Array ( [0] => 15502488 [id] => 15502488 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Inteligence [uri] => Inteligence [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=schopnosti|druhý=společenské třídě|stránka=Inteligence (třída)}} [1] => [[Soubor:RobertFuddBewusstsein17Jh.png|náhled|Představa lidského vnímání rozděleného podle jednotlivých funkcí myšlení podle lékaře [[Robert Fludd|Roberta Fludda]] z roku 1619]] [2] => '''Inteligence''' (z [[latina|lat.]] ''inter-legere'', rozlišovat, poznávat, chápat) je dispozice pro [[myšlení]], [[učení]] a adaptaci a projevuje se [[rozum|intelektovým]] výkonem. Spolu s [[osobnost]]í tvoří zásadní zdroj individuálních rozdílů. Přestože největším faktorem v inteligenci zvířat a člověka je počet [[Synapse|synapsí]] v mozku{{Fakt/dne|20180710030841|}}, některé známky, které s inteligentními bytostmi běžně spojujeme jako [[učení]] či [[sebereflexe]], mohou částečně vykazovat i dnes existující počítače nebo organismy vůbec postrádající [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]].http://phys.org/news/2016-04-intelligent-brainless-slime.html - Intelligent? Brainless slime can 'learn': study Nakolik inteligence skutečně souvisí s učením, [[vědomí]]m, [[Symbolické myšlení|symbolickým myšlením]], [[Sebeuvědomění|sebeuvědomováním]] nebo algoritmickým systémem specifickým pro lidský mozek, je v rámci [[filozofie umělé inteligence]] ovšem stále diskutovaná otázka. [3] => [4] => V průběhu studia inteligence vznikala řada různých teorií, které lze rozdělit do čtyř hlavních směrů. Jedná se o psychometrické, kognitivní, sociální a fyziologické teorie inteligence.{{Citace monografie|příjmení = Atkinson|jméno = Rita|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Psychologie|vydání = |vydavatel = Portál|místo = |rok = |počet stran = |strany = |isbn = }}{{Citace monografie|příjmení = Plháková|jméno = Alena|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Učebnice obecné psychologie|vydání = |vydavatel = ACADEMIA|místo = Praha|rok = 2005|počet stran = |strany = |isbn = }} [5] => [6] => == Počátky výzkumu == [7] => První pokus o zjišťování intelektových schopností podnikl [[Francis Galton]], bratranec Charlese Darwina. Vycházel z předpokladu, že inteligence je určena přesností smyslů a vnímání. Ačkoli se tato teze výzkumem nepotvrdila, vytvořil pro její účely korelační koeficient, který byl důležitý pro další výzkum (nejen) v oblasti psychologie. [8] => [9] => == Sociologie inteligence == [10] => Přestože v historii existovala tendence vyčleňovat jednotlivé stupně inteligence ve společnosti do jasně daných skupin, veřejné průzkumy prokazují, že její rozložení více méně odpovídá [[Normální rozdělení|normálnímu (Gaussovu) rozdělení]].{{Citace elektronického periodika|titul=Inteligence a její měření, Časopis Mensa|periodikum=casopis.mensa.cz|url=http://casopis.mensa.cz/veda/inteligence_a_jeji_mereni.html|datum přístupu=2016-11-13}} Vlivem [[sociální bublina|sociální bubliny]] se ale ve společnosti mohou přibližně 2 % jedinců s největším potenciálem vyčlenit do jakési menšiny, která by podle Moniky Stehlíkové měla být zastávána, tak jako každá přirozená společenská menšina. Pokud není výchova vhodně přizpůsobena, mohou se proto u některých dětí s vrozeně vyšší inteligencí rozvíjet [[sociální fobie|sociální fóbie]]. [11] => [12] => Lidé se zvýšenou inteligencí se vyznačují především [[Divergentní myšlení|divergentním způsobem myšlení]], vyšší mentální flexibilitou, snaží se řešit problémy do co nejširších důsledků, tíhnou k většímu perfekcionismu jak vůči sobě, tak vůči ostatním. Bývají často multipotenciální ([[Polyhistor|''renesanční lidé'')]] a jsou schopni lépe uvažovat o věcech abstraktně, číst lépe nejen struktury, ale i metastruktury, komplexnější spojení mezi fakty. S inteligencí je také spojena schopnost sebeovládání ve vlastní prospěch (plánování úkolů).http://sciencemag.cz/sebeovladani-souvisi-s-inteligenci-i-u-simpanzu/ – Sebeovládání souvisí s inteligencí – i u šimpanzůMichael J. Beran, William D. Hopkins. '''Self-Control in Chimpanzees Relates to General Intelligence'''. ''Current Biology'', 2018; DOI: [http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2017.12.043 10.1016/j.cub.2017.12.043] [13] => [14] => == Psychologie inteligence == [15] => Inteligence podle terapeutky Mgr. Moniky Stehlíkové, autorky knihy Život s vysokou inteligencí, předznamenává vyšší pravděpodobnost, že jedinec úspěšně dokončí vzdělání, nalezne práci, bude žít zdravěji a vytvoří si silnější mezilidské vztahy, pro jistou menšinu nadprůměrně inteligentních jedinců však naopak znamená riziko společenských problémů. Do značné míry jsou tyto ztížené podmínky způsobeny předsudky společnosti, která potenciální [[Duševní porucha|psychologické problémy]] nemusí vnímat jako vážné riziko a věří, že se s nimi inteligentní člověk vypořádá sám. Zejména ženy kolem padesátky (nebo v [[Puberta|pubertě]]) mají tendenci známky své inteligence potlačovat jako společensky omezující a předpoklad úspěšného života ostatních lidí v nich mohou vyvolat pocit, že žijí život, do kterého byly dotlačeny, a snaží se přizpůsobovat se většinové společnosti navzdory své přirozené pozici. [16] => [17] => Zároveň inteligentnější lidé dokáží lépe vnímat své i cizí emoce. Na jednu stranu to znamená, že dokáží dobře odhadnout, co po nich druzí chtějí, na druhou stranu si své neúspěchy pamatují déle a obecně jim věnují větší mentální prostor. Pomoci může například metoda ''[[Mindfulness-based stress reduction|mindfulness]]'': Člověk si vyčlení určitý čas pro reflexi vlastních dlouhodobých i momentálních emocí. Metoda údajně pomáhá lidem s vyšším intelektem své problémy nehromadit, ale naučit se s nimi spojenými emocemi pracovat. Aby nepodléhali tendenci přizpůsobit se, může pomoci studium psychologie inteligence, protože si totiž nemusí uvědomovat, že jejich odlišnost není poruchou. [18] => [19] => Ve společnosti obecně panuje dojem, že lidé s vyšší obecnou inteligencí mají slabší výkon [[emoční inteligence]]. Jde ale o klam vytvářený střídmějším užíváním silných emocí. Na rozdíl od emoční inteligence se dnes ale obecný intelekt považuje za převážně dědičný. Nelze zatím vyvozovat žádné jasné závěry, ale tento fakt je částečně zodpovědný za nejasné interpretace [[Flynnův efekt|Flynnova efektu]]. [20] => [21] => Kromě lepší schopnosti číst emoce druhých a výraznějšího [[sebeuvědomění]] se ale lidé s vyšším intelektem vyznačují v rámci emoční inteligence větší schopností [[sebeovládání]], což bylo potvrzeno např. při experimentu, ve kterém byly děti zavřeny samy v pokoji s marshmellow, jehož pokušení nepřekonaly zejména děti s nižším intelektem a nižšími perspektivami do budoucna. Emoční inteligence je spojena s úspěchem právě a hlavně proto, že lidé s vyšší inteligencí jsou schopni se lépe ovládat i v emoční oblasti, tj. (jinými slovy) takoví lidé lépe ovládajíc svoje emoce.{{Citace elektronického periodika|titul=Vysoká inteligence je pro děti problém, rodiče z nich můžou být úplně hotoví, říká lektorka|periodikum=Aktuálně.TV - Jen to, co musíte vidět|url=http://video.aktualne.cz/dvtv/vysoka-inteligence-je-pro-deti-problem-rodice-z-nich-muzou-b/r~68cc03f4a80111e6a222002590604f2e/|datum přístupu=2016-11-13}} [22] => [23] => == Teorie inteligence == [24] => === Psychometrické teorie === [25] => Jedná se o nejstarší přístup, jehož cílem je měření a testování inteligence. První test intelektových schopností vytvořil francouzský psycholog '''[[Alfred Binet]]'''. Ten byl současníkem Francise Galtona, avšak tvrdil, že inteligence se více než v oblasti smyslového vnímání projevuje schopností vyřešit nějaký problém. Byl pověřen francouzskou vládou, aby z důvodu zavádění povinné školní docházky vytvořil test, který by byl schopen vydělit děti, pro které by povinná školní docházka v běžné škole vzhledem k jejich mentálnímu vývoji nebyla již přínosem. Dětem zadal řadu položek, které následně koreloval s jednotlivými věkovými skupinami. Binet předpokládal, že nadprůměrně inteligentní dítě splní úkol jako starší průměrné dítě a podprůměrně inteligentní dítě splní úkol jako mladší průměrně inteligentní dítě. Na základě toho bylo možné stanovit mentální věk testovaného. [26] => [27] => Binetův výzkum sledoval německý psycholog '''[[William Stern]]''', který stanovil [[inteligenční kvocient]] (IQ) coby podíl mentálního a chronologického věku násobený stem. '''[[Lewis Terman]]''' ze Stanfordovy univerzity přizpůsobil Binetovy položky a převzal Sternův pojem IQ. Test se nazývá [[Stanford-Binnetova škála|Stanfordova-Binetova škála]] a zahrnuje následující položky: verbální myšlení, kvantitativní myšlení, abstraktně-vizuální myšlení, krátkodobá paměť. [28] => [29] => ==== Faktorová analýza v psychometrických teoriích inteligence ==== [30] => Do roku 1939 měřily všechny testy inteligence pouze jeden faktor. Následně začaly psychometrické teorie inteligence využívat k odhalování jednotlivých složek inteligence metody tzv. [[faktorová analýza|faktorové analýzy]], s jejíž pomocí jsou vyhledávány souvislosti v různých oblastech intelektových výkonů. Dává odpověď na to, pomocí kolika faktorů lze vysvětlit výkon v jednotlivých disciplínách. [31] => [32] => Metodu faktorové analýzy vytvořil '''[[Louis Leon Thurstone|Thurstone]]''', který místo pohlížení na inteligenci jako na jednotnou schopnost na jejím základě stanovil sedm nezávislých intelektových schopností. Jedná se o ''verbální porozumění'' (schopnost chápat význam různých slov), ''induktivní usuzování'' (schopnost nalézt obecné pravidlo na základě jednotlivých případů), ''rychlost vnímání'' (schopnost rychle vnímat detaily a všímat si podobností a rozdílů), ''numerické schopnosti'' (schopnost provádět výpočty, řešit jednoduché matematické úlohy), ''verbální fluence'' (schopnost rychle uvažovat o slovech), ''asociační paměť'' (projevuje se především kvalitou vybavování dříve prezentovaných [[Verbální komunikace|verbálních]] nebo [[zrak]]ových podnětů) a ''prostorová vizualizace'' (schopnost vytvářet zrakové představy). Vytvořil také Test primárních duševních schopností. [33] => [34] => Vědci využívající metody faktorové analýzy se dále dělí podle toho, zda existuje, nebo neexistuje společný nadřazený faktor inteligence na „lampers“ (scelovači) a „splitters“. Podle scelovačů existuje jedna společná schopnost, která se projevuje v různých oblastech. Splitters připisují intelektový výkon sadě několika nezávislých kognitivních schopností, nezávislých na g. [35] => [36] => '''[[Charles Spearman]]''' byl jedním z prvních [[psycholog]]ů, kteří se zabývali zejména [[Analytická funkce|analytickou]] složkou inteligence a jejího testování. Tato teorie ovlivnila mnoho dalších smýšlení o inteligenci; vyděluje jeden obecný ''faktor g (general)'', který považoval za „hlavní mentální energii“, a jeden nebo více ''specifických faktorů s'', které zodpovídají za výkon jednotlivců v testech inteligence. Faktor ''g'' se pak projevuje v různých úlohách, zatímco faktor ''s'' měří specifické testy a subtesty. Faktor ''g'' je zahrnut v deduktivním usuzování a uvažování a je úzce spjat se schopností, rychlostí mentálních (duševních) dovedností představujících aspekt tvůrčí schopnosti spíše než aspekt reprodukční schopnosti. [[Kognitivní funkce|Kognitivní]] schopnosti spojené s obecnými mentálními schopnostmi by mohly zahrnovat dovednost popsání toho, jak dva koncepty spolu souvisí, nebo dovednost nalezení druhé myšlenky, která je spojena ke konceptu, který již byl navržen. Testy s vysokou ''g'' zátěží jsou komplexní a zahrnují úkoly, které obsahují [[Logika|logické myšlení]] a testování [[Hypotéza|hypotéz]]. Testy s nižší ''g'' zátěží jsou méně komplexní a zahrnují úkoly týkající se především rozpoznávání, připomínání a rychlostí.http://en.wikibooks.org/wiki/Applied_History_of_Psychology/Theories_on_Intelligence [37] => [38] => ''Cattelův a Hornův gf-gc model'' vyčleňuje dva intelektové faktory. Jedná se o fluidní (gf) a krystalickou (gc) inteligenci. Fluidní inteligence je vrozená a dosahuje vrcholu okolo 20 let, s věkem se zhoršuje. Zahrnuje rychlost myšlení, krátkodobou paměť či usuzování na neznámém tématu. Krystalická inteligence je naučená a představuje aplikaci znalostí a dovedností na známém materiálu. Ta se během dětství zlepšuje a stagnuje nebo se mírně zhoršuje v dospělosti. Úbytek fluidní inteligence může být kompenzován expertními schopnostmi. Ty se zlepšují praxí a dosahují vrcholu až po 40. roce věku. [39] => [40] => === Sociální teorie === [41] => [[Soubor:Inteligence.png|náhled|Blokové schema inteligentního systémuP. Beneš: Informace o informaci. Praha: BEN – technická literatura, 2010, {{ISBN|978-80-7300-263-3}}]] [42] => Sociální teorie kladou důraz na užitečnost inteligence v daném sociálním prostředí. Podle '''[[Robert Sternberg|Roberta Sternberga]]''' existují tři základní mentální procesy, které zdůrazňují veškeré inteligentní [[chování]]. Avšak co je vnímáno v jedné kultuře jako inteligentní, nemusí zdaleka znamenat inteligentní v [[kultura|kultuře]] jiné. Základní mentální procesy se v různých kulturách neliší. Třemi základními mentálními procesy jsou:Sternberg, Robert J. (1985). Beyond IQ: A Triarchic Theory of Human Intelligence, New York: Cambridge University Press.Sternberg, Robert J. (1994), "Thinking Styles: Theory and Assessment at the Interface Between Intelligence and Personality," in: Personality and Intelligence (eds. Robert J. Sternberg and Patricia Ruzgis), New York: Cambridge University Press, 169–187. [43] => # ''Exekutivní'' – je takový proces, který je úzce spjat s realizováním a děláním. [44] => # ''Legislativní'' – funkce je spojena s plánováním, představováním, tvořením a formulováním. [45] => # ''Justiční'' – proces je spojen s porovnáváním, vyhodnocováním a usuzováním. [46] => Podle Sternberga inteligence nemůže být měřena testy, ale měla by být měřena a definována v rámci toho, jak se chováme v každodenním životě. Tímto Sternberg odkazuje k tomu, co nazývá ''úspěšnou inteligencí''. Lidé, kteří jsou úspěšně inteligentní, jsou schopni definovat a dosáhnout vlastních [[idea|idejí]] úspěchu ve své vlastní kultuře. Ti, kteří jsou úspěšně inteligentní, jsou schopni se adaptovat a přizpůsobit se svému prostředí tak, aby to co nejlépe uspokojovalo jejich potřeby. Protože jejich inteligence je vysoce závislá na kultuře, ve které se nacházejí. To znamená, že inteligentní jednotlivec v jedné kultuře nemusí být považován za inteligentního v kultuře jiné. [47] => [48] => Jsou zde tři základní komponenty úspěšné inteligence, což je hlavní součástí Triarchické nebo také někdy zvané Triangulární či Trojúhelníkové teorie: [49] => # ''Analytická inteligence'' – Je inteligence, která odkazuje na schopnost řešení problémů, efektivního zpracování informací a kompletování akademických úloh. Lidé s vysokým analytickým IQ skládají testy inteligence velice zdatně, stejně tak jako různé zkoušky. Takoví lidé jsou velice schopni [[Kritické myšlení|kritického]] a analytického myšlení. [50] => # ''Kreativní inteligence '' – Díky této inteligenci jsme schopni využít již existujících zkušeností, vědomostí a schopností k úspěšnému a efektivnímu zvládání nových a neobvyklých situací. Lidé s vysokou kreativní inteligencí mají výborný pohled na věc, představivost a jsou schopni formulovat nové nápady a myšlenky. Tato inteligence je většinou v testech přehlížena. [51] => # ''Praktická inteligence '' – Umožňuje nám využívat vědomostí a zkušeností získaných v minulosti k adaptování, formování a přetváření našeho prostředí. Ti, již mají vysokou praktickou inteligenci, jsou schopni identifikovat faktory, kterých je zapotřebí k dosažení úspěchu, a jsou dobří v přizpůsobování se či měnění vlastního prostředí za účelem dosažení sebou stanovených cílů. [52] => Podle ''Sternbergovy triarchické teorie'' představuje inteligence získávání a konsolidaci sady schopností potřebných pro mistrovství v jedné nebo více doménách. Zahrnuje tři subteorie: komponentovou, kontextuální a zkušenostní. [53] => [54] => '''[[Stephen Ceci]]''' zdůrazňuje roli kontextu při intelektovém výkonu. Podle něj existují mnohočetné kognitivní potenciály, které mají biologickou podstatu, ale jejich uplatnění je závislé na ekologickém prostoru jedince. Vysoká inteligence se pak odvíjí od vědomostní základny v určité oblasti. (Testy Spectrum assessment system a Bristing assessment for teaching). [55] => [[Soubor:Multiple intelligence theory.jpg|náhled|Běžné vizualizace systému vícečetné inteligence užívají kruhového zobrazení, které je třeba vnímat ve vodorovné rovině, neboť jednotlivé typy jsou vnímány rovnocenně. Ilustrace navrhuje optimální užití barev, které svým účinem korespondují s typem inteligence (logická – chladná modrá, emoční intrapersonální – červená, přírodovědná – zelená apod.)]] [56] => [57] => V roce 1983 '''[[Howard Gardner]]''' navrhl [[Gardnerova teorie mnohočetné inteligence|teorii mnohočetných inteligencí]], jejímž záměrem byl odlišný úhel pohledu na analýzu inteligence. Vycházel z toho, že dosavadní koncepty inteligence nezachycují reálně a komplexně veškeré způsoby, odvětví a obory, ve kterých může člověk vynikat. Gardner argumentoval proti názoru, že lidská inteligence je jednotná, s tím, že je naopak mnohočetná, složená z mnoha různých druhů inteligencí, které jsou součástí nezávislého systému v [[mozek|mozku]]. Gardner kladl menší důraz na testování inteligence než na popis rozsahu lidských schopností, které existují u většiny různých [[Kultura|kultur]]. Gardner došel k závěrům díky mnoha různým zdrojům a vlastním výzkumům, které mu pomohly v upřesnění typu inteligencí v této teorii. Patřila k nim i lokace odlišných aktivit v různých částech mozku, jak je popsáno v následujícím přehledu.{{Citace periodika [58] => | příjmení = Fassati [59] => | jméno = Tomáš [60] => | titul = Teorie vícečetné inteligence [61] => | periodikum = DESIGN 4.0 - MEZIČAS [62] => | datum vydání = 2021 [63] => | číslo = 6 [64] => }} Věřil, že když dvě rozdílné aktivity dokáží operovat bez vzájemné závislosti, tak to potvrzuje jeho tezi o mnohačetné inteligenci.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://psychology.about.com/od/cognitivepsychology/p/intelligence.htm |datum přístupu=2016-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160113105353/http://psychology.about.com/od/cognitivepsychology/p/intelligence.htm |datum archivace=2016-01-13 }} [65] => [66] => Bohužel, podle řady výzkumníků ale Gardner při formulování své teorie nepoužíval vědecké metody, nebyla nikdy [[Empirismus|empiricky]] ověřena, a naopak, psychologické a neuropsychologické předpoklady, z kterých vychází, byly vědou vyvráceny.{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení1 = Visser [68] => | jméno1 = Beth A. [69] => | příjmení2 = Ashton [70] => | jméno2 = Michael C. [71] => | příjmení3 = Vernon [72] => | jméno3 = Philip A. [73] => | titul = g and the measurement of Multiple Intelligences: A response to Gardner [74] => | periodikum = Intelligence [75] => | ročník = 34 [76] => | číslo = 5 [77] => | rok = 2006 [78] => | strany = 507–510 [79] => | url = http://forum-files2.fobby.net/0005/6817/VisserRebuttal.pdf [80] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111003192905/http://forum-files2.fobby.net/0005/6817/VisserRebuttal.pdf [81] => | datum_přístupu = 2019-08-06 [82] => }}{{Citace elektronického periodika [83] => | příjmení1 = Straka [84] => | jméno1 = Ondřej [85] => | příjmení2 = Cígler [86] => | jméno2 = Hynek [87] => | příjmení3 = Jabůrek [88] => | jméno3 = Michal [89] => | titul = Matematické nadání z pohledu neuropsychologie a kognitivní psychologie [90] => | periodikum = Pedagogika [91] => | ročník = 64 [92] => | číslo = 3 [93] => | datum_vydání = 2014 [94] => | strany = 327–358 [95] => | url = http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=4043&lang=cs [96] => | datum_přístupu = 2019-01-24 [97] => }}{{Citace elektronického periodika [98] => | příjmení1 = Waterhouse [99] => | jméno1 = Lynn [100] => | titul = Multiple Intelligences, the Mozart Effect, and Emotional Intelligence: A Critical Review [101] => | periodikum = Educational Psychologist - EDUC PSYCHOL [102] => | číslo = 41 [103] => | datum_vydání = 2006 [104] => | strany = 208–214 [105] => | url = https://www.researchgate.net/publication/255061722_Multiple_Intelligences_the_Mozart_Effect_and_Emotional_Intelligence_A_Critical_Review [106] => | datum_přístupu = 2019-08-06 [107] => }} Mtoda je také často dezinterpretována a neodpovídá současnému stavu poznatků, což vedlo k částečnému distancování i samotného Gardnera.{{Citace elektronické monografie [108] => | příjmení = Gardner [109] => | jméno = Howard [110] => | titul = Multiple Intelligences: Prelude, Theory and Aftermath [111] => | url = https://howardgardner01.files.wordpress.com/2016/11/scientists-making-a-difference_gardner.pdf [112] => | strany = 169–170 [113] => | rok = 2019 [114] => | datum_přístupu = 2019-08-06 [115] => }} Někdy bývá tato teorie uváděna jako příklad [[Pseudověda|pseudovědy]].{{Citace elektronické monografie [116] => | příjmení = Mcgreal [117] => | jméno = Scott [118] => | titul = The Illusory Theory of Multiple Intelligences [119] => | url = https://www.psychologytoday.com/intl/blog/unique-everybody-else/201311/the-illusory-theory-multiple-intelligences [120] => | rok = 2013 [121] => | datum_přístupu = 2019-08-06 [122] => }}{{Citace elektronické monografie [123] => | příjmení = De Bruyckere [124] => | jméno = Pedro [125] => | titul = Myth-Busting: Gardner’s multiple intelligences [126] => | url = https://researched.org.uk/myth-busting-gardners-multiple-intelligences/ [127] => | rok = 2018 [128] => | datum_přístupu = 2019-08-06 [129] => }} [130] => [131] => Typy inteligence podle Howarda Gardnera:Gardner, H. (1983). Frames of mind: The theory of multiple intelligences. New York: Basic Books. [132] => * ''Jazykově-verbální inteligence'' – Schopnost učit se jazyky a užití vlastních jazykových schopností efektivně k dosažení různých cílů. Jednoduše řečeno je to dovednost mluveného, psaného projevu a efektivního používání slov a [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]]. Osoby, které mají tuto dovednost značně rozvinutu, jsou často spisovatelé, básníci, právníci, učitelé atp. Operační centra této inteligence jsou umístěna v levé mozkové hemisféře (Brocovo motorické centrum řeči – gramatika, artikulace, Wernickovo senzorické centrum řeči – porozumění smyslu řeči). [133] => * ''Logicko-matematická inteligence'' – Je to schopnost analyzovat problémy logicky. Zahrnuje schopnosti jako řešení matematických operací (sčítání, odčítání…) a řešení složitých matematických úloh a problémů. Vysoká inteligence tohoto typu pomáhá například v rychlém posouzení toho, co se vyplatí, nebo v odhadu toho, jaká politická strana má největší šanci získat moc. Operační centra najdeme v levé mozkové hemisféře. [134] => * ''Vizuálně-prostorová inteligence'' – Vztahuje se na schopnost [[vnímání]] a rozlišování barev, tvarů, velikostí a vzdáleností mezi předměty. Osoby nadané v tomto směru jsou schopny rozeznat a zapamatovat si různé obrazce, mají [[3D|trojrozměrnou]] představivost a výbornou orientaci v prostoru. Nejčastějšími obory lidí s vysokou inteligencí tohoto typu jsou v oblasti [[architektura|architektury]], stavebnictví, [[kartografie]], [[geografie]], řízení lodí či letadel. Prvotní fáze zpracování vizuálních počitků zpočátku probíhá v symetrických párových systémech a směřuje do primární zrakové kůry v zadní části mozku. K finální operaci týkající se komplexního vizuálního zpracování spojeného s prostorem pak dochází v pravé hemisféře. [135] => * ''Zvukově-hudební inteligence'' – Tato inteligence představuje schopnosti tvořit, vnímat a interpretovat hudbu. Hudebně nadaní lidé jsou úspěšní ve skládání, zpívání, hraní, dirigování a tanci, [[hudba]] je důležitou součástí jejich života a nezbytnou kulisou každodenních aktivit. Tato inteligence vychází z několika mozkových center – jedno reguluje hudební tvorbu, druhé [[interpretace|interpretaci]], třetí rozlišování [[Melodie|melodií]] a tónin a čtvrté [[Rytmus (hudba)|rytmus]]. Poněvadž hudba představuje kombinovaný – tonálně rytmický systém, najdeme pro ni aktivní operační centra jak v levé hemisféře mozku (načasování, sled, rytmus), tak v jeho pravé hemisféře (mimočasové rozměry hudebního tónu – intenzita, výška, barva – a kombinace tónů). [136] => * ''Tělesně-pohybová inteligence'' – Odkazuje na schopnost jedince použít mentálních dovedností ke koordinaci tělesných pohybů. Je nazývána také jako motorická a veškeré tělesné pohyby, ať už snazší, či obtížnější, jsou vykonávány díky této inteligenci. Atleti, sportovci, tanečníci, chirurgové a další většinou vykazují vysokou úroveň této inteligence. [137] => * ''Společenská'' neboli ''interpersonální inteligence'' – Určuje schopnost vycházet s ostatními lidmi. Zahrnuje jedincovu dovednost pochopit záměry, [[motivace]] a touhy druhých ve vztahu ke společnosti. Člověk s vysokou společenskou inteligencí se velice dobře socializuje, snadno získává druhé na svou stranu a je velice schopný v manipulaci ostatními osobami. Etická kvalita socializace však je závislá hodnotovém systému, který souvisí s existenciální inteligencí. Lidé, kteří disponují vysokou úrovní interpersonální inteligence, pracují většinou v politice, marketingu, právničině, psychologii atp. [138] => * ''Vnitřní'' neboli ''intrapersonální inteligence'' – Slouží k porozumění sebe samému. Díky této inteligenci jsme schopni se naučit, které situace v nás vyvolávají různé [[emoce]], [[pocit]]y a [[Myšlenka|myšlenky]]. Vysoce rozvinutá forma této inteligence nám umožňuje zvládnout stresové situace a stát se vyrovnanějším člověkem. Intrapersonální inteligence je podmínkou funkčnosti inteligence interpersonální. Bez schopnosti funkčně vnímat sebe samého není reálné funkčně vnímat jiného jedince. S emocemi v mozku pracuje zejména centrum septum pellucidum a párová centra amygdala, kde se rovněž zpracovávají počitky doteku, chuti, čichu a částečně zraku. [139] => * ''Přírodní'' neboli ''ekosystémová inteligence'' – Touto inteligencí jsou obdařeni biologové, zoologové, botanici, ekologové i obyčejní milovníci přírody, rostlin a živočichů. Výše této inteligence souvisí se schopností vnímat celek i detaily složitého fungování ekosystémů, jejichž součástí je i lidská společnost. Etické užití této inteligence je také závislé na hodnotovém systému jedince.{{Citace elektronického periodika [140] => | titul = Přírodovědná inteligence, její diagnostika a podpora [141] => | periodikum = clanky.rvp.cz [142] => | url = https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZUB/8851/PRIRODOVEDNA-INTELIGENCE-JEJI-DIAGNOSTIKA-A-PODPORA.html [143] => | datum přístupu = 2023-06-05 [144] => }} [145] => * ''Existenciální inteligence'' – umožňuje hluboce si uvědomit omezené hranice našeho lidství a vyvodit z toho postoj k tomu, co je před těmito hranicemi i k tomu, co je překračuje. Jinými slovy jde o duchovní rozměr myšlení, umožňující vnímání životních hodnot, pravdy, etiky, smyslu a cíle života, vedoucí k životní moudrosti a humanitě v souladu s určitými vyššími (vesmírnými) zákonitostmi.{{Citace monografie [146] => | příjmení = Pergament [147] => | jméno = K. [148] => | příjmení2 = Mahoney [149] => | titul = Spirituality. Handbook of positive psychology [150] => | vydání = 1 [151] => | místo = New York [152] => | rok vydání = 2002 [153] => }} Neurologové zjistili, které části mozku spirituální inteligenci zajišťují. Jedná se o spodní část levého temenního laloku a korovou oblast označovanou jako pravý angulární závit. Již dříve bylo známo, že tyto části mozku pomáhají člověku vnímat jeho tělesnou schránku ve vztahu k okolnímu světu. Doplňující pozorování potvrdila, že uvedená část temenního laloku se specificky projevuje během meditace. [154] => [155] => === Další teorie === [156] => '''[[David Perkins]]''' udělal mnoho výzkumných studií jak na měření IQ, tak na různé studijní programy navržené za účelem zvýšení IQ. Prezentuje tři základní komponenty, resp. dimenze IQ:http://reynaldojrflores.wordpress.com/2013/06/14/the-whos-of-intelligence-theories-david-perkins/{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://otec.uoregon.edu/intelligence.htm |datum přístupu=2016-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160829172109/http://otec.uoregon.edu/intelligence.htm |datum archivace=2016-08-29 }} [157] => # ''Nervová inteligence'' – odkazuje na efektivnost a preciznost jedincova [[Nervová soustava|nervového systému]]. [158] => # ''Zkušenostní inteligence'' – je druh inteligence, který zahrnuje vědomosti a zkušenosti v různých oblastech daného jedince. [159] => # ''Reflektivní inteligence'' – se vztahuje k jedincově schopnosti vytvářet strategie na řešení problémů, učení a blížící se testy. Jejími součástmi jsou vytrvalost, systematizace a představivost. [160] => [161] => [[Kognitivní věda|Kognitivní vědy]] či [[informatika]] definují inteligentní systém obecně, bez nutného vztahu k živým [[Organismus|organismům]]. Podle nich musí inteligentní systém být schopen reagovat na měnící se podmínky prostředí, tj.: [162] => * zajistit si vlastní schopnost přežití [163] => * zajistit si vlastní schopnost reprodukce [164] => * být cílově orientovaný a mít schopnost dosažení tohoto cíle [165] => * být schopen učit se [166] => [167] => == Měření inteligence == [168] => {{Podrobně|Inteligenční test|Inteligenční kvocient}} [169] => Měření inteligence je stejně nesnadné jako jednoznačné vytvoření její definice.{{Citace elektronického periodika|příjmení=Mindlab|titul=Fetiš inteligence|periodikum=Psychologie|url=https://psychologie.cz/fetis-inteligence/|datum přístupu=2016-11-13}} Nejjednodušší model navrhl [[Charles Spearman]] (1927), podle kterého existuje obecná rozumová schopnost, jediná veličina, jejíž hodnota určuje schopnost řešit veškeré typy problémů. Při sestavování IQ testu se nejčastěji používají tzv. ''Ravenovy matice''{{Doplňte zdroj}}. Z výzkumů nejspíše (oproti konkurenčním modelům) vyplývá to, co od IQ testu očekáváme, výsledná hodnota zahrnuje jak jazykové, tak matematické a kognitivní schopnosti. [170] => [171] => Pravým opakem této teorie je model inteligence [[Joy Paul Guilford|J. P. Guilforda]] (1967), který ji rozčleňuje do tří kategorií podle sféry činnosti mozku: Vnímání obsahu, zpracování informací a vyvozování závislostí. [172] => {| class="wikitable" [173] => |'''Mentální operace''' [174] => |'''Obsah''' [175] => |'''Produkty''' [176] => |- [177] => |Hodnocení [178] => |Obrazový [179] => |Prvky [180] => |- [181] => |Odvození [182] => |Symbolický [183] => |Třídy [184] => |- [185] => |Kreativita [186] => |Sémantický [187] => |Vztahy [188] => |- [189] => |Paměť [190] => |Chování [191] => |Systémy [192] => |- [193] => |Poznání [194] => | [195] => |Transformace [196] => |- [197] => | [198] => | [199] => |Implikace [200] => |} [201] => Vzájemnou kombinací všech hodnocených faktorů dostaneme celkem 120 samostatných složek inteligence. Podle kritiků to svědčí o neúspěchu testu určit obecné vlastnosti inteligence. [202] => [203] => S podobným, ale jednodušším modelem přišel H. J. Eysenck, který již vycházel z konkrétních dat z proběhlých testů inteligence: [204] => {| class="wikitable" [205] => |'''Mentální operace''' [206] => |'''Druhy testovaných úloh''' [207] => |'''Kvalita''' [208] => |- [209] => |Vnímání [210] => |Verbální [211] => |Výkonnost [212] => |- [213] => |Paměť [214] => |Numerické [215] => |Rychlost [216] => |- [217] => |Vyvozování [218] => |Prostorové [219] => | [220] => |} [221] => Některé modely přistupují k problému i z hlediska obecné funkce centrálního nervového systému. Podle Gardnera by měla například obecná inteligence zahrnovat inteligenci jazykově-verbální, hudební, logicko-matematickou, tělesně-pohybovou, vizuálně-prostorovou, intrapersonální, interpersonální a přírodní inteligenci.{{Citace elektronického periodika|titul=Člověk má 8 druhů inteligence. Jak jste na tom vy?|periodikum=National Geographic Česko|url=http://www.national-geographic.cz/clanky/clovek-ma-8-druhu-inteligence-jak-jste-na-tom-vy.html#.WChrPvnhDIU|datum přístupu=2016-11-13|url archivu=https://web.archive.org/web/20161114003705/http://www.national-geographic.cz/clanky/clovek-ma-8-druhu-inteligence-jak-jste-na-tom-vy.html#.WChrPvnhDIU|datum archivace=2016-11-14|nedostupné=ano}} Gardnerova teorie však nemá propracovaný vztah k oboru neuropsychologie, což považují někteří vědci za podmínku objektivizujícího měření celkové inteligence.{{Citace elektronického periodika [222] => | příjmení1 = Straka [223] => | jméno1 = Ondřej [224] => | příjmení2 = Cígler [225] => | jméno2 = Hynek [226] => | příjmení3 = Jabůrek [227] => | jméno3 = Michal [228] => | titul = Matematické nadání z pohledu neuropsychologie a kognitivní psychologie [229] => | periodikum = Pedagogika [230] => | ročník = 64 [231] => | číslo = 3 [232] => | datum_vydání = 2014 [233] => | strany = 327–358 [234] => | url = http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/Vyzkumne_studie/Ped_2014_3_05_Matematicke_327_358.pdf [235] => | datum přístupu = 2017-08-19 [236] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170819145632/http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/Vyzkumne_studie/Ped_2014_3_05_Matematicke_327_358.pdf [237] => | datum archivace = 2017-08-19 [238] => }} Jiní, kteří zastávají názor, že je užitečné testovat jednotlivé typy inteligence alespoň orientačně, zpracovali sady smysluplných testů zejména pro inteligenci emoční,{{Citace periodika [239] => | příjmení = Tarasenko [240] => | jméno = Sabina [241] => | titul = Emoční inteligence a přístupy k jejímu poznávání a měření [242] => | datum vydání = 2015-06-22 [243] => | jazyk = cs-CZ [244] => | url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/64736 [245] => | datum přístupu = 2023-06-05 [246] => }} ale také přírodovědnou a existenciální.{{Citace periodika [247] => | příjmení = Fassati [248] => | jméno = Tomáš [249] => | titul = Od prostého IQ k hodnotové inteligenci [250] => | periodikum = DESIGN 4.0 - MEZIČAS [251] => | datum vydání = 2021 [252] => | číslo = 6 [253] => | strany = 12–18 [254] => }} [255] => [256] => Psychologové se dnes shodnou na tom, že jako kompletně jiné vlastnosti musíme minimálně oddělovat inteligenci ''[[Abstraktní inteligence|abstraktní]], [[Sociální inteligence|sociální]] a [[Emoční inteligence|emoční]]''{{Fakt/dne|20170819101021|}}. Současné testy inteligence se snaží měřit hodnotu inteligence ''abstraktní,'' obecně [[Kognitivní funkce|kognitivních schopností.]][[Soubor:RavenMatrix.gif|náhled|Ukázka testu inteligence]] [257] => [258] => === Kalkulace IQ === [259] => ==== Metoda výpočtu ==== [260] => Inteligenční kvocient v dnešním pojetí popisuje roku 1912 [[William Stern]] [štern] jako procentuální poměr oproti vrstevníkům: [261] => [262] => :'' IQ= \frac{Mentalni(Vek)}{Chronologicky(Vek)} * 100 '' [263] => [264] => * Úlohy jsou v testu rozčleněny do obtížností podle toho, jak staří jedinci jsou v průměru schopni je zvládnout. ''[[Mentální věk]]'' vyjadřuje, jak náročné úlohy byl testovaný schopen adekvátně řešit. [265] => * ''[[Chronologický věk]]'' vyjadřuje pak skutečný věk testovaného jedince. [266] => [267] => Pokud by tedy desetileté dítě vyřešilo nanejvýš úlohy, které dokáže vyřešit i většina desetiletých, pak je poměr věků roven 1 a po vynásobení 100 zjistíme, že jeho [[Inteligenční kvocient|IQ]] je rovno 100. Kdyby desetileté dítě zvládalo úlohy, které odpovídají mentálnímu věku dětí mezi 12. a 13. rokem, pak jeho IQ bude mít hodnotu 125. [268] => [269] => Později bylo průměrné IQ stanoveno na hodnotu 100. Po matematické stránce byla provedena normalizace rozložení N (100,15). [270] => [271] => Sternův výpočet však nelze používat u dospělých, protože ačkoli chronologický věk roste lineárně s časem, mentální věk nikoli a do hry vstupují další faktory, např. životní zkušenost. V současnosti se preferuje odvozený kvocient označovaný jako ''deviační'' nebo ''odchylkové IQ''. Úroveň rozumových schopností jedince se posuzuje vzhledem k průměrnému IQ v populaci. Asi 68 % populace má hodnotu IQ mezi 85-115 (tj. průměr +/- směrodatná odchylka). Vysoce nadprůměrné IQ (vyšší než 130) má naopak jen 2,5 % populace, totéž platí i u podprůměrného IQ nižšího než 70. [272] => [273] => V současnosti (2011) se při testování inteligence používají různé metody. Vedle [[Ravenovy progresivní matice|Ravenových progresivních matic]], které „měří“ zejména analytickou složku inteligence, jsou to zejména [[Wechslerův inteligenční test|Wechslerovy testy inteligence]] (nyní hlavně WISC-III, WAISR nebo stále používaný PDW), [[Stanford-Binet Intelligence Scale]] (v současnosti Stanford-Binet 5) nebo v [[Česko|Česku]] příliš nerozšířené [[Schwartzovy barevné čtverce]]. Tyto testy vykazují výrazně vyšší validitu nežli testy volně dostupné na internetu – ty jsou často neprofesionální a neposkytují interpretovatelné výsledky. [274] => [276] => [277] => == Odkazy == [278] => === Reference === [279] => [280] => [281] => === Související články === [282] => * [[Mensa International]] a [[Intertel]] [283] => * [[Mentální věk]] [284] => * [[Umělá inteligence]] [285] => * [[Filozofie umělé inteligence]] [286] => * [[Inteligence hejna]] [287] => * [[Kognitivní psychologie]] [288] => * [[Vnímání]] [289] => * [[Obecný faktor inteligence]] [290] => [291] => === Externí odkazy === [292] => * {{Commonscat}} [293] => * {{Wikislovník|heslo=inteligence}} [294] => * {{Wikicitáty|téma=Inteligence}} [295] => * [http://casopis.mensa.cz/veda/inteligence.html Mensa ČR – inteligence a její měření] [296] => [297] => {{Autoritní data}} [298] => [[Kategorie:Inteligence| ]] [299] => [[Kategorie:Osobnost]] [] => )
good wiki

Inteligence

Roberta Fludda z roku 1619 Inteligence (z lat. inter-legere, rozlišovat, poznávat, chápat) je dispozice pro myšlení, učení a adaptaci a projevuje se intelektovým výkonem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'učení','William Stern','Charles Spearman','Kognitivní funkce','Mentální věk','idea','Kritické myšlení','Logika','Lewis Terman','Divergentní myšlení','Howard Gardner','Verbální komunikace'

Idea

Logika

Učení