Array ( [0] => 15486105 [id] => 15486105 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hřích [uri] => Hřích [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Hřích''' (ze [[staroslověnština|stsl.]] ''grěch'', chyba, hřích) je [[náboženství|náboženský]] pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev. V [[Bible|biblických]] náboženstvích, v [[křesťanství]], v [[judaismus|judaismu]] a [[islám]]u, vyjadřuje hřích přesvědčení, že špatné jednání, hanebnost, zločin nezakládá jen [[vina|vinu]] mezi lidmi, nýbrž znamená (také) porušení smlouvy (zákona) a řádu stvořeného světa a tím i vzpouru proti Bohu například sebevražda. [[Tomáš Halík]] definuje hřích jako „odcizení vůči Bohu i lidem i sobě samému, svému nejvlastnějšímu určení“{{Citace monografie|jméno=Tomáš|příjmení=Halík|odkaz na autora=Tomáš Halík|titul=Vzdáleným nablízku|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|isbn=978-80-7106-907-2|stránky=202}}. Dle [[Katechismus katolického náboženství (Tomášek)|Tomáškova katechismu]] je hřích: „''vědomé a dobrovolné přestoupení zákona Božího“''.{{Citace monografie [1] => | příjmení = Tomášek [2] => | jméno = František [3] => | příjmení2 = [4] => | jméno2 = [5] => | titul = KATECHISMUS KATOLICKÉHO NÁBOŽENSTVÍ [6] => | vydání = Reprint původního vydání. [7] => | typ vydání = [8] => | vydavatel = Dědictví Svatováclavské [9] => | místo = [10] => | rok vydání = 2013 [11] => | počet stran = 150 [12] => | strany = 130–133 [13] => | isbn = [14] => }} [15] => [[Soubor: Forbidden fruit.jpg|náhled| upright=1.8| Michelangelo: [[Prvotní hřích]] a [[vyhnání z Ráje]] {{Malé|(Řím, Sixtinská kaple)}} ]] [16] => [17] => == Význam == [18] => Hřích obvykle označuje jednotlivé, vědomé a úmyslné rozhodnutí či jednání (nebo také nečinnost, myšlenku, projev apod.) proti Bohu a proti lidem. Pokud je navíc věcně závažné, je to podle křesťanské morálky [[těžký hřích]], který člověka vylučuje z Božího společenství, kdežto ve věcech méně závažných nebo u jednání, které nebylo plně vědomé a svobodné, jde o hřích lehký nebo také [[všední hřích|všední]]. Podobné rozlišení lze nalézt i v [[judaismus|judaismu]]{{citace monografie [19] => |jméno = Cecil [20] => |příjmení = Roth [21] => |odkaz na autora = Cecil Roth [22] => |jméno2 = Geoffrey [23] => |příjmení2 = Wigoder [24] => |titul = The New Standard Jewish Encyclopedia [25] => |rok = 1970 [26] => |místo = New York [27] => |vydavatel = Doubleday [28] => |kapitola = Sin [29] => |typ kapitoly = heslo [30] => }} [31] => Oproti tomu jiní považují uvedené termíny za synonyma, viz {{Citace monografie [32] => |příjmení = Sládek [33] => |jméno = Pavel [34] => |titul = Malá encyklopedie rabínského judaismu [35] => |vydavatel = Libri [36] => |místo = Praha [37] => |rok = 2008 [38] => |vydání = 1 [39] => |isbn = 978-80-7277-379-4 [40] => | kapitola = Hřích [41] => | typ kapitoly = heslo [42] => }} [43] => , který používá rozdílné výrazy ''chet'' (חֵטְא), ''avon'' (עָוֹן) či ''peša'' (פֶּשַׁע), a v [[islám]]u.Pavlincová, ''Slovník judaismus, křesťanství, islám'', str. 377. Zejména v [[protestantismus|protestantismu]] se slovem hřích někdy označuje i celková situace člověka, který je hříchem od Boha oddělen („hříšnost“) a potřebuje tedy jeho zvláštní pomoc, [[milost (teologie)|milost]]. V podobném smyslu se v křesťanských církvích mluví také o „dědičném“ nebo „[[Prvotní hřích|prvotním hříchu]]“. „[[Cizí hřích|Cizím hříchem]]“ se člověk může provinit, když jiného k hříchu navádí, schvaluje ho nebo se mu nepokusí zabránit. [[Evangelium podle Matouše|Evangelista Matouš]]{{Citace bible|Mt|12|31}} jmenuje také [[hřích proti Duchu svatému|věčný hřích]] („hřích proti [[Duch svatý|Duchu svatému]]“), tedy [[apostáze|odpad od víry]]. [44] => [45] => == Původ pojmu == [46] => Odpovídající řecký výraz ''hamartéma'' (αμαρτημα), podobně jako hebrejské slovo ''chet'' (חֵטְא), znamenalo původně zbloudění, omyl, chybu. Ve starších pohanských společnostech se hříchem rozumělo také pochybení ve vztahu k božstvům. Latinské ''peccatum'' (''pecco'' od ''ped-cos'', kulhavý) patrně znamenalo chybu při oběti, zvíře s vadou;''Langenscheidts Handwörterbuch Lateinisch - Deutsch''. Berlin 1994, S. 454. „hřešit“ ve starší češtině znamenalo klít, proklínat. Teprve s postupným rozvíjením lidské subjektivity, s posilováním osobní svobody a odpovědnosti a se vznikem [[monoteismus|monoteistických]] náboženství se začal hřích chápat jako osobní a vnitřní provinění a náboženství se začalo spojovat s morálkou v našem smyslu slova.A. Novotný, ''Biblický slovník''. Heslo "hřích", str. 223nn; Rahner - Vorgrimmler, ''Teologický slovník''. Str. 132n. Provinění vůči člověku se začalo chápat i jako hřích proti Bohu. Tuto proměnu lze sledovat v Bibli. [47] => [48] => Vědomá reflexe hříchu se rodila na přelomu 3. a 2. tis. př. n. l. na [[Přední východ|Předním východě]]. Ve starém [[Sumer|sumerském]] [[náboženství]] pravděpodobně pojem hříchu nebyl příliš rozvinutý, ovšem patrně odtud pochází.{{Citace elektronické monografie [49] => | příjmení = Havelka [50] => | jméno = Ondřej [51] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [52] => | titul = Předovýchodní zprávy o potopě světa, trestajících dingirech a vědomí hříchu [53] => | url = https://info.dingir.cz/2020/12/predovychodni-zpravy-o-potope-sveta-trestajicich-dingirech-a-vedomi-hrichu/ [54] => | vydavatel = Dingir [55] => | místo = Praha [56] => | datum přístupu = 2022-09-11 [57] => | jazyk = cs [58] => }} V období formulace sumerského [[Mýtus|mýtu]] o [[Potopa světa|potopě světa]] zapsaného [[Klínové písmo|klínovým písmem]] na hliněných tabulkách začalo být vědomí hříchu obecně, ale rovněž vědomí hříchu osobního hlouběji reflektováno. Ucelenou reflexi hříchu nalézáme v [[Mezopotámie|mezopotámské]] oblasti v období mezi lety 1350–1050 př. n. l., kdy vzniká tzv. katalog hříchů nazvaný Šurpu (česky spálení). Hebrejská formulace mravů, zákona a hříchu v [[Tanach|Tanachu]] je o stovky let mladší. Předpokládá se, že sumerští myslitelé ve 3. tis. př. n. l. vystavěli základy kosmologie a teologie, z níž později čerpal celý starověký Přední východ, zejména v oblasti stvoření, vztahu Boha/bohů k člověku a jeho narušení stvoření hříchem. [59] => [60] => == Biblická náboženství == [61] => Pro [[Starý zákon]] je základním hříchem porušení smlouvy, „nevěra“ vůči Hospodinu, úcta prokazovaná jiným bohům a [[modla|modlám]] (např. {{Citace bible|Ex|32|30}}).A. Novotný, ''Biblický slovník''. Heslo "hřích", str. 224nn. [62] => [63] => Kromě toho však podle Starého zákona dostal člověk už při [[Stvoření]] první příkaz a zákaz ({{Citace bible|Gn|1|28}}; {{Citace bible|Gn|2|16}}) a jen svou neposlušností si způsobil, že musí zemřít ({{Citace bible|Gn|3|16}}). S [[Noe]]mem ({{Citace bible|Gn|9|1}}), s [[Abrahám]]em (Gn 17) i s [[Mojžíš]]em (Ex 20 a násl.) Hospodin uzavřel smlouvy, které ovšem [[Izrael]] opakovaně porušil a neplnil, čímž se prohřešil proti Hospodinu. Hřích tak znamená zneužití lidské svobody a porušení smlouvy a zákona. Netýká se jen vztahu k Hospodinu a nespočívá jen v porušení výslovného zákazu, ale vzniká i lhostejností vůči slabším ve společnosti: „Hledejte právo, zakročte proti násilníkovi, dopomozte k právu sirotkovi, ujměte se pře vdovy.“ ({{Citace bible|Iz|1|17}}) [64] => [65] => Nestačí jednat tak, jak jednají druzí, ale od každého Izraelce se vyžaduje, aby sám dokázal posoudit, co je a není hřích: „Nepřidáš se k většině, když páchá ničemnosti.“ ({{Citace bible|Ex|23|2}}) K tomu ovšem potřebuje pomůcku, což je [[Tóra]] se svými [[613 micvot|přikázáními]]. [[Rabínský judaismus|Židovští učenci]] pak rozpracovali tuto myšlenku do [[halacha|systému detailních příkazů]]. [66] => [67] => == Nový zákon == [68] => Podle Matoušova evangelia přišel [[Ježíš Kristus|Ježíš]] na svět, aby „vysvobodil svůj lid z jeho hříchů“ ({{Citace bible|Mt|1|21}}), to znamená obnovil jeho vztah k Hospodinu, a Ježíš skutečně „odpouští hříchy“ (např. {{Citace bible|Mt|9|2}}). To neznamená, že by tím pojem hříchu nějak oslabil, ale přílišné soustředění na jednotlivé předpisy a hříchy v tomto smyslu začalo bránit tomu, k čemu měl pojem hříchu sloužit. Ježíš předně odmítá představu znečištění něčím vnějším: „Ne co vchází do úst znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“ ({{Citace bible|Mt|15|11}}). Hřích vzniká „v srdci“. Za druhé Ježíš odmítá představu, že by nemoc nebo postižení mohlo být [[trest]]em za hřích: nezhřešil ani slepý člověk ani jeho rodiče ({{Citace bible|J|9|3}}). "Bible 21" překládá volně: "Nejde o to, zda zhřešil on, nebo jeho rodiče, ale aby na něm byly zjeveny Boží skutky." Hřích není na člověku vidět a jen Bůh o něm ví, takže jen Bůh jej může také soudit ({{Citace bible|J|8|10}}). [69] => [70] => Hlavní téma Ježíšova kázání i působení je ale „záchrana“ nebo „[[vykoupení]]“, totiž možnost, jak se z uzavřeného kruhu hříchů dostat. Evangelia ji nazývají „obrácení“ nebo „[[pokání]]“ a přirovnávají k [[odpuštění]] dluhu ({{Citace bible|Mt|18|23}}). „Tuto překážku pak prolomila smrt a [[vzkříšení]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]“ (1Jan 3,5 a další). [[Pavel z Tarsu]] přirovnává stav člověka, který ví, co by měl a neměl, ale není schopen to dodržet, k „[[otroctví]]“ a v návaznosti na Starý zákon mluví o „smrti“. „Je ale možné přijmout Boží milost a namísto věčné smrti získat spásu“ ({{Citace bible|Ř|6|23}}). Jinde dokonce říká, že hřích je důsledek zákona: bez příkazů a zákazů by nebyly ani hříchy. V Prvním listu Korintským píše o lásce, která je protikladem hříchu a ukazuje i její praktické důsledky ({{Citace bible|1Kor|13|1}}). Nicméně se i v jeho listech objevují různé pomůcky, jak rozpoznat hřích – zejména seznamy neřestí ({{Citace bible|1Kor|6|9}}; {{Citace bible|Ga|5|19}} aj.). [71] => [72] => == Křesťanství == [73] => Křesťanská církev se hlásí k tomuto odkazu Starého i [[Nový zákon|Nového zákona]], nesmírně rozsáhlá křesťanská literatura však svědčí o tom, jak obtížné je se s ním vyrovnat. Velcí myslitelé a světci vždy znovu objevují, že poselství pokání a lásky je vlastně jednoduché a znamená skutečnou svobodu. Sv. [[Svatý Augustin|Augustin]] popisuje člověka ve hříchu slovy: „člověk zakřivený sám do sebe“ (''homo incurvatus in se''), tedy uzavřený a neschopný navazovat vztahy s lidmi i s Bohem, takže nemůže plnit přikázání lásky. Sv. [[Tomáš Akvinský]] píše, že „hřích není nic jiného než zlý lidský čin“ (''peccatum est nihil aliud, quam actus humanus malus'') a dodává, že „teologie v něm vidí zejména urážku vůči Bohu“.''Summa theologica'', II.-1,71,6. [[Martin Luther]] v dopise úzkostlivému [[Melanchthon]]ovi dokonce radil „Hřeš silně, ale ještě silněji věř a raduj se v Kristu“. Nicméně vážná starost o dobrý život svěřených lidí a špatné zkušenosti vedou znovu a znovu k vypracovávání podrobnějších návodů, jak se hřích pozná, a chtě nechtě tak opět soustřeďují hlavní pozornost na hřích a zákon. [74] => [75] => == Křesťanská praxe == [76] => Vstupem do všech křesťanských církví je obřad [[křest|křtu]], často chápaný jako [[svátost]], s názornou a již biblickou symbolikou očišťování vodou, které znamená odpuštění hříchů. Ke křesťanské tradici též patří víra, že upřímná a účinná [[lítost]], vyznání hříchů a [[pokání]] jsou cestou k [[odpuštění]] hříchů. V katolické církvi se tato tradice vyvinula v ústní zpověď v rámci [[svátost smíření|svátosti smíření]], v různých větvích křesťanství včetně katolictví existují též různé formy [[veřejná zpověď|veřejné zpovědi]], buď osobní a konkrétní, nebo obecné a společně recitované. Některé evangelikální církve spojují osvobození od hříchu s vyznáním víry na základě doslovného výkladu věty „Kdo vyzná svými ústy [[Ježíš Kristus|Ježíše]] jako svého pána, bude spasen“ ({{Citace bible|Ř|10|13}}). [77] => [78] => === Druhy hříchů === [79] => Základní dělení hříchů je na hříchy lehké a [[Smrtelný hřích|hříchy těžké]]. Vedle tohoto dělení se rozlišují: [80] => [81] => # '''Hříchy do nebe volající.''' Dle [[Bible|písma svatého]] tyto hříchy přímo vyzývají [[Bůh|Boha]], aby hříšníka potrestal. Jsou to: úmyslná [[vražda]], [[Stejnopohlavní sexuální styk|sodomský hřích]], utiskování chudých lidí, vdov a sirotků, zadržování nebo ujímání mzdy dělníkům. [82] => # '''Hříchy proti [[Duch svatý|Duchu svatému]].''' Tyto hříchy zcela zvláštním způsobem odporují milosti Ducha svatého, a proto obyčejně zamezují obrácení hříšníka. Dopouští se jich kdo: hřeší úmyslně na milosrdenství Boží (např. lidé před [[Potopa světa|potopou]]), zoufá nad Božím milosrdenstvím (např. [[Jidáš Iškariotský|Jidáš]]), odpírá poznané křesťanské pravdě (např. [[Židé]] za časů [[Ježíš Kristus|Pána Ježíše]]), nepřeje a závidí bližnímu milosti Boží (např. [[Kain]]), má zatvrzelé srdce k spasitelnému napomínání (např. [[Faraon z Exodu|faraon]]), setrvává tvrdošíjně v nekajícnosti až do smrti (např. lotr po levici [[Ukřižování Ježíše Krista|Pána Ježíše na Kalvárii]]). [83] => # '''Hříchy cizí.''' Jsou to hříchy, na nichž je účasten někdo třetí. Cizího hříchu se dopouští ten, kdo: jinému ke hříchu radí, jinému hřích přikazuje, dává svolení ke hříchu jiného, jiného ke hříchu navádí, hřích jiného vychvaluje, ke hříchu jiného mlčí, hřích jiného netrestá, ač je tomu povinen, bere podíl na hříchu jiného, hřích jiného hájí. [84] => [85] => == Islám == [86] => [[Islám]] rozlišuje trojí úroveň hříchů, lehké, těžké a hříchy nevěry a odpadlictví, které nebudou odpuštěny. Hřích vyžaduje odpovídající [[trest]]. Islám nezná pojem prvotního či dědičného hříchu, ani pojem [[Spása|spásy]] a [[vykoupení]]. [87] => [88] => == Metaforická užití == [89] => Jako metafora se slovo hřích užívá například ve spojení „hřích mládí“ a znamená pochybení nebo pošetilost, kterou lze omluvit mladým věkem. V triviálním významu se někdy mluví i o „hříchu“ proti dobrému vkusu nebo dokonce dietě. [90] => [91] => == Odkazy == [92] => [93] => === Související články === [94] => * [[Ctnost]] [95] => * [[Morálka]] [96] => * [[Odpustek]] [97] => * [[Pokušení]] [98] => * [[Prvotní hřích]] [99] => * [[Sedm hlavních hříchů]] [100] => * [[Svátost smíření]] [101] => * [[Svědomí]] [102] => [103] => === Reference === [104] => [105] => [106] => === Literatura === [107] => * {{Citace monografie [108] => |jméno = Adolf [109] => |příjmení = Buechler [110] => |titul = Studies in Sin and Atonement in the Rabbinic Literature of the First Century [111] => |místo = London [112] => |rok = 1928 [113] => }} [114] => * {{Citace monografie [115] => | příjmení = Newman [116] => | jméno = Ja'akov [117] => | příjmení2 = Sivan [118] => | jméno2 = Gavri'el [119] => | rok = 1992 [120] => | titul = Judaismus od A do Z [121] => | vydavatel = Sefer [122] => | místo = Praha [123] => | isbn = 80-900895-3-4 [124] => | kapitola = Hřích [125] => | typ kapitoly = heslo [126] => }} [127] => * {{Citace monografie [128] => |jméno = Adolf [129] => |příjmení = Novotný [130] => |titul = Biblický slovník [131] => | vydavatel = Kalich [132] => |místo = Praha [133] => |rok = 1956 [134] => |počet stran = 1406 [135] => }} [136] => * {{Citace monografie [137] => |jméno = Helena (red.) [138] => |příjmení = Pavlincová [139] => |titul = Slovník Judaismus, křesťanství, islám [140] => |vydavatel = Mladá fronta [141] => |místo = Praha [142] => |rok = 1994 [143] => |počet stran = 472 [144] => }} [145] => * {{Citace monografie [146] => |jméno = Karl [147] => |příjmení = Rahner [148] => | příjmení2 = Vorgrimmler [149] => | jméno2 = Herbert [150] => |titul = Teologický slovník [151] => |vydavatel = Vyšehrad [152] => |místo = Praha [153] => |rok = 2009 [154] => |počet stran = 496 [155] => }} [156] => [157] => === Externí odkazy === [158] => * {{Commonscat}} [159] => * {{Otto|heslo=Hřích}} [160] => * {{Wikislovník|heslo=hřích}} [161] => * {{Wikicitáty|téma=Hřích}} [162] => * [http://www.tv-mis.cz/vypis.php?klic=304&vse=1 Hřích] na [[TV-MIS]] [163] => * {{en}} [http://www.newadvent.org/cathen/14004b.htm ''Catholic encyclopedia'', heslo Sin] [164] => [165] => {{Autoritní data}} [166] => {{Portály|Křesťanství|Náboženství}} [167] => [168] => [[Kategorie:Nectnosti| ]] [169] => [[Kategorie:Teologie]] [170] => [[Kategorie:Křesťanská etika]] [] => )
good wiki

Hřích

Hřích (ze stsl. grěch, chyba, hřích) je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ježíš Kristus','Bible','Prvotní hřích','trest','islám','judaismus','pokání','odpuštění','Duch svatý','vykoupení','Potopa světa','náboženství'

Bible

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Náboženství

Odpuštění

Pokání

Trest

Vykoupení