Array ( [0] => 14663410 [id] => 14663410 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neolit [uri] => Neolit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Neolit je období pravěkého vývoje společnosti, které se vyznačuje hlavně ustálením se na jednom místě a rozvojem zemědělství a chovu dobytka. Toto období začalo přibližně před 10 000 lety a skončilo přibližně před 4 000 lety. V České republice se neolitické osídlení projevuje využíváním kamenných nástrojů, keramiky a stavbou trvalých osad. Neolitické lidstvo také vyvíjelo umělecké dovednosti a vytvářelo různé dekorativní předměty. V Čechách je nejznámější neolitická lokalita v Šárce u Prahy. Neolitická doba byla klíčovým přechodem od života lovců a sběračů k osídlení a civilizaci, která následovala v době bronzové a železné. [oai] => Neolit je období pravěkého vývoje společnosti, které se vyznačuje hlavně ustálením se na jednom místě a rozvojem zemědělství a chovu dobytka. Toto období začalo přibližně před 10 000 lety a skončilo přibližně před 4 000 lety. V České republice se neolitické osídlení projevuje využíváním kamenných nástrojů, keramiky a stavbou trvalých osad. Neolitické lidstvo také vyvíjelo umělecké dovednosti a vytvářelo různé dekorativní předměty. V Čechách je nejznámější neolitická lokalita v Šárce u Prahy. Neolitická doba byla klíčovým přechodem od života lovců a sběračů k osídlení a civilizaci, která následovala v době bronzové a železné. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Doba kamenná}} [1] => '''Neolit''' nebo také '''mladší doba kamenná''' je [[pravěk]]é období (zhruba 8000 až 5000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy [[zemědělství]].{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = Neolithic [3] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [4] => | url = https://www.britannica.com/event/Neolithic [5] => | jazyk = en [6] => | datum přístupu = 2020-06-27 [7] => }} Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. [[neolitická revoluce]] začíná na [[Blízký východ|Blízkém východě]] někdy v [[8. tisíciletí př. n. l.|8.]] nebo v polovině [[7. tisíciletí př. n. l.]] a ukončuje tak období mladého [[mezolit]]u; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem šířila znalost prvotního zemědělství, které je rozhodujícím znakem období. Ve [[střední Evropa|střední Evropě]] se uvažuje o [[6. tisíciletí př. n. l.]]{{Citace elektronického periodika [8] => | příjmení = [9] => | jméno = [10] => | titul = Význam a „technické vymoženosti“ neolitu [11] => | periodikum = Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec [12] => | vydavatel = [13] => | url = https://www.muzeumzatec.cz/neolit.html [14] => | datum vydání = [15] => | jazyk = cs [16] => | url archivu = [17] => | datum přístupu = 2020-06-27 [18] => }} Někdy ve [[4. tisíciletí př. n. l.]] pozvolna přerůstá v období [[eneolit]]u. [19] => [20] => == Typické rysy == [21] => Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty: [22] => * [[zemědělství]] – ve [[střední Evropa|střední Evropě]] hlavně pěstování [[obilniny|obilnin]] a [[luštěniny|luštěnin]] a chov domácích zvířat [23] => * výroba keramických nádob, [[keramika]] [24] => * výroba první broušené a vrtané [[Kamenné nástroje|industrie]] [25] => * počátky vědomé výroby [[oděv]]ů [26] => * usedlý způsob života spojený se stavbou trvalých domů (v [[paleolit]]u pouze stany a chaty netrvalého charakteru) [27] => [28] => == Vznik zemědělství == [29] => V 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l. došlo v oblasti tzv. úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní [[Palestina|Palestiny]], [[Sýrie]], [[Turecko|Turecka]], [[Írán]]u a [[Irák]]u) ke změnám ve způsobu získávání obživy počátkem zemědělství v návaznosti na oteplení v [[holocén]]u po poslední době ledové. V předchozích dobách byl obživou lov a sběr přírodních plodů, hlíz a zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně [[pšenice|pšenici]] a [[ječmen]]) a chovat dobytek ([[ovce]], [[koza|kozy]], [[Tur domácí|hovězí dobytek]]). Vedle obilnin také pěstovali [[hrách setý|hrách]], [[Čočka jedlá|čočku]], [[proso]], [[len]], [[mák setý|mák]], [[Bob obecný|boby]], výjimečně i [[oves]] a [[žito]]. [30] => [31] => Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou [32] => * [[Mureybit]] v severní [[Sýrie|Sýrii]] (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.), [33] => * [[Ali Koš]] v [[Írán]]u (7500–6750 př. n. l) a [34] => * [[Jericho]] (7000 př. n. l.). [35] => Podobná centra se o něco později vytvořila i ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] a na [[Dálný východ|Dálném východě]] v oblasti [[Žlutá řeka|Žluté řeky (Chuang-che)]]. [[Kultura Jang-šao]] je nejdokonaleji zdokumentovanou neolitickou kulturou z tohoto období. Tato kultura se šířila podél středního toku [[Žlutá řeka|Žluté řeky]] a jejího přítoku [[Wej-che (přítok Žluté řeky)|Wej-che]], tedy v dnešních provinciích [[Che-nan]], [[Šan-si]], [[Šen-si]], [[Che-pej]] a autonomních oblastech [[Ning-sia]] a [[Vnitřní Mongolsko]]. Pravěcí lidé se zde živili převážně pěstováním zemědělských plodin jako bylo proso a konopí, dále pak lovem, rybařením, chovem prasat a psů. [[Kultura Lung-šan]] existovala v období 3000–2200 př. n. l. Byla rozšířena v oblastech dnešních provincií [[Šan-tung]], [[Liao-ning]], [[Che-nan]], [[Che-pej]], [[Šen-si]] a [[Šan-si]]. Nositelé této kultury zdokonalili technologii výroby keramiky i kamenných nástrojů a došlo k dalšímu rozvoji živočišné výroby. Domestikován byl kromě ovcí, vepřů a psů i hovězí dobytek, slepice a později možná i kůň (viz též [[Neolit na území Číny]]).{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení = [37] => | jméno = [38] => | titul = Neolithic Period in China [39] => | periodikum = www.metmuseum.org [40] => | vydavatel = [41] => | url = https://www.metmuseum.org/toah/hd/cneo/hd_cneo.htm [42] => | datum vydání = [43] => | url archivu = [44] => | datum přístupu = 2020-06-27 [45] => }} [46] => [47] => == Domestikace zvířat == [48] => Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k [[domestikace|domestikaci]] divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Archeologicky nejsme schopni u kosterního nálezu postihnout, jestli se jednalo o „živou konzervu“ či již plně domestikované zvíře. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí [[ovce]] ze sídliště pocházejí ze [[Zarev Chemi/Shandar]]u (9 000 př. n. l.). Nálezy kozy se objevují později – kolem 7 500 – 6750 př. n. l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v [[Jericho|Jerichu]] (7 000 – 6750 př. n. l.), [[Agrissa|Agrisse]] (6 500 př. n. l.) a [[Knossos|Knossu]] (6 100 př. n. l.). [49] => [50] => Domestikovaný [[vlk]] – [[Pes domácí|pes]] se objevil na sídlištích mimo [[úrodný půlměsíc]] a to ve [[Star Carr]] ([[Anglie]]) a v [[Seckenberg Moor]] ([[Německo]], cca 7 500 př. n. l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava. [51] => [52] => == Architektura == [53] => {{Podrobně|Neolitická architektura}} [54] => [[Soubor:Göbekli Tepe, Urfa.jpg|náhled|[[Göbekli Tepe]]]] [55] => [[Soubor:Stonehenge, Condado de Wiltshire, Inglaterra, 2014-08-12, DD 09.JPG|náhled|[[Stonehenge]]]] [56] => Pozůstatky neolitické architektury se zachovaly spíš v okrajových oblastech a z velké části byly objeveny teprve ve 20. století. Zatímco na Blízkém východě jsou to hlavně obydlí a města, stavěná z hlíny a nepálených cihel, ve [[Středomoří]] a v [[Evropa|Evropě]] se zachovaly hlavně hroby, kultovní místa a chrámy z velkých kamenů, známé jako [[megalit]]y. Nejstarší neolitické stavby pocházejí patrně už z 10. tisíciletí. Mezi nejstarší sídliště patří [[Göbekli Tepe]]{{Citace elektronického periodika [57] => | příjmení = Curry [58] => | jméno = Andrew [59] => | titul = Gobekli Tepe: The World’s First Temple? [60] => | periodikum = Smithsonian Magazine [61] => | url = https://www.smithsonianmag.com/history/gobekli-tepe-the-worlds-first-temple-83613665/ [62] => | jazyk = en [63] => | datum přístupu = 2020-06-27 [64] => }} a Nevalı Çori{{Citace periodika [65] => | příjmení = Tobolczyk [66] => | jméno = Marta [67] => | titul = The World's Oldest Temples in Göbekli Tepe and Nevali Çori, Turkey in the Light of Studies in Ontogenesis of Architecture [68] => | periodikum = Procedia Engineering [69] => | datum vydání = 2016-01-01 [70] => | ročník = 161 [71] => | číslo = World Multidisciplinary Civil Engineering-Architecture-Urban Planning Symposium 2016, WMCAUS 2016 [72] => | strany = 1398–1404 [73] => | issn = 1877-7058 [74] => | doi = 10.1016/j.proeng.2016.08.600 [75] => | jazyk = en [76] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877705816328296 [77] => | datum přístupu = 2020-06-27 [78] => }} z 10.–9. tisíciletí ve východním Turecku a [[Jericho]] v Palestině (9. tisíciletí). V [[Çatal Hüyük]]u z 8.–7. tisíciletí, rovněž v jihovýchodním Turecku, jsou domy omítané a na stěnách zdobené malbami, patrně kultovního významu. Nálezy naznačují, že zemřelí se pohřbívali dvoufázově, nakonec pod podlahou domu, který tak sloužil i jako svatyně. [[Mehrgarh]] u města [[Kvéta]] ve středním [[Pákistán]]u, asi 150 km od [[Afghánistán|afghánských]] hranic, byl nepřetržitě osídlen od 8. do 3. tisíciletí a na něj navazuje řada dalších neolitických měst v údolí [[Indus|Indu]]. V nejstarší vrstvě osídlení se nalezly domy z nepálených cihel s několika místnostmi na pevných základech z rovnaných kamenů a snad i s kanalizací. Koncem neolitu se na Blízkém Východě vytváří [[megaron]], jednoduchá obdélná stavba s krytým přístřeškem a vchodem na užší straně, který se pak stal základem pro vývoj řecké chrámové architektury. V Evropě i v jihozápadní Asii, kam se neolitická kultura šířila v dalších tisíciletích, se obydlí patrně stavěla z méně trvanlivých materiálů – ze dřeva, z proutí a hlíny – takže se nezachovala. Zato se od [[Indie]] a [[Kavkaz]]u až po západní a severní Evropu, ale i v Africe nebo Brazílii, zachovalo množství mohutných kamenných staveb, patrně náhrobků a kultovních míst. Nejznámější je anglické [[Stonehenge]] (asi 100 km od Londýna).{{Citace elektronického periodika [79] => | titul = Stonehenge {{!}} History, Location, Map, & Facts [80] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [81] => | url = https://www.britannica.com/topic/Stonehenge [82] => | jazyk = en [83] => | datum přístupu = 2020-06-27 [84] => }} Ale větší nebo menší kameny a skupiny kamenů se zachovaly ve velkém množství zejména v [[Irsko|Irsku]], ve Francii, v severním Německu a [[Dánsko|Dánsku]], v jižním Rusku a na [[Kavkaz]]e. Rozlišují se jednotlivé kameny ([[menhir]]) a jejich kruhy ([[kromlech]]) nebo řady ([[Carnac]] v Bretani), ploché kameny na sloupech ([[dolmen]]) a rozsáhlé hroby s mohylami (cairn, [[tumulus]]). V jižním Rusku a na Kavkaze se zachovaly dokonale zpracované deskové dolmeny a v osadě Volkonskij u [[Soči]] žulový monolit s vytesanou půlkulovou komorou. Pozoruhodná je také [[megalitická kultura na Maltě]].{{Citace elektronického periodika [85] => | příjmení = [86] => | jméno = [87] => | titul = Megality na Maltě: starší než egyptské pyramidy [88] => | periodikum = TÝDEN.cz [89] => | vydavatel = [90] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/megality-na-malte-starsi-nez-egyptske-pyramidy_129572.html [91] => | datum vydání = 2009-07-20 [92] => | jazyk = cs [93] => | url archivu = [94] => | datum přístupu = 2020-06-27 [95] => }} [96] => [97] => == Teorie týkající se rozšíření == [98] => [99] => === Difuzionistická teorie === [100] => Neolit se šíří [[Difuze (antropologie)|difuzí]] – pronikáním nových skupin obyvatel z oblastí [[úrodný půlměsíc|úrodného půlměsíce]] – [[Turecko]], [[Syropalestina]], [[Kurdistán]] přes [[Balkán]], do střední Evropy. S tímto fenoménem měl souviset i příchod [[Indoevropané|Indoevropanů]] do [[Evropa|Evropy]]. Autorem a hlavním představitelem byl [[Vere Gordon Childe]]. [[DNA]] studie ukazuje, že docházelo k mísení s místními [[lovci a sběrači]].{{Citace elektronického periodika [101] => | příjmení1 = Yirka [102] => | jméno1 = Bob [103] => | titul = DNA study shows Neolithic Europeans interbred with Anatolian migrants [104] => | periodikum = phys.org [105] => | datum_vydání = 2017-11-09 [106] => | url = https://phys.org/news/2017-11-dna-neolithic-europeans-interbred-anatolian.html [107] => | datum_přístupu = 2023-02-07 [108] => | jazyk = anglicky [109] => }} [110] => [111] => === Autochtonistická teorie === [112] => Neolit vzniká přímo na místě: vytvářejí se lokální místa neolitizace. Zastávají ji především středoevropští badatelé pro místní vývoj: O. Menghin nebo R. Pittioni. [113] => [114] => === Substrátová teorie === [115] => Kombinace předchozích uvažuje o pronikání neolitického obyvatelstva na území [[mezolit]]iků. [116] => [117] => == Sociální změny == [118] => {{Podrobně|Neolitická revoluce}} [119] => Množství sociálních změn a jejich relativní rychlost (vzhledem k předchozím fázím vývoje) některé badatele vedou k tomu, že hovoří o tzv. neolitické revoluci (původně analogie pojmu [[průmyslová revoluce]]). Pojem byl rozšířen [[Archeologie|archeologem]] [[Austrálie|australského]] původu [[Vere Gordon Childe|Verem Gordonem Childem]] a jím poprvé užit roku [[1936]]. Kritici říkají, že sociální změny vyvolané neolitickou revolucí byly v minulosti zveličovány (například se soudilo, že zemědělství umožnilo zvýšit rychle lidskou populaci, což dnes mnoho badatelů zpochybňuje). Nicméně se zdá zřejmé, že jisté přebytky potravy umožnily specializaci (zajištění potravy už se nemuseli věnovat všichni členové komunit), a tedy vznik [[Řemeslo|řemesel]]. Přebytky také vedly ke vzniku [[obchod]]u (s tím souvisela potřeba [[standardizace]] – obchodní stezky, [[peníze]], [[Číslo|čísla]]). Jedním z revolučních přelomů je podle většiny odborníků vznik [[Vlastnictví|soukromého vlastnictví]], související patrně přímo s užíváním půdy. Ve společnosti též vzniká pevnější hierarchie, a s tím pravděpodobně souvisí vznik [[náboženství]], [[patriarchát]]u (lovecko-sběračské společnosti neznají ani pojem [[otcovství]]), [[monogamie]]{{Citace elektronického periodika [120] => | příjmení = [121] => | jméno = [122] => | titul = Monogamie může souviset se zemědělstvím [123] => | periodikum = www.scienceworld.cz [124] => | vydavatel = [125] => | url = https://www.scienceworld.cz/biologie/monogamie-muze-souviset-se-zemedelstvim/ [126] => | datum vydání = [127] => | url archivu = [128] => | datum přístupu = 2020-06-27 [129] => }} a také [[otrokářství]]. Objevuje se [[Válka|válčení]] a organizované násilí mezi lidmi, které nebylo doloženo v předchozím [[paleolit]]u (např. z jeskynních maleb, nebo kosterních pozůstatků). Míra válčení, lidských obětí (souvisejících asi s primitivními náboženskými kulty) a hromadných [[Kastrace|kastrací]] nepřátel byla v určité chvíli taková, že se neolitické kultury dostaly do stavu mocné populační převahy žen nad muži.{{Citace elektronického periodika [130] => | příjmení = Pazdera [131] => | jméno = Josef [132] => | titul = Pravdoláskovství v naší evoluci? Zapoměňte! [133] => | periodikum = www.osel.cz [134] => | vydavatel = [135] => | url = https://www.osel.cz/8190-pravdolaskovstvi-v-nasi-evoluci-zapomente.html [136] => | datum vydání = [137] => | url archivu = [138] => | datum přístupu = 2020-06-27 [139] => }} Předmětem výzkumu jsou také negativní dopady neolitické revoluce. Zdá se zřejmé, že v souvislosti s domestikací zvířat se například zvětšilo množství chorob, jimiž člověk mohl onemocnět, v důsledku odklonu od původní stravy se objevil také například [[zubní kaz]] a dokonce se zmenšila průměrná výška obyvatel.{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = Houser [141] => | jméno = Pavel [142] => | titul = Neolitická revoluce a vlastnická práva [143] => | periodikum = www.scienceworld.cz [144] => | vydavatel = [145] => | url = https://www.scienceworld.cz/clovek/neoliticka-revoluce-a-vlastnicka-prava/ [146] => | datum vydání = [147] => | url archivu = [148] => | datum přístupu = 2020-06-27 [149] => }} [150] => [151] => Podle objevů v mongolské lokalitě Šabarak-usu ("Planoucí útesy") se jeví jako pravděpodobné, že fosilní úlomky skořápek vajec [[Dinosauři|dinosaurů]] používali již kolem roku 8000 př. n. l. raně neolitičtí obyvatelé pouště [[Gobi]], kteří je opracovávali a navrtávali do podoby „korálků“ pro nošení na náhrdelnících a jiných přívěscích.{{Citace elektronického periodika [152] => | příjmení = SOCHA [153] => | jméno = Vladimír [154] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [155] => | titul = 10 tisíc let stará móda dinosauřích náhrdelníků [156] => | periodikum = OSEL.cz [157] => | rok vydání = 2022 [158] => | měsíc vydání = února [159] => | den vydání = 4 [160] => | url = https://www.osel.cz/12163-10-tisic-let-stara-moda-dinosaurich-nahrdelniku.html [161] => }} {{cs}} [162] => [163] => Společnost v té době je násilná.{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Krvavý neolit [165] => | url = https://sciencemag.cz/krvavy-neolit/ [166] => }} [167] => [168] => == Prekeramický neolit == [169] => Pojem vztahující se k specifickému období na blízkém Východě, [[Balkán]]ě a egejské oblasti, kdy místní obyvatelstvo sice znalo [[zemědělství]], ale nedokázalo ještě vyrábět [[keramika|keramiku]], resp. keramické nádoby. Protože keramické nádoby a střepy z nich patří mezi nejdůležitější archeologické nálezy, vzniklo pro toto období specifické pojmenování. [170] => [171] => == Kultury ve střední Evropě == [172] => * [[Kultura s lineární keramikou]] (v Česku nejznámější sídliště [[Neolitický sídelní areál Bylany|Bylany]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]]) [173] => * [[Kultura bukovohorská]] [174] => * [[Kultura s vypíchanou keramikou]] (např. skanzen [[Březno u Loun (skanzen)|Březno u Loun]]) [175] => * [[Potiská kultura]] [176] => * [[Protolengyel]] [177] => * [[Lengyelská kultura]] [178] => * [[Kultura s moravskou malovanou keramikou]] ([[Nové Sady (Znojmo)|Nové Sady]], [[Těšetice-Kyjovice]]) [179] => * [[Jordanovská kultura]] [180] => * [[Kultura s nálevkovitými poháry]] ([[Makotřasy (archeologická lokalita)|Makotřasy]]) [181] => [182] => === Mimo střední Evropu === [183] => * [[Jarmucká kultura]] ([[Izrael]]) [184] => * [[Kultura Vinča]] ([[Srbsko]]) [185] => [186] => == Odkazy == [187] => [188] => === Reference === [189] => [190] => [191] => === Literatura === [192] => * {{Citace monografie [193] => | příjmení = Burgert [194] => | jméno = Pavel [195] => | titul = Neolit ve východních Čechách [196] => | vydavatel = Academia [197] => | místo = Praha [198] => | rok = 2019 [199] => | počet stran = 320 [200] => | isbn = 978-80-200-3022-1 [201] => }} [202] => * {{Citace monografie [203] => | editoři = Radomír Pleiner, Alena Rybová [204] => | titul = Pravěké dějiny Čech [205] => | vydavatel = Academia [206] => | místo = Praha [207] => | rok = 1978 [208] => | počet stran = 871 [209] => }} [210] => * {{Citace periodika [211] => | příjmení = Pavlů [212] => | jméno = Ivan [213] => | odkaz na autora = Ivan Pavlů [214] => | příjmení2 = Zápotocká [215] => | jméno2 = Marie [216] => | odkaz na autora2 = Marie Zápotocká (archeoložka) [217] => | titul = Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách [218] => | periodikum = Památky archeologické [219] => | odkaz na periodikum = Památky archeologické [220] => | rok = 1979 [221] => | ročník = LXX [222] => | strany = 281–318 [223] => }} [224] => * {{Citace monografie [225] => | příjmení = Podborský [226] => | jméno = Vladimír [227] => | odkaz na autora = Vladimír Podborský (archeolog) [228] => | titul = Pravěké dějiny Moravy [229] => | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost [230] => | místo = Brno [231] => | rok = 1993 [232] => | počet stran = 543 [233] => | isbn = 80-85048-45-0 [234] => }} [235] => [236] => === Související články === [237] => * [[Megalitická kultura]] [238] => * [[Neolit na území Česka]] [239] => * [[Maršovický vrch]] [240] => [241] => === Externí odkazy === [242] => * {{commonscat}} [243] => * {{Wikislovník|heslo=neolit}} [244] => * {{NK ČR|věc=ano}} [245] => [246] => {{Autoritní data}} [247] => {{Portály|Pravěk}} [248] => [249] => [[Kategorie:Neolit| ]] [] => )
good wiki

Neolit

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jericho','zemědělství','Šan-si','paleolit','Che-nan','Balkán','Evropa','ovce','Kavkaz','Vere Gordon Childe','mezolit','Šen-si'

Balkán

Che-nan

Evropa

Jericho

Kavkaz

Mezolit

Ovce

Paleolit

Šan-si

Šen-si

Zemědělství

Zemědělství je významnou odvětvím lidské činnosti, které se zabývá pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat.