Array ( [0] => 15489484 [id] => 15489484 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ilidža [uri] => Ilidža [3] => Ilidza Park-Banjska 2010-07-05 (2).jpg [img] => Ilidza Park-Banjska 2010-07-05 (2).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Ilidža
Илиџа [2] => | originální jméno = Općina Ilidža [3] => | znak = [4] => | vlajka = [5] => | stát = Bosna a Hercegovina [6] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Entita]] [7] => | název vyššího celku = [[Federace Bosny a Hercegoviny]] [8] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Kanton]] [9] => | název nižšího celku = [[Sarajevo (kanton)|Sarajevo]] [10] => | administrativní dělení = [11] => | rozloha = 143,4 [12] => | počet obyvatel = 47654 [13] => | obyvatelé aktuální k = [14] => | etnické složení = [[Bosňáci]], [[Chorvati]], [[Srbové]] [15] => | náboženské složení = [[muslim]]ové [16] => | nadmořská výška = [17] => | psč = [18] => | telefonní předvolba = [19] => | starosta = [[Amer Ćenanović]] [20] => | web = [21] => }} [22] => '''Ilidža''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Илиџа''') je [[lázně|lázeňské]] město nedaleko [[Sarajevo|Sarajeva]] (administrativně pod něj spadá jako [[općina Ilidža]]). Je [[předměstí]]m hlavního města.{{Citace monografie [23] => | příjmení = R. Donija [24] => | jméno = Robert [25] => | odkaz na autora = [26] => | titul = Sarajevo: biografija grada [27] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [28] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [29] => | místo = Sarajevo [30] => | rok = 2006 [31] => | počet stran = 462 [32] => | isbn = 9958-9642-8-7 [33] => | kapitola = [34] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n22 23] [35] => | jazyk = bosenština [36] => }} Nachází se v blízkosti soutoku řek [[Željeznica]] a [[Bosna (řeka)|Bosna]]. Z hlediska intravilánu je stavebně srostlé s nedalekým Sarajevem a dalšími okolními obcemi. Obyvatelstvo je především [[Bosňáci|bosňácké]] národnosti. [37] => [38] => == Etymologie == [39] => [40] => Název Ilidža pochází z [[turečtina|tureckého]] slova ''Ilıca'', které doslova označuje zdravé místo nebo místo které zajišťuje dobré zdraví, kde se lidé léčí a kde se nacházejí léčivé látky.{{Citace sborníku [41] => | příjmení = Hadžidervišagić [42] => | jméno = Dino [43] => | odkaz na autora = [44] => | titul = Analiza hisotrijskog razvoja banjskog parka Ilidža – Sarajevo [45] => | sborník = Naše Šume [46] => | odkaz na sborník = [47] => | vydavatel = [48] => | odkaz na vydavatele = [49] => | místo = Sarajevo [50] => | rok vydání = 2021 [51] => | issn = 1840-1678 [52] => | strany = 39 [53] => | jazyk = bosenština [54] => }} Obdobný název má např. město [[Ilıca]] nedaleko [[Erzurum]]u v jihovýchodním [[Turecko|Turecku]]. [55] => [56] => V [[bosenština|bosenštině]] je používáno spojení ''na Ilidži'', obdobně jako např. v případě českého ''na Slovensku'' nebo ''na Ukrajině''. [57] => [58] => == Historie == [59] => [60] => === Nejstarší dějiny === [61] => [62] => V lokalitě dnešní Ilidži existovalo [[Římská říše|římské]] osídlení.{{Citace monografie [63] => | příjmení = R. Donija [64] => | jméno = Robert [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Sarajevo: biografija grada [67] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [68] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [69] => | místo = Sarajevo [70] => | rok = 2006 [71] => | počet stran = 462 [72] => | isbn = 9958-9642-8-7 [73] => | kapitola = [74] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n31 32] [75] => | jazyk = bosenština [76] => }} Doloženy jsou záznamy o sídle s názvem ''Aquae S.'' Nalezeny byly rovněž části kamenných sloupů, které zde tvořily části jednotlivých budov. Podle [[archeologický průzkum|archeologického průzkumu]] se zde nacházely vily a lázně (v blízkosti Ilidži se nachází zřídlo řeky Bosny). Dochovány byly rovněž i mozaiky z téhož období{{Citace monografie [77] => | příjmení = R. Donija [78] => | jméno = Robert [79] => | odkaz na autora = [80] => | titul = Sarajevo: biografija grada [81] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [82] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [83] => | místo = Sarajevo [84] => | rok = 2006 [85] => | počet stran = 462 [86] => | isbn = 9958-9642-8-7 [87] => | kapitola = [88] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n113 114] [89] => | jazyk = bosenština [90] => }}, nalezena [[keramika]], mince apod. Nejspíše tudy vedla i římská silnice. [91] => [92] => Během období turecké nadvlády nad Bosnou zde byl zbudován [[Římský most|kamenný most]] přes řeku Bosnu. Nacházel se zde také [[Turecká lázeň|hamam]], turecké lázně. [93] => [94] => [[Soubor:Austria-Hungary - with excursions to Cetinje, Belgrade, and Bucharest - handbook for travellers (1911) (14756384126).jpg|vlevo|náhled|Mapa ilidžské lázeňské zóny v závěru 19. století.]] [95] => Až do příchodu [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] správy se zde nacházelo jen malé osídlení, které se rozkládalo poblíž silnice, vedoucí ze Sarajeva údolím řeky Željeznica. [96] => [97] => === Rakousko-uherská nadvláda === [98] => [99] => Nedlouho po té se tehdejší nová správa rozhodla místní příhodné podmínky využít pro výstavbu [[lázně|lázeňského]] komplexu. Během 80. let [[19. století]] byl tento komplex vybudován (na jeho realizaci se podílel i český architekt [[Karel Pařík]], který zde vybudoval restauraci – [[Kino Igman (Ilidža)|dnes kino]]). Do konce roku [[1895]] zde byly vybudovány hotely Igman, Hungaria, Austria a Bosna. U stavby posledního uvedeného byly v roce [[1893]] odhaleny pozůstatky římských staveb.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Busuladžić [101] => | jméno = Adnan [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Monografija Ilidža [104] => | url = [105] => | vydavatel = Općina Ilidža [106] => | místo = Sarajevo [107] => | rok = 2001 [108] => | počet stran = [109] => | isbn = [110] => | kapitola = [111] => | strany = 454 [112] => | jazyk = bosenština [113] => }} Vznikl zde [[lázeňský park]] s [[alej]]emi, umělými jezery a sportovišti. Jednalo se ve své době o jeden z prvních parků evropského typu na území Bosny a Hercegoviny.{{Citace sborníku [114] => | příjmení = Hadžidervišagić [115] => | jméno = Dino [116] => | odkaz na autora = [117] => | titul = Analiza hisotrijskog razvoja banjskog parka Ilidža – Sarajevo [118] => | sborník = Naše Šume [119] => | odkaz na sborník = [120] => | vydavatel = [121] => | odkaz na vydavatele = [122] => | místo = Sarajevo [123] => | rok vydání = 2021 [124] => | issn = 1840-1678 [125] => | strany = 38 [126] => | jazyk = bosenština [127] => }} V této době zde byla zasázená také [[Velká alej (Ilidža)|Velká alej]], kterou tvoří 726 [[platan]]ů a nemalý počet [[Jírovec maďál|kaštanů]]. Alej spojila výletiště pramene Bosny s lázeňským areálem. [128] => [129] => Mapy [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] z konce [[19. století]] již zobrazují Ilidži jako lázeňské město. V její bezprostřední blízkosti se také nacházela vesnice [[Lužani (Ilidža)|Lužani]] (kterou později Ilidža pohltila, dnes zde stojí panelové sídliště). Ilidža se ještě také zobrazovala pod názvem ''Toplice'', odkazujícím na léčivé prameny. Přes řeku Željeznici existoval již most. Později (tj. někdy okolo přelomu století) byla vybudována železniční vlečka od [[Bosenská dráha|úzkorozchodné dráhy do Sarajeva]] přímo k lázním. Nádraží bylo stavebně spojené s nedalekou restaurací a stál zde i [[Hudební pavilon (Ilidža)|Hudební pavilon]]. [130] => [131] => === Moderní doba === [132] => [133] => V meziválečném období byly původní hotely přejmenovány. Tak se z původního hotelu Austria stal hotel Srbija a z hotelu Hungaria potom hotel Hercegovina.{{Citace sborníku [134] => | příjmení = Hadžidervišagić [135] => | jméno = Dino [136] => | odkaz na autora = [137] => | titul = Analiza hisotrijskog razvoja banjskog parka Ilidža – Sarajevo [138] => | sborník = Naše Šume [139] => | odkaz na sborník = [140] => | vydavatel = [141] => | odkaz na vydavatele = [142] => | místo = Sarajevo [143] => | rok vydání = 2021 [144] => | issn = 1840-1678 [145] => | strany = 41 [146] => | jazyk = bosenština [147] => }} Roku [[1923]] byl založen [[fotbal]]ový tým [[Igman Ilidža]]. [148] => [149] => Během existence socialistické Jugoslávie měla Ilidža sloužit především lidu, a tak zde byly některé objekty v areálu modernizovány a zpřístupněny široké veřejnosti. V roce [[1947]] byly posunuty hranice města Sarajeva dál na západ a volné plochy okolo několika staveb, které vznikly z doby Rakousko-Uherska, začaly doplňovat nové budovy.{{Citace monografie [150] => | příjmení = R. Donija [151] => | jméno = Robert [152] => | odkaz na autora = [153] => | titul = Sarajevo: biografija grada [154] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [155] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [156] => | místo = Sarajevo [157] => | rok = 2006 [158] => | počet stran = 462 [159] => | isbn = 9958-9642-8-7 [160] => | kapitola = [161] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n239 240] [162] => | jazyk = bosenština [163] => }} Regulační plán z roku [[1954]] předpokládal rozvoj oblasti směrem k turistice a sportu (měly zde vzniknout např. tenisové kurty). Okolní venkov v rovinaté krajině údolí řek Bosny a Željeznice byl industralizován a díky tomu se stala obec velmi rychle jedním z výrobních center na území [[SR Bosna a Hercegovina|republiky]]. Od roku [[1961]] získala Ilidža i tramvajové spojení se zbytkem Sarajeva. V té době byl také postaven i rekreační park nedaleko původních lázní, čímž vznik střed současné Ilidže, kterou později doplňovaly různé domy i panelové bloky. V letech [[1955]] až [[1958]] byly provedeny další archeologické průzkumy také na římských vykopávkách v Ilidži. [164] => [165] => Nacházelo se zde několik továren, které vyráběly např. jízdní kola, nábytek, ledničky apod. V nedaleké vesnici [[Blažuj]] byl později zbudován závod společnosti [[Coca Cola]]. Z hlediska ekonomické síly byla pátá nejrozvinutější municipalita na území [[SR Bosna a Hercegovina|SR Bosny a Hercegoviny]]. Ilidža získala nové centrum v blízkosti tramvajové konečné, byly zde postaveny [[panelák|panelové]] domy a v souvislosti s rozvojem Sarajeva se jako jeho předměstí dynamicky rozšířila i co do počtu obyvatel. V okolí původní Ilidži vznikly celé čtvrti rodinných domů. Regulováno bylo také koryto řeky Željeznica. [166] => [167] => V 70. letech se v Ilidži často konala setkání intelektuálů, kteří debatovali nad národnostními otázkami tehdejší Jugoslávie bez obav z politických represí. K tomu jim sloužila vila v lokalitě Stojčevac nedaleko pramene řeky Bosny.{{Citace monografie [168] => | příjmení = R. Donija [169] => | jméno = Robert [170] => | odkaz na autora = [171] => | titul = Sarajevo: biografija grada [172] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [173] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [174] => | místo = Sarajevo [175] => | rok = 2006 [176] => | počet stran = 462 [177] => | isbn = 9958-9642-8-7 [178] => | kapitola = [179] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n269 270] [180] => | jazyk = bosenština [181] => }} V druhé polovině 80. let zde jugoslávská policie pozatýkala údajné{{chybí zdroj}} srbské nacionalisty, kteří následně stanuli před soudem za šíření velkosrbských myšlenek.{{Citace monografie [182] => | příjmení = Anđelić [183] => | jméno = Neven [184] => | odkaz na autora = [185] => | titul = Bosnia-Herzegovina The End of Legacy [186] => | vydavatel = Frank Cass Publishers [187] => | místo = Londýn [188] => | rok = 2003 [189] => | počet stran = [190] => | isbn = 0-7146-8431-7 [191] => | kapitola = [192] => | strany = 45 [193] => | jazyk = angličtina [194] => }} [195] => [196] => Během [[Válka v Bosně a Hercegovině|války v Bosně a Hercegovině]] obsadily Ilidži [[Vojska Republiky srbské]] a představovala jednu z pozic při [[Obléhání Sarajeva]]. Park byl značně poničen a sídily zde jednotky [[SFOR]].{{Citace sborníku [197] => | příjmení = Hadžidervišagić [198] => | jméno = Dino [199] => | odkaz na autora = [200] => | titul = Analiza hisotrijskog razvoja banjskog parka Ilidža – Sarajevo [201] => | sborník = Naše Šume [202] => | odkaz na sborník = [203] => | vydavatel = [204] => | odkaz na vydavatele = [205] => | místo = Sarajevo [206] => | rok vydání = 2021 [207] => | issn = 1840-1678 [208] => | strany = 42 [209] => | jazyk = bosenština [210] => }}[https://www.nato.int/sfor/indexinf/118/p12a/t0112a.htm Článek na stránkách SFOR informer online {{en}}] Po skončení konfliktu byla na základě [[Daytonská dohoda|Daytonské dohody]] předána [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]]. Mnohé z domů osídlili uprchlíci z války. Místní Srbové se vystěhovali do Republiky srbské.{{Citace elektronického periodika [211] => | titul = Plenty of blame going around for ravaged Bosnia suburb [212] => | periodikum = CNN [213] => | url = http://articles.cnn.com/1996-03-11/world/Bosnia_updates_9603_11_1_ilidza-ifor-serb-mayor?_s=PM:WORLD [214] => | datum přístupu = 2023-04-12 [215] => | url archivu = https://archive.today/20130215175258/http://articles.cnn.com/1996-03-11/world/Bosnia_updates_9603_11_1_ilidza-ifor-serb-mayor?_s=PM:WORLD [216] => | datum archivace = 2013-02-15 [217] => }} Dne [[12. březen|12. března]] [[1996]] byla předána do správy Federaci Bosny a Hercegoviny, což si dnes Ilidža připomíná jako tzv. ''Den reintegrace Ilidže'' ({{vjazyce2|bs|Dan reintegracije Ilidže}}).{{Citace elektronického periodika [218] => | titul = Obilježen Dan reintegracije Ilidže, na mostu osvanula parola s jasnom porukom [219] => | periodikum = klix [220] => | url = https://www.klix.ba/vijesti/bih/obiljezen-dan-reintegracije-ilidze-na-mostu-osvanula-parola-s-jasnom-porukom/230312022 [221] => | datum přístupu = 2023-04-12 [222] => }} [223] => [224] => Na začátku [[21. století]] se stala Ilidža populární mezi investory nejprve z [[Turecko|Turecka]] a později z blízkého východu.{{Citace elektronického periodika [225] => | titul = Dva suprotna lica sarajevske Ilidže, koju zovu Kuvajt siti: Sa jedne strane bogati Arapi, sa druge - izbeglice koje noći provode na ulicama [226] => | periodikum = Telegraf [227] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/jugosfera/2935363-dva-suprotna-lica-sarajevske-ilidze-koju-zovu-kuvajt-siti-sa-jedne-strane-bogati-arapi-sa-druge-izbeglice-koje-noci-provode-na-ulicama-video [228] => | datum přístupu = 2023-04-12 [229] => }}{{Citace elektronického periodika [230] => | příjmení = Žíla [231] => | jméno = Ondřej [232] => | titul = Sarajevská čtvrť Ilidža: „Kuvajt City“ či „Dubaj City“ [233] => | periodikum = Lidovky [234] => | url = https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/sarajevska-ctvrt-ilidza-kuvajt-city-ci-dubaj-city.A180711_163108_pozice-tema_lube [235] => | datum přístupu = 2023-04-12 [236] => }} Stavební rozvoj Ilidže, který doprovází často i výstavba nelegální{{Citace elektronického periodika [237] => | titul = Oglasila se Ilidža: Na Stupu se pravi stambeno-poslovni kompleks od tri osmospratnice [238] => | periodikum = klix [239] => | url = https://www.klix.ba/vijesti/bih/oglasila-se-ilidza-na-stupu-se-pravi-stambeno-poslovni-kompleks-od-tri-osmospratnice/180809006 [240] => | datum přístupu = 2023-04-12 [241] => }}, má do budoucna doprovázet i výstavba nové tramvajové trati.{{Citace elektronického periodika [242] => | titul = Tramvajska pruga Ilidža - Hrasnica će imati 11 stanica, gradnja će koštati 22 miliona KM [243] => | periodikum = Klix [244] => | url = https://www.klix.ba/biznis/investicije/tramvajska-pruga-ilidza-hrasnica-ce-imati-11-stanica-gradnja-ce-kostati-22-miliona-km/181004116 [245] => | datum přístupu = 2023-04-12 [246] => }} V prvních dekádách [[21. století]] se velká část zemědělské půdy změnila na stavební pozemky a byla zastavěna; výstavba byla prováděna i v okolních kopcích, kde nicméně ovlivňuje kvalitu vody v samotné Ilidži. [247] => [248] => I přes mírný rozvoj trpí Ilidža řadou problémů se zastaralou infrastrukturou, např. špatným [[veřejné osvětlení|veřejným osvětlením]] a zanedbanými komunikacemi.{{Citace elektronického periodika [249] => | titul = Ugostitelji u borbi za ljepšu Ilidžu: Dvije decenije bez rasvjete, kontejnera... [250] => | periodikum = Klix [251] => | url = https://www.klix.ba/vijesti/bih/ugostitelji-u-borbi-za-ljepsu-ilidzu-dvije-decenije-bez-rasvjete-kontejnera/201203027 [252] => | datum přístupu = 2023-04-12 [253] => }} [254] => [255] => == Samospráva == [256] => [257] => [[Općina Ilidža]] má vlastní zastupitelstvo, Radu a starostu. [258] => [259] => == Ekonomika == [260] => [261] => Na území [[općina Ilidža|općiny Ilidža]] se nachází několik lomů, kde se těží [[dolomit]]. Rovněž je zde stáčena [[minerální voda]], jejíž ložiska se nacházejí pod nedalekými vrcholky hor, stejně jako zdroje [[pitná voda|pitné vody]], která je distribuována obyvatelům nedalekého [[Sarajevo|Sarajeva]]. [262] => [263] => V dobách existence socialistické [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] se na jižním okraji Ilidže nacházel průmyslový podnik [[Famosa]], který se zabýval výrobou dopravních prostředků. Na severním okraji, při řece Miljacce a hranici se Sarajevem, zase stála řada dalších podniků, např. Iskra nebo Zora. [264] => [265] => Ilidža je rovněž oblíbená výletní i turistická destinace, především díky okolní přírodě, lázeňskému areálu a blízkosti města Sarajeva. V roce [[2019]] město navštívilo 249 tisíc turistů.{{Citace elektronického periodika [266] => | titul = Ilidža se pohvalila brojem turista u 2019. godini [267] => | periodikum = n1 [268] => | url = https://n1info.ba/vijesti/a407675-ilidza-se-pohvalila-brojem-turista-u-2019.-godini.html [269] => | datum přístupu = 2023-04-12 [270] => }} Nachází se tu také akvapark (resp. Termální riviera Ilidža[https://sarajevo.travel/en/things-to-do/thermal-riviera-ilidza/140 Profil na stránkách sarajevo.travel {{en}}]) a řada velkých hotelových komplexů. [271] => [272] => == Kultura == [273] => [274] => [[File:Slika bibliteke.jpg|right|thumb|Místní knihovna.]] [275] => V Ilidži se konají následující kulturní akce: Festival lidové hudby Ilidže, Mezinárodní festival foklóru "ochránci tradic" a Ilidža Rock Fest. Místní hudební festival byl historicky klíčový pro rozvoj jugoslávské populární hudby, v roce [[1988]] zde např. hrála zpěvačka [[Ceca]].{{Citace elektronického periodika [276] => | titul = Kako je Ceca stigla na Ilidžu? [277] => | periodikum = ekskluziva.ba [278] => | url = https://www.ekskluziva.ba/video-kako-je-ceca-stigla-na-ilidzu/122938 [279] => | datum přístupu = 2023-04-12 [280] => }} [281] => [282] => === Kulturní památky === [283] => [284] => Na území općiny Ilidža se nachází několik kulturních památek, např.: [285] => [286] => * Pozůstatky kostela u vesnice [[Vrutci]] se středověkým hřbitovem [287] => * [[Římský most]] u pramene řeky Bosny [288] => * Pravoslavný kostel sv. Sávy u [[Blažuj]]e, [289] => * Katolický kostel panny Marie [290] => * [[Partyzánský památník (Ilidža)|Partyzánský památník]] ve [[Velký park (Ilidža)|velkém parku]] [291] => * Budova [[Ilidža (nádraží)|starého nádraží]] [292] => * [[Zildžića kuća]]. [293] => * Pozůstatky [[stećak|stećků]], které jsou vystavené ve městě. Okolo Ilidži se jich nacházelo několik stovek.{{Citace monografie [294] => | příjmení = Busuladžić [295] => | jméno = Adnan [296] => | odkaz na autora = [297] => | titul = Monografija Ilidža [298] => | url = [299] => | vydavatel = Općina Ilidža [300] => | místo = Sarajevo [301] => | rok = 2001 [302] => | počet stran = [303] => | isbn = [304] => | kapitola = [305] => | strany = 456 [306] => | jazyk = bosenština [307] => }} [308] => [309] => Mezi navštěvované lokality patří rovněž římské vykopávky, které se nacházejí v blízkosti lázeňského parku. V parku samotném se nachází celá řada staveb z přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]], včetně restaurací a hotelů. Známá je rovněž i [[Velká alej (Ilidža)|Velká alej]] nebo Ilidžanské oko.{{Citace elektronického periodika [310] => | titul = Jeste li ikada čuli za Ilidžansko oko? Malo vještačko jezero koje je gotovo nepoznato Sarajlijama [311] => | periodikum = Klix [312] => | url = https://www.klix.ba/lifestyle/putovanja/jeste-li-ikada-culi-za-ilidzansko-oko-malo-vjestacko-jezero-koje-je-gotovo-nepoznato-sarajlijama/230404166 [313] => | datum přístupu = 2023-04-12 [314] => }} [315] => [316] => [317] => File:Hotel Bosna, Ilidža (2010).JPG|Hotel Bosna v lázeňském parku [318] => File:Hotel Hercegovina, Ilidža (2010).JPG|Hotel Hercegovina v lázeňském parku [319] => File:Hotel Austria, Ilidža (2010).JPG|Hotel Austria v lázeňském parku [320] => File:Hotel Hungaria, Ilidža (2010).JPG|Hotel Hungaria v lázeňském parku [321] => [322] => [323] => == Školství == [324] => [325] => Jižně od středu města se nacházejí dva kampusy soukromých vysokých škol, které vznikly v období po [[Válka v Bosně a Hercegovině|válce v Bosně a Hercegovině]]. Jedná se o International university of Sarajevo a Sarajevo College/International Burch University. [326] => [327] => Ve městě se nachází také několik základních škol, které jsou číslovány (1–10). Působí zde rovněž sedm dětských školek. [328] => [329] => == Doprava == [330] => [331] => [[File:Ilidza Bus-Terminus 2010-07-05 (3).jpg|right|thumb|Terminál autobusové a tramvajové dopravy ve středu města.]] [332] => [333] => === Silniční doprava === [334] => Severním okrajem města prochází čtyřproudá silnice, která spojuje nedaleké [[Sarajevo]] s městem [[Hadžići]]. Ve stejném směru jsou vedeny i hlavní silniční tahy, které vedou z města Sarajeva do [[Mostar]]u. Další významný silniční tah přímo z Ilidži na jih vede do lokality [[Butmir]] a směrem k údolí řeky [[Željeznica]], resp. ve směru do [[Foča|Foči]]. Východní obchvat Ilidži představuje ulice ''Butmirska cesta'' (kudy je předpokládána výstavba tramvajové trati), středem Ilidže (resp. lázeňské zóny) potom vede ulice ''Hrasinska cesta''. Téměř všechny silnice jsou vyasfaltované, některé jsou ale vzhledem k nelegální výstavbě příliš úzké nebo je zde velmi špatný stav chodníků, případně chodníky chybí vůbec.[https://www.sogfbih.ba/sites/default/files/javni_dokument/2021-06/Ilid%C5%BEa%20-%20Strate%C5%A1ki%20plan%202019.%20-%202021..pdf Strateški plan općine Ilidža za perijod 2019-2021 {{bs}}, str. 30] [335] => [336] => === Městská doprava === [337] => Veřejnou dopravu zajišťují autobusy a [[Tramvajová doprava v Sarajevu|tramvajová trať]], směřující do Sarajeva. Město Sarajevo předpokládá prodloužení trati směrem do Ilidži.{{Citace elektronického periodika [338] => | titul = Od Tehničke škole do Ilidže bit će napravljena 24 nova tramvajska stajališta [339] => | periodikum = Avaz.ba [340] => | url = https://avaz.ba/kantoni/sarajevo/620212/od-tehnicke-skole-do-ilidze-bit-ce-napravljena-24-nova-tramvajska-stajalista [341] => | datum přístupu = 2023-04-12 [342] => }} [343] => [344] => Místní tramvajová konečná představuje významný přestupní uzel pro příměstské autobusy, které využívají lidé z lokalit, jakými jsou například Hadžići, Kiseljak a další. [345] => [346] => === Železniční doprava === [347] => Dříve měla Ilidža i železniční nádraží; dochovaná [[Ilidža (nádraží)|stará budova]] je dnes kulturní památkou, svému účelu již ale neslouží. Územím Ilidže prochází [[Železniční trať Sarajevo–Ploče|trať Sarajevo–Ploče]]. V samotném lázeňském areálu se potom nacházela další stanice (uváděná pod [[němčina|německým]] názvem ''Bad Ilidže''), trať byla odstraněna a v jejím místě dnes vede ulice. [348] => [349] => === Letecká doprava === [350] => Na území općiny Ilidža se rovněž nachází částečně i [[Letiště Sarajevo]], která je však přístupné z místní části [[Dobrinja]]. [351] => [352] => == Zdravotnictví == [353] => [354] => [[File:Ilidza Public Medical Center.jpg|right|thumb|Budova polikliniky.]] [355] => V centru města se nachází [[poliklinika]] (''Dom zdravlja Ilidža'') na ulici ''Mustafe Pintola'', která je hlavním zdravotnickým zařízením ve městě. Kromě toho se na území Ilidži nachází i početná řada soukromých zdravotních klinik. [356] => [357] => == Partnerská města == [358] => [359] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Çekmeköy]], [[Turecko]] [360] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Izmit]], [[Turecko]] [361] => [362] => == Odkazy == [363] => === Reference === [364] => {{Překlad|bs|Ilidža|2965758}} [365] => [366] => [367] => === Literatura === [368] => * Sabine Plalkom: The Urban Development of cities in Bosnia and Herzegovina during Austro-hungarian rule between 1878 and 1918. [369] => [370] => === Externí odkazy === [371] => * {{Commonscat}} [372] => [373] => {{Kanton Sarajevo}} [374] => {{Autoritní data}} [375] => [376] => {{Portály|Bosna a Hercegovina|Geografie}} [377] => [378] => [[Kategorie:Sarajevo (kanton)]] [379] => [[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]] [] => )
good wiki

Ilidža

Ilidža (v srbské cyrilici Илиџа) je lázeňské město nedaleko Sarajeva (administrativně pod něj spadá jako općina Ilidža). Je předměstím hlavního města.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Turecko','Sarajevo','19. století','Římský most','lázně','Ilidža (nádraží)','Bosňáci','općina Ilidža','Velká alej (Ilidža)','Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny','Blažuj','Federace Bosny a Hercegoviny'

Bosňáci

Lázně

Sarajevo

Sarajevo je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny.

Turecko