Array ( [0] => 15483684 [id] => 15483684 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hormon [uri] => Hormon [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Epinephrine-3d-CPK.png|náhled|Prostorový model [[adrenalin]]u – jednoho z nejznámějších hormonů]] [1] => '''Hormony''' jsou sloučeniny, které slouží v těle [[mnohobuněčnost|mnohobuněčných organismů]] jako chemický přenašeč od [[buňka|buňky]] (nebo skupiny buněk) do jiné. Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných organismů včetně rostlin, mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v [[Organismus|organismu]]. Od [[enzym]]ů se odlišují také tím, že působí jen na žijící buňky. [2] => [3] => Působení hormonu je závislé na jeho detekci buňkou, hormon musí interagovat s odpovídajícím buněčným [[receptor]]em, který pak spustí kaskádu sekundárních [[Chemická reakce|reakcí]], které vedou až k pro hormon typické odezvě. Vzhledem k tomu, že různé buňky uvnitř těla mohou mít receptory k danému hormonu v různém počtu nebo odlišně citlivé, tak hormon může působit přednostně na skupiny buněk s nejvyšší citlivostí. [4] => [5] => == Rostlinné hormony == [6] => {{viz též|fytohormon}} [7] => Rostlinné hormony se od živočišných odlišují obvykle menší specifičností - každý z hormonů působí širší paletu účinků, ve svém účinku se také často překrývají a některé z fyziologických účinků také vznikají pouze v závislosti na vzájemné kombinaci působení fytohormonů. [8] => [9] => Mezi fytohormony řadíme: [10] => * [[auxiny]] [11] => * [[cytokinin]]y [12] => * [[ethen|ethylen (ethen)]] [13] => * [[giberelin]]y [14] => * [[kyselina abscisová|kyselinu abscisovou]] [15] => * [[brassinosteroidy]] [16] => [17] => == Živočišné hormony == [18] => Hormony vznikají ve specializovaných [[Endokrinní žláza|endokrinních]] (řecky {{cizojazyčně|el|endon}} – uvnitř, {{cizojazyčně|el|krinein}} – vylučovat) žlázách, z nichž se dostanou ''prokrvením'' do krevního oběhu ([[vnitřní sekrece]]). Mohou vznikat také i v buňkách orgánů, které mají primárně jiné úlohy. Tyto hormony potom obvykle slouží jen uvnitř tohoto orgánu, např. hormon ''sekretin'' působí pouze na buňky [[sliznice]] a [[slinivka břišní|slinivky břišní]]. Hormony vznikající v nervovém systému nebo jeho buňkách se označují jako ''[[neurohormon]]y''. U obratlovců se tyto buňky nacházejí v [[mezimozek|mezimozku]], kde řídí příjem a výdej vody a soli nebo ovlivňují napětí cévních stěn (obzvláště u [[Savci|savců]]). U mnoha ptáků (např. slepic) ovlivňují v závislosti na intenzitě slunce a světla polohovou koordinaci. [19] => [20] => Některé patří mezi [[pohlavní hormon]]y. [21] => [22] => === Hormony u člověka === [23] => Hormony jsou produkty [[žláza|žláz]] s vnitřní sekrecí, nebo tkání produkující hormony, vylučované přímo do [[Oběhová soustava|krevního oběhu]]. Mají většinou [[bílkovina|bílkovinnou]] povahu (jde tedy o [[Aminokyselina|aminokyselinové]] hormony) nebo jde o látky odvozené od [[cholesterol]]u ([[steroidy]]). [24] => [25] => Hormony mají specifický účinek – nemohou být tedy nahrazeny žádnou jinou látkou. Působí cíleně – mají účinek na určité ohraničené [[Tkáň|tkáně]]. Doba jejich působení je několik minut nebo i týdnů. [26] => [27] => Hormony jsou obecně označovány prvními posly. Aby uplatnily svůj účinek na efektorovou [[buňka|buňku]], musí se navázat na buněčný [[receptor]]. Ten se podle typu hormonu může nacházet na různých [[Buněčná membrána|buněčných membránách]]: [28] => * na [[Cytoplazmatická membrána|buněčné membráně]] – např. u [[Inzulin|inzulínu]] [29] => * na [[jaderná membrána|jaderné membráně]] – u hormonů, které jsou rozpustné v [[Tuky|tucích]] ([[glukokortikoid]]y a i [[pohlavní hormony]]) [30] => == Základní princip endokrinních regulací == [31] => [32] => Endokrinní regulace probíhá běžně na základě [[Zpětná vazba|zpětné vazby]]. Je to děj, kdy odpověď buňky na signál (hormon) zpětně ovlivňuje zdroj signálu (endokrinní žlázu). [[Zpětná vazba]] může být pozitivní nebo negativní. Při pozitivní zpětné vazbě (např. působení [[oxytocin]]u při [[Porod|porodu]]) dojde k odpovědi zesilující původní signál. Při negativní zpětné vazbě je původní signál odpovědí ztlumen. [33] => [34] => Základní účinky hormonů při regulaci jsou: [35] => # konfigurační změny [[Enzym|enzymů]] ([[Alosterická regulace|alosterické mechanismy]]) [36] => # útlum nebo stimulace [[enzym]]u [37] => # změna množství [[substrát]]u [38] => [39] => == Podstata fungování hormonů == [40] => V porovnání s nervy účinkují hormony mnohem pomaleji a na svou činnost potřebují o mnoho více času. Většina hormonů, které se podílejí na základních životních činnostech, jako např.: růst a rozmnožování, účinkuje velmi pomalu. Všeobecně se hormony spojují s řízením nebo ovlivňováním chemických procesů v cílových buňkách. Například určováním rychlosti, jakou využívají živiny pro tvorbu energie, nebo toho, zda tyto buňky budou či nebudou tvořit mléko, vlasy nebo jiné produkty metabolických procesů v těle. [41] => [42] => Hormony mají rozmanité účinky. Ty, které se tvoří ve větších endokrinních žlázách, jsou celkově působící hormony. Patří mezi ně například inzulin a pohlavní hormony. Tělo vytváří i celou řadu jiných hormonů, které působí mnohem blíže k místu svého vzniku. Příkladem lokálně působícího hormonu je sekretin, který se tvoří ve dvanáctníku (duodenum) jako odpověď na přítomnost potravy. Hormon potom putuje krví do sousední slinivky břišní (pankreas) a stimuluje ji k uvolnění vodnaté šťávy, která obsahuje enzymy (chemické transformátory) potřebné na trávení. Jiným příkladem lokálně působících hormonů (nebo přenašečů) je [[acetylcholin]], vytvářený tehdy, jestliže odevzdává [[nerv]] informaci svalové buňce a určuje její kontrakci. [43] => [44] => == Dělení hormonů == [45] => Hormony je možné dělit podle různých hledisek: [46] => * podle chemické povahy [47] => ** [[glykoproteiny]] – [[folitropin]], [[tyreotropin]], [[luteinizační hormon]] [48] => ** [[aminokyselina|aminokyselinové]] – [[adrenalin]], [[thyroxin|tyroxin]], [[noradrenalin]], [[dopamin]] [49] => ** [[peptid]]ové či [[bílkovina|bílkovinné]] – [[adrenokortikotropní hormon]], [[somatotropní hormon]], [[prolaktin]], [[oxytocin]], [[antidiuretický hormon]], [[kalcitonin]], [[parathormon]], [[gastrin]], [[cholecystokinin]], [[sekretin]], [[Inzulin|inzulín]], [[glukagon]] [50] => ** [[steroid]]ní – základ tvoří [[steran]]ový kruh ([[estrogeny]], [[androgeny]], [[kortikosteroidy]]) [51] => [52] => * podle způsobu účinku [53] => ** regulační – ovlivňují jiné endokrinní žlázy ([[liberin]]y [[hypotalamus|hypotalamu]], [[Tropní hormon|tropní]] hormony [[adenohypofýza|předního laloku hypofýzy]]) [54] => ** hormony s přímým účinkem na tkáně ([[inzulin]], [[tyroxin]]) [55] => ** hormony působící lokálně – [[endotelin]] [56] => * podle místa sekrece [57] => **žlázy s [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí|vnitřní sekrecí]] [58] => **Tkáňové hormony (s [[Soustava žláz s vnější sekrecí|vnější sekrecí]]) [59] => [60] => == Odkazy == [61] => [62] => [63] => === Reference === [64] => * {{WikiSkripta|Hormon|195562}} [65] => [66] => === Literatura === [67] => * {{Citace monografie [68] => | příjmení = Silbernagl [69] => | jméno = Stefan [70] => | příjmení2 = Despopoulos [71] => | jméno2 = Agamemnon [72] => | titul = Atlas Fyziologie Člověka [73] => | vydání = [74] => | typ vydání = [75] => | vydavatel = [76] => | místo = [77] => | rok = 1993 [78] => | počet stran = [79] => | isbn = [80] => }} [81] => * {{Citace monografie [82] => | příjmení = Trojan [83] => | jméno = Stanislav [84] => | příjmení2 = [85] => | jméno2 = [86] => | titul = Lékařská fyziologie [87] => | vydání = [88] => | typ vydání = [89] => | vydavatel = [90] => | místo = [91] => | rok = 2003 [92] => | počet stran = [93] => | isbn = [94] => }} [95] => [96] => === Externí odkazy === [97] => * {{Commonscat}} [98] => * {{Wikislovník|heslo=hormon}} [99] => {{Autoritní data}} [100] => [101] => [[Kategorie:Hormony| ]] [] => )
good wiki

Hormon

Prostorový model adrenalinu - jednoho z nejznámějších hormonů Hormony jsou sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných organismů jako chemický přenašeč od buňky (nebo skupiny buněk) do jiné. Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných organismů včetně rostlin, mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v organismu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'receptor','enzym','Inzulin','Zpětná vazba','bílkovina','oxytocin','buňka','thyroxin','antidiuretický hormon','estrogeny','sekretin','parathormon'

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Buňka

Enzym

Estrogeny

Estrogeny jsou skupinou hormonů, které se vyskytují především u žen.

Inzulin

Inzulin je hormon, který produkuje pankreas a je klíčovým regulátorem hladiny cukru v krvi.

Oxytocin

Parathormon

Parathormon je hormon produkovaný paratyreoideálními žlázami, které se nacházejí na zadní straně štítné žlázy.

Receptor

Sekretin

Sekretin je peptidový hormon, který se vylučuje v tenkém střevě, především v dvanáctníku a levé polovině tlustého střeva.

Thyroxin