Array ( [0] => 14669057 [id] => 14669057 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hyponatremie [uri] => Hyponatremie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hyponatrémie je stav, při kterém dochází k nízké hladině sodíku v krvi. Sodík je důležitý elektrolyt, který plní mnoho funkcí v těle, včetně udržování rovnováhy tekutin. Hyponatrémie může být způsobena různými faktory, včetně přílišného příjmu tekutin, selhání ledvin, užívání určitých léků nebo některých zdravotních stavů. Symptomy hyponatrémie se mohou lišit v závislosti na závažnosti onemocnění, ale zahrnují nevolnost, zvracení, bolest hlavy, zmatenost nebo křeče. Diagnostika hyponatrémie zahrnuje krevní testy, které měří hladinu sodíku v krvi. Léčba se zaměřuje na zvýšení hladiny sodíku v krvi a zároveň řeší příčinu hyponatrémie. Možnosti léčby zahrnují omezení příjmu tekutin, užívání léků nebo léčbu základního onemocnění. [oai] => Hyponatrémie je stav, při kterém dochází k nízké hladině sodíku v krvi. Sodík je důležitý elektrolyt, který plní mnoho funkcí v těle, včetně udržování rovnováhy tekutin. Hyponatrémie může být způsobena různými faktory, včetně přílišného příjmu tekutin, selhání ledvin, užívání určitých léků nebo některých zdravotních stavů. Symptomy hyponatrémie se mohou lišit v závislosti na závažnosti onemocnění, ale zahrnují nevolnost, zvracení, bolest hlavy, zmatenost nebo křeče. Diagnostika hyponatrémie zahrnuje krevní testy, které měří hladinu sodíku v krvi. Léčba se zaměřuje na zvýšení hladiny sodíku v krvi a zároveň řeší příčinu hyponatrémie. Možnosti léčby zahrnují omezení příjmu tekutin, užívání léků nebo léčbu základního onemocnění. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - choroba}} [1] => '''Hyponatremie''' je porucha složení [[Vnitřní prostředí organismu|vnitřního prostředí organismu]]. Konkrétně jde o snížení koncentrace sodného [[ion]]tu (Na+) v [[Krev|krvi]], resp. v [[Krevní plazma|krevní plazmě]] pod hodnotu 135 mmol/l.{{Citace elektronického periodika [2] => | příjmení1 = Čertíková Chábová, [3] => | jméno1 = Věra [4] => | titul = Hyponatremie [5] => | periodikum = Interní medicína pro praxi [6] => | ročník = 17 [7] => | číslo = 3 [8] => | datum_vydání = 2015 [9] => | url = https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2015/03/09.pdf [10] => | issn = 1212-7299 [11] => | datum_přístupu = 2023-12-08 [12] => }} Je poměrně častá, vyskytuje se u 4 % zdravých starších lidí, u hospitalizovaných pacientů je častější, u některých chorob až u poloviny pacientů.{{Citace elektronického periodika [13] => | příjmení1 = Jiskra [14] => | jméno1 = Jan [15] => | titul = Hyponatremie: diagnostický postup a nové léčebné možnosti [16] => | periodikum = Interní medicína pro praxi [17] => | vydavatel = Solen [18] => | ročník = 14 [19] => | číslo = 8 a 9 [20] => | datum_vydání = 2012 [21] => | url = https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/09/05.pdf [22] => | issn = 1212-7299 [23] => | datum_přístupu = 2023-12-09 [24] => }} [25] => [26] => == Klasifikace == [27] => V závislosti na hloubce poklesu je rozlišována hyponatrémie mírná (130 až 135 mmol/l), střední (125 až 129 mmol/l) a těžká (pod 125 mmol/l). Jindy je rozlišována lehká (nad 120 mmol/l) a těžká (pod 120 mmol/l) forma. Podle rychlosti nástupu se rozlišuje hyponatremie akutní (vyvinula se během 48 hodin) a chronická (trvá déle než 48 hodin). Rozdělení vychází z poznatku, že při déletrvající hyponatremii se koncentrace iontů v buňkách přizpůsobí koncentraci v mezibuněčné tekutině. Příčiny, projevy a léčba kromě toho závisí na relativním množství [[Mezibuněčný prostor|mezibuněčné]] (extracelulární) tekutiny v organismu, rozlišuje se typ hypovolemický (nedostatek tekutin, [[dehydratace]]), euvolemický (normální objem tekutin) a hypervolemický (nadbytek tekutin). [28] => [29] => == Příčiny == [30] => Příčiny hyponatremie i případná léčba závisí na relativním množství tekutin v organismu. Hypovolemická hyponatremie může být způsobená pocením, průjmem nebo zvracením, [[Diuretikum|diuretiky]] a některými dalšími léky, [[Addisonova choroba|primární nedostatečností nadledvin]], syndromem mozkového plýtvání solí, nebo [[Ledvina#Nemoci_ledvin|onemocněním ledvin]]. Euvolemická hyponatremie může být způsobena [[Antidiuretický hormon|syndromem neadekvátní antidiurézy]], [[Addisonova choroba|sekundární nedostatečností nadledvin]], [[Hypotyreóza|hypotyreózou]] nebo [[Otrava vodou|vysokým příjmem vody]] spojeným s nedostatečným příjmem elektrolytů a/nebo bílkovin. Příčinou hypervolemické formy může být selhání ledvin, srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo nefrotický syndrom. Vážné případy hyponatremie jsou spojovány s konzumací drogy [[Extáze]].{{Citace elektronického periodika [31] => | titul = Hyponatrémie – příznaky, příčiny a léčba [32] => | periodikum = Rehabilitace.info [33] => | datum_vydání = 2017-11-03 [34] => | url = https://www.rehabilitace.info/zdravotni/hyponatremie-priznaky-priciny-a-lecba/ [35] => | datum_přístupu = 2023-12-10 [36] => }} [37] => [38] => == Příznaky == [39] => Chronická hyponatremie v lehčí formě (nad 120 mmol/l) může být provázena jen mírnými příznaky, které lze snadno přehlédnout. Největším rizikem jsou poruchy pozornosti, nejistota chůze a pády, mohou se objevit bolesti hlavy, [[deprese]], [[dyskalkulie]] a další poruchy [[Kognitivní funkce|kognitivních funkcí]]. Trvá-li chronický stav delší dobu, hrozí [[osteoporóza]] v důsledku vyplavování minerálů z kostí a s tím související [[Fraktura|fraktury]]. Důsledkem akutní hyponatremie je [[otok mozku]], který se projevuje bolestmi hlavy, zmateností nebo nevolností, v horších případech zvracením, zvýšenou ospalostí ([[somnolence]]), křečemi, případně [[koma]]tem a může způsobit smrt. Příznaky však mohou být způsobeny jinou (primární) chorobou. [40] => [41] => == Léčba == [42] => Akutní těžká hyponatremie obvykle vyžaduje hospitalizaci, zejména v případě závažných příznaků. Léčba se v první řadě (zejména u akutní a těžké formy, kdy je pacient v nebezpečí smrti) zaměřuje na obnovení rovnováhy, tj. zvýšení koncentrace Na+ a úpravu množství tělních tekutin. Je nutná opatrnost a pravidelný monitoring, protože příliš rychlý nárůst koncentrace může být nebezpečný. Teprve jsou-li příznaky mírné (i v případě chronické formy) se hledá primární příčina, na kterou se zaměřuje navazující léčba. [43] => [44] => == Otrava vodou == [45] => {{Viz též|Otrava vodou}} [46] => Hyponatremie způsobená nadměrným příjmem vody (hypotonických tekutin) se nejčastěji objevuje ve sportu. V minulosti mnoho závodníků utrpělo během závodu nebo po něm [[Kolaps (medicína)|kolaps]], nebo se u nich objevila zmatenost a [[dezorientace]]. Při analýze těchto případů formuloval jako první Noakes v roce 1985 své podezření, že se jedná o „[[Otrava vodou|otravu vodou]]“.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Máček, Radvanský et al. [48] => | titul = Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity [49] => | vydavatel = Galén [50] => | rok = 2011 [51] => }} Dnes je tedy tento syndrom nazýván hyponatrémií (EAH), která je způsobená nadměrným příjmem tekutiny při [[stres]]ové situaci. Ta vyvolá prudký pokles Na+ v krvi. Jako kritická je považována hodnota krevního sodíku 130 mmol/l nebo méně.{{Citace monografie [52] => | příjmení = Skolnik & Chernus [53] => | titul = Výživa pro maximální sportovní výkon [54] => | vydavatel = Grada Publishing [55] => | rok = 2011 [56] => }} [57] => Příznaky jsou podobné [[dehydratace|dehydrataci]]. Mírný pokles sodíku často nebývá zaznamenán. U vyššího poklesu sportovec trpí nevolností, únavou a dezorientací v čase i prostoru. Pokud koncentrace sodíku klesne pod kritickou hranici, může tento stav vyústit v [[edém]] mozku a plic, který je provázen zvracením, bolestmi hlavy, [[křeč]]emi, může se také dostavit [[respirační insufience]] a snížení citlivosti. [58] => [59] => == Schwartz Barterův syndrom == [60] => {{Viz též|Schwartz Barterův syndrom}} [61] => [[Schwartz Barterův syndrom]], též syndrom inadekvátní produkce [[ADH]] (SIADH), může být paraneoplastickým projevem při některých nádorových onemocněních. Zvýšená produkce ADH vede k zadržování vody v těle a tím k poklesu koncentrace sodíku. [62] => [63] => == Ztráty potem == [64] => V roce [[2002]] na [[Boston]]ském [[Maratonský běh|maratonu]] vyšetřovali vědci přes 400 zkolabovaných závodníků. Zjistili, že mnoho z nich bylo blízko smrti z nedostatku [[sodík|kationtu sodíku]] (NaCl = chlorid sodný, kuchyňská sůl). Během závodu maratonec vypotí 3 a více litrů [[pot]]u a s ním také [[Chlorid sodný|sůl]]. Nedostatek soli se projevuje jako žízeň, a tak závodník na občerstvovacích stanicích podél trati stále více pije, příjem vody bez soli ale problém ještě prohloubí. Může nastat „naředění“ vnitřního prostředí a kolaps. [65] => [66] => == Odkazy == [67] => [68] => === Reference === [69] => [70] => [71] => === Související články === [72] => * [[Pitný režim]] [73] => * [[Otrava vodou]] [74] => [75] => === Externí odkazy === [76] => * {{Commonscat}} [77] => [78] => {{Varování - Medicína}} [79] => {{Autoritní data}} [80] => [81] => {{Portály|Medicína}} [82] => [83] => [[Kategorie:Homeostáza]] [84] => [[Kategorie:Metabolické poruchy]] [85] => [[Kategorie:Patologická fyziologie]] [86] => [[Kategorie:Sportovní medicína]] [87] => [[Kategorie:Sodík]] [] => )
good wiki

Hyponatremie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Otrava vodou','dehydratace','Addisonova choroba','Kategorie:Metabolické poruchy','Antidiuretický hormon','Vnitřní prostředí organismu','sodík','Boston','ADH','respirační insufience','edém','Pitný režim'

Boston

Dehydratace

Edém

Sodík