Array ( [0] => 15507669 [id] => 15507669 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Intence [uri] => Intence [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[Úmysl]]}} [1] => '''Intence''' je schopnost [[mysl]]i být o něčem: reprezentovat nebo stát za věcmi, vlastnostmi a stavy věcí.{{cite encyclopedia |url=http://www.science.uva.nl/~seop/entries/intentionality/ |title=Intentionality |date=Aug 31, 2010 |author=Jacob, P. |encyclopedia=Stanford Encyclopedia of Philosophy |access-date=21 December 2012 }} Intece je primárně připisována mentálním stavům, jako jsou vnímání, přesvědčení nebo touhy, a proto ji mnozí filozofové považovali za charakteristický znak mentální. Ústředním problémem teorií intencionality byl problém intencionální neexistence: určit ontologický status entit, které jsou objekty intencionálních stavů. [2] => [3] => Raná teorie intencionality je spojena s ontologickým argumentem [[Anselm z Canterbury|Anselma z Canterbury]] pro existenci [[Bůh|Boha]] jako [[princip]]y rozlišujícími mezi objekty, které existují v chápání, a objekty, které existují ve skutečnosti.{{cite journal |author=Chisholm, Roderick M. |year=1967 |title=Intentionality |journal=The Encyclopedia of Philosophy |volume=4 |pages=201 }} Myšlenka vypadla z diskuse s koncem středověkého scholastického období, ale v nedávné době byla vzkříšena empirickým psychologem Franzem Brentano a později přijata současným fenomenologickým filozofem Edmundem Husserlem. Dnes je intencionalita živým zájmem mezi filozofy mysli a jazyka.{{Cite journal |jstor = 43153848|title = Functionalism, Qualia, and Intentionality|journal = Philosophical Topics|volume = 12|issue = 1|pages = 121–145|last1 = Churchland|first1 = Paul M.|last2 = Churchland|first2 = Patricia Smith|year = 1981|doi = 10.5840/philtopics198112146}} Běžný spor je mezi naturalismem, názorem, že záměrné vlastnosti jsou redukovatelné na přirozené vlastnosti, jak je studují přírodní vědy, a fenomenální teorií záměrnosti, názorem, že záměrnost je založena na vědomí. [4] => [5] => Původně [[scholastika|scholastický]] pojem intence oživil německý filosof [[Franz Brentano]] (1838–1917) a schopnost takového vztahu čili intencionalitu pokládal za charakteristický rys [[Mysl|mysli]]. Většina myšlenkových aktů je skutečně zaměřena, obrácena k nějakému intencionálnímu předmětu, který může a nemusí být skutečný. Představa, úsudek, láska, nenávist, chtění a podobně se vždycky vztahují k něčemu; tvrzení vypovídá o něčem, otázka se ptá na něco. Myšlenkové akty se tedy samy „přesahují“ (transcendují) směrem k nějakému předmětu, a to i kdyby předmětem bylo toto myšlení samo. Nic podobného se u fyzických (čistě materiálních) objektů nevyskytuje.F. Brentano, ''Psychologie vom empirischen Standpunkt''. 1874 I., str. 124. [6] => [7] => Na tuto myšlenku navázal [[Edmund Husserl]] (1859–1938) a učinil zkoumání intencí a intencionality jedním ze základních kamenů své [[fenomenologie]]. Původní Brentanovu představu jeho kritikové opravili v tom, že některé akty mysli – například [[Nálada|nálady]] – žádný předmět nemají, kdežto naopak intencionalitu můžeme pozorovat i u lidských jednání (ruka sahá po něčem) a předpokládat i u jiných živých bytostí (pes běží za zajícem). Někteří současní filosofové, například [[John Searle]] (* 1932) považují intencionalitu za silný argument proti pokusům o materialistický výklad myšlenkové činnosti. ''Intentionality''. Cambridge 1983. {{ISBN|0-521-27302-1}} [8] => [9] => == Reference == [10] => {{překlad|en|Intentionality|1187135840}} [11] => [12] => [13] => == Související články == [14] => * [[Fenomenologie]] [15] => * [[Edmund Husserl]] [16] => [17] => == Externí odkazy == [18] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/intentionality/ Heslo „Intentionality“] [19] => {{Pahýl}} [20] => {{Autoritní data}} [21] => [22] => [[Kategorie:Filozofie]] [] => )
good wiki

Intence

Intence je schopnost mysli být o něčem: reprezentovat nebo stát za věcmi, vlastnostmi a stavy věcí. Intece je primárně připisována mentálním stavům, jako jsou vnímání, přesvědčení nebo touhy, a proto ji mnozí filozofové považovali za charakteristický znak mentální.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Edmund Husserl','mysl','Anselm z Canterbury','Bůh','princip','scholastika','Franz Brentano','Mysl','fenomenologie','Nálada','John Searle','Fenomenologie'

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Fenomenologie

Fenomenologie je filozofický směr, který se zabývá zkoumáním a popisem fenoménů, tedy toho, jak se něco jeví vědomí.

Mysl

Nálada

Princip

Scholastika