Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15485428 [id] => 15485428 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Indonésie [uri] => Indonésie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Indonésie [2] => | úřední název = Indonéská republika
Republik Indonesia [3] => | vlajka = Flag of Indonesia.svg [4] => | článek o vlajce = Indonéská vlajka [5] => | znak = Coat of Arms of Indonesia Garuda Pancasila.svg [6] => | článek o znaku = Státní znak Indonésie [7] => | mapa umístění = Indonesia_(orthographic_projection).svg [8] => | rozloha = 1 904 570 [9] => | rozlmisto = 14 [10] => | procent vody = 5 [11] => | počet obyvatel = 272 453 640 [12] => | obyvmisto = 4 [13] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [14] => | hustota = 141,9 [15] => | hustmisto = 89 [16] => | HDI = 0,600 [17] => | HDIvývoj = mírný pokles [18] => | HDIvýše = střední [19] => | HDI aktuální k = 2008 [20] => | HDImísto = 108 [21] => | jazyk = [[indonéština]] (úřední, je upravenou podobou [[malajština|malajštiny]]), [[angličtina]], [[nizozemština]], velké množství místních jazyků, z nichž nejpočetnější je [[javánština]] [22] => | náboženství = [[muslim]]ové 86,1 %, [[Protestantismus|protestanti]] 5 %, [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 3,7 %, [[hinduismus|hinduisté]] 3 %, [[Buddhismus|buddhisté]] a ostatní celkem 1,8 % [23] => | nejvyšší hora = [[Puncak Jaya]] [24] => | výška nejvyšší hory = 4 884 [25] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [26] => | hlavní město = [[Jakarta]] [27] => | funkce1 = Prezident [28] => | vládce1 = [[Joko Widodo]] [29] => | funkce2 = Viceprezident [30] => | vládce2 = [[Ma'ruf Amin]] [31] => | článek o hymně = Indonéská hymna [32] => | hymna = Indonesia Raya [33] => | datum vzniku = [[17. srpen|17. srpna]] [[1945]] [34] => | způsob vzniku = vyhlášena nezávislost [35] => | měna = [[indonéská rupie]] [36] => | kód měny = IDR [37] => | HDP/ob. = 11 058{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [38] => | HDP/ob.misto = 96 [39] => | HDP aktuální k = 2014 [40] => | ison = 360 [41] => | iso3 = IDN [42] => | iso2 = ID [43] => | mpz = RI [44] => | doména = id [45] => | předvolba = +62 [46] => | čas = +7, +8, +9 [47] => | commonscat = Indonesia [48] => | motto = Bhinneka Tunggal Ika [49] => }} [50] => '''Indonésie''', plným názvem '''Indonéská republika''', je stát v jihovýchodní [[Asie|Asii]] a [[Oceánie|Oceánii]] tvořený 17 508 ostrovy. S více než čtvrt miliardou obyvatel jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k [[islám]]u. Státním zřízením země je [[republika]] s voleným [[prezident]]em a [[parlament]]em. Hlavním městem Indonésie je [[Jakarta]]. Na pevnině hraničí Indonésie s [[Papua Nová Guinea|Papuou Novou Guineou]], [[Východní Timor|Východním Timorem]] a [[Malajsie|Malajsií]]. Na moři sousedí se [[Singapur]]em, [[Filipíny|Filipínami]], [[Austrálie|Austrálií]], [[Palau]], [[Thajsko|Thajskem]] a [[Indie|indickým]] územím [[Andamany a Nikobary]]. [51] => [52] => Indonéské souostroví bylo významným obchodním centrem nejméně od 7. století, kdy království [[Šrívidžaja]] obchodovalo s [[Čína|Čínou]] a [[Indie|Indií]]. Místní vládci postupně začali přebírat indickou kulturu, náboženské a politické modely a [[Hinduismus|hinduistická]] a [[Buddhismus|buddhistická]] království vzkvétala. Indonéská historie byla ovlivněna snahami cizích mocností ovládnout její [[přírodní bohatství]]. Muslimští obchodníci přinesli [[islám]] a evropští [[Kolonialismus|kolonialisté]] spolu v době [[Zámořské objevy|zámořských objevů]] bojovali o ovládnutí obchodu s kořením na [[Moluky|Molukách]]. Po třech a půl stoletích [[Nizozemsko|nizozemské]] nadvlády získala Indonésie po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] nezávislost. Turbulentní moderní historie země byla ovlivněna přírodními katastrofami, [[Korupce|korupcí]], [[Separatismus|separatismem]], [[Demokratizace|demokratizací]] a obdobími prudkých ekonomických změn. [53] => [54] => Obyvatelstvo souostroví patří k mnoha [[etnikum|etnickým]], [[řeč|jazykovým]] a [[náboženství|náboženským]] skupinám. V Indonésii došlo k vývoji sdílené identity definované společným jazykem, etnickou a náboženskou pluralitou uvnitř většinově muslimské společnosti, umožněnou historickou zkušeností s kolonialismem a bojem proti němu. Indonéské národní motto, „Bhinneka Tunggal Ika“ („Jednota v rozdílnosti“, doslova „Mnoho, ale jeden“) vyjadřuje rozdílnost, která zemi charakterizuje. Navzdory obrovské populaci a hustému zalidnění se v zemi nacházejí obrovské oblasti divočiny s druhou největší [[Biologická diverzita|biodiverzitou]] na světě. Indonésie má velké přírodní bohatství, ale přesto je zde [[chudoba]] rozšířeným problémem. Navzdory problémům s chudobou je Indonésie 19. největší ekonomikou světa, a je proto jednou ze zemí skupiny [[G20]]. Je také členem [[Sdružení národů jihovýchodní Asie]] a [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|Asijsko-pacifického hospodářského společenství]]. [55] => [56] => == Etymologie == [57] => Název Indonésie je odvozen od latinského slova ''Indus'' znamenajícího „Indie“ a řeckého slova ''nesos'' znamenajícího „ostrov“.{{Citace monografie | příjmení=Tomascik | jméno=T | spoluautoři=Mah, J.A., Nontji, A., Moosa, M.K. | titul=The Ecology of the Indonesian Seas - Part One | vydavatel=Periplus Editions Ltd. | rok=1996 | místo=Hong Kong | isbn=962-593-078-7}} Jméno bylo poprvé použito v 18. století, dlouho před vznikem nezávislé Indonésie.{{Citace periodika | příjmení=Anshory | jméno=Irfan | titul=Asal Usul Nama Indonesia | periodikum=Pikiran Rakyat | datum=2004-08-16 | url=http://www.pikiran-rakyat.com/cetak/0804/16/0802.htm | datum přístupu=2006-10-05 | url archivu=https://web.archive.org/web/20061215190155/http://www.pikiran-rakyat.com/cetak/0804/16/0802.htm | datum archivace=2006-12-15 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.pikiran-rakyat.com/cetak/0804/16/0802.htm |date=20061215190155 }} V roce 1850 navrhl anglický etnolog [[George Earl]] označení ''Indunésané'' (''Indunesians'') a ''Malajunésané'' (''Malayunesians'') pro obyvatelstvo „Indického resp. Malajského souostroví“.{{Citace periodika | příjmení=Earl | jméno=George S. W. | titul=On The Leading Characteristics of the Papuan, Australian and Malay-Polynesian Nations | periodikum=Journal of the Indian Archipelago and Eastern Asia (JIAEA) | rok=1850 | strany=119}} V téže publikaci Earlův student [[James Richardson Logan]] použil termín Indonésie jako synonymum pro ''Indické souostroví''.{{Citace periodika | příjmení=Logan | jméno=James Richardson | titul=The Ethnology of the Indian Archipelago: Embracing Enquiries into the Continental Relations of the Indo-Pacific Islanders | url=https://archive.org/details/ethnologyIndian00Loga | periodikum=Journal of the Indian Archipelago and Eastern Asia (JIAEA) | rok=1850 | strany=4:252–347}}; {{Citace periodika | příjmení=Earl | jméno=George S. W. | titul=On The Leading Characteristics of the Papuan, Australian and Malay-Polynesian Nations | periodikum=Journal of the Indian Archipelago and Eastern Asia (JIAEA) | rok=1850 | strany=254, 277–278}} Nizozemští akademici věnující se jihovýchodní Asii však termín nepřejali. Namísto něj označovali oblast jako ''Malajské souostroví'' (''Maleische Archipel''), ''Nizozemskou východní Indii'' (''Nederlandsch Oost Indië''), lidově též ''Indië'', ''Východ'' (''de Oost'') a ''Insulinde''.Tento termín byl použit v roce 1860 ve vlivném díle [[Max Havelaar]] kritizujícím kolonialismus napsaný [[Multatuli|Multatulim]]. {{Citace periodika [58] => | autor = Justus M. van der Kroef [59] => | titul = The Term Indonesia: Its Origin and Usage [60] => | periodikum = Journal of the American Oriental Society [61] => | ročník = 71 [62] => | číslo = 3 [63] => | strany = 166–171 [64] => | doi = 10.2307/595186 [65] => | url = http://links.jstor.org/sici?sici=0003-0279%28195107%2F09%2971%3A3%3C166%3ATTIIOA%3E2.0.CO%3B2-5 [66] => | rok = 1951 [67] => }} [68] => [69] => Od roku 1900 se termín Indonésie stal standardem v akademickém prostředí mimo Nizozemsko a indonéské nacionalistické skupiny jej přejaly pro účely své politické prezentace.{{Citace periodika | titul=The Term Indonesia: Its Origin and Usage | periodikum=Journal of the American Oriental Society | autor=Jusuf M. van der Kroef | ročník=71 | číslo=3 | strany=166–171 | rok=1951 | url=http://links.jstor.org/sici?sici=0003-0279%28195107%2F09%2971%3A3%3C166%3ATTIIOA%3E2.0.CO%3B2-5 | doi=10.2307/595186}} [[Adolf Bastian]] z [[Humboldtova univerzita|Berlínské university]] zpopularizoval označení svou knihou ''Indonesien oder die Inseln des Malayischen Archipels, 1884–1894''. Prvním akademikem, který termín Indonésie použil, byl [[Suwardi Suryaningrat]] (Ki Hajar Dewantara) když v roce 1913 otevřel tiskovou agenturu pojmenovanou ''Indonesisch Pers-bureau''. [70] => [71] => == Dějiny == [72] => {{viz též|Dějiny Indonésie}} [73] => [[Soubor:Borobudur ship.JPG|náhled|vlevo|Loď vytesaná v [[Borobudur]]u, cca 800 n. l.]] [74] => [[Soubor:Myristica fragrans - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-097.jpg|náhled|[[Muškátový oříšek]], dříve jedna z nejcennějších indonéských komodit]] [75] => Fosilní pozůstatky [[Homo erectus]], někdy nazývaného Člověk jávský naznačují, že Indonéské souostroví bylo obydleno před 2 miliony až půl milionem let.{{Citace periodika | příjmení=Pope | titul=Recent advances in far eastern paleoanthropology | url=https://archive.org/details/sim_annual-review-of-anthropology_1988_17/page/43 | periodikum=Annual Review of Anthropology | ročník=17 | strany=43–77 | rok=1988 | doi=10.1146/annurev.an.17.100188.000355}} [76] => citováno v {{Citace monografie | příjmení=Whitten | jméno=T | spoluautoři=Soeriaatmadja, R. E., Suraya A. A. | titul=The Ecology of Java and Bali | vydavatel=Periplus Editions Ltd | rok=1996 | místo=Hong Kong | strany=309–312 | id=}}; {{Citace periodika | příjmení=Pope | jméno=G | odkaz na autora= | spoluautoři= | titul=Evidence on the Age of the Asian Hominidae | periodikum=Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America | ročník=80 | číslo=16 | strany=4,988–4992 | datum=15. srpna 1983 | url=http://www.pnas.org/cgi/content/abstract/80/16/4988 | datum přístupu=| pmid=6410399| doi=10.1073/pnas.80.16.4988}} [77] => citováno v [78] => {{Citace monografie | příjmení=Whitten | jméno=T | spoluautoři=Soeriaatmadja, R. E., Suraya A. A. | titul=The Ecology of Java and Bali | vydavatel=Periplus Editions Ltd | rok=1996 | místo=Hong Kong | strany=309 | id=}}; [79] => {{Citace periodika | příjmení=de Vos | jméno=J.P. | spoluautoři=P.Y. Sondaar, | titul=Dating hominid sites in Indonesia | periodikum=Science Magazine | ročník=266 | číslo=16 | strany=4,988–4992 | datum=9. prosince 1994 | url=http://www.sciencemag.org/cgi/reprint/266/5191/1726.pdf | formát=PDF| doi=10.1126/science.7992059 | datum přístupu=}} [80] => citováno v {{Citace monografie | příjmení=Whitten | jméno=T | spoluautoři=Soeriaatmadja, R. E., Suraya A. A. | titul=The Ecology of Java and Bali | vydavatel=Periplus Editions Ltd | rok=1996 | místo=Hong Kong | strany=309 | id=}} Moderní člověk zde byl před více než 60 tisíci lety.https://phys.org/news/2017-08-teeth-rediscovered-cave-humans-indonesia.html - Old teeth from a rediscovered cave show humans were in Indonesia more than 63,000 years ago [81] => [82] => [[Austronésané]], kteří v současnosti tvoří většinu populace, migrovali do jihovýchodní Asie z [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]]. Do Indonésie dorazili okolo roku 2000 př. n. l. a s rozšiřováním po souostroví začali vytěsňovat domorodé [[melanésané|melanéské]] obyvatelstvo do oblastí na východě.Taylor (2003), s. 5–7 Díky ideálním podmínkám pro zemědělství a zvládnutí pěstování [[rýže]] okolo roku 800 př. n. l. [83] => {{Citace monografie | příjmení=Taylor | jméno=Jean Gelman| titul=Indonesia | vydavatel=Yale University Press | datum= | místo=New Haven and London | strany=8–9 | isbn=0-300-10518-5}} se mohly rozvíjet vesnice a města, které nakonec daly základ prvním královstvím existujícím asi od roku 100 n. l. Díky strategickému umístění Indonésie rostl jak obchod mezi ostrovy, tak i mezinárodní obchod. Obchodní spojení s [[Indie|Indií]] a [[Čína|Čínou]] bylo navázáno několik století př. n. l.{{Citace monografie | příjmení=Taylor | jméno=Jean Gelman | titul=Indonesia | vydavatel=Yale University Press | datum= | místo=New Haven and London | strany=15–18 | isbn=0-300-10518-5}} Od té doby hrál obchod v indonéské historii zásadní roli.Taylor (2003), s. 3, 9, 10–11, 13, 14–15, 18–20, 22–23; Vickers (2005), s. 18–20, 60, 133–134 [84] => [85] => Od sedmého století n. l. existovalo a prosperovalo mocné království [[Šrívidžaja]], které bylo ovlivněno [[buddhismus|buddhismem]] a [[hinduismus|hinduismem]], které do něj byly přineseny díky intenzivním obchodním vztahům s okolím.Taylor (2003), s. 22–26; Ricklefs (1991), s. 3 Mezi osmým a desátým stoletím na [[Jáva|Jávě]] prosperovaly a následně upadly dvě mocné zemědělské dynastie, buddhistická [[Sailendra]] a hinduistická [[Mataram]]. Obě vybudovaly okázalé náboženské památky, Sailendra vybudovala [[Borobudur]] a Mataram za sebou zanechala [[Prambanan]]. Ve 13. století vzniklo na východě Jávy hinduistické království [[Madžapahit]] a za vlády panovníka [[Gajah Mada|Gajaha Mady]] se jeho vliv rozšířil do většiny Indonésie. Toto období je někdy označováno za „zlatou éru“ indonéských dějin.{{Citace periodika | titul=The next great empire | autor=Peter Lewis | periodikum=Futures | ročník=14 | číslo=1 | rok=1982 | strany=47–61 | doi=10.1016/0016-3287(82)90071-4}} [86] => [87] => Ačkoliv muslimští obchodníci poprvé navštívili [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] v období raného islámu, první doklady o islamizaci obyvatelstva sahají teprve do [[13. století]] na sever [[Sumatra|Sumatry]].Ricklefs (1991), s. 3–14 Další indonéské oblasti začaly postupně přebírat islám, který se do konce 16. století stal dominantním náboženstvím na Jávě a Sumatře. Ve většině případů se islám smísil s existující kulturou, čímž vznikla dominantní forma indonéského islámu.Ricklefs (1991), s. 12–14 [88] => [89] => === Koloniální doba === [90] => První Evropané přistáli v Indonésii v roce 1512, kdy se [[Portugalsko|portugalští]] obchodníci, které vedl [[Francisco Serrão]], pokusili ovládnout zdroje [[muškátový oříšek|muškátového oříšku]], [[hřebíček|hřebíčku]] a [[kubéba|kubéby]] na [[Moluky|Molukách]].{{Citace monografie | příjmení=Ricklefs | jméno=M.C| titul=A History of Modern Indonesia Since c.1300, second edition | vydavatel=MacMillan | rok=1993 | místo=London | strany=22–24 | url= | isbn= 0-333-57689-6}} [[Anglické království|Angličtí]] a [[Nizozemsko|holandští]] obchodníci jej brzy následovali. V roce 1602 vznikla [[Nizozemská Východoindická společnost|Holandská Východoindická společnost]] a stala se dominantní evropskou silou. Zanikla po bankrotu v roce 1800 a nizozemská vláda prohlásila [[Nizozemská východní Indie|Nizozemskou východní Indii]] za svou kolonii.Ricklefs (1991), s. 24 [91] => [92] => Po většinu koloniálního období byla nizozemská kontrola souostroví mimo pobřežní pevnosti minimální. Až na začátku 20. století se nizozemský vliv rozšířil po celém území dnešní Indonésie. Muslimy ze sultanátu [[Aceh]] se podařilo podrobit až v roce 1903 po dlouhé [[džihád|svaté válce]], kterou vedli proti Nizozemcům.Nizozemští vojáci dlouhodobě potlačovali rebelie na a mimo Jávu. Význam místních vůdců, například prince [[Diponegoro|Diponegora]] na střední Jávě, [[Imam Bonjol|Imama Bonjola]] na střední na střední Sumatře a [[Pattimura|Pattimury]] na Molukách a krvavá třicetiletá válka na Achehu oslabily vliv kolonistů a omezily prostor pro jejich působení (Schwartz 1999, s. 3–4). Navzdory vzájemným rozdílům se v průběhu indonéské revoluce byly jednotlivé skupiny obyvatel schopny sjednotit v boji za nezávislost. [93] => [94] => === Moderní doba === [95] => [[Soubor:Soekarno.jpg|náhled|upright|[[Sukarno]], první indonéský prezident]] [96] => Nizozemskou vládu ukončila [[druhá světová válka]] a [[Japonské císařství|japonská]] [[Boje o Nizozemskou východní Indii (1941–1942)|invaze]] a následná okupace Nizozemské východní Indie, které podnítily k aktivitě dříve potlačované hnutí za nezávislost.Dle pozdější zprávy OSN zemřely v Indonésii za japonské okupace čtyři miliony lidí v důsledku hladomorů a nucených prací (označovaných jako [[rómuša]] {{Cizojazyčně|ja|労務者}}) Citováno z: Dower, John W. ''War Without Mercy: Race and Power in the Pacific War'' (1986; Pantheon; {{ISBN|0-394-75172-8}}){{Citace periodika | titul=Dutch Attitudes towards Colonial Empires, Indigenous Cultures, and Slaves | periodikum=Eighteenth-Century Studies | ročník=31 | číslo=3 | autor=Gert Oostindie and Bert Paasman | strany=349–355 | rok=1998 | url=http://muse.jhu.edu/journals/eighteenth-century_studies/v031/31.3oostindie.html | doi=10.1353/ecs.1998.0021}}; {{Citace monografie | příjmení=Ricklefs | jméno=M.C. | titul =History of Modern Indonesia Since c.1300, second edition | vydavatel=MacMillan | rok=1993 | místo=London | strany= | url= | doi= | isbn=0-333-57689-6}}[http://lcweb2.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field(DOCID+id0029) Library of Congress, 1992, "Indonesia: World War II and the Struggle For Independence, 1942–50; The Japanese Occupation, 1942–45"]. Dva dny po japonské kapitulaci v srpnu 1945 vyhlásil [[Sukarno]], vlivný nacionalistický lídr, nezávislost Indonésie a byl jmenován jejím prezidentem.{{Citace periodika | titul=Indonesia | autor=H. J. Van Mook | periodikum=Royal Institute of International Affairs | rok=1949 | ročník=25 | číslo=3 | url=http://links.jstor.org/sici?sici=0020-5850%28194907%2925%3A3%3C274%3AI%3E2.0.CO%3B2-P | strany=274–285}}; {{Citace periodika | titul=Independence the Issue | periodikum=Far Eastern Survey | autor=Charles Bidien | ročník=14 | číslo=24 | url=http://links.jstor.org/sici?sici=0362-8949%2819451205%2914%3A24%3C345%3AITI%3E2.0.CO%3B2-S| strany=345–348 | datum=5. prosince 1945 | doi=10.1525/as.1945.14.24.01p17062}}; {{Citace monografie | příjmení =Taylor | jméno =Jean Gelman | titul =Indonesia: Peoples and History | vydavatel =Yale University Press | rok =2003 | místo = | strany =325 | isbn = 0-300-10518-5}}; Reid (1973), s. 30 Nizozemsko se pokusilo opětovně získat kontrolu nad Indonésií a [[Indonéská revoluce|ozbrojený a diplomatický boj]] skončil v prosinci 1949, kdy Nizozemsko pod mezinárodním tlakem uznalo indonéskou nezávislost.{{Citace periodika | titul=Independence the Issue | periodikum=Far Eastern Survey | autor=Charles Bidien | ročník=14 | číslo=24 | url=http://links.jstor.org/sici?sici=0362-8949%2819451205%2914%3A24%3C345%3AITI%3E2.0.CO%3B2-S| strany=345–348 | datum=5. prosince 1945 | doi=10.1525/as.1945.14.24.01p17062}}; {{Citace elektronické monografie | url=http://www.globalsecurity.org/military/world/war/indo-inde.htm | titul=Indonesian War of Independence" | datum přístupu=2006-12-11 | vydavatel=GlobalSecurity.org | edice=Military}}S výjimkou [[Západní Nová Guinea|Západní Nové Guiney]], která se součástí Indonésie stala v roce 1962 na základě [[Dohody z New Yorku|dohod z New Yorku]] a [[Akt svobodné volby|Aktu svobodné volby]]. [97] => [98] => Sukarno posunul zemi od [[demokracie]] k [[Autoritarismus|autoritářské vládě]] a udržoval se u moci balancováním mezi opozicí tvořenou armádními složkami a [[Komunistická strana Indonésie|Komunistickou stranou Indonésie]].Ricklefs (1991), s. 237–280 Pokus o puč 30. září 1965 byl potlačen armádou, která rozpoutala násilnou protikomunistickou kampaň. Jejím projevem byla událost, která je označována jako [[Masakry v Indonésii 1965-1966|Indonéský masakr]]. Ten si (během pouhých několika měsíců přelomu let 1965–1966) vyžádal mezi 500 tisíci až milionem obětí, a je tak jedním z největších vyvražďování 20. století. Jeho důsledkem bylo rozprášení komunistické strany.Friend (2003), s. 107–109; {{cite video | people =Chris Hilton (scenárista a režisér) | title =Shadowplay | medium =Televizní dokument | publisher=Vagabond Films and Hilton Cordell Productions | date = 2001}}; Ricklefs (1991), s. 280–283, 284, 287–290{{Citace periodika | autor=John Roosa and Joseph Nevins | datum=5. listopadu 2005 | url=http://www.counterpunch.org/roosa11052005.html | titul=40 Years Later: The Mass Killings in Indonesia | datum přístupu=2006-11-12 | periodikum=CounterPunch | url archivu=https://web.archive.org/web/20061207144330/http://www.counterpunch.org/roosa11052005.html | datum archivace=2006-12-07 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.counterpunch.org/roosa11052005.html |date=20061207144330 }}; {{Citace periodika | titul=Unresolved Problems in the Indonesian Killings of 1965-1966 | autor=Robert Cribb | periodikum=Asian Survey | ročník=42 | číslo=4 | rok=2002 | strany=550–563 | doi=10.1525/as.2002.42.4.550}} Velitel armády, generál [[Suharto]], vytlačil politicky oslabeného Sukarna a v březnu 1968 byl jmenován prezidentem. Jeho vláda „Nového řádu“{{Citace periodika | titul=General Suharto's New Order | autor=John D. Legge | periodikum=Royal Institute of International Affairs | ročník=44 | číslo=1 | rok=1968 | strany=40–47 | url=http://links.jstor.org/sici?sici=0020-5850%28196801%2944%3A1%3C40%3AGSNO%3E2.0.CO%3B2-I}} byla podporována [[Spojené státy americké|Spojenými státy]]US National Archives, RG 59 Records of Department of State; cable no. 868, ref: Embtel 852, 5. října 1965. [https://web.archive.org/web/20020616222707/http://www.state.gov/r/pa/ho/frus/johnsonlb/xxvi/4445.htm]; Adrian Vickers, ''A History of Modern Indonesia.'' Cambridge University Press, p. 163; 2005; David Slater, ''Geopolitics and the Post-Colonial: Rethinking North-South Relations,'' London: Blackwell, p. 70 a otevřela Indonésii zahraničním investicím, které byly hlavním důvodem tří desetiletí nepřetržitého ekonomického růstu.{{Citace monografie | příjmení=Vickers | jméno=Adrian | titul=A History of Modern Indonesia | vydavatel=Cambridge University Press | rok=2005 | isbn=0-521-54262-6 | url-access=registration | url=https://archive.org/details/historyofmoderni00adri }}; {{Citace monografie | příjmení=Schwarz | jméno=A. | rok=1994 | titul=A Nation in Waiting: Indonesia in the 1990s | vydavatel=Westview Press | isbn=1-86373-635-2 | url-access=registration | url=https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw }}; {{Citace monografie | příjmení=Ricklefs | jméno=M. C. | titul=A History of Modern Indonesia since c.1300, Second Edition | vydavatel=MacMillan | rok=1991 | isbn=9780804721943}} Autoritářská vláda „Nového řádu“ byla ovšem obviňována z [[korupce]] a potlačování opozice. [99] => [100] => V letech 1997 a 1998 byla země zasažena [[Asijská finanční krize|Asijskou finanční krizí]],{{Citace monografie | příjmení =Delhaise | jméno =Philippe F. | titul =Asia in Crisis: The Implosion of the Banking and Finance Systems | url =https://archive.org/details/asiaincrisisimpl0000delh | vydavatel =Willey | rok =1998 | strany =[https://archive.org/details/asiaincrisisimpl0000delh/page/123 123] | isbn = 0-471-83450-5}} která vedla k propadu popularity vlády a masivním protestům.{{Citace periodika | titul=Indonesia: from showcase to basket case | autor=Jonathan Pincus and Rizal Ramli | periodikum=Cambridge Journal of Economics | ročník=22 | číslo=6 | strany=723–734 | url=http://cje.oxfordjournals.org/cgi/content/abstract/22/6/723| rok=1998| doi=10.1093/cje/22.6.723}} [101] => Suharto 21. května 1998 rezignoval. [102] => {{Citace periodika | url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/events/indonesia/latest_news/97848.stm | titul=President Suharto resigns | periodikum=BBC News | datum=21. května 1998 | datum přístupu=2006-11-12}} V roce 1999 se od Indonésie po pětadvacet let dlouhé okupaci spojené s represí místního obyvatelstva, která byla mezinárodním společenstvím odsuzována jako brutální, odtrhl [[Východní Timor]].{{Citace elektronické monografie | příjmení=Burr | jméno=W. | spoluautoři=Evans, M.L. | titul=Ford and Kissinger Gave Green Light to Indonesia's Invasion of East Timor, 1975: New Documents Detail Conversations with Suharto | edice=National Security Archive Electronic Briefing Book No. 62 | vydavatel=National Security Archive, The George Washington University, Washington, DC | datum=6. prosince 2001 | url=http://www.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB62/ | datum přístupu=2006-09-17}}; {{Citace elektronické monografie | titul=International Religious Freedom Report | edice=Bureau of Democracy, Human Rights, and Labor | vydavatel=U.S. Department of State | datum=2002-10-17 | url=http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2002/13873.htm | datum přístupu=2006-09-29}} [103] => Demokratizační proces po Suhartově rezignaci obsahoval například program vedoucí k větší autonomii regionů. V roce 2004 se konaly první přímé prezidentské volby. Politická a ekonomická nestabilita, sociální napětí, korupce a terorismus však demokratizaci zpomalují. Ačkoliv jsou vztahy mezi různými náboženskými a etnickými skupinami většinou dobré, v některých oblastech zůstává násilí významným problémem.{{Citace periodika | autor=Robert W. Hefner | rok=2000 | url=http://www.trincoll.edu/depts/csrpl/RINVol3No1/east_timor.htm | titul=Religious Ironies in East Timor | ročník=3 | číslo=1 | datum přístupu=2006-12-12 | periodikum=Religion in the News | příjmení= | jméno= | url archivu=https://web.archive.org/web/20070107184415/http://www.trincoll.edu/depts/csrpl/RINVol3No1/east_timor.htm | datum archivace=2007-01-07 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.trincoll.edu/depts/csrpl/RINVol3No1/east_timor.htm |date=20070107184415 }} Politická dohoda o ukončení konfliktu na [[Aceh]]u byla dosažena roku 2005.{{Citace periodika | titul=Aceh rebels sign peace agreement | periodikum=BBC News | datum=15. srpna 2005 | datum přístupu=2006-12-12 | url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4151980.stm}} [104] => [105] => == Státní symboly == [106] => === Vlajka === [107] => [108] => {{Podrobně|Indonéská vlajka}} [109] => [110] => Indonéská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, červeným a bílým. [111] => [112] => === Znak === [113] => [114] => {{Podrobně|Státní znak Indonésie}} [115] => [116] => Indonéský státní znak je tvořen zlatým [[garuda|garudou]], který drží bílou stuhu s černým nápisem ''Bhinneka Tunggal Ika'' ({{Vjazyce2|cs|Jednota v rozmanitosti}}) a se štítem na hrudi. Štít se skládá z pěti znaků představujících Pancasilu, pět zásad národní indonéské filosofie. [117] => [118] => === Hymna === [119] => [120] => {{Podrobně|Indonéská hymna}} [121] => [122] => Indonéská hymna je píseň ''Indonesia Raya'' ({{Vjazyce2|cs|Velká Indonésie}}). Hudbu složil v roce 1928 Wage Rudolf Supratman. [123] => [124] => == Geografie == [125] => {{viz též|Geografie Indonésie}} [126] => [[Soubor:Indonesia 2002 CIA map.png|náhled|Mapa Indonésie]] [127] => [[Soubor:Mahameru-volcano.jpeg|náhled|Sopky [[Mount Semeru]] a [[Mount Bromo]]]] [128] => Indonésii tvoří 17 508 ostrovů, z nichž je asi 6000 obydlených.{{cite press release | publisher=[[Mezinárodní měnový fond|International Monetary Fund]] | url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2006/01/data/dbcoutm.cfm?SD=2005&ED=2005&R1=1&R2=1&CS=3&SS=2&OS=C&DD=0&OUT=1&C=536&S=PPPWGT-PPPPC&RequestTimeout=120&CMP=0&x=45&y=5 Estimate | accessdate=2006-10-05 | title=World Economic Outlook Database | Xdatum=duben 2006}}; {{Citace elektronické monografie | jméno =Hendriawan | titul =Indonesia Regions | vydavatel =Indonesia Business Directory | url =http://www.indonext.com/Regions/ | datum přístupu = 2007-04-24}} Ostrovy se rozkládají na obou stranách [[Zemský rovník|rovníku]]. Největšími jsou [[Jáva]], [[Sumatra]], [[Borneo|Kalimantan]] (indonéská část [[Borneo|Bornea]]), [[Nová Guinea]] (sdílená s [[Papua Nová Guinea|Papuou Novou Guineou]]) a [[Sulawesi]]. Na pevnině sousedí Indonésie s Malajsií na ostrovech Borneo a [[Sebatik]]; s Papuou Novou Guineou na ostrově Nová Guinea a s Východním Timorem na ostrově [[Timor]]. Na severu sousedí přes mořské úžiny též s Filipínami a Singapurem a na jihu s Austrálií. Hlavní město Jakarta se nachází na Jávě a je největším městem Indonésie. Dalšími velkými městy Indonésie jsou [[Surabaja]], [[Bandung]], [[Medan]] a [[Semarang]].{{Citace monografie | příjmení =Witton | jméno =Patrick | titul =Indonesia | url =https://archive.org/details/indonesia0000unse_i2g4 | vydavatel =Lonely Planet | rok =2003 | místo =Melbourne | strany =[https://archive.org/details/indonesia0000unse_i2g4/page/139 139], 181, 251, 435 | isbn=1-74059-154-2}} V roce 2019 představil prezident země záměr o přestěhování hlavního města z ostrova [[Jáva]] na ostrov [[Borneo]], pravděpodobně do provincie [[Východní Kalimantan]], dle detailních studií, jež byly vypracovány.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Indonésie přestěhuje hlavní město [130] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/indonesie-prestehuje-hlavni-mesto-40294400 [131] => | periodikum = Novinky.cz [132] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [133] => | vydavatel = Borgis [134] => | datum přístupu = 2019-08-26 [135] => | příjmení = [136] => | jméno = ČTK [137] => | vydavatel = [138] => | datum vydání = 2019-08-26 [139] => }} [140] => [141] => S rozlohou 1 919 440 km² je Indonésie patnáctou největší zemí světa.{{Citace elektronické monografie | příjmení=Central Intelligence Agency | titul=Rank Order Area | edice=The World Factbook | vydavatel=US [[Central Intelligence Agency|CIA]], Washington, DC | datum=2006-10-17 | url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2147rank.html | datum přístupu=2006-11-03 | url archivu=https://web.archive.org/web/20140209041128/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2147rank.html | datum archivace=2014-02-09 | nedostupné=ano }} Průměrná hustota zalidnění je 134 osob na km², což řadí Indonésii na 79. místo na světě,{{Citace elektronické monografie | titul=Population density - Persons per km² 2006 | edice=CIA world factbook | vydavatel=Photius Coutsoukis | rok=2006 | url=http://www.photius.com/rankings/geography/population_density_2006_1.html | datum přístupu=2006-10-04}} ale na Jávě, nejlidnatějším ostrově světa, dosahuje hustota zalidnění 940 osob na km².{{Citace elektronické monografie | příjmení = Calder | jméno = Joshua | titul = Most Populous Islands | vydavatel = World Island Information | datum vydání = 3. května 2006 | url = http://www.worldislandinfo.com/POPULATV2.htm | datum přístupu = 2006-09-26}} Nejvyšší horou země je s výškou 4884 m{{Citace elektronické monografie | url=http://7summits.com/carstensz/carstensz.php | titul=Carstensz Pyramid, the summit of Oceania. The seven summits, the highest peaks of the 7 continents. Trips, Statistics & information! | autor= Harry Kikstra, 7summits.com | datum= | edice= | vydavatel= | datum přístupu=2009-12-20}} [[Puncak Jaya]] na ostrově Nová Guinea.Různé zdroje se v nadmořské výšce odlišují, například encyklopedie [[Universum (encyklopedie)|Universum]] uvádí starou a nepřesnou hodnotu 5030 m n. m. Jezero [[Toba (jezero)|Toba]] je díky rozloze 1145 km² největším indonéským jezerem. Největší řeky, například [[Mahakam]] a [[Barito]], se nacházejí na ostrově Kalimantan a slouží jako významné dopravní cesty spojující sídla na svých březích.{{Citace elektronické monografie | titul=Republic of Indonesia | edice=Encarta | vydavatel=Microsoft | rok=2006 | url=http://encarta.msn.com/encyclopedia_761573214/Republic_of_Indonesia.html#s4 | datum přístupu= |url archivu= https://www.webcitation.org/5kwrIjXxw?url=http://encarta.msn.com/encyclopedia_761573214/Republic_of_Indonesia.html#s4 |datum archivace= 2009-11-01 |nedostupné= ano }} [142] => [143] => Jelikož se Indonésie nachází na okrajích [[Pacifická deska|Pacifické]], [[Eurasijská deska|Eurasijské]] a [[Australská deska|Australské]] [[Tektonická deska|tektonické desky]], vzniklo na jejím území mnoho [[sopka|sopek]], z nichž je přibližně [[Seznam sopek Indonésie|130 aktivních]], a dochází zde k častým [[zemětřesení]]m.{{Citace elektronické monografie| url=http://www.volcano.si.edu/world/region.cfm?rnum=06&rpage=list| titul=Volcanoes of Indonesia| vydavatel=Smithsonian Institution| datum přístupu=2007-03-25| edice=Global Volcanism Program| url archivu=https://web.archive.org/web/20110819123333/http://www.volcano.si.edu/world/region.cfm?rnum=06| datum archivace=2011-08-19| nedostupné=ano}} Výbuchy sopek [[Tambora]] a [[Krakatoa]] v [[19. století]] jsou známy pro svou devastující sílu. Exploze [[supervulkán]]u [[Toba]] před asi 70 tisíci lety byla jednou z největších známých sopečných erupcí a katastrofou s globálními dopady.{{Citace elektronické monografie [144] => | příjmení = Mihulka [145] => | jméno = Stanislav [146] => | odkaz na autora = [147] => | titul = Erupce supervulkánu Toba před 73 tisíci lety odlesnila Indii [148] => | url = http://osel.cz/index.php?clanek=4783 [149] => | datum vydání = 2009-12-19 [150] => | datum aktualizace = [151] => | datum přístupu = 2009-12-23 [152] => | vydavatel = OSEL.CZ [153] => | místo = [154] => | jazyk = česky [155] => }} Mezi poslední významné přírodní katastrofy patří [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|zemětřesení a následné tsunami]] v roce [[2004]], které si vyžádalo přes 230 tisíc obětí (z toho téměř 168 tisíc v samotné Indonésii){{Citace elektronické monografie | titul =The Human Toll | edice =UN Office of the Special Envoy for Tsunami Recovery | vydavatel =[[Organizace spojených národů|United Nations]] | url =http://www.tsunamispecialenvoy.org/country/humantoll.asp | datum přístupu =2007-03-25 | url archivu =https://web.archive.org/web/20070519133441/http://www.tsunamispecialenvoy.org/country/humantoll.asp | datum archivace =2007-05-19 | nedostupné =ne }} a zemětřesení u města Yogyakarta v roce 2006. [[Sopečný popel]] má na druhou stranou pozitivní vliv na úrodnost půdy a umožňuje nadprůměrně vysoké zalidnění.{{Citace monografie | příjmení=Whitten | jméno=T | spoluautoři=Soeriaatmadja, R. E., Suraya A. A. | titul=The Ecology of Java and Bali | vydavatel=Periplus Editions Ltd | rok=1996 | místo=Hong Kong | strany=95–97 | id=}} [156] => [157] => Díky poloze na rovníku se v Indonésii projevuje tropické klima s obdobími sucha a [[monzun]]ů. Průměrné roční srážky dosahují v nížinách 1780 – 3175 mm a až 6100 mm v horských oblastech. Nejvíce srážek je zaznamenáváno v horských oblastech na západním pobřeží Sumatry, na západě Jávy, na Kalimantanu, Sulawesi a Nové Guiney. Průměrná vlhkost vzduchu se pohybuje okolo 80 %. V průběhu roku se teploty mění jen mírně, například v Jakartě se pohybují mezi 26 až 30 °C.{{Citace elektronické monografie [158] => | titul = About Jakarta And Depok [159] => | edice = University of Indonesia [160] => | vydavatel = University of Indonesia [161] => | url = http://www.ui.ac.id/english/menu_statis.php?id=c6&hal=c_about_jkt [162] => | datum přístupu = 2007-04-24 [163] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080617142447/http://www.ui.ac.id/english/menu_statis.php?id=c6&hal=c_about_jkt [164] => | datum archivace = 2008-06-17 [165] => | nedostupné = ano [166] => }} [167] => [168] => === Životní prostředí === [169] => [[Soubor:Man of the woods.JPG|náhled|Kriticky ohrožený orangutan sumaterský]] [170] => [[Soubor:Línea de Wallace.jpg|náhled|[[Wallaceova linie]]]] [171] => Díky velikosti, tropickému klimatu a souostrovnímu charakteru dosahuje indonéská příroda druhé nejvyšší míry [[Biologická diverzita|biodiverzity]] na světě (po [[Brazílie|Brazílii]]).{{Citace monografie [172] => | příjmení = Lester [173] => | jméno = Brown, R [174] => | titul = State of the World 1997: A Worldwatch Institute Report on Progress Toward a Sustainable Society (14th edition) [175] => | vydavatel = W. W. Norton & Company [176] => | rok = and 1997 [177] => | místo = New York [178] => | strany = 7 [179] => | isbn = 0393040089 [180] => | url-access = registration [181] => | url = https://archive.org/details/stateofworld199700brow_0 [182] => }} Indonéská [[květena|flora]] je směsicí asijských a australských druhů.{{Citace elektronické monografie | titul=Indonesia's Natural Wealth: The Right of a Nation and Her People | vydavatel=Islam Online | datum=2003-05-22 | url=http://www.islamonline.net/English/Science/2003/05/article13.shtml | datum přístupu=2006-10-06}} Ostrovy [[Sundský šelf|Sundského šelfu]] (Sumatra, Jáva, Borneo a Bali), dříve propojené s asijskou pevninou, jsou charakteristické bohatou asijskou [[fauna|faunou]]. Indonésie je domovem mnoha druhů velkých zvířat, jako jsou [[tygr|tygři]], [[Nosorožcovití|nosorožci]], [[orangutan]]i, [[slon]]i a [[levhart]]i, ale počty přežívajících zástupců drasticky klesly a některé druhy jsou nyní kriticky ohroženy. Přibližně 60 % území zaujímají lesy.{{Citace elektronické monografie | titul=Globalis-Indonesia | vydavatel=Global Virtual University | edice=Globalis, an interactive world map | url=http://globalis.gvu.unu.edu/country.cfm?Country=ID | datum přístupu=2007-05-14}} Na Sumatře a Kalimantanu v nich převládají asijské druhy. Lesy na menší a hustěji osídlené Jávě byly z větší části odstraněny kvůli rozvoji zemědělství a lidského osídlení. Sulawesi, [[Malé Sundy]] a Moluky, které byly dlouhodobě odděleny od kontinentu, si vytvořily vlastní unikátní směsici fauny a flory.{{Citace monografie | příjmení=Whitten | jméno=T. | spoluautoři=Henderson, G., Mustafa, M. | titul=The Ecology of Sulawesi | vydavatel=Periplus Editions Ltd. | rok=1996 | místo=Hong Kong | isbn=962-593-075-2}}; {{Citace monografie | příjmení=Monk, | jméno=K.A. | spoluautoři=Fretes, Y., Reksodiharjo-Lilley, G. | titul=The Ecology of Nusa Tenggara and Maluku | vydavatel=Periplus Editions Ltd. | rok=1996 | místo=Hong Kong | isbn=962-593-076-0}} Nová Guinea, která byla součástí australské pevniny, je domovem unikátní fauny a flory připomínající tu australskou, jejíž součástí je více než 600 druhů ptáků.{{Citace elektronické monografie | titul=Indonesia | vydavatel=InterKnowledge Corp. | url=http://www.geographia.com/indonesia/indono02.htm | datum přístupu=2006-10-06}} [183] => [184] => Pouze druhy žijící v Austrálii dosahují větší míry [[endemit]]y než indonéské. Za endemity lze označit 26 % z 1531 druhů indonéských ptáků a 39 % z 515 druhů savců.[http://www.press.uchicago.edu/Misc/Chicago/468283.html Lambertini, A Naturalist's Guide to the Tropics, excerpt] Indonéské pobřeží dlouhé 80 tisíc km je obklopeno tropickými moři, která přispívají k vysoké biodiverzitě druhů. V Indonésii se nachází řada mořských a pobřežních ekosystémů, například [[pláž]]í, písečných [[duna|dun]], [[korálový útes|korálových útesů]], [[estuár|bažinatých delt]], [[mangrovy|mangrovových porostů]], nánosů v ústí řek a malých ostrovních ekosystémů. Britský přírodovědec [[Alfred Wallace]] popsal dělicí linii mezi územím rozšířením asijských a australských druhů v Indonésii.{{Citace monografie | příjmení=Severin | jméno=Tim | titul=The Spice Island Voyage: In Search of Wallace | vydavatel=Abacus Travel | rok=1997 | místo=Great Britain | isbn=0-349-11040-9}} Tato linie, označována někdy jako [[Wallaceova linie|Wallaceova]], se táhne severojižně podél okraje Sundského šelfu, mezi Kalimantanem a Sulawesi, podél [[Lombocký průliv|Lombockého průlivu]] mezi [[Lombok]]em a Bali. Fauna a flora směrem na západ od linie má více asijský a směrem na východ více australský charakter. Ve své knize ''The Malay Archipelago'' z roku 1869 popisuje Wallace mnohé unikátní místní druhy.{{Citace monografie | příjmení=Wallace | jméno=A.R. | titul=The Malay Archipelago | vydavatel=Periplus Editions | datum=2000 (originally 1869) | isbn=962-593-645-9}} Oblast ostrovů mezi jeho linií a Novou Guineou je dnes označována jako [[Wallacea]]. [185] => [186] => Početná populace a rychlá [[industrializace]] jsou v současnosti hrozbami pro životní prostředí, jehož ochrana ovšem není vinou chudoby a nedostatku zdrojů hlavní prioritou vlády.{{citace monografie | autor=Jason R. Miller | titul=Deforestation in Indonesia and the Orangutan Population | vydavatel=TED Case Studies | datum=1997-01-30 | url=http://www1.american.edu/TED/orang.htm | datum přístupu=2007-08-14 | url archivu=https://web.archive.org/web/20070811041439/http://www.american.edu/TED/ORANG.HTM | datum archivace=2007-08-11 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www1.american.edu/TED/orang.htm |date=20070811041439 }} Aktuálními environmentálními problémy jsou například rozsáhlé [[odlesňování]]Odlesňování probíhá většinou ilegálně. a s ním související lesní požáry vytvářející smog nad západní Indonésií, Malajsií a Singapurem. Dále též nadužívání mořských zdrojů a problémy spojené s překotnou [[urbanizace|urbanizací]], jako je znečištění ovzduší, dopravní zácpy, přebytek odpadu a nedostatek kvalitní vody. Indonésie je vinou odlesňování a ničení rašelinišť třetím největším producentem [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]] na světě.{{Citace elektronické monografie | příjmení=Higgins | jméno=Andrew | titul=A climate threat, rising from the soil | vydavatel=The Washington Post | url= http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/11/18/AR2009111804162.html | datum přístupu=2009-12-11}} Vinou ničení domovského prostředí savců bylo [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem pro ochranu přírody]] 140 druhů označeno za ohrožené a 15, mezi nimi i [[orangutan sumaterský]], za kriticky ohrožené.{{Citace elektronické monografie | příjmení=Massicot | jméno=Paul | titul=Animal Info - Indonesia | vydavatel=Animal Info - Information on Endangered Mammals | url=http://www.animalinfo.org/country/indones.htm | datum přístupu=2007-08-14}} [187] => [188] => == Politický systém == [189] => [[Soubor:Indonesia DPR session.jpg|náhled|Zasedání indonéského parlamentu]] [190] => Indonésie je [[republika|republikou]] s [[Prezidentská republika|prezidentským systémem]]. Jelikož jde o [[unitární stát]], politickou moc drží centrální vláda. Po Suhartově rezignaci v roce 1998 prodělaly ústavní instituce významnou proměnu. Čtyři dodatky k ústavě z roku 1945Dodatky byly přijaty v letech 1998, 1999, 2000 a 2001. transformovaly postavení zákonodárné, výkonné i soudní moci.{{Citace periodika | titul=Indonesia: General elections test the amended Constitution and the new Constitutional Court | periodikum=International Journal of Constitutional Law | autor=Susi Dwi Harijanti and Tim Lindsey | ročník=4 | číslo=1 | rok=2006 | strany=138–150 | doi=10.1093/icon/moi055}} Prezident je hlavou státu, stojí v čele ozbrojených složek, vede domácí vládu a formuluje domácí a zahraniční politiku. Jmenuje radu ministrů, kteří nemusí být zvolenými členy legislativních orgánů. Ve volbách konaných v roce 2004 volili lidé prezidenta a viceprezidenta poprvé přímo.{{cite press release | publisher=Carter Center | year=2004 | title=The Carter Center 2004 Indonesia Election Report | url=http://www.cartercenter.org/documents/2161.pdf | formát=PDF| accessdate=2006-12-13}} Prezident může být zvolen nejvýše na dvě pětiletá funkční období._ (2002), ''The fourth Amendment of 1945 Indonesia Constitution'', Chapter III – The Executive Power, Art. 7. [191] => [192] => Nejvyšším zákonodárným tělesem je Lidové konzultativní shromáždění. Jeho hlavním úkolem je podpora a doplňování ústavy, inaugurace prezidenta a formalizace státní politiky. Má rovněž právo odvolat prezidenta.{{Citace monografie | titul=Ketetapan MPR-RI Nomor II/MPR/2000 tentang Perubahan Kedua Peraturan Tata Tertib Majelis Permusyawaratan Rakyat Republik Indonesia | autor=People's Consultative Assembly (MPR-RI) | url=http://www.mpr.go.id/pdf/ketetapan/putusan%20MPRRI%202000.pdf | formát=PDF | datum přístupu=2006-11-07 |url archivu= https://web.archive.org/web/20110721122810/http://www.mpr.go.id/pdf/ketetapan/putusan%20MPRRI%202000.pdf |datum archivace= 2011-07-21 |nedostupné= ano }} Tvoří jej dvě komory, Lidová reprezentativní rada o 560 členech a Regionální reprezentativní rada o 132 členech.{{Citace elektronické monografie | titul=Background Note: Indonesia | edice=U.S. Library of Congress | vydavatel=U.S. Department of State | url=http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2748.htm | datum přístupu=2009-11-26 |url archivu= https://www.webcitation.org/616nEadEx?url=http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2748.htm |datum archivace= 2011-08-21 |nedostupné= ano }} Lidová reprezentativní rada schvaluje zákony a kontroluje exekutivu. Je volena občany na základě [[Poměrný volební systém|systému poměrného zastoupení]]. Reformy z roku 1998 výrazně zesílily její postavení v politickém systému Indonésie.Na základě reforem ztratila exekutiva možnost ovlivňovat tvorbu zákonů zákonodárnou mocí. Byly také odstraněny mandáty vyhrazené pro armádní představitele (viz Harijanti and Lindsey 2006). Regionální reprezentativní rada je novou komorou zřízenou za účelem řešení regionálních témat.Na základě ústavního dodatku z roku 2001 je v Regionální reprezentativní radě každá provincie reprezentována čtyřmi nestraníky volenými obyvateli provincie.{{Citace monografie | titul=Third Amendment to the 1945 Constitution of The Republic of Indonesia | url=http://www.gtzsfdm.or.id/documents/laws_n_regs/con_decree/3_AmdUUD45_eng.pdf | formát=PDF | autor=People's Consultative Assembly | datum přístupu=2006-12-13 | url archivu=https://web.archive.org/web/20061201025250/http://www.gtzsfdm.or.id/documents/laws_n_regs/con_decree/3_AmdUUD45_eng.pdf | datum archivace=2006-12-01 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.gtzsfdm.or.id/documents/laws_n_regs/con_decree/3_AmdUUD45_eng.pdf |date=20061201025250 }} [193] => [194] => Soukromoprávní spory jsou řešeny před Státními soudy a odvolání před Vrchním soudem. Nejvýše postaveným indonéským soudem je Nejvyšší soud, který rozhoduje o kasačních stížnostech vůči rozsudkům Vrchního soudu. Dalšími soudními orgány jsou Obchodní soud zabývající se [[Úpadek|bankroty]] a [[Platební neschopnost|insolvencemi]], Státní správní soud řešící správní spory namířené vůči fungování veřejné moci a Ústavní soud rozhodující o ústavnosti a legálnosti zákonů, voleb, rozpuštění politických stran a pravomocích státních orgánů. Náboženský soud rozhoduje některé věci týkající se náboženství.{{Citace elektronické monografie| titul=Country Profile: Indonesia| vydavatel=[[Knihovna Kongresu|U.S Library of Congress]]| měsíc=Prosinec | rok=2004| url=http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Indonesia.pdf | formát=PDF| datum přístupu=2006-12-09}} [195] => [196] => === Zahraniční politika === [197] => [[Soubor:Re-enactment Santa Cruz massacre.jpg|náhled|vlevo|upright|Během indonéské okupace [[Východní Timor|Východního Timoru]] zahynulo nejméně sto tisíc civilistů]] [198] => [[Soubor:Antonín Novotný 1963.jpg|náhled|upright=0.8|Československý prezident [[Antonín Novotný]] při setkání se [[Sukarno|Sukarnem]], prvním prezidentem nezávislé Indonésie]] [199] => [[Soubor:Joko Widodo and Mahathir Mohamad in Putrajaya, 2019.jpg|náhled|upright=0.8|Prezident Indonésie [[Joko Widodo]] a Předseda vlády [[Malajsie]] [[Mahathir Mohamad]] (9. srpna 2019)]] [200] => V porovnání se Sukarnovým anti-imperialistickým postojem vůči západním vládám a roztržkám s Malajsií byla indonéská zahraniční politika za Suhartovy vlády „Nového řádu“ založená na ekonomické a politické spolupráci s vyspělými západními státy.{{Citace elektronické monografie | titul=Indonesia - Foreign Policy | edice=U.S. Library of Congress | vydavatel=U.S. Library of Congress| url=http://countrystudies.us/indonesia/97.htm | datum přístupu=2007-05-05}} V roce 1975 Spojené státy a Austrálie podpořily indonéskou okupaci Východního Timoru."[http://archiv.ihned.cz/c1-827749-smutek-i-nadeje-vychodniho-timoru Smutek i naděje Východního Timoru]". Hospodářské noviny. 27. srpna 1999. Indonésie udržuje blízké vztahy se svými sousedy v Asii, je zakládajícím členem [[Sdružení národů jihovýchodní Asie|ASEANu]], [[Hnutí nezúčastněných zemí]], [[Organizace islámské spolupráce]] a [[Východoasijský summit|Východoasijského summitu]]. V roce 1990 obnovila země diplomatické styky s Čínou, které byly přerušeny v důsledků anti-komunistických čistek krátce po Suhartově nástupu do funkce. Od roku 1950 je Indonésie členem [[Organizace spojených národů|OSN]].Indonésie krátkodobě z OSN vystoupila v lednu 1965 na protest vůči zvolení Malajsie nestálým členem Rady bezpečnosti. V září 1966 projevila zájem se opět do činnosti OSN zapojit a na konci září byla zpět do organizace pozvána. Je signatářem dohody o zóně volného obchodu ASEANu, členem [[Cairnská skupina|Cairnské skupiny]], [[Světová obchodní organizace|WTO]] a do roku 2008 byla členem [[Organizace zemí vyvážejících ropu|OPEC]], ale její členství zaniklo tím, že přestala být čistým vývozcem ropy. Od roku 1966 byla Indonésie příjemcem humanitární a rozvojové pomoci, především od Spojených států, Japonska, Austrálie a západní Evropy. [201] => [202] => Indonéská vláda prohlašuje, že se snaží odhalit a potrestat pachatele [[terorismus|teroristických]] útoků spojovaných s [[Al-Káida|Al-Káidou]] a radikálním [[islamismus|islamismem]].{{Citace elektronické monografie | autor=Chris Wilson | titul=Indonesia and Transnational Terrorism | edice=Foreign Affairs, Defense and Trade Group | vydavatel=Parliament of Australia | datum=11. října 2001 | url=http://www.aph.gov.au/library/pubs/CIB/2001-02/02cib06.htm | datum přístupu=2006-10-15 |url archivu= https://www.webcitation.org/616nCzZIN?url=http://www.aph.gov.au/library/pubs/CIB/2001-02/02cib06.htm |datum archivace= 2011-08-21 |nedostupné= ano }}; {{Citace elektronické monografie | autor=Reyko Huang | titul=Priority Dilemmas: U.S. - Indonesia Military Relations in the Anti Terror War | edice=Terrorism Project | vydavatel=Center for Defense Information | datum=23. května 2002 | url=http://www.cdi.org/terrorism/priority.cfm | datum přístupu=12-10-2006 |url archivu= https://web.archive.org/web/20061012192238/http://www.cdi.org/terrorism/priority.cfm |datum archivace= 12-10-2006 |nedostupné= ano }} Nejhorší teroristický útok prožila Indonésie v roce 2002, kdy při explozi na ostrově [[Bali]] zahynulo 202 osob, z nichž 164 byli zahraniční turisté.{{Citace periodika | titul=Commemoration of 3rd anniversary of bombings | edice=AAP | periodikum=The Age Newspaper | datum=10. prosince 2006 | url=http://www.theage.com.au/news/war-on-terror/services-to-honour-victims-of-2002-bali-bombing/2005/10/12/1128796537208.html | datum přístupu=2009-12-13 | url archivu=https://web.archive.org/web/20080401153549/http://www.theage.com.au/news/war-on-terror/services-to-honour-victims-of-2002-bali-bombing/2005/10/12/1128796537208.html | datum archivace=2008-04-01 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.theage.com.au/news/war-on-terror/services-to-honour-victims-of-2002-bali-bombing/2005/10/12/1128796537208.html |date=20080401153549 }} Útok a následná varování před cestami do Indonésie vážně poškodily turistický sektor v zemi a odradily řadu zahraničních investorů.{{cite press release | title=Travel Warning: Indonesia | publisher=US Embassy, Jakarta | Xdatum=10. května 2005 | url=http://www.usembassyjakarta.org/news/trv_warning02.html | accessdate=2006-12-26 | archive-url=https://web.archive.org/web/20061111230327/http://www.usembassyjakarta.org/news/trv_warning02.html | archive-date=2006-11-11 | dead-url=ano | df= | titul=Archivovaná kopie | datum přístupu=2009-12-13 | url archivu=https://web.archive.org/web/20061111230327/http://www.usembassyjakarta.org/news/trv_warning02.html | datum archivace=2006-11-11 }} [203] => [204] => === Ozbrojené síly === [205] => [[Soubor:Tniadkostrad.jpg|náhled|Indonéští vojáci při výcviku]] [206] => Indonéské ozbrojené síly čítající 300 tisíc mužů tvoří pozemní armáda, [[Indonéské námořnictvo|námořnictvo]] a [[Indonéské letectvo|letectvo]].{{Citace periodika | příjmení =Chew | jméno =Amy [207] => | titul = Indonesia military regains ground | periodikum = CNN Asia | datum vydání =2002-07-07 | url = http://edition.cnn.com/2002/WORLD/asiapcf/southeast/07/05/indonesia.sutarto/index.html | datum přístupu = 2007-04-24}} Pozemní síly mají asi 233 tis. mužů v aktivní službě. Na obranu byly v roce 2006 vydány 4% HDP, přičemž část zdrojů získávají ozbrojené síly na základě vlastních podnikatelských aktivit a nadací.{{Citace periodika | příjmení =Witular | jméno =Rendi A. | titul =Susilo Approves Additional Military Funding | periodikum=The Jakarta Post | datum vydání =2005-05-19 | url =http://www.etan.org/et2005/may/22/19susilo.htm | datum přístupu = 2007-04-24}} Armáda podniká v těžbě dřeva a rovněž vybírá poplatky od společností těžících ropu, zemní plyn a minerály. Takto získané finance nejsou součástí rozpočtu schváleného parlamentem a legislativa nemá možnost ovlivnit jejich využití.{{Citace sborníku [208] => | příjmení = ross [209] => | jméno = Michael [210] => | titul = The Natural Resource Curse: How Wealth Can Make You Poor [211] => | příjmení sestavitele = bannon [212] => | jméno sestavitele = Ian [213] => | příjmení sestavitele2 = collier [214] => | jméno sestavitele2 = Paul [215] => | sborník = Natural Resources and Violent Conflict. Options and Actions [216] => | vydavatel = The World Bank [217] => | místo = Washington, D.C. [218] => | rok vydání = 2003 [219] => | strany = 17–42 [220] => }} Důsledkem reforem z roku 1998 bylo též odstranění formálního zastoupení ozbrojených složek v parlamentu, které si však v zemi nadále udržují značný neformální vliv.Friend (2003), s. 473–475, 484 [221] => [222] => [[Separatismus|Separatistická]] hnutí v provinciích Aceh, Papua ([[Anexe|anektována]] Indonésií v roce 1969) a ve Východním Timoru (anektován v roce 1975)"[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/indonesie-lituje-masakru-na-vychodnim-timoru/r~i:article:610835/ Indonésie lituje masakrů na Východním Timoru]". ''Aktuálně.cz.'' 15. července 2008. vedla k ozbrojeným konfliktům s centrální vládou a vzájemnému obviňování z brutality a porušování lidských práv.Friend (2003), s. 270–273, 477–480; {{Citace elektronického periodika | titul =Indonesia flashpoints: Aceh | periodikum=BBC News | vydavatel =BBC | datum vydání =29. prosince 2005 | url =http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/3809079.stm | datum přístupu =2007-05-20}} S Hnutím za svobodný Aceh byla v roce 2005, po třicetiletém [[Partyzánská válka|guerillovém]] konfliktu, podepsána dohoda o klidu zbraní.{{Citace elektronické monografie | titul =Indonesia agrees Aceh peace deal | edice =BBC News | vydavatel =BBC | datum vydání =17. července 2005 | url =http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4690293.stm | datum přístupu =2007-05-20}}; {{Citace elektronického periodika | titul =Indonesia starts Aceh withdrawal | edice =BBC News | vydavatel =BBC | datum vydání =18. září 2005 | url =http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4257944.stm | datum přístupu =2007-05-20}} Na Papui probíhá, třebaže nedokonalá, implementace zákonů vedoucích k regionální autonomii a po nástupu prezidenta [[Susilo Bambang Yudhoyono|Susilo Bambanga Yudhoyonoa]] došlo k poklesu intenzity konfliktu a porušování lidských práv.{{Citace periodika | příjmení=''Lateline'' TV Current Affairs | titul=Sidney Jones on South East Asian conflicts | edice=TV Program transcript, Interview with South East Asia director of the International Crisis Group | periodikum=Australian Broadcasting Commission (ABC) | datum=20. dubna 2006 | url=http://www.abc.net.au/lateline/content/2006/s1620483.htm }}; {{Citace periodika | příjmení=International Crisis Group | titul=Papua: Answer to Frequently Asked Questions | periodikum=Update Briefing | číslo=53 | strany=1 | vydavatel=International Crisis Group | datum=5. září 2006 | url=http://www.crisisgroup.org/library/documents/asia/indonesia/b53_papua_answers_to_frequently_asked_questions.pdf | formát=PDF | datum přístupu=2006-09-17 | jméno= | url archivu=https://web.archive.org/web/20060918233640/http://www.crisisgroup.org/library/documents/asia/indonesia/b53_papua_answers_to_frequently_asked_questions.pdf | datum archivace=2006-09-18 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.crisisgroup.org/library/documents/asia/indonesia/b53_papua_answers_to_frequently_asked_questions.pdf |date=20060918233640 }} [223] => [224] => Indonésie udržuje diplomatické styky s Českou republikou a má v Praze velvyslanectví. Česká republika provozuje velvyslanectví v Jakartě a rovněž honorární konzuláty v [[Surabaja|Surabaji]], [[Makassar]]u a na [[Bali]].Ministerstvo zahraničních věcí ČR: [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/indonesie/kontaktni_cesky_urad/index.html Indonésie, kontaktní české úřady], on-line text, ověřeno k 23. prosince 2009. V zemi nejsou zastoupeny další české instituce, např. Česká centra, CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism.Ministerstvo zahraničních věcí ČR: [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/indonesie/index.html Indonésie], on-line text, ověřeno k 23. prosince 2009. [225] => [226] => === Administrativní dělení === [227] => {{Viz též|Administrativní dělení Indonésie}} [228] => [[Soubor:Indonesia, administrative divisions - en - monochrome.svg|náhled|upright=1.3|Mapa indonéských provincií]] [229] => Indonésii tvoří 38 provincií,{{Citace elektronické monografie [230] => | vydavatel = westpapuanow.com [231] => | titul = Southwest Papua becomes Indonesia’s 38th Province, Home Minister: This is historic [232] => | url = https://westpapuanow.com/2022/11/18/southwest-papua-becomes-indonesias-38th-province-home-minister-this-is-historic/ [233] => | jazyk = anglicky [234] => | datum přístupu = 2022-12-04}} z nichž některé z nich disponují speciálním statusem. Každá provincie má svá zákonodárná tělesa a guvernéra. Provincie se dělí na regentství (''kabupaten'') a města (''kota''), které jsou tvořeny subdistrikty (''kecamatan'') a ty dále seskupeními vesnic (''desa'' nebo ''kelurahan''). Po přijetí legislativy garantující regionální autonomii v roce 2001 se regentství a města stala klíčovými administrativními složkami státu, protože poskytují většinu veřejných služeb. V čele vesnické správy stojí volený starosta (''lurah'' nebo ''kepala desa''), který ovlivňuje záležitosti běžného života ve vesnici. [235] => [236] => Provincie [[Ačeh]], [[Jakarta]], [[Yogyakarta (provincie)|Yogyakarta]], [[Papua (provincie)|Papua]], [[Jižní Papua]], [[Papua Pegunungan]], [[Jihozápadní Papua]], [[Střední Papua]] a [[Západní Papua (provincie)|Západní Papua]] disponují širšími legislativními pravomocemi a vyšší mírou autonomie na centrální vládě než zbývající provincie. Vláda na Acehu disponuje například právem vytvořit vlastní právní řád a v roce 2003 zavedla nový, založený na islámském právu [[šaría]].{{Citace periodika | autor=Michelle Ann Miller | titul=The Nanggroe Aceh Darussalam law: a serious response to Acehnese separatism? | periodikum=Asian Ethnicity | ročník=5 | číslo=3 | url=http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/caet/2004/00000005/00000003/art00005 | rok=2004 | strany=333–351 | doi=10.1080/1463136042000259789}} Yogyakarta získala speciální status jako formu uznání za svou vůdcovskou roli v podpoře indonéských republikánů během Indonéské revoluce.Přednost v obsazování místa guvernéra mají potomci [[Sultán z Yogyarty|sultána z Yogyakarty]] a [[Paku Alam|Paku Alama]]. (Elucidation on the Indonesia Law No. 22/1999 Regarding Regional Governance. People's Representative Council (1999). Chapter XIV Other Provisions, Art. 122; http://www.gtzsfdm.or.id/documents/archive/Law5_1974.pdf {{Wayback|url=http://www.gtzsfdm.or.id/documents/archive/Law5_1974.pdf|date=20070928162804}} Indonesia Law No. 5/1974 Concerning Basic Principles on Administration in the Region (''přeložená verze''). The President of Republic of Indonesia (1974). Chapter VII Transitional Provisions, Art. 91 Papua, dříve označovaná jako Irian Jaya, obdržela speciální status v roce 2001.Součástí autonomie je zřízení Papuánského lidového sboru, který má za úkol řešit spory a hovořit jménem papuánských kmenů. Implementace autonomního zřízení je ovšem kritizována za polovičatost a nekompetentnost. {{Citace periodika | příjmení=Dursin | jméno=Richel | spoluautoři=Kafil Yamin | titul=Another Fine Mess in Papua | edice=Editorial | strany= | jazyk= | periodikum=The Jakarta Post | datum=2004-11-18 | url=http://www.infid.be/papua_mess.htm | datum přístupu=2006-10-05 | url archivu=https://web.archive.org/web/20060115090759/http://www.infid.be/papua_mess.htm | datum archivace=2006-01-15 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.infid.be/papua_mess.htm |date=20060115090759 }}; {{Citace periodika | titul=Papua Chronology Confusing Signals from Jakarta | periodikum=The Jakarta Post | datum=2004-11-18 | url=http://www.infid.be/papua_mess.htm#Papua%20Chronology%20Confusing%20Signals%20from%20Jakarta | datum přístupu=2006-10-05 | url archivu=https://web.archive.org/web/20060115090759/http://www.infid.be/papua_mess.htm#Papua%20Chronology%20Confusing%20Signals%20from%20Jakarta | datum archivace=2006-01-15 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.infid.be/papua_mess.htm#Papua%20Chronology%20Confusing%20Signals%20from%20Jakarta |date=20060115090759 }} Jakarta je hlavním městem země. [237] => [238] => [[Soubor:Sinabung.jpg|náhled|Sopka Sinabung na Sumatře]] [239] => [240] => Indonéské provincie a jejich hlavní města: [241] => [242] => '''Geografický celek''' [243] => * Provincie [244] => † označuje provincii se speciálním statusem
[245] => '''[[Sumatra]]''' [246] => * [[Ačeh]]^† (''Nanggroë Aceh Darussalam'') – [[Banda Aceh]] [247] => * [[Severní Sumatra]] (''Sumatera Utara'') – [[Medan]] [248] => * [[Západní Sumatra]] (''Sumatera Barat'') – [[Padang]] [249] => * [[Riau]] – [[Pekanbaru]] [250] => * [[Ostrovy Riau]] (''Kepulauan Riau'') – [[Tanjung Pinang]][[Soubor:Jakarta farmers protest13.jpg|náhled|Demonstrace farmářů v Jakartě]] [251] => * [[Jambi (provincie)|Jambi]] – [[Jambi (město)|Jambi]] [252] => * [[Jižní Sumatra]] (''Sumatera Selatan'') – [[Palembang]] [253] => * [[Bangka-Belitung]] (''Kepulauan Bangka-Belitung'') – [[Pangkalpinang]] [254] => * [[Bengkulu (provincie)]] – [[Bengkulu (město)|Bengkulu]] [255] => * [[Lampung]] – [[Bandar Lampung]] [256] => '''[[Jáva]]''' [257] => * [[Jakarta]]^† – Jakarta [258] => * [[Banten]] – [[Serang]] [259] => * [[Západní Jáva]] (''Jawa Barat'') – [[Bandung]][[Soubor:Bali panorama.jpg|náhled|Rýžové terasy na Bali]] [260] => * [[Střední Jáva]] (''Jawa Tengah'') – [[Semarang]] [261] => * [[Yogyakarta (provincie)|Yogyakarta]]^† – [[Yogyakarta (město)|Yogyakarta]] [262] => * [[Východní Jáva]] (''Jawa Timur'') – [[Surabaja]] [263] => '''[[Malé Sundy]]''' [264] => * [[Bali]] – [[Denpasar]] [265] => * [[Západní Nusa Tenggara]] (''Nusa Tenggara Barat'') – [[Mataram]] [266] => * [[Východní Nusa Tenggara]] (''Nusa Tenggara Timur'') – [[Kupang]] [267] => '''[[Borneo|Kalimantan]]''' [268] => * [[Západní Kalimantan]] (''Kalimantan Barat'') – [[Pontianak]][[Soubor:Tangkoko National Park, North Sulawesi, Indonesia.jpg|náhled|Ostrov Sulawesi]] [269] => ** [[Severní Kalimantan]] (''Kalimantan Utara'') – Tanjung Selor [270] => * [[Střední Kalimantan]] (''Kalimantan Tengah'') – [[Palangkaraya]] [271] => * [[Jižní Kalimantan]] (''Kalimantan Selatan'') – [[Banjarmasin]] [272] => * [[Východní Kalimantan]] (''Kalimantan Timur'') – [[Samarinda]] [273] => '''[[Sulawesi]]''' [274] => * [[Severní Sulawesi]] (''Sulawesi Utara'') – [[Manado]] [275] => * [[Gorontalo (provincie)|Gorontalo]] – [[Gorontalo (město)|Gorontalo]] [276] => * [[Střední Sulawesi]] (''Sulawesi Tengah'') – [[Palu (Indonésie)|Palu]] [277] => * [[Západní Sulawesi]] (''Sulawesi Barat'') – [[Mamuju]] [278] => * [[Jižní Sulawesi]] (''Sulawesi Selatan'') – [[Makasar]] [279] => * [[Jihovýchodní Sulawesi]] (''Sulawesi Tenggara'') – [[Kendari]] [280] => '''[[Moluky]]''' [281] => * [[Moluky (provincie)|Moluky]] – [[Ambon (město)|Ambon]] [282] => * [[Severní Moluky]] (''Maluku Utara'') – [[Sofifi]] [283] => '''[[Západní Nová Guinea|Západní Papua]]''' [284] => * [[Západní Papua (provincie)|Západní Papua]]^† (''Papua Barat'') – [[Manokwari]] [285] => * [[Jihozápadní Papua]]^† (''Papua Barat Daya'') – [[Sorong]] [286] => * [[Papua (provincie)|Papua]]^† – [[Jayapura]] [287] => * [[Střední Papua]]^† (''Papua Tengah'') - [[Nabire]] [288] => * [[Jižní Papua]]^† (''Papua Selatan'') - [[Merauke]] [289] => * [[Papua Pegunungan]]^† (''Papua Pegunungan'') - [[Wamena]] [290] => [291] => == Ekonomika == [292] => {{viz též|Ekonomika Indonésie}} [293] => [[Soubor:Jakarta.jpg|náhled|Jakarta, hlavní město Indonésie]] [294] => [[Soubor:Kerbau Jawa.jpg|náhled|Využití [[Buvol domácí|buvolů domácích]] v zemědělství]] [295] => Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie a také členkou skupiny dvaceti největších světových ekonomik [[G20]].[http://www.g20.org/about_what_is_g20.aspx What is the G-20] {{Wayback|url=http://www.g20.org/about_what_is_g20.aspx |date=20110504233459 }}, www.g20.org. Citováno 2009-10-6 Odhadovaný [[Hrubý domácí produkt|HDP]] byl k roku 2007 408 mld. USD (1038 mld. USD dle [[parita kupní síly|parity kupní síly]]),{{Citace elektronické monografie | titul= Report for Selected Countries and Subjects (GDP)| vydavatel=[[Mezinárodní měnový fond|International Monetary Fund]] | url=http://imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/01/data/weorept.aspx?sy=2004&ey=2008&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&pr1.x=38&pr1.y=14&c=536&s=NGDPD%2CPPPWGT&grp=0&a=| datum přístupu=2007-08-09| rok=2007| edice=World Economic Outlook Database, April 2007}} v přepočtu na jednoho občana tedy 3797 USD (4989 USD dle parity kupní síly).{{Citace elektronické monografie [296] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects (GDP per capita) [297] => | edice = World Economic Outlook Database, April 2007 [298] => | vydavatel = International Monetary Fund [299] => | měsíc = duben [300] => | rok = 2007 [301] => | url = http://imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/01/data/weorept.aspx?sy=2004&ey=2008&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=536&s=NGDPDPC%2CPPPPC&grp=0&a=&pr1.x=62&pr1.y=5 [302] => | datum přístupu = 2007-08-09 [303] => }} Sektor služeb vytváří 45,3%, průmysl 40,7% a zemědělství 14% HDP (2005).{{Citace elektronické monografie | titul=Official Statistics and its Development in Indonesia | edice=Sub Committee on Statistics: First Session 18–20 February 2004 | vydavatel=Economic and Social Commission for Asia & the Pacific | strany=19 | formát=PDF | url=http://www.unescap.org/stat/sos1/sos1_indonesia.pdf | datum přístupu=2008-12-29 | url archivu=https://web.archive.org/web/20090929225211/http://www.unescap.org/stat/sos1/sos1_indonesia.pdf | datum archivace=2009-09-29 | nedostupné=ano }} V zemědělství však pracuje 44,3% obyvatelstva, tj. asi 95 milionů osob. Ve službách pracuje 36,9% obyvatel a v průmyslu 18,8%.{{Citace elektronické monografie | titul=Indonesia at a Glance | edice=Indonesia Development Indicators and Data | vydavatel=[[Světová banka|World Bank]] | datum=13. srpna 2006 | url=http://devdata.worldbank.org/AAG/idn_aag.pdf | formát=PDF | datum přístupu=2008-12-29 |url archivu= https://web.archive.org/web/20091223050110/http://devdata.worldbank.org/AAG/IDN_aag.pdf |datum archivace= 2009-12-23 |nedostupné= ano }} Hlavními průmyslovými sektory jsou těžba ropy a zemního plynu, výroba látek a oděvů a těžba. Nejvýznamnějšími zemědělskými produkty jsou palmový olej, rýže, čaj, káva, koření a guma. [304] => [305] => Hlavními exportními trhy jsou Japonsko (22,3%), Spojené státy (13,9%), Čína (9,1%) a Singapur (8,9%). Největšími importními partnery Indonésie jsou Japonsko (18%), Čína (16,1%) a Singapur (12,8%). V roce 2005 vytvořila Indonésie obchodní přebytek, neboť hodnota exportu dosáhla 83,64 mld. USD a hodnota importu 62,02 mld. USD. Země je bohatá na přírodní zdroje, například ropu, zemní plyn, cín, měď a zlato. Hlavními importními produkty jsou strojírenské výrobky, chemikálie, paliva a potraviny. [306] => [307] => V 60. letech se ekonomika kvůli politické nestabilitě, neefektivní vládě a ekonomickému nacionalismu dostala do vážné krize, která vedla k rozšíření [[chudoba|chudoby]] a [[hladomor]]ům.V době Sukarnova pádu v polovině 60. let dosahovala meziroční inflace 1000%. Schwarz (1994), s. 52–57 Po pádu prezidenta Sukarna provedla Suhartova vláda „Nového řádu“ ekonomické reformy, kterými snížila míru inflace, stabilizovala měnu a [[zahraniční dluh]] a přilákala zahraniční pomoc a investice.Schwarz (1994), s. 52–57 Indonésie byla jediným členem OPEC v regionu a díky rostoucím cenám ropy v 70. letech se zvýšily příjmy státního rozpočtu, které přispěly k ekonomickému růstu země.V průměru více než 7% od 1968 do 1981. Schwarz (1994), s. 52–57 Ekonomické reformy na konci 80. letech přilákaly další investory, především do rozvíjejícího se průmyslového sektoru zaměřeného na export.Kvůli nadměrné regulaci a klesajícím cenám ropy zpomalil meziroční ekonomický růst na průměrně 4,3% ročně v období let 1981 a 1988. Na konci 80. let byly provedeny další reformy, například devalvace rupie a deregulace finančního sektoru (Schwarz (1994), s. 52–57). Mezi lety 1989 a 1997 rostla indonéská ekonomika každoročně v průměru o 7 %.Schwarz (1994), s. 52–57; {{Citace elektronické monografie | titul=Indonesia: Country Brief | edice=Indonesia: Key Development Data & Statistics | vydavatel=[[Světová banka|World Bank]] | měsíc=září | rok=2006 | url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/INDONESIAEXTN/0,,contentMDK:20095968~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:226309,00.html | doi= | datum přístupu=}} [308] => [309] => Země byla těžce zasažena [[Asijská finanční krize|asijskou finanční krizí]] v letech 1997-8. Cena amerického dolaru se vzhledem k rupii zvýšila z 2600 Rp na 14000 Rp a ekonomika se propadla o 13,7 %.{{Citace elektronické monografie | titul=Indonesia: Country Brief | edice=Indonesia:Key Development Data & Statistics | vydavatel=[[Světová banka|World Bank]] | měsíc=září | rok=2006 | url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/EASTASIAPACIFICEXT/INDONESIAEXTN/0,,contentMDK:20095968~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:226309,00.html | datum přístupu=}} Od té doby rupie posílila na hodnotu mezi 8 a 10 tisíci za USD.http://www.oanda.com/convert/fxhistory Politická nestabilita, pomalé ekonomické reformy a korupce na všech úrovních ovšem zpomalily ekonomickou obnovu.{{Citace periodika | titul=Poverty in Indonesia: Always with them | periodikum=[[The Economist]] | datum=14. září 2006 | datum přístupu=2006-12-26 | url=http://www.economist.com/world/asia/displaystory.cfm?story_id=7925064}}; [http://www.economist.com/world/asia/displaystory.cfm?story_id=8001604 (následná korekce)]{{Citace periodika | příjmení=Guerin | jméno=G. | titul=Don't count on a Suharto accounting | periodikum=Asia Tims Online | vydavatel=Asia Times Online Ltd, Hong Kong | datum=23. května 2006 | url=http://www.atimes.com/atimes/Southeast_Asia/HE23Ae01.html | datum přístupu= | url archivu=https://web.archive.org/web/20171114103951/http://www.atimes.com/atimes/Southeast_Asia/HE23Ae01.html | datum archivace=2017-11-14 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.atimes.com/atimes/Southeast_Asia/HE23Ae01.html |date=20171114103951 }} [[Transparency International]] umístila v roce 2007 Indonésii na 143. místo ze 180 zemí dle indexu vnímání korupce.{{Citace elektronické monografie [310] => | titul = Corruption Perceptions Index [311] => | vydavatel = [[Transparency International]] [312] => | rok = 2007 [313] => | url = http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2007 [314] => | datum přístupu = 2007-09-28 [315] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080428203145/http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2007 [316] => | datum archivace = 2008-04-28 [317] => | nedostupné = ano [318] => }} Růst HDP přesto v letech 2004 a 2005 přesáhl 5%. Navzdory růstu nedošlo ke snížení míry nezaměstnanosti{{Citace periodika| autor=Ridwan Max Sijabat| titul=Unemployment still blighting the Indonesian landscape| periodikum=The Jakarta Post| datum vydání=23. března 2007| url=http://www.thejakartapost.com/review/nat05.asp| příjmení=| jméno=| datum přístupu=29-11-2009| url archivu=https://web.archive.org/web/20070501081947/http://www.thejakartapost.com/review/nat05.asp| datum archivace=01-05-2007| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.thejakartapost.com/review/nat05.asp |date=20061128215856 }} a rostoucí ceny energií a rýže při stabilních platech naopak vedly k rozšíření chudoby. V roce 2006 žilo v chudobě definované denním příjmem domácnosti 1,55 USD asi 17,8% obyvatel země. Více než polovina obyvatel vydělávala v roce 2006 méně než 2 USD denně.{{cite press release | title=Making the New Indonesia Work for the Poor - Overview | publisher=[[Světová banka|World Bank]] | year=2006 | accessdate=2006-12-26 | url=http://siteresources.worldbank.org/INTINDONESIA/Resources/Publication/280016-1152870963030/2753486-1165385030085/Overview_standalone_en.pdf| Xformát=PDF}} V roce 2008 činila míra nezaměstnanosti 8,46%.{{cite press release | title=Indonesia: BPS-STATISTICS INDONESIA [319] => STRATEGIC DATA | publisher=BPS-Statistic Indonesia | year=2009 | accessdate=listopad 2008 | url=http://www.bps.go.id/eng/download_file/data_strategis.pdf | archive-url=https://web.archive.org/web/20101113161704/http://www.bps.go.id/eng/download_file/data_strategis.pdf | archive-date=13-11-2010 | dead-url=ano | df= | titul=Archivovaná kopie | datum přístupu=13-12-2009 | url archivu=https://web.archive.org/web/20101113161704/http://www.bps.go.id/eng/download_file/data_strategis.pdf | datum archivace=13-11-2010 }}; {{cite press release | publisher=Indonesian Central Statistics Bureau | title=Beberapa Indikator Penting Mengenai Indonesia | Xdatum=2. prosince 2008 | url=http://www.bps.go.id/leaflet/leaflet-desember-07-ind.pdf | Xformát=PDF | jazyk=indonésky | accessdate=2008-03-18 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080401200753/http://www.bps.go.id/leaflet/leaflet-desember-07-ind.pdf | archive-date=2008-04-01 | dead-url=ano | df= | titul=Archivovaná kopie | datum přístupu=2009-12-13 | url archivu=https://web.archive.org/web/20080401200753/http://www.bps.go.id/leaflet/leaflet-desember-07-ind.pdf | datum archivace=2008-04-01 }} [320] => [321] => == Obyvatelstvo == [322] => Dle sčítání lidu z roku 2000 měla Indonésie 206 milionů obyvatel{{cite press release | title=2000 Population Statistics | publisher=Indonesian Central Statistics Bureau | Xdatum=30. června 2000 | url=http://www.bps.go.id/sector/population/pop2000.htm | accessdate=2006-10-05 | archive-url=https://web.archive.org/web/20090725055302/http://www.bps.go.id/sector/population/pop2000.htm | archive-date=2009-07-25 | dead-url=ano | df= | titul=Archivovaná kopie | datum přístupu=2009-12-13 | url archivu=https://web.archive.org/web/20090725055302/http://www.bps.go.id/sector/population/pop2000.htm | datum archivace=2009-07-25 }} a k roku 2006 odhadoval statistický úřad počet obyvatel na 222 milionů.{{cite press release | publisher=Indonesian Central Statistics Bureau | title=Tingkat Kemiskinan di Indonesia Tahun 2005–2006 | Xdatum=1. září 2006 | url=http://www.bps.go.id/releases/files/kemiskinan-01sep06.pdf | Xformát=PDF | jazyk=indonésky | accessdate=2006-09-26 | archive-url=https://web.archive.org/web/20060927070525/http://www.bps.go.id/releases/files/kemiskinan-01sep06.pdf | archive-date=2006-09-27 | dead-url=ano | df= | titul=Archivovaná kopie | datum přístupu=2009-12-13 | url archivu=https://web.archive.org/web/20060927070525/http://www.bps.go.id/releases/files/kemiskinan-01sep06.pdf | datum archivace=2006-09-27 }} Populace Jávy, nejlidnatějšího ostrova světa, činí přibližně 130 milionů osob.{{Citace elektronické monografie | příjmení=Calder | jméno=Joshua | titul=Most Populous Islands | vydavatel=World Island Information | datum=3. května 2006 | url=http://www.worldislandinfo.com/POPULATV2.htm | datum přístupu=2006-09-26}} V roce 1961 žilo v Indonésii 97 milionů lidí.{{Cite news|author=Widjojo Nitisastro |url=http://books.google.com/books?id=RQbd3-G6riUC&pg |title= Population Trends in Indonesia|publisher= Equinox Publishing|year=2006 |page=268 |isbn= 9793780436}} V r. 2020 žilo v Indonésii už 272 mil.450 tisíc obyv. Navzdory plánům na kontrolu rodičovství zavedených v 60. letech se očekává nárůst populace na 254 milionů v roce 2020 a na 288 milionů v roce 2050.United Nations (2008): [http://esa.un.org/unpp/ World Population Prospects.] {{Wayback|url=http://esa.un.org/unpp/ |date=20070321013235 }} [323] => [324] => === Etnické skupiny === [325] => [[Soubor:Indonesia Ethnic Groups Map English.svg|360px|náhled|Mapa hlavních etnických skupin v Indonésii]] [326] => Předkové většiny Indonésanů byli [[Austronésané]] hovořící jazykem se základem v [[proto austronésanština|proto austronésanštině]], která pochází pravděpodobně z Tchaj-wanu. Další velkou skupinu obyvatel tvoří [[Melanésané]] žijící ve východní části země.Taylor (2003), s. 5–7, {{Citace monografie | příjmení = Dawson| jméno = B.| spoluautoři = Gillow, J.| titul = The Traditional Architecture of Indonesia | url = https://archive.org/details/traditionalarchi0000daws| vydavatel = Thames and Hudson Ltd | rok = 1994 | místo = London | strany = [https://archive.org/details/traditionalarchi0000daws/page/n10 7] | isbn = 0-500-34132-X}}; {{Citace monografie | příjmení =Witton | jméno =Patrick | titul =Indonesia | url =https://archive.org/details/indonesia0000unse_i2g4 | vydavatel =Lonely Planet | rok =2003 | místo =Melbourne | strany =[https://archive.org/details/indonesia0000unse_i2g4/page/139 139], 181, 251, 435 | isbn=1-74059-154-2}} Indonésie je domovem asi 300 domorodých etnik používajících 742 jazyků a dialektů.{{Citace elektronické monografie | vydavatel=Expat Web Site Association | titul=An Overview of Indonesia | edice=Living in Indonesia, A Site for Expatriates | url=http://www.expat.or.id/info/overview.html | datum přístupu=2006-10-05 }}; {{Citace elektronické monografie | příjmení=Merdekawaty | jméno=E. | titul="Bahasa Indonesia" and languages of Indonesia | edice=UNIBZ - Introduction to Linguistics | vydavatel=Free University of Bozen | datum=2006-07-06 | url=http://www.languagestudies.unibz.it/Bahasa%20Indonesia_Merdekawaty.pdf | formát=PDF | datum přístupu=2006-07-17 |url archivu= https://web.archive.org/web/20060921074359/http://www.languagestudies.unibz.it/Bahasa%20Indonesia_Merdekawaty.pdf |datum archivace= 2006-09-21 |nedostupné= ano }} Největší etnickou skupinou jsou [[Javánci]], kteří tvoří 42% obyvatelstva a jsou dominantní kulturní a politickou silou v zemi.{{Citace monografie | příjmení=Kingsbury | jméno=Damien | titul=Autonomy and Disintegration in Indonesia | vydavatel=Routledge | strany=131 | isbn=0-415-29737-0 | rok=2003}} [[Sundánci]], etničtí [[Malajci]] a [[Madurijci]] jsou největšími nejavánskými etnickými skupinami.Malé, ale významné menšiny Číňanů, Indů, Evropanů a Arabů žijí hlavně ve městech. Navzdory rozdílům sdílejí příslušníci etnických skupin indonéskou identitu.Ricklefs (1991), s. 256 Vzájemné vztahy jsou většinou umírněné, ale některé národnostní a náboženské spory vedly k násilným konfliktům.Vnitřní migrace je často zdrojem masakrů, například na Molukách, středním Sulawesi, a v částech Papui. {{citace monografie | autor=T.N. Pudjiastuti | titul=Migration & Conflict in Indonesia | vydavatel=International Union for the Scientific Study of Population (IUSSP), Paris | rok=2002 | url=http://www.iussp.org/Bangkok2002/S15Pudjiastuti.pdf | formát=PDF | datum přístupu=2006-09-17 | url archivu=https://web.archive.org/web/20060921074400/http://www.iussp.org/Bangkok2002/S15Pudjiastuti.pdf | datum archivace=2006-09-21 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.iussp.org/Bangkok2002/S15Pudjiastuti.pdf |date=20100711110959 }}; {{Citace elektronické monografie | titul=Kalimantan The Conflict | edice=Program on Humanitarian Policy and Conflict Research | url=http://www.preventconflict.org/portal/main/maps_kalimantan_conflict.php | datum přístupu=2007-01-07 | vydavatel=Conflict Prevention Initiative, Harvard University }}; {{cite conference | author=J.W. Ajawaila; M.J. Papilaya; Tonny D. Pariela; F. Nahusona; G. Leasa; T. Soumokil; James Lalaun and W. R. Sihasale | title=Proposal Pemecahan Masalah Kerusuhan di Ambon | publisher=Fica-Net | year=1999 | place=Ambon, Indonesia | url=http://www.fica.org/h/ambon/idRusuh1.html | accessdate=2006-09-29 | booktitle=Report on Church and Human Rights Persecution in Indonesia }}; Kyoto University: Sulawesi Kaken Team & Center for Southeast Asian Studies http://sulawesi.cseas.kyoto-u.ac.jp/lib/pdf/MRidwanAlimuddin.pdf Bugis Sailors Velice vlivná čínská menšina tvoří asi 1% obyvatel.{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | vydavatel=Institute of Southeast Asian Studies| titul =Indonesia's Population: Ethnicity and Religion in a Changing Political Landscape| datum vydání = | rok =2003 | url =https://archive.org/details/indonesiaspopula0000sury| datum přístupu =}} Velkou část ekonomiky kontrolují právě Číňané,Schwarz (1994), s. 53, 80–81; Friend (2003), s. 85–87, 164–165, 233–237 což vedlo k zášti až protičínskému násilí.{{Citace elektronické monografie | autor=M. F. Swasono | titul=Indigenous Cultures in the Development of Indonesia | edice=Integration of endogenous cultural dimension into development | vydavatel=Indira Gandhi National Centre for the Arts, New Delhi | rok=1997 | url=http://ignca.nic.in/cd_05008.htm | datum přístupu=2006-09-17 |url archivu= https://web.archive.org/web/20061113215740/http://ignca.nic.in/cd_05008.htm |datum archivace= 2006-11-13 |nedostupné= ano }}; {{Citace elektronické monografie | jméno=S. Long | titul=The Overseas Chinese | vydavatel=Prospect Magazine | datum=9. dubna 1998 | url=http://www.prospect-magazine.co.uk/article_details.php?id=4212 | datum přístupu=2006-09-17 |url archivu= https://www.webcitation.org/616nSHTGF?url=http://www.prospectmagazine.co.uk/1998/04/theoverseaschinese/ |datum archivace= 2011-08-21 |nedostupné= ano }} Terčem nepokojů v Jakartě v květnu 1998 byli především Číňané. {{Citace elektronické monografie | autor=M. Ocorandi | titul=An Analysis of the Implication of Suharto's resignation for Chinese Indonesians | vydavatel=Worldwide HuaRen Peace Mission | datum=28. května 1998 | url=http://www.hartford-hwp.com/archives/54b/083.html | datum přístupu=2006-09-26 }}; {{Citace elektronické monografie | autor=F.H. Winarta | titul=Bhinneka Tunggal Ika Belum Menjadi Kenyataan Menjelang HUT Kemerdekaan RI Ke-59 | vydavatel=Komisi Hukum Nasional Republik Indonesia (National Law Commission, Republic of Indonesia), Jakarta | měsíc=srpen | rok=2004 | url=http://ignca.nic.in/cd_05008.htm | jazyk=indonésky | datum přístupu=17-09-2006 |url archivu= https://web.archive.org/web/20061113215740/http://ignca.nic.in/cd_05008.htm |datum archivace= 13-11-2006 |nedostupné= ano }} [327] => [328] => === Jazyky === [329] => Úřední jazyk, [[indonéština]], je vyučován na všech školách a hovoří jím takřka každý Indonésan. Oficiální jazyk se používá v médiích, obchodu, politice a v akademickém prostředí. Indonéština vychází z jazyka používaného dříve v oblasti jako ''[[lingua franca]]'' a je tudíž příbuzná s malajštinou, která je oficiální řečí v Malajsii, Bruneji a Singapuru. Indonéštinu poprvé prosazovali nacionalisté ve 20. letech a po vyhlášení nezávislosti v roce 1945 byla prohlášena oficiálním jazykem. Většina Indonésanů hovoří jedním ze stovek místních dialektů, často jako svým mateřským jazykem. Nejrozšířenějším dialektem je [[javánština]], kterou hovoří nejpočetnější etnická skupina v zemi. Na druhé straně se v indonéské části Nové Guiney s asi 2,7 miliony obyvatel používá přes 270 domorodých papuánských a austronéských jazyků.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.ethnologue.com/show_country.asp?name=IDP |datum přístupu=06-01-2009 |url archivu= https://www.webcitation.org/616nUWsIN?url=http://www.ethnologue.com/show_country.asp?name=IDP |datum archivace= 21-08-2011 |nedostupné= ano }} Významná část obyvatel narozených před vyhlášením nezávislosti hovoří též částečně [[nizozemština|nizozemsky]].[http://taalunieversum.org/en/dutch_worldwide/ taalunieversum] [330] => [331] => === Náboženství === [332] => [333] => [[Soubor:US Navy 050223-N-8796S-135 Indonesian nursing students at the University Hospital in Banda Aceh on the island of Sumatra, Indonesia, listen to a lecture given by U.S. Navy nurses.jpg|náhled|Indonésie má nejpočetnější muslimskou populaci na světě]] [334] => Ačkoliv je náboženská svoboda zakotvena přímo v ústavě,{{Citace elektronické monografie | titul=The 1945 Constitution of the Republic of Indonesia | edice=US-ASEAN | url=http://www.us-asean.org/Indonesia/constitution.htm | datum přístupu=2006-10-02 | url archivu=https://web.archive.org/web/20060109203358/http://www.us-asean.org/Indonesia/constitution.htm | datum archivace=2006-01-09 | nedostupné=ano }} vláda oficiálně uznává jen šest náboženství: [[islám]], [[protestantismus]], [[Katolická církev|římský katolicismus]], [[hinduismus]], [[buddhismus]] a [[konfucianismus]].{{Citace periodika | příjmení=Yang | jméno=Heriyanto | titul=The History and Legal Position of Confucianism in Post Independence Indonesia | periodikum=Religion | ročník=10 | číslo=1 | strany=8 | měsíc=srpen | rok=2005 | url=http://web.uni-marburg.de/religionswissenschaft/journal/mjr/pdf/2005/yang2005.pdf | formát=PDF | datum přístupu=2006-10-02 | url archivu=https://web.archive.org/web/20060910063300/http://web.uni-marburg.de/religionswissenschaft/journal/mjr/pdf/2005/yang2005.pdf | datum archivace=2006-09-10 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://web.uni-marburg.de/religionswissenschaft/journal/mjr/pdf/2005/yang2005.pdf |date=20060910063300 }} Ačkoliv nejde oficiálně o islámský stát, má Indonésie největší muslimskou populaci na světě, neboť 86,1 % obyvatel se hlásí k islámu.{{Citace elektronické monografie| url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/id.html| titul=Indonesia - The World Factbook| datum přístupu=2009-12-13| url archivu=https://web.archive.org/web/20081210041527/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/id.html| datum archivace=2008-12-10| nedostupné=ano}} Křesťané tvoří 8,7 % populace,Z nichž jsou asi dvě třetiny protestanti. hinduisté 3 % a buddhisté a další 1,8 %. Většina indonéských hinduistů jsou [[Balijci]]{{Citace monografie | příjmení=Oey | jméno=Eric | titul=Bali |místo=Singapore | vydavatel=Periplus Editions | rok=1997 | vydání=3 | isbn=962-593-028-0}} a většina buddhistů jsou etničtí Číňané.{{Citace elektronické monografie | titul=Indonesia - Buddhism | vydavatel=U.S. Library of Congress | url= http://countrystudies.us/indonesia/40.htm | datum přístupu=2006-10-15}} Ačkoliv jde o menšinová náboženství, mají buddhismus a hinduismus stále značný vliv na indonéskou kulturu. Islám přejali poprvé pod vlivem zahraničních obchodníků obyvatelé severní Sumatry ve 13. století a v 16. století se stal dominantním náboženstvím.{{Citace elektronické monografie | titul=Indonesia - Islam | vydavatel=U.S. Library of Congress| url=http://countrystudies.us/indonesia/37.htm | datum přístupu=2006-10-15}} Římský katolicismus přinesli do oblasti od počátku 16. stol. portugalští kolonialisté a misionáři.Ricklefs (1991), s. 25, 26, 28; {{Citace elektronické monografie | titul = 1500 to 1670: Great Kings and Trade Empires | vydavatel = Sejarah Indonesia | url =http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah02.shtml | datum přístupu = 2007-04-25}} Holanďané poté, co dobyli portugalské državy v 17. století, šířili během koloniálního období (do r. 1945/49) protestantství.Ricklefs (1991), s. 28, 62; Vickers (2005), p.22; {{Citace monografie | příjmení = Goh | jméno = Robbie B.H. | titul = Christianity in Southeast Asia | vydavatel = Institute of Southeast Asian Studies | strany = 80 | isbn = 9812302972 | rok = 2005}} Velký podíl Indonésanů, například javánští [[abanganové]], balijští hinduisté a [[Dajákové|dajáčtí]] křesťané, praktikuje méně ortodoxní formu svého náboženství, která byla výrazně ovlivněna místní vírou a tradicemi.Magnis-Suseno, F. 1981, ''Javanese Ethics and World-View: The Javanese Idea of the Good Life'', PT Gramedia Pustaka Utama, Jakarta, 1997, s.15–18, {{ISBN|979-605-406-X}}; {{cite press release|title=Indonesia Annual International Religious Freedom Report 2003|publisher=Bureau of Democracy, Human Rights and Labor, Embassy of the United States|Xdatum=2003-12-18|Xmísto=Jakarta, Indonesia|url=http://www.usembassyjakarta.org/press_rel/religious_report2003.html|accessdate=2007-04-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20100113104402/http://www.usembassyjakarta.org/press_rel/religious_report2003.html|archive-date=2010-01-13|dead-url=ano|df=|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2009-12-13|url archivu=https://web.archive.org/web/20171005052854/http://www.usembassyjakarta.org/press_rel/religious_report2003.html|datum archivace=2017-10-05}} [335] => [336] => == Kultura == [337] => [[Soubor:Borobudur-Nothwest-view.jpg|náhled|vlevo|[[Borobudur]]]] [338] => [[Soubor:WayangKulit Scene Zoom.JPG|náhled|Stínové divadlo [[wayang kulit]] z pohledu diváka]] [339] => [[Soubor:Prambanan Trimurti.jpg|náhled|vlevo|[[Prambanan]]]] [340] => Indonéská společnost je tvořena asi 300 etnickými skupinami, jejichž kultura byla po staletí ovlivňována indickou, arabskou, čínskou, malajskou a evropskou kulturou. Tradiční javánské a balijské tance obsahují prvky hinduistické kultury a mytologie, stejně jako představení ''[[wayang kulit]]'' (stínových loutek). Styl výroby textilií jako [[batik]], [[ikat]] a [[songket]] se mezi regiony liší. [341] => [342] => Nejstarší dochovanou literární památkou je několik spisů v sanskrtu z přibližně 5. století n. l. Významnými postavami moderní indonéské literatury jsou nizozemský autor [[Multatuli]] kritizující chování kolonizátorů vůči domorodému obyvatelstvu, [[Abdul Muis]], [[Muhammad Yamin]] či [[Hamka]], významní nacionalističtí spisovatelé a politici ocenění titulem Národní hrdina Indonésie Taylor (2003), s. 299–301 a proletářský autor [[Pramoedya Ananta Toer]], nejslavnější indonéský romanopisec.Vickers (2005) s. 3–7; Friend (2003), s. 74, 180 Nejslavnějším básníkem je [[Chairil Anwar]], lídr "Generace roku 1945". Ze starších generací se mezinárodně prosadil zejména [[Amir Hamzah]]. Mnoho etnických skupin má silně zakořeněné tradice ústního předávání příběhů a myšlenek, což jim pomáhá definovat i ochránit jejich kulturu.{{Citace elektronické monografie | příjmení= Czermak| jméno= Karen| odkaz na autora= | spoluautoři= Philippe DeLanghe, Wei Weng| titul="Preserving Intangible Cultural Heritage in Indonesia"| vydavatel=SIL International| url=http://www.sil.org/asia/ldc/parallel_papers/unesco_jakarta.pdf| formát=PDF | datum přístupu= 2007-07-04}} [343] => [344] => Průkopníkem malířství byl [[Raden Saleh]]. [345] => [346] => Tradičními indonéskými hudebními styly jsou ''[[gamelan]]'' a ''[[keroncong]]''. ''[[Dangdut]]'' je v současnosti populární žánr založený na arabské, indické a malajské lidové hudbě. Hvězdami indonéského popu jsou [[Agnes Monica]] a [[Anggun]]. [347] => [348] => Filmový průmysl se dostal na vrchol v průběhu 80. let, kdy domácí filmy dominovaly indonéským kinům,{{Citace periodika | příjmení=Kristianto | jméno=JB | titul=Sepuluh Tahun Terakhir Perfilman Indonesia | jazyk= | periodikum=Kompas | datum=2005-07-02 | url=http://www.kompas.com/kompas-cetak/0507/02/Bentara/1857854.htm | datum přístupu=2006-10-05 |url archivu= https://web.archive.org/web/20080113052204/http://www.kompas.com/kompas-cetak/0507/02/Bentara/1857854.htm |datum archivace= 2008-01-13 |nedostupné= ano }} ale v 90. letech jejich produkce poklesla.{{Citace elektronické monografie | titul=Kondisi Perfilman di Indonesia (The State of The Film Industry in Indonesia) | edice=Panton | url=http://www.geocities.com/Paris/7229/film.htm | datum přístupu=2006-10-05 |url archivu= https://web.archive.org/web/19991221232226/http://www.geocities.com/Paris/7229/film.htm |datum archivace= 1999-12-21 |nedostupné= ano }} Mezi lety 2000 a 2005 počet vyprodukovaných filmů opět postupně rostl. Ke známým indonéským herečkám patří například [[Laura Gemserová]]. [349] => [350] => Svoboda médií se zvětšuje od konce Suhartovy éry, kdy ministerstvo informací monitorovalo a kontrolovalo domácí média a cenzurovalo zahraniční.{{Citace monografie | příjmení=Shannon L. | jméno=Smith | spoluautoři=Lloyd Grayson J. | titul=Indonesia Today: Challenges of History | vydavatel=Singapore : Institute of Southeast Asian Studies | rok=2001 | místo=Melbourne, Australia | isbn=0-7425-1761-6}} Na televizním trhu působí deset celostátních komerčních stanic. Vedle nich existuje veřejná stanice TVRI a lokální televizní stanice. Přístup k [[internet]]u mělo v roce 2009 asi 30 milionů obyvatel, což činí přibližně 12,5% populace.Internet World Stats http://www.internetworldstats.com/stats3.htm [351] => [352] => Na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]] byl zapsán [[Borobudur]], chrámový komplex [[Mahájána|mahájánového]] [[Buddhismus|buddhismu]] v [[Magelang]]u, který je vyzdoben 504 sochami Buddhy.{{Citace elektronického periodika [353] => | titul = Borobudur Temple Compounds [354] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/592/ [355] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [356] => | datum přístupu = 2019-11-07 [357] => | jazyk = en [358] => | jméno = [359] => | příjmení = [360] => | vydavatel = [361] => | datum vydání = [362] => }} Zápisu se dočkal i další významný chrámový komplex [[Prambanan]], který je užíván [[Hinduismus|hinduisty]].{{Citace elektronického periodika [363] => | titul = Prambanan Temple Compounds [364] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/642/ [365] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [366] => | datum přístupu = 2019-11-07 [367] => | jazyk = en [368] => | jméno = [369] => | příjmení = [370] => | vydavatel = [371] => | datum vydání = [372] => }} Leží na ostrově [[Jáva]] v provincii [[Střední Jáva]], asi 20 kilometrů od [[Yogyakarta (město)|Jogjakarty]]. K významným chrámovým komplexům patří i [[Pura Besakih|Besakih]] na ostrově [[Bali]], kde je zkoncentrováno 22 chrámů na ploše tří kilometrů čtverečních.{{Citace elektronického periodika [373] => | titul = Besakih: místo, kde na Bali sestupují k lidem bohové [374] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/besakih/ [375] => | periodikum = Poznávací zájezdy {{!}} mazaně s Radynacestu.cz [376] => | datum přístupu = 2019-11-07 [377] => | jazyk = cs [378] => }} Dominantou [[Jakarta|Jakarty]] je [[Národní památník (Jakarta)|Národní památník]] (Monas) uprostřed náměstí [[Medan Merdeka]], zakončený 132 metrů vysokým obeliskem. Na stejném náměstí se nachází [[mešita Istiqlal]], největší mešita v jihovýchodní Asii, která pojme až 120 000 věřících. [379] => === Sport === [380] => [[Soubor:Rudy Hartono.jpg|náhled|[[Rudy Hartono]], legendární [[badminton]]ista]] [381] => Ve sportu jsou Indonésané nejúspěšnější v [[badminton]]u. Všechny jejich zlaté olympijské medaile jsou z tohoto sportu. Singlové zlaté vyhráli [[Rudy Hartono]] (1972, neoficiální, badminton jen jako ukázkový sport), [[Susi Susanti]] ([[Badminton na Letních olympijských hrách 1992|1992]]), [[Alan Budikusuma]] (1992) a [[Taufik Hidayat]] ([[Badminton na Letních olympijských hrách 2004|2004]]). Mají též pět zlatých ze čtyřher. Rudy Hartono byl králem badmintonu v éře, kdy badminton nebyl olympijským sportem a neexistovalo ani mistrovství světa. Osvědčil to rekordními osmi vítězstvími na All England Championships („badmintonovém Wimbledonu“), z toho sedm jich bylo v řadě.{{Citace elektronické monografie [382] => | příjmení = Shivani [383] => | jméno = Naik [384] => | titul = When Indonesia’s Rudy Hartono ruled the badminton world [385] => | url = https://indianexpress.com/article/sports/badminton/badminton-world-champion-indonesia-when-rudy-ruled-5463085/ [386] => | vydavatel = The Indian Express [387] => | místo = [388] => | datum vydání = 2018-11-25 [389] => | datum přístupu = 2020-09-11 [390] => | jazyk = en [391] => }} [392] => [393] => Tři olympijské medaile mají ve sbírce i dva vzpěrači, mezi ženami [[Raema Lisa Rumbewasová]] a mezi muži [[Eko Yuli Irawan]], rovněž mistr světa.{{Citace elektronického periodika [394] => | příjmení = [395] => | jméno = [396] => | titul = Weightlifting - Indonesia`s Eko wins gold from world championships 2019 [397] => | periodikum = Antara News [398] => | vydavatel = [399] => | url = https://en.antaranews.com/news/122417/weightlifting--indonesias-eko-wins-gold-from-world-championships-2019 [400] => | datum vydání = [401] => | url archivu = [402] => | datum přístupu = 2020-08-21 [403] => }} Indonésané měli rovněž několik vynikajících boxerů v lehkých vahách, z nichž nejznámější je [[Chris John]], který držel titul profesionálního mistra světa v [[Pérová váha|pérové váze]] nepřetržitě v letech 2004-2013, což je druhé nejdelší panování v této kategorii. [404] => [405] => Sport je v Indonésii orientován především na muže a mezi fanoušky je běžné nelegální sázení.{{Citace monografie | příjmení =Witton | jméno =Patrick | titul =Indonesia | url =https://archive.org/details/indonesia0000unse_i2g4 | vydavatel =Lonely Planet | rok =2003 | místo =Melbourne | strany =[https://archive.org/details/indonesia0000unse_i2g4/page/103 103] | isbn = 1-74059-154-2}} Nejpopulárnějšími sporty jsou [[badminton]] a [[fotbal]]. Indonéské týmy vyhrály [[Thomas Cup]]Světový šampionát mužských badmintonových týmů třináctkrát z pětadvaceti mistrovství konaných od roku 1949. Indonéští badmintonisté byli úspěšní též na [[Olympijské hry|Olympijských hrách]], do jejichž programu byl sport zařazen roku 1992. Ženský tým vyhrál [[Uber Cup]], ženský ekvivalent Thomas Cupu, v letech 1994 a 1996. Nejvyšší indonéská fotbalová soutěž se jmenuje [[Liga Indonesia]]. Tradičními sporty jsou [[sepak takraw]] a býčí závody na [[Madura|Maduře]]. V oblastech s dlouhou historií kmenových bojů jsou populární simulace bojů jako ''caci'' na [[Flores]] a ''pasola'' na [[Sumba|Sumbě]]. [[Pencak Silat]] je indonéské bojové umění. [406] => [407] => === Kuchyně === [408] => {{Podrobně|Indonéská kuchyně}}[[Soubor:SOTO FOOD.jpg|náhled|Tradiční indonéské pokrmy Soto Ayam (kuřecí polévka), sate kerang (měkkýší kebab), telor pindang (zavařená vejce), perkedel (lívaneček), a es teh manis (sladký ledový čaj)]] [409] => Indonéská kuchyně se mezi regiony odlišuje, ale je obecně založená na čínských, evropských, středovýchodních a indických postupech.{{Citace monografie | příjmení=Witton | jméno=Patrick | titul=World Food: Indonesia | url=https://archive.org/details/indonesia0000witt | vydavatel=Lonely Planet | rok=2002 | místo=Melbourne | isbn=1-74059-009-0}} Hlavní složkou potravy je rýže, která je servírovaná společně s masem a zeleninou. Podstatnými přísadami jsou koření (hlavně chilli), kokosové mléko, ryby a drůbež.{{Citace monografie | příjmení=Brissendon | jméno=Rosemary | titul=South East Asian Food | vydavatel=Hardie Grant Books | rok=2003 | místo=Melbourne| isbn=1-74066-013-7}} Nejpopulárnějšími jídly v Indonésii jsou: ''[[nasi goreng]]'' (smažená rýže s [[nudle]]mi a [[Maso|masem]]){{Citace elektronického periodika [410] => | titul = nasi goreng {{!}} Indonesian to English Translation - Oxford Dictionaries [411] => | periodikum = Oxford Indonesian Living Dictionary [412] => | url = https://id.oxforddictionaries.com/translate/indonesian-english/nasi_goreng?locale=en [413] => | jazyk = en-GB [414] => | datum přístupu = 2018-11-13 [415] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180724002323/https://id.oxforddictionaries.com/translate/indonesian-english/nasi_goreng?locale=en [416] => | datum archivace = 2018-07-24 [417] => }}{{Citace elektronického periodika [418] => | titul = Nasi Goreng, Indonesia's mouthwatering national dish [419] => | url = http://www.bali-travel-life.com/nasi-goreng.html [420] => | datum vydání = 2010-07-06 [421] => | datum přístupu = 2018-11-13 [422] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100706164129/http://www.bali-travel-life.com/nasi-goreng.html [423] => }}, ''gado-gado'' ([[Salát (pokrm)|salát]] ze [[Zelenina|zeleniny]], [[Vejce|vajec]] natvrdo, [[Lilek brambor|brambor]], [[tofu]], [[tempeh]]u a ''lontongu'', což je přísada z [[rýže]] zabalená v [[Banánovník|banánovém]] listu, podávaný s [[Podzemnice olejná|arašídovou]] omáčkou){{Citace elektronického periodika [424] => | titul = the definition of gado-gado [425] => | periodikum = www.dictionary.com [426] => | url = https://www.dictionary.com/browse/gado-gado [427] => | jazyk = en [428] => | datum přístupu = 2018-11-13 [429] => }}{{Citace elektronického periodika [430] => | titul = ‘Gado-gado’ Ayu Minantri {{!}} The Jakarta Post [431] => | url = http://www.thebalidaily.com/2013-12-05/gado-gado-ayu-minantri.html [432] => | datum vydání = 2015-06-15 [433] => | datum přístupu = 2018-11-13 [434] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150615015458/http://www.thebalidaily.com/2013-12-05/gado-gado-ayu-minantri.html [435] => }}, ''saté'' ([[Grilování|grilované]] kořeněné maso na špejli, rozšířené po celé [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]) a ''soto'' (různé tradiční [[Polévka|polévky]]){{Citace periodika [436] => | příjmení = Media [437] => | jméno = Kompas Cyber [438] => | titul = Kemenpar Tetapkan 5 Makanan Nasional Indonesia, Ini Daftarnya - Kompas.com [439] => | periodikum = KOMPAS.com [440] => | datum = 2018-04-10 [441] => | jazyk = en [442] => | url = https://travel.kompas.com/read/2018/04/10/171000627/kemenpar-tetapkan-5-makanan-nasional-indonesia-ini-daftarnya [443] => | datum přístupu = 2018-11-13 [444] => }}, nicméně indonéské ministerstvo turismu roku [[2014]] vyhlásilo národním jídlem ''[[tumpeng]]'' (kuželovitá miska s rýže se zeleninou a masem). Roku [[2018]] to ovšem změnilo na 5 národních jídel, kterými jsou: ''nasi goreng, saté, soto, gado-gado'' a ''[[rendang]]'' (kořeněný masový pokrm). Nejčastěji se využívá směsi koření zvaná ''bumbu.'' K základním dochucovadlům patří rovněž pálivá [[Krevety|krevetová]] pasta ''sambal.'' Mnoho druhů koření, které se rozšířily po celém světě, pochází právě z Indonésie, například [[muškátový oříšek]] nebo [[hřebíček]]. Tradičním nápoji jsou i ''bajigur'' a ''bandrek,'' teplé kořeněné nápoje z kokosového mléka nebo kokosového cukru. [445] => [446] => == Odkazy == [447] => === Poznámky === [448] => [449] => [450] => === Reference === [451] => {{Překlad|en|Indonesia|331480896}} [452] => {{Upravit reference}} [453] => [454] => [455] => === Literatura === [456] => * {{Citace monografie | příjmení=Friend | jméno=T. | titul=Indonesian Destinies | vydavatel=Harvard University Press | rok=2003 | isbn=0-674-01137-6 | url-access=registration | url=https://archive.org/details/indonesiandestin00theo }} [457] => * {{Citace monografie | příjmení = Petrů | jméno = Tomáš | příjmení2 = Dubovská | jméno2 = Zorica | příjmení3 = Zbořil | jméno3 = Zdeněk [458] => | rok = 2005 | titul = Dějiny Indonésie | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7106-457-2}} [459] => * {{Citace monografie | příjmení=Ricklefs | jméno=M. C. | titul=A History of Modern Indonesia since c.1300, Second Edition | vydavatel=MacMillan | rok=1991 | isbn=9780804721943}} [460] => * {{Citace monografie | příjmení=Schwarz | jméno=A. | rok=1994 | titul=A Nation in Waiting: Indonesia in the 1990s | vydavatel=Westview Press | isbn=1-86373-635-2 | url-access=registration | url=https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw }} [461] => * {{Citace monografie | příjmení = Slavický | jméno = Stanislav | titul = Scénické tradice jihovýchodní Asie | vydavatel = [[KANT]] | místo = Praha | rok = 2015 | isbn = 978-80-7437-175-2}} [462] => * {{Citace monografie | příjmení=Taylor | jméno=Jean Gelman | titul=Indonesia: Peoples and Histories | url=https://archive.org/details/indonesia00jean | vydavatel=Yale University Press | rok=2003 | místo= New Haven and London | isbn=0-300-10518-5}} [463] => * {{Citace monografie | příjmení=Vickers | jméno=Adrian | titul=A History of Modern Indonesia | vydavatel=Cambridge University Press | rok=2005 | isbn=0-521-54262-6 | url-access=registration | url=https://archive.org/details/historyofmoderni00adri }} [464] => * {{Citace elektronické monografie | autor = kar | titul = Vědci objevili neznámý druh orangutana. Už teď je ohrožený | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2292598-vedci-objevili-neznamy-druh-orangutana-uz-ted-je-ohrozeny | datum vydání = 2017-11-03 | datum přístupu = 2017-11-06 | vydavatel = [[Česká televize]]}} [465] => * ''Zázračná planeta: Primáti. 3/3.'' ČT2. 23. leden 2021 17:50–18:45. [Jennifer ROBINSON. ''Primates On Nature. Episode 3. Protecting Primates.'' BBC Earth.] [466] => * {{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | odkaz na autora = Česká tisková kancelář | titul = Na Sumatře objevili nový druh orangutana | periodikum = Novinky.cz | odkaz na periodikum = Novinky.cz | vydavatel = Borgis | rok vydání = 2017 | měsíc vydání = listopad | den vydání = 3 | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/453846-na-sumatre-objevili-novy-druh-orangutana.html | datum přístupu = 2021-01-23 | url archivu = https://web.archive.org/web/20171107012326/https://www.novinky.cz/veda-skoly/453846-na-sumatre-objevili-novy-druh-orangutana.html | datum archivace = 2017-11-07 }} [467] => [468] => === Související články === [469] => * [[Masakry v Indonésii 1965–1966]] [470] => [471] => === Externí odkazy === [472] => * {{Commonscat}} [473] => * {{Commons}} [474] => * {{Wikislovník|heslo=Indonésie}} [475] => * [https://web.archive.org/web/20120217185129/http://www.indonesia.go.id/en/ Oficiální internetové stránky indonéské vlády] [476] => * [http://www.mzv.cz/jakarta Velvyslanectví ČR v Jakartě] [477] => * [https://www.chinatours.cz/rejstrik-mist/indonesie/ Rejstřík míst Indonésie] [478] => * [http://www.indonesia.cz/ Velvyslanectví Indonésie v Praze] [479] => * {{Citace elektronické monografie [480] => | titul = Indonesia - Amnesty International Report 2011 [481] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/indonesia/report-2011 [482] => | datum přístupu = 2011-08-16 [483] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [484] => | jazyk = anglicky [485] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110817105958/http://www.amnesty.org/en/region/indonesia/report-2011 [486] => | datum archivace = 2011-08-17 [487] => | nedostupné = ano [488] => }} [489] => * {{Citace elektronické monografie [490] => | titul = Indonesia (2011) [491] => | url = http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/indonesia [492] => | datum přístupu = 2011-08-16 [493] => | vydavatel = [[Freedom House]] [494] => | jazyk = anglicky [495] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120328214812/http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/indonesia [496] => | datum archivace = 2012-03-28 [497] => | nedostupné = ano [498] => }} [499] => * {{Citace elektronické monografie [500] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [501] => | titul = BTI 2010 — Indonesia Country Report [502] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Indonesia.pdf [503] => | datum vydání = 2009 [504] => | datum přístupu = 2011-08-16 [505] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [506] => | místo = Gütersloh [507] => | jazyk = anglicky [508] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520232649/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Indonesia.pdf [509] => | datum archivace = 2011-05-20 [510] => | nedostupné = ano [511] => }} [512] => * {{Citace elektronické monografie [513] => | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs [514] => | titul = Background Note: Indonesia [515] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2748.htm [516] => | datum vydání = 2011-06-03 [517] => | datum přístupu = 2011-08-16 [518] => | vydavatel = U.S. Department of State [519] => | jazyk = anglicky [520] => | url archivu = https://www.webcitation.org/616nEadEx?url=http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2748.htm [521] => | datum archivace = 2011-08-21 [522] => | nedostupné = ano [523] => }} [524] => * {{Citace elektronické monografie [525] => | korporace = CIA [526] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [527] => | titul = The World Factbook - Indonesia [528] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/in.html [529] => | datum aktualizace = 2011-07-19 [530] => | datum přístupu = 2011-08-16 [531] => | jazyk = anglicky [532] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080611033144/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/in.html [533] => | datum archivace = 2008-06-11 [534] => | nedostupné = ano [535] => }} [536] => * {{Citace elektronické monografie [537] => | korporace = Library of Congress [538] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [539] => | titul = Country Profile: Indonesia [540] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Indonesia.pdf [541] => | datum vydání = 2005-02-10 [542] => | datum přístupu = 2011-08-16 [543] => | jazyk = anglicky [544] => }} [545] => * {{Citace elektronické monografie [546] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Jakartě [547] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Indonésie [548] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/indonesie-2011-04-15.pdf [549] => | datum vydání = 2011-04-15 [550] => | datum přístupu = 2011-08-16 [551] => | vydavatel = Businessinfo.cz [552] => | jazyk = česky [553] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111134351/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/indonesie-2011-04-15.pdf [554] => | datum archivace = 2012-01-11 [555] => | nedostupné = ano [556] => }} [557] => * {{Citace elektronické monografie [558] => | příjmení = Adam [559] => | jméno = Asvi Warman [560] => | spoluautoři = a kol. [561] => | titul = Indonesia [562] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/286480/Indonesia [563] => | datum přístupu = 2011-08-16 [564] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [565] => | jazyk = anglicky [566] => }} [567] => [568] => {{Indonésie}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Asie}} [569] => {{Navboxes [570] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [571] => | list = {{ASEAN}} [572] => {{G20}} [573] => {{Organizace islámské spolupráce}} [574] => {{APEC}} [575] => {{D8}} [576] => }} [577] => {{Dobrý článek}} [578] => {{Autoritní data}} [579] => {{Portály|Geografie}} [580] => [581] => [[Kategorie:Indonésie| ]] [582] => [[Kategorie:Státy Asie]] [583] => [[Kategorie:Ostrovní státy a území]] [584] => [[Kategorie:Republiky]] [585] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1945]] [586] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [] => )

good wiki

Indonésie

Indonésie, plným názvem Indonéská republika, je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy. S více než čtvrt miliardou obyvatel jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Indonésie

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Bali

Borneo

Buddhismus

Hinduismus

Indie

Islám

Jakarta

Jáva

Mataram

Moluky

Sumatra

Surabaja

Service

About us

Technology

Locations