Array ( [0] => 15499248 [id] => 15499248 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hradčovice [uri] => Hradčovice [3] => Hradčovice, kostel.jpg [img] => Hradčovice, kostel.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Hradčovice [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Zlínský kraj|Zlínský]] [4] => | okres = Uherské Hradiště [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Uherský Brod]] [6] => | pověřená obec = [[Uherský Brod]] [7] => | země = [[Morava]] [8] => | PSČ = 687 33 [9] => | počet ZSJ = 2 [10] => | počet částí obce = 2 [11] => | počet katastrálních území = 2 [12] => | adresa = Hradčovice 168
68733 Hradčovice [13] => | web = http://www.hradcovice.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = obec@hradcovice.cz [16] => | starosta = Antonín Ondrůšek [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | NUTS3 = CZ072 [19] => }} [20] => Obec '''Hradčovice''' (původní název ''Radischowitz'') se nachází na Uherskobrodsku, v [[Okres Uherské Hradiště|okrese Uherské Hradiště]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]]. Leží v Poolšaví, v údolí na mírném svahu, po pravé straně břehu řeky [[Olšava|Olšavy]] v nadmořské výšce 198 m n. m., přibližně 6 km západně od nejbližšího města [[Uherský Brod|Uherského Brodu]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel na katastrální ploše 927 ha. První písemná zmínka pochází z roku 1247. Obec má dvě části – vlastní Hradčovice a [[Lhotka (Hradčovice)|Lhotku]]. Na svém katastrálním území má obec přírodní rezervaci, evropsky významnou lokalitu a naučnou stezku. [21] => [22] => == Název == [23] => Název vesnice byl přenesen původní pojmenování jejích obyvatel (tvar zakončený na ''-ici'') odvozené od osobního jména, které mohlo znít ''Rač'', ''Radša'' (to byly domácké podoby některého jména obsahujícího ''-rad-'', např. ''Bolerad'', ''Radomysl'') nebo ''Ratša'' (domácká podoba některého jména obsahujícího ''-rat-'', např. ''Ratibor'', ''Načěrat''). Výchozí podoba ''Račovici''/''Radšovici''/''Ratšovici'' znamenala "Račovi/Radšovi/Ratšovi lidé". Na začátek místního jména pronikla souhláska ''H'' (první doklady už ze 14. století), což bylo u jmen začínajících na ''R-'' běžné, načež bylo jméno přikloněno k obecnému ''hrad''.{{Citace monografie [24] => | příjmení = Hosák [25] => | jméno = Ladislav [26] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [27] => | příjmení2 = Šrámek [28] => | jméno2 = Rudolf [29] => | odkaz na autora2 = Rudolf Šrámek [30] => | titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku [31] => | vydavatel = Academia [32] => | místo = Praha [33] => | rok = 1970 [34] => | vydání = [35] => | počet svazků = 2 [36] => | svazek = 1. A-L [37] => | počet stran = 573 [38] => | kapitola = [39] => | strany = 291 [40] => | isbn = [41] => }} [42] => [43] => == Historie == [44] => Obec leží na jedné z křižovatek starých obchodních a vojenských cest, směřujících do [[Čechy|Čech]], [[Slezsko|Slezska]] a [[Uhersko|Uher]]. V místní trati loviště, v poloze severozápadně od středu obce se nacházelo [[Velkomoravská říše|velkomoravské]] hradiště ''Bolegradica''.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Nekuda [46] => | jméno = Vladimír [47] => | odkaz na autora = Vladimír Nekuda [48] => | titul = Uherskohradišťsko [49] => | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost : Slovácké muzeum [50] => | místo = Brno: Uherské Hradiště [51] => | rok = 1982 [52] => | vydání = [53] => | počet stran = [54] => | edice = Vlastivěda moravská [55] => | svazek edice = 63 [56] => | kapitola = [57] => | strany = [58] => | isbn = 80-85048-39-6 [59] => }} Krajem obce procházely vojenské pluky a hordy dobyvatelů rozličného etnika a rozmanitých kultur, které zde stejně jako pravěcí obyvatelé, zanechaly stopy svého pobytu. [60] => [61] => === Archeologické nálezy a výzkumy === [62] => Provedené archeologické výzkumy dokumentují, že k osídlování v katastru obce došlo v [[Neolit|mladší době kamenné]]. Potvrzují to nálezy zjištěné při výkopech základů pro novostavby a úpravu pozemků. Při průzkumech na parcelách č. 723, 740 a 743 byla odkryta část pravěkého sídliště se zbytky ohniště, střepy ručně vyrobených nádob kultury lužické a unětické, a také bronzové lité tyčinky v délce 10–15 cm. K významnějším nálezům dále patří v místní trati Újezdy nalezené další pravěké sídliště se střepy nádob, [[Pazourek|pazourků]], nožíků, šipek a škrabadel.{{Citace monografie [63] => | příjmení = Burša [64] => | jméno = Josef [65] => | odkaz na autora = Josef Burša [66] => | příjmení2 = Pilka [67] => | jméno2 = Miroslav [68] => | odkaz na autora2 = Miroslav Pilka [69] => | titul = Hradčovice – Lhotka z pohledu historie [70] => | vydavatel = OÚ Hradčovice [71] => | místo = Hradčovice [72] => | rok = 1997 [73] => | vydání = [74] => | počet stran = 136 [75] => | kapitola = [76] => | strany = [77] => | isbn = [78] => }} [79] => [80] => Při stavbě domů č.p. 174 a 176 byla nalezena [[bronz]]ová spona. V trati Pod Oborou bylo nalezeno sídliště agrárního typu z doby [[Římská říše|římské]] a kostrový hrob, datováno do 5. až 4. století. V lese Neráz jsou pozůstatky slovanských [[Mohyla|mohyl]] a při úpravě terénu usedlosti č. 95, byly objeveny pozůstatky křesťanských hrobů, jejichž původ byl stanoven do 11. století. V padesátých letech minulého století byla odkryta při stavbě domu obilní jáma kotlíkového tvaru pravděpodobně z konce 18. století. Většina archeologických nálezů je uložena v [[Muzeum Jana Amose Komenského|Muzeu Jana Amose Komenského]] v Uherském Brodě. [81] => [82] => [[Soubor:Hradčovice, pošta.jpg|náhled|vlevo|Pošta]] [83] => [84] => === Území obce od zániku Velké Moravy do třicetileté války === [85] => Historie obce je blízkou polohou po staletí provázána s [[Uherský Brod|Uherským Brodem]], který byl v roce 1272 povýšen na [[královské město]]. O založení obce Hradčovice a její nejstarší historii se žádné písemné prameny nedochovaly. Na počátku 12. století uvádí kronikář [[Kosmas]] řeku Olšavu jako zemskou hranici proti Uhrům. Po bitvě na [[Lucká provincie|Luckém poli]] se zemská hranice posunuje k Bílým a Malým Karpatům. V Moravském zemském muzeu v Brně je uložena první písemná zmínka o vesnici, listina z roku 1247. Kníže [[Oldřich III. Korutanský]], vládce břeclavského údělu, pod jehož vládu spadalo území obce, daroval [[Velehradský klášter|velehradskému klášteru]] mimo jiné také dva lány v Hradčovicích, v listu uváděné jako ''Radischowitz''. Na počátku 13. století vede král [[Václav II.|Václav II]]. válku o uherský trůn a krajem prochází v roce 1304 vojska [[Kumáni|Kumánů]]. V roce 1360 je doložena existence mlýna, jehož půlku držel Jan ze Šarova, spolu s 11 lány a druhou půlku mlýna Oneš ze Šarova, spolu s deseti lány. Oneš ze Šarova předává v roce 1406 dvůr, [[Patronátní právo|patronát]] kostela, mlýniště a [[tvrziště]] své sestře Anně a jejímu manželu Kašparovi ze Šumvaldu. [[Tvrz]], sídlo pánů z Hradčovic a ze Šarova, se nacházela v části obce Súhrady na polní trati Hájky a byla patrně pobořena v době bojů mezi markraběty Joštem a Prokopem. V roce 1374 je poprvé vzpomínána v listinách také ''Lhota prope Raczouicz'', dnešní část obce. [[Husitské války]] počátkem 15. století zasáhly vesnice podél obchodních cest a způsobily úbytek obyvatelstva a hospodářského úpadek. Husitští kazatelé začínají obsazovat zejména venkovské fary. Olomoucký biskup ve stížnosti z roku 1418 vzpomíná jako obsazenou husity i faru v Hradčovicích.{{Citace periodika [86] => | příjmení = Hosák [87] => | jméno = Ladislav [88] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [89] => | titul = Uh. Ostroh ve válkách husitských [90] => | periodikum = Časopis přátel starožitností [91] => | odkaz na periodikum = [92] => | rok = 1935 [93] => | měsíc = [94] => | ročník = XIII [95] => | číslo = [96] => | strany = [97] => | issn = [98] => }} Nepokoje ukončil až roku 1435 moravský markrabě [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht]]. V roce 1454 dochází různými převody ke scelení majetků a celá obec patří pod vládu Jana Kapříka z Honbic. Velmi zhoubné pro obec byly následující [[česko-uherské války]] v 70. letech 15. století. Vojska se několikrát přesunovala mezi Uherským Brodem a [[Uherské Hradiště|Uherským Hradištěm]]. Došlo k zániku některých obcí (Drslavičky) a nedostatek pracovních sil měl za následek zvýšení poddanských povinností. V této době měl obec v držení Petr Přibík ze Zahrádky, sídlící toho času na [[Buchlov]]ě. V dalších letech se přes pány z Vlčnova dostává vlastnictví obce na [[Páni z Kunovic|pány z Kunovic]] a posléze majitele uherskobrodského panství rod [[Kounicové|Kouniců]]. V průběhu 16. století se krajem několikrát prohnala [[mor]]ová nákaza a v roce 1561 postihl obec z větší části velký požár. V roce 1605 prochází krajem hordy [[Povstání Štěpána Bočkaje|Bočkajovců]], povstalců z Uher a v zimě roku 1621 se usídlilo vojsko [[Gabriel Betlen|Gábora Bethlena]] v síle 70 000 mužů v Uherském Brodě a okolí. Po jejich odchodu na jaře následujícího roku zůstaly vypálené vesnice a dvory. V roce 1615 bylo v obci 39 usedlých. V dobách [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] krajem procházela střídavě vojska generála [[Karel Bonaventura Buquoy|Buquoye]], knížete [[Karel I. z Lichtenštejna|Lichtenštejna]] a v roce 1627 dánské vojsko generála [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Mansfelda]], pronásledováno vojsky [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. Válečné kontribuce celý kraj hodně vyčerpaly. Útrapy třicetileté války dokončila švédská vojska generála Andersona, která vyplenila kraj v roce 1642. Následkem třicetileté války byl proces koncentrace pozemkového majetku panství, což mělo za následek zvýšení poddanských povinností. Jen od počátku 17. století se ztrojnásobila [[robota]]. Obce se také dotklo vyhlášení [[interdikt]]u, který byl následkem bojů mezi vrchností a konzistoří v Uherském Brodě. V letech 1650–1657 to pro obec znamenalo zákaz konání bohoslužeb, posluhování svátostmi, nesměly se konat církevní obřady jako křty, oddavky a pohřby. Další pohroma přišla v podobě velkého požáru, který postihl obec v roce 1663, při vpádu [[Kuruci|Kuruců]] a Turků. V obci bylo vypáleno 17 domů, část obyvatelstva ubita a část odvlečena do zajetí. [99] => [100] => === Období uherských nepokojů až do první světové války === [101] => [[Soubor:Mullerova mapa Moravy 15-Hradčovice.jpg|náhled|Výřez z Müllerovy mapy Moravy z roku 1790 - oblast mezi Starým Městem a Uherským Brodem.]] [102] => [[Soubor:Hradcovice cadastral map 1827.jpg|náhled|Hradčovice na císařských otiscích map Stabilního katastru z roku 1827.]] [103] => [[Soubor:Hradčovice, škola.jpg|náhled|Škola]] [104] => Koncem 17. století přetrvává dál turecké nebezpečí, které zakončují v letech 1704–1708 vpády vojsk [[Ferenc Rákóczi|Ference Rákocziho]]. Po jeho porážce u [[Trenčín]]a v létě roku 1708 nastává v celém okolním kraji několik desetiletí míru. V této době se obyvatelstvo vzpamatovává z válečných útrap a dochází k rozvoji zemědělství a zejména vinohradnictví. V roce 1669 bylo v obci 34 osídlených domů. Mírovou dobu ukončilo [[Pruské království|pruské]] vojsko, které vtrhlo do obce v prosinci roku 1741. Při pronásledování rakouských vojsk obsadilo okolní kraj a setrvává až do jarních měsíců následujícího roku. Hradčovicím vznikla škoda vyčíslená na 443 zl. Následoval přechod císařských vojsk z Uher a válečné kontribuce v podobě povozů, na odvoz proviantu. Tato událost měla za následek nedostatek tažných zvířat pro zemědělské práce v dalších letech. V obci byla v této době také zaznamenána dvě zemětřesení v letech 1744 a 1749. Vlivem otřesů půdy se v noci na 20. září 1744 rozezněl větší zvon na věži kostela. V srpnu roku 1748 a následně v roce 1762, byly zaznamenány škody způsobené hejny lučních kobylek. [[Sedmiletá válka]] se dotkla obce v roce 1756, kdy znovu vtrhla do kraje pruská vojska. Ta se v rabování krajiny střídala s vojsky císařskými. Pruští zajatci zavlekli do kraje nákazu [[Cholera|cholery]]. Po skončení války došlo k omezení největší týdenní roboty na 3 dny. Venkovské obyvatelstvo se dělilo na usedlé a chalupníky. V roce 1771 bylo nařízeno číslování domů, které bylo zavedeno až v roce 1789, po založení [[Josefínský katastr|Josefinského katastru]] v obci. Roku 1791 je v úřední správě první zmínka o triviální škole v obci, která byla pravděpodobně založena na základě nového školního řádu, vydaného roku 1774. V letech 1797–1798 byly v rámci válečných příprav proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] prováděny vojenské odvody. Z celého panství byly naplněny tři pluky. Panští myslivci z obce byli odvedeni do mysliveckého polního regimentu. Po prosincové porážce rakouských a pruských vojsk u [[Bitva u Slavkova|Slavkova]] procházely vojska bez větších škod, ale následkem finančních a naturálních rekvizicí nastala bída a hlad. Nejhorší poměry z Uherskobrodska byly v [[Bánov]]ě, [[Bystřice pod Lopeníkem|Bystřici pod Lopeníkem]] a Hradčovicích. Sedláci proto žádali pomoc u vrchnosti, která jim vyhověla zmírněním roboty a zapůjčením obilí z panských sýpek. Následné roky míru byly poznamenány nestálostí počasí a přírodních katastrof. V roce 1823 průtrž nad Chrástkou zatopila obce [[Drslavice (okres Uherské Hradiště)|Drslavice]] a Hradčovice. V době, kdy v českých zemích začínají vznikat první průmyslová centra, zůstává Uherskobrodsko agrární oblastí s vysokým procentem drobných zemědělců a bezzemků. V roce 1837 byla zbudována první silnice z Uherského Hradiště do Uherského Brodu. Sčítáním v roce 1843 bylo zjištěno 87 domů a 408 obyvatel. Po roce 1848 byla zrušena robota a v roce 1850 bylo zřízeno samostatné [[okresní hejtmanství]] a soud v Uherském Brodě, pod který spadala i obec Hradčovice. V letech 1883–1887 byla po etapách vystavěna [[Vlárská dráha|vlárská železniční dráha]], která spojila kraj s [[Brno|Brnem]] a Uhrami. Stavba železnice a vybudování silnice umožňovalo zaměstnání v okresním městě a jeho okolí. Rozvoj řemesel v okresním městě umožnil vyučení řemeslníků a živnostníků působících v obci. V roce 1880 bylo v obci 142 domů a 607 obyvatel. Stavba nové školní budovy v Hradčovicích je dokončena roku 1887 a v roce 1895 je zbudována první silnice spojující vesnice Hradčovice a Lhotku. Obě obce společně otevřely roku 1901 v Hradčovicích záložnu Raiffeinsen. Z výnosu sbírky občanů Lhotky, Drslavic a Hradčovic byla zahájena stavba parní mlékárny v Hradčovicích. Dále byla v obci zřízena roku 1912 sběrna poštovních zásilek, později povýšena na poštovní úřad. V této době také již fungovala Cahlova cihelna. [105] => [106] => === Světové války v obci a období mezi nimi === [107] => [[Soubor:Hradčovice 1942.jpg|náhled|Hradčovice před rokem 1942]] [108] => [[Soubor:Hradčovice, pomník II. sv. válka.jpg|náhled|Pomník padlým]] [109] => Po vypovězení války [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] Srbsku byla v obci vyhlášena všeobecná mobilizace a odvod mužů na frontu. Obecní kronika v Hradčovicích neuvádí počet odvedených, pouze z nápisu na pomníku lze zjistit počet padlých 22 vojáků. Po skončení [[První světová válka|války]] a vzniku [[První republika|první republiky]] se podle kronikářů vrací do obce tzv. Zelené gardy, což byli vojáci, kteří se po návratu ze zajetí odmítli vrátit zpět na frontu, váleční invalidé a dezertéři.{{Citace monografie [110] => | titul = Pamětní kniha obce Hradčovice – obecní kronika 1923 – 1953 [111] => | vydavatel = obcec Hradčovice [112] => | místo = obcec Hradčovice [113] => | rok = 1923 – 1953 [114] => }} Dne 15. června 1919 se v obci konají první poválečné volby do obecního zastupitelstva, starostou je zvolen František Buráň za [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárníky]]. Následkem špatné životní úrovně nemajetných občanů dochází k vystěhovalectví menší části obyvatel do zámoří, nejvíce do Ameriky. [[Velká hospodářská krize|Světová hospodářská krize]] ve třicátých letech 20. století se odrazila na zaměstnanosti v obci především po uzavření části filiálek a továren v Uherském Brodě. Situace se zlepšila zahájením nových provozů zbrojovek v Uh. Brodě a Bojkovicích. Blížící se nebezpečí [[Nacistické Německo|hitlerovského Německa]] vyvrcholilo v roce 1938 [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|všeobecnou mobilizací]] a odjezdem vojáků v záloze k útvarům. Tito se ale v důsledku zrady spojenců a následné demobilizace vrací zpět do obce. V říjnu téhož roku jsou v obci ubytováni příslušníci 110. pluku těžkého dělostřelectva z posádky v [[Žilina|Žilině]], kteří byli v rámci demobilizace odveleni zpět na Slovensko. Ve večerních hodinách 15. března 1939 je německým vojskem obsazena železnice, poštovní úřad a rozmístěny německé vojenské hlídky. Po vytvoření [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] následoval zákaz všech spolků a politických organizací, kromě [[Národní souručenství|Národního souručenství]], které podle kronikáře ale žádnou činnost nevyvíjelo. Na podzim roku 1940 začíná zatýkání podezřelých osob a následné odvážení do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]]. V následujícím roce 1941 byl popraven mlynář z místního mlýna a zahájeno [[Totální nasazení|totální pracovní nasazení]] v Říši z řad místních občanů. V březnu roku 1942 je provedena rekvirace zvonů z místního kostela. Od roku 1944 se přiblížení fronty projevovalo častými přelety bombardovacích svazů spojeneckých letadel. V prosinci byli povoláni muži od 19 do 45 let na zákopové práce. V únoru 1945 pokračují opevňovací práce u mostu přes řeku Olšavu v sousedních Drslavicích a [[Veletiny|Veletinách]]. Dne 3. dubna prochází obcí ustupující německé vojsko celých 24 hodin a 9. dubna bylo vyhlášeno [[stanné právo]] a celý kraj byl prohlášen za frontový operační prostor. 26. dubna byl letecky bombardován [[Uherský Brod]] a další den byly záměrně Němci poškozeny výhybky na nádraží a vyhozen do povětří most přes Olšavu ve Veletinách. Německá armáda budovala kulometná hnízda v okolí obce a obsadila věž kostela. V odpoledních hodinách předala v místním mlýně vzkaz hlídka [[Rumunské království|rumunské]] armády o následném dělostřeleckém útoku na Lhotku a její spěšnou evakuaci. Před třetí hodinou odpoledne byl zahájen útok na palebná postavení německých kulometných hnízd. 8. dubna byla osvobozena obec Hradčovice rumunskými vojsky, část obce Lhotka o den později. Německá vojska nad obcemi byla poražena až 30. dubna. [115] => [116] => === Poválečné období až současnost === [117] => Ještě před kapitulací Německa byl v obci ustaven revoluční [[Národní výbor (1945–1990)|národní výbor]]. Po odchodu rumunských vojsk přichází [[Sovětský svaz|sovětská]] armádní týlová jednotka. Postupně se vrací obyvatelé obce z koncentračních táborů a odchází sovětská vojska. V červnu je zahájen provoz dráhy po novém mostě přes řeku Olšavu. Na výzvu vlády ČSR odchází 181 občanů z obou obcí k [[Osídlování československého pohraničí|osídlení pohraničí]]. V následujícím roce 1946 je zrušena ministerstvem zemědělství místní mlékárna a konají se volby. V tomto roce je také vybudován místní rozhlas a odhalen pomník obětem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] pod kostelem. Události [[Únor 1948|Února 1948]] se promítly do následného ustanovení místních [[Akční výbory Národní fronty|akčních výborů Národní fronty]] a následném [[Znárodnění|znárodňování]]. V roce 1949 byla v Uherském Brodě postavena továrna ČKD (později [[Slovácké strojírny]]), která poskytla pracovní příležitosti pro významnou část obyvatel obce. V letech 1949–1953 došlo v obci k násilnému združstevňování. V padesátých létech bylo vystaveno fotbalové hřiště [[Sokol (spolek)|TJ Sokol]] u vlakového nádraží, byla zřízena pravidelná autobusová linka z Uherského Brodu do [[Vlčnov]]a přes Hradčovice, což zlepšilo dostupnost okresního města. Po [[Československá měnová reforma (1953)|měnové reformě]] v roce 1953 byla v obci zřízeno jednatelství Státní spořitelny a v roce 1957 bylo založeno místní [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce 1960, na základě přijetí zákona o nové územní organizaci, byl zrušen okres Uherský Brod a obec připadla pod okres [[Uherské Hradiště]] a nově též pod [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravský kraj]] se sídlem v [[Brno|Brně]]. Nově byla sloučena obec Lhotka jako místní část Hradčovic. V šedesátých letech byla v obci vystavěna kanalizace. Pokračovaly práce na výstavbě nového hřbitova a opravě školy. V roce 1964 žilo 1156 obyvatel ve sloučených obcích. V sedmdesátých letech byla otevřena nová prodejna SD Jednota, dokončen nový hřbitov a stavba [[Místní národní výbor|MNV]] a opraven most přes řeku Olšavu. Byla také sloučena JZD v obou obcích a posledním soukromě hospodařícím zemědělcům byla odebrána půda a předána do JZD. Byla započata oprava silnice asfaltovým nástřikem a oprava školy. V roce 1975 probíhalo za velkého zájmu občanů v obci filmové natáčení ČST Brno seriálu Zdeňka Galušky ''[[Slovácko sa nesúdí (seriál)|Slovácko sa nesúdí]]''. Byla sloučena JZD v okolních vesnicích v JZD Poolšaví. Za katastrem obce u veleckých luk došlo 11. listopadu 1977 v ranních hodinách ke srážce vlaků, neštěstí stálo život 5 osob. O 11 let později v odpoledních hodinách došlo kvůli nerespektování výstražných světel na přejezdu k dalšímu neštěstí, při které byla rychlíkem smetena část nádražní budovy, ve které zahynul její zaměstnanec. V následujících letech jsou v obci postupně budovány chodníky a probíhá regulace Hradčovského potoka. Byla také opravena bývalá budova MNV na dětskou poradnu. V roce 1980 dochází ke sloučení Hradčovic a sousední obce [[Drslavice (okres Uherské Hradiště)|Drslavice]], spojené obce měly 1572 obyvatel. V osmdesátých létech pokračovala regulace Olšavy, včetně vybudování nové lávky pro pěší, byla otevřena nová mateřská škola a členové Svazu požární ochrany vybudovali sklep, který slouží jako společenský objekt. Pod vedením prof. MUDr. [[Ladislav Pilka|Ladislava Pilky]], DrSc., rodáka z Hradčovic, se narodilo v Brně první dítě počaté metodou GIFT.{{Citace elektronické monografie [118] => | příjmení = Žára [119] => | jméno = Pavel [120] => | odkaz na autora = Pavel Žára [121] => | titul = Kdo byl prof. Ladislav Pilka? [122] => | url = https://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/kdo-byl-prof-ladislav-pilka/ [123] => | datum vydání = 2015-03-31 [124] => | datum přístupu = 2017-11-27 [125] => | vydavatel = Magistrát města Brna [126] => }} [127] => [128] => Po politických změnách roku [[Sametová revoluce|1989]] se v devadesátých letech vrací v [[Restituce|restituci]] majetek rodině Hanáčkové, Hlaváčkové a Holubové. JZD jedná taktéž o vrácení, nebo pronájmu půdy. V roce 1991 bylo v obci 33 soukromých podnikatelů a v roce 1995 již 80. V obci je dále zbudován nový vodovod, [[plynofikace]] a pokrytí telefonních sítí. Od roku 2006 vychází pravidelně místní zpravodaj ''Hradčovské listy''. [129] => [130] => == Politika == [131] => [132] => === Správa obce === [133] => [[Zastupitelstvo obce]] Hradčovice, které vykonává i funkce [[Rada obce|rady obce]], má jedenáct členů. Jsou v něm zastoupeni čtyři členové kandidující za [[KDU-ČSL]] a šest členů Sdružení pro Hradčovice, včetně starosty. [[Starosta|Starostou]] byl zvolen doc. RSDr. Jan Popelka, CSc., který zastává funkci starosty od roku 2006. [134] => [135] => === Části obce === [136] => [[Soubor:Lhotka (Hradčovice).jpg|náhled|Kaple svaté Barbory na návsi ve Lhotce]] [137] => * '''Hradčovice''' [138] => * [[Lhotka (Hradčovice)|Lhotka]] [139] => [140] => === Členství ve sdruženích === [141] => Obec Hradčovice je členem mikroregionu Dolní Poolšaví. [[Mikroregion Dolní Poolšaví, svazek obcí|Mikroregion Dolní Poolšaví]] je dobrovolný svazek obcí, byl založen v lednu 2005 za účelem ochrany společných zájmů v různých oblastech lidské činnosti a podpory cestovního ruchu na svém území. Sdružuje devět členů, z nichž tři jsou místními částmi města Uherské Hradiště, a je tvořen celkem 7 455 ha plochy, na nichž žije více než 12 000 obyvatel. Mikroregion Dolní Poolšaví se nachází v jihovýchodní části České republiky, ve Zlínském kraji na území [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] Uherské Hradiště a Uherský Brod. Oblast se rozkládá na dolním toku řeky Olšavy na katastrech obcí [[Kunovice]], [[Popovice (okres Uherské Hradiště)|Popovice]], [[Podolí (okres Uherské Hradiště)|Podolí]], [[Veletiny]], Hradčovice, [[Drslavice (okres Uherské Hradiště)|Drslavice]] a městských částí [[Sady (Uherské Hradiště)|Uherského Hradiště – Sady]], [[Vésky]], [[Míkovice]].{{Citace elektronické monografie [142] => | titul = Strategie rozvoje Mikroregionu Dolní Poolšaví, dobrovolného svazku obcí pro období 2017 – 2022 [143] => | url = http://www.dolnipoolsavi.cz/wp-content/uploads/2016/09/Strategie-rozvoje-MRDP-2017-2022.pdf [144] => | datum vydání = 2017-01 [145] => | datum přístupu = 2017-11-27 [146] => | vydavatel = Mikroregion Dolní Poolšaví [147] => }} [148] => [149] => === Symboly obce === [150] => V lednu roku 2000 byl schválen zastupitelstvem návrh znaku a praporu [[heraldika]] Miroslava Pavlů. Zastupitelstvo obce předložilo v únoru žádost o schválení heraldické komisi parlamentu. [[Podvýbor pro heraldiku a vexilologii]] Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] doporučil dne 22. listopadu 2000 udělení znaku a vlajky v předložené podobě. 18. prosince 2000 převzal starosta obce v Poslanecké sněmovně z rukou předsedy sněmovny prof. Ing. [[Václav Klaus|Václava Klause]] dekret o přidělení znaku a vlajky obce. [151] => * Znak: Ve stříbrném štítě modrý dvouhlavý orel s červenou zbrojí a zlatým vinným hroznem na hrudi, držící v obou spárech zlatá liliová žezla. [152] => * Vlajka: Bílý list s modrým dvouhlavým orlem s červenou zbrojí, se žlutým vinným hroznem na hrudi, držící v obou spárech žlutá liliová žezla. Poměr šířky k délce listu je 2:3. [153] => Motiv znaku vychází z historického [[Pečeť|pečetního]] znamení obce, který byl doplněn o část pečetního znamení Lhotky vinný hrozen. Pečeť o průměru 38 mm používala obec Hradčovice do roku 1850. V původní pečeti byla nad hlavou orla korunka a nápis PECET OBECNI DEDINI HRADCOVICZ. Podle heraldiků byla pečeť s takovým motivem pro ves neobvyklá. [154] => [155] => == Demografie == [156] => V roce [[1880]] bylo v obci 607 obyvatel, z toho dva občané německé národnosti židovského vyznání. O dvacet let později v roce [[1900]] měla obec 684 obyvatel, z toho 678 katolíků, 5 židovského vyznání a 1 evangelík. V roce [[1921]] je vykazováno 772 obyvatel, z toho 770 české národnosti a 2 jiné, neuvedeno jaké. O tři roky později je vykazováno 100 věřících církve československé, modlitebna bývala v čp. 37. Roku [[1930]] žilo v obci 748 obyvatel, všichni národnosti české, 702 vyznání římskokatolického, 1 evangelického a 45 církve československé. V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Hradčovice a Lhotka, roku [[1964]] bylo vykazováno celkem 1156 obyvatel, z toho 287 dětí do 15 let, 6 studentů, 51 žen v domácnosti, 150 důchodců, 244 občanů pracujících v zemědělství, 401 pracujících v průmyslu a 17 v kategorii ostatní, blíže nespecifikováno. V dalších letech bylo: rok [[1971]] – 1135 obyvatel, rok [[1991]] – 1018 obyvatel, rok [[2011]] – 1015 obyvatel. K 1. lednu [[2016]] bylo v obci 1021 obyvatel, z toho 518 mužů a 503 žen, ve věku do 14 let celkem 179 obyvatel, od 15 do 64 let celkem 659 obyvatel a 65 let a více celkem 183 obyvatel. Podle národnosti: česká – 430, moravská – 286, slovenská – 8, romská – 1, neuvedeno – 197. Z náboženského vyznání se přihlásilo z celkového počtu 638 věřících k římskokatolické církvi, jiné vyznání neuvedeno.{{Doplňte zdroj}} [157] => [158] => {| class="wikitable" [159] => |+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu{{Citace elektronické monografie [160] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [161] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [162] => | datum vydání = 2015-12-21 [163] => | datum přístupu = 2017-12-12 [164] => | vydavatel = Český statistický úřad [165] => }} [166] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [167] => |- [168] => | 528 || 607 || 655 || 684 || 772 || 772 || 748 || 762 || 1165 || 1137 || 1026 || 1020 || 969 || 975 [169] => |} [170] => [171] => == Urbanisticko-architektonická skladba == [172] => [[Soubor:Hradčovice, centrum.jpg|náhled|Centrum obce]] [173] => Nejstarší osídlení obce je po obou stranách Hradčovského potoka, pravobřežního přítoku řeky [[Olšava|Olšavy]]. Hradčovice jsou původně vsí řádkového typu ve svažitém údolí, oboustranně podél místního potoka. Tento tvar si ves udržela až do roku 18273. Pro vesnici byly typické přízemní domy, původně zemědělské statky a menší usedlosti, které se řadí vedle sebe do řady lemující ulici. Většinou jde, zejména v původní zástavbě, o přizpůsobení výstavby domů konfiguraci terénu a komunikační trasy. V průběhu 19. století se začaly lineárně vytvářet další vedlejší souběžné nebo kolmé ulice. Původní usedlosti se nachází poblíž [[Náves|návsi]] a ve čtvrti Súhrady, kde se donedávna dochovalo několik domkářských obydlí, které jsou řazeny podélně, kolmo ke komunikaci a jsou odděleny menšími hospodářskými objekty. Mezi nejlépe dochované domy patří původně zemědělská usedlost č.p. 85. Až donedávna byla, bohužel kvůli velmi špatnému stavu, téměř bez větších zásahů dochována usedlost č.p. 27, která představovala typickou obytnou jednotku. Usedlost byla obdélná a byla řazena rovnoběžně s komunikací. V přízemní části napravo byl situován průjezd do dvora. V průčelí do ulice, byla umístěna dvě dělená okna, vlevo od nich byl dům zvýšen patrovou komorou, která měla v horní části větrací průduchy. V přízemních prostorách pod komorou se nacházely vchodové dveře a další dvě okna. Dům měl zajímavou fasádu se soklem, kterou členily římsy a [[Šambrána|šambrány]] se zdobnými prvky.{{Citace monografie [174] => | autor = Kolektiv autorů [175] => | odkaz na autora = [176] => | titul = Lidové stavby známé neznámé, Zlínský kraj – Uherskohradišťsko [177] => | url = [178] => | vydavatel = Slovácké muzeum [179] => | místo = Uherské Hradiště [180] => | rok = 2008 [181] => | vydání = [182] => | počet stran = 87 [183] => | kapitola = [184] => | strany = [185] => | isbn = 978-80-86185-71-2 [186] => | jazyk = [187] => }} Dům byl bohužel ve velmi špatném stavu, takže musel být v minulých létech stržen. Ve středu obce se nachází hostinec, bývalá krčma, která je vzpomínána už na počátku 15. století. Z hospodářských budov hostince vybudovalo spotřební družstvo [[Jednota]] v šedesátých letech minulého století samoobsluhu. Vedle ní se nachází budova školy, která byla vystavena v roce 1834 a až do dnešních dnů prošla mnoha přestavbami. Na protější straně přes komunikaci se nachází jednopatrová budova [[Fara|fary]], která je datována před rokem 1896. Na severním návrší za farou je kostel Všech svatých (216 m n. m.), ke kterému vede 56 kamenných schodů. Původně byl kostel obklopen hřbitovem, který byl v sedmdesátých letech, po otevření nového hřbitova za vsí zrušen. Mezi nejstarší usedlosti lze počítat také mlýn, který leží za obcí na řece Olšavě. [188] => [189] => == Přírodní poměry == [190] => Hradčovice leží v 198 n. m., v údolí na mírném svahu po pravé straně břehu řeky [[Olšava|Olšavy]]. Druhá část obce Lhotka se rozkládá na jižním svahu mírného návrší jednoho z výběžku Karpat, který se svažuje k řece Olšavě v 256 m n. m. Nejstarší část obce se rozkládala okolo Hradčovského potoka, který protéká středem obce. [191] => [192] => Geologický podklad je tvořen sedimenty [[Západní Karpaty|Západních Karpat]], tvořící [[flyš]]ové horniny račanské, bělokarpatské a bystrycké jednotky magurského příkrovu a [[Vídeňská pánev|Vídeňské pánve]]. Hlucký vývoj obsahuje horniny z období [[Spodní křída|spodní křídy]] až spodního [[eocén]]u, což jsou flyšové vrstvy s převahou vápnitých jílovců. V povodí Olšavy se vyskytují [[Čtvrtohory|čtvrtohorně]] usazené fluviální a deluviální písčitohlinité sedimenty [[holocén]]u a [[pleistocén]]u, spraše a sprašové hlíny, štěrky a písky. [193] => [194] => === Naučná stezka === [195] => [[Naučná stezka]] je zaměřená přírodovědně a seznamuje s botanickými a zoologickými zajímavostmi jižní části přírodního parku Prakšická vrchovina. Má devět zastavení a pro svou nejnižší náročnost je vhodná i pro nejmenší turisty. Její celková délka je pět kilometrů. Trasa naučné stezky začíná na návsi v Hradčovicích a dále pokračuje přes místní část Súhrady, okolo kaple Šimonka, která byla vystavena nedaleko studánky. Po zpevněné polní cestě pokračuje k dalšímu zastavení v polní trati Maršovce a dále přes mokřad, údolím přírodní rezervace Rovná hora. Trasa dále vede přes nejvyšší místo, okolo polního letiště (325 m n. m.) a přes přírodní rezervaci Vrchové a přírodní památku Terasy se svažuje na náves sousední obce [[Drslavice (okres Uherské Hradiště)|Drslavice]], kde končí. Z nejvyššího místa trasy je krásný výhled na [[Bílé Karpaty]], Hluckou pahorkatinu a na nivy řeky Olšavy. Z přírodních zajímavostí je na trase možno vidět sad [[Jeřáb (strom)|jeřábů]] a [[Jeřáb oskeruše|oskeruší]] a zejména v jarním období krásně kvetoucí [[hořec křížatý]], diviznu rakouskou, [[Růže galská|růži galskou]] anebo len tenkolistý. Z různých druhů hmyzu je možno zpozorovat např. [[Roháč obecný|roháče obecného]], [[Krasec třešňový|krasce třešňového]], nebo hojně zastoupené druhy motýlů, jako je například [[modrásek hořcový]], ohniváček černočerný nebo [[okáč voňavkový]].{{Citace elektronické monografie [196] => | titul = Naučná stezka Hradčovice – Drslavice [197] => | url = http://www.ostrozsko.cz/cil/2171/ [198] => | datum vydání = 2009 [199] => | datum přístupu = 2017-11-28 [200] => | vydavatel = Mikroregion Ostrožsko - Veselsko, svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové oblasti [201] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201041650/http://www.ostrozsko.cz/cil/2171/ [202] => | datum archivace = 2017-12-01 [203] => | nedostupné = ano [204] => }} [205] => [206] => === Přírodní rezervace === [207] => [[Soubor:PR Rovná hora (3).jpg|náhled|Přírodní rezervace Rovná hora]] [208] => Přírodní rezervace [[Rovná hora]] se rozkládá na bývalých pastvinách a loukách části Prakšické vrchoviny, na katastrálním území obce Lhotka v rozmezí 250 až 340 m n. m., na celkové výměře 12,2667 ha. Od okolních zemědělských pozemků je oddělena ze všech stran vzrostlými keři a ovocnými stromy. Na jejím území se nachází část místní naučné stezky, se dvěma informačními panely. Vyskytuje se zde větší množství stepních druhů rostlin a živočichů. Převažují zde teplomilné travino-bylinné porosty. Z vzácnějších rostlin je zde nejvíce zastoupen [[sveřep vzpřímený]], dále se vyskytují [[hořec brvitý]] a [[Hořec křížatý|křížatý]], [[koniklec velkokvětý]], len žlutý, [[hlaváč žlutavý]], rozrazil vstavačový, kosatec různobarevný a jiné rostliny. Na území je hojně zastoupena [[trnka obecná]], [[svída krvavá]], [[Ptačí zob obecný|ptačí zob]], [[Hloh obecný|hlohy]] a [[růže]]. Význam lokality spočívá ve výskytu zejména ohrožených druhů motýlů, jako jsou [[Modrásek hořcový|modrásci hořcoví]], [[Modrásek jetelový|jeteloví]], [[Modrásek hnědoskvrnný|hnědoskvrnní]], [[Modrásek vikvicový|vikvicoví]] a [[Modrásek bělopásný|bělopásní]], dále [[Otakárek fenyklový|otakárci fenykloví]] a [[Otakárek ovocný|ovocní]] a dále například ohniváček černočerný, soumračník černohnědý a [[okáč voňavkový]]. K dalším vzácným druhům vyskytujícím se v této lokalitě patří [[kudlanka nábožná]], [[křižák pruhovaný]], [[chrobák vrubounovitý]] a majka obecná. Z živočichů jde především o vzácnější druhy žab a obojživelníků, jako jsou [[kuňka žlutobřichá]] a [[Skokan hnědý|skokani hnědí]] a [[Skokan štíhlý|štíhlí]] a dále vzácnější druhy ptáků jako je [[pěnice vlašská]], [[lejsek šedý]], [[chřástal polní]] nebo také [[včelojed lesní]] a [[moták pochop]].{{Citace monografie [209] => | příjmení = Šnajdara [210] => | jméno = Pavel [211] => | odkaz na autora = Pavel Šnajdara [212] => | příjmení2 = Hrabec [213] => | jméno2 = Jaroslav [214] => | odkaz na autora2 = Jaroslav Hrabec [215] => | titul = Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska [216] => | url = [217] => | vydavatel = ZO ČSOP Zelené údolí u Doubrav [218] => | místo = Doubravy [219] => | rok = 2002 [220] => | vydání = 3. upravené a rozšířené [221] => | počet stran = 39 [222] => | kapitola = [223] => | strany = [224] => | isbn = [225] => | jazyk = [226] => }} [227] => [228] => === Evropsky významná lokalita stráně u Popovic === [229] => Tato [[evropsky významná lokalita]] leží celkově na katastrálním území čtyř obcí Hradčovice, Veletiny, Podolí a Popovice. Rozkládá se na ploše 130 ha, na pravém břehu řeky Olšavy, v kulturní krajině světlých lesů, remízů a křovin.{{Citace elektronické monografie [230] => | titul = Chráněná území Zlínského kraje : Přírodní památka Stráně u Popovic [231] => | url = http://nature.hyperlink.cz/strane-u-popovic.php [232] => | datum vydání = 2016-03-05 [233] => | datum přístupu = 2017-11-28 [234] => | vydavatel = Český svaz ochránců přírody ZO č. 60/14 Via Hulín [235] => | jazyk = [236] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201031037/http://nature.hyperlink.cz/strane-u-popovic.php [237] => | datum archivace = 2017-12-01 [238] => | nedostupné = ano [239] => }} [240] => [241] => Reliéf krajiny je z větší části tvořen na jižní stranu orientovanými svahy údolí řeky Olšavy. Hlavním předmětem ochrany jsou kriticky a silně ohrožené druhy fauny, jako je silně ohrožený [[bourovec trnkový]], jehož výskyt je v Česku podmíněn výskytem křovinatých biotopů – sucho a teplomilnými křovinami zarůstajícími stráněmi. Larvy bourovce trnkového si vytváří hnízda pouze na nízkých prosluněných a závětrných stranách keřů trnek, nebo hlohů, které se nachází na většině plochy této lokality. [242] => [243] => == Památky == [244] => [245] => === Kostel a fara === [246] => {{Podrobně|Kostel Všech svatých (Hradčovice)}} [247] => Datum založení zdejšího kostela není přesně známo, ale už v první písemné zmínce z roku 1406 o tehdejším majiteli vesnice je zmiňován [[Patronátní právo|patronát kostela]]. Podle průzkumů komisaře Památkového úřadu Dr. Karla Svobody z roku 1936 vykazuje kostel čtyři stavební období. Nejstarší období je datováno do 13. století, ze kterého prokazatelně pochází obvodové chrámové zdivo s podezdívkou a třemi původními okny. Do první poloviny 14. století spadá druhé stavební období, kdy bylo zvýšeno zdivo a také výše položena okna. Z tohoto období také pochází střílna, která se nachází v jižní obvodové zdi. Ve třetím stavebním období, které probíhalo v 15. století, dostává kostel tvar nynějšího křížového půdorysu, a to přístavbou obou bočních kaplí a opěrných pilířů. Došlo také k dalšímu zvýšení zdiva. Poslední čtvrté stavební období je datováno až okolo roku 1670, kdy je kostel [[Barokní architektura|barokně]] upraven a je nově vystavěna věž se zvonicí. Až do roku 1518 je kostel v Hradčovicích vzpomínán jako [[Farní kostel|farní]]. V době [[Husitské války|husitských válek]] je fara s kostelem obsazena husity a v Hradčovicích uváděn kněz Martin, který podával [[podobojí]]. Později byla ves přifařena k [[Vlčnov]]u, kde byla fara obsazována řeholníky cisterciáckého [[Velehradský klášter|kláštera na Velehradě]]. Na počátku 16. století se zdejší obyvatelé připojili k [[Utrakvismus|novoutrakvismu]], což byl radikální směr [[Husitství|kališnické církve]], ovlivněné německým [[luteránství]]m. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] je kostel uváděn jako zpustlý a náležel spolu kostelem v Uherském Brodě pod [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži|kroměřížskou kapitulu]]. Po zrušení vyhlášeného [[interdikt]]u v roce 1657 císařem [[Leopold I.|Leopoldem]] se kostel stává [[Filiální kostel|filiálním]] k farnímu kostelu sv. Jakuba ve [[Vlčnov]]ě. V roce 1756 je zřízena kaplanská [[Lokálie|lokalie]] v Hradčovicích a obnovena [[fara]]. Novým zdejším [[kaplan]]em je jmenován původně vlčnovský kaplan Jan Vrba z Mladotic, který započal dlouhou řadu kaplanů a kněží, kteří duchovně spravovali zdejší kostel a farnost. V roce 1757 je kostel zvětšen nákladem 1122 zl a 32 kr, uvnitř kostela jsou tři [[oltář]]e, po stranách dvě kaple Kristovy rodiny a svaté Anny s obrazy od dobrodinců. Za hlavním oltářem se nachází [[sakristie]] a na klenbě a dvou zděných pilířích je nesen [[Kruchta|kůr]] s varhany. Na nižší věži, nad hlavním vchodem jsou zavěšeny tři zvony. V roce 1936 byla provedena rozsáhlá oprava omítek, při kterých byla zmapována jednotlivá stavební období. Ve válečném roce 1941 je pořízen nový krov a stará šindelová střecha je vyměněna za bobrovku. O rok později je provedena rekvizice kostelních zvonů. Nové zvony získává kostel po zápůjčce provizorních až v roce 1956. Největší z nich sv. Marek váží 380 kg, Panna Maria s nápisem ''Maria, královno nebe a pomocnice křesťanů, oroduj za nás'', váží 240 kg a sv. Antonín s nápisem ''Svatý Antoníne, patrone ztracených, oroduj za nás'', váží 102 kg. Na věži je ještě nejmenší čtvrtý zvon s latinským nápisem z roku 1907. Od padesátých let minulého století až do devadesátých let postupně probíhaly opravy a modernizace kostela s farou a jejich okolí. [248] => [249] => === Krčma, hostinec === [250] => Poprvé je [[Hospoda|krčma]] v Hradčovicích vzpomínána v listině z roku 1416, kdy přechází do vlastnictví Beneše z Onšova. Významné postavení krčmy v hospodářském životě obce je dáno polohou na křižovatce obchodních a vojenských cest. Z tohoto důvodu byly změny majitelů zaznamenávány v zemských a půhonních knihách. Až do roku 1798 patřila krčma [[vrchnost]]i. Od tohoto roku přechází kupními smlouvami na soukromé majitele. V roce 1844 kupuje hostinec Kašpar Holub, jehož syn Antonín rozšířil rodinný majetek také o obchod, řeznictví a palírnu [[slivovice]]. Jeho syn rozšiřuje výrobu pálenice o [[Borovička (nápoj)|borovičku]] a [[brandy]], které firma dodávala vlastním rozvozem nejen do okolní obchodní sítě, ale i na severní Moravu a prostřednictvím pražské firmy také do zahraničí, především do Velké Británie. Po odmítnutí spolupráce s Němci v období druhé světové války byla [[pálenice]] uzavřena a až po jejím skončení byl její provoz na krátkou dobu obnoven. Po roce 1948 je pálenice opět, tentokrát nadobro uzavřena a majetek rodiny zkonfiskován. Chátrající budovy hostince pronajímalo až do roku 1990 Spotřební družstvo Jednota. Rodina Holubova získala hostinec zpět v rámci [[Restituce|restitucí]]. [251] => [252] => == Odkazy == [253] => [254] => === Reference === [255] => [256] => [257] => === Související články === [258] => * [[Římskokatolická farnost Hradčovice]] [259] => * [[Seznam kulturních památek v okrese Uherské Hradiště#Hradčovice|Seznam kulturních památek v okrese Uherské Hradiště - obec Hradčovice]] [260] => [261] => === Literatura === [262] => * {{Citace monografie [263] => | příjmení = [264] => | jméno = [265] => | odkaz na autora = [266] => | titul = Pamětní kniha obce Hradčovice – obecní kronika 1923 – 1953 [267] => | url = [268] => | vydavatel = obcec Hradčovice [269] => | místo = obcec Hradčovice [270] => | rok = 1923 – 1953 [271] => | vydání = [272] => | počet stran = [273] => | kapitola = [274] => | strany = [275] => | isbn = [276] => | jazyk = [277] => }} [278] => * {{Citace monografie [279] => | příjmení = Hosák [280] => | jméno = Ladislav [281] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [282] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [283] => | url = [284] => | vydavatel = Academia [285] => | místo = Praha [286] => | rok = 2004 [287] => | vydání = [288] => | počet stran = 1144 [289] => | kapitola = [290] => | strany = [291] => | isbn = 80-200-1225-7 [292] => | jazyk = [293] => }} [294] => * {{Citace monografie [295] => | autor = Kolektiv autorů [296] => | odkaz na autora = [297] => | titul = Lidové stavby známé neznámé, Zlínský kraj – Uherskohradišťsko [298] => | url = [299] => | vydavatel = Slovácké muzeum [300] => | místo = Uherské Hradiště [301] => | rok = 2008 [302] => | vydání = [303] => | počet stran = 87 [304] => | kapitola = [305] => | strany = [306] => | isbn = 978-80-86185-71-2 [307] => | jazyk = [308] => }} [309] => * {{Citace monografie [310] => | příjmení = Šnajdara [311] => | jméno = Pavel [312] => | odkaz na autora = Pavel Šnajdara [313] => | příjmení2 = Hrabec [314] => | jméno2 = Jaroslav [315] => | odkaz na autora2 = Jaroslav Hrabec [316] => | titul = Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska [317] => | url = [318] => | vydavatel = ZO ČSOP Zelené údolí u Doubrav [319] => | místo = Doubravy [320] => | rok = 2002 [321] => | vydání = 3. upravené a rozšířené [322] => | počet stran = 39 [323] => | kapitola = [324] => | strany = [325] => | isbn = [326] => | jazyk = [327] => }} [328] => * {{Citace monografie [329] => | příjmení = Hubáček [330] => | jméno = Josef [331] => | odkaz na autora = Josef Hubáček [332] => | titul = Geologickomineralogické exkurze na Uherskohradišťsku [333] => | url = [334] => | vydavatel = ONV v Uherském Hradišti [335] => | místo = Uherské Hradiště [336] => | rok = 1979 [337] => | vydání = [338] => | počet stran = 39 [339] => | kapitola = [340] => | strany = [341] => | isbn = [342] => | jazyk = [343] => }} [344] => [345] => === Externí odkazy === [346] => * {{Commonscat|Hradčovice}} [347] => * {{RÚIAN}} [348] => * {{Citace elektronické monografie [349] => | příjmení = [350] => | jméno = [351] => | odkaz na autora = [352] => | titul = webové stránky OÚ Hradčovice [353] => | url = http://www.hradcovice.cz/ [354] => | datum vydání = [355] => | datum aktualizace = [356] => | datum přístupu = 2017-11-28 [357] => | vydavatel = OÚ Hradčovice [358] => | jazyk = [359] => }} [360] => * {{Citace elektronické monografie [361] => | příjmení = [362] => | jméno = [363] => | odkaz na autora = [364] => | titul = Naučná stezka Hradčovice – Drslavice [365] => | url = http://www.ostrozsko.cz/trasa/17/naucna-stezka-hradcovice-drslavice [366] => | datum vydání = 2009 [367] => | datum přístupu = 2017-11-28 [368] => | vydavatel = Mikroregion Ostrožsko - Veselsko, svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové oblasti [369] => | jazyk = [370] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201032314/http://www.ostrozsko.cz/trasa/17/naucna-stezka-hradcovice-drslavice [371] => | datum archivace = 2017-12-01 [372] => | nedostupné = ano [373] => }} [374] => * {{Citace elektronické monografie [375] => | příjmení = [376] => | jméno = [377] => | odkaz na autora = [378] => | titul = Naučná stezka Hradčovice – Drslavice [379] => | url = http://www.ostrozsko.cz/cil/2171/ [380] => | datum vydání = 2009 [381] => | datum přístupu = 2017-11-28 [382] => | vydavatel = Mikroregion Ostrožsko - Veselsko, svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové oblasti [383] => | jazyk = [384] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201041650/http://www.ostrozsko.cz/cil/2171/ [385] => | datum archivace = 2017-12-01 [386] => | nedostupné = ano [387] => }} [388] => * {{Citace elektronické monografie [389] => | titul = Chráněná území Zlínského kraje : Přírodní památka Stráně u Popovic [390] => | url = http://nature.hyperlink.cz/strane-u-popovic.php [391] => | datum vydání = 2016-03-05 [392] => | datum přístupu = 2017-11-28 [393] => | vydavatel = Český svaz ochránců přírody ZO č. 60/14 Via Hulín [394] => | jazyk = [395] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201031037/http://nature.hyperlink.cz/strane-u-popovic.php [396] => | datum archivace = 2017-12-01 [397] => | nedostupné = ano [398] => }} [399] => * {{Citace elektronické monografie [400] => | příjmení = [401] => | jméno = [402] => | odkaz na autora = [403] => | titul = Přírodní rezervace Rovná hora [404] => | url = https://nature.hyperlink.cz/uh/Rovna_hora.htm [405] => | datum vydání = 2016-03-06 [406] => | datum přístupu = 2017-11-28 [407] => | vydavatel = Český svaz ochránců přírody ZO č. 60/14 Via Hulín [408] => | jazyk = [409] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170408124820/http://nature.hyperlink.cz/uh/Rovna_hora.htm [410] => | datum archivace = 2017-04-08 [411] => | nedostupné = ano [412] => }} [413] => [414] => {{Části české obce}} [415] => {{Okres Uherské Hradiště}} [416] => {{Autoritní data}} [417] => [418] => {{Portály|Morava}} [419] => [[Kategorie:Hradčovice| ]] [420] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Uherské Hradiště]] [421] => [[Kategorie:Obce v okrese Uherské Hradiště]] [422] => [[Kategorie:Mikroregion Dolní Poolšaví, svazek obcí]] [423] => [[Kategorie:Sdružení měst a obcí východní Moravy]] [424] => [[Kategorie:Uherskobrodsko, sdružení měst a obcí]] [425] => [[Kategorie:Slovácká vinařská podoblast]] [426] => [[Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině]] [] => )
good wiki

Hradčovice

Obec Hradčovice (původní název Radischowitz) se nachází na Uherskobrodsku, v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží v Poolšaví, v údolí na mírném svahu, po pravé straně břehu řeky Olšavy v nadmořské výšce 198 m n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Uherský Brod','Drslavice (okres Uherské Hradiště)','Olšava','Vlčnov','Třicetiletá válka','Zlínský kraj','Veletiny','interdikt','Velehradský klášter','Restituce','Brno','Husitské války'

Brno

Interdikt

Olšava

Restituce

Veletiny

Veletiny je česká vesnice, která se nachází v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji.

Vlčnov