Array ( [0] => 14661698 [id] => 14661698 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Houbovci [uri] => Houbovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Houbovci [2] => | taxon = přirozený ([[Monofylie|monofyletický]]) [3] => | obrázek = Tethya.jpg [4] => | popisek = ''Tethya aurantium'' (houba pýchavkovitá) [5] => | velikost obrázku = 150 px [6] => | doména = ''[[Eukaryota]]'' [7] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [8] => | kmen = houbovci (Porifera) [9] => | druhotné dělení = třídy [10] => | podřazené taxony = [11] => * [[Vápenatí]] (''Calcarea'') [12] => * [[Křemití]] (Hexactinellida) [13] => * [[Rohovití]] (Demospongiae) [14] => * [[Plakiny]] (Homoscleromorpha) [15] => }} [16] => [[Soubor:Porifera.jpg|náhled|Porifera pod fluorescenčním mikroskopem]] [17] => '''Houbovci''' (Porifera, z lat. porus = otvor, řec. forein = nosit) či také '''houby''' (neplést s říší [[houby|Fungi]]) nebo '''živočišné houby''' jsou jednodušší, většinou mořští [[živočichové]] s vakovitým tělem. Výjimečně mohou dosahovat průměru až 2,5 metru (druh ''[[Xestospongia]] muta'').McClain C. R.; et al. (2015). Sizing ocean giants: patterns of intraspecific size variation in marine megafauna. ''PeerJ'' '''3''':e715 https://doi.org/10.7717/peerj.715 Bývají většinou asymetrické, jen místy s náznaky paprsčité symetrie. Žijí přisedle, jen [[larva|larvy]] jsou plovoucí. [[buňka|Buňky]] nevytvářejí pravé [[tkáň|tkáně]], [[metabolismus|metabolizují]] a [[Buněčné dýchání|dýchají]] samy za sebe, mnohé mohou měnit funkci podle změny umístění. Živí se filtrováním drobných organismů z vody. Jsou to [[hermafrodit]]é nebo [[gonochorista|gonochoristi]]. Množí se i nepohlavně [[pučení]]m, tvořením gemulí i po odlomení části, neboť mají ohromnou schopnost [[regenerace]]. [18] => [19] => == Stavba těla == [20] => Vnější vrstva buněk se nazývá [[ektoderm]] (pinakoderm) a je tvořena převážně plochými buňkami pinakocyty. Vnitřní vrstva je tvořena tzv. gastrodermem, který je z velké části tvořen límečkovitými buňkami (choanocyty – velmi se podobají [[trubénky|choanoflagelátům]]). Vnější a vnitřní vrstvu buněk spojuje [[mezoglea]], což je rosolovitá mezibuněčná hmota, ve které se vyskytují i některé buňky (skleroblasty, spongoblasty, amoebocyty). V této vrstvě se nachází i kostra ze skleritů (jehlice) různých tvarů, pospojovaných pružným sponginem; jehlice SiO2, CaCO3 (produkovaný skleroblasty) a [[spongin]] (produkovaný spongoblasty). [21] => [22] => Houby nemají ani náznak [[nervová soustava|nervové soustavy]], přesto reagují na podráždění nebo na změny prostředí otevíráním či uzavíráním vstupů vodních kanálků. [23] => [24] => === Typy buněk === [25] => [[Soubor:Spongia lamella 2.jpg|náhled|''Spongia lamella'']] [26] => * '''pinakocyty''': krycí buňky; pokryv těla, výstelka kanálků [27] => * '''choanocyty''': límečkovité buňky s bičíkem, které v podstatě vytvářejí vnitřní epitel. Dochází v nich k [[fagocytóza|fagocytóze]] potravy. [28] => * '''amebocyty''': roznos potravy a vynášení metabolitů [29] => * '''skleroblasty''': tvorba jehlic z (SiO2, CaCO3) jinak nazývaných spikuly [30] => * '''spongoblasty''': produkce sponginu (rohovitá pružná hmota) [31] => * '''archeocyty''': jsou kulovitého tvaru; nejsou rozlišené a vznikne z nich, co je právě třeba; tvoří pohlavní buňky při pohlavním rozmnožování [32] => * '''pohlavní''' buňky: vznikají z archeocytů i z jiných typů buněk včetně choanocytů; nejsou vytvořeny pravé gonády [33] => * '''porocyty''': vřetenovitě protáhlé buňky s funkcí svalových buněk [34] => [[Soubor:White cup Sponges.jpg|náhled|Porifera ze třídy Hexactinellida]] [35] => === Tělní typy === [36] => * '''ascon''': nejjednodušší typ; kanálky, kterými nasává vodu, jsou v podstatě rovné a [[choanocyt]]y jen ve spongocoelu (centrální dutina). [37] => * '''sycon''': choanocyty jsou soustředěny v přívodních kanálcích, které bývají částečně rozšířeny do komůrek. [38] => * '''leucon''': mohutně zesílená stěna (velké zvětšení objemu) protkána sítí kanálků (tzv. alveoly) spojujících mezi sebou komůrky vystlané choanocyty; V 1 mm³ je vytvořeno až 10 000 komůrek, v každé asi 50 choanocytů; v evoluci jsou nejdále především tím, že dokázaly zvětšit trávicí plochu vchlípením a vytvořením komůrek. [39] => [[Soubor:Hazelia.jpg|náhled|Fosilní ''Porifera hazelia'']] [40] => [[Soubor:Porifera body structures 01.png|střed|náhled|453x453pixelů|Tělní typy houbovců; zleva: askon, sycon, leucon. Červeně zvýrazněné ''choanocyty'', šedě ''mezoglea'', žlutě ''pinakocyty.'']] [41] => [42] => === Výživa === [43] => Houby se živí filtrováním drobných organismů z vody. Pohyb vody tělem je způsoben vířením bičíků choanocytů, které vystýlají buď centrální dutinu (spongocoel), nebo kanálky a komůrky (22 cm velká houba ''Leucandra'' prožene tělem 22,5 l vody denně). Potravní částice jsou vychytávány choanocyty, potrava může být částečně rozrušena již v centrální dutině, pak je dále zpracovávána a roznášena amoebocyty. Nestrávené zbytky a produkty metabolismu odcházejí spolu s vodou osculem (otvor na vrcholu houby) zpět do vody. [44] => [45] => == Rozmnožování == [46] => Houbovci se množí [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]] i [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavně]]. [47] => [[Soubor:Sponge-natural.jpg|náhled|''Spongia officinalis'' (houba mycí)]] [48] => Nepohlavně se houby množí [[pučení]]m nového jedince z těla původního. Pučení může být vnější – pak vzniká přímo nový jedinec –, nebo vnitřní, pak vzniká tzv. gemule.{{citace monografie| autor = Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L.| titul = Rozmnožování organismů| rok=2000| místo=Praha| vydavatel = Ústřední komise biologické olympiády}} Gemule je malý kulovitý útvar, který je krytý obalem ze [[spongin]]u a jehliček (stejné jako [[vnitřní kostra]] houbovců), a uvnitř je větší množství [[archeocyt]]ů. Gemule tvoří převážně sladkovodní houby, které takto zajišťují přežití nepříznivého období (zimy), po jehož skončení vyroste nový jedinec (z každé buňky jeden). Gemule snesou vymrznutí i vyschnutí a mohou být přenášeny např. na peří ptáků na nová stanoviště. [49] => [50] => Co se týče pohlavních typů rozmnožování, houby jsou mnohdy [[hermafrodit]]é nebo vzácně i [[gonochorismus|gonochoristé]] a v průběhu života tyto stavy mohou měnit. Jsou však i druhy, které mají určené [[pohlaví]] a měnit ho nemohou. [51] => [52] => Spermie vznikají většinou z [[choanocyt]]ů, zatímco vajíčka spíše z [[archeocyt]]ů, v podstatě ale mohou vznikat pohlavní buňky z jakékoliv buňky. [[Spermatocyt]]y se do těla druhého jedince dostávají stejnou cestou jako potrava. Plovoucím (pohyblivým) stadiem je [[larva]], a to buď obrvená [[coeloblastula]] a [[amfiblastula]], které se vyvíjí už mimo tělo dospělce, nebo [[parenchymula]], která se částečně vyvíjí ještě před opuštěním mateřského těla. Vývoj se dokončí až po přisednutí larvy k podkladu. [53] => [54] => == Rozšíření == [55] => [[Soubor:SpongeColorCorrect.jpg|náhled|Porifera]] [56] => Jedná se výhradně o vodní živočichy, z nichž většina je mořská. V moři se vyskytují od hloubek 1000 m až k přílivové čáře po celém světě. Sladkovodní druhy jsou pouze ve skupině ''Desmospongiae''. V ČR se vyskytuje asi 6 druhů, které jsou ohrožené znečištěním vod. [57] => [58] => == Systém == [59] => Systematika recentních houbovců není jednoznačná. Převládá řazení do několika tříd, ke třem „klasickým“ – [[vápenatí]] (Calcarea), [[křemití]] (Hexactinellida) a [[rohovití]] (Demospongiae) – v poslední době přibyla vyčleněním z rohovitých čtvrtá, [[plakiny]] (Homoscleromorpha). Pro vymřelé skupiny houbovců se zavádějí další třídy (Heteractinida, Archaeocyatha). [60] => [61] => Dlouho nevyjasněné bylo i fylogenetické postavení houbovců. Původní představy vycházející z morfologie a podobnosti choanocytů s buňkami [[trubénky|trubének]] kladly houbovce jako bazální skupinu živočichů, sesterskou ke všem ostatním. Molekulární analýzy pak naznačovaly, že se pravděpodobně jedná o taxon [[parafyletismus|parafyletický]], možná [[polyfyletismus|polyfyletický]]{{Citace elektronického periodika [62] => | příjmení = Osigus [63] => | jméno = Hans-Jürgen [64] => | příjmení2 = Eitel [65] => | jméno2 = Michael [66] => | příjmení3 = Bernt [67] => | jméno3 = Matthias [68] => | spoluautoři = DONATH, Alexander; SCHIERWATER, Bernd. [69] => | titul = Mitogenomics at the base of Metazoa [70] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [71] => | rok vydání = 2013 [72] => | měsíc vydání = červenec [73] => | den vydání = 25 [74] => | ročník = 69 [75] => | typ ročníku = svazek [76] => | číslo = 2 [77] => | strany = 339–351 [78] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790313002935 [79] => | dostupnost2 = [80] => | url2 = [81] => | issn = 1055-7903 [82] => | doi = 10.1016/j.ympev.2013.07.016 [83] => | pmid = 23891951 [84] => | jazyk = anglicky [85] => }}). Novější analýzy změnily představy o bazálním postavení – první odštěpující se linií živočichů se dnes jeví [[žebernatky]]. Houbovci pak tvoří sesterskou skupinu ke zbytku živočichů ([[vločkovci]], [[žahavci]] a [[bilateria]]). V takovém případě již vycházejí houbovci z analýz jako [[monofyletismus|monofyletická skupina]], tvořená dvěma větvemi. Jednou větví jsou [[křemití]] + [[rohovití]], druhou [[vápenatí]] + [[plakiny]].{{Citace elektronického periodika [86] => | příjmení = Whelan [87] => | jméno = Nathan V. [88] => | příjmení2 = Kocot [89] => | jméno2 = Kevin M. [90] => | příjmení3 = Moroz [91] => | jméno3 = Leonid L. [92] => | spoluautoři = HALANYCH, Kenneth M. [93] => | titul = Error, signal, and the placement of Ctenophora sister to all other animals [94] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [95] => | rok vydání = 2015 [96] => | měsíc vydání = duben [97] => | den vydání = 20 [98] => | ročník = [99] => | typ ročníku = svazek [100] => | číslo = [101] => | strany = 1–6 [102] => | poznámky = online před tiskem [103] => | url = http://www.pnas.org/content/early/2015/04/15/1503453112 [104] => | dostupnost2 = [105] => | url2 = [106] => | issn = 1091-6490 [107] => | doi = 10.1073/pnas.1503453112 [108] => | pmid = [109] => | jazyk = anglicky [110] => }} [111] => [112] => Níže uvedený systém recentních houbovců je z r. 2011,{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení = Hooper [114] => | jméno = John N. A. [115] => | příjmení2 = Van Soest [116] => | jméno2 = Rob W. M. [117] => | příjmení3 = Pisera [118] => | jméno3 = Andrzej [119] => | titul = Phylum Porifera [120] => | periodikum = Zootaxa [121] => | rok vydání = 2011 [122] => | měsíc vydání = prosinec [123] => | den vydání = 23 [124] => | číslo = 3148 (speciální vydání ''Animal biodiversity: An outline of higher-level classification and survey of taxonomic richness'', {{ISBN|9781869778507}}, editor ZHI-QIANG ZHANG) [125] => | strany = 13–18 [126] => | url = http://www.mapress.com/zootaxa/list/2011/3148.html [127] => | dostupnost2 = PDF [128] => | url2 = http://www.mapress.com/zootaxa/2011/f/zt03148p018.pdf [129] => | issn = 1175-5334 [130] => | jazyk = anglicky [131] => }} české názvy taxonů dle BioLibuBioLib, kmen houbovci. [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14929/ Dostupné online]: [132] => [133] => '''Kmen PORIFERA''' {{malé|Grant, 1826}} [134] => * Třída '''Homoscleromorpha''' {{malé|Dendy, 1905}} – plakiny [135] => *:* Řád Homosclerophorida {{malé|Dendy, 1905}} [136] => *:*:* Čeleď Plakinidae {{malé|Schulze, 1880}} [137] => *:*:* Čeleď Oscarellidae {{malé|Lendenfeld, 1887}} [138] => * Třída '''Demospongiae''' {{malé|Sollas, 1885}} – rohovití (pravděpodobně [[parafyletismus|parafyletická]]) [139] => *:* Řád Spirophorida {{malé|Bergquist & Hogg, 1969}} [140] => *:*:* Čeleď Tetillidae {{malé|Sollas, 1886}} [141] => *:*:* Čeleď Samidae {{malé|Sollas, 1886}} [142] => *:*:* Čeleď Spirasigmidae {{malé|Hallmann, 1912}} [143] => *:* Řád Astrophorida {{malé|Sollas, 1888}} [144] => *:*:* Čeleď Ancorinidae {{malé|Schmidt, 1870}} [145] => *:*:* Čeleď Calthropellidae {{malé|Lendenfeld, 1906}} [146] => *:*:* Čeleď Geodiidae {{malé|Gray, 1867}} [147] => *:*:* Čeleď Pachastrellidae {{malé|Carter, 1875}} [148] => *:*:* Čeleď Thoosidae {{malé|Cockerell, 1925}} [149] => *:*:* Čeleď Thrombidae {{malé|Sollas, 1888}} [150] => *:* Řád Hadromerida {{malé|Topsent, 1928}} [151] => *:*:* Čeleď Acanthochaetetidae {{malé|Fischer, 1970}} [152] => *:*:* Čeleď Clionaidae {{malé|d’Orbigny, 1851}} [153] => *:*:* Čeleď Hemiasterellidae {{malé|Lendenfeld, 1889}} [154] => *:*:* Čeleď Placospongiidae {{malé|Gray, 1867}} [155] => *:*:* Čeleď Polymastiidae {{malé|Gray, 1867}} [156] => *:*:* Čeleď Spirastrellidae {{malé|Ridley & Dendy, 1886}} [157] => *:*:* Čeleď Stylocordylidae {{malé|Topsent, 1928}} [158] => *:*:* Čeleď Suberitidae {{malé|Schmidt, 1870}} [159] => *:*:* Čeleď Tethyidae {{malé|Gray, 1867}} [160] => *:*:* Čeleď Timeidae {{malé|Topsent, 1928}} [161] => *:*:* Čeleď Trachycladidae {{malé|Hallmann, 1917}} [162] => *:* Řád Chondrosida {{malé|Boury-Esnault & Lopès, 1985}} [163] => *:*:* Čeleď Chondrillidae {{malé|Schmidt, 1862}} [164] => *:*:* Čeleď Halisarcidae {{malé|Vosmaer, 1885}} [165] => *:* Řád ‘Lithistida’ ([[polyfyletismus|polyfyletický]]) [166] => *:*:* Čeleď Azoricidae {{malé|Sollas, 1888}} [167] => *:*:* Čeleď Corallistidae {{malé|Sollas, 1888}} [168] => *:*:* Čeleď Desmanthidae {{malé|Topsent, 1893}} [169] => *:*:* Čeleď Isoraphinidae {{malé|Schrammen, 1924}} [170] => *:*:* Čeleď Macandrewiidae {{malé|Schrammen, 1924}} [171] => *:*:* Čeleď Neopeltidae {{malé|Sollas, 1888}} [172] => *:*:* Čeleď Phymaraphiniidae {{malé|Schrammen, 1924}} [173] => *:*:* Čeleď Phymatellidae {{malé|Schrammen, 1924}} [174] => *:*:* Čeleď Pleromidae {{malé|Sollas, 1888}} [175] => *:*:* Čeleď Scleritodermidae {{malé|Sollas, 1888}} [176] => *:*:* Čeleď Siphonidiidae {{malé|Lendenfeld, 1903}} [177] => *:*:* Čeleď Theonellidae {{malé|Lendenfeld, 1903}} [178] => *:*:* Čeleď Vetulinidae {{malé|Lendenfeld, 1903}} [179] => *:* Řád Poecilosclerida {{malé|Topsent, 1928}} [180] => *:** Podřád Microcionina {{malé|Hajdu, Van Soest & Hooper, 1994}} [181] => *:*** Čeleď Acarnidae {{malé|Dendy, 1922}} [182] => *:*** Čeleď Microcionidae {{malé|Carter, 1875}} [183] => *:*** Čeleď Raspailiidae {{malé|Hentschel, 1923}} [184] => *:*** Čeleď Rhabderemiidae {{malé|Topsent, 1928}} [185] => *:** Podřád Myxillina {{malé|Hajdu, Van Soest & Hooper, 1994}} [186] => *:*** Čeleď Chondropsidae {{malé|Carter, 1886}} [187] => *:*** Čeleď Coelosphaeridae {{malé|Hentschel, 1923}} [188] => *:*** Čeleď Crambeidae {{malé|Lévi, 1963}} [189] => *:*** Čeleď Crellidae {{malé|Hentschel, 1923}} [190] => *:*** Čeleď Dendoricellidae {{malé|Hentchel, 1923}} [191] => *:*** Čeleď Desmacididae {{malé|Schmidt, 1873}} [192] => *:*** Čeleď Hymedesmiidae {{malé|Topsent, 1928}} [193] => *:*** Čeleď Iotrochotidae {{malé|Dendy, 1922}} [194] => *:*** Čeleď Myxillidae {{malé|Topsent, 1928}} [195] => *:*** Čeleď Phellodermidae {{malé|Van Soest & Hajdu, 2002}} [196] => *:*** Čeleď Tedaniidae {{malé|Ridley & Dendy, 1886}} [197] => *:** Podřád Mycalina {{malé|Hajdu, Van Soest & Hooper, 1994}} [198] => *:*** Čeleď Cladorhizidae {{malé|de Laubenfels, 1936}} [199] => *:*** Čeleď Desmacellidae {{malé|Ridley & Dendy, 1886}} [200] => *:*** Čeleď Esperiopsidae {{malé|Hentschel, 1923}} [201] => *:*** Čeleď Guitarridae {{malé|Burton, 1929}} [202] => *:*** Čeleď Hamacanthidae {{malé|Gray, 1872}} [203] => *:*** Čeleď Isodictyidae {{malé|Dendy, 1924}} [204] => *:*** Čeleď Merliidae {{malé|Kirkpatrick, 1908}} [205] => *:*** Čeleď Mycalidae {{malé|Lundbeck, 1905}} [206] => *:*** Čeleď Podospongiidae {{malé|de Laubenfels, 1936}} [207] => *:** Podřád Latrunculina {{malé|Kelly & Samaai, 2002}} [208] => *:*** Čeleď Latrunculiidae {{malé|Topsent, 1922}} [209] => *:* Řád Halichondrida {{malé|Gray, 1867}} [210] => *:*:* Čeleď Axinellidae {{malé|Carter, 1875}} [211] => *:*:* Čeleď Bubaridae {{malé|Hentschel, 1914}} [212] => *:*:* Čeleď Dictyonellidae {{malé|Van Soest, Diaz & Pomponi, 1990}} [213] => *:*:* Čeleď Halichondriidae {{malé|Vosmaer, 1887}} [214] => *:*:* Čeleď Heteroxyidae {{malé|Dendy, 1905}} [215] => *:* Řád Agelasida {{malé|Hartman, 1980}} [216] => *:*:* Čeleď Agelasidae {{malé|Lister, 1900}} [217] => *:*:* Čeleď Astroscleridae {{malé|Verril, 1907}} [218] => *:* Řád Haplosclerida {{malé|Topsent, 1928}} [219] => *:** Podřád Haplosclerina {{malé|Topsent, 1928}} [220] => *:*** Čeleď Callyspongiidae {{malé|de Laubenfels, 1936}} [221] => *:*** Čeleď Chalinidae {{malé|Gray, 1867}} [222] => *:*** Čeleď Niphatidae {{malé|Van Soest, 1980}} [223] => *:** Podřád Petrosina {{malé|Boury-Esnault & Van Beveren, 1982}} [224] => *:*** Čeleď Phloeodictyidae {{malé|Carter, 1882}} [225] => *:*** Čeleď Petrosiidae {{malé|Van Soest 1980}} [226] => *:*** Čeleď Calcifibrospongiidae {{malé|Hartman, 1979}} [227] => *:** Podřád Spongillina {{malé|Manconi & Pronzato, 2002}} [228] => *:*** Čeleď Lubomirskiidae {{malé|Rezvoi, 1936}} [229] => *:*** Čeleď Malawispongiidae {{malé|Manconi & Pronzato, 2002}} [230] => *:*** Čeleď Metaniidae {{malé|Volkmer-Ribeiro, 1986}} [231] => *:*** Čeleď Metschnikowiidae {{malé|Czerniawsky, 1880}} [232] => *:*** Čeleď Potamolepidae {{malé|Brien, 1967}} [233] => *:*** Čeleď Spongillidae {{malé|Gray, 1867}} [234] => *:* Řád Dictyoceratida {{malé|Minchin, 1900}} [235] => *:*:* Čeleď Ircinidae {{malé|Gray, 1867}} [236] => *:*:* Čeleď Thorectidae {{malé|Bergquist, 1978}} [237] => *:*:* Čeleď Spongiidae {{malé|Gray, 1867}} [238] => *:*:* Čeleď Dysideidae {{malé|Gray, 1867}} [239] => *:*:* Čeleď Verticillitidae {{malé|Steinmann, 1882}} [240] => *:* Řád Dendroceratida {{malé|Minchin, 1900}} [241] => *:*:* Čeleď Darwinellidae {{malé|Merejkowsky, 1879}} [242] => *:*:* Čeleď Dictyodendrillidae {{malé|Bergquist, 1980}} [243] => *:* Řád Verongida {{malé|Bergquist, 1978}} [244] => *:*:* Čeleď Aplysinellidae {{malé|Bergquist, 1980}} [245] => *:*:* Čeleď Aplysinidae {{malé|Carter, 1875}} [246] => *:*:* Čeleď Ianthellidae {{malé|Hyatt, 1875}} [247] => *:*:* Čeleď Pseudoceratinidae {{malé|Carter, 1885}} [248] => * Třída '''Calcarea''' {{malé|Bowerbank, 1864}} – vápenatí [249] => ** Podtřída Calcinea {{malé|Bidder, 1898}} [250] => *** Řád Clathrinida {{malé|Hartman, 1958}} [251] => ***:* Čeleď Clathrinidae {{malé|Minchin, 1900}} [252] => ***:* Čeleď Leucaltidae {{malé|Dendy & Row, 1913}} [253] => ***:* Čeleď Leucascidae {{malé|Dendy, 1893}} [254] => ***:* Čeleď Leucettidae {{malé|e Laubenfels, 1936}} [255] => ***:* Čeleď Soleneiscidae {{malé|Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 1990}} [256] => ***:* Čeleď Levinellidae {{malé|Borojevic & Boury-Esnault, 1986}} [257] => *** Řád Murrayonida {{malé|Vacelet, 1981}} [258] => ***:* Čeleď Lelapiellidae {{malé|Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 1990}} [259] => ***:* Čeleď Murrayonidae {{malé|Dendy & Row, 1913}} [260] => ***:* Čeleď Paramurrayonidae {{malé|Vacelet, 1967}} [261] => ** Podtřída Calcaronea {{malé|Bidder, 1898}} [262] => *** Řád Leucosolenida {{malé|Hartman, 1958}} [263] => ***:* Čeleď Leucosoleniidae {{malé|Minchin, 1898}} [264] => ***:* Čeleď Amphoriscidae {{malé|Dendy, 1892}} - houbatkovití [265] => ***:* Čeleď Grantiidae {{malé|Dendy, 1892}} [266] => ***:* Čeleď Heteropiidae {{malé|Dendy, 1893}} [267] => ***:* Čeleď Lelapiidae {{malé|Dendy & Row, 1913}} [268] => ***:* Čeleď Sycettidae {{malé|Dendy, 1892}} [269] => ***:* Čeleď Jenkinidae {{malé|Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 2000}} [270] => ***:* Čeleď Achramorphidae {{malé|Borojevic, Boury-Esnault, Manuel & Vacelet, 2002}} [271] => ***:* Čeleď Sycanthidae {{malé|Lendenfeld, 1891}} [272] => *** Řád Lithonida {{malé|Vacelet, 1981}} [273] => ***:* Čeleď Minchinellidae {{malé|Dendy & Row, 1913}} [274] => ***:* Čeleď Petrobionidae {{malé|Borojevic, 1979}} [275] => *** Řád Baerida {{malé|Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 2000}} [276] => ***:* Čeleď Baeriidae {{malé|Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 2000}} [277] => ***:* Čeleď Trichogypsiidae {{malé|Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 2000}} [278] => ***:* Čeleď Lepidoleuconidae {{malé|Vacelet, 1967}} [279] => * Třída '''Hexactinellida''' {{malé|Schmidt, 1870}} – křemití [280] => ** Podtřída Amphidiscophora {{malé|Schulze, 1886}} [281] => *** Řád Amphidiscosida {{malé|Schrammen, 1924}} [282] => ***:* Čeleď Hyalonematidae {{malé|Gray, 1857}} [283] => ***:* Čeleď Monorhaphididae {{malé|Ijima, 1927}} [284] => ***:* Čeleď Pheronematidae {{malé|Gray, 1870}} [285] => ** Podtřída Hexasterophora {{malé|Schulze, 1886}} [286] => *** Řád Hexactinosida {{malé|Schrammen, 1903}} [287] => ***:* Čeleď Aphrocallistidae {{malé|Gray, 1867}} – křemitkovití [288] => ***:* Čeleď Auloplacidae {{malé|Schrammen, 1912}} [289] => ***:* Čeleď Craticulariidae {{malé|Rauff, 1893}} [290] => ***:* Čeleď Cribrospongiidae {{malé|Roemer, 1864}} [291] => ***:* Čeleď Dactylocalycidae {{malé|Gray, 1867}} [292] => ***:* Čeleď Euretidae {{malé|Zittel, 1877}} [293] => ***:* Čeleď Farreidae {{malé|Gray, 1872}} [294] => ***:* Čeleď Tretodictyidae {{malé|Schulze, 1886}} [295] => *** Řád Aulocalycoida {{malé|Tabachnick & Reiswig, 2000}} [296] => ***:* Čeleď Aulocalycidae {{malé|Ijima, 1927}} [297] => ***:* Čeleď Uncinateridae {{malé|Reiswig, 2002}} [298] => *** Řád Fieldingida {{malé|Tabachnick & Janussen, 2004}} [299] => ***:* Čeleď Fieldingiidae {{malé|Tabachnick & Janussen, 2004}} [300] => *** Řád Lychniscosida {{malé|Schrammen, 1903}} [301] => ***:* Čeleď Aulocystidae {{malé|Schulze, 1886}} [302] => ***:* Čeleď Diapleuridae {{malé|Ijima, 1927}} [303] => *** Řád Lyssacinosida {{malé|Zittel, 1877}} [304] => ***:* Čeleď Euplectellidae {{malé|Gray, 1867}} [305] => ***:* Čeleď Leucopsacidae {{malé|Ijima, 1903}} [306] => ***:* Čeleď Rossellidae {{malé|Gray, 1872}} [307] => [308] => == Další zajímavosti == [309] => * Houby vytvářejí množství [[Jed|toxinů]], které jsou schopny při ohrožení vypouštět do prostředí (jsou zkoumány za účelem hledání nových léčiv). [310] => * Houby mívají symbiotické [[bakterie]] či [[sinice]], které jsou někdy zodpovědné za zbarvení hub. [311] => * U fosilních druhů často splývaly jehlice v silné desky. [312] => * Český termín houbovci byl v odborných kruzích zaveden relativně nedávno pro odlišení skupin Porifera a Fungi. [313] => * Jedná se pravděpodobně o tvory z příbuzenstva společného předka všech živočichů.{{Citace elektronického periodika [314] => | příjmení1 = Telford [315] => | jméno1 = Max [316] => | titul = Is our most distant animal relative a sponge or a comb jelly? Our study provides an answer [317] => | periodikum = phys.org [318] => | datum_vydání = 2020-12-14 [319] => | url = https://phys.org/news/2020-12-distant-animal-relative-sponge-jelly.html [320] => | datum_přístupu = 2022-02-07 [321] => | jazyk = anglicky [322] => }} [323] => [324] => == Odkazy == [325] => === Reference === [326] => [327] => === Externí odkazy === [328] => * {{Commonscat|Porifera}} [329] => * {{Otto|heslo=Houby (zool.)|popisek=Houby}} [330] => * https://web.archive.org/web/20041205192011/http://paleo.cortland.edu/tutorial/Protista/porifera.htm [331] => * http://www.ucmp.berkeley.edu/porifera/porifera.html [332] => [333] => {{Živočišné kmeny}} [334] => {{Taxonbar|from=Q18960}} [335] => {{Autoritní data}} [336] => [337] => [[Kategorie:Houbovci| ]] [338] => [[Kategorie:Živočichové]] [] => )
good wiki

Houbovci

Porifera pod fluorescenčním mikroskopem Houbovci (Porifera, z lat. porus = otvor, řec.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.