Array ( [0] => 14796398 [id] => 14796398 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hrnčířství [uri] => Hrnčířství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor: Vaso Campaniforme Ciempozuelos.jpg |náhled|upright=1.2| Zvoncovitý pohár ([[Španělsko]], 2. tisíciletí př. n. l.) ]] [1] => [2] => '''Hrnčířství''' je řemeslná rukodělná výroba jemné [[keramika|keramiky]], zejména nádob, z plastické hlíny, která po vypálení dává pevný a trvanlivý střep. Je to jedna z nejstarších lidských [[technologie|technologií]] a různě zdobené hrnčířské výrobky mají velký význam pro [[archeologie|archeologii]]. V poslední době hrnčířské užitkové výrobky nahradil v bohatších společnostech nejprve [[porcelán]] a později umělé hmoty, takže hrnčířství se stává spíše uměleckým řemeslem. [3] => [4] => == Hrnčířská technologie == [5] => [[Soubor: Liberia - Pottery making.jpg |náhled|upright=1.4|vlevo| Hrnčířka v Kpeyi ([[Libérie]]) ]] [6] => Hrnčíř zpracovává [[Keramická hlína|speciální hlínu]], směs hlinitokřemičitého [[jíl]]u, písku jako ostřiva a vody. Může ji tvarovat rukama a primitivní nádoby se vyráběly navíjením tenkého válečku hlíny; výsledná nádoba se pak ještě uhladila. Už v 6. až 4. tisíciletí př. n. l. však v Mezopotámii objevili [[hrnčířský kruh]], otočnou desku, kterou roztáčí pomocník, hrnčíř sám nohama, anebo dnes elektromotor. Na kruhu se dají vyrábět dokonale rotační tvary, většinou „vytahováním“ z okrouhlého koláče hlíny rukama. Vytočený tvar se pak ještě dotváří o nerotační prvky jako je hubička nebo vytlačované ozdoby, případně se přilepí ucho. [7] => [8] => Vytvarovaný výrobek se nejprve na vzduchu suší a pak vypaluje při teplotách mezi 1100-1300 °C, kdy se materiál ještě netaví, nýbrž [[Slinutí|slinuje]]. Nejstarší způsob vypalování je v otevřeném ohni, kdy se výrobky prostě obklopí dřevem, které se zapálí. Velmi dávno se však začaly užívat různé pece, které šetří palivo a dovolují dosahovat vyšší a stejnoměrnou teplotu. Podle toho, zda je v peci spíše oxidační nebo redukční atmosféra, budou mít výrobky spíše červenavou anebo černou barvu. Tradičně se užívaly dva druhy [[pec]]í, horizontální a vertikální, případně i pece s více komorami na sušení, pálení a glazování.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://mujweb.cz/Kultura/barbora-hrebickova/keramika/keramika.html |datum přístupu=30-10-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081022060343/http://mujweb.cz/Kultura/barbora-hrebickova/keramika/keramika.html |datum archivace=22-10-2008 |nedostupné=ano }} [9] => [10] => [[Soubor: Potter in Rabka 04.JPG |náhled|upright=1.2| Práce na kruhu ]] [11] => Vyspělejší hrnčířství užívá rozmanité techniky zdobení, jednak plastického (vtlačování, vyrývání, přilepování), jednak povrchového malování. Také zdobení se může dělat na kruhu – tak vznikají pravidelné kruhy a vlnovky na povrchu hrnců, džbánů, misek a talířů. Povrchová výzdoba se může vytvářet před vypálením, obvykle se však výrobky nejprve vypalují na nižší teplotu ([[přežah]]), pak se nanášejí různé polevy ([[glazura|glazury]]) a vypalují podruhé při vyšší teplotě. V průběhu staletí nastřádali hrnčíři bohaté zkušenosti a vynalezli velké množství různých technik a glazur, zejména olovnatých nebo alkalických. Polévaná keramika je dokonale nepropustná, lépe se umývá a déle vydrží. [12] => [13] => == Archeologie == [14] => Hrnčířské výrobky jsou sice křehké, ale neobyčejně trvanlivé. Proto patří k nejběžnějším archeologickým nálezům, z nichž lze určovat příslušnost k určité kultuře. Tvary, technologie i výzdoba hrnčířských výrobků jsou do té míry charakteristické, že se podle nich někdy nazývají různé kultury (např. [[kultura zvoncových pohárů]]) a období (např. v dějinách antické řecké keramiky). Nejstarší zachované předměty z pálené hlíny jsou patrně drobné kultovní sošky (např. známá [[Věstonická Venuše]]), jež mohou být až 25-30 tisíc let staré. [15] => [16] => V jednoduchých starých i současných kulturách si prosté nádoby vyrábějí často ženy, a to pro vlastní potřebu, a vypalují je v otevřeném ohništi. Skutečný rozvoj hrnčířství souvisí s přechodem do [[neolit]]u (mladší doby kamenné) s usedlým zemědělským hospodařením, kdy se hrnčíři začínají specializovat a kdy se také objevují pece. Hrnčířský kruh vznikl v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] v 4.-6. tisíciletí př. n. l., od 10. století př. n. l. vznikají ve Středomoří střediska vyspělého hrnčířství, která vyrábějí luxusní nádoby i na export (zejména na ostrově [[Samos]]). Vznikají zřetelně typizované tvary pohárů, misek, džbánů, měsidel na víno a velikých zásobnic, které spolu s výzdobou dovolují určit původ i stáří jednotlivých nálezů. [17] => [18] => == Historie == [19] => [[Soubor: Chichicastenango-005.jpg |náhled|upright=1.5| Hrnčíř na trhu ([[Guatemala]]) ]] [20] => V historických dobách bylo hrnčířství důležité a velmi rozšířené řemeslo, které se časem soustřeďovalo do určitých oblastí se zvláště vhodnou hlínou a řemeslnou tradicí. Od pozdního středověku vyráběli hrnčíři také kachle na stavbu kamen, obvykle polévané a často bohatě zdobené. Velký rozkvět zažilo hrnčířství v 16. století v severní [[Itálie|Itálii]], kde vznikla také dokonalejší [[fajáns]] a [[majolika]] s bohatou malovanou výzdobou. Ještě později se vyvinuly různé druhy [[kamenina|kameniny]] s vyšší teplotou vypalování, takže nádoby jsou ohnovzdorné. V našich zemích se proslavila tzv. habánská a později [[holíčská keramika]] na jižní Moravě, ve [[Slezsko|Slezsku]] byl známým střediskem hrnčířství [[Boleslawiec]] (něm. Bunzlau). Lidové hrnčířství je významnou složkou lidového umění zejména na Moravě. [21] => [22] => V okolí Prahy byla střediskem hrnčířství [[Zbraslav]] a až do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bývaly velké hrnčířské trhy na malostranské [[Kampa|Kampě]]. S rozšířením průmyslové výroby porcelánu v 19. století a s nástupem umělých hmot ztrácelo běžné hrnčířství na významu a od poloviny 20. století se provozuje hlavně jako umělecké řemeslo nebo koníček. [23] => [24] => {| [25] => | [26] => [[Soubor: JomonPottery.JPG |náhled|upright=1.2| Pohár s vytlačovanou ozdobou ([[Japonsko]], 10 000 př. n. l.) ]] [27] => | [28] => [[Soubor: Minoan Ceramic - Can.jpg |náhled|upright=1.2| Mínojská váza (2. tisíciletí př. n. l.) ]] [29] => | [30] => [[Soubor: Chaco Anasazi canteen NPS.jpg |náhled|upright=1.2| Indiánský džbán ([[Nové Mexiko]], [[Spojené státy americké|USA]]) ]] [31] => | [32] => |} [33] => [34] => == Odkazy == [35] => === Reference === [36] => [37] => === Související články === [38] => * [[Archeologie]] [39] => * [[Axmanova technika modelování]] [40] => * [[Fajáns]] [41] => * [[Kamenina]] [42] => * [[Keramika]] [43] => * [[Majolika]] [44] => * [[Neolit]] [45] => [46] => === Externí odkazy === [47] => * {{Commonscat|Pottery}} [48] => * [https://web.archive.org/web/20081022060343/http://mujweb.cz/Kultura/barbora-hrebickova/keramika/keramika.html Důkladný popis hrnčířské techniky] [49] => * [https://web.archive.org/web/20090223022232/http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/267139-hrncirstvi ''Ottův slovník naučný'', heslo Hrnčířství] [50] => === Literatura === [51] => * J. Petráň a kol., ''Dějiny hmotné kultury. I/1, Kultura každodenního života od pravěku do 13. století''. Praha: SPN 1985 [52] => * J. Petráň a kol., ''Dějiny hmotné kultury. I/2, Kultura každodenního života od 13. do 15. století''. Praha: SPN 1985 [53] => * J. Petráň a kol., ''Dějiny hmotné kultury. II/1, Kultura každodenního života od 16. do 18. století.'' Praha: Karolinum 1995. {{ISBN|80-7184-085-8}} [54] => * J. Petráň a kol., ''Dějiny hmotné kultury. II/2, Kultura každodenního života od 16. do 18. století.'' Praha: Karolinum 1995. {{ISBN|80-7184-086-6}} [55] => * E. Placáková, M. Pošustová, A. Vondrušková, ''Keramika I, Bez hrnčířského kruhu''. Praha: Grada, 2004 - 48 s. {{ISBN|80-247-0889-2}} [56] => * P. Rada, ''Kniha o technikách keramiky''. Praha: SNKLHU 1959 [57] => * P. Rada, ''Slabikář keramika''. Praha: Grada 1997 - 160 s. {{ISBN|80-7169-419-3}} [58] => * V. Scheufler, ''Lidové hrnčířství v Českých zemích''. Praha: Academia 1972 [59] => * K. Žíla, ''Průvodce keramika''. Praha: Grada, 2005 - 120 s. 21 cm {{ISBN|80-247-0920-1}} [60] => [61] => {{překlad|jazyk=en|článek=Pottery|revize=248272107|jazyk2=de|článek2=Töpferei|revize2=52180926}} [62] => {{Autoritní data}} [63] => [64] => [[Kategorie:Řemesla]] [65] => [[Kategorie:Keramika]] [] => )
good wiki

Hrnčířství

Zvoncovitý pohár (Španělsko, 2. tisíciletí př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor: Vaso Campaniforme Ciempozuelos.jpg ','jíl','holíčská keramika','majolika','Samos','Itálie','technologie','archeologie','neolit','Soubor: Liberia - Pottery making.jpg ','porcelán','Keramická hlína'

Archeologie

Itálie

Jíl

Majolika

Majolika je typ keramiky, který se vyznačuje výraznými a širokými dekorativními motivy.

Neolit

Neolit je období pravěkého vývoje společnosti, které se vyznačuje hlavně ustálením se na jednom místě a rozvojem zemědělství a chovu dobytka.

Porcelán

Samos

Samos je řecký ostrov ležící v Egejském moři.

Technologie