Array ( [0] => 15486603 [id] => 15486603 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mezolit [uri] => Mezolit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Doba kamenná}} [1] => '''Mezolit''' (z [[řečtina|řeckého]] ''mesos'', {{Cizojazyčně|el|μεσος}} = ''střední'' a ''lithos'', {{Cizojazyčně|el|λιθος}} = ''kámen'') nebo také '''střední doba kamenná''' označuje období mezi [[10. tisíciletí př. n. l.|10 000 př. n. l.]] až [[8. tisíciletí př. n. l.|8000 př. n. l.]] a končí začátkem [[Neolitická revoluce|neolitizace]] [[Evropa|Evropy]]. [2] => Mezolit je pokračováním [[paleolit]]u za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období. [3] => [4] => == Chronologie == [5] => Vzhledem k postupnému šíření zemědělství se spodní chronologická hranice mladší doby kamenné ([[neolit]]u) udává na různých územích rozdílně. Pro [[střední Evropa|střední Evropu]] platí cca [[6. tisíciletí př. n. l.|5500 př. n. l.]]. Na [[Blízký východ|Předním východě]] nastává po konci [[pleistocén]]u již [[prekeramický neolit]] a o mezolitu, jako lovecko-sběračské adaptaci na [[holocén]]ní klima, zde tedy většinou ani nemluvíme. [6] => [7] => Mezolit začal na konci poslední [[doba ledová|doby ledové]] (respektive po jejím posledním studeném výkyvu – [[Mladší dryas|mladším dryasu]] – v době [[10. tisíciletí př. n. l.|9600 let př. n. l.]]), kdy začalo rychlé oteplování a započalo období geologické současnosti ([[holocén]]). V závislosti na změně podnebí se měnila vegetace a vymizela řada zástupců [[glaciální fauna|glaciální fauny]]. Člověk prokázal vysokou schopnost adaptace a přizpůsobil se novým podmínkám. [8] => [9] => == Podnebí, vegetace a fauna == [10] => V důsledku oteplování se z jihu navracelo lesní rostlinstvo. Nejprve [[bříza]] a [[borovice]], poté [[líska]] a pak se postupně rozšiřoval smíšený dubový les s [[dub]]em, [[jilm]]em, [[Lípa (rod)|lípou]] a [[jasan]]em. Ve výrazně teplých a suchých sprašových stepích pokračoval vývoj [[černozem]]í. [11] => [12] => Voda z tajících ledovců se shromažďovala v jezerech a tvořila prostředí bohaté na ryby. S lesem se šířil [[Los evropský|los]], [[jelen]], [[Srnec (rod)|srnec]], [[Prase divoké|divoké prase]], [[Zubr evropský|zubr]], [[Medvědovití|medvěd]], při vodních tocích se objevil [[bobr]] a [[vydry|vydra]]. Dále [[Pes domácí|pes]], [[zajíc]] a [[Želvy|želva]]. [13] => [14] => == Zdroje potravy == [15] => Od chladnomilné stádní zvěře otevřené tundry ([[kůň]], [[sob polární]]) se lovci museli přeorientovat na lesní, spíše jednotlivě či v malých stádech žijící zvěř. Většího významu nabyl rybolov a lov vodního ptactva. Zejména zesílil podíl sběru lesních plodů. [16] => Chladné podnebí ledových dob umožňovalo konzervaci potravy mrazem, v mezolitu bylo nutné ji obstarávat pravidelně. Jeden nezdar při lovu už v mezolitu neznamenal ohrožení existence. Zvířata žila rozptýlena v prostoru lesa. Lov byl (na rozdíl od paleolitu) více individuální. K lovu se užíval luk, šípy a přinejmenším místy i pes (jako první [[Domestikace|domestikované]] zvíře). Mezolitiky skončila epocha lovců a sběračů. [17] => [18] => == Sídliště == [19] => Rozptýlenost zdrojů potravy znamenala i rozptýlenost osídlení. Osady byly malé, během roku se pravděpodobně stěhovaly podle zdrojů obživy (lov – rybolov – sběr). Na jednom místě se mohlo jen stěží uživit větší množství lidí po celý rok. Nevíme, na jaké vzdálenosti se stěhovali, ale víme, že sídliště byla vyhledávána opakovaně. Osady sestávaly z nevelkých lehkých nezahloubených chat. Na některých sídlištích byly nalezeny oválné nebo nepravidelné jámy, ojediněle s kůlovými jamkami. Tyto zahloubené objekty byly snad sezónními obydlími pro chladnější období, lehká letní obydlí zřejmě nezanechala výraznější stopy. [20] => [21] => == Nástroje == [22] => [23] => === Kamenná industrie === [24] => Znakem je především výrazná [[mikrolitizace]] všech nástrojů, která započala již v předchozím období. Typologickým znakem jsou geometrické tvary: trojúhelníky, lichoběžníky, kruhové úseče a jednoduché příčně retušované [[hrot|hrůtky]]. [25] => [26] => === Organické materiály === [27] => Na sídlištích konzervovaných rašelinou ([[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]], [[Dánsko]], [[Skandinávie]], [[Baltské státy|Pobaltí]]) byly nalezeny početné nástroje a zbraně z jeleních a sobích parohů, dále předměty ze dřeva (luky, lopaty). Ve Freisacku ([[Braniborsko]], západně od [[Berlín]]a) byl nalezen fragment rybářské sítě, dále dřevěný [[plovák]], části vesel, provázky atd. V Holandsku byl nalezen člun. Hojně se používaly kostěné a parohové nástroje (harpuny, oštěpy). Také lyže a saně. [28] => [29] => == Umění == [30] => Umění v nálezech téměř úplně chybí, doklady se nezachovaly, jen ve východním Německu jsou doklady umělecké činnosti jako ornamentika na kostěných a parohových nástrojích (ryté linky, čárky, vrypy). [31] => [32] => == Mezolitici a neolitici == [33] => Během [[6. tisíciletí př. n. l.|6. tisíciletí]] byli lovci a sběrači vystřídáni pastevci a zemědělci [[neolit]]u. V dochované materiální kultuře se v celé Evropě však nenachází žádný náznak či předzvěst převratných následujících hospodářských změn. V mnoha regionech severní Evropy mezolitici zřejmě ještě po nějakou dobu přežívali a stali se tak současníky neolitických zemědělců, jinde pravděpodobně převzali novou civilizaci a přispěli tak k jejímu rychlému šíření. [34] => [35] => Neolitici preferovali sprašové půdy, které mezolitici vyhledávali jen sporadicky, takže ke kontaktům (početně omezených skupin) takřka nedocházelo. Rychlý demografický růst neolitiků učinil z lokálních skupin mezolitického obyvatelstva během několika staletí nevýznamnou menšinu, jejichž životní prostor se neolitickou expanzí stále více zmenšoval. Mnohé technologické prvky považované za neolitické, jako jsou broušené [[Kamenný nástroj|kamenné nástroje]] či keramika, jsou nalézány již v mezolitických vrstvách. [36] => [37] => == Významné evropské lokality == [38] => * [[Olenij ostrov]] (na Oněžském jezeře, 300 km severovýchodně od [[Petrohrad]]u) [39] => * [[Lepenski Vir]] ([[Srbsko]]) [40] => * [[Star Carr]] ([[Spojené království|Velká Británie]]) [41] => [42] => === Pohřeb z Téviec === [43] => Mezi lety 1928 až 1934 bylo objeveno a archeologicky prozkoumáno mezolitické osídlení a pohřebiště na ostrůvku Téviec západně od poloostrova Quiberon v Bretani (Francie).Péquart, M., Péquart, S.-J., Boule, M., Vallois, H. 1937 – Téviec, station nécropole mésolithique du Morbihan, Paris, Archives de l'Institut de Paléontologie Humaine, Mémoire 18, 227 p. Téviec patří k několika málo mezolitickým nalezištím v Bretani. V době před 6 000 až 5000 roky, byl ostrov Téviec v laguně a Lamanšský průliv ještě neexistoval (takže na území dnešní Anglie bylo možno vstoupit pěšky).« Qui donc a occis les deux miss de l'île Téviec ? » [archive], sur www.ouest-france.fr, 9 décembre 2011(consulté le 10 décembre 2011). Tyto lokality jsou umístěny na odpadových (kuchyňských) hromadách, které obsahují především skořápky mořských měkkýšů, korýšů, kosti sépií, ryb, ptáků, kytovců a suchozemských savcůOrliac, M. et Masset, C. (1988) - « Téviec et Hoëdic, Morbihan », in: Dictionnaire de la Préhistoire, Leroi-Gourhan, A., (Éd.), PUF, pp. 1085–1086., stejně jako úlomky po opracování pazourku. Právě v místech, kde lovci-sběrači žili a odhazovali zbytky mušlí a kosti, pohřbívali své zemřelé.Nicolas Guillas, Les squelettes de Téviec montent à Paris [archive], Sciences Ouest n°293, décembre 2011. Toto nahromadění schránek mořských živočichů způsobilo, že se hroby (pohřby) zachovaly; uhličitan obsažený v lasturách izoloval kosterní pozůstatky od kyselé zeminy. [44] => [45] => Nástroje vyrobené z kostí a parohů jsou na nalezišti hojné. Kamenné pozůstatky zahrnují množství geometricky opracovaných nástrojů a součástí zbraní ze štípaného pazourku. Podle nového datování vznikly před 6 740 až 5 680 roky; naznačují tak mnohem delší osídlení než se dříve předpokládalo a jež skončilo současně se začátky neolitu.Schulting, R.J. (1999) - « Nouvelles dates AMS à Téviec et Hoëdic (Quiberon, Morbihan) [archive] », Bulletin de la Société Préhistorique Française, t. 96, n° 2, pp. 203–207. [46] => [47] => V nalezišti Téviec bylo deset hrobů, které celkem obsahovaly pozůstatky 23 jedinců, dospělých i dětí.Caillard, P. (1976) - « L'habitat nécropole de Téviec et les sépultures d'Hoëdic. Étude comparative de certaines dimensions dentaires et crâniennes [archive] », Bulletins et Mémoires de la Société d'anthropologie de Paris, vol. 3, n° 3-4, pp. 363–382. Přítomnost úlomku pazourku zaraženého a uvízlého v obratli jednoho jedince svědčí o násilné smrti.« Marthe et Saint-Just Péquart, archéologues des îles - De Houat à Hoedic, 1923‐1934 » [archive], dossier de présentation de l'exposition du musée de préhistoire à Carnac, 28 juin - 31 décembre 2008, p. 10 du document .pdf. Consulté le 13 octobre 2010. Hroby byly často spojené s rituálním ohništěm a mohly být pokryty vrstvou větších kamenů nebo kamenných desek.Nathalie Molines, Les pionniers de l'archéologie insulaire Marthe et Saint-Just Péquart [archive], Sciences Ouest n°164, 2000, Espace des sciences. Hroty šípů byly nalezeny a odebrány z několika dalších koster; je dosti pravděpodobné, že se jednalo o pohřby po hromadném zabíjení. [48] => [49] => V této hromadě lastur a kostí bylo také nalezeny stovky ostří nožů z pazourku, tisíce šípů, desítky sekyr z paroží jelenů, dvě desítky krátkých dýk z kančích kostí a další. Kostry byly vyzdviženy a jsou uloženy v několika francouzských muzeích a v pařížském Ústavu lidské paleontologie.Nicolas Guillas, "Morts violentes à Téviec, enquête préhistorique", revue ArMen n° 192, janvier-février 2013. [50] => [51] => [52] => File:Sépulture de Teviec Global.jpg [53] => File:Sépulture de Teviec (5).jpg [54] => File:Sépulture de Teviec (2).jpg [55] => File:Téviec_Crane_Profil_Droit_II.jpg [56] => [57] => [58] => Jeden z pohřbů z Téviec byl věnován do muzea v [[Toulouse]]. Kostra vpravo byla považována za mužskou a ta vlevo za ženskou. Při rekonstrukci exponátu (1997 až 2010), byl analyzován antropology, paleontology, archeology, botaniky, zoology, malakology a vědci dalších oborů. Při této nové studii se obě pánve ukázaly být ženského pohlaví. Zejména analýza vzorků DNA potvrzuje, že se jedná o dvě ženy ve věku 25 až 30 let. Byla též vyšetřena mitochondriální DNA jednoho ze dvou jedinců a bez překvapení odpovídá té nejběžnější genetické sekvenci, která je známa u současných Evropanek.Grégor Marchand, Gaëlle Cap-Jedikian, Françoise Berretrot, Nicolas Guillas, Squelettes de Téviec : vos questions aux scientifiques [archive], conférence de l'Espace des sciences, 14 décembre 2011. [59] => [60] => Kostry vykazují stopy násilné smrti. Podle expertizy paleoantropologa a soudních lékařůLe Muséum de Toulouse et l'invention de la Préhistoire, 2010 p. 206–210 ({{ISBN|978-2-906702-18-9}}). jsou na lebce kostry vpravo stopy po pěti úderech do hlavy, z nichž dva byly smrtelné, a nejméně jedno poranění šípem mezi očima. Levá kostra vykazuje stopy po dvou úderech do hlavy. Nicméně, někteří archeologové mají za to, že tyto stopy mohou být důsledkem hmotnosti vrstvy zeminy nad pohřbem.Grégor Marchand, « Patelles et bigorneaux, quand les derniers préhistoriques sillonnaient la Bretagne », émission Le Salon Noir sur France Culture, 8 février 2012. [61] => [62] => Obě těla byla pečlivě pohřbena v jámě vykopané z poloviny v podloží a z půlky ve vrstvě kuchyňských odpadků (úlomků lastur a kostí), kterými byla jáma zahrnuta. Část hrobu je chráněna střechou z paroží jelenovitých. Pohřební výbava zahrnuje nástroje z pazourku a zejména krátké dýky z kostí kance, a také pohřební klenoty vytvořené z lastur mořských živočichů vrtaných a spojených do náhrdelníků, náramků a řetězů a kruhů na nohy. Některé z kostěných objektů mají ryté linky a další prvky. [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Literatura === [70] => * Svoboda, J. (ed.) 2004: ''Mezolit severních Čech''. Brno. [71] => * Mallory, J.P. 1989: ''In Search of the Indo-Europeans''. London. [72] => * Whittle, A. 1999: ''Europe in the Neolithic. The Creation of New Worlds.'' Cambridge Univ. Press. [73] => * Price, D. 2000: ''Europe's First Farmers''. Cambridge Univ. Press. [74] => [75] => === Externí odkazy === [76] => * {{commonscat}} [77] => [78] => {{Autoritní data}} [79] => {{Portály|Pravěk}} [80] => [81] => [[Kategorie:Mezolit| ]] [] => )
good wiki

Mezolit

Mezolit (z řeckého mesos, = střední a lithos, = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi 10 000 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'holocén','neolit','10. tisíciletí př. n. l.','6. tisíciletí př. n. l.','paleolit','Lepenski Vir','Evropa','plovák','Zubr evropský','prekeramický neolit','jasan','Neolitická revoluce'

Evropa

Holocén

Jasan

Neolit

Neolit je období pravěkého vývoje společnosti, které se vyznačuje hlavně ustálením se na jednom místě a rozvojem zemědělství a chovu dobytka.

Paleolit