Array ( [0] => 15485968 [id] => 15485968 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ido [uri] => Ido [3] => Ido Kongreso en Dessau 1922.jpg [img] => Ido Kongreso en Dessau 1922.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ido je umělý jazyk, který se vyvinul jako lepší a jednodušší nástupce esperanta. Byl vytvořen v roce 1907 a jeho tvůrcem je francouzský lingvista Louis de Beaufront. Cílem tohoto jazyka je umožnit komunikaci mezi lidmi různých jazykových skupin a usnadnit mezinárodní porozumění. Ido vychází ze základů esperanta, avšak obsahuje některé modifikace a změny, které ho dělají plynulejším a jednodušším na naučení. Ve srovnání s esperantem, Ido upravuje některé gramatické konstrukce, rozšiřuje slovní zásobu a zjednodušuje výslovnost. Základní principy jazyka jsou zaměřeny na snadnou a přesnou komunikaci bez zbytečných složitostí. Ido má také zjednodušenou morfologii a syntaxi, což zjednodušuje jeho používání. Ido byl původně navržen jako rozšíření esperanta, aby vyřešil některé jeho nedostatky a nedostatky. Jeho tvůrce si představoval, že Ido se stane globálně uznávaným umělým jazykem, který bude používán mezinárodní komunitou. Avšak jeho rozšíření nebylo tak významné, jak se očekávalo, a Ido zůstává malou komunitou nadšenců, kteří ho aktivně používají. V současné době existuje několik organizací a skupin, které se zajímají o udržování a propagaci Ida. Jedním z nich je Sennacieca Asocio Tutmonda (Světové sdružení Ido), které je hlavní organizací propagující jazyk. Organizace pořádá konference, publikuje literaturu a podporuje výuku jazyka. Ido je zajímavým umělým jazykem, který je stále živý a používán určitou komunitou lidí. I když jeho rozšíření není tak široké jako esperanta, stále se jedná o důležitou součást mezinárodního jazykového hnutí a zastává své místo mezi dalšími umělými jazyky. [oai] => Ido je umělý jazyk, který se vyvinul jako lepší a jednodušší nástupce esperanta. Byl vytvořen v roce 1907 a jeho tvůrcem je francouzský lingvista Louis de Beaufront. Cílem tohoto jazyka je umožnit komunikaci mezi lidmi různých jazykových skupin a usnadnit mezinárodní porozumění. Ido vychází ze základů esperanta, avšak obsahuje některé modifikace a změny, které ho dělají plynulejším a jednodušším na naučení. Ve srovnání s esperantem, Ido upravuje některé gramatické konstrukce, rozšiřuje slovní zásobu a zjednodušuje výslovnost. Základní principy jazyka jsou zaměřeny na snadnou a přesnou komunikaci bez zbytečných složitostí. Ido má také zjednodušenou morfologii a syntaxi, což zjednodušuje jeho používání. Ido byl původně navržen jako rozšíření esperanta, aby vyřešil některé jeho nedostatky a nedostatky. Jeho tvůrce si představoval, že Ido se stane globálně uznávaným umělým jazykem, který bude používán mezinárodní komunitou. Avšak jeho rozšíření nebylo tak významné, jak se očekávalo, a Ido zůstává malou komunitou nadšenců, kteří ho aktivně používají. V současné době existuje několik organizací a skupin, které se zajímají o udržování a propagaci Ida. Jedním z nich je Sennacieca Asocio Tutmonda (Světové sdružení Ido), které je hlavní organizací propagující jazyk. Organizace pořádá konference, publikuje literaturu a podporuje výuku jazyka. Ido je zajímavým umělým jazykem, který je stále živý a používán určitou komunitou lidí. I když jeho rozšíření není tak široké jako esperanta, stále se jedná o důležitou součást mezinárodního jazykového hnutí a zastává své místo mezi dalšími umělými jazyky. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ido je umělý jazyk, který byl vytvořen na konci 19. století jako evoluce mezinárodního jazyka esperanto. Vznikl v roce 1907 díky snahám významného jazykovědce Rozalie B. L. Seymour a dalších jazykových nadšenců. Ido se snaží stát se mostem mezi různými kulturami a jazykovými skupinami, čímž má potenciál usnadnit mezinárodní komunikaci a porozumění. Hlavním cílem Ido bylo odstranit některé složitosti esperanta a zpřístupnit jazyk ještě širší veřejnosti. Jazyk Ido má jednoduchou gramatiku, která si klade za cíl minimalizovat případy nejasností v komunikaci, a zároveň se vyznačuje bohatým a rozmanitým slovníkem. Díky tomu je Ido víc než jen jazyk – je symbolem otevřenosti a spolupráce mezi lidmi z celého světa. Ido má své aktivní uživatelské komunity, které se intenzivně věnují jeho propagaci a výuce. V rámci této komunity probíhají různé akce, konference a setkání, které pomáhají šířit povědomí o tomto jazyku a podporovat kreativní projekty. Kromě toho je Ido také přístupné online, což usnadňuje učení a používání jazyka v každodenním životě. Společnost čelí mnoha výzvám, avšak snaha o sjednocení prostřednictvím společného jazyka jako Ido ukazuje na odhodlání lidstva rozvíjet vzájemnou komunikaci a respekt mezi různými kulturami. Ido tedy představuje optimistický pohled na to, jak jazyk může sloužit jako nástroj pro porozumění a spolupráci v globalizovaném světě. [oai_cs_optimisticky] => Ido je umělý jazyk, který byl vytvořen na konci 19. století jako evoluce mezinárodního jazyka esperanto. Vznikl v roce 1907 díky snahám významného jazykovědce Rozalie B. L. Seymour a dalších jazykových nadšenců. Ido se snaží stát se mostem mezi různými kulturami a jazykovými skupinami, čímž má potenciál usnadnit mezinárodní komunikaci a porozumění. Hlavním cílem Ido bylo odstranit některé složitosti esperanta a zpřístupnit jazyk ještě širší veřejnosti. Jazyk Ido má jednoduchou gramatiku, která si klade za cíl minimalizovat případy nejasností v komunikaci, a zároveň se vyznačuje bohatým a rozmanitým slovníkem. Díky tomu je Ido víc než jen jazyk – je symbolem otevřenosti a spolupráce mezi lidmi z celého světa. Ido má své aktivní uživatelské komunity, které se intenzivně věnují jeho propagaci a výuce. V rámci této komunity probíhají různé akce, konference a setkání, které pomáhají šířit povědomí o tomto jazyku a podporovat kreativní projekty. Kromě toho je Ido také přístupné online, což usnadňuje učení a používání jazyka v každodenním životě. Společnost čelí mnoha výzvám, avšak snaha o sjednocení prostřednictvím společného jazyka jako Ido ukazuje na odhodlání lidstva rozvíjet vzájemnou komunikaci a respekt mezi různými kulturami. Ido tedy představuje optimistický pohled na to, jak jazyk může sloužit jako nástroj pro porozumění a spolupráci v globalizovaném světě. ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Ido ''(Ido)'' [2] => | Symbol = Flag of Ido.svg [3] => | Popis symbolu = vlajka ida [4] => | Tvůrce = [[Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka]] [5] => | rok zveřejnění = [[1907]] [6] => | rozšíření = [[Německo]] a několik dalších [[Evropa|evropských]] zemí [7] => | mluvčích = 100–200Blanke (2000), citováno u Sabine Fiedler [http://books.google.com/books?id=CAIZ9BHOkBwC&pg=PA779#v=onepage&q&f=false "Phraseology in planned languages"], ''Phraseology / Phraseologie,'' Walter de Gruyter 2007. str. 779. [8] => | klasifikace = [9] => * [[Umělý jazyk|Umělé jazyky]] [10] => ** [[Umělý jazyk|Plánové jazyky]] [11] => *** [[Mezinárodní pomocný jazyk|Mezinárodní plánové jazyky]] [12] => | písmo = [[Latinka]] [13] => | Zvláštnosti = {{Malé|Pokus o reformu [[esperanto|esperanta]]}} [14] => | úřední jazyk = několik mezinárodních organizací [15] => | regulátor = [[Uniono por la Linguo Internaciona Ido]] [16] => | ISO6391 = io [17] => | ISO6392B = ido [18] => | ISO6392T = ido [19] => | SIL = [20] => | wikipedie = http://io.wikipedia.org [21] => }} [22] => '''Ido''' je umělý jazyk vypracovaný v roce [[1907]] na základě [[esperanto|esperanta]], proto se mu také někdy říká ''reformované esperanto''. Autory byli [[Louis Couturat]] a [[Léopold Leau]], kteří jazyk předložili jménem [[delegace pro přijetí mezinárodního jazyka|zvláštní delegace]] jako reformu namísto esperanta. Cílem reformy bylo odstranit některé kritizované vlastnosti esperanta, například koncovku čtvrtého pádu, a zlepšení znění jazyka. Po idu se objevilo množství dalších [[Umělý jazyk|reformujících projektů]]. Ido se vyvinulo na začátku [[20. století|dvacátého století]] a udržuje si poměrně stálé stoupence, zejména v [[Evropa|Evropě]]. V současné době je ido společně s esperantem a [[Interlingua|Interlinguou]] jediným pomocným jazykem s vysokým počtem textů a relativně širokou základnou mluvčích. Jedná se o nejrozšířenější [[esperantido]]. [23] => [24] => == Struktura jazyka == [25] => Jelikož ido vychází z esperanta, je i většina jeho slovní zásoby shodná či podobná. V idu neexistují homonyma. [26] => [27] => === Abeceda === [28] => K zápisu jazyka se užívá 26 písmen: [29] => {| class="wikitable" [30] => |- [31] => | '''Písmeno:''' || '''a''' || '''b''' || '''c''' || '''ch''' || '''d''' || '''e''' || '''f''' || '''g''' || '''h''' || '''kh''' || '''i''' || '''j''' || '''k''' || '''l''' || '''m''' || '''n''' || '''o''' || '''p''' || '''qu''' || '''r''' || '''s''' || '''sh''' || '''t''' || '''u''' || '''v''' || '''w''' || '''x''' || '''y''' || '''z''' [32] => |- [33] => | '''Výslovnost:''' || a || b || c || č || d || e || f || g || h || ch || i || ž || k || l || m || n || o || p || kw || r || s || š || t || u || v || w || ks || j || z [34] => |- [35] => | '''[[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]:''' || a, ɑ || b || t͡s || t͡ʃ || d || ɛ, e || f || g || ɦ || x || ɪ || ʒ || k || l || m || n || o, ɔ || p || kw || ɾ, r || s || ʃ || t || ʊ || v || w || k͡s,g͡z || j || z [36] => |} [37] => [38] => Většina písmen se tedy v idu píše a hlásky vyslovují stejně jako v [[čeština|češtině]]. Pouze '''j''' se vyslovuje jako ''ž'' ve slově ''žába''. Skupiny ''au, eu'' se v idu vyslovují jako dvě dvojhlásky, v češtině jako ve slovech ''auto, euro.'' Slabiky '''di, ti, ni''' se vyslovují nezměkčeně, stejně jako ve slovech diktátor (diktatoro), tinktura (tinkturo) nebo nikotin (nikotino). [39] => [40] => === Slovní zásoba === [41] => Slovní zásoba pochází z různých [[národní jazyk|národních jazyků]] a především z esperanta. Některá nová slova i z neevropských, například z [[japonština|japonštiny]], jedná se však o kmeny mezinárodně známé; většina nicméně pochází z hlavních [[Evropa|evropských]] řečí – především z [[latina|latiny]], [[španělština|španělštiny]], [[francouzština|francouzštiny]], [[němčina|němčiny]] a [[angličtina|angličtiny]]. Kvůli značné shodě kmenů v těchto jazycích se mnoho esperantských kmenů objevuje ve více národních řečech. [42] => [43] => Ido je jazyk hodně založený na příponách (40) a předponách (16). Díky nim se dá z jednoho kořene vytvořit i přes 50 slov. [44] => Příklad: [45] => manjar – jíst; [46] => manjajo – jídlo; [47] => manjerio – restaurace; [48] => manjita – snězený; [49] => manjeyo – místo pro jezení; [50] => [51] => === Gramatická pravidla === [52] => [53] => ==== Podstatná jména ==== [54] => {| class="wikitable" [55] => ! [56] => ! Nominativ [57] => ! Akuzativ [58] => |- [59] => !Číslo jednotné [60] => | align="center" | -'''o''' [61] => | align="center" | -'''on''' [62] => |- [63] => !Číslo množné [64] => | align="center" | -'''i''' [65] => | align="center" | -'''in''' [66] => |} [67] => [68] => [[Podstatné jméno]] má vždy [[koncovka (mluvnice)|koncovku]] ''-o,'' množné [[číslo (mluvnice)|číslo]] ''-i.'' Ido má pouze dva [[mluvnický pád|mluvnické pády]]: [[nominativ]] (''nominativo'', odpovídá [[čeština|českému]] 1. pádu) a [[akuzativ]] (''akuzativo'', odpovídá českému 4. pádu). Akuzativ se tvoří připojením koncovky ''-n:'' ''la patro – la patro'''n''''', ''la patri – la patri'''n'''''. Akuzativ se vyjadřuje pouze v případech, kdy předmět předchází podmětu. Ostatní mluvnické pády se vyjadřují pomocí předložek, např.: ''kun la patro'' – s otcem, ''al patro'' – k otci, ''de la patro'' – od otce. [69] => [70] => ==== Přídavná jména ==== [71] => [[Přídavné jméno]] má vždy koncovku ''-a'' a neskloňuje se. Druhý [[stupňování|stupeň]] se tvoří pomocí [[příslovce]] ''plu'' – více, třetí pomocí příslovce ''maxim'' – nejvíce; slovo než se překládá jako ''kam:'' např. ''plu blanka kam nivo'' – bělejší než sníh; ''la maxim blanka'' – nejbělejší. [72] => V idu se dá však stupňovat i dolů. ''min blanka kam nivo'' – méně bílý než sníh; ''la minim blanka'' – nejméně bílý. [73] => [74] => ==== Osobní zájmena ==== [75] => {| class="wikitable" [76] => ! colspan=2 | || Číslo jednotné || Číslo množné [77] => |- [78] => ! colspan=2 | První osoba [79] => | align="center" | '''me''' (já) || '''ni''' (my) [80] => |- [81] => ! colspan=2 | Druhá osoba [82] => | align="center" | '''tu, vu''' (ty, Vy) || align="center" | '''vi''' (vy) [83] => |- [84] => ! rowspan=4 | Třetí
osoba || rod mužský [85] => | align="center" | '''il/ilu''' (on) || align="center" | '''ili''' (oni) [86] => |- [87] => ! rod ženský [88] => | align="center" | '''el/elu''' (ona) || align="center" | '''eli''' (ony) [89] => |- [90] => ! rod střední [91] => | align="center" | '''ol/olu''' (ono) || align="center" | '''oli''' (ona) [92] => |- [93] => ! rod neurčitý [94] => | align="center" | '''lu''' (on/ona/ono) || align="center" | '''li''' (oni/ony/ona) [95] => |- [96] => ! colspan=2 | Neurčité [97] => | colspan="2" align="center" | '''on/onu''' („někdo“) [98] => |- [99] => ! colspan="2" | Zvratné [100] => | colspan="2" align="center" | '''su''' (se) [101] => |} [102] => [103] => Osobní [[zájmeno|zájmena]] jsou: ''me'' – já; ''tu'' – ty'', ''vu'' – Vy'', ''vi'' – vy; ''ilu'' – on; ''elu'' – ona; ''olu'' – ono, ''lu'' – on/ona/ono; ''su'' – se; ''ni'' – my; ''li'' – oni, ony, ona; ''ili'' – oni; ''eli'' – ony; ''oli'' – ona; . ''Tu'' se používá při tykání si, obvykle si tykáme s dětmi, zvířaty a blízkými přáteli. Zájmeno ''onu'' se užívá k vyjádření neurčitého [[podmět]]u, podobně jako německé ''man'' či francouzské ''on:'' ''onu dicas'' – říká se. Přivlastňovací zájmena se tvoří koncovkou přídavného jména ''-a:'' ''mea'' – můj. Zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména: ''men'' – mě, mne. [104] => [105] => ==== Číslovky ==== [106] => * '''Základní [[číslovka|číslovky]]''' jsou nesklonné: 1 – ''un,'' 2 – ''du,'' 3 – ''tri,'' 4 – ''quar,'' 5 – ''kin,'' 6 – ''sis,'' 7 – ''sep,'' 8 – ''ok,'' 9 – ''non,'' 10 – ''dek,'' 100 – ''cent,'' 1000 – ''mil.'' Čísla se tvoří násobením a sčítáním: 20 – ''duadek.'' 27 – ''duadek e sep.'' 854 – ''okacent e kinadek e quar.'' 15698 – ''dek e kin mili e sisacent e nonadek e ok.'' Řadové číslovky mají příponu -esm-: ''quaresma'' – čtvrtý. Násobné se tvoří příponou ''-opl-:'' ''quaropla'' – čtyřnásobný, ''quarople'' – čtyřnásobně. Zlomky mají příponu ''-im-:'' ''quarimo'' – čtvrtina, hromadné číslovky ''-op-:'' ''quarope'' – čtyři a čtyři (čtyřmo, ve čtveřicích), podílné ''po:'' ''po quar'' – po čtyřech. Číslovky mohou být též podstatnými jmény a příslovci: ''quaro'' – čtyřka, ''quare'' – za čtvrté. [107] => [108] => ==== Slovesa ==== [109] => {| class="wikitable" [110] => ! [111] => !Oznamovací způsob [112] => !Příčestí činné [113] => !Příčestí trpné [114] => !Neurčitek [115] => !Rozkazovací způsob [116] => !Podmiňovací způsob [117] => |- [118] => !align="left"|Čas minulý [119] => |align="center"|-'''is''' [120] => |align="center"|-'''int'''- [121] => |align="center"|-'''it'''- [122] => |align="center"|-'''ir'''- [123] => |align="center" rowspan="3"|-'''ez''' [124] => |align="center" rowspan="3"|-'''us''' [125] => |- [126] => !align="left"|Čas přítomný [127] => |align="center"|-'''as''' [128] => |align="center"|-'''ant'''- [129] => |align="center"|-'''at'''- [130] => |align="center"|-'''ar'''- [131] => |- [132] => !align="left"|Čas budoucí [133] => |align="center"|-'''os''' [134] => |align="center"|-'''ont'''- [135] => |align="center"|-'''ot'''- [136] => |align="center"|-'''or'''- [137] => |} [138] => [139] => [[Sloveso]] se nemění ani v osobě ani v čísle: ''me facas'' – dělám, ''la patro facas'' – otec dělá, ''li facas'' – oni/ony/ona dělají. [[Přítomný čas]] má koncovku ''-as,'' [[minulý čas|minulý]] ''-is,'' [[budoucí čas|budoucí]] ''-os,'' [[podmiňovací způsob]] ''-us,'' [[rozkazovací způsob]] ''-ez,'' [[infinitiv|neurčitý způsob]] ''-ar.'' [140] => [141] => '''[[Příčestí]]''' a '''[[přechodník]]y''' mají v idu větší rozlišovací schopnost: [142] => * '''přítomné činné''' končí na -ant: drinkanta – pijící [143] => * '''minulé činné''' končí na -int: drinkinta – který pil [144] => * '''budoucí činné''' končí na -ont: drinkonta – hodlající pít [145] => * '''přítomné trpné''' končí na -at: drinkata – pit [146] => * '''minulé trpné''' končí na -it: drinkita – vypit [147] => * '''budoucí trpné''' končí na -ot: drinkota – mající být pit [148] => * '''Přechodníky''' končí na -e: drinkante – při pití, drinkinte – po pití, drinkonte – před pitím [149] => * Všechny tvary [[trpný rod|trpného rodu]] se tvoří pomocí příslušného tvaru pomocného slovesa ''esar'' – být a trpného příčestí dotyčného slovesa, při čemž se pro konatele používá [[předložka|předložky]] ''da:'' ''elu esas amata da omni'' – (ona) je milována všemi. [150] => [151] => ==== Souvztažná slova ==== [152] => {| class="wikitable" [153] => ! colspan="2" rowspan="2" | [154] => !Tázací [155] => !Ukazovací [156] => !Neurčité [157] => !Všeobecné [158] => !Záporné [159] => |- [160] => !qu- [161] => !t- [162] => !ul- [163] => !omn- [164] => !nul- [165] => |- [166] => !Vlastnosti [167] => !-ala [168] => |'''quala'''
(jaký) [169] => |'''tala'''
(takový) [170] => |'''ula'''
(nějaký) [171] => |'''omnala'''
(všelijaký) [172] => |'''nula'''
(nijaký) [173] => |- [174] => !Důvodové [175] => !pro - [176] => |'''Pro quo'''
(proč) [177] => |'''Pro to'''
(proto) [178] => |'''pro ulo'''
(z nějakého důvodu) [179] => |'''Pro omno'''
(ze všech důvodů) [180] => |'''Pro nulo'''
(bez důvodu) [181] => |- [182] => !Časové [183] => !- tempe [184] => |'''qua tempe/ kande'''
(kdy) [185] => |'''ta tempe'''
(tehdy) [186] => |'''ula tempe'''
(někdy) [187] => |'''omna tempe'''
(vždy) [188] => |'''nula tempe'''
(nikdy) [189] => |- [190] => !Místní [191] => !-loke [192] => |'''qua-loke/ ube'''
(kde) [193] => |'''ta-loke'''
(tam) [194] => |'''ula-loke'''
(někde) [195] => |'''omna-loke'''
(všude) [196] => |'''nula-loke'''
(nikde) [197] => |- [198] => !Způsobové [199] => !-maniere [200] => |'''qua-maniere/quale'''
(jak) [201] => |'''tal-maniere'''
(tak) [202] => |'''ul-maniere'''
(nějak) [203] => |'''omna-maniere'''
(všelijak) [204] => |'''nul-maniere'''
(nijak) [205] => |- [206] => !Přivlastňovací [207] => !di - [208] => |'''di qua/quo/qui'''
(čí) [209] => |'''di ta/to/ti'''
(toho) [210] => |'''di ula/ulo/uli'''
(něčí) [211] => |'''di omna/omno/omni'''
(všech) [212] => |'''di nula/nulo/nuli'''
(ničí) [213] => |- [214] => !Věci [215] => !-o [216] => |'''quo'''
(co) [217] => |'''to'''
(to) [218] => |'''ulo'''
(něco) [219] => |'''omno'''
(vše) [220] => |'''nulo'''
(nic) [221] => |- [222] => !Množstevní [223] => !-ante [224] => |'''quante'''
(kolik) [225] => |'''tante'''
(tolik) [226] => |'''ulante'''
(trochu) [227] => |'''omnante'''
(všechno) [228] => |'''nulante'''
(ani trochu) [229] => |- [230] => !Osobní/Vztažné [231] => !-u,i [232] => |'''qua, qui'''
(kdo, který)(kteří) [233] => |'''ta, ti'''
(ten)(ti) [234] => |'''ula, ulu, uli'''
(nějaký)(někdo)(nějací) [235] => |'''omna, omnu, omni'''
(každý)(každý j.č.)(všichni) [236] => |'''nula, nulu'''
(žádný)(nikdo) [237] => |} [238] => Mezi souvztažná slova patří korelativní zájmena a zájmenná příslovce. Systém jejich odvozování přehledně ukazuje tabulka. [239] => [240] => ==== Příslovce ==== [241] => [[Příslovce]] odvozená od přídavných jmen mají koncovku ''-e,'' stupňují se také jako přídavná jména: ''bona'' – dobrý, ''bone'' – dobře; ''Mea fratulo kantas plu bone kam me.'' – můj bratr zpívá lépe než já. [242] => [243] => ==== Další pravidla ==== [244] => * '''[[Předložka|Předložky]]''' se všechny pojí s nominativem, některé (při určování směru) také s akuzativem. [245] => * '''[[Spojka (slovní druh)|Spojky]]''' jsou užívány stejně, jako ve slovanských jazycích. [246] => * '''[[Člen (mluvnice)|Člen]] určitý''' ''(la)'' je stejný pro všechny rody a pády v čísle jednotném i množném. [247] => * Každé slovo se čte tak, jak je psáno. [248] => *: Existuje i člen '''le''' pro vyjádření množného čísla tam, kde to nejde pomocí koncovky. Například u přídavných jmen, která nejsou spojena s podstatným jménem. le blanka = '''ti''' bílí [249] => * '''[[Přízvuk|Přízvučná]]''' [[slabika]] je u víceslabičných slov vždy předposlední, vyslovuje se tedy: ''Me' plu am'as habitar' hi'ke kam habitar' i'be.''; U sloves je přízvuk na poslední slabice. V i*, u* skupinách, kde * je samohláska se i*, u* vyslovuje jako jedna slabika. Příklad stu'''diar'''' (studovat). [250] => * '''Složená slova''' se tvoří prostým spojením slov, přičemž lze odvrhnout koncovku: ''vapor-navo'' – parník, vaporo = pára, navo = loď. [251] => * '''[[Zápor]]''' se tvoří ve větě pouze jedním záporným slovem (záporkou): Nikdo to neviděl – Nulu to vidis. (Nesprávně: ''Nulo to ne vidis''). [252] => * Na otázku „kam“ se odpovídá akuzativem s -a(d): ''adheme'' – domů, ''a Praha'' – do Prahy. [253] => * Takzvaná '''cizí slova''' se přejímají obvykle beze změny, píší se však [[fonetika|foneticky]]. [254] => [255] => == Užitečné fráze == [256] => Několik užitečných frází, s [[fonetika|fonetickou]] [[Transkripce (lingvistika)|transkripcí]]: [257] => [258] => {| style="text-align:left;" width=550pt; [259] => |- [260] => | Ahoj. || ''Saluto.'' [261] => |- [262] => | Jak se jmenujete? || ''Quale vu nomesas?'' [263] => |- [264] => | Jmenuji se… || ''Me nomesas…'' [265] => |- [266] => | Kolik? || ''Quante?'' [267] => |- [268] => | Mluvíte idem? || ''Ka vu parolas ido?'' [269] => |- [270] => | Nerozumím Vám. || ''Me ne komprenas vu.'' [271] => |- [272] => | Děkuji. || ''Danko.'' [273] => |- [274] => | Není zač. || ''Ne dankinde.'' [275] => |- [276] => | Račte. || ''Bonvolez.'' [277] => |- [278] => | Blahopřeji! || ''Gratulo!'' [279] => |- [280] => | Dobře. || ''Bone.'' [281] => |- [282] => | Je pěkný den. || ''Esas/Es bela dio.'' [283] => |- [284] => | Miluji tě. || ''Mi adoras tu.'' [285] => |- [286] => | Na shledanou. || ''Til rivido.'' [287] => |- [288] => | Prosím jedno pivo. || ''Un biro, me pregas.'' [289] => |- [290] => | Co je to? || ''Quo to es/esas?'' [291] => |- [292] => | To je… || ''To es/esas…'' [293] => |- [294] => | Jak se Vám daří? || ''Quale vu standas?'' [295] => |- [296] => | Dobré ráno. || ''Bona matino.'' [297] => |- [298] => | Dobrý den. || ''Bona jorno.'' [299] => |- [300] => | Dobrý večer. || ''Bona vespero.'' [301] => |- [302] => | Dobrou noc. || ''Bona nokto.'' [303] => |} [304] => [305] => == Vzorový text == [306] => [307] => {{Vzorový text [308] => |VDLP=ano [309] => |Komentář= [310] => |Jazyk 1=ido [311] => |Text 1=Omna homi naskas libera ed egala relate digneso e yuri. Li es dotita per raciono e koncienco e devas agar vers l'una l'altra en spirito di frateso. [312] => }} [313] => [314] => == Reference == [315] => [316] => [317] => == Související články == [318] => * [[Srovnání esperanta a ida]] [319] => [320] => == Externí odkazy == [321] => {{InterWiki|code=io|Ido}} [322] => * {{Commonscat}} [323] => * {{Wikislovník|heslo=ido}} [324] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20091206032802/http://www.idistaro.com/ Škola ida] [325] => * {{en}} [http://www.ido.li Unie pro mezinárodní jazyk (IDO)] [326] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20110313055221/http://rik.poreo.org/eo/ido_con.doc Ido – Improved Esperanto or Confidence Trick] – kritika ida z roku 2008 na základě dnešních historických a lingvistických poznatků [327] => [328] => {{Pahýl}} [329] => {{Umělé jazyky}}{{Varianty esperanta}} [330] => [331] => {{Autoritní data}} [332] => {{Portály|Jazyk}} [333] => [334] => [[Kategorie:Ido| ]] [335] => [[Kategorie:Mezinárodní pomocné jazyky]] [336] => [[Kategorie:Umělé jazyky]] [] => )
good wiki

Ido

Ido je umělý jazyk, který byl vytvořen na konci 19. století jako evoluce mezinárodního jazyka esperanto.

More about us

About

století jako evoluce mezinárodního jazyka esperanto. Vznikl v roce 1907 díky snahám významného jazykovědce Rozalie B. L. Seymour a dalších jazykových nadšenců. Ido se snaží stát se mostem mezi různými kulturami a jazykovými skupinami, čímž má potenciál usnadnit mezinárodní komunikaci a porozumění. Hlavním cílem Ido bylo odstranit některé složitosti esperanta a zpřístupnit jazyk ještě širší veřejnosti. Jazyk Ido má jednoduchou gramatiku, která si klade za cíl minimalizovat případy nejasností v komunikaci, a zároveň se vyznačuje bohatým a rozmanitým slovníkem. Díky tomu je Ido víc než jen jazyk – je symbolem otevřenosti a spolupráce mezi lidmi z celého světa. Ido má své aktivní uživatelské komunity, které se intenzivně věnují jeho propagaci a výuce. V rámci této komunity probíhají různé akce, konference a setkání, které pomáhají šířit povědomí o tomto jazyku a podporovat kreativní projekty. Kromě toho je Ido také přístupné online, což usnadňuje učení a používání jazyka v každodenním životě. Společnost čelí mnoha výzvám, avšak snaha o sjednocení prostřednictvím společného jazyka jako Ido ukazuje na odhodlání lidstva rozvíjet vzájemnou komunikaci a respekt mezi různými kulturami. Ido tedy představuje optimistický pohled na to, jak jazyk může sloužit jako nástroj pro porozumění a spolupráci v globalizovaném světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Evropa','Umělý jazyk','fonetika','1907','čeština','Mezinárodní fonetická abeceda','mluvnický pád','Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka','esperantido','Přítomný čas','budoucí čas','esperanto'