Array ( [0] => 15207763 [id] => 15207763 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hylozoismus [uri] => Hylozoismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Hylozoismus''' ([[Řečtina|řec.]] {{Cizojazyčně|el|''ὕλη''}}, ''hýlē'' = látka, hmota a {{Cizojazyčně|el|''ζωή''}}, ''zoé'' = život) je filozofický názor, že veškerá hmota je živá, schopná pociťování.{{#tag:ref|Poněvadž za princip života byla považována duše, hylozoistický názor, že hmota je živá, zpravidla připisoval veškeré hmotě i určitou formu duševna (např. pociťování). ''Hylozoismus'' lze tedy považovat za formu ''panpsychismu'', dle kterého je všechno na světě oduševněno, nic není absolutně mrtvé, bezduché.''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 11. díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1066 s. cnb000277218. S. 1028–1029.TUMPACH, Josef, ed. a [[Antonín Podlaha|PODLAHA, Antonín]], ed. ''Český slovník bohovědný.'' Díl 5., Holbein–Itálie (sešity 131–151). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1930–1932. 448 s. cnb000308871. [Heslo „hylozoismus" je na str. 173–174.]. Kromě hylozoistického panpsychismu (přisuzování duševna hmotě samé) existují i jiné formy panpsychismu, které jsou založeny na předpokladu, že všechny věci proniká nějaký zvláštní duchovní princip.''Stručný filosofický slovník.'' 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. 535 s. cnb000310940. S. 326.|group="pozn."}} Za hylozoismus se označuje především učení starořecké [[Mílétská škola|mílétské školy]],''Filosofický slovník''. 2., opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s.{{ISBN|80-7182-064-4}}. S. 179. ale setkáváme se s ním i v učení [[Stoicismus|stoiků]], v [[Panteismus|panteismu]], u [[Denis Diderot|Diderota]].DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André et al. ''Filozofický slovník''. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. {{ISBN|80-85764-07-5}}. S. 117. Je to pokus vyložit vznik organického světa z přírody samé.''Stručný filosofický slovník.'' 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. 535 s. cnb000310940. S. 177. [1] => [2] => == Historie == [3] => Termín „hylozoismus" pochází ze 17. století,''Malá československá encyklopedie''. 2. díl. Praha: Academia, 1985. 969 s. cnb000125650. S. 894. poprvé byl užit v pracích [[Ralph Cudworth|Ralpha Cudwortha]].TUMPACH, Josef, ed. a [[Antonín Podlaha|PODLAHA, Antonín]], ed. ''Český slovník bohovědný.'' Díl 5., Holbein–Itálie (sešity 131–151). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1930–1932. 448 s. cnb000308871. [Heslo „hylozoismus" je na str. 173–174.] [4] => [5] => Vlastními představiteli hylozoismu byli filozofové [[Mílétská škola|mílétské školy]] ([[Thalés z Milétu|Thalés]], [[Anaximandros]], [[Anaximenés]]), kteří pokládali oživenou [[Pralátka|pralátku]] za základ, z něhož povstalo všechno [[jsoucno]]. Tento hylozoistický panteismus je zjevný např. v učení Anaxiména,[[Josef Tvrdý|TVRDÝ, Josef]]. ''Průvodce dějinami evropské filosofie''. 2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. cnb000669317. S. 24. který za pralátku, z níž vznikl svět, považoval vzduch, jenž je zároveň silou, která vše oživuje.[[Ivo Tretera|TRETERA, Ivo]]. ''Dějiny filozofie''. 1. díl. Praha: SPN, 1981. 140 s. cnb002929456. S. 25. Za blízké hylozoismu je označováno i učení [[Empedoklés|Empedokla]] a [[Herakleitos|Herakleita]]. [6] => [7] => Dle naturalistického [[Panteismus|panteismu]] [[Stoicismus|stoiků]] je veškerá skutečnost jednotná a vše, co existuje, je tělesné. Tato tělesnost se projevuje ve dvojí formě, pasivní a aktivní; aktivní formou je tělesné [[pneuma]], žhavý dech, který všechno prostupuje, vnitřní princip života všeho jsoucího.''Filosofický slovník''. 2., opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s. {{ISBN|80-7182-064-4}}. S. 317. Vesmír je živoucím organismem, mimo něj nic neexistuje. Tato stoická teorie oživené hmoty bývá považována za formu hylozoismu.[[Egon Bondy|BONDY, Egon]]. ''Poznámky k dějinám filosofie. 3, Antická filosofie.'' Praha: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1994. 190 s. {{ISBN|80-85239-26-4}}. S. 130–131. [8] => [9] => Hylozoismus se znovu objevuje v období [[Renesance (historická epocha)|renesance]], např. v dílech [[Bernardino Telesio|Bernardina Telesia]] a [[Giordano Bruno|Giordana Bruna]]. Prvky hylozoismu lze nalézt i v koncepcích, které atributy hmoty a ducha považují za projevy jediné substance, např. v [[Panteismus|panteistickém]] [[Monismus|monismu]] [[Baruch Spinoza|Barucha Spinozy]]. [10] => [11] => Ve francouzské filozofii 18. století je za hylozoistu označován [[Jean Baptiste René Robinet]] (1735–1820),{{sfn|Stručný filosofický slovník|s=429}} který ztotožnil pohyb s organičností a veškerou hmotu považoval za aktivní, živou. Organické funkce, tj. výživu, růst, rozmnožování, citlivost, připisoval i rostlinám, kovům, minerálům, prvkům ohně, vzduchu, vody a země. Také nebeská tělesa považoval za živá těla.''Stručný filosofický slovník.'' 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. 535 s. cnb000310940. S. 381. {{sfn|Dějiny filosofie, sv. II|s=487}} [12] => [13] => Přední [[Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel|encyklopedista]] [[Denis Diderot]] se ve svých pracích postupně odvracel od [[Deismus|deismu]] k hylozoistickému [[Materialismus|materialismu]].[[František Drtina|DRTINA, František]]. ''Úvod do filosofie: myšlenkový vývoj evropského lidstva. Svazek 2, [Nová doba].'' 2. vyd. V Praze: Jan Laichter, 1948. 506 s. cnb000712517. S. 392. Snaha vysvětlit původ vědomí jej přivedla k předpokladu všeobecné citlivosti hmoty (u různých částí v různé míře).''Stručný filosofický slovník.'' 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. 535 s. cnb000310940. S. 82. Svět považoval za komplexního a oduševnělého živočicha.[[Wolfgang Röd|RÖD, Wolfgang]]. ''Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua.'' Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. {{ISBN|80-7298-109-9}}. S. 247. Diderot pro svou filozofii odmítal termín [[panteismus]], neboť Bůh podle něho není ani přírodou, ani v přírodě.[[Josef Tvrdý|TVRDÝ, Josef]]. ''Průvodce dějinami evropské filosofie''. 2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. cnb000669317. S. 261. [14] => [15] => V 19. století se k hylozoismu klonil [[Biologie|biolog]] a propagátor [[Evoluce|evoluční]] teorie [[Ernst Haeckel]]. Hmota je podle něj oduševnělá již ve svých nejjednodušších formách, a příroda je tudíž ve všech svých podobách v zásadě živá.{{Citace periodika [16] => | příjmení = Breidbach [17] => | jméno = Olaf [18] => | autor = [19] => | odkaz na autora = [20] => | spoluautoři = [21] => | titul = Vzdoropapež : Světový a přírodní názor Ernsta Haeckela [22] => | překladatelé = Lenka Ovčáčková [23] => | periodikum = Vesmír [24] => | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) [25] => | rok = 2005 [26] => | měsíc = [27] => | ročník = 84 [28] => | číslo = 12 [29] => | strany = 718 [30] => | url = [31] => | issn = [32] => | jazyk = [33] => }}[[Josef Tvrdý|TVRDÝ, Josef]]. ''Průvodce dějinami evropské filosofie''. 2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. cnb000669317. S. 399. [34] => [35] => == Odkazy == [36] => [37] => === Poznámky === [38] => [39] => [40] => === Reference === [41] => [42] => [43] => === Literatura === [44] => * {{Citace monografie [45] => | příjmení = Alexandrov [46] => | jméno = Georgij [47] => | autor = [48] => | odkaz na autora = Georgij Alexandrov [49] => | příjmení2 = Bychovskij [50] => | jméno2 =Bernard [51] => | autor2 = [52] => | odkaz na autora2 = Bernard Bychovskij [53] => | příjmení3 = Judin [54] => | jméno3 =Pavel [55] => | autor3 = [56] => | odkaz na autora3 = Pavel Judin [57] => | spoluautoři = [[Mark Mitin]] (red.) [58] => | korporace = [59] => | odkaz na korporaci = [60] => | titul = Dějiny filosofie [61] => | odkaz na titul = Dějiny filosofie (učebnice) [62] => | překladatelé = : Hana Malínská a Jaroslav Vlček [63] => | sestavující korporace = [64] => | odkaz na sestavující korporaci = [65] => | url = [66] => | vydání = 1 [67] => | typ vydání = autoris. [68] => | vydavatel = Svoboda [69] => | odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství) [70] => | místo = [[Praha]] [71] => | datum vydání = [72] => | rok vydání = 1952 [73] => | počet stran = 518, [4] [74] => | doi = [75] => | id = cnb003098375 [76] => | poznámka = [77] => | svazek = II "Filosofie XV.—XVIII. století" [78] => | typ svazku = [79] => | kapitola = „Mladší generace francouzských materialistů“ [80] => | typ kapitoly = [81] => | url kapitoly = [82] => | strany = 477–490 [83] => | ref = Dějiny filosofie, sv. II [84] => }} [85] => * PITTERMANN, Václav. ''Vědomá hmota''. V Praze: V. Pittermann, 1895. 146 s. cnb001273201. [86] => * {{Citace monografie [87] => | titul = [[Stručný filosofický slovník]] [88] => | titul původní = Краткий философский словарь [89] => | vydavatel = [[Státní nakladatelství politické literatury|SNPL]] [90] => | místo = [[Praha]] [91] => | rok = 1955 [92] => | kapitola = „ROBINET Jean Baptiste René” [93] => | počet stran = [94] => | strany = 429–430 [95] => | jazyk = cs [96] => | redaktoři = : [[Pavel Judin]], [[Mark Rozental]] [97] => | překladatelé = : J. Bauer aj [98] => | vydání = 1 [99] => | ref = Stručný filosofický slovník [100] => }} [101] => [102] => === Externí odkazy === [103] => * {{Wikizdroje|dílo=Ottův slovník naučný/Hylozoismus}} [104] => * {{Wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Hylozoism}} [105] => {{Autoritní data}} [106] => [107] => {{Portály|Filozofie}} [108] => [109] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [] => )
good wiki

Hylozoismus

Hylozoismus (řec. , hýlē = látka, hmota a , zoé = život) je filozofický názor, že veškerá hmota je živá, schopná pociťování.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Panteismus','Denis Diderot','Mílétská škola','Stoicismus','Pralátka','Ernst Haeckel','Řečtina','Biologie','Ralph Cudworth','Materialismus','Empedoklés','Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel'

Biologie

Empedoklés

Materialismus

Materialismus (anglicky Materialism) je filozofický termín označující teorii vysvětlující existenci světa pomocí materiálních a fyzikálních procesů.

Panteismus

Pralátka

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Stoicismus