Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15483868 [id] => 15483868 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kavkaz [uri] => Kavkaz [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kavkaz je fascinující a rozmanitý region nacházející se na pomezí Evropy a Asie, který se vyznačuje svou bohatou historií, překrásnou přírodou a kulturní různorodostí. Tento pohoří, zahrnující jak majestátní vrcholky, tak malebné údolí, skýtá návštěvníkům úchvatné scenérie a možnosti pro různé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, horolezectví a lyžování. Historie Kavkazu je spletitá, avšak právě tato rozmanitost přispívá k jeho unikátnímu kouzlu. Region byl po staletí křižovatkou obchodních cest, což vedlo k výměně kulturních, jazykových a náboženských vlivů. Místní etnické skupiny se pyšní vlastním jazykem a tradicemi, což vytváří bohatou mozaiku, která je pro Kavkaz charakteristická. Současný Kavkaz je dynamickým prostorem, kde se mísí starobylé tradice s moderní dynamikou. Mnoho měst a vesnic prochází pozitivními změnami, které přispívají k rozvoji regionu a zvyšování životní úrovně jeho obyvatel. Turismus se stává stále důležitějším ekonomickým faktorem a umožňuje lidem z celého světa objevit krásy a bohatství kultury Kavkazu. Kavkaz také nabízí příležitosti ke spolupráci mezi různými národy a kulturami. Dialog a vzájemné porozumění přispívají k míru a stabilitě, a to navzdory historickým výzvám, kterým tento region čelil. Obyvatelé Kavkazu se snaží o pokrok a zachování svých tradic, což vytváří inspirativní příběh o odolnosti a naději. Celkově je Kavkaz regionem, který má co nabídnout – od přírodních krás a kulturního dědictví po otevřené a přátelské lidi, kteří vítají návštěvníky s otevřenou náručí. Je to místo, které si zaslouží být objevováno a prozkoumáváno s nadějí a optimismem. [oai_cs_optimisticky] => Kavkaz je fascinující a rozmanitý region nacházející se na pomezí Evropy a Asie, který se vyznačuje svou bohatou historií, překrásnou přírodou a kulturní různorodostí. Tento pohoří, zahrnující jak majestátní vrcholky, tak malebné údolí, skýtá návštěvníkům úchvatné scenérie a možnosti pro různé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, horolezectví a lyžování. Historie Kavkazu je spletitá, avšak právě tato rozmanitost přispívá k jeho unikátnímu kouzlu. Region byl po staletí křižovatkou obchodních cest, což vedlo k výměně kulturních, jazykových a náboženských vlivů. Místní etnické skupiny se pyšní vlastním jazykem a tradicemi, což vytváří bohatou mozaiku, která je pro Kavkaz charakteristická. Současný Kavkaz je dynamickým prostorem, kde se mísí starobylé tradice s moderní dynamikou. Mnoho měst a vesnic prochází pozitivními změnami, které přispívají k rozvoji regionu a zvyšování životní úrovně jeho obyvatel. Turismus se stává stále důležitějším ekonomickým faktorem a umožňuje lidem z celého světa objevit krásy a bohatství kultury Kavkazu. Kavkaz také nabízí příležitosti ke spolupráci mezi různými národy a kulturami. Dialog a vzájemné porozumění přispívají k míru a stabilitě, a to navzdory historickým výzvám, kterým tento region čelil. Obyvatelé Kavkazu se snaží o pokrok a zachování svých tradic, což vytváří inspirativní příběh o odolnosti a naději. Celkově je Kavkaz regionem, který má co nabídnout – od přírodních krás a kulturního dědictví po otevřené a přátelské lidi, kteří vítají návštěvníky s otevřenou náručí. Je to místo, které si zaslouží být objevováno a prozkoumáváno s nadějí a optimismem. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=pohoří}} [1] => {{Infobox - reliéf [2] => | název = Kavkaz
Кавказ, Qafqaz, Kafkaz
კავკასიონი, Կովկաս [3] => | obrázek = 2019_-_Pshav-Khevsureti_National_Park_-_Horse_on_the_Khidotani_ridge.jpg [4] => | popisek = [[Národní park Pšav Chevsureti]] v Gruzii [5] => | alt = [6] => | nejvyšší bod = [[Elbrus]] [7] => | maximální výška = 5 642 [8] => | nadřazená jednotka = [[Krymsko-kavkazská oblast]] [9] => | sousední jednotky = [[Krymské hory]], [[Kaspické moře]], [[Alborz]], [[Arménská vysočina]], [[Pontské hory]], [[Černé moře]] [10] => | podřazené jednotky = [[Velký Kavkaz]], [[Malý Kavkaz]] [11] => | světadíl = [[Asie]] / [[Evropa]] [12] => | stát = {{Vlajka a název|Abcházie}}
{{Vlajka a název|Arménie}}
{{Vlajka a název|Ázerbájdžán}}
{{Vlajka a název|Gruzie}}
{{Vlajka a název|Jižní Osetie}}
{{Vlajka a název|Rusko}}
{{Vlajka a název|Turecko}} [13] => | hornina = [[Rula (hornina)|rula]], [[žula]] [14] => | poznámka = [15] => | povodí = [[Inguri]], [[Rioni]], [[Kura]], [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]], [[Těrek]], [[Kubáň]], [[Sulak]] [16] => | mapa = Caucasus topographic map-en.svg [17] => | popisek mapy = Topografická mapa Kavkazu (anglicky) [18] => | loc-map = vypnuto [19] => }} [20] => '''Kavkaz''' je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní [[Asie|Asii]] mezi [[Černé moře|Černým]] a [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]], které měří na délku více než 1 200 km. Vznikl během [[Alpinské vrásnění|alpínsko-himálajského vrásnění]], dělí se na [[Velký Kavkaz|Velký]] a [[Malý Kavkaz]]. [[Hlavní kavkazský hřeben]], případně jeho severní úpatí, je v některých zdrojích považováno za hranici mezi [[Evropa|Evropou]] a Asií.{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Caucasus [22] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [23] => | url = https://www.britannica.com/place/Caucasus [24] => | jazyk = en [25] => | datum přístupu = 2021-09-01 [26] => }} Rozšířená a na českých školách vyučovaná''Školní atlas světa.'' Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. {{ISBN|978-80-7011-925-9}}{{Citace monografie [27] => | příjmení = Šára [28] => | jméno = Pavel [29] => | příjmení2 = Herink [30] => | jméno2 = Josef [31] => | titul = Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol [32] => | vydavatel = Nakladatelství České geografické společnosti [33] => | místo = Praha [34] => | rok vydání = 2003 [35] => | strany = 6 [36] => | isbn = 80-86034-55-0 [37] => }} koncepce nicméně vede tuto hranici o něco severněji [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčskou sníženinou]], podél řek [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]] a [[Západní Manyč|Manyč]], až po ústí Manyče do [[Don]]u a po něm do [[Azovské moře|Azovského moře]].{{Citace monografie [38] => | titul = Kapesní atlas světa [39] => | vydavatel = Geodetický a kartografický podnik v Praze [40] => | místo = Praha [41] => | rok vydání = 1983 [42] => | počet stran = 242 [43] => | strany = 31 [44] => }} [[Kavkaz (region)|Oblast Kavkazu]] se dělí na [[Severní Kavkaz]] a [[Jižní Kavkaz]], které odděluje [[hlavní kavkazský hřeben]]. [45] => [46] => Nejvyšší oblastí Kavkazu je jeho [[Boční kavkazský hřbet|boční hřeben]] (Bokovyj chrebet), v němž se nachází i nejvyšší vrchol, [[Elbrus]]. Celkem je na Kavkaze osm vrcholů přesahujících nadmořskou výšku 5000 m a minimálně 13 vrcholů vyšších než alpský [[Mont Blanc]], nejvyšší evropská hora v případě, že by Kavkaz byl řazen k Asii. Co do výšky se jedná o 12. nejvyšší pohoří světa.{{Citace elektronického periodika [47] => | titul = The World's Tallest Mountain Ranges [48] => | periodikum = WorldAtlas [49] => | url = https://www.worldatlas.com/articles/the-world-s-tallest-mountain-ranges.html [50] => | jazyk = en-US [51] => | datum přístupu = 2021-09-11 [52] => }} Má velmi rozmanitou krajinu, která se mění především podle nadmořské výšky a vzdálenosti od velkých vodních ploch. V oblasti se vyskytují [[biom]]y od subtropických nížinných bažin přes podhorské a horské lesy až po alpínské louky, [[Ledovec|ledovce]] (hlavně na západním a středním Kavkazu) a vysokohorské pustiny. Jsou zde též bohaté [[Louka|louky]], [[step]]i a na jihu a východě v [[Arménie|Arménii]] a [[Ázerbájdžán]]u i [[Semiaridní podnebí|polopouště]]. Vzhledem k mimořádnému přírodnímu bohatství s množstvím [[Endemit|endemitních druhů]] živočichů a rostlin byl kavkazský ekoregion zařazen mezi nejvýznamnější oblasti projektu [[Světový fond na ochranu přírody|WWF]] [[Global 200|Global 200]]. [53] => [54] => Kavkaz a [[Kolchida]] byly známy starověkým Řekům, v tomto pohoří měl být přikován bájný [[Prométheus]]. Již od starověku tvořil horský masiv přirozenou hranici mezi velkými říšemi, kam se po celou historii uchylovala různá odjinud vyháněná či pronásledovaná [[Etnikum|etnika]]. Díky tomu jde o území národnostně a nábožensky mimořádně pestré, kde se vyskytuje mnoho desítek [[Kavkazské národy|národů]] a [[Kavkazské jazyky|jazyků]]. Tato pestrost je však zároveň zdrojem napětí a nestability přerůstající v některých případech ve válečné konflikty, např. v [[Náhorní Karabach|Náhorním Karabachu]], někdy za zásadního přispění ruské intervence (v [[Čečensko|Čečensku]], [[Abcházie|Abcházii]], [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]]). Podle Kavkazu je pojmenováno pohoří [[Montes Caucasus]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4007 Montes Caucasus], Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} [55] => [56] => == Název a etymologie == [57] => Kavkazem je nazýváno nejen samotné pohoří, ale přeneseně také celý [[Kavkaz (region)|region]] od [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčské sníženiny]] po severní hranice [[Írán]]u. Český název Kavkaz pochází ze starořeckého {{Cizojazyčně|grc|''Καύκασος''}} (''Kaúkasos'', později vyslovováno ''Káfkasos''), který se poprvé objevuje ve spisech [[Aischylos|Aischyla]] a [[Hérodotos|Herodota]], tedy krátce po kolonizaci severních břehů Černého moře Řeky. [[Plinius starší]] v ''[[Naturalis historia|Naturalis Historia]]'' odvozuje tento název ze [[skytové|skytijského]] ''kroy-khasis'' (''sněhobílý'').{{Citace monografie [58] => | příjmení1 = Secundus [59] => | jméno1 = Gaius Plinius [60] => | titul = Naturalis Historia, kniha 6.50 [61] => | url = http://attalus.org/translate/pliny_hn6a.html#50 [62] => | jazyk = anglický překlad [63] => }} V gruzínské tradici je název pohoří odvozován od Kavkasa (''კავკასოსი, Kavkasosi''), syna biblického [[Togarma|Togarmy]] a legendárního otce [[Vajnachové|vajnachských národů]] ([[Čečenci]], [[Ingušové]]).{{Citace monografie [64] => | příjmení1 = Qoranašvili [65] => | jméno1 = G. [66] => | titul = Questions of Ethnic Identity According to Leonti Mroveli's Historical Chronicles, Studies, Vol. 1. [67] => | vydavatel = Studies [68] => | místo = Tbilisi [69] => | rok = 1995 [70] => }}{{Citace monografie [71] => | příjmení1 = Anchabadze [72] => | jméno1 = George [73] => | titul = The Vainakhs (Chechen and Ingush) [74] => | url = https://web.archive.org/web/20120225132940/https://www.circassianworld.com/pdf/The_Vainakhs_George_Anchabadze.pdf [75] => | vydavatel = Caucasian House [76] => | místo = Tbilisi [77] => | rok = 2009 [78] => | strany = 17 [79] => | jazyk = anglicky [80] => }} [81] => [82] => V moderní době vykládá M. A. Jujukin řecký název ve významu ''racčí hory'' (καύ-: καύαξ, καύηξ, ηκος ο, κήξ, κηϋξ (''druh racka'') + rekonstruované *κάσος η ve smyslu ''hora'' nebo ''skála'', bohatě doloženém v místních názvech a osobních jménech).{{Citace elektronického periodika [83] => | příjmení1 = Jujukin [84] => | jméno1 = M. A. [85] => | titul = O původu jména Kavkaz [86] => | periodikum = konference Indoevropská lingvistika a klasická filologie (čtení na památku I. M. Tronského) [87] => | ročník = XVI [88] => | datum_vydání = 2012 [89] => | strany = 893–899 [90] => | url = http://philology.ru/linguistics1/yuyukin-12.htm [91] => | datum_přístupu = 2022-02-20 [92] => | jazyk = rusky [93] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130121171205/http://philology.ru/linguistics1/yuyukin-12.htm [94] => | datum archivace = 2013-01-21 [95] => }} Podle německých filologů Otto Schradera a Alfonse A. Nehringa je starořecké Καύκασος (Kaukasos) spojené s [[Gótština|gótským]] ''Hauhs'' (''vysoký''), stejně jako s litevským ''Kaũkas'' (''pahorek'') a ''Kaukarà'' (''kopec, vrchol'').{{Citace sborníku [96] => | příjmení1 = Vasmer [97] => | jméno1 = Max Julius Friedrich [98] => | příjmení_sestavitele1 = Krahe [99] => | jméno_sestavitele1 = Hans [100] => | titul = Russisches etymologisches Wörterbuch [101] => | sborník = Indogermanische Bibliothek herausgegeben. Reihe 2: Wörterbüche [102] => | vydavatel = Carl Winter [103] => | místo = Heidelberg [104] => | jazyk = německy [105] => }}{{Citace monografie [106] => | příjmení1 = Schrader [107] => | jméno1 = Otto [108] => | titul = Reallexikon der indogermanischen altertumskunde Grundzüge einer kultur und völkergeschichte Alteuropas [109] => | url = https://archive.org/details/bub_gb_dyS5AAAAIAAJ [110] => | vydavatel = Karl J. Trübner [111] => | místo = Štrasburg [112] => | jazyk = německy [113] => }} Britský lingvista Adrian Room upozornil, že ''Kau-'' také znamená hora v jazyce [[Pelasgové|Pelasgů]].{{Citace monografie [114] => | příjmení1 = Room [115] => | jméno1 = Adrian [116] => | titul = Placenames of the world : origins and meanings of the names for over 5000 natural features, countries, capitals, territories, cities, and historic sites [117] => | url = https://archive.org/details/placenamesofworl00room [118] => | vydavatel = McFarland & Company [119] => | místo = Jefferson, NC [120] => | rok = 1997 [121] => | isbn = 978-0-7864-0172-7 [122] => | jazyk = anglicky [123] => }} [124] => [125] => == Vymezení a členění == [126] => [[Soubor:Caucasus.A2001306.0815.250m.jpg|náhled|Pohled z [[Nízká oběžná dráha Země|nízké oběžné dráhy]] na zasněžený [[Velký Kavkaz]] (nahoře), [[Malý Kavkaz]] (vpravo uprostřed), [[Arménská vysočina|Arménskou vysočinu]] (vlevo uprostřed); a východní [[Taurus (pohoří)|Taurus]] (dole). vlevo při pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] jsou zasněžené vrcholy [[Pontské hory|Pontských hor]]|vlevo|alt=Satelitní snímek pohoří]]Kavkazské pohoří se dělí na [[Velký Kavkaz]], který leží na severu podél rusko-gruzínsko-ázerbájdžánských hranic a zahrnuje všechny vrcholy přes 4 100 [[nadmořská výška|m n. m.]], a [[Malý Kavkaz]] o něco jižněji, mezi [[Turecko|Tureckem]], [[Gruzie|Gruzií]], Arménií a Ázerbájdžánem. Velký Kavkaz se táhne v délce okolo 1300 km od pobřeží Černého a Azovského moře ([[Tamaňský poloostrov]]) až po [[Apšeronský poloostrov]] u [[Baku]] u moře Kaspického. Skládá se ze dvou dlouhých paralelních hřbetů ([[Hlavní kavkazský hřeben|hlavního]] a [[Boční kavkazský hřbet|bočního]]), probíhajících zhruba ve směru severozápad–jihovýchod. Na jihu prudce spadá do sníženin [[Kolchidská nížina|Kolchidské]] a [[Kuro-Arakská nížina|Kuro-Arakské nížiny]], na sever klesá pozvolněji, s postupně se snižujícími bočními hřebeny. Dále se obvykle dělí na tři části: [[Západní Kavkaz]] sahající od Černého moře po oblast Elbrusu, s nejvyšším vrcholem [[Dombaj-Ulgen]] (4046 m), centrální Kavkaz mezi vrcholy Elbrus a [[Kazbek]], který je nejvyšší částí pohoří a zahrnuje všechny vrcholy nad 4500 m, a východní Kavkaz od Kazbeku a řeky [[Těrek]] ke Kaspickému moři ([[Tebulosmta]], 4493 m). [127] => [128] => Spojnicí Velkého a Malého Kavkazu je [[Lišský hřbet]] ve střední Gruzii, který tvoří též [[rozvodí]] mezi Černým a Kaspickým mořem. Malý Kavkaz je tvořen vícero hřbety s nepravidelným průběhem. Směrem na jihozápad přechází v [[Pontské hory]], na jihu v [[Arménská vysočina|Arménskou vysočinu]] a na jihovýchodě sousedí s pohořím [[Alborz]], hranice mezi nimi není však jednoznačná a v různých pojetích se liší.{{Citace periodika [129] => | příjmení = Tielidze [130] => | jméno = Levan G. [131] => | příjmení2 = Wheate [132] => | jméno2 = Roger D. [133] => | titul = The Greater Caucasus Glacier Inventory (Russia, Georgia and Azerbaijan) [134] => | periodikum = The Cryosphere [135] => | datum vydání = 2018-01-10 [136] => | ročník = 12 [137] => | číslo = 1 [138] => | strany = 81–94 [139] => | issn = 1994-0416 [140] => | doi = 10.5194/tc-12-81-2018 [141] => | jazyk = English [142] => | url = https://tc.copernicus.org/articles/12/81/2018/ [143] => | datum přístupu = 2021-09-14 [144] => }} [145] => [146] => == Geologie == [147] => [[Soubor:Гегский водопад - panoramio (3).jpg|náhled|Převážně vápencové [[Gagrský hřbet|pohoří Gagra]] v [[Abcházie|Abcházii]] na západním Kavkazu je známé mnoha krasovými jevy|alt=Soutěska s vodopádem, okolo skály]] [148] => Kavkaz je součástí [[Alpsko-himálajský systém|alpinského pásu]] pohoří, sahajícího od severozápadní Afriky (Atlas) až po jihovýchodní Asii. Samotné pásmo Velkého Kavkazu je mohutnou asymetrickou [[Vrása|megaantiklinálou]] zahrnující systém radiálních horských hřbetů a dolin. Vzniklo před zhruba 25 miliony let vzájemným tlakem [[eurasijská deska|eurasijské]] a [[arabská deska|arabské]] [[tektonická deska|tektonické desky]] v průběhu [[Alpinské vrásnění|Alpínského vrásnění]]. Jeho jádro je tvořeno starými rozlámanými krami krystalických a [[Metamorfovaná hornina|metamorfovaných hornin]] ([[Žula|žuly]], [[Rula (hornina)|ruly]], [[svor]]y), na něž pak nasedají mladší usazené horniny, například druhohorní [[Vápenec|vápence]] nebo třetihorní [[břidlice]] a [[flyš]]e, vyzvednuté ze dna někdejšího oceánu [[Tethys (moře)|Tethys]]. Svůj vliv zde měla též vulkanická činnost, která místy prorazila i silný krystalický příkrov a dala vzniknout vysokým vulkánům: vyhaslými sopkami jsou i vrcholy Elbrus či Kazbek. Velehorský reliéf byl dále tvarován [[Doba ledová|pleistocenním zaledněním]]. Na vápencovém podloží, například v západní Gruzii, jsou významné [[kras]]ové oblasti s mnoha jeskyněmi, ponornými řekami a dalšími krasovými jevy;{{Citace elektronického periodika [149] => | příjmení = Brandos [150] => | jméno = Otakar [151] => | titul = Kavkaz: rozloha, reliéf a členění – Treking.cz [152] => | periodikum = www.treking.cz [153] => | url = https://www.treking.cz/regiony/kavkaz.htm [154] => | datum přístupu = 2021-09-02 [155] => }} jeskyně [[Jeskyně Verevkina|Verjovkina]] a [[Voronija]] v [[Gagrský hřbet|pohoří Gagra]] jsou vůbec nejhlubšími jeskyněmi na světě.{{Citace elektronického periodika [156] => | periodikum = www.caverbob.com [157] => | url = http://www.caverbob.com/wdeep.htm [158] => | datum přístupu = 2021-12-31 [159] => | titul = Archivovaná kopie [160] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171028083708/http://www.caverbob.com/wdeep.htm [161] => | datum archivace = 2017-10-28 [162] => }}[[Soubor:2014 Prowincja Gegharkunik, Widok na jezioro Sewan spod klasztoru Sewan (09).jpg|vlevo|náhled|Jezero [[Sevan]] v [[Arménie|Arménii]] ležící v nadmořské výšce 1900 m|alt=Pohled na jezero]]Malý Kavkaz je původu převážně vulkanického, s pestrou geologickou stavbou tvořenou mladými lávovými vyvřelinami a [[Paleogén|paleogenními]], místy i druhohorními sedimenty.{{Cite journal|last1=Adamia|first5=Nino|pages=489–544|volume=20|journal=Turkish J. Earth Sci.|url=https://instruct.uwo.ca/earth-sci/fieldlog/Caucasus/yer-20-5-1-1005-11.pdf|title=Geology of the Caucasus: A Review|date=January 2011|first7=Aleksandre|first6=Aleksandre|first4=Nino|last2=Zakariadze|first3=Tamar|first2=Guram|first1=Shota|last7=Gventsadze|last6=Chabukiani|last5=Tsereteli|last4=Sadradze|last3=Chkhotua|via=}}{{Citace elektronické monografie [163] => | titul = Holarctis – Cirkumboreální oblast – Kavkazská provincie {{!}} BOTANY.cz [164] => | url = https://botany.cz/cs/kavkazska-provincie/ [165] => | datum přístupu = 2021-05-09 [166] => }} Celá oblast je doposud seismicky aktivní a dodnes ji sužují častá [[zemětřesení]]; nejničivější z těch nedávných v roce 1988 dosahovalo síly 6,8–7,2 stupně Richterovy škály a [[Zemětřesení v Arménii 1988|zcela zničilo arménské město Spitak]]; zahynulo při něm na 25 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = Foto: Ve vteřině se zřítilo celé město. Arménii před 33 lety zničilo obří zemětřesení [168] => | periodikum = Aktuálně.cz [169] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [170] => | vydavatel = Economia [171] => | odkaz na vydavatele = Economia [172] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/obrazem-tak-v-roce-1988-vypadalo-desive-zemetreseni-v-armeni/r~da0d4eeef4bf11e8b7c1ac1f6b220ee8/ [173] => | datum vydání = 2018-12-07 [174] => | datum přístupu = 2021-12-30 [175] => }} [176] => [177] => V horninových vrstvách Kavkazu a jeho okolí se nacházejí významná ložiska nerostných surovin, především [[Ropa|ropy]] (pobřeží Kaspického moře, Severní Kavkaz, Dagestán), [[Zemní plyn|zemního plynu]] a [[uhlí]], v magmatických horninách jsou naleziště [[Železná ruda|železných rud]] a [[Neželezné kovy|barevných kovů]], například [[Měď|mědi]], [[molybden]]u a [[mangan]]u. Ke stavebním materiálům patří cementové břidlice těžené u Novorossijsku.{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Caucasus - People [179] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [180] => | url = https://www.britannica.com/place/Caucasus [181] => | jazyk = en [182] => | datum přístupu = 2021-09-02 [183] => }} [184] => [185] => == Klimatické poměry == [186] => [[Soubor:Tetnuldi (14684431636).jpg|alt=pohled na horské údolí|náhled|Obydlené horské údolí ve střední [[Gruzie|Gruzii]] s kvetoucím [[Pěnišník žlutý|pěnišníkem žlutým]]]] [187] => Klima Kavkazu je dáno jeho zeměpisnou šířkou, výraznou [[zeměpisná délka|longitudinální]] protaženostíprotažeností přibližně v západovýchodním směru podél rovnoběžky a také polohou vůči okolním mořím a oceánům. Díky tomu tvoří Kavkaz výrazné rozhraní mezi [[Subtropický pás|subtropickým podnebím]] na jihu a kontinentálním [[Mírný pás|temperátním podnebím]] na sever od pohoří. Vysoké hřebeny Kavkazu brání pronikání chladných vzduchových mas z ruského vnitrozemí, díky čemuž jsou zimní teploty na Jižním Kavkazu mírnější, než je tomu na Severním Kavkazu. V létě není tento teplotní gradient tak výrazný. Teploty ovlivňuje také zmírňující efekt [[Černé moře|Černého]], a v menší míře [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. To znamená, že na západě pohoří jsou sezónní výkyvy teplot menší, zimy mírnější a léta chladnější než je tomu v centrálních částech Kavkazu nebo na jeho východě.{{Citace monografie [188] => | příjmení1 = Coene [189] => | jméno1 = Frederik [190] => | titul = The Caucasus – An Introduction [191] => | url = https://archive.org/details/caucasusintroduc00coen [192] => | vydavatel = Routledge [193] => | místo = Abingdon [194] => | rok = 2009 [195] => | počet_stran = 238 [196] => | strany = [https://archive.org/details/caucasusintroduc00coen/page/n30 14]–17 [197] => | isbn = 0-203-87071-9 [198] => | jazyk = anglicky [199] => | typ refu = normální [200] => | ref = Coene [201] => }} [202] => [203] => Průměrná roční teplota se na Kavkazu dostává pod nulu v nadmořské výšce okolo 2500 m.{{Citace monografie [204] => | příjmení1 = Tielidze [205] => | jméno1 = Levan [206] => | titul = Geomorphology of Georgia [207] => | vydavatel = Springer [208] => | místo = Cham [209] => | rok = 2019 [210] => | počet_stran = 289 [211] => | strany = 16 [212] => | isbn = 978-3-319-77763-4 [213] => | jazyk = anglicky [214] => | typ refu = normální [215] => | ref = Geomorphology of Georgia [216] => }}{{Citace elektronického periodika [217] => | příjmení1 = Galstyan [218] => | jméno1 = Hrachuhi [219] => | titul = Spatial-temporal trends analysis of flood events in the Republic of Armenia in the context of climate change [220] => | periodikum = Journal of Water and Climate Change [221] => | vydavatel = IWA publishing [222] => | ročník = 11 [223] => | číslo = 1 [224] => | datum_vydání = 2020 [225] => | strany = 289–309 [226] => | datum_přístupu = 2022-02-02 [227] => | jazyk = anglicky [228] => | doi = 10.2166/wcc.2020.244 [229] => }} Nejchladnějším měsícem je leden, od nadmořských výšek 2700 – 2800 metrů pak únor.{{Citace monografie [230] => | příjmení1 = Tielidze [231] => | jméno1 = Levan [232] => | titul = Glaciers of Georgia [233] => | vydavatel = Springer [234] => | místo = Cham [235] => | rok = 2017 [236] => | počet_stran = 166 [237] => | strany = 13–14 [238] => | isbn = 978-3-319-50570-1 [239] => | jazyk = anglicky [240] => | typ refu = normální [241] => | ref = Glaciers of Georgia [242] => }} Teplota bývá ovlivněná i lokálním reliéfem, například vysoko položené mezihorské kotliny Malého Kavkazu mají zimní teploty ovlivněny reliéfem příhodným pro vznik inverzí, a průměrné zimní teploty jsou tu až o několik stupňů níže než v obdobné nadmořské výšce na jižních svazích Velkého Kavkazu.{{Sfn|Geomorphology of Georgia|s=21}} Podzim je na Kavkazu znatelně teplejší než jaro, zejména v jeho západní části, tento rozdíl klesá spolu se vzrůstající kontinentalitou směrem na východ.{{Sfn|Geomorphology of Georgia|s=23}} Vysoké horské polohy jsou i v létě pověstné častými náhlými a dramatickými proměnami počasí.{{Citace elektronického periodika [243] => | titul = Kavkaz: rozloha, reliéf a členění – Treking.cz [244] => | periodikum = www.treking.cz [245] => | url = https://www.treking.cz/regiony/kavkaz.htm [246] => | datum přístupu = 2021-09-01 [247] => }}[[Soubor:2014 Górski Karabach, Widoki ze szlaku turystycznego Dżanapar (42).jpg|alt=křovinatá horská lesostep|náhled|Křovinatá lesostep v [[Náhorní Karabach|Náhorním Karabachu]]|vlevo]]Kavkaz také tvoří „ostrov vlhkosti“ oproti okolním suchým oblastem.{{Citace monografie [248] => | příjmení1 = Price [249] => | jméno1 = Martin F. [250] => | příjmení2 = Byers [251] => | jméno2 = Alton C. [252] => | příjmení3 = Friend [253] => | jméno3 = Donald A. [254] => | příjmení4 = Kohler [255] => | jméno4 = Thomas [256] => | příjmení5 = Price [257] => | jméno5 = Larry W. [258] => | titul = Mountain Geography – Physical and Human Dimension [259] => | url = https://archive.org/details/mountaingeograph0000unse [260] => | vydavatel = University of California Press [261] => | místo = Berkeley [262] => | rok = 2013 [263] => | počet_stran = 378 [264] => | strany = [https://archive.org/details/mountaingeograph0000unse/page/n197 176] [265] => | isbn = 978-0-520-25431-2 [266] => | jazyk = anglicky [267] => | typ refu = normální [268] => | ref = Mountain Geography [269] => }} Srážek rychle ubývá od západu k východu, přičemž nejvyšší roční srážkové úhrny, až 4500 mm, zaznamenávají návětrné svahy Západního Kavkazu a také nejzápadnější části Malého Kavkazu, svažující se do Kolchické nížiny a k Černému moři. Mezihorské kotliny ve srážkovém stínu okrajových pohoří (např. Dolní a Horní [[Svanetie]], [[Rača (Gruzie)|Rača]]) mají roční úhrny srážek již podstatně nižší (900–1600 mm), ač jsou stále v relativní blízkosti Černého moře.{{Sfn|Glaciers of Georgia|s=14}}{{Sfn|Geomorphology of Georgia|s=23}} Směrem na východ a do vnitrozemí pak srážek dále ubývá. V [[Gruzie|gruzínské]] části Východního Kavkazu padá již jen 900–1600 mm srážek ve výšce nad 2000 m a od 700–900 mm v mezihorských kotlinách.{{Sfn|Glaciers of Georgia|s=14}} Horské oblasti Malého Kavkazu mají úhrny srážek již jen od 400–600 mm do 1000 mm v nejvyšších oblastech [[Arménie]].{{Sfn|Geomorphology of Georgia|s=23}} Nejsuššími částmi Kavkazu jsou jeho podhorské svahy spadající do [[Kuro-Arakská nížina|Kuro-Arakské nížiny]], dále nejjižnější výběžky Malého Kavkazu (region [[Meghri]]), a také nejvýchodnější výspy Velkého Kavkazu při pobřeží Kaspického moře. Srážkové úhrny v těchto oblastech mohou dosahovat jen 200–250 mm ročně. [270] => [271] => Stejně jako srážky, i sezónní sněhová pokrývka je na Kavkaze rozmístěna nerovnoměrně. Na Západním Kavkazu sněží více a sněhová pokrývka trvá delší období, než na Kavkaze Východním. Na Západním Kavkazu je sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou kolem 135 ve výšce 1500 m, 182 ve výšce 2000 m a 222 ve výšce 2500 m. Na Východním Kavkazu je v těchto výškách trvání sněhové pokrývky jen kolem 110, 145 a 195 dní.{{Sfn|Glaciers of Georgia|s=14–15}} Bohaté sněhové srážky v kombinaci se strmými svahy zapříčiňují časté [[Lavina|laviny]].{{Citace monografie [272] => | příjmení = Singh [273] => | jméno = Vijay P. [274] => | příjmení2 = Singh [275] => | jméno2 = Pratap [276] => | příjmení3 = Haritashya [277] => | jméno3 = Umesh K. [278] => | titul = Encyclopedia of Snow, Ice and Glaciers [279] => | url = https://books.google.cz/books?id=mKKtQR4T-1MC&pg=PA127&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [280] => | vydavatel = Springer Science & Business Media [281] => | počet stran = 1301 [282] => | isbn = 978-90-481-2641-5 [283] => | jazyk = en [284] => }} Výška [[sněžná čára|sněžné čáry]] se k roku 1960 na Západním Kavkazu pohybovala kolem 3050 metrů, v Centrálním Kavkazu kolem 3350 metrů a v gruzínské části Východního Kavkazu kolem 3400 metrů nad mořem.{{Sfn|Glaciers of Georgia|s=95}}[[Soubor:Тебердинский заповедник. Вид на ледник и перевал Птыш.jpg|náhled|Ledovec v [[Teberdinská přírodní rezervace|Teberdinské přírodní rezervaci]]|alt=ledovec, podzim]] [285] => [286] => === Kavkazské ledovce === [287] => Ve vysokohorských polohách, převážně na severních svazích středního a západního Velkého Kavkazu, se nachází na 2000 [[Ledovec|ledovců]] a trvalých [[Sněhové vyležisko|sněhových polí]], jejichž celková udávaná rozloha v roce 2014 činila okolo 1200 km². Jejich počet i rozloha dle průběžných měření od tzv. [[Malá doba ledová|malé doby ledové]] setrvale klesá; ještě v roce 1960 bylo zjištěno 2349 ledovců o ploše téměř 1700 km². Největší jednotlivý ledovec se nachází u [[Bezengská stěna|Bezengské stěny]] a má plochu zhruba 37,5 km². Zalednění na Elbrusu se skládá z více než 20 dílčích ledovců o celkové ploše 115 km² (v roce 1960 to bylo 134 km²), zalednění v oblasti Kazbek–Džimara dosahuje rozlohy 54 km² (v roce 1960 67 km²). [288] => [289] => == Vodstvo == [290] => [[Soubor:Ущелье Караугом.jpg|náhled|Ledovcová řeka v centrálním Kavkazu|vlevo|alt=Divoká řeka mezi divokými horami]] [291] => Ledovce na vrcholech Velkého Kavkazu jsou bohatou zdrojnicí vodních toků. Do Černého, resp. Azovského moře je pohoří odvodňováno řekami [[Rioni]] a [[Inguri]] pramenícími na jižní straně hřebene a řekou [[Kubáň (řeka)|Kubáň]] ze severu; do Kaspického moře ústí severně od hřebene Kavkazu řeky [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]], [[Těrek]] a [[Sulak]]. Rozvodím mezi severním a jižním odtokem řek je hlavní kavkazský hřeben. Území mezi Malým a Velkým Kavkazem patří do povodí řeky [[Kura|Kury]] a Malý Kavkaz pak jejímu největšímu přítoku jménem [[Araks]]. Většina řek Velkého Kavkazu a některé na Malém Kavkaze vstupuje do maxima svého průtoku na jaře, kdy začíná odtávat sníh a ledovce na horských hřebenech, a vysoké stavy si podržují i šest měsíců, tedy přes celé léto, kdy jsou krom toho podpořeny i dešťovými srážkami. Především na východním a středním Kavkaze se často vyskytují krátké bouřkové povodně. Značný spád horských řek byl využit při budování mnoha vodních elektráren. Pro řeky Zakavkazska, s výjimkou těch, které vytékají ze samotného Velkého Kavkazu, je naopak charakteristické, že v zimě zamrzají, na jaře se rozvodňují a v létě jsou extrémně mělké a někdy dokonce vysychají. Mnoho toků si dosud ponechalo svůj přirozený [[Divočení vodního toku|divočící režim]] s volným modelováním koryta.{{Citace elektronického periodika [292] => | titul = Živa – Křížem krážem arménským Malým Kavkazem III. Diverzita lesní vegetace – její ochrana a paralely se střední Evropou (Ester Ekrtová, Libor Ekrt) [293] => | periodikum = ziva.avcr.cz [294] => | url = https://ziva.avcr.cz/2012-3/krizem-krazem-armenskym-malym-kavkazem-iii-diverzita-lesni-vegetace-jeji-ochrana-a-paralely-se-stredni-evropou.html [295] => | datum přístupu = 2022-02-20 [296] => }} [297] => [298] => Jezer je na Kavkazu kolem 2000 a jsou různého původu – tektonická, krasová, vulkanická i ledovcová (morénová či karová). Zdaleka největší je [[Sevan|Sevanské jezero]] (1262 km²) na rozhraní Malého Kavkazu a Arménské vysočiny; z dalších lze jmenovat jezero [[Karcachi]] o rozloze 26,3 km² s významnou ptačí lokalitou, sesuvové jezero [[Amtkel]], ledovcové pleso [[Rica]], jezero [[Tabackuri]] sopečného původu nebo hořkoslané [[Tambukanské jezero]] s bahenními lázněmi [[Jessentuki]]. Bohaté jsou na Kavkaze zásoby podzemních vod a vyvěrá zde množství [[Minerální pramen|minerálních pramenů]], ať už teplých, či (častěji) studených, které jsou často využívány k lázeňským účelům: v [[Kavkazskije miněralnyje vody|Kavkazské lázeňské oblasti]] na ruské straně se nacházejí letoviska jako [[Pjatigorsk]], [[Kislovodsk]], [[Miněralnyje Vody|Miněralnyje vody]] a další. Proslulým lázeňským městem je také [[Suchumi]] v Abcházii. [299] => [300] => == Biologická diverzita == [301] => [302] => === Vegetace a flóra === [303] => [[Soubor:Svaneti View from Mestia's TV Tower-Vaizdas nuo Mestijos TV bokšto (3872446286).jpg|náhled|Lesy ve [[Svanetie|Svanetii]] v Gruzii]] [304] => Klimatickým poměrům odpovídá i rozložení vegetačních stupňů v obou pohořích. Na Velkém Kavkazu se zhruba do nadmořské výšky 900 m rozkládají [[lesostep]]i se [[Suché trávníky|suchými trávníky]] a porosty [[dub]]ů, [[Řečík|pistácií]], [[Jalovec|jalovců]], [[Hrušeň|hrušní]] či [[Habr východní|habru východního]] (''Carpinus orientalis''). Na ně v horských polohách navazují listnaté a smíšené lesy. Níže jsou to [[Dubohabřina|dubohabřiny]] tvořené několika druhy dubů, habrů, javorů a lip s příměsí [[Kaštanovník setý|kaštanovníku]] (''Castanea sativa''), které jsou na vlhkém západě s euxinským a kolchidským vlivem druhově bohaté, s podrostem stálezelených keřů, jako jsou [[Pěnišník|rododendrony]], [[Cesmína|cesmíny]], [[hlohyně]], [[zimostráz]] nebo [[Bobkovišeň lékařská|bobkovišně]]; směrem na východ přecházejí v mezofilnější javorové doubravy. Jsou zde též bohaté populace [[Tis červený|tisu červeného]] (''Taxus baccata'').{{Citace elektronické monografie [305] => | titul = Rusko, západ Velkého Kavkazu, širší okolí Krasnoj Poljany {{!}} BOTANY.cz [306] => | url = https://botany.cz/cs/kavkaz-zapad/ [307] => | datum přístupu = 2021-09-06 [308] => }} Výše na ně navazují [[Bučina|bučiny]] s dominantním [[Buk východní|bukem východním]] (''Fagus orientalis''); na nejsušších severovýchodních svazích však bučiny chybí a vyskytují se zde suché dubohabřiny a smíšené [[Bor (les)|bory]]. Ve výškách zhruba 1500–2300 m jsou na návětrné straně pohoří jehličnaté lesy tvořené [[Jedle kavkazská|jedlí kavkazskou]] (''Abies nordmanniana'') a [[Smrk východní|smrkem východním]] (''Picea orientalis''), na suchých svazích převládá [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris''). [[Hranice lesa]] se přirozeně pohybuje zhruba od 1900 m na západě po 2700 m na východě, na mnoha místech však byla uměle snížena vlivem pastevního hospodaření.{{Citace monografie [309] => | příjmení = Novák [310] => | jméno = Pavel [311] => | příjmení2 = Kalníková [312] => | jméno2 = Veronika [313] => | titul = Gruzie – lesy Velkého Kakazu jako přírodní a kulturní dědictví [314] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=WWoC366osPo [315] => | vydavatel = Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta MU [316] => | místo = Brno [317] => | jazyk = [318] => }} [319] => [[Soubor:268A6056.jpg|náhled|[[Hranice lesa|Lesní hranice]] v [[Tušetie|Tušetii]] v sušší východní polovině pohoří|vlevo|alt=mozaikovitá lesní hranice]] [320] => V subalpínských polohách lze nalézt řídkolesy roztroušených, často křivolakých dubů, jako je [[dub velkokvětý]] (''Quercus macranthera'') a [[Dub černomořský|černomořský]] (''Q. pontica''), [[Bříza|bříz]] (endemická ''Betula litwinowii'' a další), [[javor]]ů (''Acer trautvetteri'') a [[Jeřáb (strom)|jeřábů]], keřovitých [[Jalovec chvojka|jalovců]] (''Juniperus sabina'', ''J. foetidissima'') nebo [[pěnišník]]ů, promísené s bujnou vysokobylinnou vegetací; ze zdejších vlhkých, živinami bohatých horských žlebů pochází mimo jiné obávaný invazní druh [[bolševník velkolepý]] (''Heracleum mantegazzianum''), ale též řada jiných okrasných rostlin. V alpínském stupni (zhruba do 3000 m n. m.) jsou druhově bohaté vysokohorské trávníky, sutě, [[Sněhové vyležisko|sněhová vyležiska]] nebo odolná keříčkovitá vegetace tvořená pěnišníky (''[[Rhododendron caucasicum]]'' a další), zakrslými jalovci nebo [[Dryádka osmiplátečná|dryádkami]]. Subnivální stupeň zasahuje cca do 3800 m a vyznačuje se řídkou [[Kryofyty|kryofilní]] vegetací s řadou lokálních endemitů; výš už je pouze mrazivá a ledová pustina velehor. [321] => [322] => Na Malém Kavkaze sahají až do nadmořských výšek 1600–2000 m [[Semiaridní podnebí|polopouště]] a suché [[step]]i se [[šalvěj]]emi, [[Pelyněk|pelyňky]], planými [[Obilniny|obilninami]] a množstvím [[Cibulnaté a hlíznaté květiny|cibulovin]], suché submediteránní [[Křovinná vegetace|křoviny]] a lesostepi, na které navazuje pásmo dubohabřin. Bučiny rostou pouze na severní straně pohoří a jehličnaté lesy jen na návětrných západních svazích. Vyšší vegetační stupně jsou pak podobné jako na Velkém Kavkaze, chybí zde však trvalé zalednění. V suchých kontinentálních oblastech je již znát biogeografický vliv Íránsko-turanské oblasti.{{Citace elektronického periodika [323] => | titul = Živa – Křížem krážem arménským Malým Kavkazem I. Diverzita květeny a vegetace v kolébce neolitu pod Araratem (Ester Ekrtová, Libor Ekrt) [324] => | periodikum = ziva.avcr.cz [325] => | url = https://ziva.avcr.cz/2012-1/krizem-krazem-armenskym-malym-kavkazem-i-diverzita-kveteny-a-vegetace-v-kolebce-neolitu-pod-araratem.html [326] => | datum přístupu = 2022-02-20 [327] => }}{{Citace elektronické monografie [328] => | příjmení = Chytrý [329] => | jméno = Milan [330] => | titul = Krymské hory a Kavkaz [331] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=yTvLpdjQ_vU [332] => | datum přístupu = 2021-05-09 [333] => }} [334] => [[Soubor:Borjomi Kharaguli National Park - Georgia (5).jpg|alt=Turistická cesta bohatou horskou loukou, v pozadí jehličnatý les|náhled|Turistická cesta bohatou horskou loukou a jehličnatými lesy v Gruzii]] [335] => Území Kavkazu celkově patří mezi místa mimořádné [[Biodiverzita|druhové diverzity]] (tzv. hotspoty) na Zemi.{{Citace elektronické monografie [336] => | titul = Caucasus Nature Fund [337] => | url = https://www.caucasus-naturefund.org/ecoregion/ [338] => | datum přístupu = 2021-09-02 [339] => | jazyk = en-US [340] => }} Je to dáno jednak jeho polohou na pomezí několika velmi rozdílných bioregionů (temperátní Evropa, suché stepi Střední Asie, hornatá Íránsko-anatolská oblast, vlhká černomořská pánev i doznívající vliv východního [[Středomoří]] v oblasti Novorossijska), velkou členitostí reliéfu zahrnující 9 klimatických zón od pobřežních mokřadů po vysokohorskou tundru i tím, že přilehlá území, především [[Kolchida]], patřila k hlavním glaciálním [[Refugium (ekologie)|refugiím]], v nichž se udržela vegetace třetihorních temperátních lesů s mnoha relikty ([[zelkova habrolistá]], [[lapina jasanolistá]] a další). Vývojové centrum mají v oblasti širšího Kavkazu plané obilniny a růžovité dřeviny jako hrušně či mandloně. Z celkového udávaného počtu 6350 druhů [[Cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]] je na 1600 [[Endemit|endemických]] druhů (například mezi [[Lomikámen|lomikameny]], [[lilie]]mi, [[Lýkovec|lýkovci]], [[pěnišník]]y, [[pivoňka]]mi, [[Šafrán|krokusy]], [[koniklec]]emi nebo [[Kosatec|kosatci]]){{Citace elektronického periodika [341] => | titul = WWW.SKALNICKY.CZ [342] => | periodikum = www.skalnicky.cz [343] => | url = http://www.skalnicky.cz/kavkaz.php [344] => | datum přístupu = 2021-09-05 [345] => }} a 17 endemických rodů – nejvíce, po čtyřech, z čeledí [[Miříkovité|miříkovitých]] a [[Hvězdnicovité|hvězdnicovitých]].{{Citace periodika [346] => | příjmení = Gagnidze [347] => | jméno = R. [348] => | příjmení2 = Gviniashvili [349] => | jméno2 = Ts [350] => | příjmení3 = Shetekauri [351] => | jméno3 = Sh [352] => | titul = Endemic genera of the Caucasian flora [353] => | periodikum = Feddes Repertorium [354] => | datum vydání = 2002 [355] => | ročník = 113 [356] => | číslo = 7–8 [357] => | strany = 616–630 [358] => | issn = 1522-239X [359] => | doi = 10.1002/fedr.200290009 [360] => | jazyk = en [361] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/fedr.200290009 [362] => | datum přístupu = 2021-09-05 [363] => }} Mezi rostliny [[brukvovité]] patří zajímavý [[Monotypický taxon|monotypický]] taxon ''[[Pseudovesicaria digitata]]'' rostoucí na alpínských a subniválních sutích.{{Citace elektronické monografie [364] => | titul = PSEUDOVESICARIA DIGITATA (C. A. Mey.) Rupr. {{!}} BOTANY.cz [365] => | url = https://botany.cz/cs/pseudovesicaria-digitata/ [366] => | datum přístupu = 2021-09-06 [367] => }} Druhově bohatá je též náhradní vegetace polopřirozených [[Louka|luk]] nebo štěrkových náplavů.{{Citace elektronického periodika [368] => | titul = Živa – Křížem krážem arménským Malým Kavkazem II. Nelesní formace - od polopouští do úpatí vysokohorských svahů (Ester Ekrtová, Libor Ekrt) [369] => | periodikum = ziva.avcr.cz [370] => | url = https://ziva.avcr.cz/2012-2/krizem-krazem-armenskym-malym-kavkazem-ii-nelesni-formace-od-polopousti-do-upati-vysokohorskych-svahu.html [371] => | datum přístupu = 2022-02-20 [372] => }} [373] => [374] => === Fauna === [375] => [[Soubor:Capra caucasico Pseashkho.jpg|alt=skupinka zvířat na prudkém svahu|vlevo|náhled|Kozorožci v [[Kavkazská chráněná krajinná oblast|Kavkazské rezervaci]]]] [376] => [377] => Vysoké je též bohatství místní fauny. Ze savců patří mezi charakteristické živočichy [[kozorožec dagestánský]] (''Capra cylindricornis'') a endemický [[kozorožec kavkazský]] (''Capra caucasica''), [[Kamzík horský|kamzík]] (''Rupicapra rupicapra''), [[jelen kavkazský]] (''Cervus elaphus maral''), [[koza bezoárová]] (''Capra aegagrus'') nebo [[Muflon evropský|muflon]] (''Ovis orientalis gmelini''). Po předchozím vyhubení se podařilo [[Reintrodukce|reintrodukovat]] populaci [[Zubr evropský|zubra evropského]] (''Bison bonasus''). Žijí zde velké šelmy [[Medvěd syrský|medvěd hnědý syrský]] (''Ursus arctos syriacus''), [[vlk obecný]] (''Canis lupus''), [[rys ostrovid]] (''Lynx lynx'') a především kriticky ohrožená populace [[Levhart perský|levharta zakavkazského]] (''Panthera pardus ciscaucasica''), z menších šelem pak [[vydra říční]] (''Lutra lutra'') či [[Kočka divoká|kočka divoká kavkazská]] (''Felis silvestris caucasica''). Z ptactva je zde významný [[orel skalní]] (''Aquila chrysaetos'') a [[orel královský]] (''Aquila heliaca''), [[sup bělohlavý]] (''Gyps fulvus''), [[orlosup bradatý]] (''Gypaetus barbatus''), [[výr velký]], [[tetřev hlušec]] i endemický [[tetřívek kavkazský]] (''Lyrurus mlokosiewiczi''). Na větších jezerech hnízdí [[racek arménský]] (''Larus armenicus''), [[pelikán kadeřavý]] (''Pelecanus crispus''), [[pelikán bílý]] (''P. onocrotalus'') či množství [[Vrubozobí|vrubozobých]]. Fauna plazů a obojživelníků zahrnuje endemické druhy jako [[mertensiela kavkazská]] (''Mertensiella caucasica''), [[zmije kavkazská]] (''Vipera kaznakovi'') nebo žába [[blatnička kavkazská]] (''Pelodytes caucasicus''), centrum diverzity zde mají skalní ještěrky rodu ''[[Darevskia]]''.{{Citace elektronického periodika [378] => | titul = Western Asia: Georgia, Russia, Azerbaijan, Turkey, Armenia {{!}} Ecoregions {{!}} WWF [379] => | periodikum = World Wildlife Fund [380] => | url = https://www.worldwildlife.org/ecoregions/pa0408 [381] => | jazyk = en [382] => | datum přístupu = 2021-08-31 [383] => }} Díky zachovanému [[Výmladkový les|výmladkovému]] a [[Lesní pastva|pastevnímu]] hospodaření v lesích se objevuje i velká diverzita hmyzu a dalších bezobratlých.[[Soubor:Большой и Малый Тхач. Республика Адыгея.jpg|náhled|Přírodní park [[Tchač|Velký Tchač]] na západě pohoří; alpínský stupeň s [[Pěnišník kavkazský|pěnišníkem kavkazským]]|alt=vysokohorská krajina, západ slunce]] [384] => [385] => === Ochrana přírody === [386] => K nejvýznamnějším chráněným územím na Kavkaze patří národní parky [[Sočský národní park|Sočský]], [[Prielbrusie|Elbruský]] a [[Alanija|Alanijský]] v'' ''Rusku, [[Národní park Dilidžan|Dilidžan]] nebo [[Národní park Erebuni|Erebuni]] v Arménii, [[Šahdag (národní park)|Šahdag]] v Ázerbájdžánu nebo [[Národní park Thušsko|Thušsko]], [[Přísná přírodní rezervace Lagodechi|Lagodechi]] a [[Národní park Bordžomi-Charagauli|Bordžomi-Charagauli]] v Gruzii. Území více než 3 500 km² na [[Západní Kavkaz|Západním Kavkaze]] včetně nejstarší chráněné oblasti [[Kavkazská chráněná krajinná oblast|Kavkazského zapovědniku]] bylo roku 1999 zapsáno na [[Světové dědictví|seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]]. Vzhledem k mimořádnému přírodnímu bohatství byl kavkazský ekoregion zařazen mezi nejvýznamnější oblasti projektu [[Světový fond na ochranu přírody|WWF]] Global 200. Chráněno je však pouhých 5 % rozlohy Kavkazu; k hlavním hrozbám patří nadměrná a často ilegální těžba lesů, pytláctví, intenzivní vypásání alpínských luk a špatná socioekonomická situace obyvatelstva spojená s drancováním a znečištěním přírodních zdrojů. [387] => [388] => == Nejvyšší hory == [389] => [[Soubor:Mt Elbrus Caucasus.jpg|náhled|Pohled na [[Elbrus]] z jihu|alt=Zaledněný dvojvrchol Elbrusu z dálky]] [390] => [[Soubor:980522-IMG 6729-2-Kazbek.jpg|náhled|Vrcholová partie [[Kazbek]]u s ledovcovým splazem|alt=Vrchol s ledovcem]] [391] => [[Soubor:Ushba 1879.jpg|náhled|Dvojvrchol [[Ušba]]|alt=Dva vysoké štíty, pod nimi horská krajina]] [392] => Uvedené tabulky obsahují 15 nejvyšších vrcholů Velkého Kavkazu, z nichž všechny leží v jeho centrální části, a také další (nikoli veškeré) vrcholy nižší nadmořské výšky. Údaje o nadmořské výšce byly převzaty z databáze PeakBagger.{{Citace elektronického periodika [393] => | titul = Caucasus Mountains - Peakbagger.com [394] => | periodikum = www.peakbagger.com [395] => | url = https://www.peakbagger.com/list.aspx?lid=2303 [396] => | datum přístupu = 2022-01-01 [397] => }} Údaje u některých vrcholů se však v různých zdrojích liší, a to někdy i o desítky metrů. Zařazení tří nejvyšších vrcholů Malého Kavkazu je taktéž nejednoznačné.{{Citace elektronického periodika [398] => | titul = Caucasus Mountains [399] => | periodikum = WorldAtlas [400] => | url = https://www.worldatlas.com/mountains/caucasus-mountains.html [401] => | datum vydání = 2021-09-22 [402] => | jazyk = en-US [403] => | datum přístupu = 2022-01-01 [404] => }}{{Citace elektronického periodika [405] => | příjmení = Travel [406] => | jméno = MyCaucasus [407] => | titul = Do you know these 29 giants from the Caucasus [408] => | periodikum = mycaucasus.com [409] => | url = https://mycaucasus.com/en/company/blog/article/Do-you-know-these-29-giants-from-the-Caucasus%3Fid%3D47 [410] => | jazyk = en [411] => | datum přístupu = 2021-12-31 [412] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211231074922/https://mycaucasus.com/en/company/blog/article/Do-you-know-these-29-giants-from-the-Caucasus%3Fid=47 [413] => | datum archivace = 2021-12-31 [414] => }}[[Soubor:VittfarneGeorgien 155.jpg|náhled|Krajina [[Svanetie]] s hlavním kavkazským hřebenem|alt=Lesy, v pozadí zasněžené hory]] [415] => [[Soubor:Distant cliffs in Shahdag National Park.jpg|alt=hory a kaňony|náhled|[[Šahdag]] ve východním Kavkazu]] [416] => [417] => === Velký Kavkaz === [418] => {| class = "wikitable" [419] => !Vrchol !! Nadmořská výška (m) !! Území státu / země [420] => |- [421] => | [[Elbrus]] (dvojvrchol) || 5 642, 5 621|| [[Rusko]] [422] => |- [423] => | [[Dychtau]] || 5 205 || [[Rusko]] ([[Kabardsko-Balkarsko]]) [424] => |- [425] => | [[Šchara]] || 5 193 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [426] => |- [427] => |[[Koštan-Tau]] || 5 152 || [[Rusko]] [428] => |- [429] => |[[Puškinův štít]]|| 5 100 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [430] => |- [431] => |[[Džangi-Tau]] (Džanga) ||5 085 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [432] => |- [433] => |[[Kazbek]]|| 5 034 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [434] => |- [435] => |[[Mižirgi]]|| 5 019 || [[Rusko]] [436] => |- [437] => |[[Katyn-Tau]] || 4 979 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [438] => |- [439] => |[[Kukurtlu]]|| 4 978 || [[Rusko]] [440] => |- [441] => |[[Pik Šota Rustaveli]] || 4 960 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [442] => |- [443] => |[[Tetnuld|Tetnuldi]] || 4 869 || [[Gruzie]] [444] => |- [445] => |[[Gistola]] || 4 860 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [446] => |- [447] => |[[Džimara]] || 4 780 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [448] => |- [449] => |[[Ušba]] (dvojvrchol)|| 4 700, 4 698 || [[Gruzie]] [450] => |- [451] => |[[Uilpata]] || 4 649 || [[Rusko]] [452] => |- [453] => |[[Ailama]] || 4 547 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] ([[Kabardsko-Balkarsko]]) [454] => |- [455] => |[[Tebulosmta]] || 4 493 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] ([[Čečensko]]) [456] => |- [457] => |[[Sugan-Tau]] || 4 487 || [[Rusko]] [458] => |- [459] => |[[Bazardüzü]] || 4 466 || [[Ázerbájdžán]] / [[Rusko]] ([[Dagestán]]) [460] => |- [461] => |[[Šoani]] || 4 452 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] ([[Ingušsko]]) [462] => |- [463] => |[[Čatyntau]] || 4 412 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] ([[Kabardsko-Balkarsko]]) [464] => |- [465] => |[[Lalver]] || 4 350 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] [466] => |- [467] => |[[Diklosmta]] || 4 285 || [[Gruzie]] / [[Rusko]], ([[Čečensko]] / [[Dagestán]] / [[Gruzie]]) [468] => |- [469] => |[[Bžeduch]] || 4 270 || [[Gruzie]] / [[Rusko]], ([[Svanetie]] / [[Kabardsko-Balkarsko]]) [470] => |- [471] => |[[Curungol]] || 4 250 || [[Gruzie]] / [[Rusko]], ([[Svanetie]] / [[Kabardsko-Balkarsko]]) [472] => |- [473] => |[[Bašiltau]] || 4 248 || [[Gruzie]] / [[Rusko]], ([[Svanetie]] / [[Kabardsko-Balkarsko]]) [474] => |- [475] => |[[Šahdag]] || 4 243 || [[Ázerbájdžán]] [476] => |- [477] => |[[Danosmta]] || 4 186|| [[Gruzie]] / [[Rusko]], ([[Čečensko]]) [478] => |- [479] => |[[Dombaj-Ulgen]]|| 4 046|| [[Gruzie]] / [[Rusko]] ([[Abcházie]] / [[Karačajsko-Čerkesko]]) [480] => |- [481] => |[[Majstismta]] || 4 081 || [[Gruzie]] / [[Rusko]] ([[Čečensko]]) [482] => |- [483] => |[[Lahili]] || 4 008|| [[Gruzie]] [484] => |} [485] => (Pro srovnání: [[Mont Blanc]] má nadmořskou výšku 4809 m.{{Citace elektronického periodika [486] => | titul = Le Mont-Blanc passe de 4.810 mètres à 4.808,7 mètres [487] => | periodikum = BFMTV [488] => | url = https://www.bfmtv.com/environnement/le-mont-blanc-passe-de-4-810-metres-a-4-808-7-metres_AV-201509100068.html [489] => | jazyk = fr [490] => | datum přístupu = 2021-09-15 [491] => }}) [492] => [493] => === Malý Kavkaz === [494] => [[Soubor:Mt Didi Abuli (view from south).jpg|alt=Suchá skalnatá hora nad stepí|náhled|[[Didi Abuli]] v Malém Kavkazu]] [495] => {| class = "wikitable" [496] => !Vrchol !! Nadmořská výška (m) !! Území státu / země [497] => |- [498] => | [[Aragac]] Zařazení Aragacu i následujících dvou hor v seznamu pod Kavkaz je stejně nejednoznačné, jako jsou nejednoznačné fyzickogeografické hranice Kavkazu. Arménská vysočina, které je Aragac nejvyšší horou, bývá pod Kavkaz řazena jen v některých zdrojích, jindy je pojímána jako samostatná jednotka či dokonce jednotka Malému Kavkazu nadřazená.|| 4 090|| [[Arménie]] [499] => |- [500] => |[[Kapydžik]] (Kapudzhukh Lerr) [501] => |3 905 [502] => |[[Arménie]] / [[Ázerbájdžán]] [503] => |- [504] => |[[Gazangeldag]] [505] => |3 829 [506] => |[[Arménie]] / [[Ázerbájdžán]] [507] => |- [508] => | [[Gjamyš]] || 3 724|| [[Ázerbájdžán]], (Ázerbájdžán / [[Náhorní Karabach]]) [509] => |- [510] => | [[Didi Abuli]] || 3 301|| [[Gruzie]] [511] => |} [512] => [513] => == Komunikace == [514] => [[Soubor:Georgian Military Highway 01.jpg|alt=Zákruty na úzké silnici v horách|náhled|[[Gruzínská vojenská cesta]] ve středním Kavkazu ]] [515] => Přes [[hlavní kavkazský hřeben|hlavní hřeben]] [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]] prochází pouze několik málo komunikací mezi Ruskem a Gruzií, jinak je pohoří neprostupnou bariérou. Z nich pouze dvě jsou využitelné pro mezinárodní dopravu: [[Gruzínská vojenská cesta]] přes [[Křížový průsmyk]] (2 384 m) vede z [[Vladikavkaz]]u do [[Tbilisi]] a [[Transkavkazská magistrála]] mezi [[Severní Osetie-Alanie|Severní]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]] ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým [[Rokský tunel|Rokským tunelem]] v blízkosti [[Rokský průsmyk|Rokského průsmyku]]. Další dvě mezinárodní trasy pohoří obcházejí po pobřeží Černého a Kaspického moře.{{Citace elektronického periodika [516] => | příjmení = [517] => | jméno = [518] => | titul = Začátek i konec, Evropa i Asie. Mapy ukazují, že Kavkaz je „země mezi“ [519] => | periodikum = ČT24 [520] => | vydavatel = Česká televize [521] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3228986-zacatek-i-konec-evropa-i-asie-mapy-ukazuji-ze-kavkaz-je-zeme-mezi [522] => | datum přístupu = 2021-12-29 [523] => }} Další komunikace přes vysokohorské průsmyky jsou pouze vojenské nebo dopravně zcela marginální: [[Osetská vojenská silnice]] prochází přes [[Mamisonský průsmyk]] (2 829 m) a spojuje [[Alagir]] s [[Kutaisi]] v západní Gruzii, [[Kluchorský průsmyk]] (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého [[Kodorské údolí|Kodorského údolí]] ve východní [[Abcházie|Abcházii]] a [[Kodorský průsmyk]] (2 365 m) je spojnicí mezi [[Dagestán]]em a východní Gruzií. Železnice přes hlavní hřeben Velkého Kavkazu nevedou. Malý Kavkaz je oproti tomu mnohem schůdnější, s rozvinutou dopravní sítí. Dolní toky některých větších řek jsou [[Splavnost|splavné]].{{Citace elektronického periodika [524] => | titul = Caucasus - People {{!}} Britannica [525] => | periodikum = www.britannica.com [526] => | url = https://www.britannica.com/place/Caucasus/People [527] => | jazyk = en [528] => | datum přístupu = 2021-12-30 [529] => }} [530] => [531] => == Historie a obyvatelstvo == [532] => {{viz též|Kavkaz (region)}} [533] => [[Soubor:Народы Кавказа 19 век.JPG|náhled|vlevo|Národy severního Kavkazu v 19. století : [[Osetinci]], [[Čerkesové]], [[Kabardsko-Balkarsko|Kabarďané]] a [[Čečenci]].]] [534] => [[Soubor:Caucasus-ethnic cs.svg|náhled|200px|Etnicko-lingvistické skupiny Kavkazu před [[Třetí válka o Náhorní Karabach|třetí válkou o Náhorní Karabach]] v roce 2023]] [535] => V antickém světě představovalo pohoří Kavkazu východní konec světa; právě zde [[Zeus]] dle [[Řecká mytologie|řecké mytologie]] ke skále za trest připoutal [[Prométheus|Prométha]], kterého později osvobodil [[Héraklés]], do bájné [[Kolchida|Kolchidy]] pod kavkazskými horami směřovala výprava [[Argonauti|Argonautů]] za [[Zlaté rouno|zlatým rounem]]. Zeměpisné představy o pohoří byly rozšířeny a korigovány s výboji [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]]. Po dlouhá staletí tvořila obtížně překonatelná hradba Velkého Kavkazu přirozenou hranici mezi [[Perská říše|Perskou říší]] a [[Sarmati|sarmatskými kmeny]], později mezi [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], Persií a rozpínajícím se [[Ruské impérium|Ruským impériem]]. To kavkazský prostor postupně ovládlo po [[Kavkazská válka|sérii válek]] v 18. až 19. století. V obou světových válkách procházela Kavkazem válečná fronta a odehrávaly se zde tuhé boje.{{Citace monografie [536] => | titul = Školní atlas světových dějin [537] => | vydání = 13. [538] => | vydavatel = Geodetický a kartografický podnik v Praze [539] => | rok vydání = 1984 [540] => }} Nestabilita regionu byla jedním z příznaků krize a [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]], které pak pokračovaly dalšími spory a [[Postsovětské války|řadou válečných konfliktů]] za účasti Ruska, hlavně v'' ''[[Čečensko|Čečensku]], [[Abcházie|Abcházii]], [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]] a [[Náhorní Karabach|Náhorním Karabachu]]. [541] => [542] => Členité pohoří je domovem více než 50 národností z'' ''různých jazykových a etnických skupin ([[Kavkazské jazyky|kavkazských]], [[Indoevropané|indoevropských]], [[Semité|semitských]], [[Turkické národy|turkických]] aj.), mluvících navzájem často zcela nepříbuznými jazyky s několika vlastními písmy a vyznávajících několik různých náboženství; kromě křesťanského [[pravoslaví]] a [[Sunnitský islám|sunnitského]] i [[Ší'itský islám|šíitského]] islámu jsou zde též dosud živé pozůstatky původního pohanství nebo místní [[Synkretismus|synkretické]] kulty jako například [[džvarismus]].{{Citace elektronického periodika [543] => | titul = Caucasian peoples {{!}} History, Countries, & Facts {{!}} Britannica [544] => | periodikum = www.britannica.com [545] => | url = https://www.britannica.com/topic/Caucasian-peoples [546] => | jazyk = en [547] => | datum přístupu = 2022-02-20 [548] => }}{{Citace elektronického periodika [549] => | titul = Caucasus - People {{!}} Britannica [550] => | periodikum = www.britannica.com [551] => | url = https://www.britannica.com/place/Caucasus/People [552] => | jazyk = en [553] => | datum přístupu = 2021-12-31 [554] => }} [555] => [556] => == Cestovní ruch == [557] => [[Soubor:Georgia Jvari monastery IMG 9345 2070.jpg|náhled|[[Klášter Džvari]] v Gruzii|alt=Klášter na vrcholku kopce]]Cestovní ruch na Kavkaze je do jisté míry limitován složitými geopolitickými poměry a nestabilní bezpečnostní situací v regionu. Pohoří nicméně patří k atraktivním cílům vysokohorské turistiky a horolezectví (například masivy Elbrusu a Kazbeku nebo technicky složitá stěna [[Ušba|Ušby]]).{{Citace elektronického periodika [558] => | příjmení = Solution [559] => | jméno = Horydoly cz, Next Generation [560] => | titul = Ušba je královna Kavkazu [561] => | periodikum = www.horydoly.cz [562] => | url = https://www.horydoly.cz/horolezci/usba-je-kralovna-kavkazu.html [563] => | datum přístupu = 2021-09-11 [564] => }} Přes léto vysoké vodní stavy ledovcových řek lákají vodáky. Hlavními středisky zimních sportů jsou [[Krasnaja Poljana]] a [[Dombaj|Dombai]] v Rusku, gruzínské [[Gudauri]] a [[Bakuriani]] nebo ázerbájdžánský Šachdag. Vyhledávány jsou též výše zmiňované lázně.{{Citace elektronického periodika [565] => | titul = Caucasus [566] => | periodikum = PeakVisor [567] => | url = https://peakvisor.com/range/caucasus.html [568] => | jazyk = en [569] => | datum přístupu = 2021-12-31 [570] => }} Mezi památky UNESCO přímo v horském masivu Kavkazu patří kulturní region [[Svanetie|Horní Svanetie]], památné město [[Mccheta]] v Gruzii, klášterní komplex [[Haghpat]] v Arménii nebo [[Qobustanská archeologická rezervace]] v Ázerbájdžánu s prehistorickými skalními rytinami.{{Citace elektronického periodika [571] => | titul = Kavkaz si vás učaruje majestátními scenériemi a nízkými cenami [572] => | periodikum = Novinky.cz [573] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [574] => | vydavatel = Borgis [575] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/exotika-a-amerika/clanek/kavkaz-si-vas-ucaruje-majestatnimi-sceneriemi-a-nizkymi-cenami-74607 [576] => | datum přístupu = 2021-09-11 [577] => }} Na pobřeží Kaspického moře pod východním úpatím Kavkazu, v [[Qobustan (rajón)|Gobustánu]], se nacházejí největší [[Bahenní sopka|bahenní sopky]] na světě.{{Citace elektronického periodika [578] => | titul = Bahenní sopky chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Ty největší najdeme v Ázerbájdžánu [579] => | periodikum = Reflex.cz [580] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/lide-a-zeme/84955/bahenni-sopky-chrli-sopecne-plyny-ohen-a-bahno-ty-nejvetsi-najdeme-v-azerbajdzanu.html [581] => | datum přístupu = 2021-09-11 [582] => }} [583] => [584] => == Odkazy == [585] => [586] => === Poznámky === [587] => [588] => [589] => === Reference === [590] => {{překlad|en|Caucasus|1072636691}} [591] => [592] => [593] => === Literatura === [594] => * {{Citace monografie [595] => | příjmení = Holubec [596] => | jméno = Vojtěch [597] => | příjmení2 = Křivka [598] => | jméno2 = Pavel [599] => | titul = The Caucasus and Its Flowers [600] => | vydavatel = Loxia [601] => | místo = Praha [602] => | rok vydání = 2006 [603] => | isbn = 978-8090254138 [604] => | jazyk = en [605] => }} [606] => * {{Citace monografie [607] => | příjmení = Pecold [608] => | jméno = Lumír [609] => | titul = Kavkaz [610] => | vydavatel = Ppress [611] => | místo = Frýdek-Místek [612] => | rok vydání = 1999 [613] => | isbn = 8090124992 [614] => }} [615] => [616] => === Externí odkazy === [617] => * {{Commonscat}} [618] => * {{Wikicitáty|téma=Kavkaz}} [619] => * {{Wikislovník|heslo=Kavkaz}} [620] => * {{Otto|heslo=Kavkáz}} [621] => * [https://www.youtube.com/watch?v=Ac_ilWtofLY Wild Russia: The Caucasus] – dokumentární film od National Geografphic {{en}} [622] => * [http://botany.upol.cz/pagedata_cz/vyukove-materialy/75_kavkaz.pdf Kavkaz – Výukový přírodovědný materiál UPOL] [623] => * [https://web.archive.org/web/20110912115514/http://www.rotrekl.cz/kz_trasy1.htm Popisy turistických tras včetně mapek a schémat] [624] => * [https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3228986-zacatek-i-konec-evropa-i-asie-mapy-ukazuji-ze-kavkaz-je-zeme-mezi Začátek i konec, Evropa i Asie. Mapy ukazují, že Kavkaz je „země mezi“] – rozbor geopolitické a národnostní situace na Kavkaze, web ČT24 [625] => [626] => {{Autoritní data}} [627] => {{Portály|Geografie}} [628] => {{Dobrý článek}} [629] => [630] => [[Kategorie:Kavkaz| ]] [631] => [[Kategorie:Pohoří v Rusku]] [632] => [[Kategorie:Pohoří v Arménii]] [633] => [[Kategorie:Pohoří v Ázerbájdžánu]] [634] => [[Kategorie:Pohoří v Gruzii]] [] => )

good wiki

Kavkaz

Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km. Vznikl během alpínsko-himálajského vrásnění, dělí se na Velký a Malý Kavkaz.

More about us

About

Tento pohoří, zahrnující jak majestátní vrcholky, tak malebné údolí, skýtá návštěvníkům úchvatné scenérie a možnosti pro různé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, horolezectví a lyžování. Historie Kavkazu je spletitá, avšak právě tato rozmanitost přispívá k jeho unikátnímu kouzlu. Region byl po staletí křižovatkou obchodních cest, což vedlo k výměně kulturních, jazykových a náboženských vlivů. Místní etnické skupiny se pyšní vlastním jazykem a tradicemi, což vytváří bohatou mozaiku, která je pro Kavkaz charakteristická. Současný Kavkaz je dynamickým prostorem, kde se mísí starobylé tradice s moderní dynamikou. Mnoho měst a vesnic prochází pozitivními změnami, které přispívají k rozvoji regionu a zvyšování životní úrovně jeho obyvatel. Turismus se stává stále důležitějším ekonomickým faktorem a umožňuje lidem z celého světa objevit krásy a bohatství kultury Kavkazu. Kavkaz také nabízí příležitosti ke spolupráci mezi různými národy a kulturami. Dialog a vzájemné porozumění přispívají k míru a stabilitě, a to navzdory historickým výzvám, kterým tento region čelil. Obyvatelé Kavkazu se snaží o pokrok a zachování svých tradic, což vytváří inspirativní příběh o odolnosti a naději. Celkově je Kavkaz regionem, který má co nabídnout – od přírodních krás a kulturního dědictví po otevřené a přátelské lidi, kteří vítají návštěvníky s otevřenou náručí. Je to místo, které si zaslouží být objevováno a prozkoumáváno s nadějí a optimismem.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Kavkaz

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Abcházie

Arménie

Ázerbájdžán

Čečensko

Elbrus

Gruzie

Kabardsko-Balkarsko

Rusko

Svanetie

Service

About us

Technology

Locations