Array ( [0] => 14890152 [id] => 14890152 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hrbovice [uri] => Hrbovice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Hrbovice [2] => | charakter = osada [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | okres = Ústí nad Labem [5] => | země = [[Čechy]] [6] => | obec = [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]] [7] => | katastrální území = Hrbovice [8] => | PSČ = 403 39 [9] => | rozloha = 0,73 [10] => | nadmořská výška = 160 [11] => }} [12] => '''Hrbovice''' (dříve ''Herbovice t. Hrbovice,'' {{Vjazyce2|de|''Herbitz''}}) jsou zaniklá vesnice a část města [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]]. Jsou vymezeny katastrálním územím Hrbovice a leží asi dva kilometry jihovýchodně od [[Chabařovice|Chabařovic]] v [[Okres Ústí nad Labem|okrese Ústí nad Labem]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. [13] => [14] => Části Hrbovice, [[Český Újezd]] a [[Střížovice (Chlumec)|Střížovice]] tvoří exklávu města [[Chlumec (okres Ústí nad Labem)|Chlumec]]; od hlavní části města ji odděluje území města [[Chabařovice]] a bývalý [[Úžín]], který patří k ústecké části [[Všebořice (Ústí nad Labem)|Všebořice]]. [15] => [16] => == Název == [17] => Název vesnice je odvozen z příjmení Hrb ve významu ves lidí Hrbových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hribovici (1169), Horbewicz (1393), z Hrbowic (1419), in Hrbowiczich (1487), na Hrbovicích (1615), Hyrbitz (1627), Hirbicze a Hyrbicz (1654), ve vsi Hyrbiczych (1661), Hierbitz (1720) a Herbitz (1787). [18] => [19] => == Historie == [20] => [[První písemná zmínka]] o Hrbovicích pochází z roku [[1169]], kdy vesnice patřila [[Maltézský řád|řádu johanitů]]. Roku 1393 patřily Jindřichovi z Miliny a v roce 1419 jakémusi Heroltovi. V šestnáctém století se majiteli stali Kelblové z Geisingu, za kterých je v letech 1504–1512 poprvé doložena zdejší [[tvrz]], na které žil Ota Kelbl z Geisingu. Po něm následovali Petr z Geisingu a po bratři Adam a Vladislav z Geisingu. Adamovi synové dosáhli propuštění Hrbovic z [[Manská soustava|manství]]. Na počátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] k hrbovickému statku patřily části vesnic [[Střížovice (Chlumec)|Střížovice]], Podhoří, [[Strážky (Ústí nad Labem)|Dělouš]] a Kamenice. Bernart z Geisingu se zúčastni [[České stavovské povstání|stavovského povstání]], za což byl roku 1623 potrestán převedením statku zpět na manství. Kvůli své víře se odstěhoval do [[Míšeňské markrabství|Míšeňska]], a Hrbovice prodal roku 1628 Petru Jindřichovi ze Strahlendorfu, který je připojil ke [[Chlumec (starý zámek)|Chlumci]]. Tvrz, obklopená vodním příkopem, stála ještě v roce 1661, ale byla označena jako pustá. Posledním příslušníkem šlechtické [[vrchnost]]i před zrušením [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] byl hrabě Josef Klemens Westphalen-Fürstenberg, jehož rodině patřil hrbovický dvůr až do roku 1945, kdy jí byl na základe [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zkonfiskován. [21] => [22] => Hrbovice si po většinu historie uchovávaly díky kvalitní orné půdě zemědělský charakter. Po třicetileté válce ve vsi stálo deset usedlostí, z nichž byly dvě pusté. Teprve s rozvojem těžby [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] začaly přibývat pracovní příležitosti mimo zemědělství. V sedmdesátých letech devatenáctého století ve vsi působil jen pekař, hostinec a obchod se [[Smíšené zboží|smíšeným zbožím]]. Koncem devatenáctého století vzrostl počet obyvatel, kteří docházeli za prací do okolních měst a vesnic, a s tím se začaly objevovat příležitosti pro další živnostníky. Prvními průmyslovými podniky se staly [[cihelna]] a [[mlýn]]. [23] => [24] => === Dvacáté století === [25] => Významný podíl obyvatel československé národnosti vedl k otevření jednotřídní české obecné školy s pěti ročníky dne 3. listopadu 1927. Nacházela se v bývalé kancelářské budově důlní společnosti Felix. Krátce před [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německou okupací]] začala stavba školní budovy, ale nebyla dokončena. Ještě v září roku 1938 byli do školy zapsáni noví žáci, ale vyučování nezačalo. Budova byla dokončena podle nových plánů v roce 1940 a od ledna 1941 v ní fungovala dvoutřídní německá obecná škola. V roce 1945 vyučování téměř neprobíhalo, protože ve škole byli ubytováni rodiny ustupujících Němců a posléze i vojáci. [26] => [27] => Počet obyvatel se mezi lety 1939 a 1945 zmenšil z 617 na 494. I z Hrbovic byli [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni Němci]], ale vzhledem velkému počtu hornických rodin, které byly z odsunu vzhledem k hospodářskému významu hornictví vyjímány, nebyl pokles obyvatel tak velký jako jinde. Obyvatelé vsi po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] nadále pracovali především v dolech Milada II, Prokop Holý a u Schichta v Ústí nad Labem. Dalšími zaměstnavateli byla továrna na barvy a laky Dürschmidt nebo přádelna Wolfrum. V roce 1930 byl u Hrbovic mimo provoz důl Felix Waldemar.{{Sfn|Dějiny města Chabařovice (1998)|s=114}} [28] => [29] => Vesnice zanikla kvůli rozšiřování hnědouhelného [[Lom Chabařovice|Lomu Chabařovice]]. Vysídlena byla koncem osmdesátých let dvacátého století, přičemž tři sta obyvatel bylo přestěhováno zejména na ústecká sídliště [[Dobětice]] a [[Stříbrníky]]. Poslední rodiny odešly v roce 1989 a následujího roku byla zbořena zástavba vsi. K rozšíření lomu do míst vesnice však nedošlo. [30] => [31] => === 21. století === [32] => Zástavbu na území Hrbovic tvoří především průmyslové objekty. V Hrbovicích jsou evidována 4 čísla popisná (Hrbovická 2, Hrbovická 102, Hrbovická 105, čp. 106 nepřiřazeno k ulici) a 7 čísel evidenčních (če. 107, 108, 109, 110 a 111 jsou přiřazeny k ulici Stradovské, če. 113 a 114 nepřiřazeny k žádné ulici). Hypotetická Stradovská ulice v Hrbovicích je rovnoběžná se silnici II/253 a má v rámci města duplicitní název, pokud nejde zcela o omyl v evidenci, protože ke Stradovské ulici jsou přiřazena evidenční čísla v různých částech města. V RÚIAN je k Hrbovicím přiřazena též adresa Klidná čp. 102, ačkoliv Klidná ulice se nachází přímo v Chlumci.{{Fakt/dne|20240107191542|}} [33] => [34] => Na jižní hranici Hrbovic, kterou tvoří [[silnice II/253]], se nacházejí tři páry autobusových zastávek: „Chabařovice, Hrbovice“, „Chabařovice, Chabařovická“ a „Chabařovice, Ravel“. Při severním okraji Hrbovic prochází [[dálnice D8]], která má východně od Hrbovic exit 72. Kruhový objezd u této mimoúrovňové křižovatky leží ve výběžku katastrálního území Hrbovice, který zde dálnici přesahuje. [35] => [36] => == Přírodní poměry == [37] => Katastrální území Hrbovice měří 73,07 hektarů a nachází se na okraji [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]], konkrétně v podcelku [[Chomutovsko-teplická pánev]] a okrsku [[Chabařovická pánev]]. Protéká přes ně [[Ždírnický potok|Ždírnický]] a [[Podhořský potok (přítok Ždírnického potoka)|Podhořský potok]]. [38] => [39] => == Obyvatelstvo == [40] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 ve vsi žilo 572 obyvatel (z toho 278 mužů), z nichž bylo 122 Čechoslováků, 447 Němců a tři cizinci. Většina (510 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale 22 lidí patřilo k evangelickým církvím, čtyři k [[Církev československá husitská|církvi československé]], jeden k jiným nezjišťovaným církvím a 35 lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 617 obyvatel: 177 Čechoslováků, 435 Němců a pět cizinců. Většina lidí (523) byla římskými katolíky, šedesát jich bylo vez vyznání, evangelíků bylo 31 a tři lidé patřili k církvi československé. [41] => [42] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [43] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů [44] => |- [45] => ! [46] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [47] => |- style="white-space:nowrap" [48] => ! align="left" | Obyvatelé [49] => | 186 || 280 || 282 || 292 || 410 || 572 || 617 || 418 || 390 || 373 || 356 || . || . || 97 [50] => |- style="white-space:nowrap" [51] => ! align="left" | Domy [52] => | 28 || 38 || 38 || 39 || 49 || 58 || 66 || 74 || 68 || 68 || 82 || . || . || 1 [53] => |- style="white-space:nowrap" [54] => |} [55] => [56] => == Obecní správa == [57] => Roku 1850 se Hrbovice staly [[Obec (Česko)|obcí]] v ústeckém okrese, v jejímž čele stál starosta a volené patnáctičlenné zastupitelstvo. Od roku 1945 obec spravoval [[místní národní výbor]]. Ve [[Československé parlamentní volby 1946|volbách roku 1946]] v Hrbovicích získala 66,4 % hlasů [[Komunistická strana Československa]], 17,2 % hlasů [[Sociální demokracie (Česko)|Československá sociální demokracie]], 15,2 % [[Česká strana národně sociální]] a 1,01 % [[KDU-ČSL|Československá strana lidová]]. [58] => [59] => Od 1. července 1980 do 31. prosince 1985 byly Hrbovice [[Část obce|částí obce]] Chabařovice, od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 patřily k Ústí nad Labem a v době od 24. listopadu 1990 do 31. prosince 1998 k Chlumci. V následujícím období nadále patřily k Chlumci, ale od 1. ledna 1990 ztratily status části obce, který byl obnoven 19. září 2012. [60] => [61] => == Pamětihodnosti == [62] => Ve vesnici se nacházelo okrouhlé [[tvrziště]] obehnané vodním [[Příkop (válečnictví)|příkopem]], které bylo pozůstatkem [[tvrz]]e založené roku 1419 nebo 1504 a opuštěné v roce 1628. [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => {{Citace monografie [69] => | editoři = Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser [70] => | titul = Dějiny města Chabařovic [71] => | vydavatel = Město Chabařovice [72] => | místo = Chabařovice [73] => | rok = 1998 [74] => | počet stran = 190 [75] => | isbn = 80-902278-1-3 [76] => | strany = 162–164 [77] => | ref = Dějiny města Chabařovice (1998) [78] => | typ refu = normální [79] => | poznámka = Dále jen Dějiny města Chabařovice (1998) [80] => }} [81] => {{Citace monografie [82] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [83] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [84] => | typ svazku = díl [85] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [86] => | datum vydání = 2015-12-21 [87] => | datum přístupu = 2019-12-27 [88] => | vydavatel = Český statistický úřad [89] => | místo = Praha [90] => | strany = 174 [91] => | formát = PDF online [92] => }} [93] => {{Citace elektronické monografie [94] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [95] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [96] => | datum vydání = 2015-12-21 [97] => | datum přístupu = 2020-03-08 [98] => | vydavatel = Český statistický úřad [99] => | kapitola = Ústí nad Labem [100] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150427.pdf [101] => }} [102] => [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/zmeny_uzemi_2012 Změny v území 2012], Český statistický úřad [103] => {{Citace elektronické monografie [104] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [105] => | titul = Územně identifikační registr ČR [106] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/647985 [107] => | datum vydání = 1999-01-01 [108] => | datum přístupu = 2010-11-20 [109] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201042157/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/647985 [110] => | datum archivace = 2017-12-01 [111] => | nedostupné = ano [112] => }} [113] => {{Citace periodika [114] => | příjmení = Koutecký [115] => | jméno = Drahomír [116] => | titul = Hrbovice [117] => | periodikum = Výzkumy v Čechách. 1972 [118] => | rok = 1975 [119] => | strany = 60 [120] => | url = http://www.archeologickamapa.cz/downloads/BZO/BZO1972.pdf [121] => | datum přístupu = 2017-11-26 [122] => | formát = PDF [123] => }} [124] => {{Citace monografie [125] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [126] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy [127] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [128] => | místo = Praha [129] => | rok = 1984 [130] => | počet stran = 664 [131] => | svazek = III [132] => | kapitola = Hrbovice – tvrz [133] => | strany = 156 [134] => }} [135] => {{Citace monografie [136] => | příjmení = Sedláček [137] => | jméno = August [138] => | odkaz na autora = August Sedláček [139] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [140] => | vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 2000 [143] => | počet stran = 446 [144] => | svazek = XIV [145] => | formát = PDF na CDROM [146] => | kapitola = Tvrze v okolí Kyšperka [147] => | strany = 339 [148] => }} [149] => {{Citace monografie [150] => | příjmení = Profous [151] => | jméno = Antonín [152] => | odkaz na autora = Antonín Profous [153] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H) [154] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [155] => | místo = Praha [156] => | rok = 1947 [157] => | počet stran = 728 [158] => | svazek = I [159] => | typ kapitoly = heslo [160] => | url kapitoly = http://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0767&useregexp=no [161] => | kapitola = Hrbovice, Herbitz [162] => | strany = 678 [163] => }} [164] => {{Citace monografie [165] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [166] => | svazek = I. Čechy [167] => | vydavatel = Státní úřad statistický [168] => | místo = Praha [169] => | rok = 1924 [170] => | počet stran = 596 [171] => | vydání = 2 [172] => | strany = 185 [173] => }} [174] => {{Citace monografie [175] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [176] => | svazek = I. Země česká [177] => | vydavatel = Státní úřad statistický [178] => | místo = Praha [179] => | rok = 1934 [180] => | počet stran = 614 [181] => | strany = 386 [182] => }} [183] => [184] => [185] => === Externí odkazy === [186] => * {{Commonscat}} [187] => * {{KM|647985|katastru Hrbovice}} [188] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=1012 Hrbovice na serveru Zaniklé obce] [189] => [190] => {{Město Chlumec (okres Ústí nad Labem)}} [191] => {{Autoritní data}} [192] => {{Portály|Česko|Geografie}} [193] => [194] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Ústí nad Labem]] [195] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi]] [196] => [[Kategorie:Chlumecké panství]] [197] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [198] => [[kategorie:Těžba v okrese Ústí nad Labem]] [199] => [[Kategorie:Chlumec (okres Ústí nad Labem)]] [] => )
good wiki

Hrbovice

Hrbovice (dříve Herbovice t. Hrbovice) jsou zaniklá vesnice a část města Chlumec.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chlumec (okres Ústí nad Labem)','tvrz','Střížovice (Chlumec)','Ústecký kraj','Chabařovice','Kategorie:Chlumec (okres Ústí nad Labem)','Benešovy dekrety','Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi','Okres Ústí nad Labem','Všebořice (Ústí nad Labem)','Míšeňské markrabství','Smíšené zboží'