Array ( [0] => 14757443 [id] => 14757443 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hutuové [uri] => Hutuové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pierre Nkurunziza.jpeg|náhled|Bývalý prezident [[Burundi]], Pierre Nkurunziza.]] [1] => '''Hutuové''', též '''Hutu''', '''Wahutu''' nebo '''Bahutu''' je [[etnikum]] žijící ve [[Střední Afrika|střední Africe]], především v zemích [[Rwanda]] a [[Burundi]]. Značná část žije též v [[Konžská demokratická republika|Demokratické republice Kongo]], přičemž tato část představuje především uprchlíky vyhnané [[Občanská válka ve Rwandě|občanskou válkou]] a [[Rwandská genocida|genocidou]]. Příbuzným kmenem jsou [[Tutsiové]]. [2] => [3] => Celkový počet Hutuů je 12–13 milionů, ve Rwandě tvoří 90 % obyvatelstva, v Burundi pak 83 %. Jejich společnost je založena na kmenech, obývají většinou venkovské oblasti, které jsou často roztroušeny po kopcích Rwandy a Burundi. [4] => [5] => == Historie == [6] => Po příchodu do oblasti Rwandy vypudili Hutuové původní obyvatelstvo kmene [[Twaové|Twa]] (pygmejští lovci). Postupně až do příchodu [[Tutsiové|Tutsiů]] ve 14.–15. století zde získali politickou a ekonomickou nadvládu. Mnoho Hutů uprchlo během [[Občanská válka ve Rwandě|občanské války]] a [[Rwandská genocida|genocidy]] v roce [[1994]] do sousední [[Konžská demokratická republika|Demokratické republiky Kongo]]. Z důvodu tamější občanské války v roce [[1996]] se jich však mnoho navrátilo zpět do země. [7] => [8] => == Náboženství == [9] => Asi čtvrtina Hutů vyznává nativní náboženství, zbytek jsou převážně [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], což je výsledkem působení evropských, hlavně francouzských [[Misie|misionářů]] v tomto regionu v 19. století. I pokřtění Hutuové si ale udržují mnoho prvků tradičního náboženství. [10] => Vyznavači tradičních náboženství věří v nebeského [[Bůh|boha]] ''Imaana'', jehož hlavním úkolem bylo chránit svět lidí proti bohu smrti a dalším silám zla. Hutuové věří, že dodržováním tabu a rituálů posilují ''Imaanovu'' moc, zatímco když předpisy porušují, ''Imaana'' je oslaben a síly zla nad ním nabývají navrch. Dále věří v předky zemřelých ''abazihma'' (singulár ''mzihmu''), kteří mohou působit nemoci lidí i zvířat a neštěstí na majetku. Abazihmu je možné si usmířit oběťmi jídla a domácích zvířat. [11] => [12] => == Jazyk == [13] => Hutuové, ale také [[Tutsiové]] a nepříbuzní Pygmejové [[Twaové]], hovoří centrálními [[Bantuské jazyky|bantuskými jazyky]]. V [[Burundi]] se nazývá [[kirundi]] a ve [[Rwanda|Rwandě]] pak [[rwandština]] (kinyarwanda). Tyto dvě verze se jen mírně liší ve výslovnosti a některých slovech. Ti, kteří jsou zainteresováni v obchodu, obyvatelé měst a obyvatelé hraničních oblastí s [[Tanzanie|Tanzanií]] používají [[svahilština|svahilštinu]] a vysoce vzdělaní Hutuové hovoří také [[francouzština|francouzsky]], ale je to poměrně malá část. [14] => [15] => Často mají součástí svého jména také jméno francouzské a jejich jména se dají snadno přeložit a mají jasný význam. Pokud se např. muž jmenuje „Mutarambirwa“, pak to znamená, že je někým, kdo se nikdy neunaví. Jen asi polovina lidí ve Rwandě a Burundi umí číst a psát ve svém rodném jazyce. Ještě méně umí číst a psát francouzsky. Vzdělané osoby mluví francouzsky. Vzdělávací systém byl narušen v roce [[1994]] [[Občanská válka ve Rwandě|konfliktem]]. [16] => [17] => == Rodina a společnost == [18] => Mezi příslušníky kmene Hutu je častá sociální kategorizace (vzhledem k příslušníkům kmene Tutsiů), a příslušnost k rodu se dědí [[Patrilinearita|patrilineárně]], tj. pokud má dítě matku z kmene Tutsi a otce z kmene Hutu, pak je toto dítě příslušník kmene Hutu. Pokud má však jiné dítě matku z kmene Hutu a otce z kmene Tutsi, tak se toto dítě stane Tutsiem. Toto rasové dělení potomků není tedy rovnocenné. Tyto rasy se jako první pokusil zkoumat J. H. Spake v roce [[1862]], který postupně zjišťoval, že interakce takto odlišných ras nutně vede ke konfliktu. Když se narodí hutuské ženě dítě, zůstávají spolu po dobu 7 dní doma a v den sedmý je ceremonie, kdy dítě dostává jméno. Této události se účastní také děti z okolí. [19] => [20] => Sňatek je zlegalizován, když rodina ženicha zaplatí věno (dobytek, kozy atd.) rodině nevěsty. Byliny a mléko zabezpečují nevěstinu čistotu během obřadu. V minulosti byly sňatky často domlouvány rodinou ženicha i nevěsty, toto už ale téměř neplatí a mladí lidé si sami vybírají svého partnera. Sňatky mezi Hutuy a Tutsii byly vždy vzácností, ačkoli hutuskému muži je toto podle zákona umožněno. V dnešní době jsou taková manželství častější, ale stále poměrně výjimečná. [21] => [22] => Mladí hutuští lidé se setkávají navzájem prostřednictvím skupinových aktivit, jako jsou tanec a církevní události. Západní styl seznamování je praktikován bohatšími Hutuy ve městech. [23] => [24] => Pohřeb je doprovázen modlitbami a rituály. Po pohřbu v období smutku příbuzní zemřelého nepracují na poli a nemají sexuální styk. [25] => [26] => == Bydlení a obživa == [27] => Většina Hutuů byli vždy zemědělci, jsou často přezdívaní jako „horské gorily“ (díky tvrdé práci). Chov a pastva dobytka jsou významnější než pěstování plodin. Hutuské ženy se starají o chod domácnosti, kosí a kypří půdu. Muži a chlapci pečují o hospodářské zvířectvo a připravují pole na setbu. [28] => [29] => V minulosti Hutuové nosili sukně z látky z kůry stromu a pláště ze zvířecí kůže. Toto bylo nahrazeno stylem oblékání moderních společností, ozdobné předměty jako korálky, náhrdelníky a náramky však Hutuové nosí stále. [30] => [31] => Většina Hutuů žije ve venkovských oblastech a v oblastech roztroušených mezi horami Rwandy nebo Burundi. Tradiční obydlí Hutuů představují chaty ve tvaru včelího úlu ze dřeva, rákosí a slámy. Vysoké živé ploty slouží jako oplocení. K základním potravinám patří [[fazol]]e, [[kukuřice]], [[proso]], [[čirok]], [[sladké brambory]] a [[kasava]], mléko a hovězí maso hrají též významnou roli. Mezi obvyklé potraviny patří také [[kozí mléko]] a maso. [32] => [33] => == Kultura a svátky == [34] => Hudba, tanec a bubnování jsou důležitou součástí života na venkově. Muži a ženy mají různé tance. Tanečníci při tanci pohybují velmi rychle rukama a tělem. Lidé zpívají sami nebo ve sboru. Mezi známé písně patří lovecké, ukolébavky, a písně ke chválení skotu („ibicuba“). [35] => [36] => Populárním lidovým hrdinou je „Samadari“, který představuje toho, kdo porušil pravidla a koho mají Hutuové následovat. Vysmívá se majetným a mocným a uráží bohaté vlastníky dobytka. Oblíbenou společenskou hrou je „igisoro“ (v jiných částech Afriky zvaná též „[[mankala]]“). Hlavním divácky velmi oblíbeným sportem je jak ve Rwandě, tak v Burundi fotbal. [37] => [38] => K tradičním řemeslům patří výroba keramiky, dřevěných výrobků, šperků, zámečnických prací a pletených košíků. [39] => [40] => Hutuové slaví dny nezávislosti Rwandy a Burundi, První máj, Nový rok a hlavní křesťanské svátky. [41] => [42] => == Literatura == [43] => * {{Citace periodika [44] => | příjmení = NEWBURY [45] => | jméno = D. [46] => | titul = Precolonial Burundi and Rwanda: Local Loyalties, Regional Royalties [47] => | periodikum = The International Journal of African Historical Studies [48] => | rok vydání = 2001 [49] => | ročník = 34 [50] => | číslo = 2 [51] => | strany = 255–314 [52] => }} [53] => * {{Citace periodika [54] => | příjmení = GREEN [55] => | jméno = M. [56] => | spoluautoři = Malkki T.O., Lusa H. [57] => | titul = Purity and exile: violence, memory and national cosmology among Hutu refugees in Tanzania [58] => | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-southern-african-studies_1997-06_23_2/page/385 [59] => | periodikum = Journal of Southern African Studies [60] => | rok = 1997 [61] => | měsíc = Jun. [62] => | ročník = 23 [63] => | číslo = 2 [64] => | strany = 385–386 [65] => }} [66] => * {{Citace periodika [67] => | příjmení = BHAVNANI [68] => | jméno = R. [69] => | titul = Ethnic Norms and Interethnic Violence: Accounting for Mass Participation in the Rwandan Genocide [70] => | periodikum = Journal of Peace Research [71] => | rok = 2006 [72] => | měsíc = Nov. [73] => | ročník = 43 [74] => | číslo = 6 [75] => | strany = 651–669 [76] => }} [77] => * {{Citace elektronického periodika [78] => | příjmení = DALEY [79] => | jméno = P. [80] => | titul = Ethnicity and political violence in Africa: The challenge to the Burundi state [81] => | periodikum = Political Geography [82] => | rok vydání = 2006 [83] => | datum přístupu = 12.3.2010 [84] => | ročník = 25 [85] => | číslo = 6 [86] => | strany = 657–679 [87] => | url = http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6VG2-4KBVV6J-2&_user=2853197&_coverDate=08%2F31%2F2006&_alid=1244913129&_rdoc=1&_fmt=high&_orig=search&_cdi=6026&_sort=r&_docanchor=&view=c&_ct=8&_acct=C000058965&_version=1&_urlVersion=0&_userid=2853197&md5=bc4941f25509e84e4e61c1c9fbea40b1#sec2 [88] => }}{{Nedostupný zdroj}} [89] => * {{Citace elektronické monografie [90] => | titul = Hutu [91] => | url = http://www.everyculture.com/wc/Rwanda-to-Syria/Hutu.html [92] => | datum přístupu = 21.4.2010 [93] => | jazyk = angličtina [94] => }} [95] => * {{Citace elektronické monografie [96] => | příjmení = STEVENS [97] => | jméno = E. [98] => | titul = Hutu [99] => | url = http://www.mnsu.edu/emuseum/cultural/oldworld/africa/hutu.html [100] => | datum přístupu = 21.4.2010 [101] => | jazyk = angličtina [102] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100531210750/http://www.mnsu.edu/emuseum/cultural/oldworld/africa/hutu.html [103] => | datum archivace = 2010-05-31 [104] => | nedostupné = ano [105] => }} [106] => [107] => == Související články == [108] => * [[Historie konfliktu Hutuů a Tutsiů]] [109] => [110] => == Externí odkazy == [111] => * {{Commonscat}} [112] => [113] => {{Autoritní data}} [114] => [115] => [[Kategorie:Národy Afriky]] [116] => [[Kategorie:Etnické skupiny ve Rwandě]] [117] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Burundi]] [118] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Konžské demokratické republice]] [] => )
good wiki

Hutuové

Bývalý prezident Burundi, Pierre Nkurunziza. Hutuové, též Hutu, Wahutu nebo Bahutu je etnikum žijící ve střední Africe, především v zemích Rwanda a Burundi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tutsiové','Občanská válka ve Rwandě','Konžská demokratická republika','Twaové','Burundi','Rwandská genocida','1994','Rwanda','1996','Kategorie:Národy Afriky','kozí mléko','Misie'