Array ( [0] => 14868257 [id] => 14868257 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pralátka [uri] => Pralátka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:"The School of Athens" by Raffaello Sanzio da Urbino.jpg|náhled|Athénská škola]] [1] => '''Pralátka''' byla jedním z ústředních pojmů starořecké filozofie, zvláště v jejím předsokratovském období. Je to pojem, který je pevně spojen s počátky [[Rozum|racionálního]] a [[Filozofie|filozofického]] bádání v [[Evropa|evropské]] [[Civilizace|civilizaci]]. Právě hledáním pralátky započala [[Emancipace|emancipacie]] filozofie a vznik rozumné alternativy vůči [[Mytologie|mytologickému vysvětlování světa]], které bylo založeno na [[pověst]]ech, [[Legenda|legendách]] a [[Mýtus|mýtech]]. [2] => [3] => Při vzniku [[Filozofie|filozofie]], jako racionálního bádání, stála v popředí snaha vysvětlit původ a podstatu [[svět]]a i jednotlivých [[Existence|existencí]]. Filozofové se snažili odhalit univerzální elementární zákony, na základě nichž by bylo možné vysvětlit [[vesmír]] čistou [[Dedukce|dedukcí]]. Tyto snahy je dovedly k tezi, že celý svět pochází z jednoho základu - pralátky. Tento koncept byl převzat z nejranějších [[Kosmogonie|kosmogonií]] (nauka o vzniku světa) od [[Hésiodos|Hesioda]] a náboženského hnutí [[Orfismus (náboženství)|orfismu]], přes fyzikální teorie filozofie před [[Sókratés|Sókratem]] a [[Platón]]em, než byl formalizován jako součást [[Metafyzika|metafyziky]] [[Aristotelés|Aristotelem]]. [4] => [5] => == Pralátka v mytologii == [6] => * V mytologických kosmogoniích [[Blízký východ|Blízkého východu]] je vesmír beztvarý a prázdný a jedinou existující věcí před stvořením byla vodní propast. V [[Enúma eliš|Enúma Eliš]], [[Babylonie|babylonském]] příběhu o stvoření světa, je prvotní svět popsán jako ''vodní chaos'', ze kterého vzešlo všechno ostatní.   [7] => * V mytické řecké kosmogonii [[Hésiodos|Hésioda]] (8. až 7. století př. n. l.) je původem světa také ''chaos'', považovaný za božský prvotní stav, z něhož se vše ostatní vynořuje. [8] => * V [[Orfismus (náboženství)|orfické]] kosmogonii řecký bůh [[Chronos]] vytvořil éter a chaos a v božském éteru vytvořil stříbřité vejce, ze kterého se objevilo vše ostatní. [9] => * První filozofové, stejně jako tomu bylo v mytologii, řešili otázky o původu a povaze rozmanitosti a mnohotvárnosti světa. Původně si nedokázali představit, že by se kvalitativní a kvantitativní existence mohla spojit s něčím nestálým nebo proměnlivým, jako je například [[energie]]. Podle nich mohlo být podstatou jsoucna pouze pevné, nezanikající ani nevznikající. Všechny věci jsou tak jen [[Metamorfóza|metamorfózy]] a změny stejné podstaty, elementů nebo téže arché. To vyústilo do představy jediného prazákladu veškerého bytí. V evropské filozofii se takové pojetí označuje jako ''[[Ontologie|ontologická]] jednota mnohotvárnosti''. [10] => [11] => == Pralátka v různých obdobích == [12] => [[Soubor:ElementeAltphilosophen.svg|náhled|Symboly používané starověkými filozofy: 1 - oheň, 2 - země, 3 - voda, 4 - vzduch]] [13] => Snaha vysvětlit původ a podstatu světa v různých historických obdobích dávala termínu pralátka různé významy a názvy: [14] => [15] => * '''Arché''' ([[Starořečtina|starořecky]] ἀρχή, [[Latina|latinsky]] ''principium, česky počátek, princip,''[[Soubor:Michael Maier Atalanta Fugiens Emblem 36.jpeg|náhled|''Alchymistická myšlenka všudypřítomnosti filozofické hmoty. Kostky představují pralátku - prima materii (Atalanta Fugiens Michaela Maiera. 1617)'']]''původ, pralátka )'' označuje ve starověké řecké filozofii počátek vzniku světa - prvotní [[princip]] [[svět]]a, z něhož jsou odvozeny všechny další principy. Popisuje počátek kauzálních řetězců, jejichž konečným výsledkem jsou empirické podmínky a zkušenosti. Pojem arché pochází z [[Mílétská škola|mílétské školy]] přírodní filozofie, která se snažila odhalit počátek a základ světa, jednotu mnohosti a rozmanitosti. Její zakladatel [[Thalés z Milétu|Thalés z Miletu]] považoval za pralátku vodu, [[Anaximenés]] vzduch, [[Anaximandros]] neurčitou neomezenou prahmotu - apeiron. Tito filozofové založili filozofický směr [[hylozoismus]], který u pralátky předpokládali i vnitřní pohyb a život. [16] => * '''Materia prima''' nebo '''prima materia''' je latinský termín pro prvotní hmotu nebo prvotní substanci. Jeho vznik je připisován Aristotelovi, který učil, že konkrétní hmotné věci jsou tvořeny hmotou (''hyle'') a formou (''morphe'') Dosud nezformovanou hmotu nazval ''ὕλη πρώτη (hulê protê, hyle prote)'' nebo ''πρώτη ὕλη (protê hulê).'' Tento výraz byl přeložen do latiny jako ''materia prima''. Na základě těchto Aristotelových úvah vznikl filozofický směr, který se nazývá [[Hylémorfismus|hylemorfismus]].Termín materia prima byl zvláště důležitý ve filozofické škole - [[Scholastika|scholastice]].[[Soubor:David Teniers II (1610-1690) - The Alchemist in His Laboratory - 1246499.1 - National Trust.jpg|náhled|222x222pixelů|Alchymista]] [17] => * '''Materia prima''' nebo '''prima materia''' ve středověké alchymii znamenala pralátku, z níž může změnou formy vzniknout nekonečná řada dalších látek. Pralátka byla také nazývána [[Semeno|semenem]], [[Chaos (mytologie)|chaosem]], univerzální substancí nebo výchozí látkou. Alchymisté vycházeli z teze, že vše je v jednom, že vše má stejný základ. Proces práce s pralátkou (materia prima) za účelem výroby [[Kámen mudrců|kamene mudrců]] (''Lapis philosophorum'') byl nazýván [[Opus magnum|Velké dílo]] (Opus magnum). [18] => [19] => == Etymologie slova Arché == [20] => * ''Arché'' někdy také přepisováno jako ''arkhé'' je starořecké slovo s primárními významy ''počátek nebo původ.'' [21] => * Jako zdroj činnosti znamená: ''od počátku, původní argument'' a později ''první princip nebo prvek''. Prvním principem je myšlena ''konečná základní podstata a nejvyšší neprokazatelný princip.'' [22] => * V širším slova smyslu může znamenat ''první místo, impérium, říši, autorita, velení''. [23] => * Ve významu ''způsob vlády je vlastně odvozeninou slova [[archón]], které v řečtině znamená'' v''láda.'' [24] => * Ve filozofii se podle Aristotela principy důkazu nazývají ''archai''. [25] => * U pozdějších filozofů termín ''arché'' odkazuje na důvod a princip bytí. [26] => [27] => == Pralátka a filozofové == [28] => [[Soubor:Greek.JPG|náhled|254x254pixelů|Časová osa řeckých filozofů]] [29] => [30] => === Thalés z Miletu === [31] => [[Thalés z Milétu]] (624 - 548 př. n. l.) přišel jako první s konceptem pralátky - ''arché.'' Tvrdil, že prvotní princip všeho je [[voda]] (''hydór''), zvláštní látka s přirozenou schopností stávat se pevnou zemí ([[led]]) i plynným vzduchem ([[pára]]). Vodu ztotožňoval s pojmem počátku a [[Příčina|příčiny]]. Vodou chtěl vysvětlovat vznik celého světa a každé jednotlivé věci. Tato teorie souvisela i s jeho přesvědčením, že země je disk plovoucí na vodě. [32] => [33] => Hlavním důvodem, proč pokládal Thalés za pralátku právě vodu, bylo zřejmě poznání, že voda je základní podmínkou [[život]]a [[člověk]]a, [[Živočichové|živočichů]], [[Rostliny|rostlin]], [[ovzduší]] - tedy celé [[Příroda|přírody]]. [34] => [[Soubor:Illustrerad Verldshistoria band I Ill 107.jpg|náhled|175x175pixelů|Thalés]] [35] => Thalétovo učení (podobně jako učení [[Anaximandros|Anaximandra]] a [[Anaximenés|Anaximena]]) se nazývá [[hylozoismus]]. Byl to první krok k vysvětlování světa z něho samého, a nikoli pomocí mytologických činitelů. [36] => [37] => === Anaximandros z Miletu === [38] => [[Soubor:Anaximander Mosaic (cropped, with sundial).jpg|náhled|116x116pixelů|Anaximandros]] [39] => Thalétův žák [[Anaximandros]] (610 - 546 př. n. l.) odmítal, že pralátkou je voda, protože z ní nemůže vzniknout její protiklad - [[oheň]]. Anaximadros tvrdil, že z tohoto důvodu žádný ze čtyř živlů (zem, voda, vzduch, oheň) nemůže být ''arché''. Sám uvažoval o existenci pralátky zvané [[apeiron]] (neomezeno), z níž se všechny věci rodí a do níž se zase navrací. [40] => [41] => Svět podle něj nepochází z jedné materiální pralátky, ale nesčetné světy vznikají a zanikají vydělováním protikladů z božského ''neomezena.'' Až z rovnováhy protikladů vychází teplo a chladno, vlhko a sucho, čímž vznikají čtyři [[Živel|živly]] a ustavují tak svět a jednotlivé věci. Tato pralátka je nekonečná a věčná a je pořád v pohybu. Je to vesmírný řád, platící úplně pro vše, co se ve vesmíru nachází. Pro vše živé i neživé je tak zdrojem životní aktivity právě ''apeiron''. [42] => [43] => === Anaximenés z Miletu === [44] => [[Soubor:Anaximenes of Miletus Painting.jpg|náhled|114x114pixelů|Anaximenés]] [45] => [[Soubor:Utrecht Moreelse HeracliteFXD.jpg|náhled|119x119pixelů|Hérakleitos]] [46] => Anaximandrův žák [[Anaximenés]] (590 - 528 př. n. l.) odmítl jeho učení a pralátkou se pro něj stal vzduch. Ze vzduchu podle něj může povstat voda, oheň i zem. Pralátku popisuje jako neustále se pohybující, nekonečný, nediferencovaný, blíže neurčený, neurčitý vzduch, ze kterého zředěním vznikl oheň a zhuštěním zase větry, mraky, voda, země, kameny, bohové. Vzduch je pro něj prapodstatou všeho. [47] => [48] => === Hérakleitos z Efezu === [49] => [[Hérakleitos]] z [[Efez|Efesu]] (asi 540/535 – 480/475 př. n. l.) považoval za pralátku všeho oheň. Svět a příroda byly dle Herakleita v neustálém pohybu, přičemž oheň byl ze všech živlů nejpohyblivější. [50] => [[Soubor:Empedocles-2-sized.jpg|náhled|119x119pixelů|Empedoklés]] [51] => [52] => === Empedoklés z Akragantu === [53] => [[Soubor:Democritus2.jpg|náhled|165x165pixelů|Démokritos]] [54] => Podle [[Empedoklés|Empedokla]] z Akragantu (asi 493 – 433 př. n. l.) nebyla možná existence jen jedné pralátky. Uznával tedy existenci více pralátek, které se mezi sebou míchaly a zase oddělovaly. Vzniklé látky a věci odpovídaly čtyřem stavům hmoty: země byla výrazem pevnosti a suchosti, voda znamenala stav tekutý, vzduch symbolizoval těkavost a plynný stav a oheň byl nositelem tepla a světla. [55] => [56] => === Démokritos z Abdér === [57] => [[Démokritos]] z [[Abdéry|Abdér]] (asi 460 – 370 př. n. l.) tvrdil, že podstatou celého světa jsou [[atom]]y (nedělitelné a nejmenší částice). Atomy nikdy nevznikly a nikdy nezaniknou. Atomy byly ze stejné hmoty a lišily se tvarem, velikostí a hmotností. Byly nezměnitelné, nestlačitelné, tvrdé a v neustálém pohybu. Shlukováním atomů vznikaly různé látky. [58] => [59] => === Aristotelés === [60] => [[Soubor:Aristotle Altemps Inv8575.jpg|náhled|166x166pixelů|Aristotelés]] [61] => Podle [[Aristotelés|Aristotela]] z [[Chalkidiki]] (asi 384/383 – 322 př. n. l.) byly nositeli vlastností pralátky čtyři základní živly (voda, země, vzduch a oheň), které se mohly vzájemně proměňovat. Vedle nich předpokládal existenci éteru (božské látky), která byla nehmotná, nezničitelná a byl z ní složen svět stálic. [62] => [63] => Založil filozofický směr [[hylémorfismus]], který říká, že vše vzniká spolupůsobení látky (''hylé'') a formy (''morfé''). Věci vznikají spojením těchto dvou substancí a zanikají jejich oddělením. Látka je nediferencovaná, je substrátem každé věci a existence dosahuje spojením s formou. Forma existuje jen realizovaná v látce a určuje její vlastnosti (například tvar, schopnosti nebo funkce). [64] => [65] => Jeho dílo bylo rozsáhlé, dochovalo se 80 spisů. Zdůrazňoval logiku ve vědě a chtěl uspořádat veškeré vědní poznatky. Rozdělil filozofii na praktickou (politika, etika, strategie, rétorika), teoretickou (fyzika, matematika, filozofie) a poetickou. [66] => [67] => Aristotelés řekl o svých předchůdcích: [68] => [69] => ''„Většina těch, co se prvně zabývali filosofií, si myslela, že počátky věcí jsou pouze v podobě hmoty. Neboť to, z čeho jsou všechny věci a z čeho jako z prvního vznikají a do čeho jako posledního zanikají, přičemž podstata zůstává a mění se jen její stavy, prohlašují za prvek a počátek (''arché'') věcí, a to, že nic nevzniká, ani nic nezaniká, věří proto, že jsou názoru, že se taková podstata (''fysis'') vždy zachovává... Tedy musí být určitá podstata, buď jediná, nebo více, z nichž vše ostatní vzniká, zatímco ona sama zůstává zachována. Pravda, pokud jde o počet a druh takového počátku, nejsou všichni stejného mínění, Thalés však, původce takovéto filozofie, říká, že je to voda (proto také hlásal, že země spočívá na vodě). Možná čerpal tuto domněnku z pozorování, že potrava všech věcí je vlhká a že z vlhka vzniká a jím se živí i samo teplo (to však, z čeho vše vzniká, je počátkem všeho); tuto domněnku měl tedy z tohoto i z toho, že semena všech věcí mají vlhkou podstatu.“'' [70] => [71] => == Související články == [72] => * [[Kosmogonie]] [73] => * [[Orfismus (náboženství)|Orfismus]] [74] => * [[Hylémorfismus|Hylemorfismus]] [75] => * [[Antická řecká filosofie|Řecká filozofie]] [76] => * [[Starověká filosofie|Starověká filozofie]] [77] => [78] => == Reference == [79] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Archē|revize=226664352|jazyk2=en|článek2=Arche|revize2=1136768388}} [80] => [81] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Materia prima|revize=230221009|jazyk2=en|článek2=Prima materia|revize2=1056769673}} [82] => [83] => {{Překlad|sk|Pralátka|2628932}} [84] => [85] => == Externí odkazy == [86] => * {{Commonscat}} [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => [[Kategorie:Filozofie]] [] => )
good wiki

Pralátka

Athénská škola Pralátka byla jedním z ústředních pojmů starořecké filozofie, zvláště v jejím předsokratovském období. Je to pojem, který je pevně spojen s počátky racionálního a filozofického bádání v evropské civilizaci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Anaximandros','Orfismus (náboženství)','Anaximenés','hylozoismus','Thalés z Milétu','Hésiodos','Hylémorfismus','Filozofie','Aristotelés','svět','Kosmogonie','Soubor:Democritus2.jpg'

Anaximandros

Anaximenés

Aristotelés

Filozofie

Hésiodos

Hylémorfismus

Hylozoismus

Kosmogonie

Svět