Array ( [0] => 14983205 [id] => 14983205 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hostilita [uri] => Hostilita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pieter Brueghel Zorn.jpg|náhled|upright=1.2|[[Pieter Brueghel]]: Hněv (rytina)]]'''Hostilita''' (z [[Latina|lat.]] ''hostilis'', nepřátelský) je v [[Psychologie|psychologii]] dlouhodobý emoční stav pacienta, který se projevuje agresivním či nepřátelským jednáním vůči druhým lidem. Podstatným rysem hostility je hněvivé odmítání druhých, vědomá touha a snaha uškodit.''Encyklopedický slovník'', str. 397. Hostilita je často spojována s [[Agrese|agresí]] jako její příčina, ale nemusí tomu tak být pokaždé. I přes jejich evidentní blízkost je možné agresi, agresivitu a hostilitu poměrně zřetelně významově odlišit. V [[Mezinárodní klasifikace nemocí|Mezinárodní klasifikaci nemocí]] ICD-10 má kód R45.5, v knihovnické klasifikaci [[Medical Subject Headings]] (MeSH) kód D006791. [1] => [2] => == Příčiny == [3] => Tento stav může vzniknout z různých příčin. Může být důsledkem nadměrného pití alkoholu a požívání drog{{Citace monografie [4] => | příjmení = Petrusek [5] => | jméno = Miloslav [6] => | příjmení2 = Vodáková [7] => | jméno2 = Alena [8] => | titul = Velký sociologický slovník: I. svazek [9] => | vydání = 1 [10] => | vydavatel = Karolinum [11] => | místo = Praha [12] => | rok vydání = 1996 [13] => | počet stran = 747 [14] => | strany = 226 [15] => | isbn = [16] => }} nebo může být důsledkem nějaké formy deprivace. [17] => [18] => Například psychická [[deprivace]] z dětství, vyvolaná nedostatečnou nebo negativní soc. zkušeností v období rané socializace (nežádoucími vzory výchovy či nepříznivou hmotnou situací rodiny){{Citace monografie [19] => | příjmení = Petrusek [20] => | jméno = Miloslav [21] => | příjmení2 = Vodáková [22] => | jméno2 = Alena [23] => | titul = Velký sociologický slovník: I. svazek [24] => | url = https://archive.org/details/velksociologicks02linh [25] => | vydání = 1 [26] => | vydavatel = Karolinum [27] => | místo = Praha [28] => | rok vydání = 1996 [29] => | počet stran = 747 [30] => | strany = [https://archive.org/details/velksociologicks02linh/page/n230 194] [31] => | isbn = [32] => }}. [33] => [34] => Objevuje se také u dětí, které vyrůstaly bez kontaktu s matkou, (v kojeneckých a výchovných ústavech) v důsledku čehož trpí citovou deprivací a jejím důsledkem, syndromem hostility, projevujícím se zvýšenou agresivitou, emoční labilitou, hostilními postoji, opožděným vývojem intelektu a zejména řeči{{Citace monografie [35] => | příjmení = Petrusek [36] => | jméno = Miloslav [37] => | příjmení2 = Vodáková [38] => | jméno2 = Alena [39] => | titul = Velký sociologický slovník: I. svazek [40] => | vydání = 1 [41] => | vydavatel = Karolinum [42] => | místo = Praha [43] => | rok vydání = 1996 [44] => | počet stran = 747 [45] => | strany = 599 [46] => | isbn = [47] => }}. [48] => [49] => Hostilita se často pojí s hněvem, proto se tyto rizikové faktory někdy posuzují současně. Není to ale totéž. Člověk se sklonem k hněvu se dá snadno vyprovokovat, ale jinak může být přátelský a laskavý. Hostilní člověk se chová nepřátelsky většinou, a to i když ho nikdo neprovokuje.Nešpor K., Scheansová A.,  Hostilita jako rizikový faktor řady onemocnění a možnosti jejího ovlivnění [50] => [51] => == My/Oni == [52] => My/Oni je psychologický proces, kdy člověk zařazuje lidi do kategorií podle toho, zda patří "k němu", nebo jsou mu cizí. Rozdělení může probíhat podle vnějších, viditelných znaků (barva pleti, oblečení apod.), nebo podle shody vlastností.{{Citace elektronického periodika [53] => | titul = us versus them - Wiktionary [54] => | periodikum = en.wiktionary.org [55] => | url = https://en.wiktionary.org/wiki/us_versus_them [56] => | datum přístupu = 2019-12-02 [57] => }} [58] => [59] => Lidé v kategorii "Oni" aktivují část mozku, zvanou [[insulární kortex]], která je zodpovědná za pocit zhnusení.{{Citace periodika [60] => | příjmení = Cikara [61] => | jméno = Mina [62] => | příjmení2 = Botvinick [63] => | jméno2 = Matthew M. [64] => | příjmení3 = Fiske [65] => | jméno3 = Susan T. [66] => | titul = Us versus Them: Social Identity Shapes Neural Responses to Intergroup Competition and Harm [67] => | periodikum = Psychological science [68] => | datum vydání = 2011-3 [69] => | ročník = 22 [70] => | číslo = 3 [71] => | issn = 0956-7976 [72] => | pmid = 21270447 [73] => | doi = 10.1177/0956797610397667 [74] => | poznámka = PMID 21270447 [75] => PMCID: PMC3833634 [76] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3833634/ [77] => | datum přístupu = 2019-12-02 [78] => }} [79] => [80] => [[Nacismus|Nacisté]] zneužili zařazovacího procesu tím, že viditelně označili nežádoucí část populace, čímž umožnili většinové populaci vnímat normálně okem nerozlišitelné skupiny jako něco cizího, a tím jim zabránit v cítění soucitu.{{Citace monografie [81] => | příjmení = [82] => | jméno = [83] => | příjmení2 = [84] => | jméno2 = [85] => | titul = The Neurology of Hate - WW2 - War Against Humanity SPECIAL [86] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=yeZ3_OtDa7E [87] => | vydání = [88] => | vydavatel = [89] => | místo = [90] => | rok vydání = [91] => | počet stran = [92] => | strany = [93] => | isbn = [94] => | jazyk = eng-ENG [95] => }} [96] => [97] => == Sociologie == [98] => V [[Sociologie|sociologii]] označuje nepřátelství, záměrné odmítání společenských kontaktů, komunikace a spolupráce. Hostilní jedinec je více kritický a negativistický vůči druhým osobám.Čermák, I. (1999). Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta Hostilita může být i jednou z příčin agresivního chování jedince. Jedinec zároveň dává své chování najevo. Projevy hostility vyjadřují trvalou tendenci nepřátelsky myslet a nepřátelsky jednat, a to až k hranici agrese.Sekot, A. (2008). Sociologické problémy sportu. Praha: Grada Publishing. Často je vyvolávána závistí, žárlivostí, případně chorobnými duševními pochody, například paranoiou nebo [[Mánie|mánií]].HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník [Portál, 2000]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 774 s. {{ISBN|80-7178-303-X}}. Někdy se tímto pojmem označuje ještě hněvivé popření skutečnosti. [99] => [100] => === Druhy hostility === [101] => Podle práce Busse a Durkeeho můžeme identifikovat 8 podtříd, ze kterých se skládá celý výsledek agrese a hostility jedince. Mezi druhy agrese patří přímá agrese, nepřímá agrese a slovní agrese. Mezi druhy hostility patří resentiment, iritabilita, negativismus a podezíravost. Nakonec byla přidána i škála viny, protože pocit viny se vztahuje k různým subškálám hostility.Buss AH, a Durkee A. 1957, An inventory for assessing different kinds of hostility. J. Consult. Psychol. 21, 343–348. doi:10.1037/h0046900. [102] => [103] => === Pojem agrese a hostilita === [104] => Agrese i agresivita se vážou na konkrétní ublížení (ubližování), zatímco hostilita je obecným nepřátelským či negativním postojem vůči lidem.Berkowitz, L. (1993). Aggression: Its causes, consequences, and control. New York: McGraw-Hill Book Company. Hostilita se nemusí nutně projevit v agresivním chování, stejně tak jako příčinou agrese může být něco jiného než hostilita. Podobně lze odlišit hostilitu a agresivitu – hostilita může být složkou nebo pozadím agresivity, nemusí však nabýt její charakter.Lovaš, L. (2008). Agrese. In J. Výrost, & I. Slaměník (Eds.), Sociální psychologie (267- 283). Praha: Grada Publishing. Společně ovšem sdílí náchylnost k [[Emoce|emocionálním]] reakcím.Hollin, C., Howells, K. Clinical approaches to violence. Edited by J. Willey and Sons, Ltd, 1989, England, s. 183-204. ISBN 0471922145 [105] => [106] => === Pojem hněvivost a hostilita === [107] => Jedinec s osobnostním rysem hněvivosti více inklinuje vnímat určité situace jako frustrující a rušivé. Za takových situací reaguje zvýšením hněvu a popřípadě i hostility vůči rušivým elementům.Stuchlíková, I., Man, F., Spielberger, C. D. Hněv jako stav a jako rys. Československá psychologie, 1994, roč. XXXVIII, č. 3, s. 220-228 [108] => [109] => == Politologie == [110] => V politice a v [[Politologie|politologii]] znamená jednotlivé nepřátelské nebo i agresivní akty mezi různými státy, pokud ještě nepřerostly ve [[Válka|válku]]. V současné době se politické diskuze dostávají i na online prostředí, kde je agresivita vůči druhým názorům či politickým ideologiím citelně více vnímána. [111] => [112] => Příklad hostility v politice byl zjevný v období studené války mezi [[Sovětský svaz|Sovětským]] svazem (SSSR) a [[Spojené státy americké|Spojenými]] státy americkými (USA), kde se tyto země po druhé světové válce neshodly v politické filozofii a názorech na uspořádání poválečného světa. Tato situace vedla k napětí mezi těmito dvěma zeměmi, která byla čistě politická bez fyzického konfliktu. [113] => [114] => == Hostilita jako rizikový faktor == [115] => Současný lékařský a psychologický výzkum ukazuje, že hostilita je spojena s řadou zdravotních rizik. Rizika závisí na míře a době trvání hostilního chování. [116] => [117] => '''Některá rizika hostility:''' [118] => * Vyšší riziko srdečních a cévních onemocnění. Podle autorů Dase a O’KeefaDas,S.,O’Keefe,J.H.:Behavioral cardiology:recognizing and addressing the profound impact of psychosocial stress on cardiovascular health. Curr. Hypertens Rep., 10, 2008, 5, pp. 374-381. lze psychosociálnímu stresu přičíst zhruba 30% podíl na rizikových faktorech pro srdeční infarkt. [119] => * U osaměle žijících mužů přináší hostilita i vyšší riziko [[Diabetes|cukrovky]].Shen, B. J., Countryman, A. J., Spiro, A., Niaura, R.: The prospective contribution of hostility characteristics to high fasting glucose levels: the moderating role of marital status. Diabetes Care, 31, 2008, 7, pp. 1293-1298. [120] => * Vyšší riziko agrese vůči druhým nebo vůči vlastní osobě.Doihara,C.,Kawanishi,C.,Yamada,T.,Sato,R.,Hase- gawa, H., Furuno, T., Nakagawa, M., Hirayasu, Y.: Tra- it aggression in suicide attempters: a pilot study. Psychiat- ry Clin. Neurosci., 62, 2008, 3, pp. 352-354. [121] => * Kratší délka života.Nabi,H.,Kivimäki,M.,Zins,M.,Elovainio,M.,Conso- li, S. M., Cordier, S., Ducimetière, P., Goldberg, M., Singh-Manoux, A.: Does personality predict mortality? Results from the GAZEL French prospective cohort study. Int. J. Epidemiol., 37, 2008, 2, pp. 386-396. [122] => * Vyšší riziko kouření tabáku,nekontrolované pití alkoholu.Boyle, S. H., Mortensen, L., Grønbaek, M., Barefoot, J. C.: Hostility, drinking pattern and mortality. Addiction, 103, 2008,1,, pp. 4-9.Hampson, S. E., Andrews, J. A., Barckley, M.: Predic- tors of the development of elementary-school children’s intentions to smoke cigarettes: hostility, prototypes, and subjective norms. Nicotine Tob. Res., 9, 2007, 7, pp. 751-760.Weiss, J. W., Palmer, P. H., Chou, C. P., Mouttapa, M., Johnson, C. A.: Association between psychological factors and adolescent smoking in seven cities in China. Int. J. Behav. Med., 15, 2008, 2, pp. 149-156. [123] => * Vyšší riziko rozvoje patologického hráčství.Petry, N. M.: Psychiatric symptoms in problem gambling and non-problem gambling substance abusers. Am. J. Addict., 9, 2000, 2, pp. 163-171.Roy,A.,Custer,R.,Lorenz,V.,Linnoila,M.:Personality factors and pathological gambling. Acta Psychiatr.Scand., 80, 1989, 1 pp. 37-39. [124] => * Vyšší riziko obezity.Negativní působení hostility zde ale patrně oslabuje vyšší vzdělání.Haukkala, A., Uutela, A.: Cynical hostility, depression, and obesity: the moderating role of education and gender. Int. J. Eat. Disord., 27, 2000, 1, pp. 106-109. Vyšší riziko [[Metabolismus|metabolického]] syndromu.Goldbacher, E. M., Matthews, K. A.: Are psychological characteristics related to risk of the metabolic syndrome? A review of the literature. Ann. Behav. Med., 34, 2007, 3, pp. 240-252. [125] => * Negativní vliv na [[Imunitní systém|imunitní]] systém a hojení ran.Gouin,J.P.,Kiecolt-Glaser,J.K.,Malarkey,W.B.,Gla- ser, R.: The influence of anger expression on wound hea- ling. Brain. Behav. Immun., 22, 2008, 5, 699-708.Vaz-Leal, F. J., Rodríguez-Santos, L., Melero, M. J., Ramos, M. I., Monge, M., López-Vinuesa, B.: Hostility and helper T-cells in patients with bulimia nervosa. Eat Weight Disord., 12, 2007, 2, pp. 83-90. [126] => * Poruchy spánku.Grano,N.,Vahtera,J.,Virtanen,M.,Keltikangas-Jarvinen, L., Kivimaki, M.: Association of hostility with sleep duration and sleep disturbances in an employee popula- tion. Int. J. Behav. Med., 15, 2008, 2, pp. 73-80. [127] => * Vážné poruchy jednání a interpretace skutečnosti. [128] => [129] => == Odkazy == [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => [134] => === Literatura === [135] => * ''Encyklopedický slovník''. Praha: Encyklopedický dům 1993 [136] => * J. Jandourek, ''Sociologický slovník''. Praha: Portál 2001 [137] => * M. Petrusek (red.), ''Velký sociologický slovník''. Praha: Karolinum 1998 [138] => * [139] => [140] => === Související články === [141] => * [[Afiliace]] [142] => * [[Agrese]] [143] => * [[Hněv]] [144] => [145] => === Externí odkazy === [146] => * {{Commonscat}} [147] => [148] => {{Autoritní data}} [149] => [150] => [[Kategorie:Emoce]] [] => )
good wiki

Hostilita

Pieter Brueghel: Hněv (rytina)Hostilita (z lat. hostilis, nepřátelský) je v psychologii dlouhodobý emoční stav pacienta, který se projevuje agresivním či nepřátelským jednáním vůči druhým lidem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Agrese','Mánie','Hněv','Sociologie','Metabolismus','Spojené státy americké','Sovětský svaz','Válka','Politologie','Emoce','Soubor:Pieter Brueghel Zorn.jpg','Latina'

Agrese

Emoce

Emoce jsou psychické stavy, které se projevují pocity jako radost, smutek, hněv, strach, láska a další.

Hněv

Latina

Mánie

Metabolismus

Metabolismus je soubor chemických reakcí, které se odehrávají v buňkách živých organismů.

Politologie

Politologie je vědní disciplína zabývající se studiem politiky.

Sociologie

Válka