Array ( [0] => 15487098 [id] => 15487098 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hostivař [uri] => Hostivař [3] => Hostivař a Košík.jpg [img] => Hostivař a Košík.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Hostivař [2] => | městská část = [[Praha 15]] [3] => | správní obvod = [[Praha 15]] [4] => | obvod = [[Praha 10]] [5] => | rozloha = 8,00 [6] => | PSČ = 102 00 [7] => | počet ZSJ = 16 [8] => | mapa = Praha KÚ Hostivař.png [9] => | obec = [[Praha]] [10] => }} [11] => '''Hostivař''' ({{Vjazyce2|de|''Hostiwar''}}, hovorově "Hostík") je [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] v jihovýchodní části [[Praha|Prahy]], které společně s [[Horní Měcholupy|Horními Měcholupy]] tvoří městskou část [[Praha 15]]. Patří do obvodu [[Praha 10]] a správního obvodu [[Praha 15]]. Před připojením k Praze [[1. leden|1. ledna]] [[1922]] byla Hostivař samostatnou [[obec|obcí]] ležící u [[Botič]]e (dříve Vinného potoka). Území Hostivaře je však mnohem větší a leží na něm několik celků vnímaných jako městské čtvrtě. [12] => [13] => Rozloha Hostivaře je 8,01 km2 (78 % městské části Praha 15), počet obyvatel v roce [[2001]] byl 15 438 (55,8 % z MČ Praha 15), v Hostivaři bylo 1345 domů a 8591 bytů. [14] => [15] => == Historie == [16] => [[Soubor:Toulcův dvůr (01).jpg|náhled|vlevo|[[Toulcův dvůr]], jehož základem je někdejší hostivařská tvrz]] [17] => [[Soubor:Hostivař, kostel Stětí sv. Jana 0.JPG|náhled|vlevo|[[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Hostivař)|Kostel Stětí sv. Jana Křtitele]], jehož počátky sahají snad do 11. století]] [18] => [[Soubor:Hostivař, kostel Stětí sv. Jana zvon.JPG|náhled|vlevo|Dřevěná [[Dřevěná zvonice (Hostivař)|zvonice]] ze 16. století při kostele Stětí svatého Jana]] [19] => První písemná zmínka o Hostivaři, v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]], se týká roku [[1068]]. Název (v roce [[1132]] psaný ''Gostiwar'') získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení člověka, který hostům (cizincům) vařil nebo je varoval (chránil). Roku 1132 byla část vsi Hostivaře věnována špitálu [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]]. Roku [[1364]] je zmiňována i tvrz. Roku [[1541]] skoupil a tím sjednotil Hostivař [[Jan Koutský z Kostelce]]. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova dvora). Roku [[1577]] koupil ves spolu s osadou [[Práče (Záběhlice)|Práče]] [[Vilém z Rožmberka]], nejvyšší pražský [[purkrabí]]. Z první poloviny [[17. století]] jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku. [20] => [21] => Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku [[1779]] 65 čísel (v roce [[1841]] už 87) a v osadě [[Háje]] 17. Roku [[1890]] měla 1326 obyvatel žijících v 122 domech. V roce [[1910]] měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce [[1930]] měla 5118 obyvatel. [22] => [23] => V roce [[1702]] byla postavena první dřevěná škola, [[5. duben|5. dubna]] [[1840]] kamenná škola a roku [[1895]] nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a [[Základní škola Hostivař]] se přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici.[http://www.zshostivar.cz/kronika.htm Historické kroniky hostivařské školy] [24] => [25] => Roku [[1922]] byla Hostivař připojena k Praze. Osady [[Háje]] – kdysi nazývaná Malý Hostivař – a [[Milíčov (Praha)|Milíčov]], které do té doby patřily k Hostivaři, tehdy k Praze připojeny nebyly a vytvořily samostatnou obec [[Háje]], která byla roku 1967 připojena k Chodovu a roku 1968 i s ním k Praze. Jako součást Prahy zaznamenala Hostivař mohutný rozvoj, na jejím území vznikly celé čtvrti obytných domků, průmyslová oblast, několik velkých i malých sídlišť a v 60. letech 20. století rekreační přehrada s rozsáhlým [[lesopark]]em. Ve východní části, severně od historické Hostivaře, těsně u hranic [[Zahradní Město|Zahradního Města]], vzniklo v 90. letech velké obchodní a zábavní centrum [[Vivo! Hostivař|Vivo! - Park Hostivař]]. [26] => [27] => == Správní začlenění == [28] => Roku [[1783]] přešla purkrabská ves Hostivař pod zemskou správu (Rakovnický kraj), od roku [[1860]] do karlínského [[okres]]u a od roku [[1884]] král. vinohradského. [29] => [30] => Před rokem [[1922]] patřila obec Hostivař do [[Vinohrady (Praha)|král. vinohradského]] okresu. Od roku [[1923]] patřila do obvodu Praha XIII (Vršovice), z níž se od roku [[1947]] odštěpila s obvodem Praha XX (Strašnice). Od [[1. duben|1. dubna]] [[1949]] byla součástí obvodu Praha 10 v 16-obvodovém členění, od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do nového obvodu Praha 10 v 10-obvodovém členění. Od [[24. listopad]]u [[1990]] byla připojena do samosprávné městské části [[Praha 15|Praha-Horní Měcholupy]], která byla [[18. listopad]]u [[1994]] přejmenována na [[Praha 15|Prahu 15]] a od [[1. leden|1. ledna]] [[1995]] získala i rozšířenou působnost státní správy. [31] => [32] => == Území Hostivaře == [33] => Historická část vsi si zachovala dobový ráz a kolem roku [[2000]] byla v některých částech rekonstruována tak, aby její kulturní hodnota vynikla, například šedé pouliční svítilny ze 60. let byly nahrazeny historizujícími sloupy. Za vidění stojí farní [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Hostivař)|kostel Stětí sv. Jana Křtitele]] původně snad již z [[11. století]] a okolní ulice Selská, Domkářská a Chalupnická i chodníček kolem Botiče. Západně, pod sídlištěm Košík, je [[Toulcův dvůr]], bývalý panský dvůr a tvrz ze 14. století, dnes středisko ekologické výchovy. Stará Hostivař je památkovou zónou. [34] => [35] => [[Farní kostel|Farní]] [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Hostivař)|kostel Stětí sv. Jana Křtitele]] je románského až raně gotického původu, pravděpodobně z 11. století, a prošel několika přestavbami a úpravou po polovině 19. stol. U jižní strany zdi bývalého hřbitova je [[Dřevěná zvonice (Hostivař)|dřevěná zvonice]] na podezdívce z 18. století. [36] => [37] => Na staré selské jádro Hostivaře navazuje domovní zástavba zejména z přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století, domky v okolí Trhanovského náměstí, někdejší Brejchovny ([[Maratovo náměstí]]) a v okolí Hornoměcholupské ulice (Nová Hostivař). Na Trhanovském náměstí, ve smíšené zástavbě, je stará škola ([[1895]]), v níž dnes sídlí základní umělecká škola. Starší zástavba Hostivaře rodinnými domky pokračuje na druhé straně ulice Pražské kolem ulice Hostivařské až k železniční trati a ''nádraží Praha-Hostivař''. V přednádražní oblasti je i hospoda U miliónu, bývalá pošta, hostivařská [[pekárna]] a malé sídliště Kozmíkova podél Průmyslové ulice. [38] => [39] => Jihovýchodně od nádraží, směrem k Horním Měcholupům, se nad [[Tramvajová smyčka Nádraží Hostivař|tramvajovou smyčkou]] rozkládá rozsáhlé ''[[sídliště Hornoměcholupská]]''. V jeho východní části je plavecký bazén,[https://www.bazenhostivar.cz/ Plavecký bazén Hostivař] v severní části u tramvajové smyčky hotelový komplex Vltava, poblíž retenční nádrž na [[Měcholupský potok|Měcholupském potoce]]. V jihozápadní části sídliště sídlí vydavatelství českých technických norem a sídlištní škola. Nedaleko [[Praha-Hostivař (nádraží)|nádraží]] v někdejším průmyslovém areálu se nacházejí [[Kulisa (divadlo)|kulisy]], v nichž se natáčel [[televizní seriál]] [[Ulice (seriál)|Ulice]]. [40] => [41] => Za železniční tratí je oblast novějších rodinných domků, zvaná ''V nových domcích'' nebo V Chotejně. Nachází se zde i [[Hostivařská sokolovna|sokolovna]] z roku [[1931]]. Na čtvrť navazuje rozsáhlá průmyslová oblast, zasahující i do území Dolních Měcholup, Malešic a Strašnic. V hostivařské části leží například areály TOS Hostivař, kabelovna, dřevozpracující podniky, centrální depozitář Národní knihovny ČR (od roku [[1996]]), Siemens (Tesla), automobilové opravny, areál vodáren, Barvy a laky, Pérovna Hostivař, převážná část areálu ústředních dílen Dopravního podniku hl. m. Prahy (ten však má hlavní vchod v Malešicích). Takzvané „[[Depo Hostivař]]“ pražského metra však leží již celé hluboko na území [[Strašnice|Strašnic]]. Nevyužitá území této oblasti a menší hájky v ní jsou oblíbeným bydlištěm [[Bezdomovectví|bezdomovců]]. [42] => [43] => Mezi ulicí Švehlovou a železniční tratí, západně od přednádražní oblasti, je areál bývalého Výzkumného ústavu pozemních staveb, nyní CSI (Centrum stavebního inženýrství) a za ním sídelní celek ''Na Groši'', čtvrť rodinných domků a nízkých cihlových a panelových domů. Naproti nim přes Švehlovu ulici, těsně vedle východní části sídliště [[Zahradní Město]] a Nového Zahradního Města ležících v Záběhlicích, stojí obchodní a zábavní centrum Park Hostivař. [44] => [[Soubor:Hostivař, K Horkám 56, Selský dvůr.jpg|náhled|vlevo|Hotel Selský dvůr - bývalý [[Koukalův statek]]]] [45] => [[Soubor:Hostivař, Sokol celek.JPG|náhled|Hostivařský Sokol]] [46] => [[Soubor:Hostivař - kulisy Ulice.JPG|náhled|Kulisy k natáčení televizního seriálu [[Ulice (seriál)|Ulice]]]] [47] => [48] => Podél silnice na Jižní Město, nad levou stranou [[Botič]]e, je [[sídliště Košík]], v jehož sousedství vyrůstá ještě další zástavba pod názvem [[Slunečný vršek]]. Podél ulice K Horkám, na její jižní straně, na severu přilehlá za [[Košíkovský potok|Košíkovským potokem]] k západní části hostivařského lesoparku, je kolonie rodinných domků Na Košíku. [49] => [50] => Pod sídlištěm Košík, u Kozinova náměstí v těsné blízkosti historické Hostivaře, je velký nový školní komplex, v němž sídlí Základní škola Hostivař (přestěhovaná v roce [[1984]] ze staré budovy na Trhanovském náměstí). V další budově komplexu, kde působila již zrušená Základní škola Košík, dnes sídlí křesťanské gymnázium. [51] => [52] => == Znak a prapor == [53] => Znak Hostivaře tvořící levou horní čtvrtinu znaku Prahy 15, představuje polcený štít, s dělenou pravou polovinou. V horní části je modrá zeď ve stříbrném poli symbolizující zdejší [[Toulcův dvůr|tvrz]] a nad ní je červená [[Rožmberkové|rožmberská]] růže se zlatým středem a zelenými lístky. Ta je připomínkou znaku nejvyššího purkrabí města Prahy, [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]] (1535 – 1592), kterému Hostivař patřila od roku 1578. Druhou polovinu děleného znaku představují Horní Měcholupy. [54] => [55] => == Pamětihodnosti == [56] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek v Hostivaři}} [57] => [58] => === Další stavby === [59] => * V severní části katastru Hostivaře byla roku 1912 plánována výstavba [[Nový hřbitov pražský|městského hřbitova]] o rozloze 50 hektarů, která se neuskutečnila. [60] => [61] => == Příroda == [62] => [[Soubor:Hostivař Dam, Prague Hostivař.jpg|náhled|Hostivařská přehrada]] [63] => [[Soubor:Botič-Domkářská.jpg|náhled|vlevo|Botič v historické části Hostivaře]] [64] => Větší část údolí [[Botič]]e v Hostivaři je chráněna jako přírodní památka [[Meandry Botiče]]. To je společně s [[Vodní nádrž Hostivař|Hostivařskou přehradou]] (dokončena [[1962]]) a rozsáhlým [[lesopark]]em po obou jejích stranách a sadů a [[mokřad]]u u [[Toulcův dvůr|Toulcova dvora]] součástí přírodního parku [[Přírodní park Hostivař-Záběhlice|Hostivař-Záběhlice]]. Do Hostivaře spadá převážná část přehradní nádrže včetně první ze dvou placených pláží. Celým územím podél Botiče prochází [[naučná stezka]] Povodím Botiče. V západní části lesoparku, poblíž Košíku, je [[hájovna]] se zookoutkem. [65] => [66] => Východní část lesoparku tvoří vrch [[Kozinec (Hostivař)|Kozinec]]. Na něm jsou i sotva znatelné stopy historického [[Hradiště Šance (Hostivař)|hradiště Šance]]. [67] => [68] => == Doprava == [69] => [[14. prosinec|14. prosince]] [[1871]] byla zprovozněna [[dráha císaře Františka Josefa]] z [[Vídeň|Vídně]] přes [[České Budějovice]] a [[Benešov]] do Prahy, zpočátku jednokolejná. V Hostivaři byla tehdy zastávka na jednokolejné trati (na km 176,3, počítáno z Českých Budějovic). Od roku [[1872]] zde byla povolena nakládka a vykládka zboží, nádraží však bylo zřízeno až v roce [[1882]]. Staniční budova pochází z roku 1905 a je provedením shodná s nádražní budovou v [[Uhříněves|Uhříněvsi]]. Dnes má tato trať číslo [[Železniční trať Praha – České Budějovice|221]] a je součástí [[Čtvrtý železniční koridor|IV. tranzitního železničního koridoru]]. Na trati jezdí linky [[Esko (příměstská železnice)|Esko]] S9 a S49. V letech 2014–2016 probíhá optimalizace zdejšího traťového úseku (schválené náklady 1,47 mld. Kč), jejímž cílem je mj. zvýšení kapacity dráhy a zlepšení návaznosti na městskou dopravu.{{Citace elektronického periodika |titul=Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař - Praha hl. n., I. část - žst. Praha Hostivař |url=http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/praha-hostivar.html |datum přístupu=2015-01-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150204082403/http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/praha-hostivar.html |datum archivace=2015-02-04 |nedostupné=ano }}. Od 15. září 2015 je v provozu nový podchod, nástupiště a odbavovací budova.http://www.koridory.cz/archives/33731/ [70] => [71] => [[14. září]] [[1930]] byla do Hostivaře prodloužena autobusová linka A z [[Vršovice|Vršovic]] přes [[Záběhlice]]. Pod číslem 101 vydržela v téměř shodné trase až do 80. let [[20. století]], kdy byla odkloněna do [[Strašnice|Strašnic]]. Postupně pro Hostivař pozbyla významu. Přes Hostivař dnes projíždí mnoho autobusových linek směrem na [[Zahradní Město]] a Strašnice, Jižní Město, Horní Měcholupy a [[Petrovice (Praha)|Petrovice]] a do průmyslové zóny na severu. [72] => [73] => [[3. leden|3. ledna]] [[1954]] byla zahájena tramvajová doprava do Hostivaře. První linkou byla linka 24. Původně končila na [[Maratovo náměstí|náměstí Josefa Marata]] (dnes křižovatka Švehlovy a Hostivařské),{{Citace elektronické monografie [74] => | url = http://www.pis.cz/cz/praha/ruzne/namesti [75] => | titul = Různé [76] => | kapitola = Změny názvů - náměstí [77] => | vydavatel = Pražská informační služba [78] => | datum vydání = [79] => | datum přístupu = 2008-11-26 [80] => }} na přelomu 70. a 80. let byla prodloužena do rozlehlé smyčky pod nádražím a sídlištěm Hornoměcholupská. V Hostivaři se vystřídaly například linky 4, 10, 7 a 14, v posledních letech zde končí linky 22, 26, 57 a 59. Stále se občas objevují úvahy o prodloužení tramvajové trati k Horním Měcholupům. [81] => [82] => Před dostavbou [[Jižní spojka|Jižní spojky]] byly ulice Švehlova a Průmyslová významná pro tranzitní automobilovou dopravu. I v současné době bývají silně vytíženy. Ulice Pražská a K Horkám je významnou dopravní spojkou přes údolí Botiče do Jižního Města. [83] => [84] => === Depo Hostivař === [85] => {{Podrobně|Depo Hostivař}} [86] => Na území této části Prahy se nachází opravna kolejových vozidel dopravního podniku hlavního města Prahy. [87] => [88] => == Osobnosti == [89] => [[Soubor:VIVO! Hostivař.jpg|náhled|Obchodní a kulturní centrum [[Vivo! Hostivař]] u [[Zahradní Město|Zahradního Města]]]] [90] => [[Soubor:Paneláky Košík.jpg|náhled|Sídliště Košík]] [91] => [[Soubor:Hostivař, čestné pohřebiště, pomník 2. světové války, deska.jpg|náhled|Památník obětem 2. světové války v Hostivaři]] [92] => * [[Antonín Švehla]] ([[1873]]–[[1933]]) – agrární politik a předseda vlád Československa, vlastnil v Hostivaři statek, hlavní ulice Hostivaře (''Švehlova'') nese jeho jméno; Švehlovým jménem je označován rovněž tzv. horní mlýn a přilehlý statek; rovněž bývalý hostivařský náhon je registrován jako majetek Antonína Švehly, v letech 1940–1945 neslo Švehlovo jméno dnešní Hostivařské náměstí [93] => * [[František Xaver Šalda]] ([[1867]]–[[1937]]) – literární kritik, novinář a spisovatel. [94] => * [[Jan Koukal (politik)|Jan Koukal]] (* [[1951]]) – politik [[Občanská demokratická strana|ODS]], primátor Prahy v letech 1993–1998 [95] => * [[Jiřina Bohdalová]] (* [[1931]]) – herečka [96] => * [[Jiří Grygar]] (* [[1936]]) – astronom a astrofyzik [97] => * [[Josef Marat]] (1876–1958) – zakládající člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]], samosprávný pracovník a průkopník [[dělnické hnutí|dělnického hnutí]] v Hostivaři, jmenovalo se po něm [[Maratovo náměstí]]M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: ''Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství : 2. díl (O–Ž)'', Libri, Praha, 1998, kapitola Zrušené ulice, str. 45, náměstí Josefa Marata, a kap. Restřík starých pojmenování, str. 520, hesla Na brejchovně, náměstí Maratovo, Maraťák [98] => [99] => == Sousední obvody a katastrální území == [100] => * obvod [[Praha 10]], správní obvod [[Praha 10]] [101] => ** [[Záběhlice]] ([[Zahradní Město]], [[Práče (Záběhlice)|Práče]]) [102] => ** [[Strašnice]] [103] => ** [[Malešice]] [104] => * obvod [[Praha 10]], správní obvod [[Praha 15]] [105] => ** [[Horní Měcholupy]] [106] => ** [[Štěrboholy]] [107] => ** [[Dolní Měcholupy]] [108] => ** [[Petrovice (Praha)|Petrovice]] [109] => * obvod [[Praha 4]], správní obvod [[Praha 11]] ([[Jižní Město]]) [110] => ** [[Háje]] [111] => ** [[Chodov (Praha)|Chodov]] [112] => [113] => == Reference == [114] => [115] => [116] => == Související články == [117] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Hostivaři]] [118] => [119] => == Externí odkazy == [120] => * {{Commonscat}} [121] => * {{Otto|Hostivař}} [122] => * {{KM|732052|Hostivař}} [123] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=1e82cfd71aa145ff85222767f73cf656 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [124] => * [https://web.archive.org/web/19981203104243/http://www.fortunecity.com/roswell/druid/90/hostivar.html Historie Hostivaře] [125] => * [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1936 Tvrz Hostivař] [126] => * [http://prahamhd.vhd.cz/Draha/hostivar.htm Nádraží Praha-Hostivař] {{Wayback|url=http://prahamhd.vhd.cz/Draha/hostivar.htm |date=20060823060434 }} [127] => * [http://www.praha15.cz/ Městská část Praha 15] [128] => * [http://www.zshostivar.cz Základní škola Hostivař] [129] => * [https://www.hostivarskaprehrada.cz/ Hostivařská přehrada] [130] => [131] => {{Město Praha}} [132] => {{Autoritní data}} [133] => {{Portály|Praha}} [134] => [135] => [[Kategorie:Hostivař| ]] [136] => [[Kategorie:Praha 15]] [137] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [138] => [[Kategorie:Vesnické památkové zóny v Praze]] [] => )
good wiki

Hostivař

Hostivař ( hovorově "Hostík") je městská čtvrť a katastrální území v jihovýchodní části Prahy, které společně s Horními Měcholupy tvoří městskou část Praha 15. Patří do obvodu Praha 10 a správního obvodu Praha 15.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha 15','Praha 10','Zahradní Město','Háje','1922','Toulcův dvůr','Botič','Maratovo náměstí','Strašnice','Petrovice (Praha)','Praha','1930'

1922

1930

Botič

Háje

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Strašnice

Strašnice je městská čtvrť v Praze, nacházející se na jihu města.