené zploštělé špičáky s ostrými vroubkovanými hranami, dlouhý krk, vysoké přední končetiny a krátký ocas. Zadní část těla byla posazená níže než přední, siluetou tak ''Homotherium'' poněkud připomínalo [[Hyena skvrnitá|hyenu skvrnitou]], případně [[Medvědovití|medvěda]]. V kohoutku měřilo přibližně 1 m a hmotnost se pohybovala okolo 190 až 200 kg. Barva srsti není známa, nicméně moderní rekonstrukce počítají s různorodou podkladovou barvou (dle biotopu) a přinejmenším náznaky skvrn. Anatomické rysy ukazují na schopnost relativně rychlého a vytrvalého běhu. [47] => [48] => Šlo o aktivního predátora, který se živil různými [[tlustokožci]] a [[Kopytníci|kopytníky]]. Žil zřejmě ve skupinách, jejichž členové spolupracovali při lovu. Pravděpodobně se přiživoval i na mršinách. V různých obdobích svého stratigrafického výskytu koexistoval i s mnohými [[Hominidé|hominidy]], především s ''[[Homo heidelbergensis]],'' a také s [[Člověk moudrý|''Homo sapiens'']].{{Citace periodika|příjmení=Antón|jméno=Mauricio|příjmení2=Galobart|jméno2=Angel|příjmení3=Turner|jméno3=Alan|titul=Co-existence of scimitar-toothed cats, lions and hominins in the European Pleistocene. Implications of the post-cranial anatomy of Homotherium latidens (Owen) for comparative palaeoecology|periodikum=Quaternary Science Reviews|datum=2005-05-01|ročník=24|číslo=10–11|strany=1287–1301|doi=10.1016/j.quascirev.2004.09.008|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S027737910400294X|datum přístupu=2016-11-15| jazyk = en}} K jeho vymizení docházelo postupně. Nejprve vyhynul v Africe (před 1,5 milionu let), v [[Eurasie|Eurasii]] přežíval ještě před přibližně 28 000 lety{{Citace periodika|příjmení=Reumer|jméno=Jelle W. F.|příjmení2=Rook|jméno2=Lorenzo|příjmení3=Borg|jméno3=Klaas Van Der|titul=Late Pleistocene survival of the saber-toothed cat Homotherium in northwestern Europe|periodikum=Journal of Vertebrate Paleontology|datum=2003-04-11|ročník=23|číslo=1|strany=260–262|issn=0272-4634|doi=10.1671/0272-4634(2003)23[260:LPSOTS]2.0.CO;2|url=http://dx.doi.org/10.1671/0272-4634(2003)23[260:LPSOTS]2.0.CO;2|datum přístupu=2016-11-17| jazyk = en}} a poslední jedinci zřejmě vyhynuli v Severní Americe nejpozději před 10 000 lety.{{Citace periodika [49] => | příjmení = Knor [50] => | jméno = Stanislav [51] => | autor = [52] => | odkaz na autora = [53] => | spoluautoři = [54] => | titul = Šavlozubí predátoři kenozoika 2. [55] => | periodikum = Živa [56] => | odkaz na periodikum = [57] => | datum = [58] => | rok = 2015 [59] => | měsíc = [60] => | ročník = [61] => | číslo = 3 [62] => | strany = 143–148 [63] => | issn = [64] => | jazyk = [65] => | url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/savlozubi-predatori-kenozoika-ii.pdf [66] => }}{{Citace periodika [67] => | příjmení = Anton [68] => | jméno = Mauricio [69] => | příjmení2 = Salesa [70] => | jméno2 = Manuel J. [71] => | příjmení3 = Galobart [72] => | jméno3 = Angel [73] => | titul = The Plio-Pleistocene scimitar-toothed felid genus Homotherium Fabrini, 1890 (Machairodontinae, Homotherini): diversity, palaeogeography and taxonomic implications. [74] => | periodikum = Quaternary Science Reviews [75] => | datum = 2014 [76] => | ročník = 96 [77] => | číslo = [78] => | strany = 259–268 [79] => | issn = 0277-3791 [80] => | jazyk = en [81] => | url = https://www.researchgate.net/publication/259369373_The_Plio-Pleistocene_scimitar-toothed_felid_genus_Homotherium_Fabrini_1890_Machairodontinae_Homotherini_diversity_palaeogeography_and_taxonomic_implications [82] => | datum přístupu = 2016-11-22 [83] => }} Důvody vyhynutí nejsou známy, ale zřejmě šlo o komplex několika příčin – změna klimatu, úbytek lovné zvěře, konkurence jiných predátorů a mrchožroutů (především [[Lev|lvů]] a [[Hyeny|hyen]]) a pravděpodobně i rozmach lidí.{{Citace monografie [84] => | příjmení = Antón [85] => | jméno = Mauricio [86] => | příjmení2 = [87] => | jméno2 = [88] => | titul = Sabertooth [89] => | vydání = [90] => | vydavatel = Indiana University Press [91] => | místo = Indiana [92] => | rok = 2013 [93] => | počet stran = 243 [94] => | strany = 217–230 [95] => | isbn = 80-7234-213-4 [96] => | poznámka = (Dále jen Antón 2013) [97] => | jazyk = anglicky [98] => }} Homotherium figuruje v několika knihách a dokumentárních filmech o pravěku, neboť šlo o jednoho z nejznámějších a nejrozšířenějších šavlozubců. [99] => [100] => == Etymologie == [101] => Jméno ''Homotherium'' vychází z [[Řečtina|řečtiny]] a znamená doslova „stejná šelma“ (ὁμός = ''homos'' = stejný; θηρίον = ''therion'' = šelma, divoké zvíře). Název vymyslel a rod popsal v roce 1890 [[Italové|italský]] [[Paleontologie|paleontolog]] Emilio Fabrini v díle ''I machairodus (Meganthereon) del Valdarno Superiore: Memoria''.{{Citace monografie [102] => | příjmení = Fabrini [103] => | jméno = Emilio [104] => | příjmení2 = [105] => | jméno2 = [106] => | titul = I machairodus (Meganthereon) del Valdarno Superiore: Memoria [107] => | url = https://archive.org/details/bollettinodelrco2018rcom [108] => | vydání = [109] => | vydavatel = Tipografia Nazionale [110] => | místo = [111] => | rok = 1890 [112] => | počet stran = 43 [113] => | strany = [114] => | isbn = [115] => | poznámka = In Bollettino del R. Comitato Geologico d'Italia [116] => | jazyk = it [117] => }} Jeho pojmenování bylo zprvu používáno jen sporadicky a skutečně se ujalo až přibližně v polovině 20. století.Antón 2013, s. 133. Zajímavé jsou pokusy o převedení jména rodu respektive tribu do národních jazyků. V [[Čeština|češtině]] jsou Homotheriini nazýváni šelmy handžárovité{{Citace monografie|příjmení=Špinar|jméno=Zdeněk V.|příjmení2=Burian|jméno2=Zdeněk|titul=Kniha o pravěku|vydavatel=Albatros|místo=Praha|rok=1988|počet stran=|strany=204|isbn=}} nebo dýkozubci. Slovo dýkozubec se používá i pro rod. Oba názvy souvisejí s tím, k jaké zbrani jsou přirovnávány jejich zuby ([[Chandžar|handžár]], [[dýka]]).{{Citace elektronického periodika [118] => | příjmení = [119] => | jméno = [120] => | titul = tribus dýkozubci Homotheriini, Kurtén, 1962 † [121] => | periodikum = www.biolib.cz [122] => | vydavatel = BioLib: Biological library [123] => | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id98039/ [124] => | datum vydání = [125] => | datum přístupu = 2016-11-17 [126] => }}{{Citace periodika|příjmení=Kozák|jméno=Miroslav|titul=Šavlozubé inferno |periodikum=VTM.cz|datum=|url=http://vtm.e15.cz/clanek/savlozube-inferno|datum přístupu=2016-11-21}} V [[Angličtina|angličtině]] bývají Homotheriini většinou vydělováni z klasických ''saber-toothed cats'' a přezdíváni ''scimitar-toothed cats'', protože jejich zuby údajně připomínají [[šamšír]] (angl. ''scimitar'') neboli perskou šavli.{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Homotherium|periodikum=www.prehistoric-wildlife.com|vydavatel=|url=http://www.prehistoric-wildlife.com/species/h/homotherium.html|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-17| jazyk = en}} V dalších světových jazycích vesměs nemají speciální jméno a jsou zahrnováni mezi klasické šavlozubé kočkovité šelmy (či nepřesně šavlozubé tygry).{{Citace elektronického periodika|příjmení=Probst|jméno=Ernst|titul=Die Säbelzahnkatze Homotherium|periodikum=GRIN - www.grin.com|vydavatel=|url=http://www.grin.com/de/e-book/169244/die-saebelzahnkatze-homotherium|datum vydání=2011|datum přístupu=2016-11-21}}{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Tigre aux dents de sabre|periodikum=visitmuseum.gencat.cat|vydavatel=Musée Archéologique de Banyoles (MACB)|url=http://visitmuseum.gencat.cat/fr/museu-arqueologic-comarcal-de-banyoles/objet/tigre-amb-dents-de-sabre/|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-21|url archivu=https://web.archive.org/web/20161104003230/http://visitmuseum.gencat.cat/fr/museu-arqueologic-comarcal-de-banyoles/objet/tigre-amb-dents-de-sabre/|datum archivace=2016-11-04|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Tigres dientes de sable en Punta Lucero (Zierbena, Bizkaia)|url=https://arkeobasque.wordpress.com/2015/06/08/tigres-dientes-de-sable-en-punta-lucero-zierbena-bizkaia/|vydavatel=arkeobasque|místo=|datum vydání=2015-06-08|datum přístupu=2016-11-21}} [127] => [128] => == Taxonomie, fylogeneze == [129] => ''Homotherium'' je vyhynulá šavlozubá šelma, která patří do čeledi [[kočkovití]], do podčeledi [[Machairodontinae|machairodonti]] (Machairodontinae) a do [[Tribus|tribu]] Homotheriini (Homotherini), jehož je typovým rodem.{{Citace elektronického periodika [130] => | titul = Fossilworks: Homotheriini [131] => | periodikum = fossilworks.org [132] => | url = http://fossilworks.org/bridge.pl?taxon_no=224100&is_real_user=1&action=taxonInfo [133] => | datum přístupu = 2017-12-30 [134] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190307054028/http://fossilworks.org/bridge.pl?taxon_no=224100&is_real_user=1&action=taxonInfo [135] => | datum archivace = 2019-03-07 [136] => | nedostupné = ano [137] => }} Zřejmě se vyvinulo z rodu ''[[Machairodus]]'' nebo ''[[Amphimachairodus]]''.{{Citace monografie [138] => | příjmení = Kurtén [139] => | jméno = Björn [140] => | příjmení2 = [141] => | jméno2 = [142] => | titul = Pleistocene Mammals of Europe [143] => | url = https://archive.org/details/pleistocenemamma00kurt_375 [144] => | vydání = [145] => | vydavatel = AldineTransaction [146] => | místo = New Brunswick, London [147] => | rok = 2007 (1. vydání 1968) [148] => | počet stran = [149] => | strany = [https://archive.org/details/pleistocenemamma00kurt_375/page/n84 75]–77 [150] => | isbn = 978-0-202-30953-8 [151] => | jazyk = en [152] => }} Původní rodové jméno pro americké druhy bylo '''''Dinobastis''',''{{Citace periodika [153] => | příjmení = Evans [154] => | jméno = Glen L. [155] => | příjmení2 = Meade [156] => | jméno2 = Greyson E. [157] => | titul = Part I: The Frisenhahn Cave Part; Part II: The Saber-toothed Cat, Dinobastis serus [158] => | periodikum = The Bulletin of the Texas Memorial Museum [159] => | datum = September 1961 [160] => | ročník = [161] => | číslo = 2 [162] => | strany = 1–64 [163] => | jazyk = en [164] => | url = https://repositories.lib.utexas.edu/handle/2152/29926 [165] => }} dalším synonymem byl název '''''Ischyrosmilus'''.'' [166] => [167] => Oficiálně je popsáno mnoho druhů (specií) v rámci rodu ''Homotherium'', ale mnohé z nich se mohou ukázat jako poddruhy a jejich [[Taxonomie (biologie)|taxonomie]] prochází postupně revizí. Několik druhů (''H. nestianus, sainzelli, crenatidens, nihowanensis, moravicum, ultimum''), které žily v Eurasii, je rozlišováno především na základě tvaru zubů a velikosti těla. Podle současné variability ve velikosti koček je velmi pravděpodobné, že šlo pouze o lokální formy či subspecie jednoho druhu – ''Homotherium latidens'', i když někdy je ještě vydělován jako ranější druh ''H.'' ''crenatidens''.{{Citace periodika [168] => | příjmení = Sardella [169] => | jméno = Raffaele [170] => | příjmení2 = Iurino [171] => | jméno2 = Dawid Adam [172] => | titul = The latest Early Pleistocene sabertoothed cat Homotherium (Felidae, Mammalia) from Monte Peglia (Umbria, central Italy) [173] => | periodikum = Bollettino della Società Paleontologica Italiana [174] => | datum = 2012 [175] => | ročník = 51 [176] => | číslo = 1 [177] => | strany = 15–22 [178] => | jazyk = en [179] => | url = http://paleoitalia.org/media/u/archives/03.SardellaIurino_2012_BollSPI_511.pdf [180] => }} {{Wayback|url=http://paleoitalia.org/media/u/archives/03.SardellaIurino_2012_BollSPI_511.pdf |date=20161028041633 }} [181] => [182] => V Africe jsou rozlišovány dva druhy – ''Homotherium aethiopicum'' a ''hadarensis''. Nicméně i ty se liší jen nepatrně od eurasijských forem. [183] => [184] => Relativně primitivní severoamerický druh ''Dinobastis/Homotherium ischyrus'' se zřejmě od linie vedoucí k specii ''latidens'' oddělil velmi záhy.{{Citace elektronického periodika [185] => | titul = Fossilworks: Dinobastis ischyrus [186] => | periodikum = fossilworks.org [187] => | url = http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=45758 [188] => | datum přístupu = 2017-12-10 [189] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171210232554/http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=45758 [190] => | datum archivace = 2017-12-10 [191] => | nedostupné = ano [192] => }} Další americký druh ''Homotherium serum'' vykazuje pokročilejší rysy. Vyskytoval se na rozsáhlém území od [[Aljaška|Aljašky]] po [[Texas]]. V jižních částech severoamerického teritoria žil v koexistenci se [[smilodon]]em, v severních šlo o jedinou šavlozubou kočku.{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = Fossilworks: Homotherium serum [194] => | periodikum = fossilworks.org [195] => | url = http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=47091 [196] => | datum přístupu = 2017-12-10 [197] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171210232253/http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=47091 [198] => | datum archivace = 2017-12-10 [199] => | nedostupné = ano [200] => }}Antón 2013, s. 66. Dalšími americkými druhy jsou ''Homotherium crusafonti'', ''Homotherium idahoensis'' a ''Homotherium johnstoni'', jejichž fosílie byly nalezeny na několika místech USA.{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Fossilworks: Homotherium crusafonti [202] => | periodikum = fossilworks.org [203] => | url = http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=47087 [204] => | datum přístupu = 2017-12-10 [205] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171210232323/http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=47087 [206] => | datum archivace = 2017-12-10 [207] => | nedostupné = ano [208] => }}{{Citace elektronického periodika [209] => | titul = Fossilworks: Homotherium idahoensis [210] => | periodikum = fossilworks.org [211] => | url = http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=47088 [212] => | datum přístupu = 2017-12-10 [213] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171210232148/http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=47088 [214] => | datum archivace = 2017-12-10 [215] => | nedostupné = ano [216] => }}{{Citace elektronického periodika [217] => | titul = Fossilworks: Homotherium johnstoni [218] => | periodikum = fossilworks.org [219] => | url = http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=47090 [220] => | datum přístupu = 2017-12-10 [221] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171210232457/http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=47090 [222] => | datum archivace = 2017-12-10 [223] => | nedostupné = ano [224] => }} Tyto taxony bývají někdy řazeny do druhů ''H.'' ''serum,'' případně ''H.'' ''ischyrus''. [225] => [226] => ''Homotherium venezuelensis'' byl zřejmě jediný zástupce dýkozubce v Jižní Americe.{{Citace elektronického periodika [227] => | titul = Fossilworks: Homotherium venezuelensis [228] => | periodikum = fossilworks.org [229] => | url = http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=268531 [230] => | datum přístupu = 2017-12-10 [231] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171210232702/http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=268531 [232] => | datum archivace = 2017-12-10 [233] => | nedostupné = ano [234] => }} [235] => [236] => Nejbližším příbuzným dýkozubců byl rod ''[[Xenosmilus]]'' a jeho jediný dosud známý zástupce ''Xenosmilus hodsonae'', který je morfologicky na pomezí mezi oběma klasickými machairodonty, tedy smilodonem a homotheriem.{{Citace periodika [237] => | příjmení = Rincón [238] => | jméno = Ascanio D. [239] => | příjmení2 = Prevosti [240] => | jméno2 = Francisco J. [241] => | příjmení3 = Parra [242] => | jméno3 = Gilberto E. [243] => | titul = New saber-toothed cat records (Felidae: Machairodontinae) for the Pleistocene of Venezuela, and the Great American Biotic Interchange [244] => | periodikum = Journal of Vertebrate Paleontology [245] => | datum = 2011-03-17 [246] => | ročník = 31 [247] => | číslo = 2 [248] => | strany = 468–478 [249] => | issn = 0272-4634 [250] => | doi = 10.1080/02724634.2011.550366 [251] => | jazyk = en [252] => | url = http://dx.doi.org/10.1080/02724634.2011.550366 [253] => | datum přístupu = 2016-11-17 [254] => }}{{Citace periodika [255] => | příjmení = Martin [256] => | jméno = L. D. [257] => | příjmení2 = Babiarz [258] => | jméno2 = J. P. [259] => | příjmení3 = Naples [260] => | jméno3 = V. L. [261] => | titul = Three Ways To Be a Saber-Toothed Cat [262] => | periodikum = Naturwissenschaften [263] => | datum = 2000-01-01 [264] => | ročník = 87 [265] => | číslo = 1 [266] => | strany = 41–44 [267] => | issn = 0028-1042 [268] => | doi = 10.1007/s001140050007 [269] => | jazyk = en [270] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s001140050007 [271] => | datum přístupu = 2017-12-10 [272] => }} [273] => [274] => === Genetika === [275] => Studie publikovaná v roce 2017, jež zkoumala [[mitochondriální DNA]] jednoho smilodona a tří homotherií, vnesla nové světlo do taxonomie a evoluce šavlozubých koček a přinesla několik zásadních postulátů. Podčeleď Machairodontinae jednoznačně separuje od současných kočkovitých, od nichž se oddělila asi před 20 miliony let. Dále uvádí, že rody ''Smilodon'' a ''Homotherium'' jsou velmi odlišné a jejich linie se rozdělily už před 18 miliony let. Navíc podporuje předpoklady o nízké variabilitě mezi předpokládanými druhy homotherií (včetně evropských a amerických) a doporučuje všechny pozdně pleistocenní homotheria řadit do druhu ''H.'' ''latidens''.{{Citace periodika [276] => | příjmení = Paijmans [277] => | jméno = Johanna L.A. [278] => | příjmení2 = Barnett [279] => | jméno2 = Ross [280] => | příjmení3 = Gilbert [281] => | jméno3 = M. Thomas P. [282] => | titul = Evolutionary History of Saber-Toothed Cats Based on Ancient Mitogenomics [283] => | periodikum = Current Biology [284] => | ročník = 27 [285] => | číslo = 21 [286] => | strany = 3330–3336.e5 [287] => | doi = 10.1016/j.cub.2017.09.033 [288] => | url = http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2017.09.033 [289] => | datum přístupu = 2017-11-30 [290] => }}{{Citace periodika [291] => | příjmení = [292] => | jméno = [293] => | titul = Ancient DNA offers new view on saber-toothed cats' past [294] => | periodikum = PHYS.ORG [295] => | datum = 2017-10-19 [296] => | ročník = [297] => | číslo = [298] => | strany = [299] => | url = https://phys.org/news/2017-10-ancient-dna-view-saber-toothed-cats.html [300] => | datum přístupu = 2017-11-30 [301] => }} Na základě výzkumu jaderných [[genom]]ů a [[exom]]ů se má za to, že linie homotherií se od ostatních kočkovitých oddělila asi před 22,5 miliony let. Analýza ukázala poměrně širokou genetickou diverzitu, což ukazuje na širší rozšíření rodu než naznačují fosilní nálezy.{{Citace periodika [302] => | příjmení = Barnett [303] => | jméno = Ross [304] => | příjmení2 = Westbury [305] => | jméno2 = Michael V. [306] => | příjmení3 = Sandoval-Velasco [307] => | jméno3 = Marcela [308] => | titul = Genomic Adaptations and Evolutionary History of the Extinct Scimitar-Toothed Cat, Homotherium latidens [309] => | periodikum = Current Biology [310] => | datum vydání = 2020-10 [311] => | issn = 0960-9822 [312] => | doi = 10.1016/j.cub.2020.09.051 [313] => | url = https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.09.051 [314] => | datum přístupu = 2020-10-25 [315] => }} [316] => [317] => == Historie a rozšíření == [318] => [[Soubor:HomotheriumCrenatidens-PaleozoologicalMuseumOfChina-May23-08.jpg|náhled|vlevo|Lebka druhu ''Homotherium crenatidens'' vystavená v Čínském paleozoologickém muzeu|alt=Lebka homotheria je poslepovaná z fragmentů a vyfocená zprava.]] [319] => [[Soubor:Homotheriumtex1.JPG|náhled|Kostra homotheria|alt=Kostra homotheria vystavená v muzeu – pohled zepředu zleva]] [320] => Rod ''Homotherium'' se poprvé objevil zřejmě v Eurasii ve spodním [[pliocén]]u, nicméně někdy je jeho původ řazen až do [[miocén]]u (cca 7,2 miliony let zpět).{{Citace periodika [321] => | příjmení = Sardella [322] => | jméno = Raffaele [323] => | příjmení2 = Iurino [324] => | jméno2 = Dawid Adam [325] => | titul = THE EARLY AND MIDDLE PLEISTOCENE SABERTOOTHED CATS IN EUROPE: TAXONOMY, BIOCHRONOLOGY AND PALEOECOLOGY. [326] => | periodikum = Il Quaternario. Italian Journal of Quaternary Sciences [327] => | datum = 2011 [328] => | ročník = 24 [329] => | číslo = [330] => | strany = 170–171 [331] => | jazyk = en [332] => | url = https://www.academia.edu/2515396/THE_EARLY_AND_MIDDLE_PLEISTOCENE_SABERTOOTHED_CATS_IN_EUROPE_TAXONOMY_BIOCHRONOLOGY_AND_PALEOECOLOGY [333] => | datum přístupu = 2016-11-17 [334] => }}{{Citace elektronického periodika [335] => | příjmení = [336] => | jméno = [337] => | titul = Fossilworks: Homotherium [338] => | periodikum = fossilworks.org [339] => | vydavatel = [340] => | url = http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=41056 [341] => | datum vydání = [342] => | datum přístupu = 2016-11-26 [343] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171202052508/http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=41056 [344] => | datum archivace = 2017-12-02 [345] => | nedostupné = ano [346] => }} Genetika se zdá podporovat spíše ranější dataci. Nejstarší prokazatelné nálezy máme z ukrajinských [[Oděské katakomby|Oděských katakomb]] a jsou staré přibližně 4 miliony let. Zhruba stejně starý objev pochází z [[Koobi Fora]] v [[Keňa|Keni]] a tudíž nelze vyloučit ani africký původ dýkozubce. Rozšířil se do velké části [[Eurafrasie]] a přizpůsobil se zde různým životním podmínkám. Během [[pleistocén]]u migroval přes [[Beringie|Beringii]] do Ameriky. V Severní Americe se vyskytoval na rozsáhlém území od Aljašky po Texas. Ve všech těchto oblastech bylo objeveno poměrně značné množství fosílií v podobě kostí a zubů. Zkamenělina z [[Venezuela|Venezuely]] stará 1,8 milionu ukazuje, že tato šelma se spolu se smilodonem rozšířila po spojení obou Amerik v pliocénu do té Jižní. Jak dlouho přežívala tato kočka v Jižní Americe, není známo. [347] => [348] => == Nálezy == [349] => Navzdory velkému území, na němž tento druh žil, existuje relativně málo ucelenějších nálezů, nicméně k dispozici je velké množství fragmentů. Z Francie z lokality [[Senèze]] ([[Auvergne]]) máme jednu téměř kompletní kostru, která se zachovala díky náhlému vulkanickému sesuvu.{{Citace periodika|příjmení=Antón|jméno=Mauricio|příjmení2=Salesa|jméno2=Manuel J.|příjmení3=Turner|jméno3=Alan|titul=Soft tissue reconstruction of Homotherium latidens (Mammalia, Carnivora, Felidae). Implications for the possibility of representations in Palaeolithic art|periodikum=Geobios|datum=July 2009|ročník=42|číslo=5|strany=541–551|doi=10.1016/j.geobios.2009.02.003|jazyk=en|url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0016699509000539|datum přístupu=2016-11-15}} Nejznámějším nalezištěm homotherií je jeskyně [[Friesenhahn (Texas)|Friesenhahn]] v [[Texas]]u, kde byly objeveny části celkem 30 koster společně se stovkami kostí mladých mamutů, mastodontů a [[pravlk]]ů (''Canis dirus'').{{Citace monografie|příjmení=Schubert|jméno=Blaine W.|příjmení2=Mead|jméno2=Jim I.|příjmení3=Graham|jméno3=Russell W.|titul=Ice Age Cave Faunas of North America|url=https://books.google.cz/books?id=tfUGeBLNip0C&dq=The+scimitar+cat+Homotherium+serum+(Cope)&hl=cs&source=gbs_navlinks_s|vydání=|vydavatel=Indiana University Press|místo=|rok=2003|počet stran=352|strany=|isbn=0253342686|poznámka=Google-Books-ID: tfUGeBLNip0C|jazyk=en}} Zastoupení homotherií v asfaltové pasti [[La Brea Tar Pits|Rancho La Brea]] je mnohonásobně menší než počet smilodonů.{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=About Rancho La Brea Mammals|periodikum=www.nhm.org|vydavatel=Natural History Museum of Los Angeles|url=http://www.nhm.org/site/research-collections/rancho-la-brea/about-rlb-mammals|datum vydání=2012-08-06|datum přístupu=2016-11-27|url archivu=https://web.archive.org/web/20190425060730/https://nhm.org/site/research-collections/rancho-la-brea/about-rlb-mammals|datum archivace=2019-04-25|nedostupné=ano}} Rozsahem nepatrná, ale významem zásadní je část spodní čelisti ''Homotherium crenatidens'' (resp. ''H. latidens'') stará cca 28 000 let, jež byla vyzvednuta ze [[Severní moře|Severního moře]], které bylo v době [[Doba ledová|posledního zalednění]] rozsáhlou nížinatou a bažinatou [[Tundra|tundrou]] protkanou řekami. Do tohoto nálezu se totiž předpokládalo, že ''Homotherium'' bylo již více než 270 000 let v Evropě vyhynulé. Objevy v německém [[Schöningen]]u ([[Dolní Sasko]]) přinesly nové informace ohledně koexistence dýkozubců a [[Homo heidelbergensis|člověka heidelberského]].{{Citace periodika [350] => | příjmení = Serangeli [351] => | jméno = Jordi [352] => | příjmení2 = Kolfschoten [353] => | jméno2 = Thijs Van [354] => | příjmení3 = Starkovich [355] => | jméno3 = Britt M. [356] => | titul = The European saber-toothed cat (Homotherium latidens) found in the “Spear Horizon” at Schöningen (Germany) [357] => | periodikum = Journal of Human Evolution [358] => | ročník = 89 [359] => | strany = 172–180 [360] => | doi = 10.1016/j.jhevol.2015.08.005 [361] => | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0047248415002092 [362] => | datum přístupu = 2017-12-01 [363] => }} Významný nález byl uskutečněn v severovýchodní [[Venezuela|Venezuele]]; z dehtového jezírka [[El Breal de Orocual]] zde byla v roce 2011 vyzvednuta zachovalá kostra dýkozubce druhu ''Homotherium venezuelensis''. Na nálezy dýkozubců je bohatá i Afrika, avšak obyčejně nejde o celé kostry. Z [[Etiopie|etiopských]] lebek byl nicméně popsán druh ''H. hadarensis''.Antón 2013, s. 136. V [[Česko|České republice]] byly nalezeny zuby předpokládaného druhu ''H. moravicum'' ve [[Stránská skála#Woldřichova jeskyně|Woldřichově jeskyni]] na [[Stránská skála|Stránské skále]] a špičák a část [[pažní kost]]i druhu ''H. crenatidens'' v [[kras]]ové kapse C 718 v systému [[Koněpruské jeskyně|Koněpruských jeskyní]].{{Citace periodika [364] => | příjmení = Musil [365] => | jméno = Rudolf [366] => | titul = Nacházelo se ve Woldřichově jeskyni na Stránské skále skutečně ohniště? [367] => | periodikum = Geologický výzkum Mor. Slez. v r. 2005 [368] => | datum = 2006 [369] => | ročník = [370] => | číslo = [371] => | strany = 14–18 [372] => | url = https://journals.muni.cz/gvms/article/view/4848/3912 [373] => }} [374] => [375] => == Charakteristika rodu == [376] => [377] => === Popis === [378] => [[Soubor:Homotherium serum a člověk.jpg|alt=Rekonstruovaná podoba homotheria pro kohoutkovou výšku 1,1 m ve velikostním porovnání s člověkem|vlevo|náhled|Fyzická stavba homotheria a velikostní srovnání s člověkem]] [379] => [[Soubor:Homotherium.jpg|alt=Hmotová rekonstrukce hlavy homotheria s částečně rozevřenou tlamou. Srst má krémovou barvu a pod očima jsou náznaky skvrn.|náhled|Rekonstrukce hlavy homotheria]] [380] => [381] => ==== Velikost ==== [382] => Dýkozubec byl přibližně velký jako současný [[lev]], měl však delší krk a kratší záda. Na šavlozubou kočku bylo jeho tělo lehce stavěné.Antón 2013, s. 132. V kohoutku dosahoval výšky okolo 1 metru, přičemž nejčastěji se udává výška 1,1 metru, kterou má restaurovaná kostra ze Senèze. Vážil zřejmě okolo 200 kg, záleželo ovšem na druhu dýkozubce a typu prostředí, v němž žil. Rovněž tak záleží na způsobu, jakým vědci přistoupí k sestavování odhadu hmoty měkkých tělesných tkání. Výsledky pak oscilují v rozsahu 128 až 250 kg.{{Citace elektronického periodika|příjmení=Harington|jméno=C. R.|titul=American Scimitar - Homotherium serum|periodikum=wild-cats.net|vydavatel=|url=http://wild-cats.net/topic/7653150/1/|datum vydání=March 1996|datum přístupu=2016-11-18|jazyk=en|url archivu=https://web.archive.org/web/20161118224441/http://wild-cats.net/topic/7653150/1/|datum archivace=2016-11-18|nedostupné=ano}} Německý zoolog [[Helmut Hemmer]] píše o 300 kg či dokonce až 400 kg,{{Citace monografie|příjmení=Hemmer|jméno=Helmut|příjmení2=|jméno2=|titul=Die Feliden aus dem Epivillafranchium von Untermassfeld|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=2002|počet stran=|strany=699–782|isbn=|poznámka=In: Kahlke, R.-D. (Hrsg.): Das Pleistozän von Untermassfeld bei Meiningen (Thüringen). Römisch-Germanisches Zentralmuseum| jazyk = de}} naproti tomu biolog [[Boris Sorkin]] na základě zkoumání kostí největších nalezených jedinců a srovnání s morfologií [[Hyena skvrnitá|hyeny skvrnité]] uvádí maximální hmotnost 190 kg.{{Citace periodika|příjmení=Sorkin|jméno=Boris|titul=A biomechanical constraint on body mass in terrestrial mammalian predators|periodikum=Lethaia|datum=2008-12-01|ročník=41|číslo=4|strany=333–347|issn=1502-3931|doi=10.1111/j.1502-3931.2007.00091.x|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1502-3931.2007.00091.x/abstract|datum přístupu=2016-11-20}} [383] => [384] => ==== Hlava ==== [385] => [[Lebka]] byla relativně úzká a dlouhá (v průměru nepatrně delší než smilodonova). Maximální délka nalezených lebek se pohybuje v rozmezí 234 až 362 mm (tedy zhruba mezi velkými levhartími až velkými tygřími), což však nevylučuje existenci větších.{{Citace monografie [386] => | příjmení = Turner [387] => | jméno = Alan [388] => | příjmení2 = Antón [389] => | jméno2 = Mauricio [390] => | titul = The Big Cats and their fossil relatives [391] => | url = https://archive.org/details/bigcatstheirfoss00turn [392] => | vydání = [393] => | vydavatel = Columbia University Press [394] => | místo = New York [395] => | rok = 1997 [396] => | počet stran = 234 [397] => | strany = [https://archive.org/details/bigcatstheirfoss00turn/page/n65 48] [398] => | isbn = [399] => | poznámka = (Dále jen Turner a Antón 1997) [400] => | jazyk = en [401] => }} Čelisti mají výrazně větší předkus než u současných velkých koček. Na temeni se nachází rozvinutý [[sagitální hřeben]], k němuž byly připevněny svaly pohybující dolní čelistí. Ta má dolů otočené přední příruby, jež chránily špičáky. Nezvykle velké nosní otvory, podobné [[Acinonyx|gepardím]], zřejmě umožňovaly rychlejší zisk kyslíku, který pomáhal při rychlém běhu a sloužil též k ochlazování mozku. Zrakové centrum mozku bylo ve srovnání s jinými šavlozubci rozsáhlé a složité, očnice relativně větší. Ukazuje to na schopnost skvěle vidět ve dne, ale v porovnání s většinou současných koček bylo noční vidění zřejmě slabší.Turner a Antón 1997, s. 98. Tyto morfologické charakteristiky podpořila i genetická zkoumání, když zjistila pozitivní selekce genů pro zrakové a kognitivní funkce a příjem energie. [402] => [403] => V porovnání s jinými machairodonty (''[[Smilodon]]'', ''[[Megantereon]]'') disponovali zástupci rodu ''Homotherium'' kratšími horními [[Špičák (zub)|špičáky]]. Ty měly zploštělý zahnutý tvar a obě hrany byly jemně vroubkované. Část vyčuhující z dásně měřila nejméně 6,1–7,5 cm ([[Tygr|tygří]] špičáky mají v průměru 5,6 cm, ale výjimečně mohou měřit až 7,5 cm{{Citace periodika [404] => | příjmení = Mazák [405] => | jméno = Vratislav [406] => | autor = [407] => | odkaz na autora = Vratislav Mazák [408] => | spoluautoři = [409] => | titul = Panthera tigris [410] => | periodikum = Mammalian Species [411] => | odkaz na periodikum = [412] => | datum = [413] => | rok = 1981 [414] => | ročník = [415] => | číslo = 152 [416] => | strany = 1–8 [417] => | jazyk = en [418] => | url = http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf [419] => | datum přístupu = 21-10-2011 [420] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120309125526/http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf [421] => | datum archivace = 09-03-2012 [422] => | nedostupné = ano [423] => }} {{Wayback|url=http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf |date=20120309125526 }}). Byly přizpůsobeny spíše k sekání a řezání než k bodání. Dolní špičáky dosahovaly naopak relativně větších rozměrů (v porovnání s jinými šavlozubými šelmami a se [[Lev americký|lvem americkým]]) a spolu s [[řezák]]y tvořily mocný průrazný a úchopový nástroj. Z žijících koček má pouze tygr takto velké řezáky, jež pomáhají zvedat a nést kořist. Třenové zuby, především zadní, sloužily ke krájení soust. [[Stolička|Stoličky]] měl dýkozubec spíše slabé a nepřizpůsobené k drcení kostí. Celkový počet zubů byl 28 a [[zubní vzorec]] 3/3 (řezáky) 1/1 (špičáky) 2/2 (třenové zuby) 1/1 (stoličky). Nálezy množství mladých jedinců z jeskyně Friesenhahn umožnily na základě srovnávacích dat vymodelovat celkem 7 fází vývoje chrupu, přičemž plně vyvinuté zuby mělo ''Homotherium'' asi po 2 letech života.{{Citace periodika [424] => | příjmení = Rawn-Schatzinger [425] => | jméno = Viola [426] => | titul = Development and eruption sequence of deciduous and permanent teeth in the saber-tooth cat Homotherium serum Cope [427] => | periodikum = Journal of Vertebrate Paleontology [428] => | datum = 1983-03-01 [429] => | ročník = 3 [430] => | číslo = 1 [431] => | strany = 49–57 [432] => | issn = 0272-4634 [433] => | doi = 10.1080/02724634.1983.10011958 [434] => | url = https://doi.org/10.1080/02724634.1983.10011958 [435] => | datum přístupu = 2017-12-10 [436] => }} [437] => [438] => ===== Síla stisku zubů ===== [439] => Dánský zoolog Per Christiansen, jenž se zabývá [[Biomechanika|biomechanikou]] a funkční [[Anatomie|anatomií]] fosilních živočichů{{Citace elektronického periodika [440] => | titul = Per Christiansen [441] => | periodikum = www.zmuc.dk [442] => | url = http://www.zmuc.dk/VerWeb/staff/pchristiansen.htm [443] => | datum přístupu = 2018-01-07 [444] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180805160612/http://www.zmuc.dk/verweb/staff/pchristiansen.htm [445] => | datum archivace = 2018-08-05 [446] => | nedostupné = ano [447] => }}, zveřejnil v roce 2007 svou srovnávací studii o síle stisku současných a šavlozubých kočkovitých šelem. Jedním ze závěrů komparace bylo to, že recentní kočkovité šelmy mají v průměru silnější skus než jejich vyhynulí příbuzní (s několika výjimkami). ''Homotherium'' disponovalo absolutně i relativně malou sílou stisku. V absolutním srovnání bylo na úrovni [[Puma americká|pumy americké]], v relativním na úrovni [[megantereon]]ů, daleko za všemi současnými kočkovitými šelmami. Sám Christiansen nicméně upozorňuje, že výsledky je nutno brát s opatrností, neboť do nich nejsou zahrnuty některé důležité proměnné, jako třeba síla krčního svalstva.{{Citace periodika [448] => | příjmení = CHRISTIANSEN [449] => | jméno = PER [450] => | titul = Comparative bite forces and canine bending strength in feline and sabretooth felids: implications for predatory ecology [451] => | periodikum = Zoological Journal of the Linnean Society [452] => | datum = 2007-10-01 [453] => | ročník = 151 [454] => | číslo = 2 [455] => | strany = 423–437 [456] => | issn = 0024-4082 [457] => | doi = 10.1111/j.1096-3642.2007.00321.x [458] => | jazyk = en [459] => | url = https://doi.org/10.1111/j.1096-3642.2007.00321.x [460] => | datum přístupu = 2018-01-07 [461] => }} [462] => {| class="wikitable" [463] => |+Srovnání síly stisku zubů tří druhů homotherií s některými dalšími kočkovitými šelmami [464] => ! [465] => !Hmotnost [466] => (kg) [467] => !Délka lebky [468] => (mm) [469] => !Síla stisku [470] => špičáků [471] => [472] => (N) [473] => !Síla stisku [474] => trháků [475] => [476] => (N) [477] => !Kvocient síly [478] => stisku špičáků 1) [479] => !Kvocient síly [480] => stisku trháků [481] => [482] => |- [483] => |''Homotherium crenatidens'' [484] => |192 [485] => |300 [486] => |459 [487] => |799 [488] => |32 [489] => |35 [490] => |- [491] => |''Homotherium latidens'' [492] => |201 [493] => |305 [494] => |477 [495] => |755 [496] => |29 [497] => |32 [498] => |- [499] => |''Homotherium serum'' [500] => |187 [501] => |298 [502] => |519 [503] => |787 [504] => |35 [505] => |35 [506] => |- [507] => |''[[Machairodus|Machairodus aphanistus]]'' [508] => |136 [509] => |268 [510] => |1077 [511] => |1714 [512] => |62 [513] => |96 [514] => |- [515] => |''[[Megantereon|Megantereon cultridens]]'' [516] => |106 [517] => |257 [518] => |298 [519] => |495 [520] => |31 [521] => |34 [522] => |- [523] => |''[[Smilodon|Smilodon fatalis]]'' 2) [524] => |225 [525] => |307 [526] => |830 [527] => |1381 [528] => |49 [529] => |54 [530] => |- [531] => |''[[Smilodon|Smilodon populator]]'' 3) [532] => |278 [533] => |304 [534] => |1161 [535] => |2258 [536] => |58 [537] => |75 [538] => |- [539] => |[[Jaguár americký|Jaguár]] [540] => |73 [541] => |230 [542] => |880 [543] => |1348 [544] => |120 [545] => |122 [546] => |- [547] => |[[Lev]] [548] => |171 [549] => |310 [550] => |1199 [551] => |1833 [552] => |86 [553] => |87 [554] => |- [555] => |[[Levhart skvrnitý]] [556] => |51 [557] => |195 [558] => |559 [559] => |851 [560] => |99 [561] => |98 [562] => |- [563] => |[[Puma americká]] [564] => |39 [565] => |176 [566] => |500 [567] => |775 [568] => |109 [569] => |110 [570] => |- [571] => |[[Tygr]] [572] => |147 [573] => |289 [574] => |1234 [575] => |1839 [576] => |98 [577] => |97 [578] => |- [579] => | colspan="7" |1) Kvocient síly stisku ukazuje relativní velikost síly, tedy se zohledněním celkové hmotnosti. [580] => 2) Vybrán jeden (zhruba průměrný) jedinec z celkem 8 zahrnutých do studie [581] => [582] => 3) Vybrán jeden (zhruba průměrný) jedinec z celkem 6 zahrnutých do studie [583] => |} [584] => [585] => ==== Tělo ==== [586] => Obecně sice vypadal dýkozubec jako velká kočka, ale měl jisté fyzické zvláštnosti. Proporce končetin mu dávaly vzezření připomínající [[Hyeny|hyenu]] či subtilnějšího [[Medvědovití|medvěda]]. Přední nohy byly prodloužené a zadní část těla byla snížená se zády svažujícími se ke krátkému ocasu. Tento morfologický rys byl výraznější u amerického druhu ''H. serum'' než u euroasijského ''H. latidens''.Turner a Antón 1997, s. 58–59. Tato stavba předních končetin umožňovala dýkozubci strhnout kořist při polovzpřímeném postoji.Antón 2013, s. 163. Delší krk dovoloval flexibilní natočení hlavy a čelistí vůči hrdlu ležícího zvířete při současné fixaci jeho těla tělem vlastním.Antón 2013, s. 189–190. Drápy byly zatažitelné jen částečně (podobně jako u dnešních [[Gepard štíhlý|gepardů]]), čímž se lišil například od smilodona.{{Citace periodika [587] => | příjmení = DeSantis [588] => | jméno = Larisa R.G. [589] => | příjmení2 = Feranec [590] => | jméno2 = Robert S. [591] => | příjmení3 = Antón [592] => | jméno3 = Mauricio [593] => | titul = Dietary ecology of the scimitar-toothed cat Homotherium serum [594] => | periodikum = Current Biology [595] => | datum vydání = 2021-04 [596] => | issn = 0960-9822 [597] => | doi = 10.1016/j.cub.2021.03.061 [598] => | url = https://doi.org/10.1016/j.cub.2021.03.061 [599] => | datum přístupu = 2021-04-17 [600] => }} Stavba zadních končetin ukazuje, že zvíře mohlo skákat, nicméně hůře než je u koček běžné. Oblast pánevní se podobala [[Medvědovití|medvědí]], ocas tvořilo 13 [[Obratel|obratlů]] – zhruba o polovinu méně, než je běžné u současných dlouhoocasých koček. [601] => [602] => Barva srsti není známa. Vzhledem k typu prostředí, kde se šelma nejčastěji vyskytovala, se předpokládá poměrně světlé (světle hnědé, šedé, krémové či plavé) tónování doplněné možná místy tmavšími skvrnami různých velikostí. Ze současných šelem se mu barvou zřejmě nejvíce podobali lev a [[Puma americká|puma]].{{Citace periodika|příjmení=Switek|jméno=Brian|titul=Did Saber Cats Have Spotted and Striped Coats?|periodikum=Scientific American Blog Network|datum=2016-06-08|ročník=|číslo=|jazyk=en|url=https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/did-saber-cats-have-spotted-and-striped-coats/|datum přístupu=2016-11-19}} Takto je většinou zobrazován i na portrétech uznávaných malířů pravěkých zvířat jako byl [[Zdeněk Burian]] či v současnosti [[Velizar Simeonovski]], [[Mauricio Antón]] nebo [[Petr Modlitba]].{{Citace elektronického periodika [603] => | titul = About me [604] => | periodikum = The Wild Art of Velizar Simeonovski [605] => | url = http://wildnatureart.net/about [606] => | jazyk = en-US [607] => | datum přístupu = 2017-12-03 [608] => }}{{Citace elektronické monografie|příjmení=Antón|jméno=Mauricio|titul=FACE TO FACE WITH HOMOTHERIUM AT SCHÖNINGEN|url=https://chasingsabretooths.wordpress.com/2015/06/12/face-to-face-with-homotherium-at-schoningen/|vydavatel=chasing sabretooths|místo=|datum vydání=2015-06-12|datum přístupu=2016-11-17| jazyk = en}}Turner a Antón 1997, obrazová příloha, plate 9 a 10.{{Citace elektronického periodika [609] => | příjmení = Modlitba [610] => | jméno = Petr [611] => | titul = Homotherium moravicum (obraz) [612] => | periodikum = www.petrmodlitba.cz [613] => | vydavatel = [614] => | url = http://www.petrmodlitba.cz/index.php/cz/galerie/paleoart/category/14-ctvrtohory [615] => | datum vydání = [616] => | jazyk = cs-cz [617] => | datum přístupu = 2017-12-03 [618] => }} V oblasti Aljašky mohlo být jeho zbarvení kvůli přizpůsobení se sněhové pokrývce ještě světlejší.Antón 2013, s. 65. [619] => [620] => === Ekologie a chování === [621] => [[Soubor:Homotheriumtex2.JPG|náhled|vlevo|Lebka z naleziště v jeskyni Friesenhahn|alt=Pohled zleva na lebku homotheria s otevřenými čelistmi z jeskyně Friesenhahn.]] [622] => Dýkozubec byl [[masožravec]] a aktivní [[predátor]]. Ze stavby jeho těla a fosilních situací je možno odvodit několik aspektů jeho života. Nejspíše obýval otevřenější stanoviště. Na rozdíl od mnoha jiných šavlozubých šelem byl zřejmě poměrně vytrvalý běžec, který dokázal kořist pronásledovat střeně vysokou rychlostí i delší dobu (avšak stále podstatně méně vytrvalý než [[psovití]] nebo [[hyenovití]]). Přinejmenším v některých oblastech žil ve skupinách, které mu dávaly konkurenční výhodu při soupeření s jedinci vlastního druhu nebo s jinými šelmami a umožňovaly mu zabíjet velkou kořist.Turner a Antón 1997, s. 165. Rozptýlené a nepříliš hojné nálezy z Evropy ze závěru středního pleistocénu však pro toto období a tuto oblast naznačují spíše samotářský život či maximálně život ve velmi malých skupinách. Pravděpodobně šlo převážně o denní zvíře.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Antón|jméno=Mauricio|titul=Homotherium, slayer of giants?|url=https://chasingsabretooths.wordpress.com/2013/07/17/homotherium-slayer-of-giants/|vydavatel=chasing sabretooths|místo=|datum vydání=2013-07-17|datum přístupu=2016-11-19| jazyk = en}} [623] => [624] => Jeskyně Friesenhahn, která sloužila s velkou pravděpodobností jako doupě této šelmy, obsahovala zbytky více než 30 homotherií a s nimi zde došlo k objevu zbytků 300–400 mladých [[Mamut kolumbuský|mamutů kolumbuských]] (''Mammuthus columbi'') a [[mastodont]]ů. Většinou se jednalo o jedince staré 2 až 4 roky. Tento věk byl pro predátory ideální. Takto staří mamuti již nebyli tak bedlivě hlídaní matkou ani stádem, rádi zkoumali své okolí a zároveň byli ještě dostatečně malí, aby se dobře lovili.Turner a Antón 1997, s. 166. Kromě [[mamut]]ů zde bylo nalezeno jen minimum jiné potenciální kořisti této šelmy. Ukazuje to na přinejmenším lokální loveckou specializaci.Turner a Antón 1997, s. 51. [625] => [626] => Je sice možné, že rod ''Homotherium'' byl rozšířen především tam, kde žili [[tlustokožci]] – mamuti, mastodonti, [[Deinotherium|deinotheria]] a [[Nosorožcovití|nosorožci]] – a zaměřoval se na lov jejich mladých jedinců, nicméně naprostá specializace se předpokládat nedá. Je pravděpodobné, že se dokázal přizpůsobit místní potravní nabídce a lovil ve velké míře [[Kopytníci|kopytníky]] ([[Koňovití|koňovité]], [[Pravé antilopy|antilopy]], [[Bizon pravěký|bizony]]) či požíral [[Mršina|mršiny]]. Zabitá zvířata respektive jejich části mnohdy odnášel nebo spíše odtahoval do doupěte.{{Citace periodika [627] => | příjmení = Marean [628] => | jméno = Curtis W. [629] => | příjmení2 = Ehrhardt [630] => | jméno2 = Celeste L. [631] => | titul = Paleoanthropological and paleoecological implications of the taphonomy of a sabertooth's den [632] => | periodikum = Journal of Human Evolution [633] => | ročník = 29 [634] => | číslo = 6 [635] => | strany = 515–547 [636] => | doi = 10.1006/jhev.1995.1074 [637] => | url = https://doi.org/10.1006/jhev.1995.1074 [638] => | datum přístupu = 2017-12-30 [639] => }} Detailní výzkumy nálezů z Friesenhahnu zjistily, že dýkozubci svou kořist porcovali v místě zabití a především horní části končetin následně odnášeli například do jeskyně, kde mohli nerušeně žrát. Byli schopni ohlodat kosti své kořisti přibližně stejně efektivně jako současné hyeny či levharti, a tudíž jejich špičáky pro ně nepředstavovaly žádnou zásadní překážku při konzumaci masa. Vyhýbali se ovšem drcení kostí, což potvrdil výzkum jejich zubů. [640] => [641] => ==== Způsob zabíjení kořisti ==== [642] => To, jakým způsobem šavlozubé šelmy zabíjely svou kořist, je stále předmětem diskuze. Modelování a srovnávání s žijícími druhy nepodporují předpoklad, že se specializovaly na kořist obřích rozměrů jako byli mastodonti, mamuti a jiní tlustokožci, nýbrž nejčastěji zabíjely živočichy střední velikosti ([[Koňovití|koňovité]], [[Jelenovití|jelenovité]], mladé jedince tlustokožců atd.).{{Citace periodika [643] => | příjmení = Andersson [644] => | jméno = Ki [645] => | příjmení2 = Norman [646] => | jméno2 = David [647] => | příjmení3 = Werdelin [648] => | jméno3 = Lars [649] => | titul = Sabretoothed Carnivores and the Killing of Large Prey [650] => | periodikum = PLOS ONE [651] => | datum = 2011-10-19 [652] => | ročník = 6 [653] => | číslo = 10 [654] => | strany = e24971 [655] => | issn = 1932-6203 [656] => | doi = 10.1371/journal.pone.0024971 [657] => | url = http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0024971 [658] => | datum přístupu = 2017-12-15 [659] => }}{{Citace monografie [660] => | příjmení = Brain [661] => | jméno = C. K. [662] => | příjmení2 = [663] => | jméno2 = [664] => | titul = The Hunters Or the Hunted?: An Introduction to African Cave Taphonomy [665] => | url = https://books.google.com/books?id=E4JyZgr8y50C [666] => | vydání = [667] => | vydavatel = University of Chicago Press [668] => | místo = Chicago, Londýn [669] => | rok = 1981 [670] => | počet stran = 375 [671] => | strany = 156–157 [672] => | isbn = 9780226070902 [673] => | poznámka = (Dále jen Brain 1981) [674] => | jazyk = en [675] => }} Vroubkování horních špičáků homotherií, jejich velikost, pozice v čelistech a značná masivnost řezáků naznačují, že k usmrcení kořisti, případně jejímu vážnému zranění mohlo dojít tak, že šelma prořízla oběti velké artérie (především na krku) či jí vyrvala z těla velký kus masa. Kořist následně zahynula v důsledku značné ztráty krve a šoku. Špičáky a řezáky v dolní čelisti v tomto procesu sloužily k fixaci kousané tkáně.Turner a Antón 1997, s. 122–125. Smrtící stisk byl rovněž umožněn fyziologií krčních obratlů, které dovolovaly flexibilnější natáčení hlavy, a tím zlepšovaly reakci šelmy na případné pohyby oběti. Důležitou roli hrály i krční svaly, které umožňovaly rázný pohyb směrem dolů a hluboké zanoření špičáků do měkkých tkání oběti. [676] => [677] => === Soužití s hominidy === [678] => Vzhledem ke své velikosti, vybavení, možnému životu ve smečce a širokému rozšíření se předpokládá, že dýkozubec mohl patřit mezi predátory různých forem [[Hominidé|hominidů]]. Zároveň je ale pravděpodobné, že nešlo o jeho běžnou kořist a už vůbec ne kořist, na niž by se zaměřoval, neboť lidé a jejich předchůdci byli relativně malí, kostnatí, dobře šplhající po stromech a díky své technologii a skupinovému životu zároveň nebezpeční.{{Citace sborníku [679] => | příjmení = Treves [680] => | jméno = Adrian [681] => | příjmení2 = Palmqvist [682] => | jméno2 = Paul [683] => | titul = Reconstructing Hominin Interactions with Mammalian Carnivores (6.0–1.8 Ma) [684] => | příjmení sestavitele = Gursky-Doyen [685] => | jméno sestavitele = Sharon [686] => | sborník = Primate Anti-Predator Strategies [687] => | odkaz na sborník = [688] => | vydavatel = Springer [689] => | místo = [690] => | rok vydání = 2007 [691] => | isbn = [692] => | url = http://faculty.nelson.wisc.edu/treves/pubs/Treves_Palmqvist_2007.pdf [693] => | strany = 355–381 [694] => | jazyk = en [695] => }} [696] => [697] => Hypotéza tvrdící, že pro rané druhy hominidů představovaly šavlozubci velmi nedostatečně ohlodané mršiny zdroj velkého množství masa,{{Citace periodika [698] => | příjmení = Marean [699] => | jméno = Curtis W. [700] => | titul = Sabertooth cats and their relevance for early hominid diet and evolution [701] => | periodikum = Journal of Human Evolution [702] => | ročník = 18 [703] => | číslo = 6 [704] => | strany = 559–582 [705] => | doi = 10.1016/0047-2484(89)90018-3 [706] => | url = https://doi.org/10.1016/0047-2484(89)90018-3 [707] => | datum přístupu = 2017-12-30 [708] => }} se spíše nepotvrdila, a to zvláště v případě homotheria. [709] => [710] => Více poznatků do koexistence hominidů a dýkozubců vnesly objevy z německého naleziště Schöningen 13 II-4. Ve stejné vrstvě, z níž pocházejí nálezy druhu ''Homo heidelbergensis'' včetně několika precizně opracovaných [[oštěp]]ů, se našly části kostí a zubů homotherií, což ukazuje na v minulosti často předpokládanou a tímto jednoznačně potvrzenou koexistenci hominida a šavlozubé kočky. Laboratorní zkoumání datuje objevy přibližně do doby 300 000 let př. n. l. Na úlomku [[Pažní kost|humeru]] dýkozubce byly zjištěny četné vrypy, které ukazují, že člověk heildeberský používal kost jako nástroj. [711] => [712] => === Vyhynutí === [713] => [[Soubor:Homotherium venezuelensis10.JPG|náhled|Kostra ''Homotherium venezuelensis''|alt=Kostra homotheria vystavená v muzeu – pohled zleva]]V Africe vyhynul dýkozubec relativně časně, pravděpodobně před 1,5 milionem let. V Evropě zmizeli poslední zástupci rodu ''Homotherium'' před cca 28 000 lety, přičemž je pravděpodobné, že už dlouhou dobu předtím byli poměrně vzácní. V Severní Americe přežívaly poslední exempláře ještě na konci pleistocénu, tedy před 10 000 lety. [714] => [715] => Důvody vymření této kočkovité šelmy nejsou zcela zjevné, předpokládá se, že šlo o kombinaci několika faktorů. Zřejmě za nimi stojí výrazný úbytek tlustokožců a velkých kopytníků ze stepí pleistocenní Ameriky a Eurasie související se změnami klimatu. Dalším důvodem mohla být vzrůstající konkurence kočkovitých šelem z rodu ''[[Panthera]],'' především [[Lev|lvů pustinných]], [[Lev jeskynní|jeskynních]] a [[Lev americký|amerických]], kteří byli univerzálnější, silnější a pravděpodobně i inteligentnější než homotheria. V soupeření o mršiny mohly být homotheriím silnými konkurenty v organizovaných skupinách žijící [[hyeny]] (např. ''Crocuta crocuta praespelaea,'' ''C. c.'' ''ultima'' a ''Parahyaena brunnea mosbachensis'')''.''{{Citace periodika [716] => | příjmení = Diedrich [717] => | jméno = Cajus G. [718] => | příjmení2 = McFarlane [719] => | jméno2 = Donald A. [720] => | titul = Homotherium from Middle Pleistocene archaeological and carnivore den sites of Germany – Taxonomy, taphonomy and a revision of the Schöningen, West Runton and other saber-tooth cat sites [721] => | periodikum = Quaternary International [722] => | datum = March 2017 [723] => | ročník = 436 [724] => | číslo = [725] => | strany = 76–83 [726] => | doi = 10.1016/j.quaint.2016.10.015 [727] => | url = http://faculty.jsd.claremont.edu/dmcfarlane/Publications/Homotherium%20Germany%202017.pdf [728] => | datum přístupu = 2017-11-30 [729] => }} {{Wayback|url=http://faculty.jsd.claremont.edu/dmcfarlane/Publications/Homotherium%20Germany%202017.pdf |date=20171201044114 }} Ve východní Asii se vyhynutí druhu ''Homotherium ultimum'' ve středním pleistocénu zhruba kryje s nástupem velké tygří formy ''[[Panthera tigris acutidens]]''.{{Citace periodika|příjmení=Knor|jméno=Stanislav|titul=Evoluce velkých koček 1. Asijská kolébka|periodikum=Živa (ziva.avcr.cz)|datum=2017|ročník=65|číslo=1|strany=47|url=}} Svou roli mohlo hrát i šíření pokročilých druhů [[Hominidé|hominidů]], jejichž rozmach se pozoruhodně shoduje s mizením homotherií z jednotlivých oblastí. Dýkozubci tak vymírají v Africe přibližně v době, kdy se tam šíří ''[[Homo ergaster]]'', v Evropě s úspěšným postupem ''[[Homo heidelbergensis]]'', případně ''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' a v Americe s příchodem ''Homo sapiens''. [730] => [731] => == Kultura == [732] => [[Soubor:Isturitz big cat.jpg|alt=kresba sošky kočkovité šelmy s krátkým ocasem a hranatou hlavou. Sošce chybějí části končetin.|náhled|Kresba sošky velké kočkovité šelmy z období paleolitu nalezená v jeskyni Isturitz. Jde zřejmě o lva jeskynního, ale vyloučit nelze ani dýkozubce.]] [733] => [734] => Šavlozubé šelmy, resp. jejich pozůstatky vzbuzovaly již v pravěku respekt a zájem lidí a byly předmětem obchodu či námětem k uměleckým výtvorům. Podle nálezu z anglického [[Kents Cavern]] ([[Devon (hrabství)|Devon]]) se usuzuje, že zuby homotheria mohly patřit mezi paleolitické obchodní artikly resp. mohlo jít o jakési [[talisman]]y či druh pohřební výbavy.{{Citace periodika|příjmení=McFarlane|jméno=Donald A.|příjmení2=Lundberg|jméno2=Joyce|titul=On the occurrence of the scimitar-toothed cat, Homotherium latidens (Carnivora; Felidae), at Kents Cavern, England|periodikum=Journal of Archaeological Science|datum=2013-04-01|ročník=40|číslo=4|strany=1629–1635|doi=10.1016/j.jas.2012.10.032|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305440312004876|datum přístupu=2016-11-17| jazyk = en}} Takzvaná soška z jeskyně Isturitz (jihozápadní Francie) objevená v roce 1896 byla dlouho považována za zpodobnění [[Lev jeskynní|lva jeskynního]] (''Panthera spelea''). Avšak český zoolog a paleontolog [[Vratislav Mazák]] přišel v roce 1970 s tvrzením, že jde o dýkozubce ''Homotherium latidens''.{{Citace periodika [735] => | příjmení = Mazak [736] => | jméno = Vratislav [737] => | titul = On a Supposed Prehistoric Representation of the Pleistocene Scimitar Cat, Homotherium Fabrini, 1890 (Mammalia; Machairodontidae) [738] => | periodikum = Zeitschrift für Saeugetierkunde [739] => | datum = 1970 [740] => | ročník = 35 [741] => | číslo = [742] => | strany = 359–362 [743] => | jazyk = en [744] => | url = http://www.zobodat.at/pdf/Zeitschrift-Saeugetierkunde_35_0359-0362.pdf [745] => }} Tato interpretace byla nejprve zavržena kvůli tomu, že druh měl být v době vzniku sošky již dávno vymřelý, ale nálezy z poslední doby ukazují, že Mazák mohl mít pravdu.{{Citace periodika|příjmení=Switek|jméno=Brian|titul=Facing Homotherium|periodikum=WIRED|datum=2011-10-18|ročník=|číslo=|strany=|jazyk=en|url=https://www.wired.com/2010/11/facing-homotherium/|datum přístupu=2016-11-17}} Nicméně přední odborníci se po důkladném rozboru anatomie těla dýkozubce a lva jeskynního přiklání k variantě, že jde o mládě lva. [746] => [747] => Velké oživení zájmu o šavlozubé šelmy a tedy i o ''Homotherium'' nastal v souvislosti s rozmachem [[paleontologie]] v průběhu 20. století. Zvíře vystupuje v knize ''Den svarta tigern'' (Černý tygr, 1978) [[doyen]]a moderní paleontologie [[Björn Kurtén|Björna Kurténa]], zvláště v pasáži, kde pár homotherií za použití zvláštní taktiky loví mládě mamuta.{{Citace monografie|příjmení=Kurtén|jméno=Björn|příjmení2=|jméno2=|titul=Dance of the Tiger: A Novel of the Ice Age|url=https://books.google.cz/books?id=M60NJvkoA2YC&dq=kurt%C3%A9n+dance+of+the+tiger&hl=cs&source=gbs_navlinks_s|vydání=|vydavatel=University of California Press|místo=Berkeley, Los Angeles, London|rok=(1980) 1995|počet stran=294|strany=|isbn=9780520202771|poznámka=Google-Books-ID: M60NJvkoA2YC|jazyk=en}} ''Homotherium'' nazývaný „scimitar“ se objevil v britském seriálu ''Wild New World'' (Divoký nový svět, v Americe nazýváno ''Prehistoric America''), mj. jak se pokouší lovit mastodonta.{{Citace elektronického periodika|titul=Wild New World - Episode guide - BBC Two|periodikum=BBC|url=http://www.bbc.co.uk/programmes/p002shqf/episodes/guide|datum přístupu=2016-11-19| jazyk = en}} Je rovněž jedním ze zvířecích hrdinů v dokumentu ''Monsters We Met'' (Monstra, jež jsme potkávali).{{Citace monografie|příjmení=BBC|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Monsters We Met - Episode 1 - The Eternal Frontier|url=https://www.youtube.com/watch?v=WDI6UriVGSI|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=| jazyk = en}} [748] => [749] => == Odkazy == [750] => [751] => === Reference === [752] => [753] => [754] => === Literatura === [755] => * {{Citace monografie|příjmení=Antón|jméno=Mauricio|příjmení2=|jméno2=|titul=Sabertooth|url=https://books.google.cz/books?id=dVcqAAAAQBAJ&hl=cs&source=gbs_navlinks_s|vydavatel=Indiana University Press|místo=Bloomington and Indianapolis|rok=2013|počet stran=268|strany=|jazyk=en}} [756] => * {{Citace monografie|příjmení=Ballesio|jméno=Roland|příjmení2=|jméno2=|titul=Monographie d'un Machairodus du gisement villafranchien de Senèze: Homotherium crenatidens Fabrini|url=|vydavatel=Université de Lyon|místo=Lyon|rok=1960|počet stran=144|jazyk=fr}} [757] => * {{Citace monografie|příjmení=Turner|jméno=Alan|příjmení2=Antón|jméno2=Mauricio|titul=The Big Cats and their fossil relatives|url=https://archive.org/details/bigcatstheirfoss0000turn|vydání=|vydavatel=Columbia University Press|místo=New York|rok=1997|počet stran=234|jazyk = en}} [758] => * Mauricio Antón, Gema Siliceo, Juan F. Pastor & Manuel J. Salesa (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0277379122001020 Concealed weapons: A revised reconstruction of the facial anatomy and life appearance of the sabre-toothed cat ''Homotherium latidens'' (Felidae, Machairodontinae)]. ''Quaternary Science Reviews''. '''284''': 107471. doi: https://doi.org/10.1016/j.quascirev.2022.107471 [759] => [760] => === Externí odkazy === [761] => * {{Commonscat}} [762] => * {{Wikidruhy|taxon=Homotherium}} [763] => * [http://www.wired.com/wiredscience/2011/03/south-america-gets-two-more-sabercats South America Gets Two More Sabercats] {{En}} [764] => * [http://www.wired.com/wiredscience/2011/05/repost-facing-homotherium/ Repost: Facing Homotherium] {{En}} [765] => * [https://twilightbeasts.org/2020/12/04/genomic-wisdom/ Článek o genomu rodu ''Homotherium''] {{En}} [766] => [767] => {{Kočkovití}} [768] => {{Taxonbar}} [769] => {{Autoritní data}} [770] => [771] => {{Portály|Kočky|Ohrožená a vyhynulá zvířata}} [772] => {{Nejlepší článek}} [773] => [774] => [[Kategorie:Kočkovití]] [775] => [[Kategorie:Vyhynulí savci]] [776] => [[Kategorie:Organismy žijící v neogénu]] [] => )
good wiki

Homotherium

Homotherium (česky někdy dýkozubec) je rod vyhynulých šavlozubých kočkovitých šelem, který žil v Severní Americe, Jižní Americe, Evropě, Asii a Africe během pliocénu a pleistocénu (před více než 4 miliony - před 10 000 lety). Rod bývá řazen do tribu Homotheriini a větví se do několika druhů, jejichž taxonomie není úplně vyjasněná.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Medvědovití','Smilodon','pliocén','Puma americká','pleistocén','Homo heidelbergensis','Machairodontinae','Lev','Hominidé','Koňovití','Lev jeskynní','Hyena skvrnitá'

Hominidé

Koňovití

Lev

Machairodontinae

Medvědovití

Pleistocén

Pliocén

Smilodon